Nařízení (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (dále jen „nařízení“) stanoví, že „aby bylo zajištěno účinné provádění a náležité monitorování [uvedeného] nařízení, měla by Komise po vyžádání stanoviska Hospodářského a finančního výboru poskytnout včasné pokyny ohledně informací, které mají členské státy poskytovat ve svých národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a výročních zprávách o pokroku. Tyto pokyny by se měly zveřejnit.“ Toto oznámení takové pokyny obsahuje. Stanovisko Hospodářského a finančního výboru bylo vydáno dne 7. června 2024 a Komise je vzala na vědomí.

Tyto pokyny mají členským státům pomoci při uplatňování nařízení (EU) 2024/1263. K závaznému výkladu práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

ČÁST A

POŽADAVKY NA INFORMACE PRO STŘEDNĚDOBÉ FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍ PLÁNY

1.   Úvod

Tyto pokyny se týkají ustanovení nařízení o obsahu národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů (dále jen „střednědobé plány“ nebo jen „plány“). Poskytují členským státům pokyny pro přípravu plánů zejména v oblastech, které se týkají: způsobu přípravy plánů tak, aby zajišťovaly odpovídající politické závazky a odpovědnost členských států a zároveň omezovaly zátěž spojenou s podáváním zpráv; informací potřebných k tomu, aby Komise mohla posoudit, zda fiskální závazky splňují požadavky nařízení; informací o investičních a reformních závazcích, které je třeba předložit jako podklad pro prodloužení postupů fiskální korekce, a informací, které mají být zahrnuty do reakce členských států na doporučení pro jednotlivé země (včetně postupu při makroekonomické nerovnováze) a do společných priorit EU.

Tyto pokyny k požadavkům na informace pro střednědobé plány je nutno číst ve spojení s pokyny k výročním zprávám o pokroku. Většina tabulek ve střednědobých plánech a ve výročních zprávách o pokroku je podobná, ale budou se týkat odlišného počtu let, zahrnovat údaje s rozdílným statusem (skutečné výsledné hodnoty, odhad, prognóza nebo politické závazky) a obsahovat více či méně podrobností.

Tyto pokyny v duchu odpovědnosti jednotlivých zemí nenavrhují striktní vzorovou strukturu těchto plánů. Členské státy se mohou svobodně rozhodnout o přesné podobě a míře podrobnosti svých plánů vzhledem k tomu, že mohou mít z hlediska svých vnitrostátních účelů různé potřeby, za předpokladu, že plány budou obsahovat informace, které vyžaduje nařízení a které jsou uvedeny v tomto oznámení. Cílem těchto pokynů je pomoci členským státům při přípravě těchto plánů, a z tohoto důvodu uvádějí přehled prvků, které do nich mají být zahrnuty a které jsou nezbytné pro to, aby Komise mohla řádně posoudit soulad s uvedeným nařízením, a také šablony tabulek, které obsahují požadované informace. Plány by měly v konečném důsledku obsahovat jasně formulované informace nezbytné k tomu, aby Rada a Komise mohly zjistit, zda plány dodržují cíle a požadavky stanovené v nařízení, a aby mohly schválit daný plán prostřednictvím doporučení Rady, jehož provádění bude monitorováno (1).

Ústředním prvkem každého střednědobého plánu je závazek týkající se míry růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (dále jen „čisté výdaje“). „Čistými výdaji“ se rozumí veřejné výdaje očištěné o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií, cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti a jednorázová a jiná dočasná opatření (2). V těchto plánech se členské státy zavazují udržovat čisté výdaje v nominálním vyjádření pod úrovní ročních (a tedy i kumulativních (3)) měr růstu, které zajišťují splnění požadavků na udržitelnost dluhu a respektují ochranná opatření. Vlády mohou pro splnění tohoto závazku volit mezi omezením výdajů a/nebo diskrečním zvýšením příjmů. Ve střednědobém plánu by měly uvést hospodářskou a fiskální strategii (opatření na straně příjmů a/nebo výdajů, investice, strukturální reformy atd.), kterou hodlají realizovat, aby zajistily splnění závazků uvedených v plánu. Členské státy jsou zpravidla schopny poskytnout podrobnější informace o této strategii za předchozí roky tohoto plánu (4). V souladu s praxí členských států pak budou v ročních rozpočtech potvrzeny nebo upraveny a vyčísleny přesné politické nástroje, které zajistí dodržení tohoto závazku.

Kontrolní seznam prvků, které mají být zahrnuty do plánů

	Právní základ v nařízení	Zahrnuto v oddíle:	Zahrnuto v tabulce:
Víceletá dráha čistých výdajů (včetně dodržování záruk odolnosti schodku a udržitelnosti dluhu), jakož i…	článek 7, článek 8, čl. 13 písm. a)	oddíly 2.2; 2.4	Tabulka střednědobého plánu 1a; Tabulka střednědobého plánu 4
… základní makroekonomické předpoklady a…	čl. 13 písm. a)	oddíly 2.2; 2.3	Tabulka střednědobého plánu 1b; Tabulka střednědobého plánu 2
… plánovaná fiskálně-strukturální opatření.	čl. 13 písm. a)	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8
Referenční trajektorie nebo technické informace předané Komisí.	čl. 13 písm. b)	oddíl 2.9
Pokud národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje vyšší dráhu čistých výdajů, než jaká je uvedena v referenční trajektorii vydané Komisí, uvede spolehlivé a na datech založené ekonomické argumenty, které tento rozdíl vysvětlí.	čl. 13 písm. b)	oddíl 2.9
Investice a reformy reagující na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro jednotlivé země, a řešící společné priority Unie.	čl. 13 písm. c)	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8; Tabulka střednědobého plánu 9
Opatření reagující na doporučení pro jednotlivé země, jež jsou relevantní pro postup při makroekonomické nerovnováze a varování ze strany Komise / doporučení Rady.	čl. 13 písm. d)	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8; Tabulka střednědobého plánu 9
Dopad již uskutečněných investic a reforem.	čl. 13 písm. f)	oddíly 2.3; 2.4
Informace týkající se hlavních makroekonomických a rozpočtových předpokladů, …	čl. 13 písm. g)	oddíly2.2; 2.3 2.4;	Tabulka střednědobého plánu 1b
implicitních a podmíněných závazků, …	čl. 13 písm. g)	oddíl 2.5; 2.7	Tabulka střednědobého plánu 7
… předpokládané úrovně veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů, …	čl. 13 písm. g)	oddíl 2.4	Tabulka střednědobého plánu 4
… potřeb veřejných investic včetně těch, které souvisejí se společnými prioritami Unie, …	čl. 13 písm. g)	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 10
… konzultací s vnitrostátními parlamenty a zorganizovaného procesu konzultací, …	čl. 13 písm. g): článek 11	oddíl 2.1
… souladu a v příslušných případech doplňkovosti s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost dotčeného členského státu.	čl. 13 písm. g)	oddíly 2.1; 2.6	Tabulka střednědobého plánu 9
Dopad souboru reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení potenciálu v oblasti růstu a odolnosti, udržitelnosti veřejných financí a veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů.	čl. 14 odst. 2; čl. 13 písm. g)	oddíl 2.6
Informace o tom, jak reformy a investiční závazky, které jsou podkladem pro prodloužení, řeší společné priority Unie a příslušná doporučení pro jednotlivé země (včetně těch, která byla vydána v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze), a…	čl. 14 odst. 2	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8
… pro každou z těchto reforem a investic jasný popis, časový harmonogram a případně ukazatele.	čl. 14 odst. 3; čl. 13 písm. e)	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8
Soulad souboru reforem a investic pro prodloužení se závazky obsaženými ve schváleném plánu pro oživení a odolnost a v uzavřené dohodě o partnerství na základě víceletého finančního rámce.	čl. 14 odst. 4	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8
Pokud plán slouží jako plán nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze / makroekonomické nerovnováze, konkrétní politická opatření, která jsou (nebo mají být) provedena, a časový harmonogram pro provedení těchto opatření.	článek 31	oddíl 2.8	Tabulka střednědobého plánu 11
Přechodná opatření: Zohlednění závazků v rámci plánu pro oživení a odolnost	článek 36	oddíl 2.6	Tabulka střednědobého plánu 8; Tabulka střednědobého plánu 9

2.   Obsah plánu

V těchto pokynech je používána řada konvencí týkajících se časového horizontu plánů. Konvence používaná v tabulkách stanoví, že rok T je rokem předložení plánu (rokem plánu). Vždy je třeba získat úplné údaje za rok T–1 (poslední rok, za nějž jsou k dispozici skutečné výsledné hodnoty a který slouží jako základní rok) (5). Rok T+1 je prvním celým rokem provádění plánu. Čtyřletý plán tedy zahrnuje roky až do roku do T+4 a stanoví fiskální závazek (dráhu čistých výdajů) do tohoto roku (6).

Přestože standardní plánovací horizont plánu je čtyři roky, členské státy by měly předkládat plány pokrývající pět let, pokud to povede k lepšímu souladu s jejich legislativním cyklem (čl. 2 odst. 6). V dalším textu tohoto dokumentu je proto třeba odkazy na čtyřleté plány vždy chápat tak, že tam, kde je to vhodné, označují i plány pětileté (7). Čtyřletý nebo pětiletý plánovací horizont má i plán s prodlouženou (a tedy pozvolnější) dráhou korekcí v trvání až sedmi let, který je podložen reformními a investičními závazky.

2.1.   Politická podpora, konzultační proces a doplňkovost s fondy EU

Plán obsahuje informace o procesu konzultací, který byl uspořádán před předložením plánu (článek 11; čl. 13 písm. g)). V zájmu posílení odpovědnosti členských států by tyto státy měly v souladu s vnitrostátním rámcem vést konzultační proces s občanskou společností, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Před předložením plánu si každý členský stát může rovněž vyžádat stanovisko nezávislé fiskální instituce k tomuto plánu (8) a/nebo projednat návrh plánu se svým národním parlamentem. V rámci přechodných ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. c) mohou členské státy ve vztahu k prvnímu souboru střednědobých plánů vést veřejnou konzultaci se sociálními partnery, regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami.

Plán by měl vysvětlit soulad a případně i doplňkovost s fondy soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost (po dobu jeho platnosti) (čl. 13 písm. g). Při sestavování střednědobých plánů by měly být náležitě zohledněny investice a reformy v rámci politiky soudržnosti jakožto dlouhodobé investiční politiky rozpočtu EU. Bylo by účelné v plánu popsat, které oblasti intervence jsou podporovány z fondů politiky soudržnosti, jakož i to, jak plánované investice a reformy přispívají k cílům soudržnosti. V rámci přechodných opatření po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost by měl plán rovněž vysvětlit, jak je v souladu a případně jak se doplňuje s plánem daného členského státu pro oživení a odolnost; nové investice a reformy v rámci střednědobého plánu by mohly účelně navázat na ty, které již byly provedeny v rámci plánu pro oživení a odolnost, případně je zlepšit.

2.2.   Přehled fiskálních závazků a souhrn hlavních makroekonomických a rozpočtových proměnných

Jakmile bude plán posouzen a schválen, bude dráha čistých výdajů, kterou stanovila Rada ve svém doporučení, představovat jednotnou operační referenční hodnotu pro fiskální dohled během fáze provádění. Hlavním fiskálním závazkem plánu je udržet čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů pod úrovní ročních (a tedy kumulativních) měr růstu, které zajišťují splnění požadavků na udržitelnost dluhu a respektují ochranná opatření. To představuje rozpočtové omezení, které určuje rámec vnitrostátní fiskální politiky v rámci celého plánovacího horizontu daného plánu. Tento závazek je stanoven v tabulce střednědobého plánu 1a (čl. 13 písm. a)). Pokud je plán předkládán v roce T (rok plánu), jsou kumulativní míry růstu zakotveny na úrovni čistých výdajů v roce T–1 (základní rok) – poslední rok, za který jsou k dispozici skutečné výsledné hodnoty zveřejněné národními statistickými úřady a Eurostatem. Čtyřletý plán by se pak obvykle zavazoval k roční (a tedy kumulativní) míře růstu čistých výdajů pro rok předložení plánu (T) a čtyři následující roky: T+1, T+2, T+3 a T+4 (9). Pokud plán obsahuje vyšší dráhu čistých výdajů než referenční trajektorie vydaná Komisí, měl by členský stát ve svém plánu uvést spolehlivé a na datech založené ekonomické argumenty, které tento rozdíl vysvětlí (viz také oddíl 2.9).

Tabulka se závazky je doplněna přehledovou tabulkou shrnující projekce hlavních makroekonomických a rozpočtových proměnných (čl. 13 písm. a) a g)). Zejména tabulka střednědobého plánu 1b shrnuje hlavní proměnné uvedené v ostatních tabulkách plánu (viz níže), které jsou potřebné k posouzení toho, zda dráha čistých výdajů navrhovaná v daném plánu dosahuje cílů udržitelnosti dluhu a dodržuje ochranná opatření.

Tabulka střednědobého plánu 1a

Fiskální závazek

Poznámky:

Čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů by měly být vykazovány v nominálním vyjádření.

Tabulka střednědobého plánu 1b

Hlavní proměnné

Poznámky:

Hlavní proměnné v tabulce střednědobého plánu 1b umožňují Komisi a Radě sledovat, zda dráha čistých výdajů navrhovaná v plánu dosahuje cílů a ochranných opatření v oblasti udržitelnosti dluhu. Jednotná operační referenční hodnota pro fiskální závazek členského státu je vyjádřena mírou růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (viz tabulka střednědobého plánu 1a).

2.3.   Makroekonomické předpoklady

Střednědobý plán by měl poskytovat informace o projekcích a předpokladech klíčových makroekonomických proměnných, které jsou nezbytné pro posouzení, zda jsou dodržovány právní požadavky na udržitelnost dluhu a ochranná opatření ve vztahu k němu (čl. 13 písm. a)). To zahrnuje projekce potenciálního růstu HDP (10), jakož i předpoklady týkající se deflátoru HDP a úrokových sazeb.

Plán by měl dále představit hlavní a věrohodný scénář růstu HDP (reálného i nominálního), a pokud je to možné, může volitelně poskytnout i další podrobnosti o struktuře projekcí HDP. Hlavní a věrohodný scénář by měl být v souladu s předpoklady plánu (uvedenými výše), s hospodářskou a fiskální strategií, kterou plán popisuje, a zejména s fiskální korekcí vyplývající ze závazku týkajícího se čistých výdajů. Uvedení dalších podrobností o předpokládané struktuře projekcí HDP je nepovinné a pouze orientační, neboť struktura růstu bude záviset na podrobné specifikaci opatření, u nichž je možné, že nebudou známy do všech podrobností pro všechny roky plánu (11).

Makroekonomické předpoklady včetně předpokladů týkajících se růstu HDP, inflace a úrokových sazeb by měly být obezřetné. Růst reálného a nominálního HDP by měl odrážet interakce mezi fiskálními korekcemi a hospodářským růstem, jakož i odstraňování mezer výstupu. V případě odchylek od předpokladů použitých v referenční trajektorii Komise by měly být předloženy důkazy nebo náležité odůvodnění. Zejména pokud členské státy používají pro stanovení svých předpokladů úrokových sazeb a inflace novější nebo jinak odlišné údaje, měly by tak činit konzistentně u všech proměnných v daném plánu.

Zohlednění nedávno provedených strukturálních reforem v projekcích potenciálního růstu by mělo být provedeno obezřetně. Související dopady mohou vyžadovat, aby byla do plánů zahrnuta podrobná diskuse, zejména v případě, že se potenciální projekce růstu výrazně liší od projekcí použitých v referenční trajektorii Komise. V takovém případě je třeba tyto odchylky podložit spolehlivými a na datech založenými důkazy s cílem posílit důvěryhodnost plánu.

V odhadech potenciálního HDP by neměl být zohledněn očekávaný dopad dosud neprovedených reforem a investic (včetně těch, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce) na hospodářskou činnost. Nařízení (článek 13 a 34. bod odůvodnění) stanoví, že dopad investic a reforem, jakmile budou v rámci střednědobých plánů provedeny, by měl být v budoucnu náležitě zohledněn, a to i při vypracovávání následných plánů. V odhadech potenciálního HDP by neměl být zohledněn dopad reforem a investic, které dosud nebyly provedeny. Potenciální HDP je sice jednou z nejdůležitějších proměnných při určování dostupného fiskálního prostoru, avšak tyto dosud neprovedené reformy a investice přispějí k postupnější fiskální korekci při splňování kritérií pro prodloužení období korekce podle článku 14. Informace o očekávaném dopadu reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, by však měly být projednány samostatně (viz oddíl 2.6), přičemž je třeba si uvědomit, že spolehlivé odhady dopadu reforem na potenciální růst je obtížné provést za jakýchkoli okolností, ale tím spíše před úplnou specifikací reforem (k níž obvykle dochází až po ukončení příslušného legislativního procesu).

Tabulka střednědobého plánu 2

Makroekonomický scénář

Poznámka:

Pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1). „bn NAC“ znamená národní měnu v miliardách.

Střednědobý plán by měl uvádět vnější předpoklady, z nichž makroekonomické a rozpočtové projekce vycházejí (tabulka střednědobého plánu3).

Tabulka střednědobého plánu 3

Vnější předpoklady

2.4.   Rozpočtové projekce

Jak bylo uvedeno výše, hlavním závazkem plánu z hlediska fiskální politiky ve střednědobém horizontu je míra růstu čistých výdajů. Roční (a tedy i kumulativní) míry růstu, k nimž se vláda v plánu zavazuje, představují rozpočtové omezení, které určuje rámec vnitrostátní fiskální politiky v plánovacím horizontu daného plánu. Míra růstu čistých výdajů proto bude představovat jednotnou operační referenční hodnotu umožňující posoudit provádění a zahájit donucovací opatření (12).

Ve znění plánu by měla být popsána hospodářská a fiskální strategie pro horizont daného plánu, která je podkladem pro související fiskální korekci. Členské státy by měly nastínit zejména celkovou skladbu fiskální korekce a obecné politiky příjmů a výdajů, které hodlají pro dosažení této korekce provádět, a pokud možno by měly poskytnout orientační soubor politických opatření v co nejpodrobnější podobě, jaká bude v době předložení k dispozici (13). Členské státy mohou, ale nemusí být schopny uvést konkrétní výdajová a příjmová opatření, která zajistí splnění čistého výdajového závazku v horizontu daného plánu. Přestože hodnocení plánu bude založeno na růstu čistých výdajů a na dodržování požadavků nařízení, podrobnosti týkající se orientačního souboru politických opatření by zvýšily důvěryhodnost plánu a snížily rizika jeho provádění. Hospodářská a fiskální strategie plánu, jakož i veškeré podrobnosti o orientačních politických opatřeních jsou projednávány v rámci technických dialogů s Komisí. Přesná specifikace příslušných politických opatření je pak potvrzena nebo korigována a je vyčíslena v ročních rozpočtech.

Rozpočtové projekce v plánu by se měly zaměřit na klíčové rozpočtové parametry (jako je celkový schodek a dluh)  (14) . Tyto parametry by měly být v souladu s rozpočtovými závazky a hlavními makroekonomickými předpoklady (např. potenciální HDP, HDP, vývoj cen, úrokové sazby atd.). Kromě míry růstu čistých výdajů, schodku a dluhu by měl střednědobý plán informovat o plánovaných veřejných investicích financovaných z vnitrostátních zdrojů (čl. 13 písm. g)) a o úrokových výdajích. Pro roky T–1 a T by tabulka střednědobého plánu 4 a tabulka střednědobého plánu 5 měly uvést rovněž odhadovaný rozpočtový dopad příjmových opatření (15) a jednorázových opatření (na straně příjmů i výdajů). Do tabulky střednědobého plánu 5 lze zahrnout i výdajová opatření (jiná než jednorázová), není to však povinné. Tato jednorázová opatření by měla být rovněž podrobněji popsána v textu plánu.

Čisté výdaje nezahrnují vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií. Vnitrostátní spolufinancování programů financovaných Unií se týká těch fondů EU, které financují programy spolufinancované členskými státy, pokud příslušné nařízení o zřízení daného fondu obsahuje požadavek na vnitrostátní spolufinancování a pokud požadavek na spolufinancování vede k výdajům vládních institucí zaznamenaným v národních účtech. Podle stávajícího víceletého finančního rámce (2021–2027) představují vnitrostátní spolufinancování, které spadá pod výše uvedenou definici a je relevantní pro provádění nařízení, vnitrostátní výdaje vládních institucí na spolufinancování programů v rámci osmi fondů, na které se vztahuje nařízení o společných ustanoveních (16), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Nástroj pro propojení Evropy. To nepředjímá strukturu budoucího víceletého finančního rámce. Těchto deset fondů společně představuje makroekonomicky relevantní vnitrostátní spolufinancované výdaje, které vznikly veřejným institucím. Vnitrostátní spolufinancování poskytnuté soukromým sektorem není pro účely vyloučení z ukazatele čistých výdajů relevantní. Úroveň vnitrostátního spolufinancování relevantní pro toto nařízení (tj. částky, které mají být odečteny od souhrnu čistých výdajů) by měla vycházet ze skutečných výsledných hodnot potvrzených Eurostatem a měla by být omezena na závazky vnitrostátního spolufinancování stanovené v příslušných dohodách mezi členskými státy a orgány EU. Zprávy o vnitrostátním spolufinancování za rok T–1 uvedené v tabulce střednědobého plánu 4 by měly odpovídat částkám, které byly nahlášeny Eurostatu a Eurostat je potvrdil (17).

Tabulka střednědobého plánu 4

Rozpočtové projekce

Poznámka:

Pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1). Řádek 30 „čistý růst primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů“ lze vypočítat podle následujícího vzorce: , kde e t je čistý růst primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (tabulka střednědobého plánu 4, řádek 30) pro rok t, a  jsou čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů (před zohledněním opatření na straně příjmů) jako podíl na HDP v letech v prvním případě a t–1 v případě druhém (tabulka střednědobého plánu 4, řádek 29), jsou příjmová opatření jako podíl na HDP v roce t (tabulka střednědobého plánu 4, řádek 10), a g t je tempo růstu nominálního HDP v roce t (tabulka střednědobého plánu 2, řádek 3).

Tabulka střednědobého plánu 5

Odhadovaný dopad diskrečních opatření na straně příjmů

Poznámka:

S výjimkou opatření financovaných EU. Opatření by měla být uváděna přírůstkově. Jednorázová opatření by měla být vždy zaznamenána jako opatření s dopadem +/– X v roce, kdy mají poprvé dopad na rozpočet, a jako –/+ X v následujícím roce, tj. celkový dopad na výši příjmů nebo výdajů ve dvou po sobě následujících letech je nula. Zvýšení (snížení) výdajů i příjmů by se mělo uvádět s kladným (záporným) znaménkem. Pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1).

Členské státy se rovněž vyzývají, aby nepovinně uvedly opatření v oblasti příjmů a výdajů, která hodlají uskutečnit v souladu se svou orientační hospodářskou a fiskální strategií, v tabulce (tabulka střednědobého plánu 6). Členské státy mohou rovněž uvést kvantifikaci očekávaných fiskálních dopadů, pokud jsou k dispozici; tyto kvantifikace budou následně potvrzeny nebo revidovány v ročních rozpočtech.

Tabulka střednědobého plánu 6

Orientační opatření na straně příjmů a výdajů, která se předpokládají v plánu

2.5.   Projekce dluhu

Při posuzování plánů by Komise měla u všech členských států zkoumat, zda je závazek čistých výdajů v souladu s požadavky a zárukami obsaženými v právních předpisech, nebo zda zajišťuje, že dluh a schodek zůstanou ve střednědobém horizontu na obezřetné úrovni (článek 16). V této souvislosti (a v souladu s článkem 13) by měly být v plánech uvedeny projekce dluhu a schodku a klíčové základní makroekonomické předpoklady do deseti let po skončení období korekce (T+14 u čtyřletých plánů; až do T+17 v případě prodloužení) (tabulka střednědobého plánu 7a).

Tabulka střednědobého plánu 7a

Projekce dluhu a celkového salda a klíčové výchozí předpoklady (v rámci plánované fiskální dráhy)

Pro všechny členské státy

Poznámka:

Pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1).

U členských států, pro které Komise připravuje referenční trajektorii, by plány měly obsahovat také analýzu citlivosti, která prokáže, že předpokládaný dluh je na věrohodně sestupné dráze nebo zůstává na obezřetné úrovni. Tato analýza citlivosti by měla vycházet z běžné metodiky (tj. standardní deterministické zátěžové testy a stochastická analýza – článek 10) (Tabulka střednědobého plánu 7b) (18).

Tabulka střednědobého plánu 7b

Projekce dluhu a klíčové zátěžové proměnné, deterministické scénáře a stochastické simulace

Pouze pro členské státy, pro které Komise připravuje referenční trajektorii

Poznámka:

Pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1).

Pokud jsou v plánu uvedeny vyšší míry růstu čistých výdajů než v referenční trajektorii nebo v technických informacích, nebo pokud jsou výchozí předpoklady příznivější než obecné předpoklady, měly by členské státy  (19) poskytnout podrobnější popis výchozích makroekonomických předpokladů. Toto dodatečné podávání zpráv je nezbytné k tomu, aby Komise mohla ověřit, zda lze rozdíl oproti referenční trajektorii (článek 13) nebo obecněji oproti rámci střednědobých projekcí veřejného dluhu (25. bod odůvodnění) vysvětlit spolehlivými a na datech založenými ekonomickými argumenty, a aby mohla řádně přezkoumat, zda jsou tyto požadavky splněny (článek 16). To zahrnuje i) informace o základním scénáři „beze změny fiskální politiky“, z něhož plán vychází (tabulka střednědobého plánu 7c), tj. základní trajektorii bez korekcí, což konkrétně znamená konstantní primární strukturální saldo beze změn nákladů na stárnutí obyvatelstva od prvního celého roku provádění plánu (20), jakož i ii) informace o výchozích předpokladech týkajících se struktury splatnosti dluhu, úrokové sazby při splacení a splatnosti nových emisí dluhu (Tabulka střednědobého plánu 7d) (21). Toto dodatečné podávání zpráv je nezbytné pro replikovatelnost projekcí členských států a umožňuje Komisi posoudit, zda jsou splněny požadavky stanovené v článku 15 a zda jsou rozdíly oproti referenčním trajektoriím nebo odchylky od společných předpokladů odůvodněné.

Tabulka střednědobého plánu 7c

Projekce dluhu a celkového salda a výchozí předpoklady (podle základního scénáře beze změny fiskální politiky)

Pouze v případě členských států s vyšší dráhou čistých výdajů, než je uvedeno v referenční trajektorii nebo v technických informacích, nebo v případech, kdy jsou výchozí předpoklady příznivější než obecné předpoklady.

Poznámka:

pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1).

Tabulka střednědobého plánu 7d

Projekce dluhu a další předpoklady (v rámci předpokládaného vývoje fiskální politiky)

Pouze v případě členských států s vyšší dráhou čistých výdajů, než je uvedeno v referenční trajektorii nebo v technických informacích, nebo v případech, kdy jsou výchozí předpoklady příznivější než obecné předpoklady.

Poznámka:

pokud je plán předložen dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, měl by být základním rokem rok T–2 (namísto roku T–1).

2.6.   Informace o reformách a investicích

Pro všechny členské státy by měl plán obsahovat informace o klíčových reformách a investicích pro nadcházející roky (článek 13). Plán by měl vysvětlit, jak zajistí realizaci investic a reforem reagujících na relevantní (22) doporučení pro jednotlivé země adresovaných dotyčnému členskému státu (včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze), investic a reforem zaměřených na společné priority Unie (23) a případných varování Komise nebo doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 SFEU. Patří mezi ně například opatření v sociální oblasti, v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a odborné přípravy, důchodového systému a trhu práce, reformy trhu s výrobky, daňové reformy, výzkum a vývoj, podpůrné politiky nebo významné investice do ekologické a digitální transformace (24), zejména ty, které členské státy uvedly ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a v národních strategických plánech pro digitální dekádu. V plánu by mělo být popsáno, jak tyto reformy a investice reagují na příslušná doporučení pro jednotlivé země a jak řeší příslušné společné priority Unie. Pro doplnění by měl plán popisovat potřeby veřejných investic včetně těch, které se týkají společných priorit Unie (čl. 13 písm. g)). Členské státy se rovněž vyzývají, aby v konkrétní části plánu projednaly dopad reforem a investic na hospodářskou činnost, odolnost a udržitelnost (25).

Plán by měl případně obsahovat další podrobnosti o klíčových reformách a investicích, které jsou základem prodloužení období korekcí, včetně fiskálních strukturálních opatření (článek 13) (26). Ty mohou být doplňkem nebo podmnožinou reforem a investic předložených v souladu s článkem 13. Měly by také splňovat zvláštní dodatečná kritéria pro prodloužení, jak je uvedeno v článku 14. Mezi opatření, která sem lze zahrnout, patří například opatření v oblasti zdravotnictví, důchodů, trhu práce a dovedností, reformy podporující hospodářskou soutěž, přesuny daňového zatížení nebo opatření zlepšující dodržování daňových předpisů, výzkum a vývoj, podporující politiky nebo investice do ekologické a digitální transformace. Za účelem prokázání souladu s článkem 14 by měl text plánu zahrnovat následující prvky:

i.

posouzení dopadu souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro žádost o prodloužení a) na zlepšení potenciálu růstu a odolnosti hospodářství dotčeného členského státu udržitelným způsobem na základě důvěryhodných a obezřetných předpokladů; b) na podporu fiskální udržitelnosti se strukturálním zlepšením veřejných financí ve střednědobém horizontu, například snížením poměru veřejných výdajů k HDP nebo zvýšením poměru veřejných příjmů k HDP, a c) na zajištění toho, aby plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů po dobu platnosti střednědobého plánu nebyla nižší než střednědobá úroveň před obdobím platnosti tohoto plánu s přihlédnutím k rozsahu a míře výzev, jimž daná země čelí, případně včetně údajů a projekcí (27);

ii.	vysvětlení, jak plánovaný soubor reforem a investic přispěje k řešení společných priorit Unie a doporučení pro jednotlivé země (včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze);

iii.	informace o hlavním cíli jednotlivých opatření, klíčových krocích, které by měly být podniknuty k dosažení tohoto cíle, souvisejících lhůtách a případně ukazatelích nebo jiných prvcích, které mohou podpořit posuzování tohoto provádění;

iv.	vysvětlení, jak je soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, v souladu se závazky obsaženými v programech v rámci dohod o partnerství dohodnutých ve víceletém finančním rámci (28).

Příslušné reformy a investice by měly být vykázány v jedné ze dvou tabulek. Reformy a investice, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce v souladu s článkem 14, by měly být uvedeny v tabulce střednědobého plánu 8. Veškeré další reformy a investice předkládané v souladu s článkem 13 by měly být uvedeny v tabulce střednědobého plánu 9 (29). Tabulka střednědobého plánu 8 a tabulka střednědobého plánu 9 by měly obsahovat zvláštní sloupec, v němž bude uvedeno, zda je daná reforma nebo investice podporována v rámci jeho dohod o partnerství.

Plán by měl popisovat opatření, která daný členský stát přijímá k řešení doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze (čl. 13 písm. d)). Plán by měl případně jasným, integrovaným a snadno identifikovatelným způsobem popisovat opatření, která členský stát přijímá nebo plánuje přijmout k řešení své nerovnováhy nebo nadměrné nerovnováhy.

Plán by měl obsahovat informace o vazbách mezi plánovanými reformami a investicemi a reformami a investicemi, které již byly zahrnuty do plánů pro oživení a odolnost. V zájmu zajištění souladu a doplňkovosti s plány pro oživení a odolnost by měl plán objasnit souvislosti mezi plánovanými reformami a investicemi a reformami a investicemi, které již byly zahrnuty do vnitrostátních plánů pro oživení a odolnost.

Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost se závazky zahrnuté do plánů pro oživení a odolnost za určitých podmínek zohledňují pro účely prodloužení období korekce (čl. 36 odst. 1 písm. d)). Plán by měl zejména vysvětlit také to, jak je soubor reforem a investic, který je podkladem pro prodloužení, v souladu se závazky obsaženými ve schváleném plánu pro oživení a odolnost (čl. 14 odst. 4). Střednědobé plány mohou být také příležitostí k dalšímu posílení reformních a investičních závazků v plánu pro oživení a odolnost. Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost by mělo být v tabulce střednědobého plánu 8 a tabulce střednědobého plánu 9 navíc uvedeno, zda je daná reforma nebo investice zahrnuta do Nástroje pro oživení a odolnost (v rámci vyhrazeného sloupce o dohodách o partnerství).

Tabulka střednědobého plánu 8

Reformy a investice, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce

Poznámka:

ve sloupci „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ by mělo být uvedeno „Nástroj pro oživení a odolnost“, pokud je daná reforma/investice rovněž součástí plánu pro oživení a odolnost daného členského státu, a „dohoda o partnerství“, pokud je daná reforma/investice podporována v rámci dohody o partnerství daného členského státu; jinak by měl tento sloupec zůstat prázdný. U reforem a investic vyplývajících z Nástroje pro oživení a odolnost by měl sloupec „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ navíc obsahovat ještě odkaz na opatření uvedená v příslušném prováděcím rozhodnutí Rady.

Tabulka střednědobého plánu 9

Jiné reformy a investice

Poznámka:

ve sloupci „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ by mělo být uvedeno „Nástroj pro oživení a odolnost“, pokud je daná reforma/investice rovněž součástí plánu pro oživení a odolnost daného členského státu, a „dohoda o partnerství“, pokud je daná reforma/investice podporována v rámci dohody o partnerství daného členského státu; jinak by měl tento sloupec zůstat prázdný. U reforem a investic vyplývajících z Nástroje pro oživení a odolnost by měl sloupec „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ navíc obsahovat ještě odkaz na opatření uvedená v příslušném prováděcím rozhodnutí Rady.

Kromě toho by měl střednědobý plán obsahovat tabulku s informacemi o investičních potřebách souvisejících se společnými prioritami Unie (čl. 13 písm. g) bod v)) (tabulka střednědobého plánu 10). Metodika pro identifikaci a kvantifikaci investičních potřeb v rámci jednotlivých společných priorit si ve vhodnou dobu vyžádá další rozpracování.

Tabulka střednědobého plánu 10

Investiční potřeby

2.7.   Informace o implicitních a podmíněných závazcích

Plán by měl obsahovat informace o implicitních a podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné rozpočty (čl. 13 písm. g)). Mohlo by se jednat zejména o státní záruky, úvěry se selháním a závazky vyplývající z činnosti veřejnoprávních korporací včetně jejich rozsahu, a pokud je to možné, rovněž informace o podmíněných závazcích v souvislosti s katastrofami, klimatem a přírodou. Vzhledem k různorodosti situací nenavrhují tyto pokyny pro tento účel standardní tabulku.

2.8.   Vykazování v případě postupu při nadměrné nerovnováze

Členský stát, u něhož byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011, předloží revidovaný plán, který bude sloužit zároveň jako plán nápravných opatření (článek 31) (30). Tento plán by pak měl stanovit konkrétní politická opatření zaměřená na řešení nadměrné nerovnováhy na základě doporučení Rady, což bude obsahovat i časový harmonogram těchto opatření. V takovém případě by měl plán obsahovat dodatečnou tabulku (tabulka střednědobého plánu 11), v níž budou uvedena konkrétní politická opatření k řešení nadměrné nerovnováhy a časový harmonogram provádění těchto opatření, jak to požaduje nařízení (EU) č. 1176/2011. Pokud střednědobý plán slouží zároveň jako plán nápravných opatření, je nezbytné, aby v něm bylo jasně uvedeno, která opatření plánu řeší nadměrnou nerovnováhu a jak plán podle názoru členského státu splňuje doporučení Rady v rámci postupu při nadměrné nerovnováze (čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011).

Tabulka střednědobého plánu 11

Reformy a investice k řešení nadměrné nerovnováhy (plán nápravných opatření)

2.9.   Přílohy, které mají být připojeny ke střednědobým plánům

Plán by měl případně v příloze obsahovat referenční trajektorii nebo technické informace předané Komisí (čl. 13 písm. b)). Jak je uvedeno výše, pokud plán obsahuje vyšší dráhu čistých výdajů než referenční trajektorie vydaná Komisí, měl by členský stát ve svém plánu uvést spolehlivé a na datech založené ekonomické argumenty, které tento rozdíl vysvětlí.

Plán by měl obsahovat také přílohu se stanoviskem vnitrostátních nezávislých fiskálních institucí k makroekonomickým projekcím a předpokladům, které jsou podkladem pro dráhu čistých výdajů, pokud je toto stanovisko k dispozici (čl. 11 odst. 2). Členské státy mohou požádat příslušnou nezávislou fiskální instituci o vydání tohoto stanoviska, přičemž jí k tomu poskytnou dostatečný časový prostor. Od 1. května 2032 by příslušná nezávislá fiskální instituce měla takové stanovisko vydat, má-li k tomu dostatečnou kapacitu.

ČÁST B

POŽADAVKY NA INFORMACE PRO VÝROČNÍ ZPRÁVY O POKROKU

3.   Úvod

Výroční zprávy o pokroku jsou dokumenty zásadního významu umožňující sledovat plnění doporučení Rady, která schvalují střednědobé fiskálně-strukturální plány. Výroční zprávy o pokroku uvádějí skutečné výsledné hodnoty a popisují prováděcí kroky, které byly přijaty nebo které jsou přijímány. Měly by podávat zprávy o čistých výdajích a o tom, zda byla dodržena dráha čistých výdajů, kterou stanovila Rada ve svém doporučení, o provádění reforem a investic, které Rada uvedla jako podklad pro prodloužení období korekce, jakož i o širším provádění reforem a investic a o politických iniciativách členských států (31). Poskytují také aktualizované informace o opatřeních, která byla zahrnuta do ročních rozpočtů, jako jsou podrobné informace o diskrečních opatřeních na straně příjmů a o jejich odhadovaném dopadu na rozpočet. Kromě toho jsou ve výročních zprávách o pokroku aktualizovány některé makroekonomické prognózy. Tabulky ve výročních zprávách o pokroku jsou v maximální možné míře sladěny s tabulkami ve střednědobých plánech.

Výroční zprávy o pokroku nepřezkoumávají ústřední politické závazky ve střednědobých plánech. Tyto ústřední politické závazky schvaluje Rada a jsou výslovně uvedeny v daném doporučení Rady. Přestože jsou výroční zprávy o pokroku v zásadě zpětně orientovanými administrativními a věcnými dokumenty, mohou je členské státy využívat také k oznamování nových relevantních politických iniciativ, zejména v oblasti strukturálních reforem a investic.

Výroční zprávy o pokroku představují zásadní vstup pro několik procesů v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. V návaznosti na praxi národních programů reforem by výroční zprávy o pokroku měly informovat o pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a při řešení makroekonomických nerovnováh, o pokroku při plnění evropského pilíře sociálních práv (včetně vnitrostátních cílů pro rok 2030 týkajících se zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby), o cílech udržitelného rozvoje a o pokroku při plnění dalších společných priorit EU (32). Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost by měly výroční zprávy o pokroku zahrnovat také zprávy o pokroku při provádění všech reforem a investic v rámci plánu pro oživení a odolnost zahrnutých do střednědobých plánů (viz oddíl 4.6).

Tyto pokyny v duchu vnitrostátní odpovědnosti nenavrhují striktní vzorovou strukturu výročních zpráv o pokroku. Členské státy se mohou svobodně rozhodnout o přesné podobě a míře podrobnosti svých výročních zpráv o pokroku (členské státy mohou mít z hlediska svých vnitrostátních účelů různé potřeby) za předpokladu, že tyto výroční zprávy o pokroku budou obsahovat informace, které vyžaduje nařízení. Cílem těchto pokynů je pomoci členským státům při přípravě výročních zpráv o pokroku, a z tohoto důvodu uvádějí přehled prvků, které do nich mají být zahrnuty a které jsou nezbytné pro to, aby Komise mohla řádně posoudit soulad s nařízením, a také šablony tabulek, které obsahují požadované informace.

4.   Údaje, které je třeba zahrnout do výročních zpráv o pokroku

Výroční zpráva o pokroku by měla uvádět skutečné výsledné hodnoty a popisovat prováděcí kroky, které byly nebo jsou přijímány. Výroční zpráva o pokroku by se měla v zásadě zaměřit na předchozí rok a pokrýt období od předchozí výroční zprávy o pokroku nebo od předložení střednědobého plánu (33). Vzhledem k možnosti revizí údajů a dalších informací by tabulky uvedené ve výročních zprávách o pokroku měly zároveň pokrývat celé období od předložení střednědobého plánu. V souladu s tím se v této části pokynů v tabulkách používá konvence, že rok T je rokem předložení dané výroční zprávy o pokroku (rok výroční zprávy o pokroku). Počet let provádění vykazovaných ve výroční zprávě o pokroku je v tabulkách zachycen pomocí vzorce T-X, přičemž „T-X“ představuje základní rok použitý v doporučení Rady  (34). Například pokud bude střednědobý plán předložen na podzim 2024, budou se v následujících letech ve výročních zprávách o pokroku vždy vykazovat údaje od roku 2023.

Výroční zpráva o pokroku by měla poskytovat informace o pokroku v oblasti provádění dráhy čistých výdajů, kterou stanovila Rada ve svém doporučení (oddíl 4.2). Měla by rovněž uvádět další podrobnosti o makroekonomickém a vnějším vývoji (oddíl 4.3), jakož i o vývoji rozpočtu (oddíl 4.4).

Kromě toho by měla výroční zpráva o pokroku obsahovat informace o provádění politických opatření, která přinášejí výsledky v oblasti doporučení pro jednotlivé země, společných priorit Unie včetně evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje. Měla by obsahovat zejména informace o provádění reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro případné prodloužení období fiskální korekce, a o provádění všech dalších reforem a investic ve střednědobém plánu s cílem přispět k řešení společných priorit Unie a doporučení pro jednotlivé země (oddíl 4.6). Komplexní přílohy by měly obsahovat další podrobnosti o provádění politických opatření k naplnění zásad evropského pilíře sociálních práv a společných priorit Unie, jakož i politických opatření při plnění cílů udržitelného rozvoje (oddíl 4.8).

Výroční zprávy o pokroku by měly případně rovněž informovat o tom, jak členský stát reagoval na doporučení a rozhodnutí v rámci jiných procesů v souladu s platnými požadavky. V praxi to znamená, že různé toky vykazování budou integrovány do jediného dokumentu – výroční zprávy o pokroku – kdykoli, kdy to bude z časového hlediska dostatečně reálné. Tyto zprávy se mohou týkat mimo jiné způsobu, jakým členský stát reaguje na doporučení nebo rozhodnutí v rámci postupu při nadměrném schodku (35), na doporučení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, na varování ze strany Komise nebo na doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 SFEU. V případě postupu při nadměrném schodku by měla výroční zpráva o pokroku objasnit, jak souvisí rozpočtový vývoj vykázaný ve standardních tabulkách s dráhou korekce v rámci postupu při nadměrném schodku. V případě postupu při nadměrné nerovnováze by měla výroční zpráva o pokroku obsahovat dodatečnou tabulku, kterou tvoří zpráva o pokroku plánu nápravných opatření (viz oddíl 4.7).

4.1.   Konzultační proces

Výroční zpráva o pokroku by měla případně poskytovat informace o diskusích s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně zprávy o pokroku (čl. 21 odst. 5). Výroční zpráva o pokroku by měla poskytovat informace v případě, že členský stát požádal nezávislou fiskální instituci o posouzení souladu údajů o skutečných výsledných rozpočtových hodnotách ve výroční zprávě o příjmech a výdajích s dráhou čistých výdajů (článek 23). Výroční zpráva o pokroku by měla případně poskytovat také informace o zapojení klíčových institucionálních aktérů a dalších příslušných zúčastněných stran (národního parlamentu, regionálních/místních orgánů, sociálních partnerů a zúčastněných stran občanské společnosti) do přípravy a provádění reforem a investic.

4.2.   Informace o dodržování dráhy čistých výdajů

Výroční zprávy o pokroku by měly informovat o pokroku v oblasti provádění dráhy čistých výdajů stanovené v doporučení Rady. Tabulka výroční zprávy o pokroku 1a připomíná toto doporučení, jakož i údaje o skutečných výsledných hodnotách za minulý rok (minulé roky) a projekce pro běžný rok a následující rok. Tabulka výroční zprávy o pokroku 1a obsahuje základní informace, které umožňují posoudit, zda je dodržována dráha čistých výdajů, kterou stanovila Rada ve svém doporučení. Výroční zpráva o pokroku by měla kvantifikovat a vysvětlit veškeré odchylky směrem nahoru (skutečné nebo obsažené v projekcích) (36) od dráhy čistých výdajů, kterou stanovila Rada ve svém doporučení. Údaje o čistých výdajích v tabulce výroční zprávy o pokroku 1a jsou doplněny přehledovou tabulkou shrnující skutečné výsledné hodnoty a projekce hlavních rozpočtových proměnných (tabulka výroční zprávy o pokroku 1b). V této tabulce jsou shromážděny zejména hlavní proměnné, které jsou uvedeny v tabulce výroční zprávy o pokroku 4. Údaje uvedené ve výroční zprávě o pokroku, a zejména tabulka výroční zprávy o pokroku 1a, představují vstup pro kontrolní účet zřízený a spravovaný Komisí za účelem evidence kumulativních odchylek pozorovaných čistých výdajů od dráhy čistých výdajů směrem dolů stanovené Radou (čl. 22 odst. 2). Komise pravidelně (nejméně jednou ročně) zveřejňuje kontrolní účet každého členského státu.

Tabulka výroční zprávy o pokroku 1a

Jednotná operační referenční hodnota pro fiskální dohled

Tabulka výroční zprávy o pokroku 1b

Hlavní proměnné

Poznámka:

Hlavní proměnné uvedené v tabulce výroční zprávy o pokroku 1b nepředstavují hlavní prvek střednědobého plánu. Jednotná operační referenční hodnota pro fiskální dohled je vyjádřena mírou růstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (viz tabulka výroční zprávy o pokroku 1a).

4.3.   Makroekonomický vývoj

Výroční zprávy o pokroku by měly informovat o makroekonomickém a vnějším vývoji v průběhu provádění plánu. Tabulky by měly obsahovat údaje do roku T, přičemž projekce pro rok T+1 jsou nepovinné. Tabulky makroekonomického vývoje a vnějšího vývoje by měly obsahovat nejnovější dostupnou prognózu (37).

Tabulka výroční zprávy o pokroku 2

Makroekonomický vývoj

Tabulka výroční zprávy o pokroku 3

Vnější vývoj

4.4.   Vývoj rozpočtu

Dráha čistých výdajů, kterou stanovila Rada ve svém doporučení, představuje jednotnou operační referenční hodnotu pro fiskální dohled během fáze provádění. Doporučované roční (a tedy i kumulativní) míry představují rozpočtové omezení, které určuje rámec vnitrostátní fiskální politiky v časovém horizontu daného plánu. Růst čistých výdajů proto představuje jednotnou operační referenční hodnotu pro posouzení existence odchylky a zahájení donucovacích opatření. Výroční zprávy o pokroku by mohla informovat o všech podmíněných závazcích, které již byly realizovány, a o všech nových podmíněných závazcích, které jsou považovány za relevantní, včetně těch, které se týkají klimatu a přírody.

Výroční zpráva o pokroku by měla obsahovat rozpočtové projekce pro rok T a případně i pro rok T+1. Údaje pro roky T a T+1 nejsou normativní – jedná se o prognózy zohledňující politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámené v době předložení výroční zprávy o pokroku, nikoliv o cíle politik. Tyto údaje za roky T a T+1 mohou přispět k včasné identifikaci odchylek od dráhy čistých výdajů stanovených Radou.

Výroční zpráva o pokroku by měla informovat o diskrečních opatřeních na straně příjmů a o jednorázových opatřeních, která přispěla k rozpočtovým výsledkům a projekcím. Vykazování výdajových opatření je nepovinné. Na rozdíl od střednědobých plánů je třeba, aby bylo vykazování diskrečních opatření na straně příjmů a jednorázových opatření pro časový horizont do roku T (tabulka výroční zprávy o pokroku 5) vyčerpávající, protože tyto informace jsou nezbytné pro výpočet čistých výdajů a příslušných měr růstu. Pro přesný výpočet kumulativních odchylek na kontrolním účtu by členské státy navíc měly v po sobě jdoucích ročnících výročních zpráv o pokroku poskytnout úplný a aktuální obraz. To znamená zejména to, že by členské státy měly poskytnout také revidované odhady dopadu politických opatření, které uvedly dříve ve svých návrzích rozpočtových plánů (pro členské státy eurozóny) nebo v předchozích výročních zprávách o pokroku. Lze zahrnout také zprávy o výdajových opatřeních (s výjimkou jednorázových), není to však povinné, protože tyto informace nejsou nezbytné pro výpočet čistých výdajů. Je třeba podrobně popsat opatření s odhadovaným rozpočtovým dopadem nad 0,1 % HDP, přičemž opatření s rozpočtovým dopadem pod touto hranicí je třeba identifikovat a uvést jejich souhrnný rozpočtový dopad. Kromě toho by měly být identifikovány a vysvětleny všechny jednorázové výdaje (příjmy i výdaje) zahrnuté do výroční zprávy o pokroku. Měly by být rovněž náležitě popsány výchozí předpoklady použité pro odhad rozpočtového dopadu jednotlivých opatření (např. elasticita nebo vývoj daňového základu). Každé opatření s dodatečným dopadem na účty v roce T by mělo být vykázáno na podzim roku T–1 při přípravě rozpočtu a podle potřeby revidováno na jaře roku T a na podzim roku T v průběhu plnění rozpočtu a na jaře roku T+1. Po předložení zpráv na jaře roku T+1 budou útvary Komise považovat hodnocení diskrečních opatření na straně příjmů (a jednorázových opatření), která mají vliv na rok T, za stabilní, pokud nebudou existovat zvláštní důvody pro další revizi (k tomu může dojít např. v případě významných revizí údajů z národních účtů, které ovlivňují několik let).

Upozorňujeme, že výdajová a příjmová opatření jsou zpracovávána odlišným způsobem. Jak bylo uvedeno výše, rámec správy ekonomických záležitostí nepreferuje příjmová opatření na úkor opatření výdajových ani naopak. Avšak zatímco výsledek opatření politiky ve vztahu k výdajům (zvýšení nebo snížení výdajů nebo přesun rozpočtových prostředků z určitých výdajových kategorií do jiných) se v konečném důsledku odráží v několika výdajových proměnných, které sestavují národní statistické úřady a Eurostat, diskreční opatření na straně příjmů je třeba odhadovat ex ante při přípravě národních rozpočtů (a v návrzích rozpočtových plánů členských států eurozóny), v průběhu jejich plnění i ex post. Výroční zpráva o pokroku by měla informovat rovněž o vnitrostátních výdajích na spolufinancování programů financovaných Unií a o cyklických složkách dávek v nezaměstnanosti (v tabulce výroční zprávy o pokroku 4) (38).

Tabulka výroční zprávy o pokroku 4

Vývoj rozpočtu

Poznámky:

Řádek 30 „čistý růst primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů“ lze vypočítat podle následujícího vzorce: , kde e t je čistý růst primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (tabulka výroční zprávy o pokroku 4, řádek 30) pro rok t, a  jsou čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů (před zohledněním opatření na straně příjmů) jako podíl na HDP v letech v prvním případě a t–1 v případě druhém (tabulka výroční zprávy o pokroku 4, řádek 29), jsou příjmová opatření jako podíl na HDP v roce t (tabulka výroční zprávy o pokroku 4, řádek 10), a g t je tempo růstu nominálního HDP v roce t (tabulka výroční zprávy o pokroku 2, řádek 3).

Tabulka výroční zprávy o pokroku 5

Odhadovaný dopad diskrečních výdajů a příjmových opatření

Poznámka:

s výjimkou opatření financovaných EU. Opatření by měla být uváděna přírůstkově. Jednorázová opatření by měla být vždy zaznamenána jako opatření s dopadem +/– X v roce, kdy mají poprvé dopad na rozpočet, a jako –/+ X v následujícím roce, tj. celkový dopad na výši příjmů nebo výdajů ve dvou po sobě následujících letech musí být nula. Zvýšení (snížení) výdajů i příjmů by se mělo uvádět s kladným (záporným) znaménkem.

4.5.   Granty a půjčky v rámci Nástroje pro oživení a odolnost

Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost by měly výroční zprávy o pokroku i nadále vykazovat výdaje a další náklady financované z grantů a půjček v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Tabulka výroční zprávy o pokroku 6

Granty z Nástroje pro oživení a odolnost

Tabulka výroční zprávy o pokroku 7

Půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost

4.6.   Informace o reformách a investicích

U zemí s obdobím korekce prodlouženým až na sedm let by měly výroční zprávy o pokroku informovat konkrétně o provádění reformních a investičních závazků, které byly podkladem pro toto prodloužení, jak je uvedeno v doporučení Rady. Členský stát musí uspokojivě splnit soubor reforem a investičních závazků, které byly podkladem pro toto prodloužení, a v opačném případě může Rada na základě doporučení Komise doporučit revidovanou dráhu čistých výdajů s kratším obdobím korekce (článek 20). V tabulce výroční zprávy o pokroku 8 by členské státy měly podat zprávu o stavu provádění jednotlivých kroků provádění (směřující k dosažení, opožděné, dokončené nebo nedokončené). U každého dokončeného kroku by mělo být v textu výroční zprávy o pokroku vysvětleno, proč členský stát považuje tento krok za dokončený v souladu s jeho ukazateli a cílem. U každého kroku, který ještě nebyl dokončen, by měl text výroční zprávy o pokroku vysvětlit aktuální stav v porovnání s časovým plánem stanoveným v doporučení Rady. Jakékoli zpoždění je třeba oznámit s podrobným vysvětlením včetně toho, zda existují objektivní okolnosti, které brání provedení v termínu stanoveném v doporučení Rady. Stejně tak by měla výroční zpráva o pokroku obsahovat podrobné vysvětlení i v případě korekce některé reformy nebo investice oproti původně dohodnutému návrhu a také v případě, že dojde k jakémukoli kroku zpět, zrušení nebo nedokončení (39). Komise poskytnuté vysvětlení posoudí a může si vyžádat další vysvětlení a/nebo přijmout další opatření.

Tabulka výroční zprávy o pokroku 8

Pokrok v oblasti reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce

Poznámky:

S výjimkou sloupce „stav směřující k dosažení“ by se měly ve sloupcích opakovat informace obsažené v doporučení Rady. Pokud je daná reforma/investice podporována v rámci plánu pro oživení a odolnost daného členského státu, mělo by být ve sloupci „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ uvedeno „Nástroj pro oživení a odolnost“, zatímco pokud je daná reforma/investice rovněž součástí dohody o partnerství daného členského státu, mělo by v něm být uvedeno „dohoda o partnerství“; v ostatních případech by měl tento sloupec zůstat prázdný. U reforem a investic vyplývajících z Nástroje pro oživení a odolnost by měl sloupec „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ navíc obsahovat ještě odkaz na opatření uvedená v příslušném prováděcím rozhodnutí Rady. „Plánované datum provedení“ by mělo odpovídat „plánovanému datu provedení“ pro každý krok, jak je uvedeno v doporučení Rady, kterým se schvaluje střednědobý plán. V souladu s kategoriemi pro vykazování v systému FENIX by měl krok „stav směřující k dosažení“ v rámci každého kroku uvádět, zda daný krok „směřuje k dosažení“ (tj. daný krok směřuje k tomu, aby byl dokončen k plánovanému datu realizace), zda je „opožděn“ (tj. daný krok bude dokončen později než k plánovanému datu realizace, které v době vykazování ještě nenastalo), zda byl „dokončen“ (krok byl dokončen) nebo zda je „nedokončen“ (plánované datum realizace v době vykazování již uplynulo, ale daný krok má zpoždění, popřípadě nemůže být/nebude dokončen).

Výroční zpráva o pokroku by měla informovat o provádění dalších reforem a investic obsažených ve střednědobém plánu. Výroční zprávy o pokroku by měly obsahovat tabulku výroční zprávy o pokroku 9 zahrnující reformy a investice uvedené ve střednědobých plánech, jejichž záměrem je přispět k řešení společných priorit Unie a doporučení pro jednotlivé země (40). Vzhledem k tomu, že střednědobý plán popisuje opatření dotčeného členského státu k nápravě nerovnováh v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze prostřednictvím řešení příslušných doporučení pro danou zemi, měla výroční zpráva o pokroku informovat rovněž o pokroku při řešení těchto nerovnováh (41). Vykazování všech opatření týkajících se doporučení pro danou zemi by mělo i nadále probíhat prostřednictvím rozhraní CeSaR (42). V zájmu transparentnosti by měla být k výroční zprávě o pokroku přiložena souhrnná zpráva o provádění doporučení pro danou zemi vytvořená rozhraním CeSaR v souvislosti s prováděním doporučení pro danou zemi (viz tabulka I v příloze těchto pokynů). Vykazování v textu by se mělo zaměřit na ta opatření, u nichž byla od předložení poslední výroční zprávy o pokroku přijata nová politická opatření, s cílem zabránit opakování již dříve oznámeného vývoje. Zejména pokud je určitá investice nebo reforma v tabulce výroční zprávy o pokroku 9 nově označena jako „dokončená“, „opožděná“ nebo „nedokončená“, měl by text výroční zprávy o pokroku obsahovat stručné samostatné vysvětlení této změny stavu. Další relevantní údaje je třeba v jejím textu uvést pouze v tom rozsahu, v němž již nejsou vykázány v databázi CeSaR. V případě opoždění, korekcí nebo nedokončení by měl text výroční zprávy o pokroku rovněž vysvětlit, jakým způsobem hodlá členský stát nadále dosahovat cílů, které mají být řešeny reformami a investicemi.

Tabulka výroční zprávy o pokroku 9

Pokrok v oblasti reforem a investic

Poznámky:

Pokud je daná reforma/investice rovněž součástí plánu pro oživení a odolnost daného členského státu, mělo by být ve sloupci „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ uvedeno „Nástroj pro oživení a odolnost“, zatímco pokud je daná reforma/investice podporována v rámci dohody o partnerství daného členského státu, mělo by v něm být uvedeno „dohoda o partnerství“; v ostatních případech by měl tento sloupec zůstat prázdný. U reforem a investic vyplývajících z Nástroje pro oživení a odolnost by měl sloupec „Nástroj pro oživení a odolnost / dohoda o partnerství“ navíc obsahovat ještě odkaz na opatření uvedená v příslušném prováděcím rozhodnutí Rady. V souladu s kategoriemi pro vykazování v systému FENIX by měl „stav směřující k dosažení“ uvádět, zda daná investice nebo reforma „směřuje k dosažení“ (tj. daná reforma/investice krok směřuje k tomu, aby byla dokončena podle plánu), zda je „opožděna“ (tj. daný krok bude dokončen později, než bylo naplánováno, a plánované datum realizace v době vykazování ještě nenastalo), „dokončena“ (daná reforma/investice již byla dokončena) nebo zda je „nedokončena“ (plánované datum dokončení v době vykazování již uplynulo, ale daná reforma/investice má zpoždění, popřípadě nemůže být/nebude dokončena). Členské státy vyberou kategorii, která podle jejich názoru nejvíce odpovídá aktuálnímu stavu.

Po dobu platnosti Nástroje pro oživení a odolnost by se ve výročních zprávách o pokroku mělo vykazovat také provádění všech reforem plánu pro oživení a odolnost a investic zahrnutých do střednědobých plánů (článek 36) (43). Sledování těchto reformních a investičních závazků bude v každém případě nadále probíhat v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Podrobnější podávání zpráv o provádění reforem a investic v rámci plánu pro oživení a odolnost, než je uvedeno v tabulce výroční zprávy o pokroku 8 a tabulce výroční zprávy o pokroku 9, by mělo být poskytováno prostřednictvím rozhraní FENIX v rámci žádostí o platbu a pololetních zpráv podle článku 27 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Členské státy se vyzývají, aby připojily souhrnnou zprávu získanou z rozhraní FENIX včetně nejnovějších informací z pololetních zpráv Nástroje pro oživení a odolnost (viz tabulka II v příloze těchto pokynů), jako přílohu k výroční zprávě o pokroku (44). Pro reformy a investice zahrnuté v tabulce výroční zprávy o pokroku 8 a tabulce výroční zprávy o pokroku 9 by se mělo podávání zpráv v textu zaměřit na ta opatření, u nichž byla od předložení poslední výroční zprávy o pokroku (případně, jedná-li se o první výroční zprávu o pokroku, od předložení střednědobého plánu) přijata nová politická opatření, aby nedocházelo ke zbytečnému opakování již dříve oznámeného vývoje. Pokud je daná investice nebo reforma ve výroční zprávě o pokroku označena jako „dokončená“, „opožděná“ nebo „nedokončená“, měl by text obsahovat samostatné, ale stručné vysvětlení. Kromě tohoto stručného vysvětlení stačí, aby text výroční zprávy o pokroku obsahoval další podrobnosti (o dokončených, opožděných nebo nedokončených reformách nebo investicích, které jsou podkladem pro prodloužení) jen do té míry, pokud tyto informace již nebyly poskytnuty prostřednictvím rozhraní FENIX v souladu s výše uvedeným přístupem týkajícím se podávání zpráv v databázi CeSaR.

4.7.   Vykazování v případě postupu při nadměrné nerovnováze

V případě postupu při nadměrné nerovnováze v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze by měla výroční zpráva o pokroku podat zprávu o provádění politických opatření zaměřených na řešení nadměrné nerovnováhy (tabulka výroční zprávy o pokroku 10). V případě zahájení postupu při nadměrné nerovnováze slouží revidovaný střednědobý plán také jako plán nápravných opatření stanovený v rámci postupu při nadměrné nerovnováze (čl. 31 odst. 3). Tento plán by pak měl stanovit konkrétní politická opatření zaměřená na řešení nadměrné nerovnováhy na základě doporučení Rady, které obsahuje časový harmonogram těchto opatření. U každého z těchto opatření by mělo být ve výroční zprávě o pokroku uvedeno, jakého pokroku bylo dosaženo, zejména od poslední výroční zprávy o pokroku (případně, jedná-li se o první výroční zprávu o pokroku, od předložení střednědobého plánu) a vysvětleno, zda daná opatření směřují k dosažení či zda jsou opožděna, dokončena nebo nedokončena. U každého dokončeného opatření by mělo být v textu výroční zprávy odůvodněno, proč daný členský stát považuje tuto reformu nebo investici za dokončenou v souladu s jejím cílem. U každého opožděného nebo nedokončeného opatření by mělo být v textu výroční zprávy o pokroku vysvětleno, i) proč k tomuto opoždění nebo nedokončení došlo, ii) zda se vyskytly objektivní okolnosti, které mohou tato opoždění vysvětlit, iii) jaké jsou plány na dohnání tohoto opoždění nebo kompenzaci nedokončení, jakož i jaký je příslušný časový plán, a iv) popsáno veškeré další vynaložené úsilí, které dostatečně přispívá k dosažení cíle problematického opatření. Přestože se v rámci výroční zprávy o pokroku provádí i každoroční inventura, může monitorování a související podávání zpráv v souvislosti s postupem při nadměrné nerovnováze probíhat i mimo rámec výroční zprávy o pokroku.

Tabulka výroční zprávy o pokroku 10

Pokrok v oblasti reforem a investic do řešení nadměrné nerovnováhy (plán nápravných opatření)

4.8.   Přílohy, které mají být přiloženy k výroční zprávě o pokroku

Výroční zpráva o pokroku by měla obsahovat dostatečně komplexní zprávy o provádění politických opatření při plnění cílů udržitelného rozvoje, evropského pilíře sociálních práv a v reakci na další společné priority EU  (45). Doporučuje se uvádět tyto informace v přílohách, ale členské státy se rovněž mohou rozhodnout, že tyto informace začlení i do samotné výroční zprávy o pokroku. Tyto informace by měly doplnit výše uvedené podávání zpráv o provádění reforem a investic. Měly by poskytovat dostatečně komplexní přehled o politické reakci členských států na hlavní výzvy v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností a sociální oblasti (identifikované v poslední zprávě o jednotlivých zemích a ve společné zprávě o zaměstnanosti včetně analýzy Komise týkající se rizik pro vzestupnou sociální konvergenci), které přispívají k naplňování zásad evropského pilíře sociálních práv. Tento přehled by měl být doplněn informacemi, které budou uvedeny v tabulce III přílohy těchto pokynů. Přílohy by měly obsahovat rovněž dostatečně ucelený přehled realizovaných investic a reforem z integrovaných vnitrostátních plánů jednotlivých států v oblasti energetiky a klimatu, rozlišených podle pěti rozměrů energetické unie (snižování emisí uhlíku, energetická účinnost, energetická bezpečnost, vnitřní trh s energií, výzkum, inovace a konkurenceschopnost), a případně jejich (odhadovaný) dopad na snižování emisí uhlíku. Aby se minimalizovala administrativní zátěž, měl by být do těchto příloh výročních zpráv o pokroku zahrnut křížový odkaz na pololetní zprávy o pokroku vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu vzhledem k jejich významu pro společnou prioritu EU v oblasti ekologické a energetické transformace a pro národní strategické plány pro digitální dekádu, případně na jakýkoli novější dokument, který informuje o příslušných politikách a opatřeních. Členské státy se rovněž vyzývají, aby v těchto přílohách podávaly zprávy o konkrétním dopadu politických opatření v oblasti klimatu a opatření přijatých k dosažení cílů a záměrů digitální dekády přijatých jako součást závazků v rámci střednědobých fiskálně-strukturálních plánů. Pokud jde o podávání zpráv o pokroku dosaženém při digitální transformaci, měly by členské státy zajistit soudržnost při podávání zpráv Komisi o pokroku v oblasti digitalizace pro účely indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a pro monitorování digitální dekády. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby v těchto přílohách uváděly křížové odkazy na nejnovější údaje o provádění fondů politiky soudržnosti předané Komisi, a také aby podávaly zprávy o pokroku při řešení hlavních rozdílů, na které bylo upozorněno v rámci evropského semestru.

Databáze CeSaR bude i nadále využívána k monitorování toho, jak členský stát provádí doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. K výroční zprávě o pokroku by měla být přiložena souhrnná zpráva o provádění doporučení pro danou zemi, vytvořená v databázi CeSaR (viz tabulka I v příloze těchto pokynů). Obdobně se členské státy vyzývají, aby v průběhu trvání Nástroje pro oživení a odolnost k výroční zprávě o pokroku přiložily i souhrnnou zprávu získaná ze systému FENIX (viz tabulka II v příloze těchto pokynů).

---

(1)  Členské státy mohou prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu požádat o pomoc při budování kapacit a odborných znalostí v oblastech řízení veřejných financí souvisejících s přípravou jejich plánů. Ty by mohly zahrnovat například postupy sestavování střednědobých rozpočtů, přezkumy výdajů, analýzu udržitelnosti dluhu a vypracovávání fiskálních a makroekonomických statistik.

(2)  Viz čl. 2 odst. 2 nařízení.

(3)  Komise zřídí v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení kontrolní účet za účelem evidence kumulativních odchylek pozorovaných čistých výdajů od dráhy čistých výdajů stanovené Radou směrem nahoru a dolů, přičemž po schválení nového národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Radou se tento účet vynuluje.

(4)  Pokud je plán předkládán přibližně ve stejnou dobu jako návrh ročního rozpočtu na nadcházející rok, měly by být údaje uvedené v plánu v souladu s údaji uvedenými v návrhu ročního rozpočtu.

(5)  Pokud je plán předložen na začátku roku, například mezi lednem a březnem roku T dříve, než Eurostat a národní statistické úřady zveřejní skutečné výsledné hodnoty za rok T–1, je vhodné zakotvit kumulativní míry růstu na úrovni roku T–2. V takových případech by měl být základním rokem tabulek uvedených v těchto pokynech rok T–2 (namísto roku T–1).

(6)  V plánu by mělo být uvedeno datum uzávěrky údajů a dalších informací, které byly vzaty v úvahu pro makroekonomické a rozpočtové projekce, a měly by být použity nejnovější zveřejněné údaje dostupné k tomuto datu uzávěrky.

(7)  Podle čl. 15 odst. 1 může být časový horizont plánu v některých případech i kratší: „ Nejpozději do dvanácti měsíců před koncem stávajícího národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu, pokud existují objektivní okolnosti, které brání jeho provedení, může členský stát požádat o možnost předložit Komisi před koncem období, na něž se národní střednědobý fiskálně-strukturální plán vztahuje, revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. V takovém případě pokrývá revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán dobu do konce původního období plánu.“

(8)  Při předložení střednědobého plánu Komisi by k němu mělo být přiloženo i stanovisko nezávislé fiskální instituce, pokud je k dispozici (viz oddíl 2.9).

(9)  Pokud je plán předložen na začátku roku, například mezi lednem a březnem roku T, může rok T sloužit také jako první rok fiskální korekce a v takovém případě by se plán zavázal k mírám růstu čistých výdajů pro roky T až T+3.

(10)  Členské státy uznávají výjimečný dopad nedávných ekonomických otřesů a aktuální nejistotu ohledně odhadů potenciálního růstu, a proto mohou používat stabilnější řady, než jsou řady vyplývající ze společně dohodnuté metodiky pro první kohortu plánů, pokud je to odůvodněno ekonomickými argumenty a kumulovaný růst v horizontu projekcí zůstává víceméně v souladu (článek 36).

(11)  Útvary Komise mohou i nadále požadovat technické podrobnosti o těchto proměnných v rámci jiných procesů, jako jsou například technické výměny s členskými státy v rámci prognózy Komise.

(12)  Odchylky od dráhy čistých výdajů doporučené Radou budou zaznamenány na kontrolním účtu spravovaném Komisí.

(13)  Členské státy, které žádají o výjimku z ustanovení o odkladu úsilí o fiskální konsolidaci (čl. 36 odst. 1 písm. e)), by měly rovněž podat zprávu o plánovaných výdajích financovaných z půjček z Nástroje pro oživení a odolnost.

(14)  Při porovnávání příslušných údajů je třeba mít na paměti rozdíly v povaze celkového schodku a dluhu v plánech na období až do roku T+4 a v prognózách Komise. Pracovníci Komise zahrnují do prognózy Komise pouze dopady opatření, která jsou dostatečně specifikována a věrohodně oznámena. V plánech se vyžaduje pouze vyčíslení fiskálních korekcí (přičemž vyčíslení podrobných politik příjmů a výdajů není povinné). Jinými slovy rozpočtové projekce v plánech vycházejí z fiskální korekce ještě předtím, než jsou upřesněna a oznámena podrobná opatření.

(15)  Údaje o diskrečních výdajích nejsou pro výpočet ukazatele růstu čistých výdajů z podstaty věci potřebné. Čisté výdaje se vypočítávají na základě vývoje celkových výdajů očištěných od opatření na straně příjmů. Z tohoto důvodu se opatření na straně příjmů výslovně uvádějí ve výkazních tabulkách. To však neznamená, že by nový rámec automaticky upřednostňoval korekce přijaté prostřednictvím příjmů nebo výdajů. Vyplývá to jednoduše ze způsobu, jakým jsou definovány čisté výdaje (tj. výdaje očištěné o vliv diskrečních opatření na straně příjmů).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(17)  Eurostat a statistické společenství v úzké spolupráci s vnitrostátními rozpočtovými orgány vytvoří rámec pro členské státy s ohledem na vykazování statistických údajů o vnitrostátním spolufinancování programů financovaných Unií, které jsou nezbytné pro provádění nařízení a které Eurostat v době zveřejnění tohoto oznámení dosud neshromáždil. Na počátku, dokud nebude vytvořen rámec pro shromažďování a poskytování těchto údajů, mohou členské státy vycházet z odhadů.

(18)  Projekce a předpoklady, z nichž referenční trajektorie vycházejí, sděluje Komise spolu s referenčními trajektoriemi.

(19)  Podle článku 9 odst. 1 písm. a) a b) předává Komise své výchozí předpoklady všem členským státům jako součást svých předběžných pokynů.

(20)  Viz ujednání na začátku oddílu 2.

(21)  Tyto projekce a předpoklady jsou obsaženy v tabulkách, které poskytla Komise.

(22)  Doporučení pro jednotlivé země je možné považovat za „relevantní“, pokud členský stát dosud nedosáhl „provedení v plném rozsahu“ nebo „výrazného“ pokroku ve smyslu dohledu v rámci evropského semestru.

(23)  Podle čl. 13 písm. c) nařízení by měl plán vysvětlit, jak bude řešit následující společné priority Unie: i) spravedlivou ekologickou a digitální transformaci včetně souladu s evropským právním rámcem pro klima; ii) sociální a hospodářskou odolnost včetně evropského pilíře sociálních práv; iii) energetickou bezpečnost a iv) v případě potřeby budování obranných kapacit.

(24)  Členské státy mohou požádat o pomoc při navrhování a provádění všech těchto nástrojů prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu.

(25)  Viz výše uvedené oddíly 2.3 a 2.4 o tom, jak by měl, resp. neměl být do projekcí potenciálního HDP zahrnut dopad reforem a investic.

(26)  Každý z reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, by měl splňovat kritéria uvedená v čl. 14 odst. 3 včetně toho, že je dostatečně podrobný, přednostně uskutečňovaný, časově vymezený a ověřitelný.

(27)  Délka referenčního období pro střednědobou úroveň investic by měla odpovídat posledním čtyřem letům před zahájením střednědobého plánu, ledaže by plán na základě řádného odůvodnění argumentoval použitím jiného časového rozpětí. V textu plánu by proto měl být tento údaj uveden.

(28)  Pro účely těchto pokynů zahrnuje odkaz na dohody o partnerství i programy v rámci dohod o partnerství vzhledem k tomu, že poskytují podrobnější a aktualizovaný přehled reforem a investic.

(29)  Aby se předešlo dvojímu vykazování, neměly by být reformy a investice uvedené v tabulce střednědobého plánu 8 zahrnuty do tabulky střednědobého plánu 9.

(30)  V pozdější fázi mohou být potřebné další pokyny týkající se požadavků na tyto plány nápravných opatření.

(31)  V případě členských států eurozóny budou stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů (článek 7 nařízení (EU) č. 473/2013) přispívat rovněž k monitorování provádění doporučení Rady, která schvalují střednědobé plány.

(32)  Členské státy se rovněž vyzývají, aby podávaly zprávy o pokroku v provádění ekologického sestavování rozpočtu.

(33)  U prvního ročníku výročních zpráv o pokroku, které mají být předloženy do 30. dubna 2025, se členské státy vyzývají, aby podaly zprávu o provádění politik, k němuž došlo od národního programu reforem na rok 2023, včetně plnění doporučení pro jednotlivé země na rok 2024.

(34)  Základním rokem v doporučení Rady je poslední rok, za který jsou k dispozici údaje o výsledcích v době vydání doporučení.

(35)  Pokud to časové možnosti dovolí, bylo by například účelné, aby výroční zpráva o pokroku zahrnovala zprávu o účinných opatřeních v rámci postupu při nadměrném schodku.

(36)  Údaje o projekci pro roky T a T+1 v tabulka výroční zprávy o pokroku 1 nejsou normativní. Mělo by se jednat o projekce zohledňující politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámené v době předložení výroční zprávy o pokroku, nikoliv o cíle politik.

(37)  Mělo by být uvedeno datum uzávěrky prognózy.

(38)  Definice vnitrostátního spolufinancování programů financovaných Unií viz oddíl 2.4.

(39)  V případě pochybností se členským státům doporučuje, aby před předložením zprávy o pokroku jednaly s Komisí na technické úrovni.

(40)  Pro členské státy s prodloužením období fiskální korekce tabulka výroční zprávy o pokroku 9 zahrnuje reformy a investice jiné než ty, které jsou podkladem pro toto prodloužení uvedené v doporučení Rady, kterým se schvaluje střednědobý plán, a které jsou zahrnuty v tabulce výroční zprávy o pokroku 8.

(41)  V případě nadměrné nerovnováhy viz další oddíl.

(42)  Rozhraní CeSaR je přístupné na adrese: https://webgate.ec.europa.eu/csr. Po dobu platnosti Nástroje pro oživení a odolnost by se podávání zpráv do rozhraní CeSaR mělo zaměřit na řešení těch doporučení pro jednotlivé země, na která se nevztahují plány pro oživení a odolnost.

(43)  Informace uvedené ve výročních zprávách o pokroku nemají vliv na posouzení Komise týkající se splnění konkrétních požadavků podle Nástroje pro oživení a odolnost. V případě, že jsou ve výroční zprávě o pokroku uvedeny změny opatření, která již byla kladně posouzena v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, vyzývají se členské státy, aby o těchto změnách informovaly Komisi před předložením výroční zprávy o pokroku.

(44)  Měla by být přiložena standardní souhrnná zpráva získaná z rozhraní FENIX, která zahrnuje všechny reformy a investice v rámci plánu pro oživení a odolnost (nejen ty, které jsou zahrnuty ve střednědobých fiskálně-strukturálních plánech).

(45)  Jedná se o následující priority: i) spravedlivou ekologickou a digitální transformaci včetně souladu s evropským právním rámcem pro klima; ii) sociální a hospodářskou odolnost včetně evropského pilíře sociálních práv; iii) energetickou bezpečnost a iv) v případě potřeby budování obranných kapacit.