ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)
21. listopadu 2024 ( *1 )
„Řízení o předběžné otázce – Sbližování právních předpisů – Otevřená data a opakované použití informací veřejného sektoru – Směrnice (EU) 2019/1024 – Článek 1 – Působnost – Článek 2 – Pojem ‚opakované použití‘ dokumentů – Právo na přístup k dokumentům v držení subjektu veřejného sektoru“
Ve věci C‑336/23,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Odvolacího správního soudu (Visoki upravni sud, Chorvatsko) ze dne 25. května 2023, došlým Soudnímu dvoru dne 26. května 2023, v řízení
HP – Hrvatska pošta d.d.
proti
Povjerenik za informiranje,
za účasti:
STAS d.o.o.,
SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),
ve složení: D. Gratsias (zpravodaj), předseda senátu, I. Jarukaitis, předseda čtvrtého senátu, a Z. Csehi, soudce,
generální advokát: P. Pikamäe,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
|
– |
za Povjerenik za informiranje: Z. Pičuljan, jako zmocněnec, |
|
– |
za chorvatskou vládu: G. Vidović Mesarek, jako zmocněnkyně, |
|
– |
za českou vládu: J. Očková, M. Smolek a J. Vláčil, jako zmocněnci, |
|
– |
za rakouskou vládu: A. Posch a J. Schmoll, jako zmocněnci, |
|
– |
za Evropskou komisi: U. Małecka, M. Mataija a G. Meessen, jako zmocněnci, |
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
|
1 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 2 a článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. 2019, L 172, s. 56). |
|
2 |
Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi HP – Hrvatska pošta d.d. (dále jen „HP“) a pověřencem pro informace (Povjerenik za informiranje, Chorvatsko) ve věci žádosti o informace, která byla předložena HP a jejímž cílem bylo zejména předání stavebních smluv, informací o probíhajících pracích a protokolů o předání díla. |
Právní rámec
Unijní právo
|
3 |
Body 9, 13, 23 a 70 odůvodnění směrnice 2019/1024 uvádějí:
[…]
[…]
[…]
|
|
4 |
Článek 1 uvedené směrnice 2000/31, nadepsaný „Předmět a oblast působnosti“, stanoví: „1. Na podporu používání otevřených dat a k podnícení inovace produktů a služeb stanoví tato směrnice soubor minimálních pravidel pro opakované použití a praktická opatření pro usnadnění opakovaného použití:
2. Tato směrnice se nevztahuje na: […]
[…]
[…]
[…] 3. Tato směrnice se opírá o unijní a vnitrostátní režimy přístupu, které jí však nejsou dotčeny. […] 7. Tato směrnice upravuje opakované použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky členských států[…].“ |
|
5 |
Článek 2 směrnice 2019/1024, nadepsaný „Definice“, zní následovně: „Pro účely této směrnice se rozumí:
[…]
[…]
[…]“ |
Chorvatské právo
|
6 |
Článek 5 zákona o právu na přístup k informacím (zakon o pravu na pristup informacijama) (Narodne novine, br. 25/13, 85/15 a 69/22, dále jen „zákon o přístupu k informacím“) stanoví: „Pro účely tohoto nařízení se rozumí: […]
[…]
[…]“ |
|
7 |
Článek 15 uvedeného zákona, který je součástí jeho kapitoly IV, nadepsaný „Omezení práva na přístup k informacím“, stanoví: „[…] (2) Orgány veřejné moci mohou přístup k informacím omezit: […]
[…] (4) Orgány veřejné moci mohou přístup k informacím omezit, pokud:
[…]
[…]“ |
|
8 |
Podle článku 27 uvedeného zákona, který je součástí jeho kapitoly VI, nadepsaného „Opakované použití informací“, platí následující: „[…]
[…]
[…]“ |
|
9 |
Článek 29 zákona o přístupu k informacím, nadepsaný „Žádost o opakované použití informací a ochrana práv uživatelů“, stanoví: „(1) V žádosti o opakované použití informace musí žadatel kromě údajů podle čl. 18 odst. 3 tohoto zákona uvést informace, které chce znovu použít, formu a způsob, jakým chce obsah požadovaných informací obdržet, jakož i účel použití informace (komerční nebo nekomerční). (2) Následující subjekty nejsou povinny žádosti o opakované použití vyhovět: […]
[…] (7) Proti rozhodnutí o opakovaném použití informací se lze odvolat u pověřence [pro informace] do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí pověřence je nepřípustné, avšak lze zahájit soudní řízení správní u Odvolacího správního soudu [(Visoki upravni sud, Chorvatsko)]. […]“ |
Spor v původním řízení a předběžné otázky
|
10 |
HP, společnost 100% vlastněná Chorvatskou republikou, je poskytovatelem všeobecných poštovních služeb v tomto členském státě. Kromě toho vykonává obchodní činnost. |
|
11 |
Společnosti HP byla předložena žádost o informace, jejímž předmětem byly zejména stavební smlouvy, informace o probíhajících pracích a protokoly o předání díla. |
|
12 |
Vzhledem k tomu, že HP tuto žádost zamítla, bylo proti tomuto zamítavému rozhodnutí podáno odvolání k pověřenci pro informace, který HP nařídil, aby uvedené žádosti vyhověla. |
|
13 |
Odvolací správní soud (Visoki upravni sud), ke kterému HP podala žalobu proti uvedenému příkazu pověřence pro informace, vrátil věc pověřenci k novému projednání z důvodu, že v okamžiku vydání uvedeného příkazu již uplynula lhůta pro provedení směrnice 2019/1024 a že povinnost předat informace, kterou pověřenec společnosti HP uložil, měla být posuzována ve světle nových definic a výjimek stanovených uvedenou směrnicí. |
|
14 |
Po opětovném projednání pověřenec uvedené společnosti znovu nařídil, aby požadované informace poskytla. |
|
15 |
HP podala proti uvedenému příkazu žalobu k Odvolacímu správnímu soudu (Visoki upravni sud), který je předkládajícím soudem. |
|
16 |
Na podporu své žaloby HP zejména tvrdí, že směrnice 2019/1024 byla do chorvatského práva provedena nesprávně, jelikož pojem „orgány veřejné moci“ ve smyslu zákona o přístupu k informacím nemá stejný význam jako pojem „veřejný podnik“ ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice. Mimoto se jeho definice obsažená v uvedené směrnici použije na opakované použití informací i na právo na přístup k nim. A konečně HP tvrdí, že informace, jejichž předložení jí bylo nařízeno, souvisejí s její odvětvovou činností a představují obchodní tajemství. |
|
17 |
Pověřenec pro informace tvrdí, že spor v původním řízení se netýká výkonu práva na opakované použití informací, ale výkonu práva na přístup k informacím. Směrnice 2019/1024 přitom upravuje otevřená data a opakované použití informací veřejného sektoru, nikoli právo na přístup k informacím. |
|
18 |
Předkládající soud má za to, že za účelem vyřešení sporu, který mu byl předložen, musí rozhodnout o tom, zda byla HP v rámci věci v původním řízení povinna předat informace, které se přímo netýkají poskytování služeb obecného zájmu, což obnáší zejména určit dosah pojmu „opakované použití“ informací ve smyslu směrnice 2019/1024. |
|
19 |
Za těchto podmínek se Odvolací správní soud (Visoki upravni sud) rozhodl přerušit řízení a předložit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
|
Řízení před Soudním dvorem
|
20 |
Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 27. července 2023, HP – Hrvatska pošta (C‑336/23, EU:C:2023:617), byla zamítnuta žádost Odvolacího správního soudu (Visoki upravni sud) o projednání této věci ve zrychleném řízení podle článku 105 jednacího řádu Soudního dvora. |
K předběžným otázkám
|
21 |
Úvodem je třeba zdůraznit, že z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že žádost, která je základem sporu v původním řízení, uvedená v bodě 11 tohoto rozsudku, se týkala pouze přístupu k dokumentům v držení subjektu veřejného sektoru, aniž bylo jejím předmětem jejich opakované použití. |
|
22 |
Z uvedeného rozhodnutí dále vyplývá, že podle předkládajícího soudu je okamžikem rozhodným pro určení práva použitelného ratione temporis na spor v původním řízení den, kdy pověřenec pro informace vydal příkaz, kterým bylo společnosti HP nařízeno vyhovět dané žádosti, tj. okamžik, kdy lhůta stanovená pro provedení směrnice 2019/1024 již uplynula. |
|
23 |
V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou otázky týkající se výkladu unijního práva pokládány vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své vlastní odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat [rozsudek ze dne 27. dubna 2023, M. D. (Zákaz vstupu do Maďarska), C‑528/21, EU:C:2023:341, bod 55 a citovaná judikatura]. |
|
24 |
Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je tak to, zda směrnice 2019/1024 musí být vykládána v tom smyslu, že žádost o přístup k dokumentům v držení subjektu veřejného sektoru spadá do její působnosti. |
|
25 |
V tomto ohledu je třeba uvést, že cílem 2019/1024 směrnice je podpořit používání otevřených dat a vytvořit podmínky, které přispívají k rozvoji výrobků a služeb digitálního obsahu založených na dokumentech veřejného sektoru v celé Evropské unii i v členských státech s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu, jak vyplývá z jejího čl. 1 odst. 1 ve spojení s body 9, 13 a 70 jejího odůvodnění. |
|
26 |
Za tímto účelem směrnice stanoví soubor minimálních pravidel pro opakované použití a praktická opatření na podporu opakovaného použití dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru členských států a určité veřejné podniky, jakož i opakovaného použití údajů z výzkumu. |
|
27 |
Podle čl. 2 bodu 11 uvedené směrnice se „opakovaným použitím“ rozumí použití takových dokumentů fyzickými nebo právnickými osobami pro komerční nebo nekomerční účely jiné, než byl původní účel v rámci veřejného úkolu nebo poskytování služeb obecného zájmu, pro který byly dokumenty vytvořeny. |
|
28 |
„Opakované použití“ ve smyslu směrnice 2019/1024 sice předpokládá přístup k dotčeným dokumentům, nic to však nemění na tom, že se jedná o dva zjevně odlišné úkony (obdobně viz rozsudek ze dne 27. října 2011, Komise v. Polsko, C‑362/10, EU:C:2011:703, bod 54). |
|
29 |
Jak uvádí její čl. 1 odst. 7, uvedená směrnice přitom upravuje opakované použití stávajících dokumentů, které mají v držení subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky členských států, avšak nestanovuje žádnou povinnost ohledně přístupu k dokumentům. |
|
30 |
Podle jejího čl. 1 odst. 3 směrnice 2019/1024 ve spojení s bodem 23 jejího odůvodnění se totiž uvedená směrnice opírá o platné unijní a vnitrostátní režimy přístupu, které jí nejsou dotčeny. Článek 1 odst. 2 písm. d) a f) uvedené směrnice mimoto stanoví, že se směrnice nevztahuje na dokumenty, k nimž je vyloučen přístup na základě režimů přístupu platných v členských státech. |
|
31 |
Směrnice 2019/1024 tedy nezakotvuje právo na přístup k dokumentům veřejného sektoru, ale počítá s existencí takového práva v právu členských států nebo v unijním právu, takže podmínky přístupu k těmto dokumentům nespadají do její působnosti (obdobně viz rozsudek ze dne 14. listopadu 2018, NKBM, C‑215/17, EU:C:2018:901, bod 32). |
|
32 |
S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že směrnice 2019/1024 musí být vykládána v tom smyslu, že žádost o přístup k dokumentům v držení subjektu veřejného sektoru nespadá do její působnosti. |
K nákladům řízení
|
33 |
Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. |
|
Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto: |
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru |
|
musí být vykládána v tom smyslu, že |
|
žádost o přístup k dokumentům v držení subjektu veřejného sektoru nespadá do její působnosti. |
|
Podpisy |
( *1 ) – Jednací jazyk: chorvatština.