C_202503168CS.000101.fmx.xml

Usnesení Evropského výboru regionů – Kompas konkurenceschopnosti pro EU

(C/2025/3168)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Hlavní sdělení

souhlasí se závěrem Evropské komise, že Evropa z důvodu přetrvávajícího rozdílu v růstu produktivity nedrží krok s dalšími velkými ekonomikami a že musí začít ihned jednat, aby si získala vedoucí postavení v oblasti zásadně důležitých technologií a byla díky tomu globálním lídrem, pokud jde o inovace, produktivitu a dekarbonizaci v klíčových technologických oborech, a znovu dosáhla konkurenceschopnosti a zajistila si prosperitu;

zdůrazňuje však, že konkurenceschopnost Evropy může být odolná a udržitelná pouze tehdy, pokud bude vycházet ze silného evropského sociálního modelu založeného na sociální soudržnosti, snižování nerovností a spravedlivém zdanění;

podporuje všechny tři transformační požadavky a horizontální faktory, které jsou uvedeny v kompasu a jsou nezbytné pro podporu konkurenceschopnosti;

zdůrazňuje, že by navrhované horizontální faktory neměly vést k centralizovanějšímu modelu správy, jenž by se zaměřoval výlučně na dialog mezi Komisí a vládami členských států na úkor orgánů na nižší než celostátní úrovni a účinné integrace územních hledisek;

odkazuje na závazek předsedkyně von der Leyen ve strategických směrech, podle nějž se regiony mají stát středobodem činnosti Komise, a proto navrhuje, aby orgány EU, vlády členských států, místní a regionální orgány i soukromý sektor spolupracovaly na provádění kompasu a prosazovaly místně orientovaný přístup;

požaduje, aby byly vytyčeny jasné zásady, jak bude tato spolupráce mezi všemi úrovněmi správy při provádění kompasu v příštích pěti letech probíhat, a navrhuje, aby bylo navázáno nové partnerství mezi Evropským výborem regionů a Komisí za účelem provádění tohoto kompasu, které by spočívalo:

—	v provádění systematických posuzování územního dopadu klíčových iniciativ kompasu, které budou mít přímý dopad na obce a regiony v celé EU,

—	ve využívání činnosti sítě RegHub VR, která poskytuje zpětnou vazbu o provádění právních předpisů EU v praxi, ke každoročním dialogům příslušných komisařů o provádění,

—	v pořádání každoroční politické diskuse o pokroku dosaženém v rámci kompasu a o jeho dopadu na místní a regionální orgány, aby bylo možné zjistit, nakolik se zlepšila konkurenceschopnost,

—	v zajištění toho, aby nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti zohledňoval rozmanitost (kapacity a slabé stránky) evropských území a rozdělení pravomocí v rámci členských států,

—

v zajištění pohotového navázání na činnost platformy Fit pro budoucnost (F4F). VR se zavazuje, že se bude aktivně podílet na budoucí činnosti platformy v oblasti účelnosti právních předpisů a zjednodušení, a požaduje, aby byly pracovní metody platformy F4F uplatňovány i v předlegislativní fázi, což by zajistilo, že přístup k této problematice bude v průběhu celého legislativního cyklu fakticky podložený, místně orientovaný a konzistentní;

—

v zajištění toho, aby posuzování územního dopadu zohledňovalo realitu regionů, které čelí vážnému riziku vylidňování a stárnutí. Územní rozptýlenost, stárnutí a nízká hustota obyvatelstva spolu s nedostatkem kritického množství podniků brání účinnému provádění jednotných politik na podporu konkurenceschopnosti. Kompas by měl poskytnout ukazatele a nástroje, které by byly těmto regionům přizpůsobené, a s ohledem na jejich strukturální nedostatky, ale také jejich potenciál zajistit spravedlivou a účinnou integraci do evropské strategie;

poukazuje na to, že ke zvýšení růstu produktivity v celé EU nestačí čistě odvětvové posouzení konkurenceschopnosti Evropy;

konstatuje, že místní a regionální orgány hrají klíčovou roli při zvyšování konkurenceschopnosti, neboť provádějí strategickou agendu EU v praxi a prostřednictvím investic a zadávání veřejných zakázek účinně podporují inovační ekosystémy;

je přesvědčen, že konkurenceschopnost a územní, hospodářská, digitální a sociální soudržnost jsou vzájemně propojeny a představují základní prvky fungování a dalšího rozvoje jednotného trhu;

10.

rozhodně podporuje provádění opatření zaměřených na řešení demografických problémů, aby bylo dosaženo cílů stanovených v kompasu;

11.

vítá navrhovaný nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti, jenž má zlepšit koordinaci politik na úrovni EU a na úrovni členských států, avšak vyjadřuje politování nad tím, že v Kompasu konkurenceschopnosti existuje jen málo informací o tom, jak by měl tento nástroj fungovat, a zcela chybí informace o mechanismu pro úpravu politik EU, pokud tyto politiky konkurenceschopnost EU nezvýší. VR proto znovu vyzývá k tomu, aby byl tento nástroj přizpůsobený jednotlivým územím a vycházel ze zásad uvedených v tomto usnesení;

12.

je znepokojen tím, že opatření stanovená pro financování konkurenceschopnosti mohou být výrazně nižší než částka 750–800 miliard EUR, kterou je podle Draghiho zprávy třeba ročně vydávat na dodatečné investice. Prioritou musí být zajištění širší a strategičtější mobilizace soukromého kapitálu. V rámci širší diskuse o financování dlouhodobého rozpočtu EU po roce 2027 by se mělo jednat také o možnosti vydávání dalších společných dluhopisů na financování společných investičních projektů;

13.

konstatuje, že podniky uvádějí jako jednu z hlavních překážek růstu a investic vysokou regulační zátěž v EU. Vítá cíl Komise snížit náklady spojené s veškerou administrativní zátěží o 25 % pro všechny podniky a o 35 % pro malé a střední podniky a souhlasí s tvrzením uvedeným v kompasu, že obnovení konkurenceschopnosti Evropy vyžaduje, aby se při snižování byrokracie šlo mnohem dále než dosud. Zdůrazňuje, že pro zvýšení konkurenceschopnosti EU a zároveň pro zachování jejích hospodářských, sociálních a environmentálních norem, zajištění regulační stability a dodržování zásad pro zlepšování právní úpravy je zásadní vyvíjet účinné úsilí zaměřené na zjednodušení a snížení administrativní zátěže;

14.

připojuje se k výzvě Draghiho zprávy, že před přijetím nové legislativy by Komise měla na počátku každého funkčního období provést systematické posouzení a zátěžový test všech existujících právních předpisů EU. Následovat by měla kodifikace a konsolidace právních předpisů EU po politických oblastech včetně zjednodušení a odstranění překryvů a rozporů v celém legislativním řetězci s cílem zvýšit soudržnost a konkurenceschopnost právních předpisů;

Odstranění rozdílů v oblasti inovací

15.

zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou základem konkurenceschopného růstu v Evropě, a s odkazem na článek 182 SFEU se vyslovuje pro to, aby veškerá opatření v této oblasti byla i v budoucnu integrována do samostatného rámcového programu. Tak by byl pokryt celý výzkumný a inovační řetězec, od základního výzkumu až po výrobek, a byla by zajištěna budoucí konkurenceschopnost Evropy;

16.

zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úsilí o rozvoj místně orientovaných inovačních ekosystémů, aby se zcela vyrovnal vývoj inovací a odstranily se rozdíly v oblasti inovací jak v rámci Evropy, tak mezi EU a USA a Čínou;

17.

poukazuje na to, že je třeba urychleně zvrátit trend, kdy Evropu opouští stále více inovativních startupů a scaleupů. Vyzývá Komisi, aby pokročila v realizaci dobrovolného 28. režimu pro inovativní podniky a analyzovala jeho potenciální územní dopad. Zdůrazňuje, že je nutné, aby se z dlouhodobého rozpočtu investovalo do inteligentních přeshraničních programů, jejichž cílem je podpořit meziregionální hodnotové řetězce a posílit regionální inovační ekosystémy;

18.

zdůrazňuje, že pro zvýšení konkurenceschopnosti je nezbytné propojit excelenci v oblasti výzkumu a inovací s výrobními dovednostmi a možnostmi. Je tedy třeba podporovat a usnadňovat činnosti v oblasti špičkových technologií různé úrovně technologické připravenosti, a to od základního výzkumu až po uvedení na trh a následně až po průmyslové využití, s cílem posílit odolnost;

19.

podporuje uznávání rozvoje dovedností, jejich prohlubování, změny kvalifikace a celoživotní učení, které tvoří pilíře konkurenceschopnosti EU, neboť hospodářská budoucnost EU závisí na udržení vysoce kvalifikované, přizpůsobivé a inovativní pracovní síly. V této souvislosti zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při slaďování rozvoje dovedností s potřebami ekonomiky. Upozorňuje na to, že k začleňování na trh práce je rovněž nutné omezit strukturální překážky, zejména pro ženy, a zajistit spravedlivé pracovní podmínky, jež jsou zakotveny v evropském pilíři sociálních práv;

20.

s politováním konstatuje, že sdělení jasně neodkazuje na Zelenou dohodu pro Evropu, neboť závazky přijaté v tomto rámci jsou zásadně důležité pro konkurenceschopnost EU, jelikož veřejným orgánům, soukromým podnikům i občanům umožňují dlouhodobé plánování;

Společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost

21.

souhlasí s tím, že přechod na dekarbonizované hospodářství by měl přispět k evropské konkurenceschopnosti, zdůrazňuje však, že k dosažení spravedlivé ekologické a digitální transformace jako zásadní součásti reformované politiky soudržnosti je zapotřebí další podpora;

22.

varuje, že stupňující se dopady změny klimatu představují vážnou hrozbu pro sociální jistoty a konkurenceschopnost EU. Zdůrazňuje, že hospodářský růst musí provázet snižování emisí skleníkových plynů, a poukazuje na to, že by se model mise „Klimaticky neutrální a inteligentní města“ mohl stát pilířem politiky EU v oblasti konkurenceschopnosti (s odhadovanými investicemi ve výši 650 miliard EUR, které představují obrovský inovační potenciál a umožní podnikatelské příležitosti v klíčových odvětvích);

23.

zdůrazňuje, že neméně zásadním rozměrem strategie konkurenceschopnosti EU je přizpůsobování se změně klimatu, a žádá větší podporu určenou místním a regionálním orgánům a průmyslu za účelem vypracování strategií odolnosti vůči změně klimatu včetně zlepšení infrastruktury. Pokládá za důležité zapracovat adaptační opatření do hospodářské a průmyslové politiky v zájmu zachování dlouhodobé konkurenceschopnosti a sociální stability;

24.

vítá, že byla zveřejněna Dohoda o čistém průmyslu, jež má řešit přetrvávající problémy průmyslových odvětví, která usilují o dekarbonizaci, avšak zdůrazňuje, že pro zajištění účinného provádění průmyslové politiky je zapotřebí zohlednit silný územní rozměr a poskytnout další podporu regionům s energeticky náročnými průmyslovými odvětvími;

25.

vítá záměr Komise předložit v roce 2025 plán investic do udržitelné dopravy a další související iniciativy, zejména plán vybudování ambiciózní evropské vysokorychlostní železniční sítě. Souhlasí s cílem Komise urychlit dekarbonizaci celého odvětví dopravy ekonomicky nejefektivnější cestou a pokládá za nutné přistupovat k tomuto zadání se zřetelem k územnímu hledisku tak, aby bylo možno maximálně podpořit dopravní propojení a přístup;

26.

vítá Akční plán pro cenově dostupnou energii a příští související iniciativy zaměřené na snížení nákladů na energii pro občany, podniky a průmysl a vyzývá k vytvoření skutečné evropské energetické unie s plně integrovaným a dobře propojeným trhem v celé EU, jehož základem bude dobře fungující systém správy. Zdůrazňuje, že je třeba podpořit místní výrobu energie a více zapojit do transformace energetiky soukromý sektor;

27.

poukazuje na to, že je důležité zajistit odolnost jednotného trhu, který je i nadále pod tlakem jak ze zemí mimo EU, tak v rámci EU, protože členské státy prosazují krátkodobé individuální zájmy pomocí jednostranných opatření, jako jsou neodůvodněné překážky přeshraničního obchodu a státní dotace pro vnitrostátní průmysl. Pro MSP je navíc obtížné vyhovět nejrůznějším předpisům platným v členských státech, zejména co se týče norem udržitelnosti. Tato nedostatečná harmonizace zvyšuje náklady na dodržování předpisů a komplikuje přeshraniční podnikání a jako taková je překážkou, kterou je nutno řešit;

28.

zdůrazňuje, že konkurenceschopnost a růst Evropy jsou založeny na otevřené ekonomice integrované do globálních hodnotových řetězců. Evropa musí hájit hodnoty volného obchodu a multilateralismu. Proto je důležité, aby diverzifikovala vývoz i mimo USA a Čínu a posílila dohody o volném obchodu;

29.

stejně tak považuje za nezbytné, aby Kompas konkurenceschopnosti zahrnoval praktické a finanční podpůrné mechanismy pro malé podniky v tradičních odvětvích, jako je cestovní ruch nebo zemědělství, tak aby ekologický a digitální přechod nebyl vnímán jako další zátěž, ale jako dostupná příležitost. Součástí plánované regulace musí být místní školení, podpora spolupráce mezi podniky a sdílená digitalizace;

30.

poukazuje na to, že z hlediska konkurenceschopnosti EU by měl být strategickou nutností přechod na oběhové hospodářství, přičemž je třeba zároveň zvýšit autonomii a odolnost EU. Vyzývá k podstatnému navýšení podpory, kterou EU poskytuje městům a regionům při vývoji a zavádění systémových oběhových řešení, zejména prostřednictvím veřejných zakázek;

Snížení závislosti a zvýšení bezpečnosti

31.

poukazuje na to, že EU musí bez váhání využít ochranné nástroje, jako jsou nástroje na ochranu obchodu a nařízení o zahraničních subvencích, aby zajistila, že podniky v EU nebudou poškozovány nekalou konkurencí ze strany zahraničních společností. V této souvislosti je rovněž důležité zdůraznit, že je naléhavě nutné přijmout balíček opatření týkajících se reformy celní oblasti;

32.

upozorňuje na to, že v zájmu konkurenceschopnost EU je zásadní zajistit spolehlivé a diverzifikované dodávky surovin, zejména pak těch, jež jsou považovány za kriticky důležité a strategické, neboť představují rozhodující vstupy pro energetiku, potravinářství, stavebnictví a průmysl. Vyzdvihuje význam Evropské aliance pro suroviny a vítá zejména skutečnost, že je přístupná i regionům;

33.

domnívá se, že je nutné prioritně posílit evropskou bezpečnost a odolnost, a zdůrazňuje, že by investice do obranných technologií a technologií dvojího užití měly rovněž přispívat ke konkurenceschopnosti a regionálnímu rozvoji;

34.

trvá na tom, aby Komise (i s ohledem na zvýšenou potřebu investic do bezpečnosti a obrany) posílila politiku pro oblast vesmíru a výrazně navýšila investice do družicového systému Galileo a umožnila i jeho vojenské využití. Doporučuje, aby se družicová data využívala rovněž ke sledování rizik pro životní prostředí a k zabraňování výskytu klimatických katastrof;

35.

poukazuje na to, že vysoký význam pro zajištění konkurenceschopnosti a technologické suverenity EU mají vyspělé technologie, jako jsou klíčová odvětví polovodičů, biotechnologie a umělé inteligence. Zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou zásadně důležitými subjekty při šíření umělé inteligence v soukromém i veřejném sektoru a mají vhodné možnosti k tomu, aby prostřednictvím přímé komunikace s veřejností a větší transparentnosti šířily důvěru v řešení, jež umělá inteligence přináší.

V Bruselu dne 3. dubna 2025.

předsedkyně

Evropského výboru regionů

Kata TÜTTŐ