<TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 44/2001</HT></HT></P></TI>3Nařízení č. 44/2001 bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1). Posledně uvedené nařízení se však podle svého článku 81 použije až ode dne 10. ledna 2015. Vzhledem k době rozhodné z hlediska skutečností sporu v původním řízení se proto na tento spor i nadále použije nařízení č. 44/2001.4Body 11 až 13 odůvodnění nařízení č. 44/2001 uváděly:(11)Pravidla pro určení příslušnosti musí být vysoce předvídatelná a založená na zásadě, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného, a musí být na tomto základě vždy určitelná [a příslušnost na tomto základě musí být dána vždy], kromě několika přesně určených případů, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost stran opravňuje k použití odlišného určujícího hlediska [hraničního určovatele]. Sídlo právnické osoby musí být v nařízení samostatně vymezeno tak, aby společná pravidla byla přehlednější a zamezilo se sporům o příslušnost.(12)Kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a právním sporem nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti.(13)Pokud se týče pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, měla by být slabší strana chráněna pravidly pro určení příslušnosti, která jsou jejím zájmům příznivější než obecná pravidla.5Článek 2 odst. 1 tohoto nařízení stanovil:Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.
6Článek 5 uvedeného nařízení byl součástí jeho kapitoly II oddílu 2, jenž byl nadepsán Zvláštní příslušnost. Bod 1 tohoto článku stanovil:Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována,
- 1.
- a)pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
- b)pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno,
v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;
- c)nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).
7Článek 15 téhož nařízení, který byl součástí jeho kapitoly II oddílu 4, jenž byl nadepsán Příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv, uváděl:1.Ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5),
[...]
- c)ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.
2.Nemá-li smluvní partner spotřebitele bydliště na území některého členského státu, avšak v některém členském státě má pobočku, zastoupení nebo jinou provozovnu, je s ním při sporech vyplývajících z jejich provozu jednáno tak, jako by měl bydliště na území tohoto státu.3.Tento oddíl se nevztahuje na přepravní smlouvy, kromě případu, kdy smlouva poskytuje kombinaci dopravy a ubytování zahrnutou v ceně.
8Článek 16 nařízení č. 44/2001, který se nacházel v tomto oddíle 4, v odstavci 1 stanovil:Spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, na jehož území má tento smluvní partner bydliště, nebo u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel.
9Článek 17 tohoto nařízení uváděl:Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze
- 1.dohodou uzavřenou po vzniku sporu,
- 2.dohodou umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo
- 3.dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná.
<TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 261/2004</HT></HT></P></TI>10Článek 1 nařízení č. 261/2004, nadepsaný Předmět, v odstavci 1 uvádí:Toto nařízení stanoví za podmínek v něm stanovených minimální práva cestujících, jestliže:
- a)je jim odepřen nástup na palubu proti jejich vůli;
- b)je jejich let zrušen;
- c)je jejich let zpožděn.
11Článek 2 tohoto nařízení, nadepsaný Definice, stanoví:Pro účely tohoto nařízení se:
[...]
- b)provozujícím leteckým dopravcem rozumí letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím;
[...]
12Článek 3 uvedeného nařízení, nadepsaný Oblast působnosti, uvádí:1.Toto nařízení se vztahuje:
- a)na cestující odlétající z letiště umístěného na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva;
[...]
2.Odstavec 1 se použije pod podmínkou, že cestující:
- a)mají potvrzenou rezervaci pro dotčený let a vyjma případy zrušení podle článku 5 se přihlásí k přepravě,
jak je předem a písemně (rovněž elektronickými prostředky) stanoveno a v čase uvedeném leteckým dopravcem, provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy nebo oprávněným zprostředkovatelem služeb v cestovním ruchu,
nebo jestliže není uveden čas,
nejpozději do 45 minut před zveřejněným časem odletu; nebo
[...]
5.Toto nařízení se vztahuje na každého provozujícího leteckého dopravce, který přepravuje cestující podle odstavců 1 a 2. Jestliže provozující letecký dopravce nemá smlouvu s cestujícím a plní povinnosti podle tohoto nařízení, má se za to, že jedná v zastoupení osoby, jež uzavřela smlouvu s tímto cestujícím.6.Tímto nařízením nejsou dotčena práva cestujících podle [směrnice Rady] 90/314/EHS [ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (Úř. věst. 1990, L 158, s. 59; Zvl. vyd. 13/10, s. 132)]. Toto nařízení se nepoužije v případech, kdy jsou souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy zrušeny z důvodů jiných než zrušení letu.
13Článek 6 téhož nařízení, nadepsaný Zpoždění, stanoví:1.Jestliže provozující letecký dopravce důvodně očekává, že let bude oproti plánovanému času odletu zpožděn:
- a)o dvě hodiny nebo více v případě letů o délce nejvýše 1500 kilometrů, nebo
- b)o tři hodiny nebo více v případě všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů, nebo
- c)o čtyři hodiny nebo více v případě všech letů nespadajících pod písmeno a) nebo b),
nabídne provozující letecký dopravce cestujícím:
- i)pomoc stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a
- ii)pomoc stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c), jestliže důvodně očekávaný čas odletu je alespoň o den později než čas odletu původně oznámený, a
- iii)pomoc stanovenou v čl. 8 odst. 1 písm. a), jestliže zpoždění trvá alespoň pět hodin.
2.V každém případě musí pomoc nabízená v rámci lhůt stanovených výše brát ohled na každou skupinu vzdáleností.
14Článek 7 nařízení č. 261/2004, nadepsaný Právo na náhradu škody, v odst. 1 písm. b) uvádí:Odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši:
[...]
- b)400 EUR u všech letů ve Společenství delších než 1500 kilometrů a u všech ostatních letů o délce od 1500 kilometrů do 3500 kilometrů.
15Článek 8 tohoto nařízení, nadepsaný Právo na proplacení výdajů nebo na přesměrování, v odstavci 2 stanoví:Ustanovení odst. 1 písm. a) se rovněž použije na cestující, jejichž lety jsou součástí souboru služeb, s výjimkou práva na náhradu škody, pokud toto právo vzniká podle směrnice 90/314/EHS.