<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-151/17</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62017CC0151</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:241">EU:C:2018:241</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>16</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>16</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta H. Saugmandsgaarda Øe – věc C‑151/17</HT></P><P><HT TYPE="SC">Swedish Match</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Henrika Saugmandsgaarda Øe</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20180412">12. dubna 2018</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑151/17</HT></P><P>Swedish Match AB</P><P>proti</P><P>Secretary of State for Health,</P><P>za účasti</P><P>New Nicotine Alliance</P><P><HT TYPE="NORMAL">(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice [England &amp; Wales], Queen’s Bench Division [Administrative Court] [Vyšší soud (Anglie a Wales), Queen’s Bench Division (správní senát)], Spojené království)</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Sbližování právních předpisů</KEYWORD><KEYWORD>Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2014/40/EU</KEYWORD><KEYWORD>Článek 1 písm. c)</KEYWORD><KEYWORD>Článek 17</KEYWORD><KEYWORD>Zákaz uvádět na trh tabákové výrobky pro orální užití</KEYWORD><KEYWORD>Žádost o posouzení platnosti</KEYWORD><KEYWORD>Zásada proporcionality</KEYWORD><KEYWORD>Zásada obezřetnosti</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>High Court of Justice (England &amp; Wales), Queen’s Bench Division (Administrative Court) [Vyšší soud (Anglie a Wales), Queen’s Bench Division (správní senát), Spojené království] klade Soudnímu dvoru ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce otázku týkající se platnosti čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40/EU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20140403">3. dubna 2014</DATE> o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="127" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2014">Úř. věst. 2014, L 127, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>. Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Swedish Match AB a Secretary of State for Health (státní tajemník pro zdravotnictví, Spojené království), za účasti New Nicotine Alliance (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>NNA<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>), ohledně platnosti vnitrostátní právní úpravy, která tato ustanovení provádí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Na základě čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40 jsou členské státy povinny zakázat uvádění na trh tabákových výrobků pro orální užití. Tato ustanovení tak zachovávají povinnost, která zavazuje členské státy od roku 1992<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Článek 1 body 1, 2 a 5 směrnice Rady 92/41/EHS ze dne <DATE ISO="19920515">15. května 1992</DATE>, kterou se mění směrnice Rady 89/622/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování tabákových výrobků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="158" PAGE.FIRST="30" DATE.PUB="1992">Úř. věst. 1992, L 158, s. 30</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE> a byla již potvrzena v článku 8 směrnice 2001/37/ES<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20010605">5. června 2001</DATE> o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="194" PAGE.FIRST="26" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 194, s. 26</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 15/06, s. 147).</P></NOTE>, která předcházela směrnici 2014/40. Švédské království je nicméně od této povinnosti osvobozeno na základě ustanovení Aktu o jeho přistoupení k Evropské unii<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Akt o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a úpravách smluv, na kterých je založena Evropská unie (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="241" PAGE.FIRST="21" DATE.PUB="1994">Úř. věst. 1994, C 241, s. 21</REF.DOC.OJ>, a <REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="001" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1995">Úř. věst. 1995, L 1, s. 1</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>akt o přistoupení<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>).</P></NOTE> z důvodu tradičního užívání tabákového výrobku pro orální užití v této zemi, zvaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>snus<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>V rozsudcích Swedish Match<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a Arnold André<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr již zkoumal platnost článku 8 směrnice 2001/37 a dospěl k závěru, že neexistuje nic, co by umožnilo zpochybnit jeho platnost. V rámci projednávané věci má Soudní dvůr především určit, zda musí být v současné době s ohledem na vývoj vědeckých poznatků a právního rámce použitelného na tabákové a související výrobky, ke kterému došlo od té doby, zpochybněna platnost ustanovení směrnice 2014/40, která mají podobný dosah.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Otázka položená předkládajícím soudem uvádí několik důvodů případné neplatnosti čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40. V souladu s žádostí Soudního dvora se ovšem toto stanovisko omezí na analýzu této otázky v rozsahu, v němž směřuje k tomu, zda jsou tato ustanovení v rozporu se zásadou proporcionality. Některé úvahy rozvinuté v tomto kontextu však budou relevantní i pro posouzení této otázky v rozsahu, v němž se týká slučitelnosti uvedených ustanovení se zásadou zákazu diskriminace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Předesílám, že z této analýzy nevyjde najevo žádná okolnost, která by mohla vyvolat neplatnost dotčených ustanovení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20121219">19. prosince 2012</DATE> přijala Evropská komise návrh směrnice, jehož cílem byla revize směrnice 2001/37 (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>návrh Komise<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20121219">19. prosince 2012</DATE> o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabáku a tabákových výrobků [COM(2012) 788 final].</P></NOTE> a ke kterému bylo připojeno posouzení dopadů, které shrnovalo výsledky podrobné studie vypracované útvary Komise poté, co provedly veřejnou konzultaci zúčastněných stran (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>posouzení dopadů<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Commission Staff Working Document, Impact Assessment accompanying the document Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the approximation of the laws, regulations and administrative provisions of the Member States concerning the manufacture, presentation and sale of tobacco and related products [COM(2012) 788 final], <DATE ISO="20121219">19 December 2012</DATE> [SWD(2012) 452 final].</P></NOTE>. Komise v něm zkoumala různé možnosti, které měl normotvůrce k dispozici, zejména v souvislosti s právní úpravou tabáku pro orální užití, a vyhodnotila jejich potenciální zdravotní a socioekonomické dopady. Za tímto účelem přihlédla k vědeckým studiím dostupným v té době a zejména ke stanovisku, které Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVVNZZR) poskytnutého v roce 2008 na žádost Komise (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>stanovisko VVVNZZR<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Stanovisko přijaté dne <DATE ISO="20080206">6. února 2008</DATE>, nadepsané <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Health effects of smokeless tobacco products<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>. Viz bod 2 odůvodnění směrnice 2014/40.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Návrh Komise a posouzení dopadů posloužily jako základ pro přijetí směrnice 2014/40, jejíž bod 32 odůvodnění zní takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Směrnice Rady 89/622/EHS[<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Směrnice ze dne <DATE ISO="19891113">13. listopadu 1989</DATE> o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se označování tabákových výrobků a zákazu prodeje určitých typů tabáku pro orální užití (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="359" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="1989">Úř. věst. 1989, L 359, s. 1</REF.DOC.OJ>).</P></NOTE>] zakázala v členských státech prodej určitých druhů tabáku pro orální užití. Směrnice 2001/37/ES tento zákaz potvrdila. Článek 151 [Aktu o přistoupení] povoluje Švédsku odchylku od tohoto zákazu. Zákaz prodeje tabáku pro orální užití by měl být zachován, aby se tak zabránilo uvedení návykového výrobku s nepříznivými zdravotními účinky do Unie (s výjimkou Švédska). Pokud jde o ostatní bezdýmné tabákové výrobky, které nejsou určeny pro široký trh, jsou přísná ustanovení ohledně označování a určitá ustanovení týkající se jejich složek považována za dostačující k tomu, aby se zabránilo jejich dalšímu rozšiřování na trhu mimo jejich tradiční užití.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></P></CONSID></QUOT.S></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 1 písm. c) této směrnice stanoví:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Cílem této směrnice je sblížit právní a správní předpisy členských států týkající se:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>zákazu uvádět na trh tabákové výrobky pro orální užití;</TXT></NP></ITEM></LIST></P><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Podle čl. 2 bodu 8 uvedené směrnice se <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>tabákem pro orální užití<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> rozumí <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>všechny tabákové výrobky určené k užívání ústy kromě těch, které jsou určeny k inhalaci nebo žvýkání, vyrobené zcela nebo částečně z tabáku, v prášku nebo ve formě jemnozrnných granulí nebo v jakékoli kombinaci těchto forem, zejména nabízený v sáčkových porcích nebo v porézních sáčcích<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 17 této směrnice stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>[a]niž je dotčen článek 151 [Aktu o přistoupení], zakáží členské státy uvedení tabákových výrobků pro orální užití na trh<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Podle čl. 151 odst. 1 Aktu o přistoupení platí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>[a]kty uvedené v příloze XV tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v této příloze<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>. Uvedená příloha zejména stanoví, že zákaz uvádět na trh tabákové výrobky pro orální užití se nevztahuje na Švédské království, s výjimkou zákazu uvádět tento výrobek na trh ve formě připomínající potravinový výrobek.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Ve Spojeném království byly čl. 1 písm. c) a článek 17 směrnice 2014/40 provedeny prostřednictvím článku 17 Tobacco and Related Products Regulations 2016 (nařízení z roku 2016 o tabákových a souvisejících výrobcích, dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>nařízení o tabákových výrobcích<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>), který stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>nikdo nesmí vyrábět ani nabízet tabákové výrobky pro orální užití<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení, předběžná otázka a řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Společnost Swedish Match je společnost s ručením omezeným založená ve Švédsku, která prodává převážně bezdýmné tabákové výrobky a zejména tabák <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>snus<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>. Tabák <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>snus<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> se užívá orálně a je složen z pasterizovaného mletého tabáku a přísad schválených pro použití v potravinách. Výroba tabáku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>snus<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> podléhá ve Švédsku právním předpisům, které se vztahují na potraviny. Švédská agentura pro potraviny definovala přísná pravidla týkající se maximálních limitů obsahu nežádoucích látek v tomto výroku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Tato společnost podala k předkládajícímu soudu žalobu proti článku 17 nařízení o tabákových výrobcích. Státní tajemník pro zdravotnictví má v rámci tohoto řízení postavení žalovaného. NNA – spolku, jehož předmět činnosti spočívá v podporování veřejného zdraví prostřednictvím snižování škod způsobených tabákem – bylo povoleno účastnit se uvedeného řízení jako vedlejší účastník.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>V žalobě společnost Swedish Match tvrdí, že absolutní zákaz uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh ve Spojeném království, stanovený v článku 17 nařízení o tabákových výrobcích, není v souladu s unijním právem. Podle této společnosti jsou totiž samotná ustanovení, která má tento článek provádět, a sice čl. 1 písm. c) a článek 17 směrnice 2014/40, v rozporu s normami vyšší právní síly unijního práva.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Společnost Swedish Match tvrdí, že argumentace Soudního dvora v rozsudku Swedish Match<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, ve kterém Soudní dvůr dospěl k závěru, že neexistuje žádná skutečnost, která by umožnila zpochybnit platnost zákazu uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh, stanoveného v článku 8 směrnice 2001/37, již není vzhledem k vývoji, kterým od té doby prošla použitelná právní úprava, dostupné vědecké údaje i vlastnosti trhu s tabákovými výrobky, aktuální.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Tato společnost konkrétně namítá neslučitelnost čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40 se zásadou zákazu diskriminace, zásadou proporcionality a zásadou subsidiarity, s povinností uvést odůvodnění stanovenou v článku 296 SFEU, jakož i s volným pohybem zboží zaručeným články 34 a 35 SFEU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>NNA v rámci svého vedlejšího účastenství tvrdí, že zákaz uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh je nejen nepřiměřený, ale rovněž v rozporu s právy na respektování lidské důstojnosti a soukromého a rodinného života, která jsou zakotvena v článcích 1 a 7 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>Listina<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>), jakož i s právem na přístup ke zdravotní péči stanoveným v článku 35 Listiny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se předkládající soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>Jsou čl. 1 písm. c) a článek 17 směrnice [2014/40] neplatné z důvodu:</P><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>i.</NO.P><TXT>porušení obecné zásady zákazu diskriminace zakotvené unijním právem;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>ii.</NO.P><TXT>porušení obecné zásady proporcionality zakotvené unijním právem;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>iii.</NO.P><TXT>porušení čl. 5 odst. 3 SEU a zásady subsidiarity zakotvené unijním právem;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>iv.</NO.P><TXT>porušení čl. 296 druhého pododstavce [SFEU];</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>v.</NO.P><TXT>porušení článků 34 a 35 SFEU, a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>vi.</NO.P><TXT>porušení článků 1, 7 a 35 Listiny […]?<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložily Soudnímu dvoru společnost Swedish Match, NNA, maďarská a finská vláda, Evropský parlament, Rada Evropské unie a Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Společnost Swedish Match, NNA, vláda Spojeného království a norská vláda, Parlament, Rada, jakož i Komise se dostavily na jednání k přednesu řečí, které se konalo dne <DATE ISO="20180125">25. ledna 2018</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Úvodní úvahy</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Zákaz uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh, stanovený v čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40, sleduje stejně jako ostatní ustanovení této směrnice dvojí cíl, který spočívá v usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu, přičemž jejím základem je zároveň zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdraví, zejména v případě mladých lidí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Viz body 8 a 21 odůvodnění směrnice 2014/40, jakož i rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:325">EU:C:2016:325</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0171">171</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Polsko v. Parlament a Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑358/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:323">EU:C:2016:323</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0080">80</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Tento zákaz byl zachován v této směrnici s cílem zabránit znovuzavedení roztříštěnosti vnitřního trhu, které existovalo před tím, než bylo v roce 1992 takové opatření uloženo na úrovni Unie<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Viz návrh Komise, s. 9, a posouzení dopadů, s. 62.</P></NOTE>. Několik členských států v té době již zakázalo uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh nebo tento zákaz právě zaváděly a harmonizace vnitrostátních právních předpisů byla považována za nezbytnou k zabránění vzniku překážek obchodu, které by pravděpodobně vyplynuly z jejich nestejnorodého vývoje<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz v tomto ohledu rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Normotvůrce měl za to, stejně jako již v roce 1992 a v roce 2001, že tato harmonizace musí být rovněž pro účely dosažení výše uvedeného cíle ochrany zdraví provedena prostřednictvím zákazu tohoto výrobku. Jak se upřesňuje v bodě 32 odůvodnění směrnice 2014/40, cílem tohoto zákazu je zabránit přístupu k návykovým a škodlivým tabákovým výrobkům, které jsou určeny pro široký trh.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Tento bod odůvodnění ve spojení s návrhem Komise a s posouzením dopadů uvádí, že normotvůrce zdůraznil <HT TYPE="ITALIC">inherentní škodlivost</HT> tabáku pro orální užití a nutnost zamezit tomu, aby se v Unii rozšířila nová forma návykovosti na nikotin, zvláště mezi mladými lidmi (<HT TYPE="ITALIC">iniciační účinek</HT>). Zachování zákazu uvádět na trh tabákové výrobky pro orální užití bylo posouzeno o to více nezbytné, že tato návykovost může zvýšit riziko následného užívání tabáku ke kouření (<HT TYPE="ITALIC">účinek prvního kroku</HT>). Mimoto by zrušení tohoto zákazu mohlo narušit snahy kuřáků o odvykání od kouření tím, že by jim bylo umožněno užívat tabák nepozorovaně v nekuřáckém prostředí. Ti, jejichž snahy o odvykání od kouření nejsou úspěšné, by tak riskovali, že budou <HT TYPE="ITALIC">užívat dva druhy</HT> tabákových výrobků, a to tabákových výrobků ke kouření a tabákových výrobků pro orální užití. Naproti tomu není prokázáno, že tabákové výrobky pro orální užití představují jako alternativa k tabáku ke kouření účinnou pomoc při odvykání od kouření (<HT TYPE="ITALIC">účinek nahrazujícího výrobku</HT>). Normotvůrce tak dospěl k závěru, že zachování uvedeného zákazu je obecně prospěšné pro veřejné zdraví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Návrh Komise, s. 9, a posouzení dopadů, s. 64 až 69.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, společnost Swedish Match a NNA zpochybňují soulad daného zákazu se zásadou proporcionality a zdůrazňují menší <HT TYPE="ITALIC">relativní škodlivost</HT> tabáku pro orální užití oproti ostatním tabákovým výrobkům. Podle nich by zrušení tohoto zákazu umožnilo nahradit tabákové výrobky ke kouření jinými méně škodlivými tabákovými výrobky (<HT TYPE="ITALIC">účinek nahrazujícího výrobku</HT>). Tím by byl současně ušetřen i velký počet pasivních kuřáků. Kromě toho není nijak prokáno, že užívání tabákových výrobků pro orální užití má <HT TYPE="ITALIC">účinek prvního kroku k</HT> užívání tabáku ke kouření. Dovozují z toho, že ačkoliv není tabák pro orální užití zcela bez škodlivých účinků, uvedený zákaz je obecně škodlivý pro veřejné zdraví. Společnost Swedish Match a NNA navíc namítají nekonzistentnost mezi zákazem uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh a zacházením vyhrazeným pro jiné výrobky, na které se vztahuje směrnice 2014/40.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Tyto protichůdné přístupy odrážejí dva odlišné směry boje proti tabáku. Zatímco zákaz uvádět na trh tabákové výrobky pro orální užití se podílí na strategii <HT TYPE="ITALIC">snižování nabídky a užívání</HT> tabákových výrobků, zrušení tohoto zákazu prosazované společností Swedish Match a NNA je součástí strategie <HT TYPE="ITALIC">snižování škodlivých účinků</HT> tabáku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>V projednávané věci nemá však Soudní dvůr zkoumat, zda opatření zvolené normotvůrcem bylo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>jediné nebo nejlepší možné<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, ale pouze, zda bylo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>zjevně nepřiměřené<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20010712">12. července 2001</DATE>, <NAME.CASE>Jippes a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑189/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2001:420">EU:C:2001:420</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0083">83</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100608">8. června 2010</DATE>, <NAME.CASE>Vodafone a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑58/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:321">EU:C:2010:321</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180207">7. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>American Express</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑304/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:66">EU:C:2018:66</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0086">86</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Unijní normotvůrce totiž disponuje širokou posuzovací pravomocí v oblastech, v níž jsou po něm požadována politická, hospodářská a sociální rozhodnutí a v níž musí provést komplexní posouzení. Soudní dvůr již rozhodl, že tyto oblasti zahrnují oblast právní úpravy tabákových výrobků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20021210">10. prosince 2002</DATE>, <NAME.CASE>British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑491/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:741">EU:C:2002:741</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0123">123</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Polsko v. Parlament a Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑358/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:323">EU:C:2016:323</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pillbox 38</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, včetně tabákových výrobků pro orální užití<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Tato posuzovací pravomoc není zpochybněna argumentem předloženým NNA na jednání, podle kterého zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh omezuje právo na ochranu zdraví zakotvené v článku 35 Listiny. Toto základní právo zahrnuje podle ní právo opatřit si jako alternativu k tabáku ke kouření méně škodlivé výrobky obsahující nikotin. V tomto ohledu zdůrazňuji, že cílem tohoto zákazu je – spíše než omezit – upřesnit právo na ochranu zdraví, což předpokládá komplexní posouzení v zájmu nejen pouze kuřáků, ale všech obyvatel [v tomto smyslu viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:325">EU:C:2016:325</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0176">176</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>)].</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Soudní kontrola dodržování zásady proporcionality je tím v souvislosti se třemi aspekty této zásady rozmělněna. V tomto ohledu připomínám, že podle ustálené judikatury tato zásada vyžaduje zaprvé, aby akty unijních orgánů byly způsobilé k dosažení sledovaných legitimních cílů (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>test způsobilosti<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>). Zadruhé tyto akty nesmí překračovat meze toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů, přičemž se rozumí, že pokud se nabízí volba mezi několika přiměřenými opatřeními, je třeba zvolit nejméně omezující opatření (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>test nezbytnosti<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>). Zatřetí způsobené nevýhody nesmějí být nepřiměřené vzhledem ke sledovaným cílům (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>test proporcionality <HT TYPE="ITALIC">stricto sensu</HT><QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pillbox 38</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Test způsobilosti</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Z hlediska testu způsobilosti lze akt přijatý v oblasti, ve které má unijní normotvůrce širokou normotvornou pravomoc, zneplatnit pouze potud, pokud je zjevně nezpůsobilý k dosažení sledovaných cílů. Vzhledem k tomu zůstává normotvůrce povinen i s touto pravomocí založit svůj výběr na objektivních a vhodných kritériích ve vztahu ke sledovaným cílům a přitom zohlednit veškeré skutkové okolnosti a technické a vědecké údaje, které jsou dostupné v okamžiku přijetí dotčeného aktu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081216">16. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Arcelor Atlantique et Lorraine a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑127/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:728">EU:C:2008:728</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). V tomto smyslu viz rovněž rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060907">7. září 2006</DATE>, <NAME.CASE>Španělsko v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑310/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:521">EU:C:2006:521</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0122">122</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100708">8. července 2010</DATE>, <NAME.CASE>Afton Chemical</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑343/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:419">EU:C:2010:419</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>V rozsudcích Swedish Match<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a Arnold André<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> Soudní dvůr již rozhodl, že zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh stanovený v článku 8 směrnice 2001/37 nebyl zjevně nepřiměřený ve vztahu ke sledování jeho dvojího cíle.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>V tomto ohledu Soudní dvůr zdůraznil <HT TYPE="ITALIC">inherentní nebezpečnost</HT> tabákových výrobků pro orální užití. Zaprvé tyto tabákové výrobky obsahují nikotin, tedy látku, která způsobuje návykovost a jejíž toxicita není zpochybňována. Zadruhé Soudní dvůr uvedl, že užívání tabákových výrobků pro orální užití má škodlivé účinky, jako je zvýšené riziko rakoviny ústní dutiny, a současně uznal, že v tomto ohledu přetrvávají vědecké kontroverze. Mimoto nebylo při přijetí směrnice 2001/37 prokázáno, že by tyto škodlivé účinky byly v tomto ohledu menší než škodlivé účinky spojené s užíváním jiných tabákových výrobků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Soudní dvůr se rovněž zabýval účinky, které by mohlo mít zrušení dotčeného zákazu na <HT TYPE="ITALIC">spotřební návyky</HT>. Připomněl, že tento zákaz byl stanoven pro vypořádání se se skutečným rizikem, že by tabákové výrobky pro orální užití byly užívány mladými lidmi. Kromě toho případná existence účinku nahrazujícího výrobku nebyla prokázána, jelikož je stále předmětem diskuse v rámci vědecké obce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Podle mého názoru ani vývoj vědeckých poznatků, ani změny právního rámce použitelného na tabákové a související výrobky, ke kterým došlo po vyhlášení těchto rozsudků, nevyžadují odlišný závěr o způsobilosti čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40 dosáhnout jejich dvojího cíle.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K argumentu vycházejícímu z vývoje vědeckých poznatků</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Úvodní upřesnění týkající se použití zásady obezřetnosti</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Směrnice 2014/40 byla, stejně jako směrnice 2001/37, přijata v kontextu vyznačujícím se silnou nejistotou a mnoha kontroverzemi ohledně povahy a rozsahu jak škodlivých účinků tabáku pro orální užití, tak i účinků, které by jeho uvedení na trh v celé Unii mělo na spotřební návyky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Komise uznala v posouzení dopadů, že navzdory tomu, že existence určitých škodlivých účinků souvisejících s užíváním tabáku pro orální užití byla považována za prokázanou, existence a dosah jiných nepříznivých účinků zůstávají nejisté. Stejně tak s přihlédnutím k tomu, že jde o účinky budoucí, nelze s jistotou předjímat nejpravděpodobnější účinky, které by zrušení zákazu uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh mělo na jednání spotřebitelů v jiných členských státech než ve Švédsku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>Posouzení dopadů, s. 64 až 68.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Kromě toho posouzení provedená v rámci posouzení dopadů na základě různých vědeckých prací, a zejména stanoviska výboru VVVNZZR ohledně těchto potenciálních účinků, nejsou přijímána jednomyslně. Společnost Swedish Match a NNA vyvodily z některých částí uvedené zprávy, jakož i z některých článků, které jsou v ní citovány, odlišné závěry. Dovolávají se zejména vědeckého posudku, uvedeného v příloze písemného vyjádření společnosti Swedish Match, zpracovaného na základě pověření této společnosti pro účely kritického zhodnocení vědeckých podkladů směrnice 2014/40. Uvádějí rovněž některé studie z doby po analýze dopadů, či dokonce po přijetí této směrnice, které odporují hodnocením provedeným ve shora citovaném posouzení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek je třeba způsobilost čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40 chránit veřejné zdraví zkoumat s ohledem na zásadu obezřetnosti zakotvenou v čl. 191 odst. 2 SFEU a upřesněnou v judikatuře. Podle této zásady <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>v případě, že přetrvává nejistota o riziku nebo jeho dosahu pro lidské zdraví, lze přijmout ochranná opatření a nemusí se čekat na úplné prokázání skutečné existence a závažnosti těchto rizik<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19980505">5. května 1998</DATE>, <NAME.CASE>Spojené království v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑180/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:192">EU:C:1998:192</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0099">99</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030909">9. září 2003</DATE>, <NAME.CASE>Monsanto Agricoltura Italia a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑236/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:431">EU:C:2003:431</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0111">111</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pesce a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑78/16 a C‑79/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:428">EU:C:2016:428</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Jak vyplyne z dalších části tohoto stanoviska, nejistota odůvodňující uplatnění uvedené zásady se může dotýkat jak škodlivých účinků výrobku, tak i účinků, které by jeho uvedení na trh mělo na spotřební návyky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Viz bod 56 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Platnost ochranných opatření je podmíněna předchozím provedením co možná nejúplnějšího hodnocení rizik. Přijetí takových opatření nemůže být odůvodněno ryze hypotetickými úvahami týkajícími se existence rizika vycházejícího pouze z dosud vědecky neověřených předpokladů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20030909">9. září 2003</DATE>, <NAME.CASE>Monsanto Agricoltura Italia a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑236/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2003:431">EU:C:2003:431</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0106">106</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101222">22. prosince 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gowan Comércio Internacional e Serviços</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑77/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:803">EU:C:2010:803</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0078">78</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170913">13. září 2017</DATE>, <NAME.CASE>Fidenato a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑111/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:676">EU:C:2017:676</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Přijetí je možné pouze tehdy, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>pokud vyjde najevo, že je nemožné s jistotou určit existenci nebo dosah tvrzeného rizika z důvodu nedostatečných, neprůkazných nebo nepřesných výsledků provedených studií, ale že pravděpodobnost skutečné újmy pro veřejné zdraví ze předpokladu realizace rizika trvá<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140410">10. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>Acino v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑269/13 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:255">EU:C:2014:255</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151217">17. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>Neptune Distribution</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑157/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:823">EU:C:2015:823</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0082">82</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pillbox 38</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Dodržení povinnosti založit jakékoliv ochranné opatření na takovém hodnocení rizik musí být zkoumáno s přihlédnutím k široké posuzovací pravomoci, kterou disponuje unijní normotvůrce v oblastech, v nichž musí provést komplexní posouzení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>V tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19980505">5. května 1998</DATE>, <NAME.CASE>Spojené království v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑180/96</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1998:192">EU:C:1998:192</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101222">22. prosince 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gowan Comércio Internacional e Serviços</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑77/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:803">EU:C:2010:803</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tato pravomoc se totiž uplatní nejen na povahu a dosah opatření, která je třeba přijmout, ale také na posouzení vědeckých skutkových okolností prováděného za účelem jejich určení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060907">7. září 2006</DATE>, <NAME.CASE>Španělsko v. Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑310/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:521">EU:C:2006:521</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0121">121</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</P></NOTE>. Je tomu tak proto, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>[unijní] soud […] nemůže svým posouzením vědeckých a technických skutečností nahradit posouzení normotvůrce, kterému tuto úlohu svěřila Smlouva<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100708">8. července 2010</DATE>, <NAME.CASE>Afton Chemical</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑343/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:419">EU:C:2010:419</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i citovaná judikatura).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Pokud po hodnocení rizik přetrvává vědecká nejistota, přísluší unijnímu normotvůrci, aby určil míru rizika považovanou za nepřijatelnou pro obyvatelstvo a vypracoval vhodná ochranná opatření. Tento úkol týkající se zacházení s riziky po jejich zhodnocení rovněž předpokládá velký prostor pro uvážení pro přijímání politických rozhodnutí týkajících se úrovně dosažené ochrany a prostředků použitých za tímto účelem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20101222">22. prosince 2010</DATE>, <NAME.CASE>Gowan Comércio Internacional e Serviços</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑77/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:803">EU:C:2010:803</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0082">82</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130711">11. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Francie v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑601/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:465">EU:C:2013:465</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0143">143</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pesce a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑78/16 a C‑79/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:428">EU:C:2016:428</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž v tomto ohledu stanovisko generálního advokáta M. Poiaresa Madura ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Komise v. Nizozemsko</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑41/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:520">EU:C:2004:520</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Právě na základě těchto úvah je třeba zkoumat, zda normotvůrce přijal čl. 1 písm. c) a článek 17 směrnice 2014/40, aniž překročil meze své posuzovací pravomoci pro hodnocení rizik spojených s užíváním tabáku pro orální užití a následný výběr povahy a dosahu dotčeného opatření.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Ke zjištění, že tabákové výrobky pro orální užití jsou návykové a škodlivé</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Podle bodu 32 odůvodnění směrnice 2014/40 jsou tabákové výrobky pro orální užití <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>návykové výrobky s nepříznivými zdravotními účinky<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>. Toto zjištění vychází ze závěru obsaženého v posouzení dopadů, podle kterého má užívání tabákových výrobků pro orální užití <HT TYPE="ITALIC">prokázaná</HT> rizika návykovosti na nikotin, jakož i některých nepříznivých účinků, jako jsou obtíže v těhotenství, a navíc přináší <HT TYPE="ITALIC">nejistá</HT> rizika dalších škodlivých účinků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>Viz bod 36 tohoto stanoviska. V tomto kontextu Komise zkoumala specificky škodlivé účinky švédského tabáku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>snus<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>. Dospěla k závěru, že i když v současné době obsahuje obzvláště nízkou úroveň hlavních rakovinotvorných látek přítomných v tabákových výrobcích pro orální užití, není tento výrobek prost škodlivých účinků. Dodala, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>snus<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> s tímto složením se nevyskytuje na trhu dostatečně dlouhou dobu pro přijetí přesvědčivého závěru o snížení rizika rakoviny s přihlédnutím k dostupným důkazům (posouzení dopadů, s. 64).</P></NOTE>. V tomto ohledu toto posouzení poukazuje na vědeckou nejistotu týkající se zvýšeného rizika rakoviny slinivky břišní, ústní dutiny a jícnu, jakož i úmrtí v návaznosti na infarkt myokardu (srdeční příhodu)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Posouzení dopadů, s. 64 a 65.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Společnost Swedish Match a NNA zaprvé tvrdí, že rizika škodlivých účinků spojených s užíváním tabáku pro orální užití jsou nižší než ta, která jsou spojena s užíváním tabákových výrobků určených ke kouření.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>V tomto ohledu poznamenávám, že v posouzení dopadů se uznává skutečně menší škodlivost tabákových výrobků pro orální užití v porovnání s tabákem ke kouření<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Posouzení dopadů, s. 23, 50 a 63. V důsledku toho je konstatování provedené v rozsudcích ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), podle kterého nebylo prokázáno, že tabákové výrobky pro orální užití jsou méně škodlivé než cigarety, již neaktuální.</P></NOTE>. Tato úvaha však nezpochybňuje závěr, který je základem pro volbu zachovat v právní úpravě dotčený zákaz a podle kterého tabákové výrobky pro orální užití kategoricky škodí zdraví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Zadruhé společnost Swedish Match a NNA zpochybňují zjištění, uvedené v posouzení dopadů, podle kterého může užívání tabáku pro orální užití zvýšit zejména rizika rozvoje určitých druhů rakoviny. Podle nich několik studií – včetně systematických šetření a metaanalýz jednotlivých studií – které umožňují uchopit tato rizika věrohodnějším způsobem než práce převzaté v posouzení dopadů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>Společnost Swedish Match a NNA zdůraznily, že metaanalýzy kombinují individuální výsledky několika vědeckých studií prostřednictvím statistických metod, což umožňuje zhodnotit konzistentnost těchto výsledků a snížit vliv náhodných variací.</P></NOTE>, toto zjištění vyvracejí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Mám za to, že tato argumentace neumožňuje prokázat, že normotvůrce překročil svůj prostor pro uvážení, když konstatoval, že přetrvává vědecká nejistota ohledně existence a dosahu uvedených rizik a že mu tato nejistota nebrání v tom, aby jednal za účelem jejich prevence<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>Viz body 38 až 40 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. Dotčená rizika byla totiž zhodnocena na základě celkového posouzení dostupných vědeckých údajů. S ohledem na tento vývoj učinil normotvůrce při výkonu své posuzovací pravomoci závěr, že tato rizika, byť spojená s vědeckou nejistotou, byla dostatečně zdokumentována.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Jak konstatovala Komise v posouzení dopadů, skutečnost, že některé údaje, na jejichž základě dospěla k závěru o škodlivosti tabákových výrobků pro orální užit, jsou zpochybněny studiemi v opačném smyslu, nepostačuje ke zpochybnění tohoto celkového závěru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Posouzení dopadů, s. 66.</P></NOTE>. Prostor pro uvážení, kterým disponuje normotvůrce pro hodnocení rizik, se podle mého názoru vztahuje na hodnocení věrohodnosti a relevance dostupných studií, výklad jejich výsledků a určení váhy, kterou je třeba každé z relevantních studií přiřknout.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Navíc, pokud se společnost Swedish Match a NNA dovolávají některých studií z doby po přijetí směrnice 2014/40, které vylučují jakékoli spojení mezi užíváním tabáku pro orální užití a zvýšením rizik onemocnění rakovinou ústní dutiny a slinivky břišní, nepovažuji za nezbytné upřesňovat, zda a případně v jakém rozsahu tyto studie musí být vzaty v úvahu při přezkumu platnosti dotčených ustanovení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>V tomto ohledu připomínám, že podle ustálené judikatury musí být platnost unijního aktu posuzována podle faktických a právních skutečností existujících ke dni, kdy byl akt přijat [viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131017">17. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Schaible</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑101/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:661">EU:C:2013:661</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura)]. Soudní dvůr však dodal v rozsudcích ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060112">12. ledna 2006</DATE>, <NAME.CASE>Agrarproduktion Staebelow</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑504/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:30">EU:C:2006:30</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160609">9. června 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pesce a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑78/16 a C‑79/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:428">EU:C:2016:428</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), že pokud nové skutečnosti pozměňují vnímání rizika nebo ukazují, že se tomuto riziku lze vyhnout méně omezujícími opatřeními, než jsou opatření, která již existují, přísluší unijním orgánům, a zejména Komisi, dbát na přizpůsobení právní úpravy novým údajům.</P></NOTE>. Stačí konstatovat, že v každém případě není prokázáno, že by závěry, které vyvozují z uvedených studií, byly předmětem konsensu v rámci vědecké obce a byla tak rozptýlena nejistota, ke které přihlédl normotvůrce. Kromě toho se normotvůrce rozhodl zachovat zákaz tabáku pro orální užití nejen z důvodu těchto rizik, nýbrž z důvodu všech rizik spojených s účinky tabáku pro orální užití na zdraví a na spotřební návyky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>S ohledem na tyto úvahy normotvůrce nepřekročil meze své posuzovací pravomoci, když konstatoval, že tabák pro orální užití je návykový a škodí zdraví, neboť zvyšuje rizika některých škodlivých účinků a může mimoto zvýšit rizika dalších škodlivých účinků.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="10"?><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">c)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K posouzení účinků, které by zrušení dotčeného zákazu mohlo mít na spotřební návyky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>V posouzení dopadů Komise zdůraznila, že ačkoli zdraví jednotlivce, který by tabák ke kouření zcela nahradil tabákem pro orální užití, by se zlepšilo, celkový dopad, který by zrušení zákazu uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh mělo na veřejné zdraví, by závisel na tom, jak by zareagovali spotřebitelé na toto zrušení na úrovni Unie. Pouze sledování těchto reakcí na trhu by mohlo ukázat, zda by převážil případný účinek nahrazujícího výrobku nad možným iniciačním účinkem, účinkem prvního kroku a užívání dvou druhů tabákových výrobků, nebo naopak, přičemž ke všem těmto účinkům by mohlo dojít současně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Posouzení dopadů, s. 64. Viz rovněž stanovisko generálního advokáta L. A. Geelhoeda ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:487">EU:C:2004:487</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0053">53</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0054">54</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Komise se nicméně postupně podrobně zabývala argumenty týkajícími se pravděpodobnosti každého z těchto účinků na základě celkového posouzení vědeckých údajů shromážděných v zemích, kde může být tabák pro orální užití uváděn na trh<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Posouzení dopadů, s. 66 až 69.</P></NOTE>. Dospěla v podstatě k závěru, že tyto údaje neumožňují vyvodit věrohodné závěry ohledně účinnosti tabákových výrobků pro orální užití při odvykání od kouření. Kromě toho uvedené údaje potvrzují existenci nezanedbatelných rizik iniciačního účinku a užívání dvou druhů tabákových výrobků a neumožňují ani potvrdit, ani vyloučit riziko účinku prvního kroku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>V tomto ohledu Komise uvedla, že některé důkazy ze Spojených států ukazují, že užívání tabákových výrobků pro orální užití může vést k následnému užívání tabáku ke kouření, zatímco některé švédské údaje tento předpoklad nedokládají. Komise rovněž poukazuje na studii, která spojila užívání tabákových výrobků pro orální užití začátkem dospívání se zvýšenou pravděpodobností příležitostného kouření na jeho konci (posouzení dopadů, s. 68).</P></NOTE>. Na základě tohoto hodnocení učinila Komise a následně normotvůrce závěr, že zrušení dotčeného zákazu by mohlo mít negativní účinky na spotřební návyky, které by nebyly vyváženy případným účinkem nahrazujícího výrobku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Společnost Swedish Match a NNA zpochybňují uvedené hodnocení v části, ve které se týká pravděpodobnosti účinku nahrazujícího výrobku a účinku prvního kroku, jakož i celkového dopadu takového zrušení na veřejné zdraví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>Společnost Swedish Match a NNA naopak nezpochybňují rizika iniciačního účinku a užívání dvou druhů tabákových výrobků jako taková. Společnost Swedish Match však tvrdí, že dostupné studie neidentifikovaly konkrétní nebo hmatatelnější škodlivé účinky u uživatelů tabákových výrobků pro orální užití a současně tabáku ke kouření.</P></NOTE>. Primárně kladou důraz na údaje a argumenty, které podporují účinnost tabákových výrobků pro orální užití jako pomoc při odvykání od kouření a neexistenci účinku prvního kroku. Nepopírají však, že jiné údaje a argumenty, předložené Komisí zejména na základě stanoviska VVVNZZR, podporují opačné závěry.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Soudnímu dvoru nepřísluší, aby rozhodoval o opodstatněnosti těchto odlišných tvrzení a nahrazoval tak posouzení relevantních skutkových údajů ze strany normotvůrce svým vlastním posouzením. Stačí konstatovat, že argumentace společnosti Swedish Match a NNA svědčí nanejvýš o přetrvávání vědecké nejistoty ohledně povahy a rozsahu účinků, které by zrušení zákazu uvádět tabákové výrobky pro orální užití na trh v celé Unii mělo na jednání spotřebitelů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že rizika, jež mohou vyplývat z takového zrušení z důvodu jeho účinků na spotřební návyky, byla řádně identifikována a posouzena před přijetím směrnice 2014/40, tato nejistota nebrání normotvůrci přijmout ochranná opatření, i když existence a závažnost těchto rizik nebyly plně prokázány<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Viz body 38 až 40 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>V tomto ohledu vyvozuji ponaučení z rozsudku Pillbox 38<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0050">50</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, ve kterém Soudní dvůr konstatoval, že neexistují jednoznačné vědecké údaje týkající se zejména účinnosti elektronických cigaret coby způsobu pro odvykání od kouření, jakož i existence vzniku závislosti na kouření spojenému s užíváním tohoto výrobku<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Viz bod 43 odůvodnění směrnice 2014/40.</P></NOTE>. Za těchto podmínek dospěl Soudní dvůr k názoru, že unijní normotvůrce musí jednat v souladu s požadavky vyplývajícími se zásady obezřetnosti. Ustanovení směrnice 2014/40 týkající se podmínek pro uvádění elektronických cigaret na trh<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Viz článek 20 směrnice 2014/40.</P></NOTE> tak není v rozporu se zásadou proporcionality<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Viz rovněž stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:853">EU:C:2015:853</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0155">155</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0159">159</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>V důsledku toho unijní normotvůrce nepřekročil meze své posuzovací pravomoci, když na základě posouzení dopadů dospěl k závěru, že zrušení zákazu uvádět tabák pro orální užití na trh by z důvodu jeho účinků na spotřební návyky mohlo vést k celkovému zvýšení škod způsobených tabákovými výrobky v rámci Unie.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">d)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K výběru povahy a dosahu dotčeného opatření</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Vzhledem k hodnocení rizik pro veřejné zdraví, která by mohla vyplynout ze zrušení daného zákazu, se normotvůrce rozhodl tento zákaz ve směrnici 2014/40 zachovat. Podle mého názoru taková volba není zjevně nezpůsobilá ke sledování dvojího cíle této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Jak jsem již zdůraznil výše, když neexistuje jistota ohledně povahy a rozsahu rizik některých výrobků pro zdraví, patří určení míry rizika považované za nepřijatelnou pro obyvatelstvo do volby politické, ekonomické a sociální povahy, která spadá do diskreční pravomoci normotvůrce a je vedena zásadou obezřetnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Viz bod 41 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Normotvůrce byl povinen vykonat tuto posuzovací pravomoc takovým způsobem, aby zajistil, jak to vyžaduje několik ustanovení primárního práva<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Článek 9, čl. 114 odst. 3 a čl. 168 odst. 1 SFEU, jakož i čl. 35 druhá věta Listiny.</P></NOTE>, vysokou úroveň ochrany zdraví. V tomto ohledu Soudní dvůr dodal, že cílem směrnice 2014/40 je zajistit takovou úroveň ochrany zdraví pro celé obyvatelstvo, a tudíž její způsobilost k dosažení tohoto cíle nemůže být posuzována pouze ve vztahu k jediné kategorii spotřebitelů<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>V tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:325">EU:C:2016:325</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0176">176</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Polsko v. Parlament a Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑358/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:323">EU:C:2016:323</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0086">86</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>V projednávané věci normotvůrce porovnal význam nejistého rizika celkového negativního účinku zrušení dotčeného zákazu na veřejné zdraví na straně jedné a rovněž nejistého rizika, že zachování tohoto zákazu zabrání stávajícím kuřákům využít alternativu méně škodlivou než tabák ke kouření, na straně druhé.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že normotvůrce považoval první z těchto rizik za převažující nad druhým, měl za to, že za účelem dosažení konečného cíle ochrany veřejného zdraví je třeba upřednostnit průběžný cíl (cíl zabránit vzniku nového zdroje závislosti na nikotinu, zejména mezi mladými lidmi, který by mohl mimoto podpořit posun směrem k užívání tabákových výrobků určených ke kouření v budoucnu) před jiným cílem (cílem poskytnout k dispozici potenciální pomoc při odvykání od kouření).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Není tedy podle mého názoru pochyb o tom, že tak normotvůrce jednal v souladu se zásadou obezřetnosti. Prostor pro uvážení, který má pro účely určení míry rizika považované za nepřijatelnou pro obyvatelstvo, se totiž vztahuje na případné vážení mezi předcházením několika rizikům pro zdraví, když jim nelze zabránit současně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Pillbox 38</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0096">96</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Je rovněž třeba odmítnout argumentaci předloženou společností Swedish Match, podle níž normotvůrce tím, že podmínil zrušení zákazu uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh prokázáním jejich neškodné povahy, ačkoli takový standard není vyžadován pro žádný jiný výrobek, který spadá do působnosti směrnice 2014/40, porušil zásadu proporcionality.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Tato argumentace se odvíjí od dvou směrů. Zaprvé společnost Swedish Match vytýká unijnímu normotvůrci, že zachoval tento zákaz z důvodu, že nebylo prokázáno <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>nulové riziko<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> užívání tabákových výrobků pro orální užití, třebaže takové kritérium je na základě judikatury nepřiměřené. Zadruhé společnost Swedish Match v podstatě tvrdí, že normotvůrce nesledoval cíl této směrnice konzistentně a systematicky. Nejsem přesvědčen ani jedním z těchto argumentačních směrů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>První z nich vychází podle mého názoru z chybného pochopení judikatury i důvodů, o něž se opřel unijní normotvůrce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Normotvůrce je totiž oprávněn přijmout opatření zaměřená na prevenci zdravotních rizik za předpokladu, že jsou tato rizika dostatečně zdokumentována na základě vědeckého posouzení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Viz bod 39 tohoto stanoviska. V tomto smyslu je třeba rozumět judikatuře Tribunálu citované společností Swedish Match na jednání, podle které zrušení nebo zmírnění preventivního opatření nelze podřídit <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>důkazu o neexistenci jakéhokoli rizika, neboť obecně je takový důkaz z vědeckého hlediska nemožné předložit vzhledem k tomu, že nulová úroveň rizika ve skutečnosti neexistuje<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>, takže <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>preventivní opatření lze přijmout, pouze pokud se riziko – ačkoli jeho existence a rozsah nebyly pádnými vědeckými údaji <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>plně<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="2018" ID="QE0035"/> prokázány – jeví dostatečně podložené vědeckými údaji, které jsou v okamžiku přijetí uvedeného opatření dostupné<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/> [rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110909">9. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Francie v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>T‑257/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2011:444">EU:T:2011:444</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0076">76</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>)].</P></NOTE>. Naopak judikatura nevyžaduje, aby na základě výsledků takového posouzení bylo možné posoudit, zda je dané riziko reálné, s předem určenou minimální mezí jistoty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Konkrétně Soudní dvůr v souvislosti se zamítnutím nebo zrušením registrace léčivého přípravku rozhodl, že platnost takových preventivních opatření vyžaduje pouze existenci rizika, které <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>nemusí mít pouze konkrétní charakter, ale [může] mít i potenciální charakter<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> [rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140410">10. dubna 2014</DATE>, <NAME.CASE>Acino v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑269/13 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:255">EU:C:2014:255</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0073">73</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151203">3. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>PP Nature-Balance Lizenz v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑82/15 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:796">EU:C:2015:796</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>)].</P></NOTE>. Soudní dvůr nestanovil ani takovou mez týkající se stupně pravděpodobnosti reálnosti rizik nebo závažnosti této reálnosti, které musí být dosaženo za účelem přijetí ochranného opatření<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0057"><P>Viz bod 41 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Konstatoval jsem již přitom, že cílem čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice 2014/40 je předcházet prokázaným zdravotním rizikům, jakož i rizikům dalším – spojeným jak s jeho přímým dopadem na zdraví, tak i s možnými důsledky zrušení tohoto zákazu na spotřební návyky – které nejsou ryze hypotetické. Tato ustanovení nebyla tedy přijata z důvodu, že neškodná povaha tabákových výrobků pro orální užití nebyla prokázána, nýbrž proto, že užívání tohoto výrobku způsobuje rizika škodlivých účinků, která byla prokázána, či přinejmenším řádně zhodnocena.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Druhý směr argumentace uplatněný společností Swedish Match se překrývá s tím, který je předmětem následujícího oddílu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="13"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K argumentu vycházejícímu z existence změn právního rámce</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Společnost Swedish Match a NNA ve své argumentaci směřující k prokázání zjevně nepřiměřené povahy zákazu uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh, stanoveného směrnicí 2014/40, s ohledem na vývoj právního rámce, ke kterému došlu po rozsudcích Swedish Match<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0058"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a Arnold André<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0059"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, zpochybňují především způsobilost tohoto opatření dosáhnout cíle, který sleduje, konzistentně a systematicky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Tvrdí, že směrnice 2014/40 nezakazuje uvádět na trh žádný jiný tabákový výrobek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0060"><P>Na jednání vláda Spojeného království a Parlament správně poznamenaly, že článek 7 směrnice 2014/40 zakazuje uvádět na trh i ochucené tabákové výrobky, s výhradou přechodného období stanoveného v odstavci 14 tohoto článku.</P></NOTE> a že zejména tabák ke kouření a žvýkací nebo šňupací tabák jsou škodlivější než tabák pro orální užití. Mimoto tato směrnice zavedla nová ustanovení, která upravují specificky nové tabákové výrobky a elektronické cigarety, aniž je však zakazuje. V bodě 34 odůvodnění této směrnice se přitom uznává, že všechny tabákové výrobky jsou škodlivé, a Soudní dvůr poukázal na potenciální zdravotní rizika elektronických cigaret v rozsudku Pillbox 38<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0061"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0051">51</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tato argumentace se široce prolíná s argumentací, kterou společnost Swedish Match a NNA zpochybňují soulad dotčeného zákazu se zásadou zákazu diskriminace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>V tomto ohledu připomínám, že unijní opatření je způsobilé k dosažení sledovaného cíle pouze tehdy, odpovídá-li skutečně snaze jej koherentním a systematickým způsobem dosáhnout<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0062"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170705">5. července 2017</DATE>, <NAME.CASE>Fries</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑190/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:513">EU:C:2017:513</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), Soudní dvůr uplatnil na unijní opatření ustálenou judikaturu týkající se způsobilosti vnitrostátního opatření omezujícího svobody pohybu zaručené Smlouvou o FEU k dosažení jeho cíle konzistentně a systematicky [viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151223">23. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>Scotch Whisky Association a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑333/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:845">EU:C:2015:845</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura)].</P></NOTE>. Tento požadavek ostatně odpovídá požadavku týkajícímu se objektivní povahy kritérií, o který se opírá unijní normotvůrce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0063"><P>Viz bod 30 tohoto stanoviska.</P></NOTE>. V projednávané věci čl. 1 písm. c) a článek 17 směrnice 2014/40 tuto podmínku splňují. Ani jiné tabákové výrobky, ani elektronické cigarety se totiž nenacházejí v situaci srovnatelné se situací tabákových výrobků pro orální užití, takže rozdílné zacházení mezi nimi vyplývá z objektivních a nediskriminačních kritérií.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o rozdílné zacházení mezi tabákem pro orální užití a <HT TYPE="ITALIC">ostatními bezdýmnými tabákovými výrobky</HT>, jako je žvýkací nebo šňupací tabák, Soudní dvůr již rozhodl, že zákaz, zavedený v roce 1992 a zachovaný směrnicí 2001/37, není diskriminační. Vyplýval z objektivních okolností, které souvisely zároveň s novostí výrobků, vůči kterým směřoval zákaz, na tehdejším vnitřním trhu, s jejich přitažlivostí pro mladé lidi a s existencí vnitrostátních zakazujících předpisů v některých členských státech<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0064"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0067">67</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR>, <REF.NP.ECR REF="NP0065">65</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Ve spise není uvedena žádná okolnost, ze které by vyplývalo, že by tomu tak již nemělo být. Komise navíc v posouzení dopadů konstatovala, že na rozdíl od tabáku pro orální užití představují ostatní bezdýmné tabákové výrobky pouze <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>menšinové trhy<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>, jejichž potenciál pro rozšíření je omezený s přihlédnutím zejména k jejich nákladné a zčásti řemeslné výrobní metodě<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0065"><P>Posouzení dopadů, s. 76.</P></NOTE>. Jak vyplývá z bodu 32 odůvodnění směrnice 2014/40, unijní normotvůrce tedy nepovažoval za nezbytné zakázat jejich uvedení na trh.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Zadruhé, pokud jde o údajnou nekonzistentnost ve srovnání se zacházením s <HT TYPE="ITALIC">tabákem ke kouření</HT>, podotýkám, že na rozdíl od tohoto tabáku byl tabák pro orální užití v okamžiku zavedení zákazu jeho uvádění na trh relativně nový na trzích v členských státech (s výjimkou Švédska). V důsledku toho tento zákaz umožnil zabránit vytvoření nového zdroje návykovosti s ohledem na zvláštní přitažlivost,<?PAGE NO="14"?> kterou mohl tabák pro orální užití mít pro mladé lidi. V posouzení dopadů se uvádí, že tyto úvahy byly v okamžiku přijetí směrnice 2014/40 stále relevantní. Komise v něm navíc vyjádřila názor, že zákaz tabáku ke kouření by nejpravděpodobněji vedl ke vzniku černého trhu, jelikož počet kuřáků v Unii činil tehdy 28 %<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0066"><P>Posouzení dopadů, s. 49 a 50. Viz rovněž stanovisko generálního advokáta L. A. Geelhoeda ve věcech <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑491/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:476">EU:C:2002:476</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0231">231</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:487">EU:C:2004:487</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Zatřetí nevidím nekonzistentnost mezi režimy použitelnými na tabák pro orální užití a kategorii <HT TYPE="ITALIC">nových tabákových výrobků</HT>, zavedenou čl. 2 bodem 14 směrnice 2014/40. Tato kategorie zahrnuje všechny výrobky, které nespadají do jiných kategorií stanovených v této směrnici a které by se mohly objevit na trhu v Unii po vstupu této směrnice v platnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0067"><P>Podle čl. 2 bodu 14 směrnice 2014/40 je novým tabákovým výrobkem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>tabákový výrobek, který: a) nespadá do žádné ze stanovených kategorií výrobků: cigarety, tabák k ručnímu balení cigaret, dýmkový tabák, tabák do vodních dýmek, doutníky, doutníčky, žvýkací tabák, šňupavý tabák nebo tabák pro orální užití, a b) je uvedený na trh po <DATE ISO="20140519">19. květnu 2014</DATE><QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>.</P></NOTE>. V okamžiku jejího přijetí nemohly být jejich účinky z povahy věci patrné, tím spíše ne studovány. Z tohoto důvodu uvedená směrnice ukládá členským státům zavést systém předběžných oznámení, která musí učinit dotčení výrobci a dovozci před uvedením nových tabákových výrobků na trh. K takovému oznámení musí být přiloženy zejména studie o jejich účincích na zdraví a na spotřební návyky<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0068"><P>Viz článek 19 směrnice 2014/40.</P></NOTE>. Tento systém usnadňuje posouzení těchto účinků, které může případně vést k budoucímu přijetí zákazů nebo omezení uvádění takových výrobků na trh. Naopak, jestliže všechny účinky tabáku pro orální užití nebylo možné posoudit a s jistotou vyčíslit, byly dostatečně určeny a vědecky podloženy proto, aby byl odůvodněn zákaz jejich uvádění na trh.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Tvrzení společnosti Swedish Match a NNA, že tabák pro orální užití představuje také <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>nový<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> výrobek v souladu s bodem 34 odůvodnění směrnice 2014/40 a s judikaturou Soudního dvora<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0069"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE>, <NAME.CASE>Swedish Match</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0066">66</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Arnold André</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, nemůže obstát. Podle mého názoru byl tabák pro orální užití kvalifikován jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>nový<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> pouze do té míry, do které by v případě neexistence dotčeného zákazu byl nový na trhu členských států (s výjimkou Švédska). Na rozdíl od <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>nových tabákových výrobků<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/> ve smyslu čl. 2 bodu 14 této směrnice je tabák pro orální užití známým a určitým výrobkem, jelikož je již dlouhou dobu dostupný ve Švédsku a jeho účinky byly předmětem mnoha vědeckých studií.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>Začtvrté na základě rozsudku Pillbox 38<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0070"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE> (<NO.CASE>C‑477/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:324">EU:C:2016:324</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> musí být odmítnut argument, podle kterého je zákaz uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh nekonzistentní ve vztahu k právní úpravě <HT TYPE="ITALIC">elektronických cigaret</HT>. Soudní dvůr v uvedeném rozsudku konstatoval, že elektronické cigarety na rozdíl od tabákových výrobků zaprvé neobsahují tabák, zadruhé fungují bez dýmu a zatřetí jsou relativně novými výrobky, u nichž je ještě nutno upřesnit rizika pro zdraví. Jestliže druhá z těchto poznámek dokládá výlučně nesrovnatelnost mezi elektronickými cigaretami a tabákovými výrobky ke kouření, první a třetí poznámka svědčí o odlišných objektivních vlastnostech elektronických cigaret a veškerých tabákových výrobků, včetně tabáku pro orální užití.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Obecněji souhlasím s postojem vyjádřeným generálním advokátem L. A. Geelhoedem v jeho stanovisku ve věci Arnold André<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0071"><P><REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:487">EU:C:2004:487</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0125">125</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>, podle kterého unijní normotvůrce může v případě existence několika nebezpečných výrobků na trzích členských států rozhodnout, které musí být na základě celkového posouzení relevantních okolností zakázány – aniž je tím dotčena možnost zakázat další, pokud se tyto okolnosti změní<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0072"><P>V tomto ohledu Soudní dvůr rovněž rozhodl, že pokud má unijní normotvůrce upravit komplexní situaci, může postupovat v etapách za předpokladu, že je jeho výběr založen na objektivních a vhodných kritériích ve vztahu k cílům sledovaným dotčenými právními předpisy [viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131017">17. října 2013</DATE>, <NAME.CASE>Schaible</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑101/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:661">EU:C:2013:661</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0091">91</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura)].</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="15"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Tyto úvahy umožňují dospět k závěru, že nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace tím, že je s tabákem pro orální užití zacházeno odlišně než s jinými výše uvedenými výrobky, ani k porušení zásady proporcionality tím, že by směrnice 2014/40 nesledovala své cíle konzistentně a systematicky.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Test nezbytnosti</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Uplatnění testu nezbytnosti na unijní legislativní akt přijatý v takové oblasti, jako je oblast dotčená v projednávané věci, ve které normotvůrce disponuje širokou posuzovací pravomocí, znamená ověřit, že takový akt zjevně nejde nad rámec toho, co je k dosažení jeho cílů nezbytné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0073"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150616">16. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Gauweiler a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:400">EU:C:2015:400</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0081">81</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Nezbytnost zákazu uvádění tabákových výrobků pro orální užití na trh, stanoveného v článku 8 směrnice 2001/37, pro uskutečnění jejích cílů byla potvrzena v rozsudcích Swedish Match<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0074"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a Arnold André<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0075"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Podle Soudního dvora by veškerá ostatní opatření směřující k uvalení technických norem na výrobce za účelem snížení škodlivosti výrobku nebo k úpravě označování obalů tohoto výrobku a podmínek jeho prodeje zejména nezletilým neměla stejný preventivní účinek, protože by dopustila, aby na trhu získal pozici výrobek, který v každém případě zůstává škodlivým<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0076"><P>Viz obdobně rovněž rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:325">EU:C:2016:325</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0160">160</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Polsko v. Parlament a Rada</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑358/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:323">EU:C:2016:323</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0095">95</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Tento závěr je nadále platný, jelikož tento zákaz je ve směrnici 2014/40 zachován. Jak zdůraznila Komise, návykovost tabáku pro orální užití odůvodňuje přijetí preventivních opatření včas z důvodu obtížně vratných účinků na veřejné zdraví, jež by mohlo vyvolat pronikání tohoto výrobku na trh v celé Unii.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Tento závěr platí tím spíše, jak vyplývá z posouzení dopadů, že ostatní možná opatření by nebránila realizaci značného obchodního potenciálu tabáku pro orální užití, zejména vzhledem k zavádění nekuřáckých prostor<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0077"><P>Posouzení dopadů, s. 75.</P></NOTE>. Mimoto zrušit uvedený zákaz by představovalo nejednoznačnou zprávu ohledně škodlivosti tabákových výrobků pro orální užití<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0078"><P>Posouzení dopadů, s. 68.</P></NOTE>. Jak poznamenala finská vláda, mohlo by zrušení tohoto zákazu vzhledem k tomu, že stejný zákaz existuje již od roku 1992, vyvolat dojem, že tyto výrobky nejsou škodlivé, což by mohlo zvýšit jejich přitažlivost u mladých lidí.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Test proporcionality stricto sensu</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Třetí aspekt testu proporcionality v oblastech, ve kterých má unijní normotvůrce širokou posuzovací pravomoc, spočívá v ověření, zda dotčený akt nezpůsobuje nepříznivé důsledky, jež by byly zjevně nepřiměřené v porovnání se sledovanými cíli<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0079"><P>Viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150616">16. června 2015</DATE>, <NAME.CASE>Gauweiler a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑62/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:400">EU:C:2015:400</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0091">91</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Normotvůrce musí nicméně plně zohlednit kromě hlavního sledovaného cíle i dotčené zájmy včetně zájmů osob, které jsou daným aktem negativně dotčeny. Je jeho povinností zjišťovat, zda lze sledovanými cíli odůvodnit i značné negativní hospodářské dopady pro určité hospodářské subjekty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0080"><P>Viz zejména rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081216">16. prosince 2008</DATE>, <NAME.CASE>Arcelor Atlantique et Lorraine a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑127/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:728">EU:C:2008:728</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120712">12. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>Association Kokopelli</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑59/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:447">EU:C:2012:447</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:325">EU:C:2016:325</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0185">185</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Mám za to, že unijní normotvůrce dodržel tyto požadavky, když přijímal čl. 1. písm. c) a článek 17 směrnice 2014/40.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="16"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>V tomto ohledu Soudní dvůr již uznal, že cíl ochrany zdraví má nesporně větší význam ve srovnání s hospodářskými zájmy<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0081"><P>Viz usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19960712">12. července 1996</DATE>, <NAME.CASE>Spojené království v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑180/96 R</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1996:308">EU:C:1996:308</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0093">93</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120419">19. dubna 2012</DATE>, <NAME.CASE>Artegodan v. Komise</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑221/10 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:216">EU:C:2012:216</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0099">99</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura), jakož i rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160504">4. května 2016</DATE>, <NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:325">EU:C:2016:325</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0156">156</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Philip Morris Brands a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑547/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:853">EU:C:2015:853</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0179">179</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) generální advokátka J. Kokott uvedla, že ochraně lidského zdraví přísluší v hodnotovém žebříčku unijního práva <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>mnohem vyšší příčka<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> než hospodářským zájmům hospodářských subjektů. Viz rovněž stanovisko generálního advokáta L. A. Geelhoeda ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑491/01</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2002:476">EU:C:2002:476</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0226">226</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0229">229</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Základní povaha tohoto cíle v unijním právním řádu tedy může odůvodnit i značné negativní hospodářské důsledky pro určité hospodářské subjekty<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0082"><P>Viz obdobně rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100608">8. června 2010</DATE>, <NAME.CASE>Vodafone a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑58/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:321">EU:C:2010:321</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20121023">23. října 2012</DATE>, <NAME.CASE>Nelson a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑581/10 a C‑629/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:657">EU:C:2012:657</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0081">81</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>Z tohoto hlediska podle mého názoru Soudní dvůr v rozsudcích Swedish Match<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0083"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑210/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:802">EU:C:2004:802</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a Arnold André<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0084"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20041214">14. prosince 2004</DATE> (<NO.CASE>C‑434/02</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:800">EU:C:2004:800</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> výslovně neprovedl porovnání významu zájmů hospodářských subjektů a zájmů v oblasti veřejného zdraví<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0085"><P>V souvislosti s posuzováním proporcionality vnitrostátních opatření omezujících svobody pohybu zaručené Smlouvou o FEU viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151223">23. prosince 2015</DATE>, <NAME.CASE>Scotch Whisky Association a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑333/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:845">EU:C:2015:845</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Měl implicitně za to, že opatření, jehož cílem je ochrana veřejného zdraví, je, pokud je v souladu s prvními dvěma aspekty testu proporcionality, nutně v souladu s třetím aspektem, jelikož soukromé zájmy hospodářských subjektů musí ustoupit obecnému cíli veřejného zdraví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Na základě této analýzy mám za to, že dotčená ustanovení nejsou zjevně nezpůsobilá ke sledování jejich dvojího cíle, zjevně nepřekračují to, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné a nezpůsobují nepříznivé důsledky, jež by byly zjevně nepřiměřené v porovnání s kýženými výhodami.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>S ohledem na všechny výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na bod ii) předběžné otázky High Court of Justice (England &amp; Wales), Queen’s Bench Division (Administrative Court) [Vyšší soud (Anglie a Wales), Queen’s Bench Division (správní senát), Spojené království] následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>Posuzování bodu ii) předběžné otázky neodhalilo žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 1 písm. c) a článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/ES ze dne <DATE ISO="20140403">3. dubna 2014</DATE> o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES.<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>