<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-263/20</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62020CC0263</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:760">EU:C:2021:760</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>8</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>8</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generálního advokáta P. Pikamäea – věc C‑263/20</HT></P><P><HT TYPE="SC">Airhelp</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Priita Pikamäea</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20210923">23. září 2021</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: francouzština.</P></NOTE></P></TI><STI><P>Věc C‑263/20</P><P>Airhelp Limited</P><P>proti</P><P>Laudamotion GmbH</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Korneuburg (zemský soud v Korneuburgu, Rakousko)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Letecká doprava</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 261/2004</KEYWORD><KEYWORD>Společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v případě zrušení nebo významného zpoždění letů</KEYWORD><KEYWORD>Rezervace letu prostřednictvím elektronické platformy</KEYWORD><KEYWORD>Posunutí hodiny odletu na dřívější čas</KEYWORD><KEYWORD>Obdržení informace o posunutí hodiny odletu na dřívější čas na e-mailovou adresu</KEYWORD><KEYWORD>Rozsah informační povinnosti provozujícího leteckého dopravce</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2000/31/ES</KEYWORD><KEYWORD>Služby informační společnosti</KEYWORD><KEYWORD>Článek 11</KEYWORD><KEYWORD>Podání objednávky</KEYWORD><KEYWORD>Fikce doručení</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Korneuburg (zemský soud v Korneuburgu, Rakousko) se týká výkladu čl. 5 odst. 1 písm. c) a článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne <DATE ISO="20040211">11. února 2004</DATE>, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="046" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 46, s. 1</REF.DOC.OJ>.</P></NOTE>, jakož i článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne <DATE ISO="20000608">8. června 2000</DATE> o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>směrnice o elektronickém obchodu<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P><REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="178" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, L 178, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 13/25, s. 399.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Airhelp Limited a Laudamotion GmbH ve věci odmítnutí posledně uvedené vyplatit náhradu škody cestujícím v letecké dopravě, jejichž právním nástupcem je společnost Airhelp, a to z důvodu posunutí hodiny jejich odletu na dřívější čas. Právní otázka, zda posunutí hodiny odletu na dřívější čas může zakládat nárok na náhradu škody podle čl. 5 odst. 1 písm. c) a článku 7 nařízení č. 261/2004, byla podrobně řešena ve stanoviscích, která jsem přednesl ve spojených věcech C‑188/20, Azurair, a C‑196/20, Eurowings, jakož i ve věcech C‑196/20, Corendon Airlines, a C‑146/20, Austrian Airlines (dosud nezveřejněné).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>V souladu se žádostí Soudního dvora se toto stanovisko omezí na analýzu druhé předběžné otázky, kterou se předkládající soud v podstatě táže, zda dodržení povinnosti informovat cestující o zrušení letu včas musí být posuzováno výlučně z hlediska čl. 5 odst. 1 písm. c) bodů i) až iii) nařízení č. 261/2004, s vyloučením použití vnitrostátního práva týkajícího se doručování elektronických komunikací, které bylo přijato za účelem provedení směrnice 2000/31.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 261/2004</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Článek 2 nařízení č. 261/2004 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>Pro účely tohoto nařízení se:</P><P>[...]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>l)</NO.P><TXT><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>zrušením<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/> rozumí neuskutečnění letu, který byl dříve plánován a na který bylo rezervováno alespoň jedno místo.<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/></TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 5 tohoto nařízení stanoví v odstavcích 1 a 4:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="005.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>V případě zrušení letu:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s článkem 8;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>je dotčeným cestujícím nabídnuta provozujícím leteckým dopravcem pomoc v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a v případě přesměrování, jestliže očekávatelný čas nového odletu je alespoň následující den po plánovaném odletu zrušeného letu, pomoc stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c);</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže</TXT><P><LIST TYPE="roman"><ITEM><NP><NO.P>i)</NO.P><TXT>nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>ii)</NO.P><TXT>nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>iii)</NO.P><TXT>nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><P>[...]</P><?PAGE NO="3"?><PARAG IDENTIFIER="005.004"><NO.PARAG>4.</NO.PARAG><ALINEA>Důkazní břemeno týkající se otázek, zda a kdy byl cestující informován o zrušení letu, spočívá na provozujícím leteckém dopravci.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 7 uvedeného nařízení zní následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>250 EUR u všech letů o délce nejvýše <FT TYPE="NUMBER">1500</FT> kilometrů;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[...]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 13 téhož nařízení stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Jestliže provozující letecký dopravce poskytne náhradu nebo plní jiné povinnosti stanovené v tomto nařízení, nelze žádné ustanovení tohoto nařízení vykládat jako omezení jeho práva požadovat podle použitelného práva náhradu škody od jiných osob, včetně třetích osob. Zejména nemohou být ustanovení tohoto nařízení vykládána jako omezení práva provozujícího leteckého dopravce požadovat náhradu škody po provozovateli souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo třetí osobě, se kterými uzavřel provozující letecký dopravce smlouvu. Obdobně nelze ustanovení tohoto nařízení vykládat jako omezení práva provozovatele souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo třetí osoby jiné, než je cestující, se kterým uzavřel provozující letecký dopravce smlouvu, požadovat náhradu škody podle použitelných právních předpisů.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2000/31</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 11 odst. 1 směrnice 2000/31 zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Členské státy zajistí, aby, s výjimkou odlišných ujednání stran, kterými nejsou spotřebitelé, podá-li příjemce služby objednávku technickými prostředky, se uplatnily následující zásady:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>poskytovatel služby je povinen příjemci neprodleně elektronickou cestou potvrdit příjem objednávky,</P></ITEM><ITEM><P>objednávka a potvrzení o přijetí byly považovány za přijaté, pokud strany, kterým jsou určeny, k nim mají přístup [...]<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></P></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový základ sporu, původní řízení a předběžné otázky</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Dva výše uvedení cestující v letecké dopravě si rezervovali let z Palmy de Mallorca (Španělsko) do Vídně (Rakousko) provozovaný leteckým dopravcem Laudamotion prostřednictvím výše uvedené elektronické rezervační platformy. Při rezervaci na této platformě poskytli tito cestující své soukromé e-mailové adresy a telefonní čísla. Platforma rezervovala let na jméno cestujících u společnosti Laudamotion, přičemž v průběhu této rezervace vytvořila specifickou e-mailovou adresu pro uvedenou rezervaci. Tato adresa byla jedinou adresou pro kontaktování cestujících, kterou letecký dopravce znal.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Let, jehož odlet byl původně plánován na <DATE ISO="20180614">14. června 2018</DATE> ve 14:40 hodin a přílet v 17:05 hodin stejného dne, byl leteckým dopravcem posunut na dřívější čas o více než šest hodin, a sice na 8:25 hodin.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Společnost Airhelp, na kterou oba cestující převedli svá případná práva na náhradu škody podle nařízení č. 261/2004, podala žalobu k Bezirksgericht Schwechat (Okresní soud ve Schwechatu, Rakousko). Tvrdila, že letecký dopravce Laudamotion je povinen zaplatit na základě čl. 7 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení celkovou částku 500 eur pro oba cestující, zejména z důvodu posunutí hodiny odletu na dřívější čas o více než šest hodin, o kterém byli cestující informováni až dne <DATE ISO="20180610">10. června 2018</DATE> prostřednictvím jimi poskytnuté soukromé e-mailové adresy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Společnost Laudamotion zpochybnila opodstatněnost žádosti společnosti Airhelp z důvodu, že posunutí hodiny odletu na dřívější čas bylo oznámeno včas, a to ve dnech <DATE ISO="20180523">23.</DATE> a <DATE ISO="20180529">29. května 2018</DATE> na e-mailovou adresu poskytnutou rezervační platformou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že Bezirksgericht Schwechat (Okresní soud ve Schwechatu) žalobu společnosti Airhelp zamítl, podala tato společnost odvolání k Landesgericht Korneuburg (Zemský soud v Korneuburgu, Rakousko), který je předkládajícím soudem. Předkládající soud se zabývá zejména otázkou, zda posunutí hodiny odletu na dřívější čas představuje jeho zrušení ve smyslu nařízení č. 261/2004, a rozsahem informační povinnosti provozujícího leteckého dopravce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>1V tomto ohledu předkládající soud uvádí, že sdílí názor Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Podle informací uvedených v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce byl tento názor vyjádřen v tiskové zprávě Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) pod číslem 89/2015, X ZR 59/14, která byla vydána v návaznosti na rozhodnutí, kterým bylo žádosti vyhověno.</P></NOTE>, podle kterého může větší než drobné posunutí hodiny plánovaného času odletu na dřívější čas zakládat nárok na náhradu podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení a podle kterého jde o nerespektování letového řádu, pokud je čas odletu uspíšen o několik hodin.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Pokud jde o otázku, zda byli cestující v původním řízení řádně informováni o posunutí hodiny jejich letu na dřívější čas, předkládající soud uvádí, že podle rakouských právních předpisů provádějících směrnici 2000/31 vzniká fikce doručení nejen v případech uvedených v čl. 11 odst. 1 této směrnice, ale rovněž při pouhé výměně emailové pošty. To by v projednávaném případě znamenalo, že se má za to, že cestující byl o posunutí hodiny svého letu na dřívější čas informován, pokud si tento cestující může zprávu s oznámením provozujícího leteckého dopravce otevřít. Předkládající soud se proto táže, jestli je za účelem určení, zda byli cestující řádně informováni o posunutí hodiny jejich odletu na dřívější čas, třeba použít vnitrostátní právní předpisy, směrnici 2000/31 nebo nařízení č. 261/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Landesgericht Korneuburg (Zemský soud v Korneuburgu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>1)</NO.P><TXT>Musí být čl. 5 odst. 1 písm. c) a článek 7 [nařízení č. 261/2004] vykládány v tom smyslu, že cestující má nárok na náhradu v případě, že je čas odletu přesunut z původních 14:40 hod. na 8:25 hod. stejného dne?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Musí být čl. 5 odst. 1 písm. c) body i) až iii) nařízení (ES) č. 261/2004 vykládány v tom smyslu, že ověření, zda byl cestující informován o zrušení letu, musí být provedeno výlučně podle tohoto ustanovení a brání použití vnitrostátní právní úpravy o doručování, která byla přijata v souvislosti s provedením [směrnice 2000/31] a která obsahuje fikci doručení?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Musí být čl. 5 odst. 1 písm. c) body i) až iii) nařízení č. 261/2004 a článek 11 [směrnice 2000/31] vykládány v tom smyslu, že v případě rezervace letu cestujícím prostřednictvím rezervační platformy, pokud cestující uvedl své telefonní číslo a svou e-mailovou adresu, avšak rezervační platforma přeposlala leteckému dopravci telefonní číslo<?PAGE NO="5"?> a e-mailovou adresu automaticky vygenerovanou rezervační platformou, musí být doručení oznámení o posunutí hodiny odletu na dřívější čas na automaticky vygenerovanou e-mailovou adresu považováno za informování resp. doručení vyrozumění o posunutí hodiny odletu na dřívější čas, ačkoliv rezervační platforma vyrozumění leteckého dopravce cestujícímu nepřepošle nebo mu jej přepošle se zpožděním?<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Řízení před Soudním dvorem</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Předkládací rozhodnutí ze dne <DATE ISO="20200526">26. května 2020</DATE> došlo kanceláři Soudního dvora dne <DATE ISO="20200615">15. června 2020</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Účastníci původního řízení, jakož i Evropská komise předložili písemná vyjádření ve lhůtě stanovené článkem 23 statutu Soudního dvora Evropské unie.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Na všeobecné schůzi konané dne <DATE ISO="20210427">27. dubna 2021</DATE> Soudní dvůr rozhodl, že se nebude konat jednání.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé předběžné otázce</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Podstatou druhé předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda dodržení povinnosti informovat cestující o zrušení letu včas musí být posuzováno výlučně podle čl. 5 odst. 1 písm. c) bodů i) až iii) nařízení č. 261/2004. V případě kladné odpovědi by totiž toto nařízení bránilo použití vnitrostátního práva upravujícího doručování elektronické komunikace, které bylo přijato za účelem provedení směrnice 2000/31.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Jak podrobně vysvětlím níže, jsem toho názoru, že dodržení povinnosti informovat cestující o zrušení letu včas musí být posuzováno <HT TYPE="ITALIC">výlučně</HT> z hlediska čl. 5 odst. 1 písm. c) bodů i) až iii) nařízení č. 261/2004. Tento výklad vyplývá ze znění a současně z cíle relevantních ustanovení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Oddíl 3 kapitoly II této směrnice obsahuje ustanovení o uzavírání smluv elektronickou cestou. Článek 11 odst. 1 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Podání objednávky<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, stanoví, že členské státy zajistí, aby, podá-li příjemce služby objednávku elektronickými prostředky, poskytovatel služby je povinen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>příjemci neprodleně elektronickou cestou potvrdit příjem objednávky<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/> (první odrážka) a aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>objednávka a potvrzení o přijetí byly považovány za přijaté, pokud strany, kterým jsou určeny, k nim mají přístup<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> (druhá odrážka).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že pokud informace o zrušení nepředstavují <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>objednávku<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/> ani <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>potvrzení o přijetí<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> ve smyslu článku 11 směrnice 2000/31, vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení jde nad rámec této směrnice v rozsahu, v němž stanoví, že se pravidlo týkající se doručení použije nejen na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>objednávky<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>potvrzení o přijetí<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, ale na všechny další právně relevantní elektronické dokumenty, včetně dokumentů týkajících se rezervace letů. Podle informací poskytnutých předkládajícím soudem platí, že jak čl. 11 odst. 1 druhá odrážka směrnice 2000/31, tak vnitrostátní ustanovení provádějící toto ustanovení stanoví <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>fikci doručení<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>, která v podstatě nastává v okamžiku, kdy je možné otevřít zprávu s oznámením<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Viz stranu 10 předkládacího rozhodnutí.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Dále je třeba poznamenat, že informace uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 jsou informace poskytované <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>v případě zrušení letu<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>, kterými jsou dotčení cestující <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>o zrušení informováni<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>. Je zjevné, že tyto informace týkající se zrušení nejsou ani <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>objednávkou<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> ani <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>potvrzením o přijetí<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/> ve smyslu článku 11 směrnice 2000/31. Pro účely analýzy je tedy třeba mít za to, že dotčené právní akty jsou v zásadě sděleními, jejichž předmět je odlišný.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Dodávám, že ze znění čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004 nelze vyvodit, že způsob, kterým se musí výše uvedené informace k cestujícímu dostat, je omezen na elektronické prostředky. Naopak jediným požadavkem je, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>dotčení cestující byli informováni o zrušení letu<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>, což v zásadě umožňuje jiné prostředky komunikace. Je pravda, že s ohledem na zvláštní význam, který má tento typ informací pro účinný výkon práv přiznaných nařízením č. 261/2004, je nezbytné, aby zvolený komunikační prostředek byl přiměřený a přizpůsobený požadavkům letecké přepravy cestujících<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Steinrötter, B., <HT TYPE="ITALIC">Beck'scher Online-Großkommentar (Gsell/Krüger/Lorenz/Mayer)</HT>, Čl. 1-19 VO (EG) č. 261/2004, článek 5, body 23 a 25, uvádí, že nejsou dány žádné formální požadavky na způsob, jakým mají být informace o zrušení letu podány cestujícímu. Autor nicméně doporučuje vybrat takový komunikační prostředek, který zajistí, aby byl cestující skutečně informován o zrušení letu. Pokud cestující namítne, že zprávu neobdržel, je na dopravci, aby prokázal, že cestující o zrušení informován byl a kdy se tak stalo.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Poukazuji na ještě důležitější skutečnost, že podle čl. 5 odst. 4 nařízení č. 261/2004 je na provozujícím leteckém dopravci, aby <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>prokázal<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, že informoval cestující o zrušení letu, jakož i lhůtu, ve které tak učinil. Okolnost, že důkazní břemeno spočívá na provozujícím leteckém dopravci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Viz sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002 (<REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="214" PAGE.FIRST="5" DATE.PUB="2016">Úř. věst. 2016, C 214, s. 5</REF.DOC.OJ>), bod 3.2.5. nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>Důkazní břemeno v případě zrušení<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>.</P></NOTE>, přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících, uvedené v bodě 1 odůvodnění nařízení č. 261/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>V předmětném kontextu je nezbytné připomenout význam tohoto legislativního cíle vzhledem k tomu, že podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161116">16. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Hemming a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑316/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:879">EU:C:2016:879</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170511">11. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>Krijgsman</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑302/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:359">EU:C:2017:359</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. V rozsudku Krijgsman Soudní dvůr zdůraznil význam povinnosti předložit důkaz o doručení informací cestujícímu, která vyplývá z čl. 5 odst. 4 nařízení č. 261/2004, pro ochranu jeho práv<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170511">11. května 2017</DATE>, <NAME.CASE>Krijgsman</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑302/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:359">EU:C:2017:359</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Cestujícímu totiž musí být při obdržení této informace umožněno reagovat včas na zrušení letu a omezit tak obtíže, které z toho vyplývají, a uplatnit svá práva vůči leteckému dopravci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba poznamenat, že čl. 11 odst. 1 druhá odrážka směrnice 2000/31 má za následek obrácení důkazního břemene, jelikož objednávky a potvrzení o přijetí jsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>považovány za přijaté<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, pokud strany, kterým jsou určeny, k nim mají přístup. Taková fikce <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>řádného přijetí<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> informace, která má být cestujícímu poskytnuta, je podle mého názoru neslučitelná s důkazním břemenem uloženým leteckým dopravcům nařízením č. 261/2004, jelikož na základě této fikce by bylo bezvýhradně na cestujícím, aby prokázal, že informace včas neobdržel.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Předložení takového důkazu v praxi se mi jeví nadmíru obtížné, což ohrožuje dosažení již cíle ochrany cestujících v letecké dopravě uvedeného v bodě 28 tohoto stanoviska. V případě, že by došlo k problémům v komunikaci souvisejícím s lidskými chybami nebo technickými závadami, by totiž uložení povinnosti cestujícímu prokázat, že nemá k dispozici žádné sdělení obsahující informace uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení č. 261/2004, znamenalo vyžadovat po něm, aby<?PAGE NO="7"?> prokázal neověřitelné, nebo jinak řečeno, aby učinil nemožné. Je přitom zjevné, že zásada, podle které <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>nemožné nezavazuje<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> <HT TYPE="ITALIC">(impossibilium nulla obligatio est</HT>), uznaná v unijním právním řádu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160303">3. března 2016</DATE>, <NAME.CASE>Daimler</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑179/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:134">EU:C:2016:134</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Protect Natur-, Arten- und Landschaftsschutz Umweltorganisation</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑664/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:987">EU:C:2017:987</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0096">96</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181106">6. listopadu 2018</DATE>, <NAME.CASE>Scuola Elementare Maria Montessori v. Komise a Komise v. Ferracci</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑622/16 P až C‑624/16 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:873">EU:C:2018:873</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>, takovému přístupu brání.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 4 nařízení č. 261/2004 představuje ve vztahu k ustanovením směrnice 2000/31 <HT TYPE="ITALIC">lex specialis</HT> v rozsahu, v němž ukládá zvláštní povinnosti, pokud jde o způsob, jakým musí být informace sdělena cestujícím. S ohledem na zájem cestujících na tom, aby byli informováni o veškerých případných nepředvídaných okolnostech, které podstatně ovlivňují letový řád, a s ohledem na nepříjemnosti, které obecně vyplývají ze zrušení letu, mám za to, že pouhá fikce <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>řádného přijetí<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> vůbec nesplňuje zvýšené požadavky v oblasti letecké přepravy cestujících.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy mám za to, že požadavek informování stanovený v čl. 5 odst. 1 písm. c) bodech i) až iii) nařízení č. 261/2004 ve spojení s odstavcem 4 téhož článku brání použití ustanovení vnitrostátního práva, která provádějí směrnici 2000/31, podle nichž se elektronické zprávy považují za přijaté, takže k zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících v letecké dopravě je třeba ověřit splnění povinnosti informovat cestujícího o zrušení letu výlučně z hlediska tohoto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Tentýž závěr platí, pokud jde o nedodržení úrovně ochrany spotřebitele stanovené nařízením č. 261/2004, pokud jde o neharmonizovaná ustanovení vnitrostátního práva uvedená v předkládacím usnesení, která v rámci provedení článku 11 směrnice 2000/31 rozšířila původní věcnou působnost z objednávek a potvrzení o přijetí na další elektronická sdělení, zejména na elektronická sdělení týkající se zrušení letu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, jak uvedl Soudní dvůr ve své judikatuře, že u většiny aspektů elektronického obchodu není cílem směrnice 2000/31 <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>harmonizace hmotněprávních ustanovení, ale jejím cílem je definování ,koordinované oblasti‘, v rámci níž mechanismus článku 3 musí podle dvacátého druhého bodu odůvodnění této směrnice umožnit, aby služby informační společnosti byly v zásadě podřízeny právní úpravě členského státu, v němž je poskytovatel usazen<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111025">25. října 2011</DATE>, <NAME.CASE>eDate Advertising a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑509/09 a C‑161/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:685">EU:C:2011:685</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tento výklad potvrzují body 6, 7, 10 a 22 odůvodnění této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že se vnitrostátní zákonodárce rozhodl – dobrovolně, aniž to unijní právo výslovně požaduje – rozšířit působnost harmonizovaných pravidel o elektronickém obchodu na další prvky, které směrnice 2000/31 neupravuje, nelze tato ustanovení považovat za součást harmonizovaných právních předpisů o elektronickém obchodu. V tomto případě vyvstává spíše otázka slučitelnosti ustanovení vnitrostátního práva s ustanoveními nařízení č. 261/2004.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Bez ohledu na to, zda byla dotčená vnitrostátní ustanovení přijata – ať již správně, nebo nesprávně – v rámci provedení směrnice 2000/31, lze legitimně uzavřít, že jsou v rozporu s cílem sledovaným nařízením č. 261/2004. V důsledku toho je třeba vykládat čl. 5 odst. 1 písm. c) body i) až iii) nařízení č. 261/2004 ve spojení s odstavcem 4 tohoto článku v tom smyslu, že brání ustanovením vnitrostátního práva, která jsou založena na článku 11 směrnice 2000/31.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="8"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Odpověď na druhou předběžnou otázku</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Z výše uvedených důvodů navrhuji odpovědět na druhou předběžnou otázku tak, že čl. 5 odst. 1 písm. c) body i) až iii) nařízení č. 261/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že povinnost informovat cestujícího o zrušení letu musí být dodržena výlučně z hlediska uvedeného nařízení, což brání použití vnitrostátních ustanovení zakládajících fikci přístupu k elektronické komunikaci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">VI.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na druhou předběžnou otázku položenou Landesgericht Korneuburg (zemský soud v Korneuburgu, Rakousko) následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>Článek 5 odst. 1 písm. c) i) až iii) nařízení (ES) č. 261/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne <DATE ISO="20040211">11. února 2004</DATE>, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91, musí být vykládán v tom smyslu, že povinnost informovat cestujícího o zrušení letu musí být dodržena výlučně z hlediska uvedeného nařízení, což brání použití vnitrostátních ustanovení zakládajících fikci přístupu k elektronické komunikaci.<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>