EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.5.2020
COM(2020) 515 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Litvy na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2020
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.5.2020
COM(2020) 515 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Litvy na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2020
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k národnímu programu reforem Litvy na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2020
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 taktéž zprávu mechanismu varování, ve které není Litva uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.
(2)Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Litvě 3 pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Litva učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 4 , v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.
(3)Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí a podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Evropské unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení 5 , v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.
(4)Několik členských států vyhlásilo výjimečný stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a měla by být v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.
(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 6 . Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení Radě předestřela svůj názor, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 připouštějí stávající podmínky aktivaci doložky. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Umožní členským státům, aby se odchýlily od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě provádět v jeho rámci nezbytná opatření pro koordinaci politik v rámci Paktu.
(6)Je zapotřebí nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout veškeré ponaučení z krize.
(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování tohoto trhu. Současná krize ukázala potřebu plánů připravenosti na krizové situace ve zdravotnictví, jež zahrnují zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické zásoby základních dodávek. Jedná se o zásadní faktory pro vypracování rozsáhlejších plánů připravenosti na krizové situace.
(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 7 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Litva se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala jednotlivcům a odvětvím, kterých se zmíněné problémy dotýkají nejvíce.
(9)Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie se projeví nerovnoměrně napříč litevskými odvětvími a regiony, a to kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese riziko, že se v Litvě prohloubí rozdíly. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.
(10)Dne 15. května 2020 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 30. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.
(11)Na Litvu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.
(12)V programu stability z roku 2020 vláda předpokládá, že celkové saldo se zhorší z přebytku ve výši 0,3 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 11,4 % HDP v roce 2020. V roce 2021 pak schodek podle prognózy klesne na 3,9 % HDP. Poměr dluhu veřejného sektoru k HDP, který se v roce 2019 zvýšil na 36,3 % HDP, by podle programu stability z roku 2020 měl v roce 2020 vzrůst na 50,6 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.
(13)Litva v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijala rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc obzvláště zasaženým občanům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření 6,8 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní, dodatečné financování na nákup zdravotnických potřeb, subvence na podporu pracovních míst a sociální dávky pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance zasažené krizí COVID-19. Vzhledem k tomu, že analýza návrhu a zavedení některých opatření, kterou provedla Komise, poukazuje na poměrně nízkou míru potenciálního využívání, předpokládala Komise menší dopad vládních opatření na veřejné finance. Litva navíc oznámila diskreční opatření, která sice nemají přímý dopad na rozpočet, avšak přispějí k reakci na krizi, včetně podpory likvidity pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 3,8 % HDP. Mezi tato opatření patří úvěrové záruky (2,9 % HDP). Opatření přijatá Litvou jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Plné provedení těchto opatření, po němž bude následovat nové zaměření fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných fiskálních pozic ve střednědobém horizontu, pokud to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.
(14)Na základě prognózy Komise z jara 2020 se v Litvě za předpokladu nezměněné politiky očekává saldo veřejných financí ve výši –6,9 % HDP v roce 2020 a –2,7 % v roce 2021. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP.
(15)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu plánovaného překročení schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Litvy. Celkově z analýzy vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 není splněno.
(16)Podle prognózy Komise z jara 2020 se má HDP Litvy o 8 % snížit a poté má v roce 2021 následovat rychlé oživení ve výši 7,5 %. V reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 a ke zmírnění hospodářských dopadů představila Litva dne 16. března „Plán pro hospodářský stimul a zmírnění důsledků přenosu onemocnění COVID-19“. Tento plán dosahuje výše 2,5 miliardy EUR, neboli 6,3 % HDP země a zahrnuje až 500 milionů EUR (1,3 % HDP) k zajištění nezbytných zdrojů pro systém zdravotní péče. Dalších 500 milionů EUR bylo vyčleněno na ochranu pracovních míst a příjmu. Kapacita státních garančních fondů byla zvýšena o 500 milionů EUR a na stimulaci hospodářství byly schváleny další státní záruky ve výši až 500 milionů EUR. V dubnu schválila Evropská komise několik litevských programů pomoci na podporu litevského hospodářství v souvislosti v koronavirovou nákazou. Tyto programy mají podnikům pomoci pokrýt okamžité potřeby provozního kapitálu, aby mohly pokračovat v činnosti během pandemie a po ní. Kromě toho Litevská centrální banka uvolnila některé kapitálové požadavky pro komerční banky, aby zvýšily úvěrování reálné ekonomiky.
(17)Výsledky v oblasti zdraví jsou v Litvě stále pod úrovní ostatních členských států; důvodem je zčásti nedostatečně účinný systém zdravotní péče, který trpí nedostatkem finančních prostředků. Stávající pandemie tento systém vystavila dalšímu tlaku a zdůraznila další strukturální problémy, mezi něž patří pomalý pokrok při zlepšování kvality služeb, podinvestovaná primární zdravotní péče a nulový pokrok při přizpůsobování sítě nemocnic tak, aby byla efektivnější a lépe reagovala na potřeby. Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala rovněž na nerovnosti v oblasti zdraví v souvislosti s nedostatkem pracovních sil a zeměpisným nesouladem mezi službami a potřebami. Litva musí mobilizovat zdroje potřebné k řešení současné krize a zlepšení odolnosti svého systému zdravotní péče v budoucnu. Okamžitá opatření se sice zaměřují na posílení kapacit v oblasti zdravotnických pracovníků, kritického zdravotnického materiálu a vybavení za účelem záchrany lidských životů v průběhu pandemie, avšak navýšeny by měly být také dlouhodobé investice, aby se zvýšila odolnost systému zdravotní péče, tak aby byl schopen pokračovat ve svých aktivitách, vrátit se k optimálnímu fungování a připravit se na nové otřesy. Bude to vyžadovat přidělení dostatečných zdrojů na zlepšení dostupnosti, účinnosti a kvality systému zdravotní péče, aby mohl lépe reagovat na výzvy spojené s nárůstem chronických onemocnění, stárnutím a přetrvávajícími nerovnostmi v oblasti zdraví. Primární péče a rozvoj elektronického zdravotnictví hrají v tomto ohledu ústřední úlohu. Litva by měla rovněž zajistit, aby nebyla zmařena nedávná zlepšení cenové dostupnosti zdravotní péče. V zájmu odolnosti v budoucnu bude rovněž nezbytné, aby se posílila schopnost systému omezovat nezdravý životní styl (což je jeden z dalších významných faktorů stojících za špatnými výsledky v oblasti zdraví v Litvě), a bude třeba věnovat větší úsilí přípravě odvětví dlouhodobé péče na potřeby stárnoucí populace.
(18)Před pandemií COVID-19 byla účast na trhu práce vysoká a nezaměstnanost byla nízká, avšak tato krize přinesla nové výzvy. Litva zavedla s finanční pomocí Unie režim zkrácené pracovní doby, aby zmírnila dopady pandemie na zaměstnanost, a zavedla řadu dalších opatření, aby zmírnila negativní dopady na podniky a osoby samostatně výdělečně činné. Před krizí se dosah aktivních opatření politiky trhu práce snižoval a účast na vzdělávání dospělých byla nízká. V zájmu pomoci nezaměstnaným vrátit se co nejdříve na trh práce však bude zapotřebí větší dosah aktivních opatření politiky trhu práce a dalších opatření zaměřených na rozšiřování dovedností a rekvalifikaci pracovní síly. Posílení kapacit sociálních partnerů je důležité pro zajištění jejich smysluplného a včasného zapojení do přípravy procesu ukončování opatření a zotavení.
(19)Před krizí byly sice podniknuty kroky k řešení rizika chudoby a sociálního vyloučení, např. zvýšením univerzálních přídavků na děti a důchodů, avšak chudoba a příjmová nerovnost jsou stále jedny z nejvyšších v EU. Litva má srovnatelně nízké veřejné výdaje na sociální ochranu a dopad sociálních transferů na snižování chudoby je nízký – ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů je hodnocen jako kritický. Nízká progresivita a schopnost přerozdělit systém daní a dávek omezuje schopnost země financovat veřejné statky a služby a snižovat chudobu a příjmovou nerovnost. Negativní dopad pandemie COVID-19 na zaměstnanost a příjmy domácností tyto problémy pravděpodobně zhorší. Možná bude zapotřebí přijmout dočasná opatření, jako je např. revize pravidel způsobilosti, výše a doby trvání některých dávek, aby se situace těch nejvíce postižených pandemií nezhoršovala. Záchranná sociální síť by měla být rozšířena na podporu všech skupin, včetně osob samostatně výdělečně činných, atypických pracovníků a nejzranitelnějších osob. Je třeba posílit poskytování hlavních sociálních služeb a sociálního bydlení na podporu těch nejpotřebnějších.
(20)Nesmírně důležitá je podpora likvidity pro podniky prostřednictvím úvěrů a záruk ze strany veřejného sektoru se zaměřením na malé a střední podniky, avšak rozložení podpory likvidity společností musí zprostředkovatelé provést účinně a rychle a podmínky pro získání úvěru musí zohlednit krizovou situaci. Při navrhování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Zlepšit cash-flow malých a středních podniků může pomoci rovněž možnost odložení plateb daní a příspěvků na sociální zabezpečení a urychlení smluvních plateb ze strany veřejných orgánů. Nově založené začínající a rychle se rozvíjející podniky potřebují specifickou podporu, např. ve formě kapitálových podílů veřejných institucí a pobídek pro fondy rizikového kapitálu ke zvýšení jejich investic do těchto podniků. Mělo by se zachovat úsilí o snížení zbytečné regulační a administrativní zátěže a poskytování efektivních digitálních služeb občanům a podnikům.
(21)Litva by měla zajistit, aby její opatření na podporu hospodářského oživení byla zaměřená na budoucnost a usnadňovala digitální a ekologickou transformaci, v jejichž rámci je třeba řešit řadu otázek. Pokud jde o digitální transformaci, jsou digitální dovednosti pod průměrem EU a malé a střední podniky vykazují značné obtíže při nabírání zaměstnanců do oblastí IKT. Zavádění optických vláken je sice v rámci EU na nadprůměrné úrovni, a to v městských i venkovských oblastech, avšak pokrytí pevným širokopásmovým připojením a související využití je velmi nízké a mezi městy a venkovem zeje široká propast.
(22)Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice, a to rovněž prostřednictvím příslušných reforem. Pokud jde o ekologickou transformaci, zůstávají celkové emise skleníkových plynů v Litvě od roku 2010 více méně beze změny. Produktivita zdrojů v Litvě patří k nejnižším v EU a míra využití oběhových materiálů (druhotných surovin) je hluboko pod průměrem EU. V souladu s litevským národním plánem v oblasti energetiky a klimatu by dekarbonizaci hospodářství výrazně napomohlo zlepšení energetické náročnosti budov díky řešením v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, modernizace systémů vytápění a zvýšení udržitelnosti dopravního odvětví. Cílené veřejné a soukromé investice zaměřené na řešení těchto problémů a další investice s výrazným dopadem na životní prostředí a zdraví mohou podpořit růst a odolnost a pomoci zajistit udržitelné zotavení z krize. Investice, které již byly naplánovány, umožňují rychlou identifikaci projektů, jež mohou být předsunuty, a přispějí k hospodářskému oživení, například v oblasti renovace budov a energie z obnovitelných zdrojů. Přípravné práce pro střednědobá ozdravná opatření mohou vycházet z národních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu, seznamu projektů společného zájmu a plánů rozvoje infrastruktury. Kromě toho jsou litevskými klíčovými investičními prioritami projekt Rail Baltica a projekty propojení energetických sítí, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost země a její začlenění do jednotného trhu EU. K řešení některých problémů, které s sebou nese přechod na klimaticky neutrální ekonomiku, zejména v oblastech, které jsou zahrnuty do přílohy D zprávy o Litvě, by mohlo přispět programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027. Litva by tak mohla tento fond co nejlépe využít.
(23)Zatímco aktuální doporučení se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala dne 9. července 2019, se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Daná doporučení jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. Uvedené platí i pro doporučení týkající se investičních hospodářských politik. Posledně zmiňovaná doporučení by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímání zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.
(24)Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Litva plné provedení níže uvedených doporučení, přispěje k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.
(25)Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jakožto členský stát, jehož měnou je euro, a s ohledem na politické pokyny Euroskupiny by měla Litva zajistit, aby její politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu a byly i nadále koordinovány s politikami ostatních členských států eurozóny.
(26)V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Litvy, kterou zveřejnila ve své zprávě o Litvě pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Litvě adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.
(27)Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,
DOPORUČUJE Litvě v letech 2020 a 2021:
1.V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvýšit investice. Posílit odolnost systému zdravotní péče, a to mimo jiné mobilizací odpovídajících finančních prostředků a řešením nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví a klíčového zdravotnického materiálu. Zlepšit dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb.
2.Zmírnit dopad krize na zaměstnanost. Zvýšit financování a dosah aktivních opatření politiky trhu práce a podporovat dovednosti. Zajistit dosah a přiměřenost sociální záchranné sítě a zvýšit účinnost systému daní a dávek na ochranu proti chudobě.
3.Podpořit likviditu podniků, zejména malých a středních podniků a odvětví orientovaných na vývoz. V zájmu podpory hospodářského oživení předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na pokrytí a využívání širokopásmového připojení s velmi vysokou kapacitou, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a udržitelnou dopravu. Podporovat technologické inovace v malých a středních podnicích.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).