<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.2-->
  <head>
    <title>2019-12-201912C112201804350-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0435-18-201907239-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="15/07/2019" name="CustomProvisoryEditionDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="21/01/2020 14:27:27" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="yv+/xQ1NFyDVYw4X0NChD3HB1H3/fyHFGGLnSSU1TTsrG5sf4VcuvVaMoYVd3PlsO0TLlcRmS9qKlMMS7eozx7ml+YYWX2w2j/MZWD6uD/vQbizo/FsJ7SoZUu7IXmhuAoIZ2bKuTZ4vAUqGoAbYmz3CfNHchFK/XloUgGLDuvI=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="schroha" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0435" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2018" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 21/01/2019 15:38:18" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="898044694f8d4b9abf4ef92e76511c38" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0435" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="false" name="TOC_Vademecum"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
    <meta content="WSrgFCGq1wGux+9UNTncK4LF29sa6N7Vp42oYiQ0ZzmU+iKRF84x1sDGvpQWWn9KUCVsU3960OytaOehFOU0HbC9qL7Gdc0sDioGkS27QJBA3r0kfsLEkU2tszBa6DjS" name="GeneratedGenDocVersion"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId26" style="first"/>
      <div id="rId22" style="even">Stanovisko generální advokátky J. Kokott – věc C-435/18</div>
      <div id="rId23" style="default">Otis Gesellschaft a další</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      JULIANE KOKOTT
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 29. července 2019 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑435/18
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      Otis Gesellschaft m.b.H. a další
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      Land Oberösterreich a dalším
    </p>
    <p class="C39Centreespacement" id="para-8" title="page-1">
      [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko)]
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-9" title="page-1">
      „Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hospodářská soutěž – Kartelové právo – Soukromoprávní prosazování – Žaloba na náhradu škody podaná státním poskytovatelem úvěru – Zvýhodněné půjčky na podporu bytové výstavby – Kartelová dohoda o výtazích – Náklady na výstavbu zvýšené v důsledku kartelové dohody – Nárok na náhradu škody za ušlé úroky“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      
    </p>
    <div class="toc">
<p class="C36Centre" id="para-11" title="page-2">
<span>Obsah</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-12" title="page-2">
<span>I. Úvod </span>
<span>3</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-13" title="page-2">
<span>II. Právní rámec </span>
<span>3</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-14" title="page-2">
<span>III. Skutkový stav a spor v původním řízení </span>
<span>4</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-15" title="page-2">
<span>A. Kartelová dohoda o výtazích </span>
<span>4</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-16" title="page-2">
<span>B. Žaloba na náhradu škody podaná zemí Horní Rakousko </span>
<span>5</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-17" title="page-2">
<span>IV. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce a řízení před Soudním dvorem </span>
<span>7</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-18" title="page-2">
<span>V. Analýza </span>
<span>8</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-19" title="page-2">
<span>A. Přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce </span>
<span>8</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-20" title="page-2">
<span>1. K pravomoci Soudního dvora k odpovědi na předloženou otázku s ohledem na období před vstupem Rakouska do EU </span>
<span>8</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-21" title="page-2">
<span>2. K nezbytnosti rozhodnutí o předběžné otázce </span>
<span>10</span>
</p>
<p class="CTOC2" id="para-22" title="page-2">
<span>B. Obsahové posouzení předběžné otázky </span>
<span>11</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-23" title="page-2">
<span>1. Nárok státních poskytovatelů úvěru na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou: problém unijního práva </span>
<span>12</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-24" title="page-2">
<span>a) Dělicí čára mezi unijním právem a právem členských států v oblasti náhrady škody způsobené kartelovou dohodou </span>
<span>13</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-25" title="page-2">
<span>b) „Příčinná souvislost“ na rozhraní mezi určením podle unijního práva a naplňováním členskými státy </span>
<span>14</span>
</p>
<p class="CTOC3" id="para-26" title="page-2">
<span>2. K nároku státních poskytovatelů úvěru na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou </span>
<span>18</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-27" title="page-2">
<span>a) K účelu ochrany článku 101 SFEU </span>
<span>19</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-28" title="page-2">
<span>1) K neslučitelnosti kategorického omezení práva na náhradu škody s článkem 101 SFEU </span>
<span>20</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-29" title="page-2">
<span>2) Ke zvláštní roli země Horní Rakousko jako státního poskytovatele úvěru </span>
<span>23</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-30" title="page-2">
<span>3) K ustanovením směrnice 2014/104 </span>
<span>25</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-31" title="page-2">
<span>4) Dílčí závěr </span>
<span>25</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-32" title="page-2">
<span>b) Ke skutečnosti a nahraditelnosti škody, kterou utrpěla země Horní Rakousko </span>
<span>25</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-33" title="page-2">
<span>1) K nahraditelnosti ušlého zisku, který uplatňuje země Horní Rakousko v původním řízení </span>
<span>27</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-34" title="page-2">
<span>2) Ke škodě způsobené veřejnosti nedostatečným provedením podpory bytové výstavby v důsledku kartelové dohody </span>
<span>32</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-35" title="page-2">
<span>3) Dílčí závěr </span>
<span>32</span>
</p>
<p class="CTOC4" id="para-36" title="page-2">
<span>c) K dostatečně přímé souvislosti mezi porušením práva a škodou </span>
<span>33</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-37" title="page-2">
<span>1) Ke konkrétní souvislosti mezi cenou výtahů a výší úvěru </span>
<span>33</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-38" title="page-2">
<span>2) K předvídatelnosti škody země Horní Rakousko účastníky kartelové dohody o výtazích </span>
<span>34</span>
</p>
<p class="CTOC5" id="para-39" title="page-2">
<span>3) Dílčí závěr </span>
<span>36</span>
</p>
<p class="CTOC1" id="para-40" title="page-2">
<span>VI. Závěry </span>
<span>36</span>
</p>
<p class="C36Centre" id="para-41" title="page-1">
<span/>
</p>
</div>
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-1">
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">I.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Může státní poskytovatel úvěru, který utrpěl škodu tím, že poskytoval zvýhodněné podpůrné úvěry ve větším rozsahu, než by tak činil v případě, že by neexistovala protisoutěžní dohoda, požadovat podle unijního práva náhradu škody od podniků, které tuto dohodu uzavřely?</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V dotčeném řízení o předběžné otázce má Soudní dvůr díky této otázce příležitost dále konkretizovat požadavky unijního práva na soukromoprávní prosazování evropských právních předpisů o hospodářské soutěži. Otázka vyvstává v souvislosti s kartelovou dohodou o výtazích, kterou se Soudní dvůr zabývá již poněkolikáté (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Země Horní Rakousko byla touto kartelovou dohodou dotčena v tom smyslu, že odběratelům účastníků kartelové dohody poskytovala takzvané podpůrné úvěry, tedy půjčky se zvýhodněným úrokem na výstavbu sociálního bydlení. Výše poskytnutého úvěru byla v důsledku předražení výtahů instalovaných v dotovaných bytových domech, jež bylo výsledkem dohody, podstatně vyšší, než by tomu bylo v případě ceny stanovené ve volné hospodářské soutěži. Země Horní Rakousko se v původním řízení domáhá náhrady takto vzniklé škody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudy, které se věcí v původním řízení zabývaly, nejsou zajedno v tom, zda rakouské právo přiznává v případě nepřímých škod tohoto druhu náhradu škody. Podle názoru předkládajícího Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) tomu tak není, neboť se na osoby, které na relevantním trhu nevystupovaly jako poskytovatelé ani jako zájemci, nevztahuje ochranný účel zákazu kartelových dohod.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr má posoudit, zda je toto restriktivní vymezení okruhu subjektů oprávněných k náhradě škody slučitelné se zásadami evropských právních předpisů o hospodářské soutěži. Nejprve je však nutno vyjasnit, zda má být otázka nároku země Horní Rakousko na náhradu škody zodpovězena s použitím rakouského práva – ve spojení se zásadou rovnocennosti a efektivity – nebo spíše přímo na základě unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">II.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předkládající soud se táže na výklad článku 85 Smlouvy o ES, článku 81 ES a článku 101 SFEU. Vzhledem k tomu, že obsahově se tato ustanovení do velké míry shodují, budu v následujícím textu odkazovat pouze na aktuálně platný článek 101 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkové okolnosti, které jsou předmětem sporu v projednávané věci, nastaly před vstupem směrnice 2014/104/EU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>) v platnost a žalobu v prvním stupni (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>) podala země Horní Rakousko také před vstupem této směrnice v platnost. Z časového hlediska nelze tedy směrnici 2014/104 v projednávané věci použít, aniž je nezbytné vyjasnit, zda jsou případně dotčená ustanovení rakouského práva hmotného nebo procesního. Podle článku 22 směrnice 2014/104 platí totiž pro hmotněprávní ustanovení provádějící tuto směrnici obecný zákaz zpětné působnosti, zatímco všechny ostatní vnitrostátní prováděcí předpisy – tedy jmenovitě procesní předpisy – se sice použijí na skutečnosti z doby před vstupem směrnice v platnost, avšak pouze u žalob, které byly podány po vstupu směrnice v platnost (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak správně uvádí italská vláda, lze tedy směrnici 2014/104 v projednávané věci případně použít pouze v tom rozsahu, v jakém odráží zásady náhrady škody způsobené kartelovou dohodou vyplývající z judikatury (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">III.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkový stav a spor v původním řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kartelová dohoda o výtazích</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V mnoha členských státech Evropské unie fungovala dlouhodobě takzvaná kartelová dohoda o výtazích, v jejímž rámci uzavírali velcí evropští výrobci výtahů a eskalátorů – konkrétně společnosti Kone, Otis, Schindler a ThyssenKrupp – protisoutěžní dohody. Evropská komise odhalila tuto kartelovou dohodu v roce 2003 a v roce 2007 uložila pokuty za praktiky kartelové dohody o výtazích na belgickém, německém, nizozemském a lucemburském trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V Rakousku zasáhl proti kartelové dohodě o výtazích spolkový orgán pro hospodářskou soutěž a soud rozhodující v kartelových věcech. Pokuty uložené kartelovým soudem v roce 2007 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>) potvrdil v roce 2008 Oberster Gerichtshof jako nejvyšší soud rozhodující v kartelových věcech (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>). Společnost ThyssenKrupp vystupovala jako žadatel o shovívavost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle zjištění učiněných v rakouském kartelovém řízení existovala mezi účastníky kartelové dohody od 80. let až do začátku roku 2004 vždy znovu potvrzovaná dohoda o rozdělení trhu s výtahy a eskalátory, kterou prováděli v širokém rozsahu, i když ne systematicky. Koordinace byla ukončena nejdříve na konci roku 2005. Cílem kartelové dohody bylo zajistit zvýhodněnému podniku cenu, která byla vyšší než cena, kterou by mohl dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže. V důsledku kartelové dohody, která kontrolovala minimálně třetinu objemu trhu, došlo k narušení hospodářské soutěže a vývoje cen, který by nastal za podmínek hospodářské soutěže (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žaloba na náhradu škody podaná zemí Horní Rakousko</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Země Horní Rakousko v období dotčeném kartelovou dohodou o výtazích poskytovala na základě zákonných ustanovení o podpoře bytové výstavby za účelem podpory výstavby sociálních bytů různé dotace na realizaci stavebních projektů. Jednalo se o podporu ve formě zaprvé přímé dotace, kdy příjemce podpory obdrží část nákladů na výstavbu jako nevratnou dotaci, zadruhé dotace na splátky anuity, kdy spolková země uhradí příjemci podpory část jeho úvěrových splátek a zatřetí o podpůrný úvěr, tedy zvýhodněné úvěry, které příjemcům podpory poskytují možnost externího financování za úroky, které jsou výhodnější než úroky obvyklé na trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto podpory představovaly vždy určitý procentuální podíl celkových nákladů na výstavbu. Vzhledem k tomu, že náklady na výstavbu byly v důsledku příliš vysokých cen za výtahy vyšší, než by tomu bylo bez kartelové dohody o výtazích, požaduje země Horní Rakousko (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>) náhradu škody od výrobců výtahů Otis, Schindler, Kone a ThyssenKrupp, kteří tuto kartelovou dohodu uzavřeli.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká pouze pohledávek země Horní Rakousko, které vyplývají z podpůrných úvěrů, jež byly v důsledku kartelové dohody vyplaceny v příliš velké výši.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nároky země Horní Rakousko na náhradu škody odpovídají ušlým úrokům, jejichž výše se vypočítá takto: v důsledku kartelem způsobeného předražení výtahů instalovaných v dotovaných nemovitostech byly podpůrné úvěry za zvýhodněný úrok vyšší, než by tomu bylo bez kartelové dohody. Pokud by země Horní Rakousko investovala rozdíl mezi částkou, kterou vyplatila příjemcům podpory, a nižší částkou, kterou by těmto příjemcům vyplatila bez zvýšených nákladů způsobených kartelovou dohodou, za průměrnou úrokovou sazbu spolkových dluhopisů, získala by podstatně vyšší částku úroků než tu, kterou získala ze zvýhodněných úroků vrácených ze strany příjemců podpory. Škoda, jejíž náhradu tato spolková země požaduje v původním řízení, tedy odpovídá rozdílu mezi úrokovým výnosem vráceným příjemcem podpory a úrokovým výnosem, který by získala z investování částky podpory navýšené v důsledku kartelové dohody za průměrnou úrokovou sazbu spolkových dluhopisů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soud prvního stupně žaloby podané zemí Horní Rakousko zamítl s odůvodněním, že tato spolková země není jako poskytovatel podpory účastníkem trhu s výtahy a eskalátory. Uplatňuje tedy pouze nepřímou škodu a ta jako taková není nahraditelná (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>). Zákaz dohody o cenách totiž podle jeho názoru chrání také finanční zájmy těch, jimž takovouto dohodou o cenách vzniknou dodatečné finanční náklady. Země Horní Rakousko navíc poskytováním dotací umožňovala realizaci stavebních projektů a zajišťovala tak, že vůbec vznikla poptávka po nabídce členů kartelové dohody. Z tohoto důvodu se tedy ochrana, kterou poskytují ustanovení kartelového práva o zákazu, vztahuje i na zemi Horní Rakousko.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů podali proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek „Rekurs“ k Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud). Ten sdílí názor soudu prvního stupně o použití vnitrostátního práva. Podle něj je pro náhradu majetkové újmy nezbytné, aby byla porušena ochranná norma, která chrání členy určitého okruhu osob proti porušování jejich právem chráněných statků. Země Horní Rakousko však neutrpěla škodu jako poskytovatel nebo zájemce na trhu dotčeném dohodou o cenách. Její škoda tedy podle vnitrostátního práva nemá dostatečnou souvislost s účelem zákazu kartelových dohod, kterým je zachování hospodářské soutěže na trhu dotčeném kartelem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve světle judikatury Soudního dvora týkající se náhrady škody způsobené kartelovou dohodou, a zejména rozhodnutí ve věci Kone (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>) a mého stanoviska v této věci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>), má však Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) pochybnosti o slučitelnosti tohoto řešení s unijním právem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">IV.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce a řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Usnesením ze dne 17. května 2018 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>) proto Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) předložil našemu Soudnímu dvoru tuto předběžnou otázku:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-69" title="page-3">
      Musí být článek 85 Smlouvy o ES, článek 81 ES, příp. článek 101 SFEU vykládány v tom smyslu, že je pro zachování plné účinnosti těchto ustanovení a praktické účinnosti zákazu vyplývajícího z těchto ustanovení nezbytné, aby od účastníka kartelové dohody mohly požadovat náhradu škody i ty osoby, které nejsou na relevantním geografickém trhu výrobku dotčeném kartelem aktivní jako poskytovatelé nebo zájemci, ale poskytují v rámci zákonných předpisů jako poskytovatelé podpory za zvýhodněných podmínek půjčky odběratelům výrobků nabízených na trhu dotčeném kartelem, a jejichž škoda spočívá v tom, že výše půjčky poskytnuté v procentní sazbě výrobních nákladů byla vyšší, než by byla bez kartelové dohody, a proto nemohly tyto částky investovat se ziskem?
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Písemné části řízení o předběžné otázce se zúčastnila jednak země Horní Rakousko a jednak společnosti Otis, Schindler, Kone a ThyssenKrupp, jakož i Italská republika a Evropská komise. S výjimkou Itálie se titíž účastnici a Rakouská republika zúčastnili jednání dne 16. května 2019.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">V.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pravomoci Soudního dvora k odpovědi na předloženou otázku s ohledem na období před vstupem Rakouska do EU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve skutečnosti, že část předmětných skutkových okolností nastala před vstupem Rakouska do Evropské unie dne 1. ledna 1995 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>), nevidí Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) problém. Země Horní Rakousko se naopak ve svém písemném vyjádření podrobně věnuje otázce pravomoci Soudního dvora k výkladu vnitrostátních právních předpisů, které upravovaly zákaz kartelových dohod před vstupem Rakouska do Evropské unie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle názoru země Horní Rakousko má Soudní dvůr k výkladu těchto vnitrostátních norem pravomoc, neboť tyto normy vznikly podle vzoru ustanovení, která článku 101 SFEU předcházela, a jejich účelem bylo uzpůsobit vnitrostátní právní předpisy o hospodářské soutěži právním předpisům o hospodářské soutěži Evropských společenství. To platí tím spíše pro dobu po vstupu smlouvy o EHP v platnost dne 1. ledna 1994, k níž Rakousko přistoupilo a která taktéž do značné míry převzala právo ES o zákazu kartelových dohod.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Země Horní Rakousko se v této souvislosti odvolává na judikaturu, podle které má Soudní dvůr v případech, v nichž skutkové okolnosti původního řízení nespadají do přímé oblasti působnosti unijního práva, také pravomoc k výkladu ustanovení unijního práva, pokud vnitrostátní právo stanovilo použitelnost těchto ustanovení na čistě vnitrostátní skutkové stavy nebo pokud vnitrostátní zákonodárce zamýšlel harmonizovat použitelné vnitrostátní právo s právem Unie (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od názoru země Horní Rakousko však Soudní dvůr v těchto rozsudcích nestanovil svou pravomoc k výkladu vnitrostátních právních předpisů, které odkazují na právní předpisy unijního práva nebo byly podle nich utvořeny. K výkladu vnitrostátních právních předpisů mají totiž pravomoc výhradně soudy členských států (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>). V rozsudcích, které uvádí země Horní Rakousko, Soudní dvůr rozhodl o své pravomoci pouze k výkladu předpisů unijního práva v případech, kdy tyto předpisy sice nelze použít přímo, vnitrostátní právo na ně však odkazovalo a řídilo se jimi.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato pravomoc existuje však pouze v případě, pokud se sporná skutková okolnost, ačkoliv ji neupravuje přímo unijní právo, odehrála v okamžiku, v němž byl již dotčený členský stát členem Evropské unie. Soudní dvůr totiž stanovil, že nemá pravomoc odpovídat na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, v nichž skutkový stav původního řízení nastal před přistoupením daného státu k Evropské unii. Soudní dvůr má totiž pravomoc k výkladu předpisů unijního práva výlučně v případě jejich uplatňování v novém členském státu od okamžiku přistoupení tohoto státu k Evropské unii (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>). To platí také pro případ, že vnitrostátní předpisy, které platily pro spornou skutkovou okolnost před přistoupením dotčeného členského státu k Evropské unii, byly již přizpůsobeny odpovídajícím předpisům unijního práva. Dokonce i v tomto případě totiž příslušelo uplatňování a výklad dotčených vnitrostátních předpisů před přístupem dotčeného členského státu k EU výhradně vnitrostátním orgánům a soudům (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že hmotněprávní předpisy zásadně nesmí být používány se zpětnou účinností, může být zákaz kartelových dohod podle unijního práva s ohledem na kartelovou dohodu, která fungovala formou trvalého porušování předpisů jak před přistoupením určitého státu k Evropské unii, tak i po něm, použit pouze v tom smyslu, že musí být stíhány případné protisoutěžní důsledky této kartelové dohody v období od příslušného data přistoupení. Unijní zákaz kartelových dohod se naopak nepoužije na takovou kartelovou dohodu, která měla nebo mohla mít účinky na území členského státu pouze v období před přistoupením tohoto členského státu k Evropské unii (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již bylo objasněno výše, probíhaly praktiky rakouské kartelové dohody o výtazích, o níž se jedná v původním řízení, jak před přistoupením Rakouska k Evropské unii, tak i po něm (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>). Stran pravomoci Soudního dvora k odpovědi na předkládanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce však není relevantní, v jakém rozsahu se nároky země Horní Rakousko na náhradu škody, o něž se jedná v původním řízení, zakládají na dopadech kartelové dohody o výtazích, ke kterým došlo před přistoupením Rakouska k EU nebo po něm (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že se minimálně část předmětných skutkových okolností odehrála po přistoupení Rakouska k EU a tedy za platnosti unijního práva, je nesporné, že Soudní dvůr má v rámci dotčeného řízení o předběžné otázce pravomoc odpovědět na otázku předkládajícího soudu týkající se výkladu článku 101 SFEU a ustanovení, která mu předcházela.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dospěje-li Soudní dvůr v rámci tohoto výkladu k výsledku, že podle článku 101 SFEU a ustanovení, která mu předcházela, musí být zemi Horní Rakousko přiznány nároky na náhradu škody vůči účastníkům kartelové dohody o výtazích, pak by předkládajícímu soudu příslušelo rozhodnutí, zda musí být vnitrostátní právní normy platné před přistoupením Rakouska k EU vykládány v souladu s judikaturou Soudního dvora a tedy v tom smyslu, že země Horní Rakousko má také za období před přistoupením Rakouska k EU nárok na náhradu škod vzniklých během tohoto období.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nezbytnosti rozhodnutí o předběžné otázce</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise ve svých písemných vyjádřeních zpochybňovali, že se náhrada může vztahovat na takové ušlé úroky, které uplatňuje země Horní Rakousko. Na písemný dotaz Soudního dvora, zda by tato spolková země mohla uplatnit také škodu vzniklou tím, že si musela k plnění svých zákonných povinností na finančním trhu půjčit více peněz, než by tomu bylo bez kartelové dohody, různí účastníci řízení v ústní části řízení namítali, že takovéto odůvodnění vzniklé škody nebylo v původním řízení včas předneseno a v tomto stadiu řízení jej již nelze doplnit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V původním řízení proto podle jejich názoru nevznikla vůbec žádná škoda, o jejíž náhradě má být rozhodnuto. Předběžná otázka položená Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) tudíž není pro spor v původním řízení relevantní a je tedy hypotetická, takže žádost o rozhodnutí o předběžné otázce musí být zamítnuta pro nepřípustnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato argumentace nemůže obstát. Ponechává totiž bez povšimnutí dělicí čáru mezi přípustností a obsahovým posouzením dotčené žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud), pro jehož otázku v souladu s judikaturou platí domněnka nezbytnosti rozhodnutí (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>), tak ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nevyjadřuje pochybnosti o existenci škody, kterou utrpěla země Horní Rakousko, ani o tom, že tuto škodu je nutno připsat kartelové dohodě o výtazích. Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) se naopak táže, zda má tato škoda dostatečnou souvislost s účelem zákazu kartelových dohod, a lze ji tedy na tomto základě nahradit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato otázka, stejně jako otázka nastolená výrobci výtahů a Komisí, zda se v případě škody, která zemi Horní Rakousko vznikla na základě kartelové dohody o výtazích, jedná o skutečnou škodu, kterou lze nahradit, hraje roli v rámci posouzení skutečnosti, zda jsou splněny podmínky pro odpovědnost účastníků kartelové dohody. Vzhledem k tomu musí být tyto otázky posuzovány v rámci hmotněprávního posouzení předložené předběžné otázky a nikoli v rámci posouzení její relevance pro rozhodnutí a tedy její přípustnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Obsahové posouzení předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda podle článku 101 SFEU a ustanovení, která mu předcházela, může státní poskytovatel úvěru, který není na trhu dotčeném kartelem činný jako poskytovatel ani jako zájemce, požadovat náhradu škody, kterou utrpěl tím, že nemohl úrokově zvýhodněnou částku úvěru, která byla v důsledku kartelové dohody poskytnuta v příliš vysoké výši, investovat se ziskem jiným způsobem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Účastníci projednávaného řízení se neshodují v tom, podle jakého kritéria musí být tato otázka zodpovězena. Zatímco země Horní Rakousko je toho názoru, že předběžnou otázku je nutno odpovědět přímo na základě unijního práva, mají výrobci výtahů a Komise za to, že odpověď na tuto předběžnou otázku musí být vyhrazena vnitrostátnímu právu, které musí být měřeno pouze z hlediska zásad rovnocennosti a efektivity.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedl ve svém stanovisku ve věci Skanska generální advokát N. Wahl, je rozdíl mezi posouzením založeným na zásadách rovnocennosti a efektivity na jedné straně a posouzením založeným na plné účinnosti článku 101 SFEU na straně druhé podstatný pro vytýčení hranice mezi otázkami, jež jsou upraveny unijním právem, a otázkami, jež jsou upraveny vnitrostátními právními systémy členských států (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Následně je tedy nejprve nutno vyjasnit, podle jakého kritéria – tedy přímý výklad unijního práva nebo spíše požadavky kladené na vnitrostátní právo z hlediska rovnocennosti a efektivity – má být předběžná otázka zodpovězena (viz dále bod 1). Poté pak bude předběžná otázka zkoumána na základě stanoveného kritéria (viz následující bod 2).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nárok státních poskytovatelů úvěru na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou: problém unijního práva</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soukromoprávní prosazování zákazu kartelových dohod žalobami na náhradu škody u soudů členských států je vedle veřejnoprávního prosazování antimonopolními úřady druhým pilířem evropského kartelového práva. V souladu s tím Soudní dvůr již rozhodl, že právo jednotlivce požadovat náhradu škod vzniklých v důsledku porušení zákazu kartelových dohod podle unijního práva vyplývá přímo z článku 101 SFEU. To znamená, že každá osoba může požadovat náhradu škody, je-li mezi touto škodou a porušením pravidel hospodářské soutěže příčinná souvislost, aniž je existence tohoto práva podmíněna vnitrostátním právem členských států (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě neexistence právní úpravy unijního práva přísluší vnitrostátnímu právnímu řádu každého členského státu, aby upravil procesní podmínky výkonu tohoto práva na náhradu škody u vnitrostátních soudů, přičemž je nutno dodržet zásady rovnocennosti a efektivity (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>). Toto rozdělení pravomocí potvrzuje také směrnice 2014/104 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém z těchto případů je však nutno se znovu ptát, které otázky týkající se žalob na náhradu škody podle kartelového práva jsou konkrétně upraveny v unijním právu a které z nich mají naopak upravovat vnitrostátní předpisy členských států (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr ve své dosavadní judikatuře již vymezil, kde v oblasti náhrady škody způsobené kartelovou dohodou probíhá dělicí čára mezi unijním právem a právem členských států (a). V projednávané věci je nutno zařadit normativní pravomoc pro různé součásti pojmu „příčinné souvislosti“ na základě této dělicí čáry (b).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dělicí čára mezi unijním právem a právem členských států v oblasti náhrady škody způsobené kartelovou dohodou</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak jsem již uvedla ve svém stanovisku ve věci Kone, lze z judikatury Soudního dvora dovodit, že rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy v oblasti náhrady škody způsobené kartelovou dohodou probíhá podél dělicí čáry mezi hmotněprávním nárokem a procesním prosazením: Na otázku existence nároků na náhradu škody (to znamená otázka, zda musí být náhrada škody přiznána) musí odpovědět unijní právo. Podmínky použití a způsoby konkrétního prosazení těchto nároků (to znamená otázka, jak má být poskytnuta náhrada škody), tedy zejména pravomoci, řízení, lhůty a dokazování naopak musí upravovat vnitrostátní právo (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedl generální advokát N. Wahl ve svém stanovisku ve věci Skanska, podléhají vnitrostátnímu právu pouze pravidla pro uplatnění nároku na náhradu škody, zatímco podmínky práva požadovat náhradu škody, tedy vlastní základ tohoto nároku, jsou určovány přímo článkem 101 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-34" href="#t-34">34</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr to potvrdil ve svém rozsudku ve věci Skanska, když konstatoval, že určení subjektu, který je povinen nahradit škodu způsobenou porušením článku 101 SFEU, je přímo upraveno unijním právem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-35" href="#t-35">35</a>
</span>). Toto rozhodnutí je v souladu s dřívějšími rozsudky, v nichž Soudní dvůr rozhodl, že unijní právo určuje jak okruh osob, které mohou od účastníků kartelové dohody požadovat náhradu škody („každá osoba“) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-36" href="#t-36">36</a>
</span>), tak druhy škod, které musí účastníci kartelové dohody případně uhradit (jak skutečné škody (damnum emergens), tak i ušlý zisk (lucrum cessans), jakož i zaplacení úroků (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-37" href="#t-37">37</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">„Příčinná souvislost“ na rozhraní mezi určením podle unijního práva a naplňováním členskými státy</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z právního hlediska je dotčená otázka nahraditelnosti škody země Horní Rakousko, stejně jako otázka nahraditelnosti škody vyplývající z účinků cenového deštníku projednávaná ve věci Kone, problémem příčinné souvislosti (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-38" href="#t-38">38</a>
</span>): vyvstává otázka, zda mezi kartelovou dohodou o výtazích a škodou, kterou tato spolková země utrpěla z důvodu podpůrných úvěrů poskytnutých v nadměrné výši v důsledku příliš vysokých cen výtahů, existuje dostatečně úzká souvislost nebo zda se jedná o příliš vzdálenou škodu, jejíž náhradu nelze rozumně přičíst k tíži účastníků kartelové dohody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise jsou toho názoru, že otázku existence „příčinné souvislosti“ mezi porušením práva a škodou nelze zodpovědět přímo na základě unijního práva, nýbrž na základě vnitrostátního práva ve spojení se zásadami rovnocennosti a efektivity.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dotčení účastníci řízení opírají tento názor o konstatování Soudního dvora v rozsudku Manfredi, podle něhož „přísluší vnitrostátnímu právnímu řádu každého členského státu, aby upravil procesní podmínky výkonu tohoto práva [na náhradu škody], včetně podmínek použití pojmu „příčinná souvislost“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-39" href="#t-39">39</a>
</span>). Na toto konstatování se odvolává také jedenáctý bod odůvodnění směrnice 2014/104, který se pojmu příčinné souvislosti mezi porušením a škodou dále již také více nevěnuje. Jedenáctý bod odůvodnění spíše nabádá, aby členské státy v případě, že ve svém vnitrostátním právu stanoví pro náhradu škody jiné podmínky, jako například přičitatelnost, přiměřenost nebo zavinění, měly mít možnost tyto podmínky i nadále uplatňovat, pokud jsou v souladu s judikaturou Soudního dvora, zásadami efektivity a rovnocennosti a touto směrnicí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Při bližším posouzení se však ukazuje, že z pohledu práva náhrady škody je „příčinná souvislost“ mezi škodní událostí a škodou vícevrstevným právním institutem: Při posuzování příčinné souvislosti nejde pouze o konstatování, zda je určitá událost skutečnou příčinou určité škody. Součástí posouzení příčinné souvislosti mohou být také normativní prvky týkající se otázky, zda uplatněná škoda vykazuje dostatečnou souvislost s účelem porušeného právního předpisu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-40" href="#t-40">40</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento normativní aspekt příčinné souvislosti se v projednávané věci odráží v diskusi účastníků řízení o tom, zda v případě země Horní Rakousko existuje „protiprávní souvislost“ mezi porušením práva a utrpěnou škodou, kterou pro nárok na náhradu škody stanoví rakouské právo. Tato souvislost existuje podle rakouského práva pouze v případě, že účelem právního předpisu, který škůdce porušil, je také konkrétně ochrana poškozeného. Podle předkládajícího soudu by tomu tak podle rakouského práva v projednávané věci nebylo. Podle něj totiž rozsah ochrany poskytované zákazem kartelových dohod sice zahrnuje osoby, které na trhu dotčeném kartelovou dohodou působí jako poskytovatelé nebo zájemci, nezahrnuje však veřejné poskytovatele úvěru, kteří finanční podporou usnadňují určitým skupinám odběratelů nákup výrobku dotčeného kartelovou dohodou. Tito poskytovatelé úvěru by podle rakouského práva neměli nárok na náhradu škody, neboť jejich škoda nemá dostatečnou souvislost s účelem zákazu kartelových dohod, kterým je zachování hospodářské soutěže na trhu dotčeném kartelem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Již jen tato diskuse ukazuje, že se u zde projednávané otázky jedná o aspekt posouzení příčinné souvislosti, který se netýká procesních způsobů prosazování, nýbrž spíše hmotněprávních podmínek nároku na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou. Jde totiž také o otázku, zda článek 101 SFEU propůjčuje právo na náhradu škody vzniklé v důsledku kartelové dohody také osobě, která na trhu dotčeném kartelovou dohodou nepůsobila jako poskytovatel nebo zájemce. Jedná se přitom o otázku rozsahu ochrany poskytované článkem 101 SFEU a tedy o otázku výkladu ustanovení unijního práva, kterou lze zodpovědět pouze na základě unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ponechat odpověď na tuto otázku výkladu ustanovení unijního práva právním řádům členských států, jak navrhuje Komise, a jejich odpovědi pak posuzovat měřítkem zásady efektivity stanovené unijním právem, by skutečně nebylo příhodné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá totiž jak z požadavků jednotného použití unijního práva, tak ze zásady rovnosti, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Unii, přičemž tento výklad je třeba nalézt s přihlédnutím ke kontextu tohoto ustanovení a k cíli sledovanému dotčenou právní úpravou (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-41" href="#t-41">41</a>
</span>). To v této souvislosti znamená, že dogmatické přístupy vnitrostátního práva omezující bezbřehou odpovědnost, jako je teorie účelu ochrany právního předpisu nebo adekvátnosti příčinného vztahu mezi porušením práva a škodou, nemohou být pro stanovení působnosti článku 101 SFEU určující.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Spíše se nabízí jednotný výklad zákazu dohod o cenách v celé Unii jako právního předpisu zakládajícího škodu, který by článku 101 SFEU dopomohl k jeho plné účinnosti. Toto ustanovení totiž slouží hlavnímu cíli evropského práva upravujícího hospodářskou soutěž, kterým je vytvořit na vnitřním trhu pokud možno jednotné rámcové podmínky pro všechny zde působící podniky („level playing field“). Tento cíl by byl ohrožen, pokud by se právní kritéria, podle kterých vnitrostátní soudy posuzují v případě určitých druhů škod a ve vztahu k určitým osobám občanskoprávní odpovědnost účastníků kartelové dohody ve smyslu článku 101 SFEU, mezi členskými státy zásadně odlišovala (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-42" href="#t-42">42</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle dělicí čáry mezi hmotněprávním nárokem a procesním prosazením se tedy může v případě „podmínek použití pojmu ‚příčinná souvislost‘ “, jejichž stanovení zůstává podle konstatování Soudního dvora v rozsudku Manfredi a jedenáctého bodu odůvodnění směrnice 2014/104 vyhrazeno vnitrostátnímu právu, jednat pouze o způsoby skutečného zjištění příčinné souvislosti mezi škodní událostí a škodou v konkrétním případě. To je v souladu s tím, že Soudní dvůr zahrnul „podmínky použití pojmu ‚příčinná souvislost‘ “ v rozsudku Manfredi mezi „podmínky výkonu tohoto práva [na náhradu škody]“: jde o prosazování nároků na náhradu škody, a nikoliv o existenci takovýchto nároků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Způsoby skutečného zjištění příčinné souvislosti mezi škodní událostí a škodou v konkrétním případě se týkají například otázky, kolik posudků jakého druhu resp. na jaké úrovni vědecké prokazatelnosti je požadováno jako důkaz toho, že bolesti oběti nehody nebo onemocnění v důsledku určitých pracovních podmínek (např. při expozici škodlivým látkám) jsou skutečně zapříčiněny tímto úrazem resp. těmito pracovními podmínkami a nikoliv například předchozími onemocněními. Stejnou měrou se konkrétních způsobů prosazení nároků na náhradu škody týká, jaký druh důkazů je například požadován od investora, který chce prokázat, že škoda na budově byla skutečně způsobena stavební vadou a nikoliv například povětrnostními vlivy, které stavební podnik nemohl ovlivnit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci může mezi způsoby skutečného zjištění příčinné souvislosti mezi kartelovou dohodou o výtazích a finanční škodou, kterou uplatňuje země Horní Rakousko, patřit například druh důkazů, které musí být poskytnuty k prokázání skutečnosti, že finanční podpora byla skutečně poskytnuta v uváděné výši, že uplatňované dodatečné náklady byly skutečně způsobeny cenou výtahů, které byly v dotovaných budovách instalovány, nebo že průměrná úroková sazba spolkových dluhopisů v relevantním období skutečně odpovídala sazbě, o kterou země Horní Rakousko opírá výpočet jí vzniklé škody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto aspekty skutečně představují způsoby procesního prosazení práva na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou založeného na unijním právu, jejichž stanovení přísluší vnitrostátnímu právu, které pak musí být měřeno podle zásady rovnocennosti a efektivity. Otázka, zda je taková škoda, jako je škoda země Horní Rakousko, v dostatečné souvislosti s účelem ochrany článku 101 SFEU a ustanoveními, která mu předcházela, se naopak týká – jak bylo popsáno výše – hmotněprávních podmínek práva na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou podle unijního práva a je tedy nutno ji zodpovědět přímo na základě unijního práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Koneckonců se zde totiž jedná o otázky, kdo je na základě článku 101 SFEU oprávněn požadovat náhradu za jaké škody, a tedy o podmínky nároku na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou podle unijního práva. Stejně jako otázka, kdo je podle článku 101 SFEU povinen poskytnout náhradu škod způsobených kartelovou dohodou, která byla předmětem sporu ve věci Skanska, jsou i toto otázky unijního práva (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-43" href="#t-43">43</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z rozsudku Soudního dvora ve starší věci Kone nevyplývá nic jiného, ačkoliv Kone v projednávané věci tvrdí opak. Soudní dvůr v tomto rozsudku sice na začátku připomenul základní zásadu, podle níž je úprava způsobů výkonu práva na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou, včetně podmínek uplatnění pojmu „příčinná souvislost“, úkolem vnitrostátních právních řádů jednotlivých členských států, přičemž je nutno dodržovat zásadu rovnocennosti a efektivity (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-44" href="#t-44">44</a>
</span>). Jak uvedl generální advokát N. Wahl ve svém stanovisku ve věci Skanska, Soudní dvůr však své následné posouzení otázky, zda občanskoprávní odpovědnost členů kartelové dohody za náhradu škody zahrnuje také účinky cenového deštníku, provedl výlučně s ohledem na plnou účinnost článku 101 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-45" href="#t-45">45</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s výše uvedeným výkladem bude následující posouzení předložené otázky v projednávané věci tedy provedeno přímo na základě článku 101 SFEU a nikoliv na základě zásady rovnocennosti a efektivity.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nároku státních poskytovatelů úvěru na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Svou otázkou se předkládající soud táže, zda podle článku 101 SFEU a ustanovení, která mu předcházela, může státní poskytovatel úvěru, který není na trhu dotčeném kartelem činný jako poskytovatel ani jako zájemce, požadovat náhradu škody, kterou utrpěl tím, že nemohl úrokově zvýhodněnou částku úvěru, která byla v důsledku kartelové dohody poskytnuta v příliš vysoké výši, investovat se ziskem jiným způsobem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-46" href="#t-46">46</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Země Horní Rakousko v tomto směru tvrdí, že již z rozsudku Soudního dvora ve věci Kone (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-47" href="#t-47">47</a>
</span>) vyplývá, že s článkem 101 SFEU není slučitelné, aby odpovědnost účastníků kartelové dohody za určité druhy škod byla z právních důvodů kategoricky vyloučena nezávisle na okolnostech konkrétní věci. </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise proti tomu namítají, že účelem ochrany článku 101 SFEU je hospodářská soutěž, a proto mohou náhradu škod vzniklých v rámci účasti na hospodářské soutěži požadovat na základě tohoto ustanovení pouze subjekty účastnící se hospodářské soutěže. Mají za to, že pouze takovéto škody byly předmětem rozsudku ve věci Kone. Škoda, kterou uplatňuje země Horní Rakousko, naopak nemá dostatečnou souvislost s účelem ochrany článku 101 SFEU a nelze ji tedy nahradit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci Kone posuzoval nejen to, zda účel ochrany článku 101 SFEU brání kategorickému vyloučení odpovědnosti účastníků kartelové dohody, nýbrž také to, zda je škoda způsobená účinky cenového deštníku v přímé souvislosti s kartelovou dohodou, jíž se daří držet cenu určitých výrobků uměle zvýšenou (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-48" href="#t-48">48</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že ve výsledku platí pro odpovědnost účastníků kartelové dohody za škody způsobené touto kartelovou dohodou podobné podmínky, jako pro mimosmluvní odpovědnost unijních orgánů a odpovědnost členských států vůči jednotlivcům za porušování unijního práva (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-49" href="#t-49">49</a>
</span>). Tyto podmínky v zásadě vyžadují, aby porušený právní předpis propůjčoval poškozenému práva, aby vznikla skutečná škoda a existovala dostatečně přímá příčinná souvislost mezi poškozujícím chováním a uplatňovanou škodou (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-50" href="#t-50">50</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z rozsudku Kone vyplývá, že v řízení o předběžné otázce přísluší Soudnímu dvoru provést abstraktně obecné posouzení otázky, jsou-li splněny tyto podmínky s ohledem na škodu spornou v původním řízení. Je-li tomu tak, pak je následně úkolem předkládajícího vnitrostátního soudu, aby přezkoumal, zda jsou tyto podmínky v konkrétním případě také skutečně splněny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-51" href="#t-51">51</a>
</span>). Toto rozdělení úkolů je v souladu s tím, že i když nakonec přísluší vnitrostátnímu soudu, aby určil, zda jsou podmínky pro náhradu škody v konkrétním případě splněny, je v pravomoci Soudního dvora poskytnout vodítka vycházející ze spisu ve věci v původním řízení, jakož i z písemných a ústních vyjádření, která mu byla předložena, aby témuž soudu umožnil rozhodnout v konkrétním sporu, který mu byl předložen (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-52" href="#t-52">52</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Přeneseně na projednávanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce to znamená, že musí být nejprve přezkoumáno, zda účel ochrany článku 101 SFEU – jak tvrdí Komise a výrobci výtahů – brání náhradě škod vzniklých z podpory, jako jsou ty, které v původním řízení uplatňuje země Horní Rakousko (a). Poté je nutno posoudit argumentaci těchto účastníků řízení, podle níž není škoda, za níž země Horní Rakousko požaduje náhradu, skutečnou škodou, která může být nahrazena (b). A konečně je třeba zkoumat, zda je škoda vzniklá zemi Horní Rakousko v dostatečně přímé souvislosti s porušením článku 101 SFEU a ustanovení, která mu předcházela, ze strany účastníků kartelové dohody o výtazích (c).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K účelu ochrany článku 101 SFEU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise mají za to, že se na zemi Horní Rakousko v její roli státního poskytovatele úvěrů nevztahuje účel ochrany článku 101 SFEU, neboť v této své roli není účastníkem trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle jejich názoru je sice příliš restriktivní vycházet z toho, že náhradu škody vzniklé v důsledku kartelové dohody mohou požadovat pouze účastníci trhu přímo dotčeného kartelovou dohodou – v tomto případě tedy trhu s výtahy. Účel ochrany článku 101 SFEU spíše zahrnuje také přímé a nepřímé poskytovatele na trzích s tímto trhem sousedících – např. osoby, které dodávají součásti výrobku dotčeného kartelovou dohodou nebo jej zakoupí jako součást jiného výrobku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Má-li však být škoda nahraditelná na základě článku 101 SFEU, musí vzniknout v důsledku účasti na dění na trhu, např. při nabízení nebo poptávání výrobků nebo služeb. V případě škody země Horní Rakousko tomu ale tak nebylo, neboť tato spolková země jako státní poskytovatel úvěru jednala v rámci svých politických pravomocí na podporu sociální bytové výstavby a nikoliv v úmyslu dosažení zisku. Evropské právo takovéto státní poskytovatele úvěru jednoduše nepovažuje za oprávněné k náhradě škody způsobené kartelovou dohodou na základě článku 101 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že orgány veřejné moci jako takové nejsou z účelu ochrany článku 101 SFEU vyloučeny, jak ukazuje směrnice 2014/14, která orgány veřejné moci také zmiňuje jako subjekty oprávněné k náhradě škody (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-53" href="#t-53">53</a>
</span>), jakož i rozsudek ve věci Otis, v němž se jednalo o nároky na náhradu škody samotné Evropské unie (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-54" href="#t-54">54</a>
</span>). Komise však ve věci, která vedla k vydání tohoto rozsudku, nevykonávala své výsostné pravomoci, nýbrž vystupovala jako zájemce na trhu, a sporná majetková újma tedy v této věci vznikla účastí na dění na trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato argumentace má za cíl upřít zemi Horní Rakousko nárok na náhradu její škody uplatněné v původním řízení v zásadě na základě skutečnosti, že tuto škodu utrpěla v rámci výkonu činnosti, která sloužila naplňování jejích politických pravomocí a nevycházela z úmyslu dosáhnout zisku. Ve výsledku se tato argumentace zakládá na domněnce, že ze skutečnosti, že cílem článku 101 SFEU je zachování hospodářské soutěže, vyplývá, že článkem 101 SFEU jsou chráněny pouze osoby, které se na hospodářské soutěži podílí jako poskytovatelé nebo zájemci, a náhradu na základě tohoto ustanovení lze tedy poskytnout pouze za škody, jež vznikly v rámci účasti na hospodářské soutěži.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento závěr je však nutno odmítnout, aniž je k tomu zapotřebí zabývat se otázkou, zda lze činnost země Horní Rakousko dotčenou v původním řízení kvalifikovat jako účast na dění na trhu. Jak země Horní Rakousko právem namítá, vyplývá totiž již z dosavadní judikatury Soudního dvora, že kategorické omezení nároku na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou právě není s účelem ochrany článku 101 SFEU slučitelné (1). Zvláštní role této spolkové země jako státního poskytovatele úvěru (2) ani ustanovení směrnice 2014/104 (3) nejsou způsobilé toto konstatování zpochybnit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K neslučitelnosti kategorického omezení práva na náhradu škody s článkem 101 SFEU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že cílem článku 101 SFEU je zajistit zachování nenarušené hospodářské soutěže na společném trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-55" href="#t-55">55</a>
</span>). To ale obráceně neznamená, že právo požadovat náhradu škody vzniklé v důsledku kartelové dohody přísluší pouze osobám, které utrpí tuto škodu v rámci jejich účasti na trhu dotčeném kartelovou dohodou nebo na některém z trhů sousedících s tímto trhem nebo obecně v rámci účasti na dění na trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury Soudního dvora slouží možnost požadovat náhradu škody, která vznikla v důsledku kartelové dohody, k zaručení plné a užitečné účinnosti článku 101 SFEU a zde zakotveného zákazu kartelových dohod (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-56" href="#t-56">56</a>
</span>). Právo domáhat se náhrady takovéto škody je totiž zejména způsobilé odradit podniky od dohod nebo praktik, které mohou omezovat nebo narušovat hospodářskou soutěž (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-57" href="#t-57">57</a>
</span>). Kromě toho dané právo tvoří účinnou ochranu proti škodlivým účinkům, které každé porušení uvedeného čl. 101 odst. 1 může vyvolat vůči jednotlivcům, jelikož umožňuje osobám, jež z důvodu uvedeného porušení utrpěly újmu, domáhat se její úplné náhrady (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-58" href="#t-58">58</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak zaručení plné a praktické účinnosti článku 101 SFEU, tak i ochrana proti škodlivým účinkům porušení hospodářské soutěže by byly značnou měrou narušeny, pokud by možnost požadovat náhradu škody, která vznikla v důsledku kartelové dohody, byla omezena na účastníky trhu. Tím by totiž byl z možnosti požadovat náhradu škody od účastníků kartelové dohody již předem paušálně vyloučen velký počet potenciálních žalobců, nezávisle na tom, zda mezi kartelovou dohodou a utrpěnou škodou existuje dostatečně přímá příčinná souvislost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je sice pravda, že k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže kartelovou dohodou, která zakazuje článek 101 SFEU, dochází zpravidla na trhu. To však neznamená, že škody způsobené kartelovou dohodou mohou nastat pouze na dotčeném trhu nebo na některém z trhů sousedících s tímto trhem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-59" href="#t-59">59</a>
</span>), ani že škody způsobené kartelovou dohodou vůbec mohou vzniknout pouze v rámci nabídky nebo poptávky zboží a služeb na tomto trhu. Stávající případ naopak ilustruje rozmanitost škod, které mohou být protisoutěžními praktikami způsobeny a které se neomezují na škody vzniklé přímým nebo nepřímým dodavatelům nebo odběratelům na trhu dotčeném kartelovou dohodou nebo na některém z trhů sousedících, ani na škody, které vznikají v rámci výkonu činnosti zaměřené na zisk.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právě tuto rozmanitost měl Soudní dvůr na zřeteli, když právo na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou popsal zcela obecně formulací, podle níž může „každý“ požadovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku kartelové dohody, existuje-li mezi touto škodou a kartelovou dohodou příčinná souvislost (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-60" href="#t-60">60</a>
</span>), a když rozhodl, že s článkem 101 SFEU není slučitelné, aby toto právo na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou bylo u určitých škod z právních důvodů kategoricky vyloučeno nezávisle na okolnostech konkrétního případu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-61" href="#t-61">61</a>
</span>). Omezení nároku na náhradu škody na účastníky trhu by ale vedlo právě k tomu, že by se kategoricky a paušálně z právních důvodů vyloučila odpovědnost účastníků kartelové dohody za určité druhy škod nezávisle na zvláštních okolnostech konkrétního případu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z judikatury Soudního dvora tudíž ve výsledku vyplývá, že cíl článku 101 SFEU, tedy zachování nenarušené hospodářské soutěže na společném trhu, právě žádné omezení práva na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou neobsahuje. Článek 101 SFEU přiznává naopak každému právo požadovat náhradu za jakékoliv škody způsobené kartelovou dohodou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">To se ale nerovná bezbřehému rozšíření práva na náhradu škody, jak se obávají výrobci výtahů, které by vedlo k neomezené povinnosti účastníků kartelové dohody, nezávisle na okolnostech konkrétního případu, nést odpovědnost za jakkoliv vzdálené škody, pro něž mohlo jejich chování v rozporu s hospodářskou soutěží představovat příčinu ve smyslu „conditio sine qua non“ (rovněž zvaná ekvivalentní kauzalita nebo příčinná souvislost „but-for“) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-62" href="#t-62">62</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K právu účastníků kartelové dohody na právní jistotu a k nezbytnosti omezit bezbřehou odpovědnost je přihlédnuto spíše tím, že účastníci kartelové dohody musí nahradit pouze škody, které mají dostatečnou přímou souvislost s jejich chováním porušujícím hospodářskou soutěž, a byly pro ně tedy předvídatelné (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-63" href="#t-63">63</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pro nahraditelnost škody země Horní Rakousko v projednávané věci tedy není rozhodující otázka, zda je tato škoda v dostatečné souvislosti s účelem ochrany článku 101 SFEU, jak tvrdí Komise a výrobci výtahů. Jak bylo totiž vysvětleno výše, je právě v souladu s účelem ochrany článku 101 SFEU, že je nahraditelná každá škoda, která je v příčinné souvislosti s porušováním tohoto ustanovení. V projednávané věci je proto rozhodující spíše otázka, zda mezi kartelovou dohodou o výtazích a škodou, za kterou tato spolková země požaduje náhradu, existuje dostatečně přímá příčinná souvislost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke zvláštní roli země Horní Rakousko jako státního poskytovatele úvěru</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že vyhlídku na úspěch nemá ani argumentace Komise a výrobců výtahů, podle níž právě škoda země Horní Rakousko nespadá pod účel ochrany článku 101 SFEU, neboť vznikla v rámci realizace politických úkolů tohoto územního celku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Upření náhrady škody zemi Horní Rakousko z důvodu, že při přidělování podpůrných úvěrů jednala v rámci provádění svých politických úkolů a nikoliv, aby si, jako například při koupi výtahů pro svou budovu, opatřila prostředky pro plnění těchto úkolů, by vedlo k tomu, že by orgány veřejné moci musely být z účelu ochrany článku 101 SFEU vyloučeny vždy, pokud by na trhu nepůsobily v rámci své nákupní činnosti, tedy jako zájemci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve výsledku by to vedlo ke kategorickému a paušálnímu vyloučení náhrady určitého druhu škody z právních důvodů nezávisle na zvláštních okolnostech konkrétního případu. Podle rozsudku Kone ale takovéto paušální vyloučení není slučitelné s článkem 101 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-64" href="#t-64">64</a>
</span>). Účinné prosazování článku 101 SFEU totiž přímo vyžaduje, aby každý mohl požadovat náhradu škody, která mu vznikla v důsledku porušení hospodářské soutěže.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právo státních poskytovatelů úvěru na náhradu škody přitom představuje obzvláště důležitý přínos k prosazování zákazu kartelových dohod. Občanskoprávní prosazování kartelového práva totiž na rozdíl od jeho veřejnoprávního prosazování závisí na iniciativě poškozené osoby. Takováto iniciativa chybí, pokud poškození nemají ekonomickou motivaci k prosazení své škody například proto, že jednotlivci vznikla pouze malá škoda. Bývá tomu tak pravidelně v případech, kdy si soukromí koncoví spotřebitelé koupí nepatrně předražený výrobek a cenovou dohodou jsou dotčeni pouze v podobě nepatrné škody. Takovýmto soukromým koncovým spotřebitelům se žaloba na náhradu škody většinou nevyplatí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Státní poskytovatelé úvěru, kteří poskytují dotační prostředky ve značné výši, naopak mají zájem o uplatnění své škody formou žaloby, a jsou tedy spolehlivými aktéry při efektivním prosazování evropského práva o hospodářské soutěži.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise ani výrobci výtahů ostatně neuvedli důvody, které by odůvodnily paušální vyloučení nahraditelnosti škod, které vznikly orgánům veřejné moci v rámci naplňování jejich politických úkolů neorientovaných na zisk. Pro takové vyloučení neexistuje ani žádné odůvodnění. Zejména není zjevný důvod, proč by právo požadovat náhradu škod vzniklých v důsledku kartelové dohody mělo být přiznáno pouze soukromým aktérům, kteří jednají při naplňování svých podnikatelských úkolů a se snahou dosáhnout zisku, nikoliv však státním aktérům, kteří plní své úkoly ve veřejném zájmu a bez záměru dosažení zisku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Omezení nahraditelnosti škod, které vzniknou při účasti na hospodářské soutěži ve snaze dosáhnout zisku, spíše nezohledňuje – jak bylo uvedeno výše – komplexnost dění na trhu ani intervence státních subjektů, které jsou s děním na trhu spojeny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-65" href="#t-65">65</a>
</span>). Tato komplexnost provázanosti hospodářských dějů a příčinných souvislostí je v projednávané věci ilustrována tím, že země Horní Rakousko jako poskytovatel úvěru vytvořila možnost financování pro odběratele výtahů a tím vůbec umožnila velkou část poptávky na trhu dotčeném kartelovou dohodou o výtazích. Není zjevný žádný důvod k tomu, aby takovýto aktér, který je nosným pilířem odbytového trhu narušeného kartelovou dohodou, neměl být již předem zahrnut do oblasti ochrany poskytované článkem 101 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">To platí o to více, že země Horní Rakousko v rámci přidělování dotačních prostředků sice nejednala ve snaze o dosažení zisku a jako konkurenční subjekt, hospodářského života se však účastnila jako samostatná jednotka a v této své roli utrpěla škodu uplatňovanou v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Oprávnění země Horní Rakousko tak nebrání ani názor, který zmínil předkládající soud a někteří účastníci řízení a který se objevuje v německé teorii v souvislosti s německými zákonnými ustanoveními (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-66" href="#t-66">66</a>
</span>), že náhradu škody vzniklé v důsledku kartelové dohody mohou v zásadě požadovat pouze účastníci trhu, nikoli ale společníci, jednatelé, zaměstnanci nebo investoři dotčeného podniku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-67" href="#t-67">67</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Aniž je v projednávané věci nezbytné se k této diskusi vyjádřit, postačí konstatování, že situace země Horní Rakousko jako státního poskytovatele úvěru každopádně není srovnatelná se situací společníků, jednatelů, zaměstnanců nebo investorů poškozených kartelovou dohodou. Jednatelé, společníci a zaměstnanci, ale i investoři v kapitálových společnostech totiž v této funkci nepředstavují samostatnou jednotku v hospodářském životě a jejich škoda zpravidla spočívá v tom, že dojde ke snížení hodnoty podniku podílejícího se na hospodářském životě nebo tento podnik utrpí jinou škodu. Státní poskytovatelé úvěru, jako země Horní Rakousko, naopak bezpochyby vystupují v hospodářském životě jako samostatná jednotka, a jejich škoda nespočívá v tom, že jiný podnik ztratil v důsledku cenové dohody hodnotu nebo utrpěl jinou škodu. Tato spolková země spíše utrpěla vlastní škodu ve své roli státního poskytovatele úvěru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K ustanovením směrnice 2014/104</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně ani ze zvláštních ustanovení směrnice 2014/14 týkajících se nároků dodavatelů a nepřímých odběratelů účastníků kartelové dohody nevyplývá, jak se naopak domnívá ThyssenKrupp (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-68" href="#t-68">68</a>
</span>), že státní poskytovatelé úvěrů, jako je země Horní Rakousko, jsou z práva na náhradu škody způsobené kartelovou dohodou vyloučeni. Tyto předpisy spíše stanoví, že poškozování dodavatelů a nepřímých odběratelů v dodacím a prodejním řetězci kartelu je obzvláště běžný fenomén, a proto jej lze upravit obecnými pravidly.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z těchto zvláštních ustanovení však nelze obráceně dovodit, že zákonodárce chtěl omezit okruh osob oprávněných k náhradě škody způsobené kartelovou dohodou na přímé nebo nepřímé účastníky trhu dotčeného kartelem a jiné poškozené vyloučit z jejich práva na náhradu škody vyplývající přímo z článku 101 SFEU, a tedy zakotveného v primárním právu. Zákonodárce spíše v článku 3 směrnice 2014/104 výslovně a bez jakéhokoliv omezení zakotvil povinnost členských států zajistit, aby všem fyzickým nebo právnickým osobám, kterým vznikla škoda porušením právních předpisů o hospodářské soutěži, bylo umožněno požadovat a obdržet náhradu této škody v plné výši (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-69" href="#t-69">69</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dílčí závěr</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že se na státní poskytovatele úvěru, jako je země Horní Rakousko, vztahuje účel ochrany zákazu cenových dohod podle článku 101 SFEU. Mohou proto požadovat náhradu, pokud jim v důsledku cenové dohody vznikla skutečná škoda a mezi touto škodou a dotčenou cenovou dohodou existuje dostatečně přímá souvislost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke skutečnosti a nahraditelnosti škody, kterou utrpěla země Horní Rakousko</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise mají za to, že škodu uplatňovanou zemí Horní Rakousko nelze nahradit ani v případě, že by se na státní poskytovatele úvěru vztahoval účel ochrany článku 101 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Prostředky, které země Horní Rakousko použila na zvýhodněné úvěry, totiž byly vázány na účel podpory bytové výstavby a pro jiné účely by je nebylo možno vůbec použít. Mimoto byla celková výše ročně dostupných dotačních prostředků stanovena předem a byla tedy nezávislá na nákladech jednotlivých podpořených stavebních projektů včetně nákladů zde instalovaných výtahů údajně zvýšených v důsledku kartelové dohody. A konečně minulá praxe této spolkové země ukazuje, že dostupné dotační prostředky byly každý rok zcela vyčerpány. Avšak ani v případě, že by tomu tak nebylo, byly by zbývající dotační prostředky v následujícím roce beztak také použity k účelu podpory bytové výstavby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu může škoda, která vznikla tak, že jednotlivé úvěry, jejichž výše byla vázána na příslušné stavební náklady, byly v důsledku předražených výtahů v souvislosti s kartelovou dohodou vyšší, než by tomu bylo bez kartelové dohody o výtazích (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-70" href="#t-70">70</a>
</span>), spočívat nanejvýš v tom, že země Horní Rakousko mohla přidělit nižší počet zvýhodněných úvěrů, než by tomu bylo bez kartelové dohody. Kdyby totiž jednotlivé úvěry byly nižší, bylo by možno celkově přidělit více úvěrů a tím podpořit více projektů bytové výstavby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě této argumentace jsou výrobci výtahů toho názoru, že zemi Horní Rakousko nevznikla v důsledku kartelové dohody o výtazích buď žádná, nebo každopádně žádná vyčíslitelná finanční škoda, nýbrž nanejvýš politická škoda. Ta spočívá v tom, že tato spolková země mohla v důsledku kartelové dohody o výtazích realizovat svou politiku podpory bytové výstavby v menším rozsahu než za běžných okolností. Nejedná se však o škodu, kterou by utrpěla tato spolková země jako taková, nýbrž – pokud vůbec – o škodu způsobenou obecně veřejnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise a výrobci výtahů dále tvrdí, že čistě spekulativní a hypotetický je také ušlý úrok uplatňovaný zemí Horní Rakousko. Dotační prostředky účelově vázané na podporu bytové výstavby by ani nemohla jinak investovat se ziskem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předem je nutno konstatovat, že výrobci výtahů se zjevně podprahově snaží vzbudit pochybnosti o okolnosti, že podpůrné úvěry poskytnuté zemí Horní Rakousko skutečně byly v důsledku zvýšených cen výtahů v souvislosti s kartelovou dohodou vyšší, než by tomu bylo bez kartelové dohody o výtazích. Tato argumentace však musí být odmítnuta. Jak skutečnost, že ceny výtahů na rakouském trhu byly v relevantním období na základě kartelové dohody o výtazích vyšší, než by tomu bylo za běžných podmínek hospodářské soutěže, tak i skutečnost, že podpůrné úvěry byly vázány na výši stavebních nákladů a tím tedy také na ceny výtahů, považuje předkládající soud za prokázané a žádný z účastníků řízení je vážně nepopírá. Z těchto skutečností je tedy také nutno vycházet v odpovědi na projednávanou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek nemůže k úspěchu argumentace výrobců výtahů a Komise přispět ani argument, že uplatňovaný ušlý zisk je hypotetický (1), ani argument, že projednávaná škoda je čistě politického rázu (2).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nahraditelnosti ušlého zisku, který uplatňuje země Horní Rakousko v původním řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů mají pravdu, jestliže uznávají, že veřejnosti vznikla škoda spočívající v tom, že v důsledku zvýšených cen výtahů plynoucích z kartelové dohody mohl být přiznán menší počet podpůrných úvěrů, než by tomu bylo bez kartelové dohody. Ve výsledku totiž bylo možno financovat menší počet stavebních projektů a politiku podpory bytové výstavby země Horní Rakousko tak naplnit v menším rozsahu, než by tomu bylo bez kartelové dohody. Argumentace výrobců výtahů na jednání, podle níž nebyl nikdy dostatek finančních prostředků a pro příjemce dotací vždy existovaly čekací lhůty, dokresluje realitu takto vzniklé škody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace, kterou výrobci výtahů z této skutečnosti vyvozují, je však chybná v dvojím ohledu: zaprvé z důvodu, že výše identifikovanou škodu vzniklou veřejnosti zjevně srovnává se škodou, jejíž náhradu požaduje země Horní Rakousko v původním řízení. A zadruhé z důvodu, že zjevně vychází z toho, že takovouto škodu vzniklou veřejnosti nelze z její podstaty nahradit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu je nutno nejprve vyjasnit, že škoda vzniklá veřejnosti tím, že bylo možno podpořit méně projektů na výstavbu sociálního bydlení, než by tomu bylo bez kartelové dohody, neodpovídá ušlým úrokům uplatňovaným zemí Horní Rakousko v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Příčinou obou těchto škod je sice stejná okolnost, a sice ta, že země Horní Rakousko vyplatila v důsledku nadměrných cen výtahů vyšší úvěry, než by tomu bylo bez kartelové dohody. Skutečnost, že by tato spolková země – zjednodušeně řečeno – měla bez kartelové dohody více peněz, lze však jako škodu vyjádřit různými způsoby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé lze vycházet z toho, že s těmito penězi bylo možno podpořit více bytových projektů a škoda tedy spočívá v neexistenci těchto bytů – to je politická škoda způsobená veřejnosti, kterou výrobci výtahů uznávají.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je možné argumentovat, že tato spolková země nemusela peníze, které zaplatila navíc, vůbec opatřovat na finančním trhu nebo je mohla použít k tomu, aby umořila běžné úvěry.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně zatřetí lze škodu vyjádřit tak, že peníze zaplacené navíc, které příjemci dotací splatili zemi pouze s připočtením zvýhodněné úrokové sazby, bylo možno investovat za vyšší úrok.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pouze dva posledně popsané druhy škod odpovídají škodě, kterou země Horní Rakousko uplatňuje v původním řízení. Vzniklou škodu vyjadřují formou ušlých úroků, které vznikly tím, že peníze, které tato spolková země v důsledku kartelové dohody zaplatila navíc, splatili příjemci dotací pouze se zvýhodněným úrokem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Škoda v obou případech tedy spočívá v rozdílu mezi částkou úroků, která byla splacena příjemci dotací, a částkou úroků, které by bylo možno dosáhnout z částky zaplacené navíc při použití obvyklé úrokové sazby – v případě země Horní Rakousko průměrné úrokové sazby spolkových dluhopisů. Zda budeme tento rozdíl chápat jako ušlý zisk, neboť tato spolková země mohla peníze zaplacené navíc investovat za průměrnou úrokovou sazbu spolkových dluhopisů, nebo jako utrpěnou ztrátu, neboť si sama musela tyto peníze opatřit za průměrnou úrokovou sazbu spolkových dluhopisů, vede v konečném důsledku ke stejnému výsledku. Ušlý zisk z úroků a utrpěná ztráta úroků v důsledku určité chybějící částky během určitého období jsou totiž dvěma stranami jedné mince, která spočívá v tom, že tuto částku nebylo možno ani investovat ani s ní nebylo možno hospodařit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nevýhoda způsobená tím, že během určitého období chyběla určitá částka, stejně jako výhoda získaná dostupností určité částky během určitého období jsou obvykle vyrovnány tím, že částky, které mají být splaceny, musí být vráceny s připočtením úroků vzniklých od jejich splatnosti při použití běžné úrokové sazby. Například částky, které musí na základě rozhodnutí Soudního dvora nebo smírné dohody vracet unijní orgány, musí být vráceny včetně úroků (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-71" href="#t-71">71</a>
</span>). Stejně tak musí být včetně úroků vrácena podpora, kterou je nutno vracet na základě rozhodnutí Komise o navrácení podpory (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-72" href="#t-72">72</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je-li protiprávní podpora následně Komisí označena za neslučitelnou se společným trhem, je neoprávněná výhoda, kterou příjemce podpory získal tím, že podporou mohl disponovat již před rozhodnutím Komise o slučitelnosti, kompenzována tím, že sice nemusí vracet podporu samotnou, musí však uhradit úroky, které by musel zaplatit, pokud by dotčenou částku musel do doby rozhodnutí Komise financovat úvěrem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-73" href="#t-73">73</a>
</span>). A v případě, že protiprávní podpora spočívala v bezúročném úvěru nebo úvěru poskytnutém za zvýhodněný úrok, odpovídá vracená částka rozdílu mezi úrokem splatným podle úrokové sazby běžné na trhu a skutečně zaplaceným úrokem (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-74" href="#t-74">74</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávaná věc se podobá posledně uvedené konstelaci, neboť škoda, kterou uplatňuje země Horní Rakousko, nezahrnuje vrácení částky zaplacené navíc v důsledku kartelové dohody, nýbrž pouze úroky, které by příjemci dotace za částku zaplacenou navíc v důsledku kartelové dohody museli při běžné úrokové sazbě zaplatit, s odpočtem zvýhodněných úroků, které příjemci dotace již této spolkové zemi sami zaplatili. Částku zaplacenou navíc v důsledku kartelové dohody tato spolková země naopak zpět nepožaduje, neboť tuto částku navýšenou v důsledku kartelové dohody nezaplatila spolková země samotná, nýbrž právě příslušní příjemci podpory s pomocí úvěrů za zvýhodněný úrok poskytnutých zemí Horní Rakousko.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto smyslu se projednávaná věci liší od případu, kdy je stavební projekt financován za tržních podmínek: v takovém případě by poskytovateli úvěru nevznikla žádná škoda, neboť poskytnuté úvěry by mu byly vráceny s úrokem běžným na trhu, avšak o to vyšší by byl ušlý úrok investora, který by účastníci kartelové dohody museli bezpochyby nahradit. Okolnost, že místo toho veřejný poskytovatel úvěru poskytl podpůrný úvěr za zvýhodněných podmínek, neodůvodňuje snížení odpovědnosti účastníků kartelové dohody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci totiž v důsledku stejné příčiny – navýšení ceny v důsledku kartelové dohody – vznikly dvě různé škody: na jedné straně škoda příjemců dotace, spočívající v navýšení ceny v důsledku kartelové dohody s připočtením zvýhodněných úroků zaplacených zemi Horní Rakousko za poskytnutí této částky, a na druhé straně škoda této spolkové země spočívající v úrokovém výnosu, který by byl splatný při použití běžné úrokové sazby za část zvýhodněných úvěrů navýšenou v důsledku kartelové dohody, s odečtením částky úroků, kterou zaplatili příjemci dotací a která byla v důsledku použití zvýhodněné úrokové sazby nižší (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-75" href="#t-75">75</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho zaprvé vyplývá, že argument výrobců výtahů, že škoda byla vlastně způsobena příjemcům dotace a nikoliv zemi Horní Rakousko, je třeba odmítnout. To samé platí také pro argument Komise, že škoda vzniklá v projednávané věci na ušlých úrocích bude nahrazena tím, že částka, která odpovídá škodě příjemců dotace (navýšená cena plus zvýhodněné úroky zaplacené z tohoto navýšení), musí být vrácena i s úroky. Oba argumenty totiž vychází z chybné úvahy o tom, že škoda příjemců dotací je shodná se škodou této spolkové země. Argument Komise se mimoto zakládá na záměně okolnosti, že škoda uplatňovaná spolkovou zemí samotnou jsou ušlé úroky, s okolností, že musí být uhrazeny veškeré částky náhrady škody způsobené kartelovou dohodou jakéhokoliv druhu – je tedy lhostejno, zda se jedná o ušlý úrok, škody v důsledku příliš vysokých cen nebo jiné škody – s připočtením úroků z těchto částek samotných od okamžiku jejich splatnosti (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-76" href="#t-76">76</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z povahy škody uplatňované zemí Horní Rakousko navíc vyplývá, že chybná je i argumentace výrobců výtahů a Komise, že se u této škody jedná pouze o škodu hypotetickou, neboť tato spolková země beztak nemohla částky úvěrů zaplacených v důsledku kartelové dohody navíc investovat s výnosem. Jak již totiž bylo vysvětleno výše v bodech 114 a 115 tohoto stanoviska, běžné právní situaci a praxi odpovídá chápání pouhé protiprávní absence určité částky během určitého období jako finančně uchopitelné škody, aniž by k tomu bylo zapotřebí dalšího odůvodnění. Stejně tak je v souladu s běžnou právní situací a praxí, že je tato škoda vyjádřena v podobě úrokového výnosu, kterého by bylo dosaženo při použití relevantní úrokové sazby z příslušné částky během odpovídající doby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu je nutno zamítnout nejprve argument Komise a výrobců výtahů, že škoda uplatňovaná zemí Horní Rakousko představuje dodatečný úrokový zisk a tedy lucrum cessans, kterého by tato spolková země mohla dosáhnout pouze v případě, že by dotčené částky v rozporu s účelem a právem nepoužila k poskytování zvýhodněných úvěrů na podporu bytové výstavby, nýbrž na spekulativní obchody na finančním trhu. Škoda, pro kterou tato spolková země požaduje náhradu, je totiž spíše majetkovou újmou a tím tedy damnum emergens, která, jak je vyloženo v bodech 114, 115 a 120 tohoto stanoviska, spočívá v tom, že nemohla v relevantním období nadměrně vyplacenými částkami úvěrů disponovat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že mylná je i argumentace, že země Horní Rakousko dostatečně neprokázala, že mohla dotčené částky investovat za průměrnou úrokovou sazbu spolkových dluhopisů, nebo dostatečně a příp. včas neuvedla, že si tyto částky sama musela opatřit za tuto úrokovou sazbu formou úvěrů nebo je musela použít k umořování běžných úvěrů. Účel zákonného nároku na úrok přece spočívá právě v tom, že není nutno dokazovat konkrétní zisky dosažené možností investování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak při jednání vysvětlila země Horní Rakousko, samotná rakouská judikatura vytvořila zásadu, podle níž mají být prostředky dostupné orgánům veřejné moci investovány do spolkových dluhopisů s pevným úrokem a tato úroková sazba slouží jako orientační hodnota při výpočtu ztrát, které vzniknou přechodnou absencí takovýchto prostředků. Podle tvrzení země Horní Rakousko byla právě tato judikatura použita na její škodu v projednávané věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">To znamená, že takový státní poskytovatel úvěru, jako je země Horní Rakousko, nemusí v takové situaci, jako je situace v projednávané věci, doložit a prokázat, že mohl spornou částku investovat se ziskem nebo ji použít na splácení běžných úvěrů. Spíše postačuje, že takovýto poskytovatel úvěru před vnitrostátním soudem doloží, jaká částka a jak dlouho mu chyběla a případně jaká by byla příslušná úroková sazba. Jak tato spolková země správně uvádí, speciálně veřejným poskytovatelům úvěru nad tento rámec uložená povinnost prokázat, že měli pravomoc dotčené částky příslušně investovat nebo je použít na splácení vlastních úvěrů, by se rovnala neodůvodněnému znevýhodnění státních aktérů v porovnání se soukromými aktéry, pro které žádná taková důkazní povinnost neplatí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pouze pro úplnost je tedy nutno konstatovat, že země Horní Rakousko v projednávaném řízení přesvědčivě doložila, že má nejen pravomoc k tomu, aby dočasně dostupné prostředky určené na podporu bytové výstavby až do jejich dalšího účelově vázaného použití (výplata příjemcům dotace) buď s pevným úrokem investovala do spolkových dluhopisů nebo je použila na splácení běžných úvěrů, nýbrž že dokonce v rámci své správy aktiv byla povinna tak učinit. Stejně tak tato spolková země vysvětlila, že svou škodu již ve své úvodní argumentaci v původním řízení opřela jak o možnost investovat dotčené částky za podmínek běžných na trhu, jakož i o možnost použít tyto částky na splácení vlastních úvěrů. Zdá se, že toto bylo také rozhodnutím soudu ve druhém stupni původního řízení potvrzeno (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-77" href="#t-77">77</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že taková škoda, jako je škoda, kterou uplatňuje země Horní Rakousko v původním řízení, musí být nahrazena na základě článku 101 SFEU, z něhož přímo vyplývá právo každého na náhradu škody vzniklé porušením hospodářské soutěže. V souladu s rozdělením úkolů mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy nyní přísluší předkládajícímu soudu, aby stanovil přesný rozsah škody, jež má být nahrazena (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-78" href="#t-78">78</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke škodě způsobené veřejnosti nedostatečným provedením podpory bytové výstavby v důsledku kartelové dohody</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již bylo objasněno výše, argument, že čistě politická škoda vzniklá veřejnosti, kterou v projednávané věci způsobila kartelová dohoda o výtazích, není nahraditelná, se vůbec nevztahuje na škodu dotčenou v původním řízení a není tedy relevantní (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-79" href="#t-79">79</a>
</span>). Pouze pro doplnění je tedy nutno konstatovat, že tento argument je ostatně mylný i ve věcné rovině.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nezávisle na otázce konkrétního výpočtu vzniklé škody, která musí být zodpovězena ve druhém kroku, by se totiž jednalo o neakceptovatelnou podobu pravidla „privatizace zisků a socializace ztrát“, pokud by škoda způsobená veřejnosti nedostatečným provedením povinnosti péče o obecné blaho v důsledku kartelové dohody nebyla ze své podstaty nahraditelná nebo dokonce by byla považována za neexistující.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se týče hmotné a konkrétní podoby i finančního charakteru a vyčíslitelnosti škody vzniklé „veřejnosti“, je pravda, že může být obtížné tuto škodu konkrétně vyčíslit. V takovýchto případech však lze použít ekonomické modelové výpočty nebo zvážit možnost koncipovat dotčenou škodu jako újmu nemajetkovou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Lze si také představit, že mohou existovat případy, v nichž je obtížné určit právnickou osobu, která má konkrétně nahradit škodu vzniklou „veřejnosti“. V takovýchto případech by však bylo možno uvážit, že náhradu vzniklé škody bude požadovat zástupce veřejného zájmu jako reprezentant veřejnosti a náhrada škody uložená původci škody bude vložena do fondu, jehož výnosy budou využity ve prospěch veřejnosti (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-80" href="#t-80">80</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dílčí závěr</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedených úvah vyplývá, že škoda země Horní Rakousko spočívající v tom, že částka úvěru poskytnutá procentem výrobních nákladů byla vyšší, než by tomu bylo bez kartelové dohody, a proto tato spolková země nemohla tyto částky investovat za úrok běžný na trhu nebo je použít na splácení běžných úvěrů, je škodou, která musí být nahrazena podle článku 101 SFEU, pokud mezi touto škodou a dotčenou cenovou dohodou existuje dostatečně přímá souvislost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">c)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K dostatečně přímé souvislosti mezi porušením práva a škodou</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z dosavadních úvah vyplývá, že dvě ze tří podmínek pro náhradu škody země Horní Rakousko, a sice zahrnutí poškozeného a škody do účelu ochrany článku 101 SFEU a existence skutečné, nahraditelné škody, jsou splněny. Nyní je tedy rozhodující, zda mezi kartelovou dohodou o výtazích a škodou země Horní Rakousko existuje dostatečně přímá příčinná souvislost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise to popírají. Zaprvé totiž podle jejich názoru neexistuje dostatečně konkrétní souvislost mezi cenami výtahů zvýšenými v důsledku kartelové dohody a podpůrnými opatřeními země Horní Rakousko (1). A zadruhé nebyla škoda vzniklá zemi Horní Rakousko pro výrobce výtahů podílející se na kartelové dohodě absolutně předvídatelná (2).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke konkrétní souvislosti mezi cenou výtahů a výší úvěru</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů nezpochybňují, že existenci dostatečně přímé souvislosti mezi cenami výtahů zvýšenými v důsledku kartelové dohody a škodou vzniklou zemi Horní Rakousko nelze popřít na základě skutečnosti, že tato spolková země samotná nebyla v přímém smluvním vztahu s výrobci výtahů, kteří jsou účastníky kartelové dohody. Takováto argumentace by ostatně byla odsouzena k neúspěchu, neboť nejpozději od rozsudku ve věci Kone je jasné, že takováto skutečnost nemůže být rozhodující (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-81" href="#t-81">81</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů však namítají, že uznání dostatečně přímé souvislosti mezi kartelovou dohodou o výtazích a škodou země Horní Rakousko související s poskytnutím dotací by vedlo k bezbřehému rozšíření odpovědnosti účastníků kartelové dohody za všechny následné škody vyplývající z přímých škod způsobených kartelovou dohodou, které již nemají nic společného s trhem relevantním pro kartelovou dohodu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrdí, že je pravda, že veřejné dotace v zásadě mohou mít vliv na stavební činnost. To samé ale platí například také pro úrokovou politiku bank, podobu daňového systému nebo jiné regulační činnosti státu. Pokud bychom předpokládali dostatečně přímou souvislost mezi kartelovou dohodou o výtazích a škodou vzniklou zemi Horní Rakousko, znamenalo by to vycházet z nahraditelnosti každé škody, kterou orgány veřejné moci utrpí v rámci realizace i zcela obecných daňových, regulačních nebo jiných opatření jen proto, že tato opatření by mohla mít nějaké dopady na trh dotčený kartelovou dohodou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto argumenty nelze přijmout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Opatření země Horní Rakousko, o které se v původním řízení jedná, totiž není obecným opatřením srovnatelným s daňovou či jinou úpravou. Politika podpory bytové výstavby této spolkové země sice je obecným opatřením sociální politiky, jímž jsou podporováni nejen jednotliví příjemci dotace, nýbrž také obecně zájmy veřejného blaha této spolkové země. Poskytování podpůrných úvěrů, ke kterému dochází v rámci této obecné politiky na podporu bytové výstavby a při jejímž naplňování vznikla sporná škoda, je však souhrnem zcela konkrétních opatření v jednotlivých případech, která jsou přijímána vůči jednotlivým příjemcům podpory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak objasnila země Horní Rakousko, výše jednotlivých úvěrů odpovídá nejen určité procentní sazbě nákladů na výstavbu, nýbrž v úvěrových podkladech je detailně uveden přesný rozpis těchto nákladů, takže z nich vyplývají také přesné náklady na instalované výtahy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnost, zda země Horní Rakousko měla vliv na složení těchto nákladů a zejména na výběr výtahů zvolených v konkrétním případě – což výrobci výtahů popírají – není relevantní. Postačuje, že je jasné, že jednotlivé podpořené projekty byly včetně instalovaných výtahů a nákladů na ně podrobně uvedeny v dotačních podkladech. O to se spolková země ostatně opírala také v původním řízení při výpočtu přesné výše škody (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-82" href="#t-82">82</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Uplatňovaná škoda tedy v žádném případě není nějakým vágním důsledkem obecného regulačního opatření, které mělo náhodou účinky na trhu dotčeném kartelovou dohodou. Spíše lze v každém jednotlivém případě konkrétně prokázat souvislost mezi zvýšenou cenou instalovaných výtahů a k tomu procentuálně vypočítanou částkou příslušného podpůrného úvěru. Škoda země Horní Rakousko je tedy v dostatečně přímé souvislosti s cenou navýšenou v důsledku kartelové dohody na rakouském trhu s výtahy a uznání této souvislosti v projednávané věci v žádném případě nelze srovnávat s bezbřehým rozšiřováním odpovědnosti účastníků kartelové dohody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K předvídatelnosti škody země Horní Rakousko účastníky kartelové dohody o výtazích</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již bylo vysvětleno výše, zkoumání existence dostatečně přímé příčinné souvislosti mezi porušením práva a škodou slouží také k zajištění toho, že osoba musí v důsledku svého protiprávního jednání odpovídat pouze za takové škody, jejichž vznik mohla rozumně předpovídat (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-83" href="#t-83">83</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od argumentace Komise není otázka předvídatelnosti určitého druhu škod pro účastníky porušení hospodářské soutěže čistě věcnou otázkou, jejíž posouzení přísluší pouze a jedině předkládajícímu soudu. Jak již bylo objasněno, z rozsudku Soudního dvora ve věci Kone naopak vyplývá, že Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce abstraktně a obecně posuzuje, zda jsou splněny podmínky stanovené unijním právem pro náhradu škody sporné v původním řízení, zatímco následně je úkolem předkládajícího vnitrostátního soudu, aby posoudil, zda jsou tyto podmínky v konkrétním případě také skutečně splněny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-84" href="#t-84">84</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">144.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr tak v rozsudku Kone výslovně posuzoval, zda účinky cenového deštníku („umbrella pricing“), kdy nezúčastněný třetí subjekt na základě tržních cen zvýšených v důsledku kartelové dohody stanoví své ceny výše, než by to bylo možné za běžných podmínek hospodářské soutěže, jsou z abstraktního pohledu předvídatelným možným důsledkem kartelových dohod, o kterém musí účastníci kartelové dohody vědět. Vzhledem k tomu, že tomu tak bylo, musel následně předkládající soud zkoumat, zda vzhledem k okolnostem projednávaného případu a zvláštnostem dotčeného trhu mohla mít dotčená kartelová dohoda skutečně za následek použití cenového deštníku třetími osobami jednajícími samostatně a účastníci kartelové dohody o tom museli vědět (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-85" href="#t-85">85</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">145.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci je tedy nutno posoudit, zda taková škoda související s dotacemi, jako je ta, kterou požaduje země Horní Rakousko v původním řízení, představuje z abstraktně obecného pohledu možný předvídatelný následek kartelové dohody, jejímž cílem je zajištění vyšších cen, než jsou ceny dosažitelné za běžných tržních podmínek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">146.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobci výtahů a Komise tvrdí, že z toho nelze v žádném případě vycházet. Naopak již jen pokus vyjádřit tvrzení země Horní Rakousko o vzniklé škodě krátce a srozumitelně podle jejich názoru ukazuje, jak vykonstruovaná a „zcestná“ jsou. Žádný obezřetný výrobce výtahů nemůže a nemusí počítat s tím, že veřejnoprávní územní celek, jehož jednání není orientováno na zisk, použije veřejné peníze místo na naplňování svých politických úkolů ve prospěch veřejného blaha v rozporu s jejich účelem a protiprávně ke spekulacím na finančním trhu a ve výsledku tedy k jinému než stanovenému účelu. Takovéto chování je v rozporu s jakoukoliv obecnou životní zkušeností, a proto je škoda vzniklá ztrátou takovéto možnosti spekulací pro hospodářské subjekty, jako jsou výrobci výtahů, zcela nepředvídatelná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">147.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato argumentace postrádá jakýkoliv základ.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">148.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé je ve stavebnictví naprosto běžné, že investoři financují své projekty prostřednictvím úvěrů. Pro účastníky kartelové dohody, jejímž cílem je dosažení vyšších cen než za běžných tržních podmínek, je tedy předvídatelné, že škoda vzniklá navýšenými cenami bude přenesena na financující subjekty investorů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">149.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dotčená podpůrná opatření v pevném zákonném rámci navíc byla, jak výrobci výtahů během jednání sami uznali, hospodářským subjektům, které podnikaly ve stavebnictví nebo vyráběly stavební prvky, jako jsou výtahy, dobře známa. Výrobci výtahů tedy museli počítat s tím, že jejich navýšené ceny budou minimálně zčásti financovány úrokově zvýhodněnými podpůrnými úvěry.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">150.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně hospodářský subjekt k tomu, aby mohl předpokládat, že takovému státnímu poskytovateli úvěrů, jako je země Horní Rakousko, může v důsledku nadměrného poskytování dotačních prostředků v důsledku kartelové dohody vzniknout škoda na ušlých úrocích, nemusí vycházet z toho, že tento státní aktér jedná v rozporu s účelem, právem a pravomocemi tím, že peněžní prostředky, které má k dispozici pro potřeby obecného blaha použije místo původního účelu k tomu, aby vystupoval na finančních trzích spekulativně a se záměrem dosáhnout zisku. Jak bylo vysvětleno v bodech 114, 115 a 120 tohoto stanoviska, běžné právní situaci a praxi spíše odpovídá, že protiprávní absence určité částky po určitou dobu je chápána jako ušlý úrok.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dílčí závěr</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">151.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z výše uvedeného vyplývá, že taková škoda jako je škoda, která vznikla zemi Horní Rakousko tím, že výše úvěru poskytovaná v procentní sazbě výrobních nákladů byla vyšší, než by byla bez kartelové dohody, a proto tyto částky nebylo možno investovat za úrok běžný na trhu nebo je použít na splácení běžných úvěrů, má dostatečně přímou souvislost s kartelovou dohodou a je pro účastníky kartelové dohody předvídatelná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">VI.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">152.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě výše uvedeného navrhuji Soudnímu dvoru, aby o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) rozhodl následovně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-225" title="page-3">
      „Článek 101 SFEU je nutno vykládat v tom smyslu, že náhradu škod mohou od účastníků kartelové dohody požadovat i ty osoby, které na trhu dotčeném kartelovou dohodou nepůsobí jako poskytovatelé nebo zájemci. To zahrnuje státní poskytovatele úvěru, kteří za zvýhodněných podmínek poskytují úvěry odběratelům účastníků kartelové dohody a jejichž škoda spočívá v tom, že částka úvěru poskytnutá v procentní sazbě výrobních nákladů byla vyšší, než by byla bez kartelové dohody, a proto nemohli tyto částky investovat za úrok běžný na trhu nebo je použít na splacení běžných úvěrů.“
    </p>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>) Původní jazyk: němčina.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>) Viz již rozsudky ze dne 6. listopadu 2012, Otis a další (C‑199/11, EU:C:2012:684), ze dne 18. července 2013, Schindler Holding a další v. Komise (C‑501/11 P, EU:C:2013:522), a ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>) Viz rovněž rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 18); viz také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 17).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. 2014, L 349, s. 1).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>) Žaloba země Horní Rakousko byla v prvním stupni podána 2. února 2010 u Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni); směrnice 2014/104 vstoupila v platnost podle svého článku 23 dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku, tedy 25. prosince 2014.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>) Viz k tomu moje stanovisko ve věci Cogeco Communications (C‑637/17, EU:C:2019:32, bod 60).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>) Směrnice podle svého dvanáctého bodu odůvodnění „potvrzuje acquis communautaire týkající se práva na náhradu škody způsobené porušením unijních právních předpisů o hospodářské soutěži, zejména pokud jde o aktivní legitimaci a vymezení škody, jak je vymezeno v judikatuře Soudního dvora, a nepředjímá případný další vývoj tohoto acquis“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>) Viz k tomu také rozsudky ze dne 6. listopadu 2012, Otis a další (C‑199/11, EU:C:2012:684, bod 18 a další), ze dne 18. června 2013, Schindler Holding a další v. Komise (C‑501/11 P, EU:C:2013:522, bod 10 a další) a ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, body 5 a 6), a také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 5).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>) Usnesení Oberlandesgericht Wien (Vrchní zemský soud ve Vídni, Rakousko) jako soudu rozhodujícího v kartelových věcech ze dne 14. prosince 2007 (spisová značka 25 Kt 12/07).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>) Usnesení Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) jako nejvyššího soudu rozhodujícího v kartelových věcech ze dne 8. října 2008 (spisová značka 16 Ok 5/08).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>) Viz k tomu také rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 7 a další) a také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 6 a další).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>) To vyplývá také z argumentace země Horní Rakousko obsažené v dílčím rozsudku Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni, Rakousko) (soud prvního stupně v původním řízení) ze dne 21. září 2016 (spisová značka 40 Cg 65/10z-66, s. 5 a 6) a v usnesení Oberlandesgericht Wien (Vrchní zemský soud ve Vídni) jako odvolacího soudu (soud druhého stupně v původním řízení) ze dne 27. dubna 2017 (spisová značka 5 R 193/16p-73, s. 6 a 7).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>) Země Horní Rakousko je účastníkem původního řízení jako žalobkyně pod číslem 1. Ostatními žalobci, kteří jsou účastníky tohoto řízení, jsou stavební společnosti provádějící bytovou výstavbu. Předložená žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se podle dílčího rozsudku Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni, Rakousko) (soud prvního stupně v původním řízení) ze dne 21. září 2016 (spisová značka 40 Cg 65/10z-66) týká pouze žaloby podané zemí Horní Rakousko.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>) Dílčí rozsudek Handelsgericht Wien (obchodní soud ve Vídni) ze dne 21. září 2016 (spisová značka 40 Cg 65/10z-66).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>) Usnesení Oberlandesgericht Wien (Vrchní zemský soud ve Vídni) jako odvolacího soudu ze dne 27. dubna 2017 (spisová značka 5 R 193/16p-73).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>) Stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, body 27 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>) Spisová značka 9 Ob 44/17m.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>) Viz výše bod 11 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>) Rozsudky ze dne 14. března 2013, Allianz Hungária Biztosító a další (C‑32/11, EU:C:2013:160, body 17 a násl.), ze dne 26. listopadu 2015, Maxima Latvija (C‑345/14, EU:C:2015:784, bod 11 a násl.), ze dne 21. července 2016, VM Remonts a další (C‑542/14, EU:C:2016:578, body 45 a násl.) a ze dne 31. května 2018, Ernst &amp; Young (C‑633/16, EU:C:2018:371, body 28 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>) Viz například rozhodnutí ze dne 21. prosince 1995, Max Mara (C‑307/95, EU:C:1995:465, bod 5) a rozsudky ze dne 13. prosince 2012, Caves Krier Frères (C‑379/11, EU:C:2012:798, body 35 a 36) a ze dne 10. ledna 2019, ET (C‑97/18, EU:C:2019:7, bod 24).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>) Rozsudky ze dne 15. června 1999, Andersson a Wåkerås-Andersson (C‑321/97, EU:C:1999:307, bod 31 a násl.), ze dne 10. ledna 2006, Ynos (C‑302/04, EU:C:2006:9, bod 30 a 34 a násl.) a ze dne 27. června 2018, Varna Holideis (C‑364/17, EU:C:2018:500, bod 17).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 14. února 2012, Toshiba Corporation a další (C‑17/10, EU:C:2012:72, body 61 a 62) a také moje stanovisko ve věci Toshiba Corporation a další (C‑17/10, EU:C:2011:552, bod 49 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 14. února 2012, Toshiba Corporation a další (C‑17/10, EU:C:2012:72, body 44 a násl.) a také moje stanovisko ve věci Toshiba Corporation a další (C‑17/10, EU:C:2011:552, bod 37 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>) Viz výše bod 11 bod tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>) Viz k posouzení budoucích účinků určitého skutkového stavu, který nastal ještě před přistoupením členského státu k EU, podle právního stavu platného později, rozsudek ze dne 3. září 2014, X (C‑318/13, EU:C:2014:2133, bod 21 a násl.) a také moje stanovisko ve věci X (C‑318/13, EU:C:2014:333, bod 18 a další).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>) Rozsudky ze dne 7. září 1999, Beck a Bergdorf (C‑355/97, EU:C:1999:391, bod 22), ze dne 23. ledna 2018, F. Hoffmann-La Roche a další (C‑179/16, EU:C:2018:25, bod 45), ze dne 29. května 2018, Liga van Moskeeën en Islamitische Organisaties Provincie Antwerpen a další (C‑426/16, EU:C:2018:335, bod 31) a ze dne 25. července 2018, Confédération paysanne a další (C‑528/16, EU:C:2018:583, bod 73).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>) Stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:100, bod 39).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>) V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 20. září 2001, Courage a Crehan (C‑453/99, EU:C:2001:465, bod 23 až 26), ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 58 až 61 a 63), dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 20 až 22), a ze dne 14. března 2019, Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:204, bod 24 až 26), a také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 26).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>) Viz rozsudky ze dne 20. září 2001, Courage a Crehan (C‑453/99, EU:C:2001:465, bod 29), ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 62 a 64), dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 24 až 26) a ze dne 14. března 2019, Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:204, bod 27).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>) Viz zejména body 3, 4, 11, 12 a 13 odůvodnění a články 1, 3 a 4 směrnice 2014/104.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>) Viz stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:100, bod 33): „Avšak které otázky týkající se žalob na náhradu škody jsou upraveny v unijním právu a které z nich jsou naopak upraveny vnitrostátními právními předpisy členských států?“</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>) Viz moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 23) a, jako příklad takovýchto způsobů výkonu práva na náhradu škody, rozsudek ze dne 28. března 2019, Cogeco Communications (C‑637/17, EU:C:2019:263, bod 42 a násl. a 56 a násl.) a moje stanovisko ve věci Cogeco Communications (C‑637/17, EU:C:2019:32, bod 75 a násl. a 87 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-34" href="#c-34">34</a>
</span>) Stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:100, body 40 a 41).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-35" href="#c-35">35</a>
</span>) Rozsudek ze dne 14. března 2019, Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:204, bod 28, s odkazem na body 60 až 62 stanoviska generálního advokáta N. Wahla v této věci [EU:C:2019:100]).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-36" href="#c-36">36</a>
</span>) Viz bod 40 a poznámka pod čarou 29 tohoto stanoviska a zde citovaná judikatura.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-37" href="#c-37">37</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 95 až 97) a také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 27).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-38" href="#c-38">38</a>
</span>) Viz k věci Kone moje stanovisko v této věci (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 19): Zde byla otázka, zda mezi kartelovou dohodou a škodami, které vyplývaly z cenového deštníku, existovala dostatečně úzká souvislost. Cenový deštník („umbrella pricing“) se vyznačuje tím, že třetí osoba, která není účastníkem kartelové dohody, stanoví své ceny na základě tržních cen zvýšených v důsledku kartelové dohody výše, než by tak mohla učinit za normálních podmínek hospodářské soutěže.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-39" href="#c-39">39</a>
</span>) Rozsudek ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 64) (Kurziva provedena autorem tohoto stanoviska).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-40" href="#c-40">40</a>
</span>) Viz již moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, body 35 a 53 a násl.)</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-41" href="#c-41">41</a>
</span>) Rozsudky ze dne 18. ledna 1984, Kero (327/82, EU:C:1984:11, bod 11), ze dne 11. července 2006, Chacón Navas (C‑13/05, EU:C:2006:456, bod 40) a ze dne 21. prosince 2016, Associazione Italia Nostra Onlus (C‑444/15, EU:C:2016:978, bod 66).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-42" href="#c-42">42</a>
</span>) V tomto smyslu viz moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 29). Mimořádný význam jednotných právních úprav náhrady škody v právu hospodářské soutěže také podtrhují body 8 a 9 odůvodnění směrnice 2014/14.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-43" href="#c-43">43</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 14. března 2019, Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:204, bod 28, s odkazem na body 60 až 62 stanoviska generálního advokáta N. Wahla v této věci [EU:C:2019:100]).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-44" href="#c-44">44</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 24 a 32).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-45" href="#c-45">45</a>
</span>) Viz stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:100, bod 37 a poznámka pod čarou 20) a rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 27 a násl. a zejména body 34 a 37). Generální advokát N. Wahl uvádí pro porovnání jako příklady posouzení na základě zásady rovnocennosti a efektivity rozsudky ze dne 14. června 2011, Pfleiderer (C‑360/09, EU:C:2011:389, bod 30 až 32), ze dne 6. června 2013, Donau Chemie a další (C‑536/11, EU:C:2013:366, bod 32 až 34), k nimž lze nyní přidat také rozsudek ze dne 28. března 2019, Cogeco Communications (C‑637/17, EU:C:2019:263, bod 43 až 55).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-46" href="#c-46">46</a>
</span>) Viz body 1 a 36 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-47" href="#c-47">47</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-48" href="#c-48">48</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 27 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-49" href="#c-49">49</a>
</span>) Viz v tomto směru již rozsudek ze dne 6. listopadu 2012, Otis a další (C‑199/11, EU:C:2012:684, bod 65).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-50" href="#c-50">50</a>
</span>) Viz k podmínkám mimosmluvní odpovědnosti unijních orgánů rozsudky ze dne 29. září 1982, Oleifici Mediterranei v. EHS (26/81, EU:C:1982:318, bod 16) a ze dne 18. března 2010, Trubowest Handel a Makarov v. Rada a Komise (C‑419/08 P, EU:C:2010:147, bod 40); k nárokům jednotlivců na náhradu škody vůči členským státům na základě porušení unijního práva viz rozsudky ze dne 19. listopadu 1991, Francovich a další (C‑6/90 a C‑9/90, EU:C:1991:428, bod 40), ze dne 5. března 1996, Brasserie du pêcheur a Factortame (C‑46/93 a C‑48/93, EU:C:1996:79, bod 51) a ze dne 14. března 2013, Leth (C‑420/11, EU:C:2013:166, bod 41).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-51" href="#c-51">51</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 34). V tomto smyslu viz také již rozsudek ze dne 6. listopadu 2012, Otis a další (C‑199/11, EU:C:2012:684, bod 66).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-52" href="#c-52">52</a>
</span>) V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. září 2018, IR (C‑68/17, EU:C:2018:696, bod 56).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-53" href="#c-53">53</a>
</span>) Viz body 3 a 13 odůvodnění směrnice 2014/104.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-54" href="#c-54">54</a>
</span>) Rozsudek ze dne 6. listopadu 2012, Otis a další (C‑199/11, EU:C:2012:684, body 43 a 44).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-55" href="#c-55">55</a>
</span>) V tomto smyslu viz také rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 32) a ze dne 22. října 2015, AC-Treuhand v. Komise (C‑194/14 P, EU:C:2015:717, bod 36).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-56" href="#c-56">56</a>
</span>) V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 20. září 2001, Courage a Crehan (C‑453/99, EU:C:2001:465, bod 26), ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 60) a ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 21).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-57" href="#c-57">57</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 23 a zde citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-58" href="#c-58">58</a>
</span>) Rozsudek ze dne 6. června 2013, Donau Chemie a další (C‑536/11, EU:C:2013:366, bod 24). Viz k oběma funkcím práva na náhradu škody z kartelové dohody také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, body 59, 60 a 71) a stanovisko generálního advokáta N. Wahla ve věci Skanska Industrial Solutions a další (C‑724/17, EU:C:2019:100, bod 28).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-59" href="#c-59">59</a>
</span>) Stejnou měrou může také podnik, který není poskytovatelem nebo zájemcem na trhu dotčeném kartelovou dohodou, spolupůsobit na vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na tomto trhu a tím porušovat článek 101 SFEU; viz rozsudek ze dne 22. října 2015, AC‑Treuhand v. Komise (C‑194/14 P, EU:C:2015:717, bod 26 a 33 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-60" href="#c-60">60</a>
</span>) Viz bod 40 tohoto stanoviska a judikatura citovaná ve zde uvedené poznámce pod čarou 29.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-61" href="#c-61">61</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 19, 33 a 37).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-62" href="#c-62">62</a>
</span>) Viz také moje stanovisko ve věci Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:45, bod 33).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-63" href="#c-63">63</a>
</span>) Viz body 66 a 67 výše a dále body 132 a násl. tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-64" href="#c-64">64</a>
</span>) Viz výše, bod 80 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-65" href="#c-65">65</a>
</span>) Viz výše, bod 79 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-66" href="#c-66">66</a>
</span>) Ustanovení § 33 odst. 3 Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen (zákon proti omezování hospodářské soutěže) (GWB) stanoví, že „každý, jehož se jako soutěžitele nebo jiného účastníka na trhu dotýká protiprávní jednání“ je dotčen porušením hospodářské soutěže a tedy osobou oprávněnou k náhradě škody (kurzivou zvýraznila autorka stanoviska). </p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-67" href="#c-67">67</a>
</span>) Viz Logemann, H. P., Der kartellrechtliche Schadensersatz, Duncker &amp; Humblot, Berlin, 2009, s. 243 a 244.; Emmerich, V., v Immenga, U./Mestmäcker, E.‑J., Wettbewerbsrecht, 5. vydání, sv. 2, Beck, München, 2014, § 33 GWB bod 14; Heinze, C., Schadensersatz im Unionsprivatrecht, Mohr Siebeck, Tübingen, 2017, s. 191 a 192. S aktivní legitimací akcionářů, kteří mohou uplatnit vlastní škodu, která se nekryje se škodou společnosti, naopak s odkazem na judikaturu Soudního dvora souhlasí Engelhoven, P./Müller, B., „Kartellschadensersatz für Aktionäre einer kartellgeschädigten AG?“, Wirtschaft und Wettbewerb (WuW) 2018, s. 602 a násl.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-68" href="#c-68">68</a>
</span>) Viz body odůvodnění 38 až 44 a kapitola IV nazvaná „Přenesení navýšených cen“ (článek 12 a násl.) směrnice 2014/104.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-69" href="#c-69">69</a>
</span>) V tomto smyslu viz body 11, 12 a 13 odůvodnění a čl. 2 bod 6 směrnice 2014/104.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-70" href="#c-70">70</a>
</span>) K výpočtu výše podpůrných úvěrů a škody země Horní Rakousko viz výše, body 13 až 15 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-71" href="#c-71">71</a>
</span>) Viz čl. 108 odst. 4 a článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. 2018, L 193, s. 1).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-72" href="#c-72">72</a>
</span>) Viz bod 25 odůvodnění a čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. 2015, L 248, s. 9).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-73" href="#c-73">73</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 12. února 2008, CELF a Ministre de la Culture et de la Communication (C‑199/06, EU:C:2008:79, bod 51 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-74" href="#c-74">74</a>
</span>) Viz rozsudky Tribunálu z 30. dubna 1998, Cityflyer Express v. Komise (T‑16/96, EU:T:1998:78, bod 8, 43 a 50 a násl.), ze dne 27. září 2012, Itálie v. Komise (T‑257/10, nezveřejněn, EU:T:2012:504, bod 3, 4 a 146 a násl.) a ze dne 27. září 2012, Wam Industriale v. Komise (T‑303/10, nezveřejněno, EU:T:2012:505, bod 3, 4 a 154 a násl.).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-75" href="#c-75">75</a>
</span>) Podpůrné úvěry poskytnuté za zvýhodněný úrok se tak liší od ztracených dotací, s nimiž země Horní Rakousko hradí příjemcům podpory formou přímých dotací nebo dotací na anuitní splátky část jejich nákladů na výstavbu nebo splátek úvěru a které nejsou předmětem této žádost o rozhodnutí o předběžné otázce (viz výše, body 12 až 14 tohoto stanoviska). U těchto ztracených dotací se překrývají škody, které země a příjemci podpory utrpěli v důsledku navýšení ceny v souvislosti s kartelovou dohodou v tom smyslu, že škoda země spočívá ve výši podílu ztracených dotací, který odpovídá ceně výtahů navýšené v důsledku kartelové dohody, na zvýšené ceně zaplacené příjemci dotace v důsledku kartelové dohody. Příjemci přímých dotací v původním řízení proto podíl svých nároků vůči účastníkům kartelové dohody v důsledku zaplacené vyšší ceny, který odpovídá ztraceným dotacím země, postoupily na posledně jmenovanou, která tyto nároky uplatňuje vůči účastníkům kartelové dohody; viz doklady v rozsudcích v prvním a druhém stupni původního řízení v poznámce pod čarou 12 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-76" href="#c-76">76</a>
</span>) Rozsudek ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 97).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-77" href="#c-77">77</a>
</span>) Vyplývá to ze záznamu vyjádření účastníků řízení, ačkoliv soud v druhém stupni nakonec konstatoval, že země Horní Rakousko opřela výpočet své škody o ztrátu možnosti investování; viz rozhodnutí Oberlandesgericht Wien (Vrchní zemský soud ve Vídni) jako odvolacího soudu (soud druhého stupně v původním řízení) ze dne 27. dubna 2017 (č.j. 5 R 193/16p-73, s. 10, 13, 48).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-78" href="#c-78">78</a>
</span>) V tomto smyslu viz bod 46 tohoto stanoviska a rozsudek ze dne 13. července 2006, Manfredi a další (C‑295/04 až C‑298/04, EU:C:2006:461, bod 95 až 98).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-79" href="#c-79">79</a>
</span>) Viz výše, body 105 až 112 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-80" href="#c-80">80</a>
</span>) Na podobné konstrukci je založena „parens patriae antitrust actions“ v americkém právu, které umožňují state Attorneys General, aby jménem občanů souhrnně požadovali náhradu za drobné škody, které obyvatelstvu vzniknou v důsledku nadměrných cen konzumního zboží v souvislosti s kartelovou dohodou, a výnos z těchto žalob věnovat ve prospěch veřejně prospěšných projektů; viz k tomu Farmer, S. B., „More lessons from the laboratories: Cy pres distributions in parens patriae antitrust actions brought by state Attorneys General“, 68 Fordham L. Rev. 1999, s. 361 a násl.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-81" href="#c-81">81</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 33).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-82" href="#c-82">82</a>
</span>) Viz rozhodnutí Oberlandesgericht Wien (Vrchní zemský soud ve Vídni) jako odvolacího soudu (soud druhého stupně v původním řízení) ze dne 27. dubna 2017 (spisová značka 5 R 193/16p-73, s. 30 a 31).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-83" href="#c-83">83</a>
</span>) Viz výše, bod 83 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-84" href="#c-84">84</a>
</span>) Viz výše, body 66 až 68 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-85" href="#c-85">85</a>
</span>) Rozsudek ze dne 5. června 2014, Kone a další (C‑557/12, EU:C:2014:1317, bod 30 a 34).</p>
</body>
</html>
