C_2022015CS.01004501.xml

P9_TA(2021)0240

Evropská strategie pro integraci energetického systému

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (2020/2241(INI))

(2022/C 15/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy,

—	s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015,

—	s ohledem na cíl udržitelného rozvoje OSN č. 7 „Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 nazvané „Strategie EU pro vytápění a chlazení“ (COM(2016)0051),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2018 nazvané „Čistá planeta pro všechny – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“ (COM(2018)0773),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o „Zelené dohodě pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“ (COM(2020)0299),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – ekologičtější budovy, nová pracovní místa a lepší životní podmínky“ (COM(2020)0662),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Strategie EU ke snížení emisí methanu“ (COM(2020)0663),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o stavu energetické unie (COM(2020)0950),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti čisté energie (COM(2020)0953),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o pokroku v otázce energetické účinnosti (COM(2020)0954),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (COM(2020)0952),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 nazvanou „Ceny energií a náklady na energie v Evropě“ (COM(2020)0951),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 25. června 2019 o budoucnosti energetických systémů v energetické unii, které zajistí transformaci energetiky a dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 i v dalším období,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 11. prosince 2020 o novém cíli EU v oblasti klimatu do roku 2030,

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

—	s ohledem na vodíkovou iniciativu zahájenou rakouským předsednictvím Rady v Linci ve dnech 17. a 18. září 2018,

—	s ohledem na iniciativu pro udržitelnou a inteligentní plynárenskou infrastrukturu pro Evropu, kterou zahájilo rumunské předsednictví Rady v Bukurešti ve dnech 1. a 2. dubna 2019,

—	s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (3) (dále jen „nařízení TEN-E“),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (4), které je v současnosti revidováno (dále jen „nařízení o nástroji pro propojení Evropy“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (6),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (7) (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (8),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (9),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (10),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2 (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o konferenci OSN o změně klimatu konané v roce 2019 ve španělském Madridu (COP25) (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2020 o komplexním evropském přístupu k ukládání energie (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o revizi hlavních směrů pro transevropské energetické infrastruktury (17),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0062/2021),

vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise podpořily cíl klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou a na základě rovnosti a nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a to s cílem omezit celosvětové zvyšování teploty na 1,5 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí;

B.	vzhledem k tomu, že Komise navrhla společný cíl snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030, zatímco Parlament schválil cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 60 %;

C.	vzhledem k tomu, že zpráva o stavu energetické unie z roku 2020 ukázala, že poptávka po energii v EU celkově klesá, ale roste v některých odvětvích, jako je doprava a informační a komunikační technologie (IKT);

D.	vzhledem k tomu, že budovy jsou odpovědné za přibližně 40 % celkové spotřeby energie v EU a za 36 % emisí skleníkových plynů z energie a že IKT představují 5–9 % celosvětové spotřeby elektřiny;

E.	vzhledem k tomu, že 70 % primární energie použité v EU v roce 2017 pocházelo z fosilních paliv (ropy, zemního plynu a uhlí) (18);

F.	vzhledem k tomu, že Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že přibližně třetina celosvětových emisí methanu pochází z odvětví energetiky;

G.	vzhledem k tomu, že dosažení klimatické neutrality vyžaduje přechod od systému založeného převážně na fosilních palivech směrem k vysoce energeticky účinnému, klimaticky neutrálnímu systému založenému na obnovitelných zdrojích;

H.	vzhledem k tomu, že integrace energetického systému znamená koordinované plánování a provoz energetického systému jako celku, napříč různými energetickými nosiči a propojenou infrastrukturou, a veškerých konečných spotřebitelů;

I.	vzhledem k tomu, že integrace energetického systému může reagovat na řadu výzev vyplývajících z transformace energetiky, a zejména na výzvu dekarbonizace, optimalizace a vyvažování energetických sítí, a tak zaručit bezpečnost dodávek a podpořit strategickou autonomii EU;

J.	vzhledem k tomu, že dvojí ekologická a digitální transformace energetických sítí bude vyžadovat bezprecedentní veřejné a soukromé investice do modernizace infrastruktury a v případě potřeby zavádění nové infrastruktury, jakož i investice do renovace budov a do výzkumu a vývoje;

vzhledem k tomu, že integrace energetického systému může urychlit přechod na klimaticky neutrální ekonomiku a zároveň usilovat o udržení nákladů evropských občanů, orgánů a podniků v realistických mezích, a přitom posílit energetickou bezpečnost, chránit zdraví a životní prostředí a podpořit růst, inovace a globální vedoucí postavení v průmyslu; vzhledem k tomu, že je třeba provést nákladově efektivní integraci odvětví energetiky;

vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) 2018/1999 by se zásada „energetická účinnost v první řadě“ měla účinně uplatňovat při veškerém plánování energetické nabídky a poptávky a při politickém a investičním rozhodování, což znamená, že každé rozhodnutí by mělo být systematicky posuzováno z hlediska alternativních nákladově efektivních, technicky, ekonomicky a environmentálně rozumných opatření v oblasti energetické účinnosti;

M.	vzhledem k tomu, že krize COVID-19 ukázala, že je nezbytné spoléhat se na bezpečný a flexibilní energetický systém; vzhledem k tomu, že další náklady na elektřinu a vytápění zvýšily tlak na domácnosti;

podporuje směřování ohlášené Komisí v jejím sdělení o strategii pro integraci energetického systému, tj. kaskádovou prioritu v oblasti energetické účinnosti a úspor, dekarbonizaci konečného používání prostřednictvím přímé elektrifikace a nízkouhlíková paliva založená na obnovitelných zdrojích energie pro použití, která nemají jinou alternativu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bude uplatňován koherentní dlouhodobý přístup v duchu solidarity a spolupráce a že bude pro dotčená průmyslová odvětví a společnost jako celek vytvořen stabilní regulační rámec; zdůrazňuje, že soukromý sektor bude spolu s veřejným sektorem hrát klíčovou roli při zajišťování úspěchu a účinného provádění této strategie a podpoří vybudování energetického systému, který EU nasměruje ke klimatické neutralitě nejpozději do roku 2050;

je přesvědčen, že tato strategie může pomoci Unii vydat se na cestu k dosažení svých cílů v oblasti klimatu a zároveň zachovat dostupnost energie, cenovou dostupnost a zabezpečení jejích dodávek díky vytvoření oběhového, vysoce energeticky účinného, integrovaného, vzájemně propojeného, odolného, inteligentního, multimodálního, spravedlivého a dekarbonizovaného systému; zdůrazňuje, že tato strategie by zejména pro období po odeznění pandemie COVID-19 měla představit vizi, která bude podporovat klimaticky neutrální ekonomiku a současně bude posilovat energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost, přispívat k vytváření pracovních míst, pomáhat růstu malých a středních podniků a ochraňovat zdraví a životní prostředí a také podporovat růst a inovace;

připomíná, že je důležité zohlednit různorodost vnitrostátních energetických systémů a problémů; vybízí Komisi, aby zvážila různé možnosti dekarbonizace, které každému členskému státu umožní využívat nejúčinnější řešení v oblasti dekarbonizace podle jeho potřeb a zdrojů;

Zajistit optimalizaci a dekarbonizaci energetických systémů

znovu potvrzuje, že podporuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“, což znamená, že je třeba upřednostnit úspory energie a zvýšení účinnosti; připomíná, že oběhovost a přímá elektrifikace, pokud jsou možné, představují významnou cestu směrem k dekarbonizaci; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit odolný a klimaticky neutrální energetický systém zohledňující zásadu nákladové efektivity; zdůrazňuje, že je třeba mít portfolio klimaticky šetrných řešení, které umožní, aby se na trhu prosadily nejvíce energeticky účinné a nákladově efektivní technologie, a pomůže snížit uhlíkovou stopu a přispět k energetické nezávislosti Evropské unie;

zdůrazňuje četné přínosy zvyšování úsilí v oblasti energetické účinnosti, jako je snížení závislosti na dovozu energie, levnější účty za spotřebu, větší konkurenceschopnost odvětví a obecné přínosy v oblasti klimatu a životního prostředí;

vyzývá Komisi, aby posoudila možnost uplatnit zásadu „energetická účinnost v první řadě“ při nadcházejících revizích právních předpisů a metodik Unie a v nových iniciativách, zejména pro plánování scénářů a infrastruktury a analýzu nákladů a přínosů, a prostřednictvím doporučení členským státům i v jejich vnitrostátních právních předpisech;

bere na vědomí vysokou spotřebu energie ve vodohospodářství; vyzývá Komisi, aby zvážila energeticky účinná opatření pro vodní hospodářství EU a možnost využívat vyčištěnou odpadní vodu jako místní zdroj energie z obnovitelných zdrojů v rámci integrace energetického systému;

bere na vědomí nedostatečný pokrok členských států a Unie jako celku v oblasti energetické účinnosti a renovace budov, jak je uvedeno ve zprávě o pokroku v otázce energetické účinnosti z roku 2020; naléhavě žádá Komisi, aby revidovala cíle stanovené ve směrnici o energetické účinnosti a více je sladila s cíli v oblasti klimatu po provedení důkladného posouzení dopadu, a zároveň aby zohlednila jeho doporučení v rámci procesu správy a řízení energetické unie a plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající opatření a přijala cílenější politiky, zejména v těch odvětvích, jako je doprava, kde je pokrok nedostatečný; vítá v tomto ohledu strategii renovační vlny a nadcházející revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (19); připomíná důležitost posouzení dopadů revidovaných cílů na podniky, zejména na malé a střední podniky;

vyzývá Komisi, aby zásadu energetické účinnosti rozšířila na celý hodnotový řetězec a na všechny konečné uživatele, jako nákladově efektivní způsob snížení emisí; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní iniciativy ke snížení energetických ztrát v přepravních a distribučních sítích prostřednictvím revize nařízení TEN-E a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (20);

10.

vítá novou methanovou strategii EU; připomíná, že je nezbytné urychleně zavést systémy monitorování emisí methanu, které budou založeny na technologiích satelitního sledování, jako jsou technologie vyvinuté v rámci programu Copernicus; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k dalšímu snížení emisí methanu v odvětví energetiky; vítá návrh Komise, aby byly měření, vykazování a ověřování a zjišťování a oprava netěsností povinné;

11.

upozorňuje na potenciál dalšího využití odpadu, zejména energie a zbytkového tepla z průmyslových procesů, bioodpadu, budov a datových center; zdůrazňuje udržitelnou výrobu energie ze zemědělství, spotřeby potravin a lesnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci další rámcové revize směrnice o odpadech (21) vypracovaly účinné pobídky a obchodní modely na využití zbytkového tepla z průmyslu a nevyhnutelného zbytkového tepla do tepelných sítí nebo skladování;

12.

upozorňuje na výzvu dekarbonizace vytápění a chlazení; vyzývá k dalšímu provádění strategie v oblasti vytápění a chlazení, včetně revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, jakož i vytvoření podpůrného rámce při revizi pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (22); zdůrazňuje potenciál čtvrté a páté generace vysoce účinných sítí dálkového vytápění s nízkými teplotami; konstatuje, že mohou hrát významnou úlohu při nákladově efektivní dekarbonizaci tepla v městských a průmyslových oblastech; vítá skutečnost, že sítě dálkového vytápění a chlazení budou způsobilé pro financování v rámci revidovaného nařízení o nástroji pro propojení Evropy, a vyzývá k jejich zařazení mezi potenciální projekty společného zájmu podle nařízení TEN-E; dále vyzývá Komisi, aby při vypracovávání desetiletých plánů rozvoje sítě pro Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav pro elektřinu (ENTSO-E) i Evropskou síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) vzala v úvahu infrastrukturu pro vytápění a akumulaci tepla; se znepokojením bere na vědomí nízkou míru nahrazování starých a neúčinných systémů vytápění; vítá probíhající revizi sekundárních právních předpisů týkajících se označování zařízení pro vytápění a chlazení vnitřních prostorů a pro ohřev vody energetickými štítky a jejich ekodesignu; zdůrazňuje potenciál digitálních nástrojů pro inteligentní hospodaření s energií při současném zajištění kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů;

13.

připomíná, že energetická transformace bude vyžadovat každoroční investice do infrastruktury ve výši 520 až 575 miliard EUR a odpovídající a účinné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby vypracovala inkluzivní, integrovaný a realistický plánovací scénář, který dále zohledňuje energetickou účinnost a integraci energetického systému, v souladu s investičním plánem pro udržitelnou Evropu; konstatuje, že je třeba dodržovat kritéria pro udržitelné investice stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (23) a finanční nástroje, které jsou plně v souladu s cíli v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, aby se zajistilo, že nedojde k uvíznutí aktiv; zdůrazňuje, že různé evropské programy a finanční nástroje hrají klíčovou roli při podpoře energetické transformace; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby používání zdrojů energie, jako je zemní plyn, bylo pouze přechodné, jelikož cílem je dosažení klimatické neutrality; zdůrazňuje, že systémová integrace by měla co nejvíce využívat stávající energetickou infrastrukturu, která může přispět k nákladově efektivní transformaci v mnoha odvětvích;

14.

zdůrazňuje, že je důležité provést posouzení ex ante a předvídat potřeby opatření energetické účinnosti, systémové integrace nebo nové infrastruktury pro výrobu, vzájemné propojení, dopravu, distribuci, ukládání a přeměnu energie, aby se optimalizovalo využití stávající energetické infrastruktury v rámci klimaticky neutrální ekonomiky a zajistila její ekonomická, environmentální a sociální životaschopnost a její nákladová efektivita a zároveň vyloučily efekty blokování a uvízlá aktiva; zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásadu technologické neutrality v rámci technologií nezbytných pro dosažení klimatické neutrality, neboť některé technologie, které budou v dohledné budoucnosti zapotřebí, stále vyžadují investice do výzkumu a vývoje; požaduje, aby každý projekt infrastruktury obsahoval před vybudováním alternativní scénář, který je založený na snížení poptávky nebo odvětvové integraci;

15.

vítá zveřejnění nové strategie EU pro energii z obnovitelných zdrojů v pobřežních vodách; zdůrazňuje, že rychlý rozvoj příbřežních energetických ostrovů má zásadní význam pro dosažení našeho cíle kapacity v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030; domnívá se, že tato strategie je příležitostí k posílení výroby energie z obnovitelných zdrojů, k většímu přímému využívání elektřiny a k podpoře nepřímé elektrifikace, například prostřednictvím vodíku a syntetických paliv; proto vyzývá ke komplexní revizi právních předpisů EU týkajících se energetické infrastruktury a k cílené revizi příslušných pokynů pro státní podporu, aby se podpořilo rozšíření všech obnovitelných zdrojů energie; poukazuje na potenciál, který nabízí další využívání solární energie na úrovni distribuce občanům, průmyslu a veřejnému sektoru; vyzývá členské státy, aby zjednodušily povolovací postupy a odstranily administrativní překážky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů;

16.

vyzývá Komisi, aby využila revizi nařízení TEN-E jako příležitost k tomu, aby toto nařízení uvedla plně do souladu s cílem klimatické neutrality; zdůrazňuje, že mezi cíle tohoto nařízení a do desetiletého plánu rozvoje sítě by měly být zahrnuty zásady snižování emisí, digitalizace a integrace energetického systému a také delší časový rámec plánování v souladu s cílem klimatické neutrality, aby se mimo jiné zabránilo uvízlým nákladům; zdůrazňuje, že investice do digitalizace stávající infrastruktury mohou výrazně zlepšit její řízení prostřednictvím využívání digitálních partnerství, algoritmů nebo umělé inteligence; podporuje rozšíření oblasti působnosti nařízení na energetickou infrastrukturu, jako je ukládání a vodík; vyzývá k vytvoření integrovaného a koordinovaného plánu sítě, který by postupně zahrnoval všechny energetické dopravce a infrastrukturu; zdůrazňuje, že infrastruktura energetického systému by měla být integrována s digitálními a dopravními systémy;

17.

vybízí Komisi, aby v rámci revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů navrhla ambicióznější opatření a cíle, a tak zvýšila podíl obnovitelné energie napříč odvětvími na základě důkladného posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba urychlit přechod k energetickému systému založenému na obnovitelných zdrojích energie a rychlejší elektrifikaci odvětví konečných uživatelů, je-li to možné, s přihlédnutím k nákladům a energetické účinnosti;

18.

vítá přijetí strategie renovační vlny pro Evropu, která urychlí zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů a větší pronikání obnovitelných zdrojů do stavebnictví v celé EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu dosažení klimatické neutrality zohlednily synergie mezi odvětvím energetiky a odvětvím stavebnictví; zdůrazňuje, že renovace stávajícího fondu budov doplňuje dekarbonizaci výroby energie;

19.

uznává pokrok, jehož bylo doposud dosaženo při integraci trhů EU s energií s trhy smluvních stran Energetického společenství; zdůrazňuje, že je důležité podporovat spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba posílit mechanismy přeshraniční spolupráce v nadcházející revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů;

20.

vítá přijetí evropské strategie pro vodík; zdůrazňuje, že prioritou by mělo být vytvoření dodavatelského řetězce vodíku z obnovitelných zdrojů v Evropě s cílem podpořit výhody prvních aktérů, konkurenceschopnost průmyslu a bezpečnost dodávek energie; je přesvědčen, že vodík z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový vodík může pomoci snížit přetrvávající emise, jako jsou emise z průmyslových procesů a nákladní dopravy, kde přímá elektrifikace může být omezena z důvodu nízké nákladové efektivity nebo z technických, sociálních a environmentálních důvodů; připomíná, že je nutné urychlit dekarbonizaci stávající výroby vodíku; podporuje zahájení významných projektů společného evropského zájmu týkajících se vodíku; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní rámec klasifikace a certifikace dopravců plynů na základě úspor emisí skleníkových plynů a kritérií udržitelnosti v celém životním cyklu v souladu s přístupem stanoveným ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že tato klasifikace je pro účastníky trhu, orgány a spotřebitele nanejvýš důležitá; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit solidní rámec a vhodné základní podmínky, které zajistí, aby bylo dosaženo dostatečné dodatečné kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s ohledem na potřeby vodíku z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby ve svých nadcházejících legislativních návrzích zvážila tuto rozmanitost potřeb; vyzývá Komisi, aby zaručila spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž mezi vodíkem, který je dovážen od mezinárodních partnerů, a vodíkem, který je vyroben v EU;

21.

Zdůrazňuje úlohu, kterou by při dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu mohlo hrát environmentálně bezpečné zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCSU); podporuje integrovaný politický rámec s cílem stimulovat zavádění aplikací CCSU bezpečných z hlediska životního prostředí, které povedou k čistému snížení emisí skleníkových plynů, aby byl těžký průmysl klimaticky neutrální tam, kde nejsou k dispozici žádné možnosti přímého snížení emisí; bere na vědomí návrh Komise na svolání každoročního Evropského fóra CCUS jako součásti průmyslového fóra pro čistou energii, které bude dále zkoumat možnosti na podporu těchto projektů; připomíná, že je třeba upřednostnit přímé snižování emisí a opatření k zachování a posílení přirozených propadů a rezervoárů uhlíku v EU, například prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů;

22.

zdůrazňuje, že doprava může významně usnadnit zavádění energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly příznivý politický rámec a ambiciózní cíle založené na zásadě technologické neutrality mezi technologiemi nezbytnými pro dosažení klimatické neutrality, v zájmu spravedlivého, cenově dostupného a vyváženého přechodu na dekarbonizaci všech druhů osobní a nákladní dopravy, včetně veřejných vozových parků a sítí, silniční, námořní, vnitrozemské vodní, železniční a letecké dopravy prostřednictvím elektrifikace, a pokud to není možné, prostřednictvím paliv vyráběných udržitelným způsobem; vítá oznámení Komise o rozmístění jednoho milionu dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v revizi směrnice 2014/94/EU; vyzývá Komisi k podpoře toho, aby výrobci automobilů umožnili dobíjení vozidel ze sítě; zdůrazňuje, že je nutné upravit elektrifikační sítě a infrastrukturu pro alternativní paliva evropského vozového parku a podpořit další snadno proveditelná řešení, zejména u dopravních uzlů; zdůrazňuje potenciál vnitřní spolupráce v oblasti dekarbonizace přeshraniční dopravy; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní úlohu dopravního společenství a Komise pro vytváření synergií se sousedními zeměmi a urychlení přenosu norem EU týkajících se emisí z dopravy; zdůrazňuje význam veřejné dopravy pro snižování poptávky po energii a potřebu rozvíjet a rozšiřovat dekarbonizovanou veřejnou dopravu v městských i venkovských oblastech;

23.

zdůrazňuje, že existují odvětví, v nichž roste spotřeba energie, např. v odvětví dopravy, cestovního ruchu a IKT; podporuje Komisi při zkoumání součinnosti mezi sítěmi ústředního vytápění a chlazení a zdroji nevyhnutelného zbytkového tepla; vítá závazek začleněný do digitální strategie EU zajistit do roku 2030 klimaticky neutrální datová centra; vyzývá Komisi, aby navrhla akční plán pro zapojení odvětví cestovního ruchu do procesu integrace energetického systému a to mimo jiné s ohledem na podporu cestovního ruchu po železnici, lehkou mobilitu („soft mobilitu“) a elektromobilitu a na vytvoření oběhových energetických komunit v udržitelném cestovním ruchu.

Zajistit rovnováhu v energetických systémech

24.

konstatuje, že zachování rovnováhy v rámci elektrických sítí a řízení výkyvů v poptávce a výrobě bude složitější vzhledem ke stále decentralizovanější skladbě zdrojů energie a většímu objemu energie z obnovitelných zdrojů, a zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu odezvy na straně poptávky, ukládání energie a inteligentního hospodaření s energií; zdůrazňuje, že přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod: může podpořit využívání místních zdrojů energie, což povede k větší bezpečnosti dodávek energie na místní úrovni, rozvoji komunit a soudržnosti tím, že poskytne nové zdroje příjmů a vytvoří nová pracovní místa; připomíná, že členské státy si mohou nadále samy určovat svou skladbu zdrojů energie a že její rozmanitost je zásadně důležitá pro zajištění bezpečnosti dodávek;

25.

zdůrazňuje, že propojení jsou důležitější než kdy jindy pro zajištění přepravy energie z obnovitelných zdrojů do oblastí, kde bude poptávka nejvyšší a vyváží energetickou soustavu jako celek; zdůrazňuje, že je třeba maximalizovat obchod s elektřinou a zavést povinnost využívat alespoň 70 % stávající propojovací kapacity stanovené v čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) 2019/943; zdůrazňuje, že Komise a dotčené členské státy by měly zavést účinná opatření, která budou řešit nedostatek konektorů v pobřežních vodách vzhledem k tomu, že energie z moří zaujímá v integrovaném energetickém systému rostoucí úlohu;

26.

vyjadřuje politování nad tím, že řada členských států dosud nedosáhla svého 10 % cíle pro propojení elektrických sítí do roku 2020; vítá návrh Komise zvýšit cíl propojení elektrických sítí do roku 2030 na 15 % za předpokladu, že bude lépe podporovat vnitrostátní investice prostřednictvím seznamu projektů společného zájmu; vybízí Komisi, aby obnovila práci skupiny odborníků pro cíle v oblasti propojení;

27.

konstatuje, že infrastruktura energetické sítě by měla být dále posílena digitalizací a automatizací s cílem zajistit flexibilitu systému a využívat součinnosti s dalšími energetickými vektory; vítá oznámení Komise o „digitalizaci energetického akčního plánu“ s cílem vytvořit konkurenceschopný trh pro digitální energetické služby, který zajistí soukromí a svrchovanost údajů a podpoří investice do digitální energetické infrastruktury; zdůrazňuje, že inteligentní sítě umožní stále větší pronikání decentralizované a flexibilní energie z obnovitelných zdrojů, jakož i vysoce propojené elektrické soustavy;

28.

opakuje, že evropská kapacita pro ukládání energie je základním zdrojem flexibility a bezpečnosti dodávek; potvrzuje, že je nutné omezit regulační překážky ztěžující instalaci skladovacích zařízení; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející revize směrnice 2003/96/ES posoudila, jak snížit náklady na daně a poplatky za transformaci energetiky a ukládání energie a jak u projektů ukládání energie zamezit možnému dvojímu zdanění; připomíná, že je důležité zajistit plnou interoperabilitu různých dopravních a skladovacích systémů, včetně těch, které mají přeshraniční význam a jsou napojeny na třetí země; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto směrnici revidovala a zároveň zabránila nepatřičnému narušení trhu na úkor jiných zdrojů energie a nepříznivým dopadům na spotřebitele;

29.

vyzývá členské státy, aby zlepšily přístup ke kapitálu pro všechny projekty ukládání energie s důrazem na modernizaci stávající infrastruktury; vyzývá Komisi, aby dále zohlednila potřebu zavedení infrastruktury pro ukládání v příštím seznamu projektů společného zájmu a v rámci revize pokynů pro poskytování státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky;

30.

se znepokojením bere na vědomí velkou závislost EU na dovozu lithium-iontových baterií; vítá proto přístup uvedený ve strategickém akčním plánu pro baterie (24), zejména diverzifikaci zdrojů surovin, rozvoj alternativ k vzácným zeminám, plné využití obchodní politiky EU k zajištění udržitelných a bezpečných dodávek a rozvoj pobídek pro oběhovost, jakož i vytvoření Evropské aliance pro baterie;

31.

připomíná doplňkovou úlohu, kterou mohou hrát technologie Power-to-X (technologie přeměny elektřiny na jiný druh energie) při vyrovnávání sítí, pokud jde o překonávání úzkých míst v infrastruktuře, přepravě energie a poskytování flexibility a sezónního skladování tepla a elektřiny, neboť je snadné je začlenit do stávající infrastruktury; je přesvědčen, že tyto technologie pomohou integrovat rostoucí podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů; konstatuje, že je třeba rozvíjet kapacity pro skladování vodíku;

32.

připomíná důležitost propojování a spolupráce mezi provozovateli sítě; vítá vytvoření regionálních koordinačních středisek v souladu s nařízením (EU) 2019/943; domnívá se, že provozovatelé přenosových soustav by měli uplatňovat integrovaný a meziodvětvový přístup k budoucímu plánování sítí, jakož i soulad s cíli v oblasti klimatu a energetiky a s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu;

33.

zdůrazňuje výhody „vícesměrného“ systému, v němž spotřebitelé hrají aktivní úlohu v dodávkách energie; připomíná, že členské státy musí zajistit, aby všichni občané měli právo vyrábět, spotřebovávat a skladovat vlastní energii jednotlivě nebo jako společenství, a v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu, již plní flexibilní možnosti při přechodu od energetického systému řízeného nabídkou k energetickému systému orientovanému na poptávku, který aktivním spotřebitelům umožní reagovat na poptávku prostřednictvím digitálních řešení plně v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (25); vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily způsoby, jak více podpořit rozvoj evropského trhu z hlediska flexibility poptávky, mimo jiné prostřednictvím společných norem pro koncovou flexibilitu, posouzení možných přínosů a dopadů na náklady spojené s energetickými systémy; vítá flexibilní integrované energetické systémy, jejichž cílem je optimalizovat odvětví dálkového vytápění a chlazení a rovněž využívání účinné a vysoce účinné a flexibilní kombinované výroby tepla a elektřiny, která přispívá k udržování rovnováhy elektroenergetické soustavy, nákladově efektivnímu využívání obnovitelných zdrojů energie a integraci odpadního tepla na místní/regionální úrovni; vyzývá k urychlenému provedení směrnice (EU) 2019/944 a jejích ustanovení o reakci na straně poptávky;

34.

zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát elektrická mobilita jako forma inteligentní integrace odvětví energetiky a dopravy tím, že odblokuje flexibilní kapacity; zdůrazňuje, že elektrifikace odvětví dopravy má potenciál zvýšit strategickou autonomii Unie v oblasti energetiky snížením potřeby dovážených fosilních paliv; zdůrazňuje potenciál pro ukládání a flexibilitu v souvislosti se zaváděním technologií „vozidlo-síť“ a konstatuje, že bude vyžadovat interoperabilitu energetických systémů a elektrických vozidel;

35.

připomíná, že je důležité řešit rizika kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky s cílem zajistit odolnost energetických systémů; zdůrazňuje, že rostoucí počet propojených produktů, jako jsou tepelné spotřebiče, elektrická vozidla a inteligentní měřiče, může zvýšit riziko kybernetických útoků na elektroenergetickou soustavu; naléhavě vyzývá Komisi, aby kybernetická rizika rychle řešila stanovením vysoké úrovně ochrany kybernetické bezpečnosti pro propojené produkty v rámci kodexu sítě pro kybernetickou bezpečnost;

36.

potvrzuje, že energetický systém, který je obnovitelnější, decentralizovanější a integrovanější, vyžaduje lepší předvídání poptávky po energii a lepší sladění dodávek a ukládání energie z různých energetických nosičů v reálném čase; podtrhuje v tomto ohledu zásadní roli digitalizace pro zpracovávání statistických a meteorologických údajů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily vnitřní trh pro digitální energetické technologie a současně chránily soukromí a osobní údaje spotřebitelů; vybízí členské státy, aby přijaly ukazatel inteligentní připravenosti vytvořený jako součást směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (26) s cílem využít potenciál flexibility na straně poptávky na úrovni budov; zdůrazňuje, že to bude vyžadovat společné normy pro výměnu údajů; vítá záměr Komise přijmout akční plán pro digitalizaci energie s cílem podpořit vedoucí postavení EU v oblasti technologií a umožnit integrovanější energetický systém s inteligentními řešeními v konkrétních odvětvích (jako jsou inteligentní sítě, účinnější a bezpečnější doprava a úspory energie v budovách), s lepším financováním na období 2021–2027;

37.

připomíná klíčovou úlohu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů při integraci energetického systému a při provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že agentuře budou poskytnuty dostatečné prostředky k plnění jejích úkolů;

Zajistit dostupnost a cenovou dostupnost energie pro všechny občany a podniky

38.

připomíná, že hlavním cílem činnosti Unie v oblasti energetiky je „zaručit řádné fungování trhu s ohledem na potřebu chránit a zlepšovat životní prostředí“; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k zajištění řádného fungování trhů s energií tak, aby zaručila plné provedení acquis pro vnitřní trh s energií, včetně balíčku opatření týkajících se čisté energie, s cílem sladit práva spotřebitelů v odvětví zemního plynu a dálkového vytápění s právy spotřebitelů elektřiny a pomohla jim přispět k dekarbonizaci ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité vést zákazníky k energeticky nejúčinnější a nákladově efektivní možnosti dekarbonizace na základě cen, které skutečně odrážejí veškeré náklady využívaného nosiče energie; vítá snahu o revizi směrnice 2003/96/ES a její přeměnu na nástroj, který sladí daňové politiky s cíli v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2030 a 2050; vyzývá Komisi a členské státy, aby do této směrnice začlenily cíle v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že je třeba revidovat její oblast působnosti a rozlišovat fosilní plyny, nízkouhlíkové plyny a obnovitelné plyny s cílem podnítit rozvoj udržitelných alternativ; vyzývá členské státy, aby odstranily nepřiměřené daně a poplatky s cílem zajistit harmonizaci zdanění, podporovaly čisté inovativní technologie a zajistily v Evropě konkurenceschopné náklady na energii; vyzývá členské státy, aby pracovaly na postupném rušení přímých i nepřímých dotací do fosilních paliv;

39.

souhlasí s analýzou Komise týkající se potřeby nadále pracovat na postupném ukončování dotací na fosilní paliva, potřeby poskytovat jednotnější cenové signály napříč energetickými odvětvími a členskými státy, nedostatečné soudržnosti vysokých daní a poplatků, které nejsou spojeny s energií, hrazených odběrateli elektřiny a skutečnosti, že externí náklady nejsou internalizovány; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby napravily známé problémy prostřednictvím účinných regulačních opatření;

40.

je přesvědčen o tom, že je nutno vybízet spotřebitele energie k tomu, aby byli aktivnější; vítá skutečnost, že vstoupila v platnost nová ustanovení stanovená ve směrnici (EU) 2019/944, která aktivním spotřebitelům umožňují plně se podílet na trhu a využívat výhod svých aktivit; vyzývá Komisi, aby posoudila přetrvávající překážky, aby usnadnila rozvoj samovýroby energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie, zejména komunit s nízkými příjmy nebo zranitelných domácností, a překážky pro průmyslové spotřebitele; v rámci plánované informační kampaně pro spotřebitele požaduje transparentní informace o dopadu výběru energetických zdrojů na klima;

41.

zdůrazňuje potenciál posílení postavení spotřebitelů v integrovaných systémech obnovitelné energie pro výrobu, spotřebu, skladování a prodej energie; domnívá se, že společenstvím pro obnovitelné zdroje rovněž poskytuje příležitosti k tomu, jak zlepšit energetickou účinnost na úrovni domácností a pomoci bojovat proti energetické chudobě;

42.

potvrzuje potenciál energetických společenství a mikrosítí pro rozvíjení přístupu k udržitelnější energii, zejména v odlehlých a ostrovních oblastech a nejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit začlenění těchto oblastí do transevropských energetických sítí a rozvíjet projekty zaměřené na to, aby se ostrovy nebo souostroví staly energeticky soběstačnými díky obnovitelným zdrojům energie, jak ukázal projekt Tilos v rámci programu Horizont 2020;

43.

vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla, která občanským energetickým společenstvím umožní dále se podílet na integraci energetického systému, například prostřednictvím připojení k teplárenským sítím, nabíjecím sítím pro elektrickou mobilitu, skladovacím zařízením či zařízením reagujícím na poptávku souběžně s výrobou energie z obnovitelných zdrojů;

Zajištění vedoucího postavení Evropy v oblasti udržitelných technologií a technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

44.

připomíná, že jedním z cílů energetické unie je snížit naši závislost na dovozu a zajistit bezpečnost dodávek a nezávislost na technologiích; vyzývá EU, aby se poučila ze současné hospodářské krize a usilovala o větší autonomii strategických hodnotových řetězců; domnívá se, že vytvoření synergií může k dosažení tohoto cíle pomoci;

45.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit konkurenceschopnost evropských technologií na podporu nezávislosti Unie ve strategickém odvětví energetiky; vyzývá Komisi, aby podpořila výzkum a inovace prostřednictvím různých strukturálních a odvětvových fondů; připomíná vedoucí postavení Unie ve světě v oblasti technologií satelitního měření emisí, a zejména službu pro sledování atmosféry programu Copernicus; připomíná odborné znalosti Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, a tudíž předjímání výkyvů poptávky po energii; vyzývá Komisi, aby zvážila další podpůrné technologie, které přispějí k integrovanému energetickému systému odolnému vůči změně klimatu, a to i tam, kde má Evropa celosvětové vedoucí postavení a místní hodnotové řetězce;

46.

se znepokojením konstatuje, že závěry zprávy o stavu energetické unie z roku 2020 zdůrazňují snížení investic do výzkumu a inovací v oblasti technologií čisté energie; připomíná klíčovou úlohu, kterou má podpora EU pro výzkum a inovace, zejména přelomové inovace; vítá navýšení rozpočtu na výzkum v programu Horizont Evropa a vytvoření Evropského výzkumného prostoru;

47.

zdůrazňuje potřebu spravedlivé transformace a vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily strukturální změny v odvětví energetiky ve všech příslušných legislativních návrzích v zájmu usnadnění přechodu na klimatickou neutralitu; potvrzuje slib uvedený v nové „Zelené dohodě“ týkající se toho, že by nikdo neměl zůstat opomenut; v této souvislosti konstatuje, že je nanejvýš důležité transformovat dovednosti zaměstnanců v odvětvích, která čelí riziku, že v důsledku ekologické transformace vymizí; zdůrazňuje význam zavedených evropských odborných znalostí v oblasti integrace energetického systému a vyzývá členské státy, aby tyto odborné znalosti oceňovaly a pomohly je přenést z odvětví energie vyráběné z fosilních paliv do odvětví integrovaného energetického systému, který je neutrální z hlediska klimatu;

48.

zdůrazňuje níže uvedené průlomové procesní inovace a technologie, které je třeba dále posílit z hlediska oběhového hospodářství a účinné strategie pro integraci odvětví:

a)	vysoká účinnost a výroba vodíku z obnovitelných zdrojů, která kombinuje recyklaci oceli a stálou výrobu železných forem,

b)	dálkové vytápění prostřednictvím přebytečného tepla z podzemní dopravy,

c)	inteligentní dobíjení a přechod na jiné druhy dopravy,

d)	udržitelné nahrazení petrochemických a agrochemických produktů a souvisejících procesů,

e)	nová generace výroby a recyklace baterií,

f)	technologie ponoření do kapaliny pro datová centra, které podstatně snižují potřebu energie a přebytečné teplo;

49.

vítá iniciativy zaměřené na strategické hodnotové řetězce; vyzývá k tomu, aby technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie byly uznány jako strategický hodnotový řetězec a aby byla vytvořena aliance na podporu úsilí o rozšíření těchto technologií, jakož i iniciativa pro zlepšení procesů a energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila transparentní správu všech aliancí, včetně účasti malých a středních podniků, občanské společnosti, nevládních organizací a nezávislých odborníků, a aby zároveň zaručila zeměpisnou rozmanitost;

o o

50.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.

(2) Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

(4) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

(5) Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

(6) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1.

(7) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(8) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210.

(9) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.

(10) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.

(11) Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 108.

(12) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 11.

(13) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

(14) Přijaté texty, P9_TA(2019)0079.

(15) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(16) Přijaté texty, P9_TA(2020)0198.

(17) Přijaté texty, P9_TA(2020)0199.

(18) Zpráva Eurostatu z roku 2019 o statistikách v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/10165279/KS-DK-19-001-EN-N.pdf/76651a29-b817-eed4-f9f2-92bf692e1ed9

(19) Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75.

(20) Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1.

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(22) Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(23) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(24) Příloha II sdělení Komise ze dne 17. května 2018 s názvem „Evropa v pohybu: Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ (COM(2018)0293).

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).