C_202505511CS.000101.fmx.xml

SDĚLENÍ KOMISE

Pokyny k provádění Sociálního klimatického fondu

(C/2025/5511)

OBSAH

Úvod

II.

Zřízení a určení orgánů

Orgány podílející se na provádění sociálního klimatického plánu

Orgány pověřené prováděním sociálního klimatického plánu

Orgán nebo orgány odpovědné za podpis prohlášení řídícího subjektu, které se přikládá k žádostem o platbu

Subjekt/subjekty odpovědné za audit systémů a operací

Doplňkové orgány

Orgán odpovědný za koordinaci vypracování a monitorování sociálního klimatického plánu

Určení členskými státy

Audity prováděné na vnitrostátní úrovni, pokud se na orgány nevztahuje čl. 11 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu nebo nástroj RRF

Souhlas Komise s určením orgánů

III.

Příprava provádění sociálního klimatického plánu

Zřízení vnitrostátního koordinačního výboru

Zapojení regionálních/místních orgánů, sociálních partnerů a zúčastněných stran z občanské společnosti

IV.

Monitorování provádění

Společné ukazatele

Společné ukazatele používané jako milníky a cíle

Dvouleté zprávy o pokroku při provádění

Závazky k vyplacení finančního přídělu

Prováděcí rozhodnutí Komise kombinované s víceletým rozhodnutím o financování

Právní závazek

Individuální rozpočtové závazky

Zrušení přidělení prostředků na závazek a zbývající prostředky

VI.

Žádosti o platbu

Předkládání žádostí o platbu

Prohlášení řídícího subjektu

Shrnutí auditů

VII.

Posuzování a zpracování žádostí o platbu Komisí

Stanovení výplatních hodnot ex ante

Kladné posouzení a platba

Uspokojivé dosažení milníku nebo cíle

Záporné posouzení milníků a cílů, pozastavení plateb

Odchylka od původně odhadovaných nákladů

Poměrné platby v případě omezených zdrojů

Závažné neplnění a ukončení dohody

VIII.

Ochrana finančních zájmů EU

Řídící a kontrolní systémy

Předcházení podvodům

Střet zájmů

Důsledky nesouladu

Předcházení dvojímu financování a doplňkovost s jinými nástroji financování

Fáze návrhu

Prováděcí fáze

Úloha Komise

Soulad s pravidly EU pro státní podporu

Dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek

IX.

Digitální systém, shromažďování a uchovávání údajů o konečných příjemcích finančních přídělů

Jednotný digitální systém pro evidenci příslušných informací o provádění opatření a investic

Používání systému pro elektronickou výměnu údajů mezi členskými státy a Komisí

Shromažďování, zaznamenávání a uchovávání údajů o konečných příjemcích

Záruka, audit a kontrola

Posouzení řídících a kontrolních systémů

XI.

Snížení finanční podpory a zpětné získávaní prostředků

XII.

Hodnocení Sociálního klimatického fondu a posouzení vhodnosti sociálních klimatických plánů

Hodnocení Sociálního klimatického fondu

Posouzení vhodnosti sociálních klimatických plánů

Udržitelnost investic

XIII.

Informování, komunikace a zviditelňování

Viditelnost a informace pro konečné příjemce

Zveřejnění údajů o konečných příjemcích a opatřeních a investicích realizovaných v rámci Sociálního klimatického fondu

Komunikační strategie týkající se sociálního klimatického plánu

Horizontální komunikační činnosti na evropské úrovni

I. Úvod

Cílem Sociálního klimatického fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 (1) (dále jen „nařízení o Sociálním klimatickém fondu“) je přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě.

Sociální klimatický fond je konkrétně určen k řešení sociálních dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES (2) (dále jen „směrnice o systému ETS“). Nový systém obchodování s emisemi (dále jen „ETS2“) zřízený kapitolou IVa směrnice o systému ETS se vztahuje na odvětví budov, silniční dopravy a průmyslové malovýroby, jež nebyla ve stávajícím systému EU pro obchodování s emisemi zahrnuta. Sociální klimatický fond poskytuje členským státům finanční podporu na pomoc zranitelným domácnostem, zranitelným uživatelům dopravy a zranitelným mikropodnikům, kteří jsou obzvláště postiženi nárůstem cen energie z fosilních zdrojů a nákladů na dopravu v důsledku zavedení systému ETS2.

Účelem těchto pokynů je pomoci členským státům při provádění jejich sociálních klimatických plánů v souladu s nařízením o Sociálním klimatickém fondu. Doplňují sdělení o pokynech k sociálním klimatickým plánům (3) a oznámení Komise poskytující technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (4) a jeho přílohy (5).

Tyto pokyny nepředjímají budoucí právní ustanovení v souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období po roce 2027. Stávající pokyny budou v případě potřeby revidovány, aby byly v souladu s případnými budoucími právními ustanoveními, která budou platit podle víceletého finančního rámce na období po roce 2027, včetně případných změn způsobu provádění, a aby bylo zajištěno, že opatření a investice budou i nadále účinně prováděny.

V souladu s čl. 4 odst. 1 a 17. bodem odůvodnění nařízení o Sociálním klimatickém fondu měl každý členský stát předložit Komisi svůj sociální klimatický plán do 30. června 2025.

V rámci Sociálního klimatického fondu bude na období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2032 přidělena částka ve výši 65 miliard EUR. S povinným příspěvkem členských států ve výši nejméně 25 % odhadovaných celkových nákladů na jejich sociální klimatické plány bude rozpočet fondu činit nejméně 86,7 miliardy EUR. Sociální klimatický fond by měl začít fungovat 1. ledna 2026, tj. nejméně rok předtím, než bude plně funkční systém ETS2, a dva roky před začátkem nového VFR v roce 2028. Tento včasný začátek přispěje k hladkému zavedení systému ETS2.

Lhůta pro provedení směrnice (EU) 2023/959, kterou se zavádí systém ETS2, byla stanovena do 30. června 2024 (6). Podle čl. 16 odst. 3 písm. a) bodu i) nařízení o Sociálním klimatickém fondu posoudí Komise relevanci sociálního klimatického plánu s ohledem na to, zda přiměřeně přispívá k řešení sociálních dopadů a výzev, jimž v souvislosti se systémem ETS2 čelí zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatelé dopravy. Neprovedení systému ETS2 proto vede k tomu, že sociální klimatický plán nemůže splnit požadavek relevance a obecný cíl Sociálního klimatického fondu.

Pokud členský stát formálně předloží svůj sociální klimatický plán, ale neprovedl směrnici (EU) 2023/959 o vytvoření systému ETS2, nebude Komise moci předložený plán posoudit. V tomto případě (zejména pokud členský stát nestanovil právní povinnosti regulovaných subjektů na svém území vyřadit povolenky ETS2 odpovídající jejich ověřeným emisím) bude sociální klimatický plán považován za irelevantní, jelikož nelze prokázat žádný sociální dopad, jak vyžaduje čl. 16 odst. 3 písm. a) bod i) nařízení o Sociálním klimatickém fondu. V takovém případě vydá Komise prováděcí rozhodnutí obsahující záporné posouzení plánu v souladu s čl. 17 odst. 4 nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

II. Zřízení a určení orgánů

V souladu s čl. 11 odst. 3, čl. 21 odst. 1 a přílohou III nařízení o Sociálním klimatickém fondu musí každý členský stát zavést účinný a efektivní systém vnitřní kontroly. To zahrnuje určení orgánů a subjektů odpovědných za různé aspekty provádění sociálního klimatického plánu a audit systémů a operací souvisejících s tímto plánem.

S cílem navázat na stávající zkušenosti a snížit administrativní zátěž mohou členské státy – v závislosti na svých právních a regulačních rámcích a po potvrzení Komisí – určit jediný orgán, který bude vykonávat funkce uvedené v oddílech a) a b) níže; koordinaci vypracování a monitorování sociálního klimatického plánu, provádění plánu, podepisování prohlášení řídícího subjektu a vypracování žádostí o platbu podávaných Komisi. Členské státy mohou například pověřit prováděním sociálního klimatického plánu řídicí orgány programů politiky soudržnosti nebo Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Členské státy musí mimoto určit subjekt nebo subjekty, které budou provádět audity systémů a operací tak, aby byla zajištěna jejich funkční nezávislost.

a. Orgány podílející se na provádění sociálního klimatického plánu

Níže uvedené funkce orgánů podílejících se na provádění sociálního klimatického plánu jsou výslovně vymezeny v nařízení o Sociálním klimatickém fondu a jeho příloze III. Je třeba vykonávat tyto funkce:

1. Orgány pověřené prováděním sociálního klimatického plánu

—	Řízení opatření a/nebo investic uvedených v sociálních klimatických plánech za účelem dosažení jejich cílů a přidělení souvisejících povinností a funkcí,

—

zajištění spolehlivých systémů na ochranu finančních zájmů EU, se zvláštním důrazem na předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování, oznamování a nápravu, a zajištění dodržování platných pravidel, zejména pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek. To zahrnuje rychlé odhalení a řešení případných nesrovnalostí,

—	zavedení účinných a přiměřených opatření a postupů proti podvodům přizpůsobených rizikům určeným ve strategii proti podvodům,

—	provádění řídicích kontrol, jejichž cílem je prostřednictvím přezkumů dokumentace a kontrol na místě ověřit, zda jsou milníky a cíle Sociálního klimatického fondu plněny a zda nedochází k závažným nesrovnalostem, zejména k podvodům, korupci a střetu zájmů nebo dvojímu financování,

—	potvrzení, že cíle a milníky jsou skutečně plněny, poskytnutí příslušných důkazů Komisi a zapojení se do dialogu s Komisí o pokroku při provádění,

—	zajištění toho, aby koneční příjemci finančních přídělů obdrželi částky, které jim náležejí, v závislosti na dostupnosti finančních prostředků,

—	shromažďování a bezpečné uchovávání údajů a veškerých dalších důležitých informací v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. d) nařízení o Sociálním klimatickém fondu, včetně výsledků auditů a kontrol a následných opatření, aby byla zajištěna spolehlivá auditní stopa,

—	shromažďování a bezpečné uchovávání údajů o opatřeních a investicích, jakož i o jejich milnících a cílech, v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení o Sociálním klimatickém fondu,

—	shromažďování údajů o pokroku při provádění sociálního klimatického plánu a o společných ukazatelích v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu s cílem zajistit účinné monitorování,

—	provádění opatření v oblasti informování, komunikace a zviditelňování v souladu s článkem 23 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, včetně zveřejňování údajů o konečných příjemcích na jednotných webových stránkách, pokud tento úkol není svěřen vnitrostátnímu koordinačnímu orgánu.

Orgány odpovědnými za provádění sociálního klimatického plánu mohou být celostátní, regionální nebo místní orgány v závislosti na platném vnitrostátním právním a regulačním rámci a na druhu opatření a investic zahrnutých do plánu. Je na členských státech, aby rozhodly o rozdělení povinností mezi orgány, přičemž je třeba zohlednit potřebu zajistit účinné provádění sociálního klimatického plánu, aby opatření a investice přinesly prospěch zranitelným domácnostem, mikropodnikům a uživatelům dopravy.

Pokud jsou prováděním plánu pověřeny regionální orgány, budou mít stejné druhy povinností jako vnitrostátní orgány.

2. Orgán nebo orgány odpovědné za podpis prohlášení řídícího subjektu, které se přikládá k žádostem o platbu

Orgán nebo orgány odpovědné za podpis prohlášení řídícího subjektu přiloženého k žádostem o platbu budou vykonávat níže uvedené funkce:

—	zajištění toho, aby byla zavedena účinná a přiměřená opatření na ochranu finančních zájmů EU s ohledem na zjištěná rizika,

—	konsolidace a dohled nad prací prováděcích orgánů s cílem zajistit soudržnost a kvalitu sociálního klimatického plánu,

—	poskytnutí záruky Komisi, že provádění sociálního klimatického plánu je v souladu s platnými normami, pravidly a předpisy,

—	potvrzení, že žádosti o platbu zahrnují pouze splněné milníky a cíle, a zajištění přesnosti, spolehlivosti a pravosti údajů. To zahrnuje vedení elektronických záznamů o všech prvcích ověření v souladu s pravidly a postupy,

—	ověření, zda byly nesrovnalosti zjištěné v závěrečných zprávách o auditu a kontrole týkajících se žádostí o platbu náležitě řešeny a opraveny na úrovni dotčených konečných příjemců.

Komise vydala dne 18. dubna 2023 prohlášení (7) o dohodě, které dosáhli spolunormotvůrci v rámci přílohy III nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Toto prohlášení zdůrazňuje, že jmenování více než jednoho orgánu, který podepisuje prohlášení řídícího subjektu přiložená k žádostem o platbu, může vést k neefektivnosti a rozmělnění odpovědnosti a vyvolat nejasnosti ohledně úlohy jednotlivých orgánů.

3. Subjekt/subjekty odpovědné za audit systémů a operací

Subjekt nebo subjekty, které provádějí audity systémů a operací, budou odpovědné za níže uvedené úkoly:

—	provádění auditů systémů týkajících se fungování řídícího a kontrolního systému a auditů operací s cílem poskytnout Komisi přiměřenou záruku, že bylo dosaženo milníků a cílů zahrnutých v žádostech o platbu,

—	ověření účinného fungování řídících a kontrolních systémů a postupu určení orgánů v souladu s klíčovými požadavky stanovenými v nařízení o Sociálním klimatickém fondu a jeho příloze III,

—

zajištění toho, aby se jejich činnost zabývala všemi relevantními prvky, které zaručují ochranu finančních zájmů EU, a to získáním záruky, že jsou zavedeny systémy pro předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování, oznamování a nápravu a zajištění souladu s požadavky jednotného trhu (pravidla pro zadávání veřejných zakázek a pravidla státní podpory),

—	provádění všech auditních činností v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy,

—

poskytnutí shrnutí provedených auditů a opatření u každé žádosti o platbu s cílem chránit zájmy EU, a to se zaměřením na:

—	neexistenci střetu zájmů,

—	provádění opatření zaměřených na boj proti podvodům,

—	předcházení korupci a dvojímu financování.

Auditní orgán musí být veřejným orgánem, ačkoli konkrétní auditní úkoly mohou být delegovány nebo zadány veřejným nebo soukromým subjektům pod jeho dohledem a na jeho odpovědnost.

b. Doplňkové orgány

Jak je uvedeno v pokynech k sociálním klimatickým plánům, a vzhledem k víceodvětvové povaze Sociálního klimatického fondu se členským státům doporučuje, aby zřídily vnitrostátní koordinační orgán pro sociální klimatický plán.

1. Orgán odpovědný za koordinaci vypracování a monitorování sociálního klimatického plánu

V čl. 6 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu se stanoví, že sociální klimatický plán musí být konzistentní s informacemi, které členský stát uvedl, a se závazky, které členský stát učinil v jiných programech a právních předpisech EU. Za tímto účelem se členské státy vybízejí, aby zřídily zvláštní orgán, který zajistí celkovou koordinaci v různých oblastech.

Vnitrostátní koordinační orgán může vykonávat níže uvedené funkce:

—	zajištění, aby byl sociální klimatický plán v souladu s ostatními iniciativami vnitrostátní politiky,

—

zajištění souladu a doplňkovosti mezi sociálním klimatickým plánem a akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv, programy politiky soudržnosti, plánem pro oživení a odolnost, vnitrostátním plánem renovace budov, integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a plánem spravedlivé transformace,

—	koordinace s orgány odpovědnými za účinné plánování a provádění opatření a s orgánem/orgány odpovědnými za podpis prohlášení řídícího subjektu za účelem účinných následných opatření týkajících se žádostí o platbu,

—	zprostředkování mezi orgány odpovědnými za provádění s cílem řešit problémy při provádění,

—	působení jako jednotné kontaktní místo pro útvary Komise, Evropský účetní dvůr a další příslušné orgány nebo instituce EU,

—	dohlížení na pravidelné monitorování, podávání zpráv (v souladu s článkem 24 nařízení o Sociálním klimatickém fondu) a v případě potřeby hodnocení,

—	zajištění provádění komunikačních činností s cílem zvýšit povědomí o podpoře EU a šíření informací o opatřeních uskutečněných v rámci sociálního klimatického plánu,

—	dohlížení na zveřejňování údajů o konečných příjemcích (a o dodavatelích a subdodavatelích, pokud je konečným příjemcem veřejný zadavatel) za účelem zachování transparentnosti.

Bez ohledu na orgán nebo orgány, které tyto řídicí funkce vykonávají, musí být zajištěno účinné oddělení mezi nimi a orgánem vykonávajícím auditní funkce, aby bylo možné provádět přiměřené a nezávislé audity systémů a operací.

c. Určení členskými státy

Orgán nebo orgány uvedené v písmenu a) tohoto oddílu musí být určeny v souladu s přílohou III nařízení o Sociálním klimatickém fondu a vnitrostátním rámcem. Určení koordinačního orgánu podle písmene b) musí být v souladu s vnitrostátním rámcem; postup určení podle přílohy III nařízení o Sociálním klimatickém fondu se nepoužije.

V souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu bude mít Komise v případě, že se členský stát rozhodne svěřit úlohu orgánu pověřeného prováděním sociálního klimatického plánu řídicímu orgánu programů politiky soudržnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (8) (nařízení o společných ustanoveních), za to, že stávající, již zavedené řídící a kontrolní systémy splňují požadavky nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Toto ustanovení platí pro orgány na celostátní, regionální nebo jiné úrovni.

Na základě synergií, které toto ustanovení zajišťuje, a povahy úkolů, jež plní jiné typy orgánů v rámci programů politiky soudržnosti a nástroje RRF, by Komise mohla použít zjednodušený postup v několika dalších situacích, jak je podrobně popsáno níže.

Orgány podle nařízení o společných ustanoveních:

i.	Řídícímu orgánu podle nařízení o společných ustanoveních je svěřena úloha orgánu odpovědného za podpis prohlášení řídícího subjektu přiloženého k žádosti o platbu podle nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

ii.

Zprostředkujícímu subjektu podle nařízení o společných ustanoveních je svěřena úloha orgánu provádějícího sociální klimatický plán podle nařízení o Sociálním klimatickém fondu, pokud byl zprostředkující subjekt pověřen plněním všech příslušných úkolů řídícího orgánu pro programy politiky soudržnosti.

iii.	Auditnímu orgánu podle nařízení o společných ustanoveních je svěřena úloha subjektu, který provádí audity podle nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Orgány v rámci nástroje RRF:

Vzhledem k podobnostem s řídícími a kontrolními strukturami a postupy vytvořenými na celostátní a regionální úrovni za účelem řízení nástroje RRF by struktury nástroje RRF mohly být rovněž využity (pokud jsou odlišné od orgánů provádějících programy politiky soudržnosti) k přímému provádění opatření v rámci sociálních klimatických plánů. V takových případech se bude mít za to, že stávající řídící a kontrolní systémy zavedené členskými státy splňují požadavky nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Každý členský stát musí Komisi formálně sdělit seznam orgánů odpovědných za úkoly týkající se Sociálního klimatického fondu, a to buď při předložení svého sociálního klimatického plánu, nebo později, před jejich určením, a zajistit, aby byly zkontrolovány a potvrzeny tyto prvky:

a)	orgány mají zákonný mandát na vnitrostátní úrovni;

b)	orgány mají potřebné zdroje a kapacitu pro plnění dalších úkolů, které mají být prováděny v rámci Sociálního klimatického fondu;

c)	členské státy by měly zajistit, aby provádění sociálního klimatického plánu neohrozilo provádění jiných fondů EU, za něž odpovídají nově určené orgány pro Sociální klimatický fond, a

d)	členské státy by měly zajistit, aby byly dodržovány příslušné požadavky přílohy III nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Pokud určené orgány nejsou řídícími orgány programů politiky soudržnosti podle čl. 11 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu nebo nástroje RRF, Komise uzná vhodnost orgánu k plnění role, kterou mu členský stát přidělil, případ od případu, jak je popsáno v oddíle II písmenu d) těchto pokynů.

Z výše uvedeného zjednodušeného postupu určení musí být každopádně vyloučeny všechny orgány podílející se na provádění fondů politiky soudržnosti EU a/nebo nástroje RRF, u nichž Komise, Evropský účetní dvůr nebo jiný vnitrostátní auditní orgán potvrdily závažné nedostatky.

d. Audity prováděné na vnitrostátní úrovni, pokud se na orgány nevztahuje čl. 11 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu nebo nástroj RRF

Každý subjekt odpovědný za provádění sociálního klimatického plánu a/nebo za podpis prohlášení řídícího subjektu v rámci Sociálního klimatického fondu, který se dříve nepodílel na programech politiky soudržnosti nebo nástroji RRF (jak je popsáno výše), by měl být podroben auditu ze strany auditního orgánu. Tento audit by měl posoudit, zda orgány splňují kritéria systému vnitřní kontroly stanovená v příloze III nařízení o Sociálním klimatickém fondu, a to ještě před dokončením postupu určení. Audit musí být proveden také u všech subjektů, u nichž byly potvrzeny závažné nedostatky (9) týkající se provádění fondů soudržnosti nebo nástroje RRF a které se členský stát přesto rozhodne určit.

Je třeba uvést, že posouzení souladu s klíčovými požadavky stanovenými v příloze III nařízení o Sociálním klimatickém fondu se týká toho, zda je koncepce řídícího a kontrolního systému vhodná. To znamená, že aby Komise mohla schválit určení orgánu, potřebuje stanovisko k uspořádání systémů. V této fázi však nevyžaduje stanovisko k praktické účinnosti řídícího a kontrolního systému. Rozsah a cíle tohoto auditu jsou podrobněji popsány v oddíle X těchto pokynů.

Nelze-li získat dostatečnou záruku před přijetím sociálního klimatického plánu, měl by plán obsahovat milník, který musí být splněn před provedením jakékoli platby a který vyžaduje výrok auditního orgánu ohledně těchto subjektů bez výhrad. Pokud členský stát takový milník v sociálním klimatickém plánu nenavrhne, Komise si takový milník vyžádá při posuzování plánu, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 3 písm. c) nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

e. Souhlas Komise s určením orgánů

Komise bude v zásadě akceptovat postup určení podle písmene a) tohoto oddílu bez další kontrolní činnosti, pokud určený auditní orgán již poskytuje záruku v rámci programů politiky soudržnosti nebo v rámci nástroje RRF.

Jestliže se členský stát rozhodne jmenovat auditním orgánem nový subjekt, který nemá předchozí zkušenosti s auditem fondů soudržnosti nebo nástroje RRF, přezkoumá Komise uspořádání určeného auditního orgánu a případně dalších subjektů odpovědných za provádění sociálního klimatického plánu. Komise ověří soulad s nařízením o Sociálním klimatickém fondu a mezinárodními auditními standardy co nejdříve, a pokud možno v rámci posouzení sociálního klimatického plánu nebo těsně po jeho formálním přijetí.

V čl. 17 odst. 3 písm. c) nařízení o Sociálním klimatickém fondu se vyžaduje, aby členské státy před první platbou odstranily případné nedostatky v systémech vnitřní kontroly. Pokud se nepodaří získat dostatečnou záruku před přijetím sociálního klimatického plánu, měl by plán zahrnovat dodatečné opatření (milník) vyžadující kladné posouzení těchto auditních orgánů, které nemají předchozí zkušenosti s auditem fondů soudržnosti a/nebo nástroje RRF, ze strany Komise. Pokud členský stát takový milník v sociálním klimatickém plánu nenavrhne, Komise si jej při posuzování plánu vyžádá (čl. 17 odst. 3 písm. c) nařízení o Sociálním klimatickém fondu). Tohoto milníku musí být dosaženo před první platbou.

III. Příprava provádění sociálního klimatického plánu

a. Zřízení vnitrostátního koordinačního výboru

V čl. 21 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu je stanovena potřeba zajistit účinný a efektivní systém vnitřní kontroly. Příloha III nařízení o Sociálním klimatickém fondu stanoví určení orgánů a postupy, které zajistí, aby tyto orgány získaly záruku.

Pro usnadnění spolupráce se zúčastněnými stranami se členské státy vybízejí k vytvoření platformy pro vnitrostátní koordinaci provádění sociálního klimatického plánu, aby byl dialog se zúčastněnými stranami organizován způsobem, který objasní časový harmonogram, způsob, jakým se zúčastněné strany mohou do dialogu zapojit, a koordinaci na vnitrostátní úrovni. Vytvoření takové platformy usnadní práci orgánu odpovědnému za koordinaci vypracování a monitorování vnitrostátního sociálního klimatického plánu.

Mohl by být zřízen vnitrostátní koordinační výbor, který by zahrnoval struktury zavedené členským státem za účelem řízení, koordinace a provádění jeho sociálního klimatického plánu a diskuse s příslušnými zúčastněnými stranami. Tento koordinační výbor by kromě podpory účinného provádění sociálního klimatického plánu zajišťoval, aby byl plán prováděn v souladu s dalšími vnitrostátními strategiemi a programy financování z prostředků EU a politikami EU.

Vnitrostátní koordinační výbor by mohl mimo jiné vykonávat tyto činnosti:

—	sledování pokroku dosaženého při provádění sociálního klimatického plánu a při plnění milníků a cílů,

—	řešení konkrétních otázek a problémů, které ovlivňují výkonnost opatření a investic,

—	posouzení, jak sociální klimatický plán přispívá k řešení problémů určených ve vnitrostátním plánu členského státu v oblasti energetiky a klimatu nebo v jiných nástrojích a programech, které mají dopad na Sociální klimatický fond,

—	sledování pokroku dosaženého při provádění hodnocení,

—	sledování pokroku dosaženého při podávání zpráv o ukazatelích výsledků, ukazatelích výstupů a kontextových ukazatelích, při provádění hodnocení a syntéz hodnocení a při následných krocích v návaznosti na zjištění,

—	zajištění toho, aby byla přijata opatření v oblasti komunikace a zviditelňování a aby bylo dosaženo pokroku při budování správní kapacity veřejných institucí,

—	monitorování zapojení partnerů a příjemců, zajištění účinného zapojení klíčových zúčastněných stran a podpora zásady partnerství.

Takový výbor by také mohl podpořit výměnu názorů na metodiku používanou při přezkumu milníků a cílů a na podávání zpráv o provádění sociálního klimatického plánu jednou za dva roky nebo jakoukoli změnu plánu. V neposlední řadě by mohl předkládat návrhy orgánům provádějícím sociální klimatický plán, zejména pokud jde o možné způsoby snížení byrokracie pro konečné příjemce a zvýšení účinnosti opatření a investic.

Vnitrostátní koordinační výbor by měl být přizpůsoben specifickým potřebám, institucionálním rámcům a řídícím strukturám každého členského státu. To, zda by takový výbor byl užitečný při podpoře provádění sociálního klimatického plánu a dosahování požadovaných výsledků, by záviselo na faktorech, jako je úroveň zapojení zúčastněných stran, účinnost administrativních postupů a jeho přizpůsobivost.

Členské státy se důrazně vyzývají, aby do svého vnitrostátního koordinačního výboru zapojily zástupce příslušných ministerstev a agentur, místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran a z Komise.

Doporučuje se, aby každý vnitrostátní koordinační výbor přijal svůj jednací řád včetně ustanovení o předcházení střetu zájmů a uplatňování zásady transparentnosti. Tímto jednacím řádem se bude řídit rozhodovací proces každého vnitrostátního výboru v souladu s příslušným vnitrostátním rámcem. Výbor by se měl scházet alespoň jednou ročně, přičemž schůzky ad hoc by se měly konat v případě, že se vyskytnou závažné problémy, které ovlivňují pokrok při plnění cílů sociálního klimatického plánu.

b. Zapojení regionálních/místních orgánů, sociálních partnerů a zúčastněných stran z občanské společnosti

K zajištění účinného provádění a důsledného monitorování sociálního klimatického plánu se členské státy důrazně vybízejí, aby do celého postupu provádění zapojily různé zúčastněné strany, a to zejména regionální a místní zúčastněné strany.

Zapojení místních a regionálních orgánů a příslušných zúčastněných stran během provádění sociálního klimatického plánu i) zajistí vlastní odpovědnost za provádění plánu a odhodlání k jeho provádění; ii) pomůže zajistit, aby se opatření a investice zaměřily na zranitelné domácnosti a mikropodniky, které by měly mít ze sociálního klimatického plánu v konečném důsledku prospěch, a iii) zohlední skutečnost, že mnoho investic v rámci Sociálního klimatického fondu bude realizováno na místní a regionální úrovni (energetické renovace, veřejná doprava atd.).

Kromě regionálních a místních zúčastněných stran by měly být během provádění sociálního klimatického plánu zapojeny organizace občanské společnosti, sociální partneři, zástupci odvětví a další subjekty, které mohou zajistit dostatečně širokou škálu názorů a komplexní monitorování procesu realizace.

IV. Monitorování provádění

Rámec pro monitorování provádění sociálního klimatického plánu je stanoven v článku 24 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Uvádí se v něm, že členské státy musí předložit Komisi jednou za dva roky (každé dva roky) zprávu o provádění svého plánu spolu se zprávou o pokroku integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Členské státy musí do svých dvouletých zpráv o pokroku zahrnout příslušné společné ukazatele stanovené v příloze IV nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Komise má rovněž povinnost monitorovat provádění Sociálního klimatického fondu a měřit pokrok při dosahování jeho cílů. Celkově by mělo být monitorování provádění cílené a konečným příjemcům finančních prostředků ze Sociálního klimatického fondu by měly být uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise bude používat společné ukazatele pro účely podávání zpráv a pro monitorování a hodnocení Sociálního klimatického fondu.

Účinné monitorování provádění sociálních klimatických plánů a jasné a transparentní podávání zpráv má zásadní význam pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti vůči zúčastněným stranám a veřejnosti a pro informování o dosaženém pokroku a výsledcích. Takové podávání zpráv na souhrnné úrovni Sociálního klimatického fondu vyžaduje konzistentní a srovnatelné údaje založené na důkladných opatřeních pro monitorování a sběr údajů. Monitorování může také pomoci předvídat úzká místa při provádění a podpořit vypracování zmírňujících opatření, nebo na druhou stranu pomoci určit osvědčené postupy. Díky účinnému monitorování je také možné měřit celkový pokrok při plnění cílů Sociálního klimatického fondu a poskytnout podklady pro pozdější hodnocení fondu (viz oddíl VII). Dvě klíčové složky rámce pro monitorování Sociálního klimatického fondu jsou uvedeny v tabulce 1 níže.

Tabulka 1

Klíčové složky rámce pro monitorování Sociálního klimatického fondu

	Milníky a cíle	Společné ukazatele
Žádost o platbu	Členské státy poskytují aktuální informace (až dvakrát ročně) o dosažených milnících a cílech, včetně milníků a cílů vymezených společnými ukazateli, které Komise využije jako podklady pro monitorovací systém.
Zprávy podávané každé dva roky	Členské státy podávají každé dva roky zprávu o pokroku při provádění sociálního klimatického plánu, tj. o všech milnících a cílech.	Členské státy ve svých dvouletých zprávách o pokroku při provádění sociálního klimatického plánu informují rovněž o všech společných kontextových ukazatelích a o pokroku dosaženém při plnění příslušných společných ukazatelů výstupů a výsledků.

a. Společné ukazatele

V souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu by členské státy měly do svých dvouletých zpráv o pokroku zahrnout příslušné společné ukazatele z přílohy IV uvedeného nařízení. Seznam obsažený ve zmíněné příloze obsahuje celkem 39 kontextových ukazatelů, ukazatelů výstupů a ukazatelů výsledků, které pokrývají hlavní složky intervence Sociálního klimatického fondu (odvětví budov, odvětví silniční dopravy, mikropodniky a přímá podpora příjmů). Opatření a investice v rámci sociálního klimatického plánu mohou přispět k dosažení několika společných ukazatelů současně.

Společné ukazatele výstupů a výsledků, které jsou považovány za relevantní pro nejběžnější typy opatření a investic, jež mají být potenciálně zahrnuty do sociálního klimatického plánu a mají být použity při plnění povinností týkajících se podávání zpráv o plánu, jsou uvedeny v příloze 1 těchto pokynů. Od členských států se očekává, že budou podávat zprávy o příslušných společných ukazatelích, pokud v plánu navrhly opatření a investice, které spadají do kategorií podle čl. 8 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Příloha IV nařízení o Sociálním klimatickém fondu rovněž objasňuje, že pokud sociální klimatický plán neobsahuje žádné opatření ani investici přispívající k některým ukazatelům, mohou členské státy tyto společné ukazatele označit jako nepoužitelné.

Všechny kontextové ukazatele v každé složce jsou standardně považovány za použitelné, neboť poskytují informace o současné situaci v různých odvětvích (tj. výchozí hodnotu) a členské státy musí tyto informace uvádět ve svých sociálních klimatických plánech v souladu s nařízením o Sociálním klimatickém fondu (10).

Společné ukazatele bude Komise používat k monitorování a hodnocení Sociálního klimatického fondu a pokroku dosaženého při plnění jeho obecných a specifických cílů (viz také oddíl VII těchto pokynů).

b. Společné ukazatele používané jako milníky a cíle

Pokrok při provádění opatření a investic obsažených v sociálních klimatických plánech by měl být monitorován pomocí milníků a cílů. Milníky a cíle by měly být navrženy tak, aby bylo zajištěno monitorování dosažení cílů každé složky plánu. Milníky a cíle by měly být jednoznačné, stručné, realistické, relevantní, měřitelné, specifické pro podporovanou činnost a spolehlivé (11), a měly by disponovat příslušným ukazatelem. Cíle by měly být stanoveny na základě výchozího scénáře a spolehlivé základní metodiky.

V souladu s pokyny k sociálním klimatickým plánům se členským státům důrazně doporučuje, aby při navrhování svých cílů používaly seznam společných ukazatelů uvedený v příloze IV nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Využívání společných ukazatelů při stanovování cílů zajišťuje konzistentnost a srovnatelnost údajů z monitorování mezi členskými státy a na úrovni fondu. Pokud tudíž cíl přispívá k jednomu z ukazatelů uvedených v příloze IV nařízení o Sociálním klimatickém fondu, měl by být tento společný ukazatel použit jako hlavní možnost při vypracovávání sociálního klimatického plánu (a musí být jasně označen v tabulce obsahující milníky a cíle při předkládání plánu).

V zájmu účinného provádění plánu se očekává, že většina střednědobých a konečných cílů investic bude vyjádřena pomocí ukazatelů výstupů. Pokud nelze cíl formulovat pomocí některého z ukazatelů uvedených v příloze IV, mohou členské státy použít další ukazatele, přičemž upřednostní ty, které byly použity v rámci jiných fondů, programů a nástrojů EU, jako jsou programy politiky soudržnosti nebo nástroj RRF. Měly by být dodržovány osvědčené postupy vysvětlené v pokynech k sociálním klimatickým plánům, a to i v případě jakýchkoli změn plánů.

Předpokladem pro předložení žádosti o platbu v rámci Sociálního klimatického fondu je dosažení milníků a cílů. V souladu s povahou Sociálního klimatického fondu založenou na výkonnosti představuje předkládání žádostí o platbu klíčový bod provádění sociálních klimatických plánů, kdy členské státy poskytují aktuální informace o plnění svých milníků a cílů a o společných ukazatelích, pokud byly použity ke stanovení cílů (více informací viz níže).

Tento pravidelný proces poskytuje aktuální informace o pokroku dosaženém při provádění a monitorování Sociálního klimatického fondu. Tato aktualizace musí být doplněna zprávou o pokroku, kterou členské státy vypracovávají každé dva roky a která se týká pokroku při provádění sociálního klimatického plánu.

c. Dvouleté zprávy o pokroku při provádění

Podávání zpráv o pokroku při provádění jednou za dva roky je klíčovou složkou rámce pro monitorování Sociálního klimatického fondu. Podle článku 24 nařízení o Sociálním klimatickém fondu musí být toto podávání zpráv prováděno společně s podáváním zpráv o pokroku při provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (12) (nařízení o správě). Toto ustanovení vyžaduje, aby členské státy do 15. března 2023 a poté každé dva roky podávaly zprávy o pokroku při provádění svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Jelikož nařízení o Sociálním klimatickém fondu vytváří spojitost mezi podáváním zpráv o pokroku při provádění sociálních klimatických plánů a vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, očekává se, že první dvouletá zpráva o pokroku týkající se sociálních klimatických plánů bude předložena do 15. března 2027. Vykazované období zahrnuje období od zahájení způsobilých opatření a investic (tj. od června 2024). Dvouleté zprávy o pokroku při provádění sociálních klimatických plánů se budou podávat pomocí nástroje IT SFC2021.

Aby bylo možné získat ucelený přehled o stavu provádění, očekává se, že členské státy poskytnou aktuální informace o pokroku při provádění všech činností v rámci sociálního klimatického plánu, včetně těch, které byly zpožděny, nebyly dosud splněny nebo nebyly posouzeny.

Členské státy by měly zveřejňovat své dvouleté zprávy o pokroku v souladu s požadavky platnými pro zprávu o pokroku při provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, aby se zvýšila transparentnost.

Komise poskytne podrobnější údaje a vzor pro dvouleté zprávy o pokroku sociálního klimatického plánu, aby postup usnadnila, zajistila harmonizovaný přístup k podávání zpráv a zefektivnila podávání zpráv s podáváním zpráv o integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Komise vydá metodickou poznámku ke společným ukazatelům uvedeným v příloze IV nařízení o Sociálním klimatickém fondu, aby zajistila jednotné chápání definic ukazatelů a spolehlivost a přesnost údajů, které mají být shromažďovány. Tato metodika bude v co největší míře vycházet z definic uvedených v nařízení o Sociálním klimatickém fondu a v dalších příslušných právních předpisech EU (13) a z definic používaných na vnitrostátní úrovni.

Členské státy by měly podat zprávu o tom, jak uplatňují definice energetické chudoby a dopravní chudoby na vnitrostátní úrovni v souladu s vysvětlením uvedeným v jejich sociálních klimatických plánech (14). Pokud se ukazatele podobají ukazatelům používaným pro jiné politiky EU (např. provedené směrnicí o energetické účinnosti) nebo programy financování, měly by členské státy používat pro sběr a vykazování souvisejících údajů podobnou metodiku.

Důležitým aspektem při monitorování Sociálního klimatického fondu jsou genderová rovnost a rovné příležitosti pro všechny. Jak je zdůrazněno v 24. bodě odůvodnění nařízení o Sociálním klimatickém fondu, genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny je třeba začleňovat a prosazovat v rámci celého vypracovávání a provádění sociálních klimatických plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. Členské státy se proto vyzývají, aby údaje vykazované ve svých dvouletých zprávách a v sociálních klimatických plánech členily pokud možno podle genderu, věku a statusu osoby se zdravotním postižením (zejména v případě údajů vykazovaných v rámci společných ukazatelů o zranitelných domácnostech, uživatelích dopravy a mikropodnicích) (15). Členské státy se rovněž vybízejí, aby v možném a relevantním rozsahu vysvětlily, jak ve svých sociálních klimatických plánech zohledňují specifické zeměpisné podmínky, například ostrovů, nejvzdálenějších regionů a území, venkovských nebo odlehlých oblastí, méně přístupných periferií, horských oblastí nebo zaostávajících oblastí.

Členské státy by měly ve svých sociálních klimatických plánech vysvětlit, jak hodlají zajistit, aby jejich plány byly účinně monitorovány a prováděny, se zaměřením na opatření a harmonogram monitorování a provádění (viz příloha V bod 4.1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu). To by mělo zahrnovat také opatření pro sběr příslušných údajů. V rámci posouzení celkového sociálního klimatického plánu Komise posoudí, zda navrhovaná opatření zajistí, že plán může být účinně prováděn a monitorován (16). Orgán koordinující vypracovávání a monitorování sociálního klimatického plánu (viz oddíl II těchto pokynů) bude mimo jiné dohlížet na provádění plánu, jeho monitorování a podávání zpráv o něm. Pokud vnitrostátní koordinační orgán neexistuje, měly by být tyto úkoly svěřeny prováděcímu orgánu či orgánům.

Komise povede se zástupci členských států pravidelný dialog, případně prostřednictvím specializované technické pracovní skupiny, aby projednala veškeré otázky a osvědčené postupy týkající se monitorování a hodnocení Sociálního klimatického fondu.

V. Závazky k vyplacení finančního přídělu

Sociální klimatický fond bude výjimečně a dočasně financován z příjmů z dražeb 50 milionů povolenek podle čl. 10a odst. 8b směrnice o systému ETS, 150 milionů povolenek podle čl. 30d odst. 3 uvedené směrnice a objemu dodatečných povolenek podle čl. 30d odst. 4 směrnice o systému ETS, jež by měly představovat vnější účelově vázané příjmy.

Vzhledem k tomu, že vnější účelově vázané příjmy mají být k dispozici po dražbě povolenek podle čl. 10a odst. 8b a čl. 30d odst. 3 a odst. 4 směrnice o systému ETS, je v čl. 10 odst. 2 nařízení o Sociálním klimatickém fondu stanovena odchylka od čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (17) (dále jen „finanční nařízení“). Na základě této odchylky mohou být prostředky na závazky automaticky poskytnuty na začátku každého rozpočtového roku počínaje 1. lednem 2026. Proto bude možné každoročně přidělovat částky ročních přídělů pro každý členský stát v souladu s nařízením o Sociálním klimatickém fondu.

a. Prováděcí rozhodnutí Komise kombinované s víceletým rozhodnutím o financování

Komise rozhodne o sociálním klimatickém plánu členského státu prostřednictvím prováděcího rozhodnutí v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. V případě kladného posouzení bude prováděcí rozhodnutí Komise obsahovat prvky požadované podle článku 110 finančního nařízení a bude představovat rozhodnutí o financování ve smyslu uvedeného článku, takže „rozpočtovému závazku předchází rozhodnutí o financování přijaté orgánem Unie nebo orgánem jím pověřeným“.

Pro účely provádění Sociálního klimatického fondu bude rozhodnutí o financování pro každý členský stát víceleté a bude se vztahovat na období 2026–2032, přičemž bude rovněž uvádět:

—	členský stát definovaný jako příjemce,

—	opatření a investice, které je třeba provést,

—	odhadované celkové náklady sociálního klimatického plánu a seznam milníků a cílů,

—	celkovou dobu trvání akce,

—	celkový maximální finanční příděl a odpovídající roční příděly pro členský stát v rámci fondu, které mají být vypláceny ve splátkách,

—	výplatní hodnoty pro jednotlivé milníky a cíle,

—	příspěvek členského státu,

—	opatření a harmonogram pro monitorování a provádění,

—	relevantní ukazatele týkající se dosahování zamýšlených milníků a cílů a příslušnou výplatní hodnotu, pokud jich bude dosaženo,

—	mechanismy poskytování přístupu k výchozím relevantním údajům ze strany Komise,

—	rozpočtovou položku.

Rozhodnutí o financování bude obsahovat přílohu s ročními příděly členského státu (na základě přílohy I pokynů k sociálním klimatickým plánům a s přihlédnutím k čl. 17 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu). Tyto příděly budou formálně oznámeny každému členskému státu, aby je mohl použít jako referenční údaje pro postup finančního provádění a jako základ pro finanční transakce.

Toto rozhodnutí bude přijato, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení VFR, která se vztahují na období od roku 2028.

b. Právní závazek

Poté, co Komise přijme kladné rozhodnutí uvedené v článku 17 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, uzavře v souladu s článkem 19 zmíněného nařízení s dotčeným členským státem dvoustrannou dohodu. Tato dohoda bude obsahovat i) podrobnosti o provádění konkrétního sociálního klimatického plánu, zejména konkrétní povinnosti v oblasti monitorování, ii) pravidla a postupy týkající se kontroly, iii) finanční opravy a iv) jakékoli další prvky důležité pro účinné provádění podpory EU.

Uzavřená dvoustranná dohoda bude představovat individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení na období 2026–2032, aniž by byl dotčen čl. 30d odst. 4 a články 30i a 30k směrnice o systému ETS.

c. Individuální rozpočtové závazky

Pro účely rozpočtových závazků by měla být celková maximální částka prostředků, které mají být vyplaceny na konkrétní sociální klimatický plán, jak je stanoveno v prováděcích rozhodnutích Komise v souladu s článkem 17 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, rozdělena na roční splátky (čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení).

Individuální rozpočtové závazky pro jednotlivé členské státy se uskuteční v ročních splátkách. Budou vycházet z přílohy příslušného prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se vydává kladné posouzení plánu a které slouží jako víceleté rozhodnutí o financování pro příslušný členský stát.

Jak je stanoveno v čl. 17 odst. 3 písm. a) nařízení o Sociálním klimatickém fondu, pokud se odhadované celkové náklady členského státu na plán po odečtení příspěvku členského státu rovnají maximálnímu finančnímu přídělu stanovenému v příloze I pokynů Komise k sociálním klimatickým plánům nebo jsou vyšší, budou individuální každoročně stanovené rozpočtové závazky odpovídat ročním částkám uvedeným ve zmíněné příloze.

Je-li sociální klimatický plán členského státu schválen s maximálním finančním přídělem nižším, než je uvedeno v příloze I pokynů Komise k sociálním klimatickým plánům, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 3 písm. b) nařízení o Sociálním klimatickém fondu, individuální každoročně stanovené rozpočtové závazky se poměrně sníží s přihlédnutím k celkovému příspěvku Sociálního klimatického fondu v rozhodnutí Komise podle čl. 17 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pokud členský stát v daném roce nevyužije celý svůj příděl, převede se nevyužitá částka ročního závazku do dalších let, a to až do konce období financování.

Jak vyžaduje článek 15 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, musí ve všech případech minimálně 25 % celkových odhadovaných nákladů každého sociálního klimatického plánu pocházet z příspěvku příslušného členského státu.

d. Zrušení přidělení prostředků na závazek a zbývající prostředky

Případné zrušení nevyužitého finančního přídělu bude provedeno v souladu s čl. 20 odst. 10 nařízení o Sociálním klimatickém fondu na konci způsobilého období a po provedení všech plateb do 31. prosince 2033.

Pokud do 15 měsíců od uzavření individuálního právního závazku nebylo dosaženo z hlediska žádných relevantních milníků a cílů hmatatelného pokroku, Komise sdělí členskému státu své posouzení a poskytne mu dva měsíce na předložení připomínek, než přijme rozhodnutí o ukončení individuálního právního závazku a zrušení vyčlenění dané částky (čl. 20 odst. 7 nařízení o Sociálním klimatickém fondu).

Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení, a aniž je dotčen čl. 30d odst. 4 šestý pododstavec směrnice o systému ETS, by Komise měla za účelem dosažení cílů uvedených v článku 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu přidělit členským státům částky odpovídající veškerým prostředkům nevyužitým do 31. prosince 2033 v souladu s pravidly pro rozdělování povolenek stanovenými v čl. 30d odst. 5 směrnice o systému ETS.

VI. Žádosti o platbu

a. Předkládání žádostí o platbu

Po dosažení příslušných milníků a cílů musí členské státy předložit řádně odůvodněnou žádost o platbu, a to až dvakrát ročně (do 31. července a 31. prosince). Tato žádost o platbu musí obsahovat seznam všech milníků a cílů, které členské státy považují za uspokojivě dosažené, jak je stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise uvedeném v článku 17 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. K žádosti o platbu by mělo být přiloženo příslušné odůvodnění a důkazy související s každým dosaženým milníkem a cílem v souladu s dvoustrannou dohodou uvedenou v článku 19 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Předložení každého následného souboru dosažených milníků a cílů předpokládá a potvrzuje, že dotčený členský stát nezvrátil opatření týkající se dříve uspokojivě splněných milníků a cílů.

Žádosti o platbu by měly být podávány prostřednictvím zvláštního modulu v systému Komise SFC2021. Prostřednictvím systému SFC2021 musí být jako nedílná součást žádosti o platbu předloženy také veškeré podpůrné doklady prokazující úspěšné dosažení souvisejících cílů a milníků. Před podáním žádosti by měla být provedena technická práce, která ověří, zda byly milníky a cíle splněny.

Systém zašle včas členskému státu elektronické potvrzení o přijetí. Orgány členských států budou moci v případě potřeby žádosti o platbu prostřednictvím tohoto systému opravit nebo stáhnout, a to předtím, než Komise přijme prováděcí rozhodnutí uvedená v čl. 20 odst. 3 a 4 nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Pokud se členský stát domnívá, že konkrétního milníku nebo cíle stanoveného k určitému datu nebylo dosaženo, nebo pokud zjistil problémy s jeho prováděním (např. probíhající audit nebo kontrolní činnost, neexistence dostatečných důkazů nebo z jakéhokoli jiného důvodu), může od jeho zahrnutí do žádosti o platbu upustit a požádat o vyplacení prostředků na zbývající milníky a cíle stanovené ke stejnému datu, které jsou považovány za plně dosažené. Členským státům se doporučuje, aby se před předložením žádosti o platbu neformálně poradily s Komisí a ujistily se, že spis byl řádně připraven.

Ke splnění ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu by členský stát neměl předkládat částečně dosažené individuální cíle (např. osm z deseti závazných prvků předpokládaných k určitému datu). Do žádostí o platbu by měly být zahrnuty pouze plně dosažené milníky a cíle. Cíle nebo milníky, které nebyly k danému datu splněny nebo byly splněny pouze částečně, by měly být nadále plněny a po jejich uspokojivém dosažení by měly být zahrnuty do dalších žádostí o platbu.

b. Prohlášení řídícího subjektu

V souladu s čl. 21 odst. 2 a přílohou III nařízení o Sociálním klimatickém fondu musí členské státy ke každé žádosti o platbu přiložit podepsané prohlášení řídícího subjektu.

Toto prohlášení řídícího subjektu potvrzuje, že finanční příděly byly použity na zamýšlený účel, že informace předložené v žádosti o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené systémy vnitřní kontroly poskytují nezbytné záruky, že finanční příděly byly řádně spravovány v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pravidly o předcházení střetům zájmů, podvodům, korupci a dvojímu financování z fondu a z jiných programů EU v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Prohlášení řídícího subjektu by mělo obsahovat následující údaje:

i)	prohlášení, že informace v žádosti o platbu jsou řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;

ii)	prohlášení, že finanční prostředky byly použity k zamyšlenému účelu, jak je uvedeno v dohodě uzavřené podle článku 19 nařízení o Sociálním klimatickém fondu;

iii)	prohlášení, že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací, tj. prokazují dosažení dotčených milníků a cílů;

iv)

prohlášení, že v souladu se zásadou řádného finančního řízení zavedené kontrolní systémy řádně fungují a poskytují nezbytné záruky, že podpora je poskytována v souladu s pravidly EU pro státní podporu a případně s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Zavedené kontrolní systémy by zejména měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z fondu a z jiných programů EU;

v)	prohlášení, že dříve dosažené milníky a cíle nebyly zvráceny od doby, kdy jejich dosažení potvrdila Komise;

vi)	potvrzení, že nesrovnalosti zjištěné v souvislosti s prováděním sociálního klimatického plánu byly náležitě opraveny a příslušné částky byly od příjemců získány zpět.

Vzor tohoto prohlášení řídícího subjektu je uveden v příloze II.

c. Shrnutí auditů

Členské státy by měly ke každé žádosti o platbu poskytnout rovněž shrnutí auditů provedených kontrolními orgány v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

Dotčené období nebo rozsah auditů, na něž se shrnutí auditů vztahuje, se může lišit od období nebo rozsahu, na něž se vztahují dosažené cíle a milníky. K zajištění řádného finančního řízení se nicméně doporučuje provést před předložením žádostí o platbu Komisi preventivní auditní činnost (např. audity k přezkumu systému, v jehož rámci je Sociální klimatický fond prováděn, s cílem upozornit na případná rizika v počáteční fázi provádění fondu). Pokud taková včasná preventivní auditní činnost nebude provedena, vznikne povinnost ji provést v příslušném termínu a její výsledky předložit v následných žádostech o platbu.

Shrnutí musí mimo jiné obsahovat rozsah auditů (tj. opatření a investice, jichž se týkaly, a období, na které se vztahovaly), analýzu zjištěných nedostatků a veškerá přijatá nápravná opatření. Jako přílohy shrnutí mohou být pro informování Komise připojeny rovněž závěrečné zprávy o auditu nebo jakékoli další relevantní údaje.

VII. Posuzování a zpracování žádostí o platbu Komisí

V rámci Sociálního klimatického fondu založeného na výkonnosti nejsou výplaty vázány na skutečné nebo odhadované náklady opatření a investic zahrnutých do sociálního klimatického plánu. Místo toho je výše každé výplaty vázána na milníky a cíle, které Komise vyhodnotí jako uspokojivě splněné.

a. Stanovení výplatních hodnot ex ante

Výplatní hodnota pro každý milník a cíl bude stanovena ex ante v prováděcím rozhodnutí Komise (článek 17 nařízení o Sociálním klimatickém fondu). „Výplatní hodnotou“ se rozumí hodnota peněžní výplaty spojená s uspokojivým splněním jednotlivého milníku nebo cíle zahrnutého do sociálního klimatického plánu, kterou Komise vyplatí členskému státu na základě svého kladného posouzení, že příslušný milník nebo cíl byl uspokojivě splněn.

Při určování výplatní hodnoty každého milníku a cíle Komise během posuzování sociálního klimatického plánu zváží význam opatření nebo investice, s nimiž jsou spojeny, a jejich přispění ke kritériím uvedeným v čl. 16 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Výplatní hodnota milníku nebo cíle spojeného s činností s vyčíslenými náklady bude stanovena na základě odhadu nákladů příslušné činnosti ex ante. V zásadě platí, že každé opatření s nulovými náklady bude přímo nebo nepřímo spojeno s jednou nebo více nákladově vyčíslenými činnostmi, jejichž náklady jsou odhadnuty v sociálním klimatickém plánu. Je-li přímo spojeno s jednou nebo více činnostmi, bude výplatní hodnota pro milníky nebo cíle v rámci těchto opatření stanovena jako podíl na částce, která se plánuje pro související investici. Pokud je opatření nepřímo spojeno s několika činnostmi, bude výplatní hodnota pro příslušné milníky nebo cíle stanovena jako procentní podíl na celkových částkách plánovaných na tyto činnosti. Ve výjimečných případech může být výplatní hodnota opatření s nulovými náklady stanovena jako procentní podíl z celého plánu.

b. Kladné posouzení a platba

Jak je stanoveno v čl. 20 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, jakmile Komise zjistí, že bylo dosaženo všech vykázaných milníků a cílů obsažených v žádosti o platbu, přijme v souladu s finančním nařízením individuální rozhodnutí, kterým povolí uvolnění konkrétní splátky v rámci finančního přídělu.

Individuální rozhodnutí Komise o uvolnění prostředků musí být přijato nejdříve dva měsíce a nejpozději tři měsíce po uplynutí příslušné lhůty pro podání žádosti o platbu v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Podle čl. 20 odst. 5 uvedeného nařízení začne lhůta pro vyplacení splátky běžet dnem sdělení rozhodnutí Komise, jímž se povoluje uvolnění splátky členskému státu. Vyplacení způsobilé částky je podmíněno dostupností finančních prostředků Komise a dostatečnými dostupnými částkami v individuálních rozpočtových závazcích pro příslušný členský stát. Pokud platba nemůže být provedena kvůli nedostatku finančních prostředků nebo nedostatečným dostupným rozpočtovým závazkům, bude provedena, jakmile budou tyto prostředky k dispozici nebo budou přijaty nové závazky, a to před zpracováním případné nové žádosti o platbu.

Platby budou prováděny pro každý členský stát až do výše jeho ročních individuálních rozpočtových závazků, které jsou stanoveny předem.

c. Uspokojivé dosažení milníku nebo cíle

Milník nebo cíl by měl být považován za uspokojivě splněný, pokud bylo dosaženo jeho zamýšleného výsledku, a to s ohledem na účel milníku nebo cíle obsaženého ve schváleném sociálním klimatickém plánu, jeho popis, základní účel a kontext souvisejícího opatření nebo investice.

Popis opatření nebo investice, k nimž milník nebo cíl patří, jakož i všechny ostatní příslušné oddíly plánu poskytují kontext a základní účel, který se používá k interpretaci milníku nebo cíle. Posouzení milníku nebo cíle by se mělo řídit účelově zaměřenou logikou a soustředit se na to, zda bylo dosaženo zamýšleného výsledku milníku nebo cíle, a nikoli na kumulativní splnění všech jednotlivých požadavků stanovených v rámci každého milníku nebo cíle.

d. Záporné posouzení milníků a cílů, pozastavení plateb

Jak je stanoveno v čl. 20 odst. 4 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, pokud Komise v důsledku svého posouzení shledá, že některého milníku nebo cíle předloženého členským státem v jeho žádosti o platbu nebylo uspokojivě dosaženo, sdělí svůj záměr pozastavit platbu části finančního přídělu úměrné částce přidělené na nedosaženou část cíle nebo milníku. K milníkům a cílům, u nichž se má za to, že nebyly splněny, poskytne Komise dotyčnému členskému státu odůvodněné stanovisko a umožní mu předložit připomínky do jednoho měsíce od sdělení posouzení Komise.

Po uplynutí této lhůty přijme Komise příslušná rozhodnutí, kterými povolí uvolnění splátky odpovídající příslušným výplatním hodnotám cílů a milníků, které se považují za dosažené, a pozastaví vyplacení prostředků na zbývající nedosažené cíle a milníky.

Členský stát má na dosažení milníků a cílů, u nichž byla platba pozastavena, devět měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o pozastavení oznámeno. Pokud po uplynutí těchto devíti měsíců nebude příslušného milníku a cílů dosaženo, sdělí Komise členskému státu svá zjištění ohledně jejich nedosažení. Členský stát může předložit připomínky do dvou měsíců od tohoto sdělení.

Dospěje-li Komise po vyslechnutí členského státu k závěru, že milníku nebo cíle, u něhož byla platba pozastavena, nebylo dosud dosaženo, sníží úměrně částku finančního přídělu v souladu s čl. 20 odst. 6 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Částka, jež má být snížena, v zásadě odpovídá částce, která byla dříve pozastavena, pokud členský stát neprokáže, že v devítiměsíčním období bylo uspokojivě dosaženo některých nesplněných milníků nebo cílů nebo bylo dosaženo dalšího pokroku při plnění zamýšleného výsledku; v takovém případě může být snížení odpovídajícím způsobem upraveno.

Pozastavení by mělo být zrušeno pouze v případě, že bylo uspokojivě dosaženo příslušných milníků a cílů. V těchto případech se použijí ustanovení uvedená v předchozím oddíle a Komise přijme individuální rozhodnutí, kterým povolí uvolnění pozastavených částek.

e. Odchylka od původně odhadovaných nákladů

Rozdíly mezi odhadovanými náklady uvedenými v první nebo následné verzi sociálního klimatického plánu a částkami vyplacenými konečným příjemcům v rámci konkrétní investice je třeba dodatečně posoudit. Pokud se po tomto posouzení v důsledku provedené kontroly ukáže, že původní náklady investice byly nadhodnoceny, bude třeba provést změnu plánu za účelem opravy plánovaných cílů a milníků nebo přerozdělení zbývajících finančních prostředků. V těchto případech mohou shromážděné údaje o skutečných platbách provedených členským státem za účelem uvolnění finančních přídělů z fondu konečným příjemcům (čl. 21 odst. 2 písm. d) nařízení o Sociálním klimatickém fondu) sloužit vedle jiných zdrojů jako zástupný zdroj pro ověření přesnosti odhadů nákladů ex ante, čímž se zajistí, že prostředky Sociálního klimatického fondu jsou vynakládány efektivně.

f. Poměrné platby v případě omezených zdrojů

V souladu s čl. 20 odst. 9 nařízení o Sociálním klimatickém fondu v případě, že v daném kole žádostí o platby příjmy účelově vázané na fond nepostačují k pokrytí podaných žádostí o platbu, vyplatí Komise členským státům poměrnou část, jež se určí jako podíl dostupných platebních prostředků z celkových schválených plateb, a to až do výše ročních individuálních závazků členských států. V následujícím kole žádostí o platby by Komise měla upřednostnit členské státy se zpožděnými platbami z předchozího kola žádostí o platby a teprve poté vyhovět nově podaným žádostem o platbu.

Pokud výše poměrné platby přidělené členskému státu přesáhne výši rozpočtových závazků tohoto členského státu, bude vypořádání této částky provedeno ve dvou fázích: i) částka až do výše otevřeného rozpočtového závazku bude vyplacena v souladu s pravidly pro platby stanovenými v čl. 20 odst. 5 nařízení o Sociálním klimatickém fondu a ii) zbývající část schválené platby bude vyplacena po přijetí nových závazků na začátku příštího roku.

g. Závažné neplnění a ukončení dohody

Jak je uvedeno v čl. 20 odst. 7 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, pokud do 15 měsíců ode dne uzavření příslušných dohod uvedených v článku 19 nařízení o Sociálním klimatickém fondu nedosáhl členský stát z hlediska žádných relevantních milníků a cílů hmatatelného pokroku, měla by Komise uzavřené dohody ukončit a zrušit vyčlenění dané částky finančního přídělu, aniž je dotčen čl. 14 odst. 3 finančního nařízení.

Aby se takové situaci předešlo, bude Komise provádět pravidelné monitorování již od počátečních fází provádění, a to ještě předtím, než bude nutné vykázat první milníky a cíle. Toto monitorování bude probíhat v úzké spolupráci s orgány členských států a může mít podobu písemných připomínek, stanovisek sdílených na operativních schůzkách a formálního dialogu o provádění vedeného s určenými orgány pro Sociální klimatický fond nebo jakéhokoli jiného vhodného uspořádání.

V souladu s čl. 20 odst. 7 nařízení o Sociálním klimatickém fondu přijme Komise rozhodnutí o ukončení dohod uzavřených podle článku 19 nařízení o Sociálním klimatickém fondu poté, co členskému státu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců ode dne, kdy mu sdělila, že podle jejího posouzení nedosáhl hmatatelného pokroku.

VIII. Ochrana finančních zájmů EU

Při provádění sociálních klimatických plánů mají členské státy jakožto příjemci finančních prostředků přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů EU.

Konkrétně je důležité zajistit, aby použití finančních přídělů bylo v souladu s platnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravu, v souladu s článkem 21 nařízení o Sociálním klimatickém fondu. Tento požadavek se vztahuje na opatření a investice podporované z fondu, včetně těch, které provádějí veřejné nebo soukromé subjekty jiné než zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky nebo zranitelní uživatelé dopravy.

a. Řídící a kontrolní systémy

Členské státy mají zavést účinný a efektivní systém vnitřní kontroly v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem. Systém vnitřní kontroly má zahrnovat oddělení funkcí a opatření pro podávání zpráv, dohled a monitorování.

Řídící a kontrolní systémy musí být schopny poskytnout orgánům záruku, že bylo dosaženo milníků a cílů stanovených v sociálním klimatickém plánu, že finanční prostředky byly spravovány v souladu se všemi platnými právními předpisy, zejména s pravidly státní podpory a zadávání veřejných zakázek, a že bylo zabráněno střetům zájmů, podvodům, korupci a dvojímu financování nebo že byly odhaleny a napraveny během provádění a před předložením žádosti o platbu Komisi, spolu s důkazy, že bylo dosaženo cílů a milníků.

Prováděcí orgány mají zavést vhodné řídicí kontroly, aby potvrdily, že milníky a cíle zahrnuté v sociálních klimatických plánech byly splněny a že se nevyskytly závažné nesrovnalosti, zejména podvody, korupce, střet zájmů nebo dvojí financování. Kontroly mohou zahrnovat například přezkumy dokumentace, kontroly na místě a tematické kontroly.

Členské státy mají mimoto zavést účinná a přiměřená opatření pro boj proti podvodům a korupci a veškerá další opatření nezbytná k účinnému předcházení střetu zájmů. Musí také podniknout právní kroky ke zpětnému získání prostředků, které byly získány neoprávněně. Kromě toho je třeba na základě odpovídajícího posouzení rizika podvodu stanovit zvláštní soubor přiměřených opatření pro boj proti podvodům. Řídící systémy musí zajistit, aby byly zavedeny účinné postupy a aby byly všechny případy podvodů, korupce a střetu zájmů řádně oznámeny a napraveny prostřednictvím zpětného získávání prostředků.

Členské státy stanoví a udržují vhodné postupy pro vypracování prohlášení řídícího subjektu a shrnutí auditů prováděných na vnitrostátní úrovni a pro uchovávání všech požadovaných podkladových informací pro potřeby auditní stopy.

b. Předcházení podvodům

Pro účely předcházení podvodům a celkové kontroly musí členské státy při předkládání prohlášení řídícího subjektu a shrnutí auditů Komisi informovat o zjištěných nedostatcích a přijatých nápravných opatřeních. Mezi tyto nedostatky patří:

nesrovnalosti, jež byly předmětem prvního písemného posouzení příslušného správního nebo soudního orgánu, které na základě konkrétních skutečností dospělo k závěru, že došlo k nesrovnalosti, bez ohledu na možnost, že takový závěr může být v průběhu správního nebo soudního řízení následně revidován či stažen;

nesrovnalosti, které vedou k zahájení správního nebo soudního řízení na vnitrostátní úrovni s cílem zjistit existenci podvodu nebo jiných trestných činů podle čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 4 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2017/1371, a v případě členských států, které směrnicí nejsou vázány, podle čl. 1 odst. 1 písm. a) Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (1);

c)	nesrovnalosti předcházející úpadku;

d)	konkrétní nesrovnalosti nebo skupiny nesrovnalostí, ohledně nichž Komise podá členskému státu písemnou žádost o informace poté, co členský stát podal první zprávu.

Odpovědnost za oznámení nesrovnalostí nese členský stát, v němž konečný příjemce vynaložil neoprávněné výdaje, které mu byly v průběhu operace proplaceny.

Doporučuje se, aby členský stát v případě, že zjištěné nebo předpokládané nesrovnalosti mají důsledky mimo území členského státu, podal Komisi neprodleně zprávu, v níž uvede případné další dotčené členské státy.

Vnitrostátní orgány by měly při podávání zpráv o nesrovnalostech vycházet ze standardního vzoru schváleného jako příloha XII nařízení o společných ustanoveních s příslušnými úpravami pro předmět sociálního klimatického plánu. Za tímto účelem Komise důrazně doporučuje používat systém pro řízení nesrovnalostí, který rovněž umožňuje exportovat nesrovnalosti do souboru připojeného k prohlášení řídícího subjektu a shrnutí auditů.

Vykázané informace se použijí v souladu s tím, co je uvedeno v oddíle 1.5 přílohy XII nařízení o společných ustanoveních.

c. Střet zájmů

Ke střetu zájmů dochází, pokud někdo, kdo se podílí na plnění rozpočtu EU, není schopen vykonávat své povinnosti nestranně a objektivně z důvodu osobních zájmů. Jak je definováno v článku 61 finančního nařízení, ke střetu zájmů dochází, pokud jsou tyto povinnosti ohroženy z důvodů, jako jsou rodinné vazby, citové vazby, politická nebo národní spřízněnost, hospodářské zájmy nebo jakýkoli jiný přímý či nepřímý osobní prospěch. Subjekty provádějící Sociální klimatický fond musí přijmout vhodná opatření, aby zabránily střetu zájmů a řešily situace, které mohou být objektivně vnímány jako střet zájmů.

Typickými příklady střetu zájmů jsou:

—	osobní prospěch (finanční nebo jiný),

—	vztahy (např. rodinní příslušníci, přátelé, bývalí zaměstnavatelé),

—	dvojí role (např. někdo, kdo vystupuje jako veřejný činitel a zároveň jako příjemce projektu).

Pravidla týkající se střetu zájmů se vztahují na všechny osoby a subjekty podílející se na řízení Sociálního klimatického fondu a dohledu nad ním. To se tudíž týká i osob pracujících pro orgány uvedené v odstavci těchto pokynů týkajícím se určení.

V zájmu ochrany integrity a důvěry veřejnosti by měly subjekty provádějící Sociální klimatický fond zavést následující preventivní opatření.

Posuzování rizik

—	Určit pozice a postupy, u nichž může dojít ke střetu zájmů.

—	Zaměřit se na nejrizikovější oblasti, které se odrážejí v posouzení rizik.

Kodexy chování a prohlášení

—	Požadovat, aby všichni zaměstnanci a externí odborníci prohlásili, že nejsou ve střetu zájmů.

—	Prosazovat jasný etický kodex a profesionální chování.

Oddělení funkcí

—	Zajistit, aby žádná osoba nezastávala více funkcí, které by mohly nepřiměřeně ovlivnit rozhodování.

—	Oddělit klíčové funkce, jako je hodnocení a kontrola.

Transparentnost rozhodování

—	Vést úplnou dokumentaci o prohlášeních o neexistenci střetu zájmů.

Vzdělávání a osvěta

—	Zajistit pravidelné školení zaměstnanců a zúčastněných stran ohledně určení a řešení střetů zájmů.

Odhalování a řízení

V případě podezření nebo zjištění střetu zájmů:

—	dotyčná osoba musí situaci ihned nahlásit,

—	příslušný orgán musí neprodleně přijmout opatření k vyloučení rizika, například přerozdělit povinnosti nebo vyloučit osobu z procesu,

—	všechny incidenty musí být řádně zaznamenány.

V případě podezření na podvod by měla být záležitost postoupena Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (viz oddíl o podvodech).

Důsledky nesouladu

Neřešení nebo nezabránění střetu zájmů může mít vážné finanční důsledky a vést ke zpětnému získání finančních prostředků Komisí v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. b) nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

d. Předcházení dvojímu financování a doplňkovost s jinými nástroji financování

Předcházení dvojímu financování je zásadní pro zajištění účinného a efektivního využívání zdrojů financování EU. Dvojím financováním se rozumí situace, kdy jsou stejné náklady hrazeny z více zdrojů finančních prostředků EU, což vede k neefektivitě a špatnému finančnímu řízení.

V rámci Sociálního klimatického fondu mohou opatření a investice získat doplňkovou podporu z jiných fondů EU. Podle článku 13 nařízení o Sociálním klimatickém fondu však podpora z tohoto fondu musí doplňovat podporu z jiných programů EU a nesmí pokrývat stejné náklady.

Podobně jako v případě nástroje RRF může i v rámci Sociálního klimatického fondu dojít k dvojímu financování na dvou úrovních.

—

Na úrovni členských států. Členské státy musí ve svých sociálních klimatických plánech uvést „stávající nebo plánované financování opatření a investic z jiných unijních, mezinárodních, veřejných nebo případně soukromých zdrojů, které přispívají k opatřením a investicím stanoveným v plánu“. Po schválení plánu by jakákoli další podpora z jiných fondů EU na pokrytí nákladů již zahrnutých do odhadu nákladů plánu vedla k tomu, že by členský stát obdržel podporu ze dvou různých zdrojů finančních prostředků EU na pokrytí týchž nákladů.

—	Na úrovni konečného příjemce. Konečný příjemce by neměl dostávat podporu na pokrytí stejných nákladů ze Sociálního klimatického fondu – prostřednictvím členského státu – a zároveň i z jiných fondů EU.

Níže jsou uvedeny povinnosti a odpovědnosti členských států, pokud jde o předcházení dvojímu financování, jeho odhalování a nápravu.

Fáze návrhu

—	Členské státy musí do svých sociálních klimatických plánů zahrnout komplexní informace o veškerém stávajícím nebo plánovaném financování ze strany EU. To zajišťuje transparentnost a pomáhá určit možná překrytí v počáteční fázi.

—

Každý sociální klimatický plán musí být dostatečně podrobný, aby bylo možné prokázat, že žádné náklady nejsou hrazeny z více než jednoho zdroje finančních prostředků EU. Vzhledem k povaze Sociálního klimatického fondu založené na výkonnosti je při kombinaci podpory ze Sociálního klimatického fondu s podporou z jiných fondů EU standardním přístupem jasné vymezení nákladů ex ante s cílem zabránit dvojímu financování. U opatření, která jsou ze Sociálního klimatického fondu financována pouze částečně, by členské státy měly jasně rozlišit části projektu financované ze Sociálního klimatického fondu a části financované z jiných fondů EU. Toto vymezení by měly uvést při předkládání svých odhadů nákladů ex ante a diferencovaně určit milníky a cíle, které mají být vykazovány v rámci různých nástrojů EU. Rozlišení nákladů ex ante lze provést například určením různých fází provádění spolufinancovaného opatření nebo oddělením různých kategorií nákladů a jejich přiřazením k příslušným nástrojům financování z EU.

—	V sociálních klimatických plánech by měly být jasně popsány struktury, postupy a kontrolní mechanismy zavedené na vnitrostátní a regionální úrovni s cílem zabránit dvojímu financování. Tyto mechanismy by měly být integrovány do širších kontrolních systémů.

Prováděcí fáze

—

Hlavní odpovědnost za monitorování využívání prostředků ze Sociálního klimatického fondu během provádění nesou členské státy. To zahrnuje zajištění financování veškerých investic a opatření v souladu se sociálním klimatickým plánem a přijetí nápravných opatření v případě zjištění dvojího financování.

—	Je nezbytné, aby členské státy prováděly pravidelné řídicí kontroly a audity, a to i na úrovni konečných příjemců, s cílem odhalit a napravit případy dvojího financování. Zjištění a nápravná opatření by měla být uvedena v prohlášeních řídícího subjektu a shrnutích auditů.

—

Mechanismy pro odhalování: členské státy by měly do svých kontrolních systémů zavést spolehlivé metodiky sběru údajů a křížové kontroly. Zejména se doporučuje používat integrovaný informační systém, aby bylo zajištěno rychlé zjištění jakéhokoli překrývání s jinými fondy EU. Na úrovni konečných příjemců by kontroly měly zahrnovat potvrzení vlastních prohlášení o neexistenci dvojího financování vhodnými dodatečnými informacemi, například křížovou kontrolou s dostupnými databázemi nebo účetním systémem konečných příjemců.

—	Nápravná opatření: při zjištění dvojího financování musí členské státy zahájit řízení o zpětném získání prostředků od konečných příjemců. Zdroj financování, pro který bylo rozhodnutí o financování přijato jako poslední, by se měl upravit podle pravidel pro daný program EU.

Úloha Komise

Komise vykonává dohled, posuzuje ex ante vymezení a přiměřenost kontrolních opatření stanovených v sociálních klimatických plánech a sleduje kontroly a audity členských států během provádění. Může si vyžádat další informace a zasáhnout, pokud členské státy nepřijmou nezbytná nápravná opatření.

Komise může v zájmu ochrany rozpočtu EU provádět vlastní audity a v případě zjištění dvojího financování vymáhat zpětné získání finančních prostředků.

e. Soulad s pravidly EU pro státní podporu

Jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění nařízení o Sociálním klimatickém fondu, podpora opatření a investic spadajících do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU musí být v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

Mohou-li vnitrostátní orgány rozhodovat o způsobu použití finančních prostředků EU, představují tyto prostředky státní podporu, pokud jsou splněna všechna ostatní kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke kumulativní povaze kritérií uvedených v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU lze v případě nesplnění jednoho z kritérií přítomnost státní podpory vyloučit (18).

Například podpora určená pro činnosti, které nemají hospodářskou povahu (tj. nejsou využívány k poskytování zboží nebo služeb na trhu), se nepovažuje za státní podporu. To může platit například pro podporu domácností na renovaci vlastního bydlení za předpokladu, že vlastní bydlení nepronajímají a nevyužívají k jiné hospodářské činnosti. Je-li však podpora poskytována vlastníkům, kteří své nemovitosti pronajímají zranitelným domácnostem, je třeba vzít v úvahu pravidla státní podpory. V těchto případech mají členské státy možnost poskytnout takovou podporu v souladu s podmínkami obecného nařízení o podpoře de minimis, které mimo jiné stanoví, že celková výše podpory de minimis, kterou členský stát udělí jednomu podniku, nesmí v žádném tříletém období přesáhnout částku 300 000 EUR (19).

Je-li ověřena státní podpora, musí být podpora opatření a investic oznámena Komisi a Komise ji musí schválit dříve, než členské státy mohou tuto podporu poskytnout, ledaže jsou tato opatření a investice v souladu s platnými podmínkami nařízení o blokových výjimkách, zejména obecného nařízení o blokových výjimkách, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, nebo spadají do oblasti působnosti nařízení o podpoře de minimis.

Na tomto základě se členské státy vyzývají, aby v sociálních klimatických plánech pro každé opatření a investici:

—	upřesnily, zda podpora opatření nebo investice bude představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU10, nebo

—

uvedly, zda bude opatření nebo investice financována na základě existujícího režimu státní podpory, na který se vztahuje nařízení o blokových výjimkách, zejména obecné nařízení o blokových výjimkách nebo obecný režim de minimis, nebo zda je schválen rozhodnutím Komise o státní podpoře (s uvedením referenčního čísla takového režimu), nebo

—	upřesnily, zda opatření nebo investice povede k novému opatření státní podpory, a vysvětlily, zda bude v souladu s podmínkami nařízení o blokových výjimkách nebo obecného nařízení o blokových výjimkách (s uvedením jeho článku), nebo obecným nařízením de minimis, nebo

—	uvedly, zda opatření nebo investice vyžaduje oznámení státní podpory, a pokud ano, aby uvedly, kdy členský stát hodlá Komisi předběžně oznámit nebo oznámit plánované opatření nebo investici a podrobnosti o použitelném nástroji státní podpory zajišťujícím její slučitelnost s pravidly vnitřního trhu.

Je třeba poznamenat, že pokud jsou dodržena ustanovení nařízení (ES) č. 1370/2007, je kompenzace závazků veřejné služby v pozemní dopravě osvobozena od povinnosti předchozího oznámení Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (20).

Pokud si členský stát není jistý, zda opatření nebo investice zahrnují státní podporu nebo zda jsou slučitelné s pravidly EU pro státní podporu, měl by tuto záležitost konzultovat s Komisí.

Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU jsou členské státy povinny oznámit Komisi opatření státní podpory před jejich poskytnutím.

Pokud členský stát poskytuje státní podporu podle nařízení o blokových výjimkách nebo podle nařízení o podpoře de minimis, je jeho povinností zajistit dodržování všech příslušných ustanovení (21).

f. Dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek

V zájmu řádného finančního řízení a v souladu s povahou fondu založenou na výkonnosti by měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro ukončení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zajistily, že využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými fondem bude v souladu s platnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se jeho uplatňování, včetně právních předpisů o zadávání veřejných zakázek a závazcích veřejné služby v silniční dopravě (22). Členské státy musí rovněž zavést systémy vnitřní kontroly, které poskytnou záruku dodržování těchto požadavků.

Při zřizování kontrolního systému by vnitrostátní orgány měly posoudit rizika spojená s různými opatřeními a vyhodnotit, zda se ustanovení o veřejných zakázkách uplatní prostřednictvím přímé vazby mezi činnostmi, které přispívají k dosažení milníků a cílů, a postupy zadávání veřejných zakázek, a rozsah kontrol, které by měly být prováděny na základě vhodného posouzení rizik.

Opatření navržená k zajištění souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek by měla být přiměřená zjištěným rizikům a existence spolehlivého kontrolního systému by měla být potvrzena prostřednictvím auditů systému provedených určenými auditními orgány. Záruku lze získat také prostřednictvím auditní činnosti týkající se jiných fondů, je-li kontrolní systém pro veřejné zakázky totožný se systémem používaným pro Sociální klimatický fond.

Vzhledem k povaze Sociálního klimatického fondu, tj. ke skutečnosti, že platby jsou vázány na plnění milníků a cílů, neexistuje požadavek na ověření všech postupů zadávání veřejných zakázek souvisejících s prováděnými opatřeními. Pokud však existuje přímá vazba mezi činnostmi, které přispívají k dosažení milníků a cílů, a postupy zadávání veřejných zakázek, měly by vnitrostátní orgány stanovit jednoznačné postupy, kterými se prostřednictvím posouzení rizik určí rozsah prací, jež by měly být provedeny v souvislosti se zadávacím řízením, včetně fáze realizace zakázky.

Nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek, které byly zjištěny nebo nahlášeny vnitrostátním orgánům, se stanoví v případě, že existuje přímá souvislost mezi těmito činnostmi a nesprávnými postupy při zadávání veřejných zakázek. Jednoznačná přímá souvislost nastává například tehdy, je-li zjištěna nesrovnalost ve veřejné zakázce na renovaci budovy, pokud v plánu je související investice na energetickou renovaci.

Jestliže vnitrostátní orgány (nebo Komise) zjistí nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek, bude třeba provést přiměřené opravy, aby byly chráněny finanční zájmy EU a zajištěn soulad s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy.

Není-li vzhledem k povaze nesrovnalosti v zadávacím řízení možné přesně vyčíslit finanční dopady, je třeba použít paušální opravu na relevantním základě. Finanční opravy lze mimoto uplatnit pouze tehdy, pokud nesrovnalost má nebo by mohla mít finanční dopad na rozpočet EU. Komise se domnívá, že pro stanovení přiměřené opravy jsou vhodné pokyny pro ostatní fondy EU (23).

Při stanování základu pro finanční opravu musí vnitrostátní orgány stanovit povahu a závažnost nesrovnalosti, pokud jde o dané opatření a související milníky a cíle. Porušení, která jsou považována za nejzávažnější (např. porušení, která by na základě citovaných pokynů vedla k opravě ve výši 100 %), by v zásadě měla vést k úplné opravě výdajů spojených s příslušnými milníky/cíli. Vnitrostátní orgány by měly být schopny prokázat, že opravy byly provedeny na správném základě a byly přiměřené zjištěnému porušení.

IX. Digitální systém, shromažďování a uchovávání údajů o konečných příjemcích finančních přídělů

V rámci svých řídících a kontrolních systémů mají členské státy udržovat účinný systém pro uchovávání všech informací a dokumentů nezbytných pro účely auditní stopy.

Členské státy musí vést záznamy v souladu s článkem 133 finančního nařízení, přičemž referenčním bodem je platební transakce související s příslušným opatřením nebo investicí, kterou provedla Komise.

a) Jednotný digitální systém pro evidenci příslušných informací o provádění opatření a investic

V souladu s regulatorními požadavky se členské státy vybízejí k zavedení jednotného digitálního systému pro evidenci a monitorování opatření a investic. Tento digitální systém je klíčovou součástí vnitrostátního prostředí řízení a kontroly v rámci Sociálního klimatického fondu v zájmu transparentního, účinného a odpovědného provádění sociálních klimatických plánů.

Systém musí být vyvinut podle ověřené mezinárodní metodiky digitálního vývoje a musí být dodán s podrobným popisem elektronického systému včetně vývojového diagramu (centrální nebo společný síťový systém nebo decentralizovaný systém s propojením mezi systémy). Členské státy se rovněž vybízejí, aby ve svých sociálních klimatických plánech jasně popsaly postupy pro zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrnosti elektronických systémů.

Systémy se mohou lišit svou koncepcí a funkčností, měly by však obvykle obsahovat následující funkce.

Evidence opatření a investic: modul pro evidenci a katalogizaci všech investic a opatření schválených k realizaci a zahrnutých do sociálního klimatického plánu, s podrobnými informacemi o každém projektu, včetně cílů, časových harmonogramů, rozpočtů, očekávaných výsledků, konečného příjemce podpory atd.

ii)	Monitorování a podávání zpráv: nástroje pro sledování pokroku projektů, včetně stavu realizace, vyplacených finančních příspěvků a dosažení milníků a cílů. To umožňuje sledování v reálném čase a rychlou identifikaci případných zpoždění nebo problémů.

iii)	Údaje o ukazatelích: počítačové zaznamenávání a uchovávání údajů o jednotlivých účastnících, které budou vykazovány jako součást společných ukazatelů o domácnostech spolu s dalšími ukazateli výstupů a výsledků.

iv)	Účetní záznamy nebo samostatné účetní kódy odpovídající příspěvku finanční podpory vyplacenému konečným příjemcům, uvedené v žádostech o platbu předložených Komisi.

v)	Analýza a vizualizace dat: možnosti analýzy a vizualizace dat o výkonnosti projektů, které mohou pomoci při určování trendů, vzorců a oblastí pro zlepšení. To může sloužit jako podklad pro rozhodování a úpravy politik.

vi)	Transparentnost a odpovědnost: prvky zajišťující transparentnost, jako jsou veřejné přehledy a portály veřejně přístupných dat, kde má veřejnost a další zúčastněné strany přístup k informacím o tom, jak se Sociální klimatický fond využívá. To zvyšuje odpovědnost a důvěru v řízení fondu.

vii)

Interoperabilita s ostatními vnitrostátními systémy a systémy EU: schopnost zajistit interoperabilitu s jinými vnitrostátními systémy (např. veřejné zakázky, finanční řízení) a platformami EU (např. Kohesio, systém EU pro finanční transparentnost, Arachne atd.), aby byla zajištěna soudržnost a usnadnila se výměna informací.

Členské státy se vyzývají, aby využívaly a přizpůsobovaly stávající digitální systémy, jako jsou systémy použitelné pro nástroj RRF nebo programy politik soudržnosti, aby měly přehled o všech opatřeních financovaných z těchto nástrojů, mohly dosáhnout větší doplňkovosti a důsledně sledovaly, zda nedochází k dvojímu financování stejných projektů. Pokud je třeba vyvinout nový systém, je velmi důležité jej propojit se stávajícími nástroji, aby byly k dispozici podrobné informace například o projektech financovaných v rámci nástroje RRF a aby je bylo možné sladit s investicemi, které mají být realizovány v rámci sociálního klimatického plánu.

b) Používání systému pro elektronickou výměnu údajů mezi členskými státy a Komisí

Aby byla zajištěna účinná a bezpečná výměna údajů, nainstalovala Komise do systému SFC2021 zvláštní modul pro správu všech transakcí souvisejících se sociálními klimatickými plány. Tento systém se bude používat již při předkládání sociálních klimatických plánů a následně pro veškerou formální komunikaci mezi Komisí a členskými státy ohledně provádění těchto plánů (změny, platby, podávání zpráv atd.)

Model SFC2021 pro sociální klimatické plány bude v obecné rovině zahrnovat:

a)	interaktivní formuláře nebo formuláře předvyplněné systémem na základě údajů, které již byly v systému uloženy;

b)	automatické výpočty, které snižují práci uživatelů při zadávání údajů;

c)	automatické integrované kontroly, které ověřují, zda jsou předávané údaje vnitřně konzistentní a v souladu s příslušnými pravidly;

d)	upozornění generovaná systémem, která uživatele SFC2021 upozorní na proveditelnost nebo neproveditelnost určitých úkonů;

e)	on-line sledování stavu informací zpracovávaných v systému;

f)	dostupnost historických údajů, pokud jde o všechny informace zadané pro určitý program;

g)	dostupnost povinného elektronického podpisu ve smyslu nařízení (EU) č. 910/2014, který bude uznán jako důkaz v soudním řízení.

Pro zajištění řádné správy systému je třeba zavést na vnitrostátní úrovni vhodnou politiku bezpečnosti informačních technologií pro systém SFC2021. Tato politika, která by se měla vztahovat i na zaměstnance používající systém, by měla být v souladu s příslušnými pravidly EU, zejména s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2017/46 (24) a jeho prováděcími pravidly. Za tímto účelem bude muset každý členský stát určit a vést seznam osob odpovědných za definování, udržování a zajištění správného uplatňování politiky bezpečnosti týkající se systému SFC2021 na vnitrostátní úrovni (25). Tito lidé mohou vykonávat stejné úkoly i pro jiné fondy spravované v rámci systému.

Klíčovou povinností členských států bude aktualizovat seznam orgánů určených k provádění určitých úkolů podle nařízení o Sociálním klimatickém fondu a ověřovat informace poskytnuté jinou osobou než tou, která je předložila. Mimoto bude existovat povinnost zavést opatření k oddělení výše uvedených úkolů prostřednictvím řídících a kontrolních informačních systémů členského státu automaticky propojených se systémem SFC2021. Členské státy by měly rovněž zajistit mechanismy pro ochranu soukromí a osobních údajů fyzických osob a obchodního tajemství právnických osob v souladu se směrnicí 2002/58/ES, nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2018/1972.

Vnitrostátní orgány musí konkrétně vypracovat aktualizovanou dokumentaci, která stanoví, jakým způsobem budou ostatní vnitrostátní, regionální nebo místní počítačové systémy připojeny k systému SFC2021 prostřednictvím technického rozhraní, například pro výměnu údajů. Dokumentace musí rovněž zahrnovat bezpečnostní opatření pro tyto systémy v souladu s bezpečnostními požadavky systému SFC2021. Konkrétně musí zahrnovat:

i)	fyzickou bezpečnost;

ii)	nosiče dat a kontrolu přístupu;

iii)	kontrolu uchovávání;

iv)	kontrolu přístupu a hesla;

v)	monitorování;

vi)	propojení se systémem SFC2021;

vii)	komunikační infrastrukturu;

viii)

řízení lidských zdrojů před nástupem do zaměstnání, během něj a po něm;

ix)	řízení incidentů.

Vzhledem k podobnosti potřeb v případě Sociálního klimatického fondu a fondů politiky soudržnosti je v příloze XV nařízení o společných ustanoveních uveden úplný seznam povinností, pokud jde o využívání společného systému SFC2021. Útvary Komise poskytnou technické specifikace údajů, které mají členské státy shromažďovat.

c) Shromažďování, zaznamenávání a uchovávání údajů o konečných příjemcích

Podle čl. 21 odst. 2 písm. d) nařízení o Sociálním klimatickém fondu musí vnitrostátní orgány shromažďovat, zaznamenávat a ukládat v elektronickém systému standardizované kategorie údajů o konečných příjemcích a některých dalších klíčových prvcích při provádění sociálních klimatických plánů a zajistit k nim přístup. Pro zajištění přístupu k uloženým údajům by se předávání údajů mělo uskutečnit přes interaktivní uživatelské rozhraní (tj. webovou aplikaci) nebo prostřednictvím technického rozhraní využívajícího předem definované protokoly (tj. webové služby), které umožňuje automatickou synchronizaci a předávání údajů mezi informačními systémy členských států a systémem Komise SFC2021.

Jako minimální požadavek je třeba shromáždit tyto údaje:

—

jména či názvy konečných příjemců finančních přídělů (jimiž se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vstupuje do smluvního vztahu s orgánem poskytujícím podporu ze Sociálního klimatického fondu a přímo obdrží finanční příděl) (26), jejich identifikační čísla pro DPH nebo daňová identifikační čísla a částku finančních přídělů z fondu,

—

název dodavatele (dodavatelů) a subdodavatele (subdodavatelů) a jejich registrační číslo (čísla) pro DPH nebo daňové (daňová) identifikační číslo (čísla) a hodnotu zakázky (zakázek), pokud je konečným příjemcem finančních přídělů veřejný zadavatel v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy o zadávání veřejných zakázek,

—	jméno (jména), příjmení, datum (data) narození a registrační číslo (čísla) pro DPH nebo daňové (daňová) identifikační číslo (čísla) skutečného majitele (skutečných majitelů) příjemce finančních přídělů nebo dodavatele ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (27),

—	seznam veškerých opatření a investic provedených v rámci fondu spolu s celkovou částkou veřejného financování těchto opatření a investic a uvedením částky finančních prostředků vyplacených z jiných fondů financovaných z rozpočtu EU.

X. Záruka, audit a kontrola

Aby Komise získala jistotu ohledně milníků a cílů a souvisejících plateb, provede následující auditní činnosti.

Audity plnění milníků a cílů (podle modelu nástroje RRF)

Každoročně, na základě posouzení rizik, po předložení žádostí o platbu (spolu s prohlášeními řídícího subjektu) a ročního shrnutí auditů.

Audit posoudí úroveň dokončení, dosažení milníku a/nebo cíle a splnění opatření.

U každého sociálního klimatického plánu by měl být zkontrolován základ pro posouzení plánu.

Stejně jako u nástroje RRF by roční plán auditů měl stanovit cíl týkající se alespoň jedné návštěvy na úrovni členského státu ročně.

Kromě toho bude Komise v zájmu ochrany finančních zájmů EU provádět níže uvedené auditní činnosti.

Audity systémů: audity souladu s předpisy a tematické audity (včetně oblastí, jako je dvojí financování, státní audit, veřejné zakázky, střet zájmů, korupce, podvody).

Jedná se o audity systémů zavedených na úrovni členských států (subjekty provádějící sociální klimatické plány, dodržování stanovených klíčových požadavků, horizontální požadavek na provádění zjednodušujících opatření ve vztahu k příjemcům).

Každoročně, na základě posouzení rizik.

Tento druh auditu je vyžadován podle článku 21 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, který se týká ochrany finančních zájmů EU, a dalších článků, jež na něj nepřímo odkazují (např. článek 17).

Zkušenosti s nástrojem RRF ukazují, že tyto audity je třeba provádět včas, jinak hrozí vznik mezery v záruce, kterou je velmi obtížné následně odstranit.

Zejména v ojedinělých případech, kdy se auditní orgány dříve nepodílely na provádění nástroje RRF nebo politiky soudržnosti, bude proveden audit systémů s cílem posoudit jejich připravenost na zpracovávání sociálních klimatických plánů.

a) Posouzení řídících a kontrolních systémů

Členské státy mají podle klíčových požadavků stanovených v příloze III nařízení o Sociálním klimatickém fondu povinnost provádět přiměřené a nezávislé audity systémů a operací.

Audity systémů by měly zahrnovat testování kontrol prováděné u operací a transakcí na příslušné úrovni. Očekává se, že metodika používaná pro stanovení velikosti vzorku pro testy kontrol používaných při auditech systémů a operací bude v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

Tyto testy spolu s dalšími kvalitativními prvky a auditními postupy tvoří základ pro posouzení dotčeného řídícího a kontrolního systému.

Auditní orgán bude muset vyvodit své závěry nejprve pro každé posuzovací kritérium, poté pro každý klíčový požadavek a následně pro každý orgán. Tento přístup založený na postupných krocích jim umožní vyvodit celkový závěr ohledně fungování řídícího a kontrolního systému. Celkové závěry se budou opírat o tyto obecně platné kategorie.

—	Kategorie 1 – Funguje dobře. Není nutné žádné zlepšení, nebo je nutné jen drobné zlepšení. Nebyly zjištěny žádné nedostatky, nebo nedostatky jsou pouze malé. Tyto nedostatky nemají žádný nebo jen malý dopad na účinné fungování posuzovaných klíčových požadavků / orgánů / systému.

—	Kategorie 2 – Funguje. Je nutné jisté zlepšení. Existuje jeden nebo více (nezávažných) nedostatků. Tyto nedostatky mají mírný dopad na účinné fungování posuzovaných klíčových požadavků / orgánů / systému. Byla formulována doporučení, která má provést auditovaný subjekt.

—

Kategorie 3 – Funguje částečně. Je nutné podstatné zlepšení. Existuje jeden nebo více závažných nedostatků, které vystavují fondy riziku nesrovnalostí. Dopad na účinné fungování posuzovaných klíčových požadavků / orgánů / systému je významný. Byla formulována doporučení k podstatnému zlepšení systému, která má auditovaný subjekt provést.

—

Kategorie 4 – Nefunguje. Existuje řada závažných a/nebo rozsáhlých nedostatků, které vystavují fondy riziku nesrovnalostí. Dopad na účinné fungování posuzovaných klíčových požadavků / orgánů / systému je významný; posuzované klíčové požadavky / orgány / systém fungují špatně nebo nefungují vůbec. Byla formulována doporučení k radikálnímu zlepšení nebo reformování systému ze strany auditovaného subjektu.

Auditoři by měli při vyvozování příslušných závěrů pro každý orgán vycházet ze svého odborného úsudku a zohlednit veškeré další dostupné důkazní informace, včetně případných relevantních výsledků auditů provedených v rámci programů politiky soudržnosti nebo nástroje RRF.

Auditní orgán musí shromáždit a zaznamenat vhodné důkazní informace, včetně všech pracovních dokumentů, výsledných kontrolních seznamů, předběžných zpráv, jakož i dokumentace související s případnými řízeními o sporných otázkách vedenými s orgány.

Výsledky týkající se fungování řídícího a kontrolního systému by měly sloužit k určení rozsahu testování auditů operací, aby Komise získala přiměřenou záruku, že bylo dosaženo milníků a cílů zahrnutých v žádostech o platbu.

Po dokončení auditů systémů a operací by měl auditní orgán vést aktualizovaný srovnávací přehled úrovně záruky podle jednotlivých orgánů.

Auditní orgán by měl pravidelně vypracovávat zprávu o auditech shrnující audity provedené v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy a zasílat ji orgánu odpovědnému za podpis prohlášení řídícího subjektu. Zpráva by měla obsahovat oblast působnosti auditů z hlediska částky výdajů a zahrnutého období, analýzu zjištěných nedostatků a veškerá přijatá nápravná opatření.

Zpráva o auditu by měla dále obsahovat závěr auditu, ve kterém se uvádí, zda auditní orgán na základě své práce získal přiměřenou jistotu, že milníky a cíle obsažené v žádosti o platbu byly dosaženy. Tato zpráva o auditu by měla být přiložena k žádosti o platbu předložené Komisi v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) nařízení o Sociálním klimatickém fondu (více informací viz oddíl o vypracování žádosti o platbu).

XI. Snížení finanční podpory a zpětné získávaní prostředků

Podle dvoustranné dohody uzavřené s členským státem a čl. 21 odst. 4 nařízení může Komise poměrně snížit podporu z fondu a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu EU v případech podvodu, korupce nebo střetu zájmů poškozujících finanční zájmy EU, které nebyly členským státem napraveny a/nebo získány zpět, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z dvoustranných dohod uvedených v čl. 19 odst. 1.

Při rozhodování o výši částky, která má být získána zpět, nebo o snížení částky použije Komise jako referenční hodnotu výplatní hodnoty pro milníky a cíle v rámci konkrétního dotčeného opatření nebo investice, nebo v případě více než jednoho dotčeného opatření a/nebo investice poměrnou část výplatních hodnot pro příslušné milníky a cíle. To má respektovat zásadu proporcionality a zohlednit závažnost podvodu, korupce nebo střetu zájmů, které poškozují finanční zájmy EU, nebo porušení povinnosti.

V případech podvodů by se však měla uplatnit finanční oprava částek v plné výši jak na úrovni vnitrostátního rozpočtu, tak na úrovni rozpočtu EU, a to bez ohledu na případné aspekty přiměřenosti.

Při snižování podpory se zohlední tyto prvky:

—	míra závažnosti závažných nedostatků v celkovém kontextu řídícího a kontrolního systému,

—	četnost a rozsah závažných nedostatků,

—	míra finanční újmy rozpočtu EU.

Případ může zahrnovat jednu nebo více z následujících oblastí: podvody, závažné chyby, nesrovnalosti, nedodržení právních povinností při udělovacím řízení, nedodržení právních povinností při provádění grantu, nesprávné provedení akce, vykazování nesprávných údajů atd.

V případě, že se mají použít extrapolované finanční opravy, jsou výsledky posouzení reprezentativního vzorku extrapolovány na zbytek základního souboru cílů a milníků, z něhož byl vybrán vzorek pro účely stanovení finanční opravy.

V případech, kdy je třeba uplatnit paušální finanční opravy, se v zájmu zajištění transparentnosti a předvídatelnosti jejich uplatňování stanoví jejich výše takto:

a)	jestliže jsou závažné nedostatky natolik zásadní, časté nebo rozšířené, že představují naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost celého dotčeného přídělu, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;

b)	jestliže jsou závažné nedostatky natolik časté a rozšířené, že představují velmi vážné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčeného přídělu, uplatní se paušální sazba ve výši 50 %;

c)	jestliže jsou závažné nedostatky natolik časté a rozšířené, že představují vážné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčeného přídělu, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;

d)	jestliže jsou závažné nedostatky zapříčiněny tím, že systém není plně funkční nebo funguje natolik chabě nebo natolik nepravidelně, že je tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčeného přídělu, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;

e)	jestliže jsou závažné nedostatky zapříčiněny tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčeného přídělu, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.

Pokud odpovědné orgány nepřijaly v návaznosti na uplatnění snížení v rámci jedné auditní kampaně nápravná opatření, a stejné závažné nedostatky jsou tudíž zjištěny i při následující auditní činnosti, může být sazba opravy z důvodu trvání závažných nedostatků zvýšena na výši, jež nepřesahuje výši nejbližší vyšší kategorie.

Před snížením podpory Komise členskému státu poskytne možnost předložit připomínky. Veškeré připomínky budou před konečným rozhodnutím o snížení grantu podrobně analyzovány.

Je-li výše paušální sazby po zvážení výše uvedených prvků a připomínek členského státu nepřiměřená, může být sazba opravy snížena.

XII. Hodnocení Sociálního klimatického fondu a posouzení vhodnosti sociálních klimatických plánů

a) Hodnocení Sociálního klimatického fondu

Komise je povinna provést dvě hodnocení Sociálního klimatického fondu. Článek 27 nařízení o Sociálním klimatickém fondu stanoví, že Komise provede první hodnocení provádění a fungování fondu dva roky po zahájení provádění sociálních klimatických plánů (28) a následné hodnocení do konce roku 2033. Důležitým zdrojem informací pro hodnocení, která bude provádět Komise, budou dvouleté zprávy o pokroku vypracované každým členským státem (viz oddíl IV písmeno c) těchto pokynů).

První hodnocení, které Komise provede, zohlední všechny relevantní dostupné informace. Vzhledem k brzké zákonné lhůtě pro hodnocení v polovině období (tj. dva roky po zahájení provádění sociálních klimatických plánů) je velmi pravděpodobné, že realizace opatření bude pouze v počáteční nebo střední fázi. V této souvislosti budou první zprávy členských států o pokroku, které mají být předloženy do 15. března 2027, hlavním zdrojem informací pro měření pokroku a posouzení výsledků počátečních opatření a investic, zejména jejich přispění k cílům fondu.

Komise zváží konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami v dostatečném předstihu, aby shromáždila doplňující údaje týkající se provádění fondu. Zohledněny budou rovněž veškeré další důkladné analýzy provedené na vnitrostátní úrovni, které se týkají provádění fondu a prvních dosažených výsledků. Tyto analýzy by měly být k dispozici nejpozději do poloviny roku 2027, aby mohly být podkladem pro hodnocení Komise v polovině období a případně i poskytnout důkazy pro možné návrhy na změny nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

Komise provede do konce roku 2033 následné hodnocení, které poskytne celkové posouzení Sociálního klimatického fondu, včetně informací o jeho dopadu (29).

Členské státy se mimoto vybízejí, aby za účelem vyhodnocení dlouhodobějšího dopadu opatření a investic zahrnutých do sociálních klimatických plánů provedly vlastní hodnocení dopadu svých vnitrostátních opatření a investic financovaných z fondu, s přihlédnutím ke společným ukazatelům uvedeným v příloze IV nařízení o Sociálním klimatickém fondu, a to alespoň jednou během trvání fondu, a pokud možno do konce roku 2032, aby Komise mohla tyto výsledky zohlednit při svém následném hodnocení fondu.

Zatímco orgány členských států budou odpovídat za provádění a koordinaci těchto hodnocení, veškeré otázky a výměna osvědčených postupů budou projednávány na pravidelném fóru zřízeném Komisí za účelem projednávání monitorovacích a hodnotících činností v rámci Sociálního klimatického fondu. Komise navíc prozkoumá způsoby, jak poskytnout metodickou a technickou podporu a vytvořit zdroje (například pro kontrafaktuální hodnocení dopadů).

b) Posouzení vhodnosti sociálních klimatických plánů

Jak se vyžaduje v čl. 18 odst. 5 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, musí členské státy do 15. března 2029 předložit Komisi zprávu, která by měla posoudit vhodnost každého sociálního klimatického plánu s ohledem na skutečné přímé dopady začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice o systému ETS v příslušném členském státě. Tato zpráva by měla být vypracována společně a jako součást dvouleté zprávy, která má být předložena do 15. března 2029 podle čl. 24 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

c) Udržitelnost investic

Členské státy by měly zavést nezbytné záruky k zajištění dlouhodobé udržitelnosti investic, například v souvislosti s výstavbou infrastruktury pro nové sociální nebo cenově dostupné energeticky účinné bydlení nebo změnou využití budov pro sociální nebo cenově dostupné energeticky účinné bydlení.

XIII. Informování, komunikace a zviditelňování

a) Viditelnost a informace pro konečné příjemce

Členské státy by měly informovat konečné příjemce fondu o původu podpory, včetně případů, kdy tuto podporu využívají prostřednictvím zprostředkovatelů. Tyto informace pro příjemce by měly obsahovat znak EU a odpovídající prohlášení, které zní „ financováno Evropskou unií – Sociálním klimatickým fondem “, v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění opatření a investic, které jsou určeny příjemcům, v souladu s technickými specifikacemi pro používání znaku EU, jak jsou definovány v příloze 3 těchto pokynů.

Koordinační orgán nebo určený odpovědný prováděcí orgán by měl co nejdříve, nejpozději však do šesti měsíců od rozhodnutí o schválení sociálního klimatického plánu (30), aktivovat vnitrostátní internetové stránky věnované plánu. Tyto internetové stránky musí být pravidelně aktualizovány, aby obsahovaly informace o opatřeních a investicích, na něž se plán vztahuje, o jeho cílech, činnostech, dostupných možnostech financování a dosažených výsledcích. Tyto internetové stránky musí obsahovat sociální klimatické plány (původně schválenou verzi a následné pozměněné verze), prováděcí rozhodnutí Komise o schválení plánu, prováděcí rozhodnutí Komise o změnách plánu, rozhodnutí Komise o uvolnění prostředků, dohody mezi Komisí a členským státem, které představují individuální právní závazky, a veškerá oznámení o menších změnách plánu.

Koordinační orgán by měl tyto specializované internetové stránky průběžně aktualizovat, aby obsahovaly veškerou novou relevantní dokumentaci. Měl by je rovněž využívat ke zveřejňování dvouletých zpráv členského státu, které se vyžadují podle čl. 24 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu, a veškerých analýz nebo hodnocení provedených na vnitrostátní úrovni, pokud jde o fungování fondu a dosažené výsledky.

Aby byly členské státy v přímém kontaktu s potenciálními konečnými příjemci a cílovými skupinami, měly by vytvořit systém automatického oznamování a přihlášení k odběru a zajistit související přítomnost na sociálních sítích. Tato přítomnost a aktivita na sociálních sítích by měla potenciálním konečným příjemcům umožnit podávat žádosti a dostávat včas aktualizace.

Prováděcí orgány mají na požádání poskytnout orgánům, institucím a jiným subjektům EU materiály týkající se komunikace a zviditelňování, včetně materiálů určených konečným příjemcům. EU musí být na požádání udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k používání těchto materiálů a jakýchkoli dříve založených práv k nim. Tento postup by neměl vyvolávat významné dodatečné náklady nebo významnou administrativní zátěž pro konečné příjemce nebo prováděcí orgány.

Koneční příjemci podpory musí zajistit zviditelnění financování Unií, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, a to tím, že různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace.

Tato povinnost neplatí, pokud je podpora poskytována fyzickým osobám nebo pokud existuje riziko zveřejnění obchodně citlivých informací (čl. 23 odst. 2 nařízení o Sociálním klimatickém fondu).

Příjemci a subjekty provádějící opatření a investice potvrdí podporu z fondu tím, že:

a)	zveřejní na oficiálních internetových stránkách příjemce a na účtech sociálních sítí stručný popis opatření a investic úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na ně poskytována finanční podpora z EU;

b)	uvedou v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění opatření a investic, určených pro veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu z EU.

b) Zveřejnění údajů o konečných příjemcích a opatřeních a investicích realizovaných v rámci Sociálního klimatického fondu

V souladu s čl. 23 odst. 1 nařízení o Sociálním klimatickém fondu má koordinační orgán nebo určený orgán pověřený prováděním zveřejnit požadované referenční údaje na jednotné webové stránce členského státu (uvedené v oddíle XIII písmenu a) těchto pokynů o zviditelňování a informacích pro konečné příjemce) v otevřených, strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (31). To umožní třídění, vyhledávání, získávání, porovnávání a opakované použití dat. Komise poskytne metodické pokyny k formátu a struktuře, aby byly údaje kompatibilní a opakovaně použitelné napříč komunikačními platformami, včetně internetových stránek Komise, a aby byly snadno přístupné veřejnosti v souhrnné podobě.

Koordinační orgán nebo určený orgán pověřený prováděním plánu zveřejní seznam opatření a investic v rámci plánu na internetových stránkách a pravidelně jej aktualizuje. Seznam musí obsahovat všechna opatření a investice uskutečněné v rámci fondu, přičemž musí být uvedena celková výše finančních prostředků získaných z fondu, celková výše veřejných prostředků na tato opatření a investice (která zahrnuje příspěvek členského státu na sociální klimatický plán) a výše prostředků vyplacených v rámci jiných fondů financovaných z rozpočtu EU.

Informace o konečných příjemcích finančních přídělů (podle čl. 21 odst. 2 nařízení o Sociálním klimatickém fondu) musí být s přihlédnutím k omezením stanoveným v čl. 23 odst. 1 zmíněného nařízení uvedeny v seznamu zveřejněném členským státem co nejdříve po vyplacení příspěvku konečnému příjemci. Pokud u některých konečných příjemců nedojde k vyplacení finančního přídělu z fondu z důvodu obav týkající se provádění, nesrovnalostí, auditu nebo finančních otázek, musí být tito koneční příjemci ze seznamu vyňati a nesmí být zahrnuti do výpočtu cílů, které mají být vykázány nebo použity pro účely zviditelnění a komunikace.

Seznam by měl obsahovat tyto údaje:

a)	jména konečných příjemců finančních přídělů, jejich identifikační čísla pro DPH nebo daňová identifikační čísla a částku finančních přídělů z fondu obdrženou na každou investici nebo opatření;

c)	ukazatel místa nebo zeměpisnou polohu města, regionu a země, kde se operace provádí.

Informace zmiňované ve výše uvedeném seznamu by neměly být zveřejňovány, pokud se týkají těchto konkrétních výjimek:

—	dočasné přímé podpory příjmů pro zranitelné domácnosti,

—

situací uvedených v čl. 38 odst. 3 finančního nařízení, zejména: i) finanční podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů ve výši nedosahující 500 000 EUR; ii) případů rizika, že by zveřejněním u dotčených osob nebo subjektů byla ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků; iii) pokud jde o odměňování externích odborníků vybraných na základě jejich odborné způsobilosti, při dodržování zásad zákazu diskriminace, rovného zacházení a vyloučení střetu zájmů; iv) veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, jejichž hodnota nedosahuje částky uvedené v bodě 14.4 přílohy I finančního nařízení.

c) Komunikační strategie týkající se sociálního klimatického plánu

Po schválení vnitrostátního sociálního klimatického plánu by měly prováděcí orgány nebo vnitrostátní koordinační orgán vypracovat vnitrostátní komunikační strategii, jejíž nástin má být zahrnut do sociálního klimatického plánu. Nástin komunikační strategie by měl obsahovat tyto informace: cíle, klíčová sdělení, cílové skupiny, komunikační činnosti/kanály, plánovaný rozpočet, vybrané klíčové projekty, ujednání o koordinaci s Komisí a monitorování a hodnocení. Její provádění by mělo začít co nejdříve po prováděcím rozhodnutí Komise o schválení plánu, aby se zajistilo povědomí veřejnosti o dopadu financování z EU na každodenní život občanů. Prováděcí orgán se vybízí, aby dodržoval stejné minimální požadavky na komunikaci, které platí v rámci rozpočtu EU na období 2021–2027 (32).

Jelikož Sociální klimatický fond je novým nástrojem, který úzce souvisí se zavedením systému ETS2, měla by komunikační strategie zvýšit povědomí a zajistit uznání příspěvku fondu k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě tím, že se bude zabývat sociálními dopady systému ETS2 na úrovni projektů a členských států. Vnitrostátní komunikační strategie by měla stanovit způsob provádění společných komunikačních opatření s Komisí a jejím zastoupením v příslušné zemi a regionu, jakož i komunikačních opatření s místními a regionálními orgány, zástupci hospodářských a sociálních partnerů, příslušnými organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a zaměřených na ně.

Jelikož sociální klimatické plány budou víceletým nástrojem, měla by vnitrostátní komunikační strategie zahrnovat komunikační plán se souborem ročních činností po přijetí sociálního komunikačního plánu, který může sloužit jako ukazatel budoucích komunikačních činností v dalších letech.

Členské státy mohou také podporovat širší „platformy pro zapojení zúčastněných stran“ , aby posílily inkluzivnost a transparentnost. Tyto platformy by napomohly shromažďování různých pohledů a zajistily by, aby byly náležitě zohledněny potřeby různých dotčených skupin. Jdou nad rámec formálních konzultací se zúčastněnými stranami zastoupenými na vnitrostátní úrovni.

V neposlední řadě může strategie zdůraznit výběr konkrétních intervencí a osvědčených postupů, které jsou pro prováděcí orgán relevantní, jež hodlá aktivněji propagovat a informovat o nich a u nichž bude naplánována koordinovaná komunikace s Komisí.

Za účelem zajištění odpovídajícího šíření informací a odpovědnosti za provedenou komunikační činnost se prováděcí orgány vyzývají, aby alespoň jednou ročně informovaly koordinační mechanismus (viz oddíl III písmeno a) týkající se provádění) o provádění a výsledcích komunikační strategie, jakož i o hlavních plánovaných komunikačních činnostech, jež se mají uskutečnit v následujícím roce.

Aby byla umožněna výměna osvědčených postupů a koordinace společných činností týkajících se Sociálního klimatického fondu, musí prováděcí orgány poskytnout Komisi kontaktní údaje vnitrostátního koordinátora pro komunikaci, který bude fungovat jako kontaktní osoba pro Komisi a ostatní členské státy. Orgány by měly tyto údaje poskytnout co nejdříve po schválení plánu.

d) Horizontální komunikační činnosti na evropské úrovni

Komise bude provádět informační a komunikační opatření týkající se fondu a dosažených výsledků. Tato opatření mohou ve vhodných případech a po dohodě s vnitrostátními orgány zahrnovat společné komunikační činnosti s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a zastupitelskými kancelářemi Evropského parlamentu a Komise v dotčených členských státech (čl. 23 odst. 3 nařízení o Sociálním klimatickém fondu).

V zájmu zajištění koordinovaného přístupu mezi komunikačním úsilím Komise a členských států Komise zřídí:

—

internetové stránky věnované Sociálnímu klimatickému fondu. Tyto stránky budou obsahovat například obecné informace o fondu, odkaz na sociální klimatický plán přijatý každým členským státem a podrobnosti o něm (včetně samotného plánu, jakmile jej Komise schválí), seznam orgánů členských států, které odpovídají za provádění plánů, a pododdíl věnovaný osvědčeným postupům v oblasti opatření a investic. Komise bude tyto specializované internetové stránky se všemi relevantními informacemi pro veřejnost pravidelně revidovat,

—	síť vnitrostátních koordinátorů pro komunikaci ke sdílení osvědčených postupů a organizování společných komunikačních činností. Komise bude organizovat setkání se sítí a vytvoří digitální prostředí pro výměnu informací.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 1).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(3) C(2025) 881 final.

(4) C(2025) 880 final.

(5) C(2025) 880 final, Přílohy 1 a 2.

(6) Čl. 3 druhý pododstavec směrnice (EU) 2023/959.

(7) Brusel, 18. dubna 2023, (OR. en, pl) 7984/23 ADD 1, interinstitucionální spis: 2021/0206(COD).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(9) Viz kategorie 3 a 4 v oddíle o posouzení řídících a kontrolních systémů.

(10) Podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení o Sociálním klimatickém fondu musí členské státy ve svých sociálních klimatických plánech poskytnout informace o odhadovaném počtu zranitelných domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy. Ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení o Sociálním klimatickém fondu – informace o odhadu pravděpodobných dopadů zvýšení cen v důsledku zavedení systému ETS 2 na domácnosti, zejména na výskyt energetické chudoby a dopravní chudoby, a na mikropodniky. Ustanovení čl. 8 odst. 2 nařízení o Sociálním klimatickém fondu – informace o podílu dočasné přímé podpory příjmů na odhadovaných celkových nákladech plánu.

(11) Více informací k navrhování milníků a cílů je uvedeno v pokynech k sociálním klimatickým plánům (C(2025) 881 final).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(13) Například pojem „energetická chudoba“ podle čl. 2 bodu 52 směrnice o energetické účinnosti ((EU) 2023/1791); pojem „domácnost“ podle čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/1700, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností, a pojem „mikropodnik“, jímž se rozumí podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo roční rozvaha nepřekračuje 2 miliony EUR, vypočteno v souladu s články 3 až 6 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se určité kategorie podpory prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem.

(14) Viz čl. 6 písm. f).

(15) Viz společné ukazatele z přílohy IV uvedené pod čísly 1, 2, 3, 11, 13, 18, 19, 20, 29, 30, 32, 33, 34, 36 a 37.

(16) V souladu s čl. 16 odst. 3 písm. b) nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024).

(18) Další pokyny ohledně toho, jaká opatření mohou představovat státní podporu, i s příklady jsou uvedeny ve sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01), které zohledňují zkušenosti s případy do roku 2016. Ve vzorových formulářích Nástroje pro oživení a odolnost týkajících se státní podpory jsou mimoto uvedeny příklady rozlišování mezi případy podpory a případy, kdy se o podporu nejedná, a informace o potenciálně použitelných postupech a nástrojích státní podpory, konkrétně:

—	Vzorový formulář: Investiční/provozní podpora na snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů, včetně podpory obnovitelných energií a energetické účinnosti,

—	Vzorový formulář: Energetická účinnost budov,

—	Vzorový formulář: Bonusy na pořízení silničních vozidel s nulovými a nízkými emisemi.

(19) Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2831/oj).

(20) Další pokyny jsou uvedeny ve sdělení Komise o výkladových pokynech pro nařízení (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici (Úř. věst. C 222, 26.6.2023, s. 1).

(21) Další pokyny ohledně toho, jaká opatření mohou představovat státní podporu, i s příklady jsou uvedeny ve sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01), které zohledňují zkušenosti s případy do roku 2016. Ve vzorových formulářích Nástroje pro oživení a odolnost týkajících se státní podpory jsou mimoto uvedeny příklady rozlišování mezi případy podpory a případy, kdy se o podporu nejedná, a informace o potenciálně použitelných postupech a nástrojích státní podpory, konkrétně:

—	Vzorový formulář: Investiční/provozní podpora na snižování a pohlcování emisí skleníkových plynů, včetně podpory obnovitelných energií a energetické účinnosti

—	Vzorový formulář: Energetická účinnost budov

—	Vzorový formulář: Bonusy na pořízení silničních vozidel s nulovými a nízkými emisemi

(22) Nařízení (ES) č. 1370/2007 stanoví zásadu povinného nabídkového řízení, pokud jde o smlouvy o veřejných službách v silniční dopravě. Nařízení vymezuje podmínky, za nichž příslušné orgány poskytují kompenzace při ukládání nebo sjednávání závazků veřejné služby provozovatelům veřejných služeb za vzniklé náklady a/nebo udělují výlučná práva za plnění závazků veřejné služby.

(23) Rozhodnutí Komise ze dne 14. května 2019, kterým se stanoví pokyny ke stanovení finančních oprav, jež se mají provést u výdajů financovaných Unií v případě nedodržení platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

(24) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi.

(25) Podrobný seznam úkolů, které mají plnit kontaktní osoby členských států, je uveden v příloze XV nařízení o společných ustanoveních.

(26) Například domácnosti, které dostávají poukázky na veřejnou dopravu, by byly považovány za konečné příjemce. Současně by byl za konečného příjemce považován veřejný subjekt, který obdrží podporu na nákup vozidel.

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

(28) Viz článek 27 nařízení o Sociálním klimatickém fondu.

(29) Viz čl. 27 odst. 3 nařízení (EU) 2023/955: „Do 31. prosince 2033 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů následnou nezávislou hodnotící zprávu. Následná hodnotící zpráva sestává z celkového posouzení fondu a obsahuje informace o jeho dopadu.“

(30) Lhůta šesti měsíců je v souladu s povinnostmi řídících orgánů v rámci fondů soudržnosti EU, jak je stanoveno v čl. 49 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(32) https://commission.europa.eu/funding-tenders/managing-your-project/communicating-and-raising-eu-visibility_en.

Dočasná přímá podpora příjmů	Ukazatel výstupů 36	Ukazatel výstupů 37	Ukazatel výsledků 38	Ukazatel výsledků 39
Dočasná přímá podpora příjmů	Počet zranitelných domácností, které dostávají přímou podporu příjmů	Počet zranitelných uživatelů dopravy, kteří dostávají přímou podporu příjmů	Průměrná přímá podpora příjmů na zranitelnou domácnost (v eurech)	Průměrná přímá podpora příjmů na uživatele dopravy (v eurech)
Článek 2 – Opatření poskytující přímou podporu příjmů	x	x	x	x