(1)

Podle článku 193 směrnice 2006/112/ES je obecným pravidlem, že daň z přidané hodnoty (DPH) je správci daně povinna odvést osoba povinná k dani uskutečňující zdanitelné dodání zboží či poskytnutí služby.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/789 (2) bylo Maďarsku povoleno zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES, pokud jde o osobu povinnou odvést DPH v případě určitých dodávek uskutečněných osobou povinnou k dani, která je předmětem likvidace nebo jakéhokoli jiného řízení, které právně stanoví jejich platební neschopnost (dále jen „zvláštní opatření“).

(3)

Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2021/1775 (3) bylo uplatňování zvláštního opatření prodlouženo do 31. prosince 2024.

(4)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 10. června 2024, Maďarsko Komisi, v souladu s čl. 395 odst. 2 prvním pododstavcem směrnice 2006/112/ES, požádalo o povolení uplatňovat zvláštní opatření i nadále (dále jen „žádost“). K žádosti byla připojena zpráva o uplatňování zvláštního opatření.

(5)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES předala Komise dopisem ze dne 7. srpna 2024 žádost ostatním členským státům. Dopisem ze dne 9. srpna 2024 oznámila Komise Maďarsku, že již má k dispozici veškeré informace nezbytné k posouzení žádosti.

(6)

Maďarsko tvrdí, že osoby povinné k dani, které jsou v likvidaci nebo v insolvenčním řízení, často daňovým orgánům neplatí DPH. Zároveň si kupující, který je osobou povinnou k dani s nárokem na odpočet, může i přesto vzniklou DPH odečíst, což má negativní dopad na veřejný rozpočet. Maďarsko rovněž zaznamenalo podvody, při kterých společnosti v likvidaci vydávají fiktivní faktury aktivním společnostem, kterým tak značně sníží jimi splatnou daň, aniž by bylo zaručeno, že osoba vystavující faktury splatnou DPH zaplatí.

(7)

Podle čl. 199 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112/ES mohou členské státy stanovit, že osobou povinnou odvést DPH je osoba povinná k dani, jíž je dodána nemovitost prodávaná dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji (dále jen „přenesení daňové povinnosti“). Zvláštní opatření umožňuje Maďarsku rozšířit uplatňování mechanismu přenesení daňové povinnosti na jiná dodání osob povinných k dani, které jsou v úpadkovém řízení, a sice na dodání investičního majetku a na dodání jiného zboží nebo poskytnutí jiného zboží a služeb, jejichž obvyklá cena přesahuje 100 000 HUF.

(8)

Podle informací poskytnutých Maďarskem použití mechanismu přenesení daňové povinnosti na tyto druhy plnění účinně zjednodušilo výběr daně a zabraňuje daňovým únikům či vyhýbání se daňové povinnosti. Provádění tohoto opatření omezilo ztrátu veřejných příjmů a přineslo dodatečné rozpočtové příjmy.

(9)

Požadované prodloužení zvláštního opatření by mělo být časově omezeno tak, aby byl vnitrostátnímu správci daně poskytnut dostatek času na zavedení jiných konvenčních opatření k řešení daňových podvodů s DPH a ke snížení ztrát pro veřejný rozpočet. Po zavedení takových obvyklých opatření nebude další prodloužení platnosti zvláštního opatření nutné. Odchylka od článku 193 směrnice 2006/112/ES umožňující používání mechanismu přenesení daňové povinnosti je udělována pouze výjimečně pro určité oblasti náchylné k podvodům a představuje krajní prostředek. Kromě toho článek 199a směrnice 2006/112/ES zůstane v platnosti do 31. prosince 2026. Povolení uplatňovat zvláštní opatření by proto mělo být prodlouženo pouze do 31. prosince 2026.

(10)

Zvláštní opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.

(11)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/789 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,