(1)

Uplynulé krize, zejména první dny pandemie COVID-19, ukázaly, že vnitřní trh (označovaný také jako jednotný trh) a jeho dodavatelské řetězce mohou být těmito krizemi vážně zasaženy a že vhodné nástroje pro řešení krizí a koordinační mechanismy buď zcela chybí, nepokrývají všechny nezbytné aspekty jednotného trhu, nebo neumožňují včasnou reakci na tyto dopady .

(1)

Uplynulé krize, zejména první dny pandemie COVID-19, ukázaly, že vnitřní trh a jeho dodavatelské řetězce mohou být vážně zasaženy a že vhodné nástroje pro řešení krizí a koordinační mechanismy buď zcela chybí, nepokrývají všechny nezbytné aspekty vnitřního trhu, nebo neumožňují včasnou a účinnou reakci na tyto krize .

(2)

Unie nebyla dostatečně připravena na zajištění účinné výroby, nákupu a distribuce jiného než zdravotnického zboží krizově relevantní zboží, jako jsou osobní ochranné prostředky, zejména v počáteční fázi pandemie COVID-19, a opatření přijatá Komisí ad hoc za účelem obnovení fungování jednotného trhu a zajištění dostupnosti jiného než krizově relevantního zdravotnického zboží během pandemie COVID-19 byla nutně reaktivní. Pandemie odhalila rovněž nedostatečný přehled o výrobních kapacitách v celé Unii, jakož i zranitelná místa související s globálními dodavatelskými řetězci.

(2)

Unie nebyla dostatečně připravena na zajištění účinné výroby, nákupu a distribuce jiného než zdravotnického krizově relevantního zboží, jako jsou osobní ochranné prostředky, zejména v počáteční fázi pandemie COVID-19, a opatření přijatá Komisí ad hoc za účelem obnovení fungování vnitřního trhu a zajištění dostupnosti jiného než krizově relevantního zdravotnického zboží během pandemie COVID-19 byla nutně reaktivní. Pandemie odhalila rovněž nedostatečný přehled o výrobních kapacitách v celé Unii, jakož i zranitelná místa související s globálními dodavatelskými řetězci.

(2a)

Během pandemie COVID-19 měla nekoordinovaná opatření omezující volný pohyb osob dopad zejména na kritická odvětví, především pak na ta, která potřebují mobilní pracovníky, včetně příhraničních a přeshraničních pracovníků, kteří během této doby sehráli zásadní úlohu při udržování hospodářství Unie v chodu.

(3)

Opatření přijímaná Komisí byla o několik týdnů opožděna vzhledem k tomu, že v rámci celé Unie neexistovala opatření pro pohotovostní plánování a nebylo dostatečně zřejmé, na který vnitrostátní správní orgán se obrátit za účelem nalezení rychlých řešení dopadů krize na jednotný trh. Kromě toho vyšlo najevo, že nekoordinovaná omezující opatření přijímaná členskými státy ještě více zhorší dopady krize na jednotný trh. Ukázalo se, že je třeba uzavřít ujednání mezi členskými státy a orgány Unie, pokud jde o pohotovostní plánování, koordinaci a spolupráci na technické úrovni a výměnu informací.

(3)

Opatření přijímaná Komisí byla o několik týdnů opožděna vzhledem k tomu, že v rámci celé Unie neexistovala opatření pro pohotovostní plánování a nebylo dostatečně zřejmé, na který vnitrostátní orgán se obrátit za účelem nalezení rychlých řešení dopadů krize na vnitřní trh. Kromě toho vyšlo najevo, že nekoordinovaná omezující opatření přijímaná členskými státy ještě více zhorší dopady krize na vnitřní trh. Ukázalo se, že je třeba uzavřít ujednání mezi členskými státy a orgány Unie, pokud jde o pohotovostní plánování, koordinaci a spolupráci na technické úrovni a výměnu informací. Kromě toho se ukázalo, že kvůli absenci účinné koordinace mezi členskými státy se zhoršily nedostatky zboží a vzniklo více překážek pro volný pohyb služeb a osob.

(4)

Organizace zastupující hospodářské subjekty uvedly, že hospodářské subjekty neměly v průběhu pandemie dostatečné informace o opatřeních členských států přijímaných v reakci na krizi, částečně kvůli tomu, že nevěděly, kde tyto informace získat, a částečně kvůli jazykovým omezením a administrativní zátěži vyplývající z provádění opakovaných šetření ve všech členských státech, zejména vzhledem k neustále se měnícímu regulačnímu prostředí. To jim neumožnilo činit informovaná obchodní rozhodnutí o tom, do jaké míry mohou během krize využívat právo na volný pohyb nebo pokračovat v přeshraničních obchodních operacích. Je nezbytné zlepšit dostupnost informací o opatřeních pro reakci na krizi na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(4)

Avšak navzdory počáteční absenci koordinace sehrála pravidla vnitřního trhu klíčovou úlohu při zmírňování negativního dopadu krize a při zajištění rychlého oživení hospodářství Unie, konkrétně tím, že znemožnila neodůvodněná a nepřiměřená vnitrostátní omezení, která by byla součástí jednostranných reakcí členských států , a že zajistila silnou pobídku pro nalézání společných řešení, čímž podporovala solidaritu.

(5)

Tyto nedávné události rovněž poukázaly na potřebu lepší připravenosti Unie na možné budoucí krize, zejména s ohledem na pokračující dopady změny klimatu a následných přírodních katastrof, jakož i globální hospodářskou a geopolitickou nestabilitu. Vzhledem k tomu, že není známo, jaký druh krize se závažnými dopady na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce by v budoucnu mohl nastat , je nezbytné zajistit nástroj, který bude použitelný při dopadech široké škály krizí na jednotný trh .

(5)

Tyto nedávné události rovněž poukázaly na potřebu lepší připravenosti Unie na možné budoucí krize, zejména s ohledem na pokračující dopady změny klimatu a následných přírodních katastrof, jakož i globální hospodářskou a geopolitickou nestabilitu. Vzhledem k tomu, že není známo, jaký druh budoucích krizí by mohl nastat a mít závažný dopad na vnitřní trh a jeho dodavatelské řetězce, je nezbytné zajistit nástroj, který by byl použitelný v případě, že nastane široká škála krizí , které mají dopad na vnitřní trh a mají přeshraniční účinek .

(6)

Dopad krize na jednotný trh může být dvojí. Na jedné straně může krize způsobit překážky volného pohybu na jednotném trhu, a tím narušit jeho normální fungování. Na druhé straně může krize prohloubit nedostatek krizově relevantního zboží a služeb na jednotném trhu. Nařízení by se mělo zabývat oběma těmito typy dopadů na jednotný trh .

(6)

Dopad krize na vnitřní trh může způsobit překážky volného pohybu na vnitřním trhu, a tím narušit jeho normální fungování. Krize může zhoršit nedostatek krizově relevantního zboží a služeb na vnitřním trhu. Toto nařízení by se mělo zabývat nepříznivým dopadem na volný pohyb zboží, služeb nebo osob na vnitřním trhu .

(7)

Vzhledem k tomu, že je obtížné předvídat jakékoli konkrétní aspekty budoucích krizí s dopady na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce, mělo by toto nařízení stanovit obecný rámec upravující předvídání negativních dopadů, které může mít na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce jakákoli krize, přípravu na tyto dopady a jejich zmírňování a minimalizaci.

(7)

Vzhledem k tomu, že je obtížné předvídat jakékoli konkrétní aspekty budoucích krizí s dopady na vnitřní trh a jeho dodavatelské řetězce, mělo by toto nařízení stanovit obecný rámec upravující předvídání negativních dopadů, které může mít na vnitřní trh a jeho dodavatelské řetězce jakákoli krize, přípravu na tyto dopady a jejich zmírňování a minimalizaci a posílení jejich odolnosti .

(8)

Rámec opatření stanovený v tomto nařízení by měl být prováděn soudržným, transparentním, účinným, přiměřeným a včasným způsobem a s náležitým ohledem na potřebu zachovat klíčové funkce společnosti, především veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně, veřejný pořádek a veřejné zdraví, při současném respektování odpovědnosti členských států za zajištění národní bezpečnosti a jejich pravomoci chránit další základní funkce státu včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování práva a pořádku.

(8)

Opatření stanovená v tomto nařízení by měla být prováděna soudržným, transparentním, účinným, přiměřeným a včasným způsobem a s náležitým ohledem na potřebu zachovat klíčové funkce společnosti, především veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně, veřejný pořádek a veřejné zdraví, při současném respektování odpovědnosti členských států za zajištění národní bezpečnosti a jejich pravomoci chránit další základní funkce státu včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování práva a pořádku. Tímto nařízením by proto neměly být dotčeny záležitosti týkající se národní bezpečnosti a obrany.

(9)

Za tímto účelem toto nařízení stanoví:

(9)

Za tímto účelem toto nařízení stanoví prostředky nezbytné k zajištění nepřetržitého fungování vnitřního trhu, volného pohybu zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, a dostupnosti krizově relevantního zboží a služeb pro občany, podniky a veřejné orgány v době krize.

(10)

Toto nařízení by mělo pokud možno umožňovat předvídání událostí a krizí na základě průběžné analýzy týkající se strategicky významných oblastí hospodářství jednotného trhu a nepřetržité prognostické práce Unie.

(11)

Toto nařízení by nemělo zdvojovat stávající rámec pro léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná zdravotnická protiopatření podle rámce EU pro zdravotní bezpečnost, včetně nařízení (EU) …/… o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (COM(2020)0727), nařízení Rady (EU) …/… o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření krizově relevantní zboží (nařízení o rámci pro mimořádné situace (COM(2021)0577), nařízení (EU) …/… o rozšířeném mandátu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (nařízení o ECDC (COM(2020)0726) a nařízení (EU) 2022/123 o rozšířeném mandátu Evropské agentury pro léčivé přípravky (nařízení o EMA) . Proto jsou léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná zdravotnická protiopatření, pokud byly zařazeny na seznam uvedený v čl. 6 odst. 1 nařízení o rámci pro mimořádné situace , vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení týkajících se volného pohybu během mimořádné situace na jednotném trhu, a zejména ustanovení určených k obnovení a usnadnění volného pohybu, jakož i oznamovacího mechanismu.

(11)

Toto nařízení by nemělo zdvojovat stávající rámec pro léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná zdravotnická protiopatření podle rámce EU pro zdravotní bezpečnost, včetně nařízení (EU) 2022/123 a nařízení (EU) 2022/2371. Proto jsou léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná zdravotnická protiopatření, spadající do jejich oblasti působnosti , vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení týkajících se volného pohybu během mimořádné situace na vnitřním trhu, a zejména ustanovení určených k obnovení a usnadnění volného pohybu, jakož i oznamovacího mechanismu.

(12)

Toto nařízení by mělo doplnit mechanismus integrovaných opatření pro politickou reakci na krize, který spravuje Rada podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993, pokud jde o její činnost v oblasti dopadů meziodvětvových krizí, které vyžadují politické rozhodování, na jednotný trh.

(12)

Toto nařízení by mělo doplnit ujednání týkající se integrovaných opatření pro politickou reakci na krize, která spravuje Rada podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993, pokud jde o její činnost v oblasti dopadů meziodvětvových krizí, které vyžadují politické rozhodování, na vnitřní trh.

(16)

Aby byla zohledněna výjimečná povaha mimořádné situace na jednotném trhu a možné dalekosáhlé důsledky této situace pro základní fungování jednotného trhu, měly by být Radě výjimečně svěřeny prováděcí pravomoci pro aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu podle čl. 281 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(16)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno pracovní právo nebo pracovní podmínky, včetně ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, a práva na kolektivní vyjednávání a autonomie sociálních partnerů.

(17)

Článek 21 Smlouvy o fungování EU stanoví právo občanů EU svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobné podmínky a omezení jsou stanoveny ve směrnici 2004/38/ES. Uvedená směrnice stanoví obecné zásady, které se na tato omezení vztahují, a důvody, kterými lze taková opatření odůvodnit. Těmito důvody jsou veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo veřejné zdraví. V této souvislosti lze omezení svobody pohybu odůvodnit, pokud jsou přiměřená a nediskriminační. Cílem tohoto nařízení není stanovit další důvody pro omezení práva na volný pohyb osob nad rámec důvodů stanovených v kapitole VI směrnice 2004/38/ES.

(17)

Pokud činnosti, které mají být prováděny podle tohoto nařízení , zahrnují zpracování osobních údajů, mělo by být toto zpracování v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679  (1a) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725  (1b) .

(18)

Opatření k obnovení a usnadnění volného pohybu osob a jakákoli další opatření ovlivňující volný pohyb osob stanovená tímto nařízením vycházejí z článku 21 Smlouvy o fungování EU a doplňují směrnici 2004/38/ES, aniž by bylo dotčeno její uplatňování během mimořádných situací na jednotném trhu. Tato opatření by neměla vést k tomu, že budou povolena nebo odůvodněna omezení volného pohybu v rozporu se Smlouvami nebo jinými ustanoveními práva Unie.

(18)

Toto nařízení stanoví práva a povinnosti hospodářských subjektů, zejména fyzických nebo právnických osob , včetně všech dočasných sdružení podniků, které nabízejí produkty nebo služby kritického významu na trhu. Dále definuje kriticky důležité oblasti, které mají systémový a zásadní význam pro fungování vnitřního trhu, zejména v oblasti týkajících se přeshraničního volného pohybu zboží, služeb nebo osob , například v oblasti potravinářství, dopravy, údržby, zdraví nebo informačních technologií.

(19)

Článek 45 Smlouvy o fungování EU stanoví právo na volný pohyb pracovníků s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují stávající opatření s cílem posílit volný pohyb osob, zvýšit transparentnost a poskytnout administrativní pomoc při mimořádných situacích na jednotném trhu. Tato opatření zahrnují zřízení jednotných kontaktních míst a jejich zpřístupnění pracovníkům a jejich zástupcům v členských státech a na úrovni Unie v průběhu režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu podle tohoto nařízení.

(19)

V zájmu zajištění hladkého fungování vnitřního trhu by tímto nařízením měl být zřízen výbor pro mimořádné situace na vnitřním trhu a odolnost (dále jen „výbor“), který by měl poskytovat poradenství Komisi ohledně vhodných opatření umožňujících předvídat krizi na vnitřním trhu, předcházet jí nebo reagovat na její dopad. Evropský parlament by měl mít možnost jmenovat členem výboru jednoho odborníka. Komise by měla přizvat zástupce jiných krizově relevantních subjektů na úrovni Unie jako pozorovatele na příslušná zasedání výboru, případně včetně zástupců Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru. Komise by měla zajistit, aby Evropský parlament obdržel všechny dokumenty ve stejnou dobu jako zástupci členských států. Evropský parlament by také měl mít systematicky přístup na zasedání výboru, na něž jsou zváni odborníci z členských států. Měla by být zajištěna účast zástupců států ESVO jako pozorovatelů v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, jakož i v souladu s dvoustrannými dohodami mezi Unií a Švýcarskou konfederací. Výbor by měl zejména pomáhat a radit Komisi ohledně opatření, která mají dopad na volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, se zvláštním důrazem na mobilní pracovníky, včetně příhraničních a přeshraničních pracovníků.

(20)

Pokud členské státy přijmou opatření, která mají vliv na volný pohyb zboží, osob nebo služeb v rámci přípravy na mimořádné situace na jednotném trhu a během nich, měly by tato opatření omezit na nezbytnou míru a odstranit je, jakmile to situace umožní. Tato opatření by měla respektovat zásady proporcionality a nediskriminace a měla by zohledňovat zvláštní situaci příhraničních regionů.

(20)

Je zásadní zaručit větší transparentnost a odpovědnost, zejména v dobách krizí, v souladu s hodnotami, na nichž je Unie založena. Evropský parlament plní klíčovou úlohu při zajišťování demokratické odpovědnosti. Tímto nařízením by tedy měla být stanovena pravidla pro posílení dialogu o mimořádných událostech a odolnosti mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou.

(21)

Aktivace režimu mimořádné situace na jednotném trhu by měla vyvolat povinnost členských států oznámit krizově relevantní omezení volného pohybu .

(21)

V zájmu zajištění účinné koordinace a výměny informací v případech mimořádné situace toto nařízení stanoví povinnost členských států určit ústřední kontaktní orgány, které budou odpovědné za kontaktování ústředního kontaktního orgánu na úrovni Unie, jejž určí Komise, a ústředních kontaktních orgánů jiných členských států .

(22)

Při posuzování slučitelnosti jakýchkoli oznámených návrhů nebo přijatých opatření se zásadou proporcionality by Komise měla náležitě zohlednit vyvíjející se krizovou situaci a často omezené informace, které mají členské státy k dispozici, když se snaží snížit rizika vznikající v souvislosti s krizí. Je-li to za daných okolností odůvodněné a nezbytné, může Komise na základě jakýchkoli dostupných informací včetně odborných nebo vědeckých informací zvážit opodstatněnost argumentů členských států, které uplatňují zásadu předběžné opatrnosti jako důvod pro přijetí omezení volného pohybu osob. Úkolem Komise je zajistit, aby tato opatření byla v souladu s právem Unie a nevytvářela neodůvodněné překážky fungování jednotného trhu . Komise by měla na oznámení členských států reagovat co nejrychleji s ohledem na okolnosti dané konkrétní krize, a to nejpozději ve lhůtách stanovených tímto nařízením.

(22)

Klíčem k zajištění toho, aby vnitřní trh plnil jeden ze svých prvořadých cílů, kterým je podpora hospodářství EU, je odolnost. Toto nařízení by mělo umožňovat předvídání událostí a krizí na základě průběžné analýzy týkající se zásadně významných oblastí hospodářství vnitřního trhu a nepřetržité prognostické práce Unie. Pro zajištění připravenosti všech aktérů na krize je nezbytné stanovit pravidla týkající se zátěžových testů, které mají být prováděny nejméně jednou za dva roky, školení a krizových protokolů, a to se zapojením nejen příslušných vnitrostátních orgánů, ale také zúčastněných stran, jako jsou podniky, sociální partneři a odborníci. Je rovněž zásadní stanovit pravidla týkající se strategických rezerv s cílem zajistit náležitou výměnu informací a poskytovat podporu členským státům s cílem pomoci jim při koordinaci a zefektivnění jejich úsilí.

(23)

Aby bylo zajištěno, že zvláštní opatření přijatá v souvislosti s mimořádnou situací na jednotném trhu stanovená v tomto nařízení budou použita pouze v případech, kdy je to nezbytné pro reakci na konkrétní mimořádnou situaci na jednotném trhu, měla by tato opatření vyžadovat individuální aktivaci prostřednictvím prováděcích aktů Komise, v nichž budou uvedeny důvody této aktivace a  zboží nebo služby krizově relevantní zboží, na které se tato opatření vztahují.

(23)

V zájmu určení zásadních odvětví by měla být vypracována metodika, která zohlední zvláštní kritéria, konkrétně obchodní toky, poptávku a nabídku, koncentraci nabídky, unijní a celosvětovou výrobu a výrobní kapacity v různých fázích hodnotového řetězce a  vzájemnou provázanost hospodářských subjektů .

(24)

Aby byla zajištěna přiměřenost prováděcích aktů a náležité respektování úlohy hospodářských subjektů při řešení krizí, měla by Komise rovněž přistoupit k aktivaci režimu mimořádné situace na jednotném trhu pouze v případě, že hospodářské subjekty nebudou schopny dobrovolně poskytnout řešení v přiměřené lhůtě. V každém takovém aktu by měly být uvedeny důvody tohoto postupu ve vztahu ke všem konkrétním aspektům krize.

(24)

Během režimu ostražitosti je důležité určit a sledovat dodavatelské řetězce zboží, služeb zásadního významu, jakož i volný pohyb kategorií pracovníků zásadního významu předtím, než nastane mimořádná situace na vnitřním trhu. Aby byla zohledněna aktivace režimu ostražitosti a případné důsledky pro řádné fungování vnitřního trhu , které tento režim vyvolává, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro aktivaci tohoto režimu podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Režim ostražitosti by měl být aktivován na dobu nejvýše šesti měsíců s možností prodloužení o stejně dlouhé období, a to s řádným přihlédnutím ke stanovisku výboru. Komise by měla předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě o svých závěrech týkajících se sledování prováděného během režimu ostražitosti, o dodavatelských řetězcích zboží, služeb zásadního významu, volném pohybu kategorií pracovníků zásadního významu a o soupisu nejdůležitějších hospodářských subjektů.

(25)

Komise by měla využívat žádosti o informace určené hospodářským subjektům pouze v případech, kdy informace nezbytné pro adekvátní reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu, jako jsou například informace nezbytné pro zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států nebo odhad výrobních kapacit výrobců zboží krizově relevantní zboží, jejichž dodavatelské řetězce byly narušeny, nelze získat z veřejně dostupných zdrojů nebo na základě dobrovolně poskytnutých informací.

(25)

Komise by měla pečlivě posoudit závažnost narušení fungování vnitřního trhu a dopad krize na základě konkrétních a spolehlivých důkazů a řádně zohlednit kritéria stanovená v tomto nařízení.

(26)

Aktivace režimu mimořádné situace na jednotném trhu by měla v případě potřeby rovněž vyvolat uplatnění určitých postupů reakce na krizi, které zavádějí úpravy pravidel, jimiž se řídí navrhování, výroba a posuzování shody zboží, na něž se vztahují harmonizovaná pravidla Unie, a jeho uvádění na trh. Tyto postupy reakce na krizi by měly umožnit rychlé uvádění produktů označených jako zboží krizově relevantní zboží na trh v případě, že nastane mimořádná situace. Subjekty posuzování shody by měly upřednostňovat posuzování shody zboží krizově relevantní zboží před jakýmikoli jinými probíhajícími žádostmi týkajícími se jiných produktů. Na druhé straně by příslušné vnitrostátní orgány měly mít v případech, kdy dojde k nepřiměřeným prodlevám v postupech posuzování shody, možnost vydávat povolení pro uvádění produktů, které nebyly podrobeny platným postupům posuzování shody, na příslušný trh za předpokladu, že splňují příslušné požadavky na bezpečnost. Tato povolení jsou platná pouze na území vydávajícího členského státu a jsou omezena na dobu trvání dané mimořádné situace na jednotném trhu . Kromě toho by měla být v zájmu usnadnění zvýšení dodávek produktů krizově relevantní zboží zavedena určitá flexibilita, pokud jde o mechanismus předpokladu shody. Za mimořádné situace na jednotném trhu by výrobci zboží krizově relevantní zboží měli mít možnost spolehnout se rovněž na vnitrostátní a mezinárodní normy, které poskytují úroveň ochrany rovnocennou harmonizovaným evropským normám. V případech, kdy tyto normy neexistují nebo je kvůli narušení jednotného trhu jejich dodržování příliš obtížné, by Komise měla mít možnost vydávat společné technické specifikace, které by byly uplatňovány na dobrovolné nebo povinné bázi, aby výrobcům poskytla technická řešení připravená k okamžitému použití.

(26)

Aby se zohlednila výjimečná povaha a možné dalekosáhlé důsledky aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu , který by mohl negativně ovlivnit volný pohyb zboží, služeb a osob, a aby se zajistila vhodná veřejná kontrola, měl by režim mimořádné situace na vnitřním trhu být aktivován pouze legislativním aktem ve formě rozhodnutí o návrhu, jež učiní Komise, a urychleně přijat Evropským parlamentem a Radou. V zájmu vyřešení nutnosti rychlého rozhodování v dobách krize by rozhodnutí o aktivaci režimu mimořádné situace na vnitřním trhu měla být přijata prostřednictvím postupů pro naléhavé případy, protože tyto postupy již byly úspěšně použity v minulosti.

(27)

Zavedení těchto krizově relevantních úprav do příslušných odvětvových harmonizovaných pravidel Unie vyžaduje cílené úpravy následujících devatenácti odvětvových rámců: směrnice 2000/14/ES, směrnice 2006/42/ES, směrnice 2010/35/EU, směrnice 2013/29/EU, směrnice 2014/28/EU, směrnice 2014/29/EU, směrnice 2014/30/EU, směrnice 2014/31/EU, směrnice 2014/32/EU, směrnice 2014/33/EU, směrnice 2014/34/EU, směrnice 2014/35/EU, směrnice 2014/53/EU, směrnice 2014/68/EU, nařízení (EU) 2016/424, nařízení (EU) 2016/425, nařízení (EU) 2016/426, nařízení (EU) 2019/1009 a nařízení (EU) č. 305/2011. Aktivace těchto mimořádných postupů by měla být podmíněna aktivací mimořádné situace na jednotném trhu a měla by být omezena na produkty označené jako zboží krizově relevantní zboží.

(27)

Aktivace těchto mimořádných postupů by měla být podmíněna aktivací režimu mimořádné situace na vnitřním trhu a měla by být omezena na produkty označené jako krizově relevantní zboží. Proto by aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu měla v nezbytných případech rovněž vyvolat uplatnění některých postupů reakce na krizi, kterými se řídí návrh, výroba, posuzování shody a uvádění na trhu zboží podléhajícího harmonizovaným pravidlům Unie nebo spadajícího pod obecná pravidla rámce pro bezpečnost, přičemž by se měla omezit na produkty označené za krizově relevantní zboží.

(28)

V případech, kdy existují značná rizika pro fungování jednotného trhu, nebo v případech závažného nedostatku zboží strategického významu nebo výjimečně vysoké poptávky po něm se mohou opatření na úrovni Unie zaměřená na zajištění dostupnosti produktů krizově relevantní zboží, jako jsou například přednostní objednávky, ukázat jako nezbytná pro návrat k normálnímu fungování jednotného trhu.

(28)

Omezení volného pohybu zboží , služeb a osob uložená členskými státy by měla být zakázána, ledaže jsou nediskriminační, odůvodněná a přiměřená. Nemělo by být možné pozastavit základní svobody stanovené ve Smlouvě v dobách krize a členské státy by neměly využívat mimořádné situace jako záminku pro přijetí omezení, jež překračují pravidla Smlouvy. Jakákoliv reakce na mimořádnou situaci na vnitřním trhu by měla být důsledně v souladu s těmito pravidly, jakož i s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Pokud členské státy přijmou opatření , která mají vliv na volný pohyb zboží nebo osob nebo na svobodu poskytovat služby v rámci přípravy na mimořádné situace na jednotném trhu a během nich, měly by tato opatření omezit na nezbytnou míru a zrušit je, jakmile je deaktivován režim mimořádné situace nebo dříve, pokud již nejsou zapotřebí. Tato opatření by měla respektovat zásady proporcionality a nediskriminace a měla by zohledňovat zvláštní situaci příhraničních regionů.

(29)

V zájmu podpory kupní síly a vyjednávací pozice Komise během režimu ostražitosti na jednotném trhu a režimu mimořádné situace na jednotném trhu by členské státy měly mít možnost požádat Komisi, aby zadávala veřejné zakázky jejich jménem.

(29)

Organizace zastupující hospodářské subjekty uvedly, že hospodářské subjekty neměly v průběhu pandemie dostatečné informace o opatřeních členských států přijímaných v reakci na krizi, částečně kvůli tomu, že nevěděly, kde tyto informace získat, a částečně kvůli jazykovým omezením a administrativní zátěži vyplývající z provádění opakovaných šetření ve všech členských státech, zejména vzhledem k neustále se měnícímu regulačnímu prostředí. To jim neumožnilo činit informovaná obchodní rozhodnutí o tom, do jaké míry mohou během krize využívat právo na volný pohyb nebo pokračovat v přeshraničních obchodních operacích. Je nezbytné zlepšit dostupnost informací o opatřeních pro reakci na krizi na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(30)

Pokud v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu nastane závažný nedostatek produktů nebo služeb krizově relevantní zboží a je zřejmé, že hospodářské subjekty působící na jednotném trhu žádné takové zboží nevyrábějí, ale v zásadě by mohly změnit účel svých výrobních linek, případně by mohly mít dostatečnou kapacitu k poskytování potřebného zboží nebo služeb, měla by mít Komise možnost v krajním případě doporučit členským státům, aby přijaly opatření usnadňující navýšení nebo změnu účelu výrobní kapacity výrobců nebo kapacity poskytovatelů služeb za účelem poskytování služeb krizově relevantní zboží, případně si toto navýšení nebo změnu účelu vyžádaly. Komise by přitom informovala členské státy o závažnosti daného nedostatku a o druhu potřebného zboží nebo služeb krizově relevantní zboží a poskytla by jim podporu a poradenství v souvislosti s flexibilními možnostmi, které pro tyto účely poskytuje acquis EU.

(30)

Článek 21 Smlouvy o fungování EU stanoví právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobné podmínky a omezení jsou stanoveny ve směrnici 2004/38/ES. Uvedená směrnice stanoví obecné zásady, které se na tato omezení vztahují, a důvody, kterými lze taková opatření odůvodnit. Těmito důvody jsou veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo veřejné zdraví. V této souvislosti lze omezení svobody pohybu odůvodnit, pokud jsou přiměřená a nediskriminační. Cílem tohoto nařízení není stanovit další důvody pro omezení práva na volný pohyb osob nad rámec důvodů stanovených v kapitole VI směrnice 2004/38/ES.

(31)

Opatření zajišťující regulační flexibilitu by Komisi umožnila doporučit členským státům, aby urychlily postupy udělování povolení, které by byly nezbytné pro zvýšení kapacity výroby krizového relevantního zboží nebo poskytování služeb krizově relevantní zboží.

(31)

Opatření k usnadnění volného pohybu osob a jakákoli další opatření ovlivňující volný pohyb osob stanovená tímto nařízením vycházejí z článku 21 Smlouvy o fungování EU a doplňují směrnici 2004/38/ES, aniž by bylo dotčeno její uplatňování v případě mimořádných situací na vnitřním trhu. Tato opatření by neměla vést k tomu, že budou povolena nebo odůvodněna omezení volného pohybu v rozporu se Smlouvami nebo jinými ustanoveními práva Unie.

(32)

Komise navíc může za účelem zajištění dostupnosti zboží krizově relevantní zboží během mimořádné situace na jednotném trhu vyzvat hospodářské subjekty, které působí v krizově relevantních dodavatelských řetězcích, aby upřednostnily objednávky vstupů nezbytných pro výrobu konečného zboží krizově relevantní zboží nebo objednávky tohoto konečného zboží jako takového. Pokud hospodářský subjekt odmítne přijmout a upřednostnit takové objednávky i po předložení objektivních důkazů o nezbytnosti zajistit dostupnost takového zboží krizově relevantní zboží, může Komise rozhodnout, že dotčené hospodářské subjekty vyzve, aby přijaly a upřednostnily určité objednávky, jejichž splnění pak bude mít přednost před jakýmikoli jinými závazky podle soukromého nebo veřejného práva. Pokud dotčený hospodářský subjekt tuto žádost neakceptuje, měl by objasnit své oprávněné důvody pro odmítnutí této žádosti. Komise může takové odůvodněné vysvětlení nebo jeho části zveřejnit, přičemž náležitě zohlední obchodní tajemství.

(32)

Článek 45 Smlouvy o fungování EU stanoví právo na volný pohyb pracovníků s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují stávající opatření s cílem usnadnit volný pohyb osob, zvýšit transparentnost a poskytnout administrativní pomoc během mimořádných situací na vnitřním trhu . Tato opatření zahrnují zřízení jednotných kontaktních míst a jejich zpřístupnění pracovníkům a jejich zástupcům v členských státech a na úrovni Unie v průběhu režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu podle tohoto nařízení. Členské státy a Komise se vyzývají, aby ke zřízení a fungování těchto kontaktních míst využívaly stávající nástroje. Tato kontaktní místa by měla být aktivní i mimo režim nouzové situace a měla by napomáhat komunikaci mezi členskými státy a s výborem.

(33)

Kromě toho může Komise v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu doporučit členským státům, aby v zájmu zajištění dostupnosti zboží krizově relevantní zboží provedly distribuci strategických rezerv s náležitým ohledem na zásady solidarity, nezbytnosti a proporcionality.

(33)

Komisi by měly být za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o možnost přijímat podpůrná opatření pro usnadnění volného pohybu osob. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(34)

Pokud činnosti, které mají být prováděny podle tohoto nařízení, zahrnují zpracování osobních údajů, mělo by být toto zpracování v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725  (41) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679  (42) .

(34)

Aktivace režim ostražitosti nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu by měla vyvolat povinnost členských států uvědomit Komisi o přijetí opatření týkajících se krizově relevantních omezení volného pohybu zboží, svobody poskytovat služby a volného pohybu osob, včetně pracovníků, spolu s prohlášením odůvodňujícím zavedení těchto opatření. Prohlášení o přiměřenosti těchto opatření by mělo zohlednit dopad uvedených opatření, jejich rozsah a očekávanou délku trvání.

(35)

Komisi by měly být za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o možnost přijímat podpůrná opatření pro usnadnění volného pohybu osob a pro stanovení seznamu jednotlivých cílů (množství a lhůt) pro ty strategické rezervy, které by členské státy měly udržovat, aby bylo dosaženo cílů tohoto podnětu. Dále by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci režimu ostražitosti a opatření v oblasti ostražitosti s cílem pečlivě sledovat strategické dodavatelské řetězce a koordinovat vytváření strategických rezerv zboží a služeb strategického významu. Kromě toho by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci zvláštních opatření pro reakci na mimořádnou situaci během mimořádné situace na jednotném trhu, což umožní rychlou a koordinovanou reakci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(35)

Při posuzování slučitelnosti jakýchkoli oznámených návrhů nebo přijatých opatření se zásadou proporcionality by Komise měla náležitě zohlednit vyvíjející se krizovou situaci a často omezené informace, které mají členské státy k dispozici, když se snaží snížit rizika vznikající v souvislosti s krizí. Je-li to za daných okolností odůvodněné a nezbytné, může Komise na základě jakýchkoli dostupných informací včetně odborných nebo vědeckých informací zvážit opodstatněnost argumentů členských států. Úkolem Komise je zajistit, aby tato opatření byla v souladu s právem Unie a nevytvářela neodůvodněné překážky fungování vnitřního trhu. Komise by měla na oznámení členských států reagovat co nejrychleji s ohledem na okolnosti dané konkrétní krize, a to nejpozději ve lhůtách stanovených v tomto nařízení.

(36)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Dodržuje zejména právo na soukromí hospodářských subjektů zakotvené v článku 7 Listiny, právo na ochranu údajů stanovené v článku 8 Listiny, svobodu podnikání a smluvní svobodu, které jsou chráněny článkem 16 Listiny, právo na vlastnictví chráněné článkem 17 Listiny, právo na kolektivní vyjednávání a akce chráněné článkem 26 Listiny a právo na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces podle článku 47 Listiny. Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Tímto nařízením by neměla být dotčena samostatnost sociálních partnerů, kterou uznává Smlouva o fungování EU.

(36)

Pokud Komise zjistí, že oznámená opatření nejsou v souladu s právem Unie, může vydat rozhodnutí požadující, aby dotčený členský stát oznámený návrh opatření změnil nebo aby opatření nepřijímal. Přijetím rozhodnutí není dotčena výsada Komise jako strážkyně Smluv nést odpovědnost za zajištění dodržování volného pohybu zboží, služeb a osob. S cílem zaručit účinné provádění tohoto nařízení by Komise měla zajistit účinnou reakci na porušení práva Unie prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti.

(37)

Unie je i nadále plně odhodlána prosazovat mezinárodní solidaritu a důrazně podporuje zásadu, že veškerá opatření přijatá podle tohoto nařízení, včetně opatření nezbytných pro k předcházení kritickému nedostatku nebo ke zmírnění tohoto nedostatku, musí být prováděna cíleným, transparentním a přiměřeným způsobem a pouze dočasně a musí být v souladu se závazky WTO.

(37)

Aby se zajistilo, že se občanům, spotřebitelům, hospodářským subjektům a pracovníkům a jejich zástupcům dostane pomoci v případě mimořádné situace, je důležité vytvořit vnitrostátní jednotná kontaktní místa a jednotné kontaktní místo na úrovni Unie . Členské státy by měly zajistit, že každá osoba dotčená vnitrostátními opatřením reakce na krizi může obdržet relevantní informace od příslušných orgánů, jež budou poskytnuty jasným, srozumitelným a čitelným jazykem a ve snadno přístupném formátu pro lidi se zdravotním postižením.

(38)

Rámec Unie zahrnuje meziregionální prvky umožňující zavádění soudržných a víceodvětvových přeshraničních opatření pro reakci v oblasti ostražitosti a reakci pro mimořádnou situaci na jednotném trhu , zejména s ohledem na zdroje, kapacity a zranitelná místa v sousedních regionech, zvláště v pohraničních regionech.

(38)

Aby bylo zajištěno, že zvláštní opatření přijatá v souvislosti s mimořádnou situací na vnitřním trhu stanovená v tomto nařízení budou použita pouze v případech, kdy je to nezbytné pro reakci na konkrétní mimořádnou situaci na vnitřním trhu, měla by tato opatření vyžadovat individuální aktivaci prostřednictvím prováděcích aktů Komise, v nichž budou uvedeny důvody této aktivace a zboží nebo služby krizově relevantní zboží, na které se tato opatření vztahují.

(39)

Komise rovněž tam, kde to bude vhodné, zahájí jménem Unie konzultace nebo spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, s cílem nalézt opatření založená na spolupráci při řešení narušení dodavatelského řetězce v souladu s mezinárodními závazky. To ve vhodných případech zahrnuje i koordinaci na příslušných mezinárodních fórech.

(39)

Aby byla zajištěna přiměřenost prováděcích aktů a náležité respektování úlohy hospodářských subjektů při řešení krizí, měla by Komise rovněž přistoupit k aktivaci opatření režimu mimořádné situace na vnitřním trhu pouze v případě, že hospodářské subjekty nebudou schopny dobrovolně poskytnout řešení v přiměřené lhůtě. V každém aktu by měly být uvedeny důvody této aktivace a měly by být zohledněny všechny konkrétní aspekty krize.

(40)

Za účelem zavedení rámce krizových protokolů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění regulačního rámce stanoveného v tomto nařízení dalším upřesněním způsobů spolupráce členských států a orgánů Unie během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu, bezpečné výměny informací a komunikace o rizicích a krizích. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(40)

Komise by měla využívat žádosti o informace určené hospodářským subjektům jako poslední možnost pouze v případech, kdy informace nezbytné pro adekvátní reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu, jako jsou například informace nezbytné pro zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států nebo odhad výrobních kapacit výrobců krizově relevantního zboží, jejichž dodavatelské řetězce byly narušeny, nelze získat žádným jiným způsobem z veřejně dostupných zdrojů nebo na základě dobrovolně poskytnutých informací, ve spolupráci s výborem a členskými státy.

(41)

Nařízení Rady (ES) č. 2679/98, které stanoví mechanismus pro dvoustranná jednání o překážkách fungování jednotného trhu , se používá jen zřídka a je zastaralé. Z jeho hodnocení vyplynulo, že řešení stanovená v uvedeném nařízení nejsou schopna obstát v podmínkách složitých krizí, které se neomezují pouze na incidenty na hranicích dvou sousedních členských států. Uvedené nařízení by proto mělo být zrušeno,

(41)

Pokud existují značná rizika pro fungování vnitřního trhu , nebo v případech závažného nedostatku zboží kritického významu nebo výjimečně vysoké poptávky po něm se mohou opatření na úrovni Unie zaměřená na zajištění dostupnosti krizově relevantního zboží, jako jsou například přednostní objednávky, ukázat jako nezbytná pro návrat k normálnímu fungování vnitřního trhu.

(41a)

Pokud v průběhu mimořádné situace na vnitřním trhu nastane závažný nedostatek krizově relevantního zboží a služeb a je zřejmé, že hospodářské subjekty působící na vnitřním trhu takové zboží nevyrábějí, ale v zásadě by mohly změnit účel svých výrobních linek, případně by mohly mít dostatečnou kapacitu k poskytování potřebného zboží nebo služeb, měla by mít Komise možnost v krajním případě doporučit členským státům, aby přijaly opatření usnadňující navýšení nebo změnu účelu výrobní kapacity výrobců nebo kapacity poskytovatelů služeb za účelem poskytování krizově relevantních služeb, případně si toto navýšení nebo změnu účelu vyžádaly. Komise by přitom měla informovat členské státy o závažnosti daného nedostatku a o druhu nezbytného krizově relevantního zboží a služeb a měla by jim poskytnout podporu a poradenství v souvislosti s flexibilními možnostmi, které pro tyto účely poskytuje acquis Unie.

(41b)

Opatření zajišťující regulační flexibilitu by Komisi umožnila doporučit členským státům, aby urychlily postupy udělování povolení, které jsou nezbytné pro zvýšení kapacity výroby zboží krizově relevantní zboží nebo poskytování služeb krizově relevantní zboží.

(41c)

Komise navíc může za účelem zajištění dostupnosti krizově relevantního zboží během mimořádné situace na vnitřním trhu vyzvat hospodářské subjekty, které působí v krizově relevantních dodavatelských řetězcích, aby upřednostnily objednávky krizově relevantního zboží nebo objednávky vstupů nezbytných pro výrobu krizově relevantního zboží. V případě, že hospodářský subjekt odmítne přijmout výzvu k upřednostnění těchto objednávek navzdory objektivním důkazům, že dostupnost krizově relevantního zboží je nezbytná, Komise by měla dotčené hospodářské subjekty vyzvat, aby přijaly a upřednostňovaly určité objednávky, jejichž splnění pak bude mít přednost před jakýmikoli jinými závazky podle soukromého nebo veřejného práva. Pokud dotčený hospodářský subjekt tuto žádost neakceptuje, měl by uvést oprávněné důvody pro odmítnutí této žádosti.

(41d)

Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci zvláštních opatření pro reakci na mimořádnou situaci, konkrétně upřednostňování objednávek během mimořádné situace na vnitřním trhu, což umožní rychlou a koordinovanou reakci. Upřednostnění objednávek by mělo být spravedlivě a přiměřeně oceněno, mimo jiné i případně vhodným uhrazením všech dodatečných nákladů, které hospodářskému subjektu vznikly, včetně nákladů vyplývajících například ze smluv mimo Unii nebo změny výrobních linek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(41e)

Kromě toho, pokud je některý členský stát dotčen závažnými nedostatky krizově relevantního zboží a služeb, může dotčený členský stát o této situaci informovat Komisi a uvést potřebná množství. Komise by měla předat informace všem příslušným orgánům a efektivně koordinovat reakce členských států. Komise může v průběhu mimořádné situace na vnitřním trhu doporučit členským státům, aby v zájmu zajištění dostupnosti krizově relevantní zboží provedly distribuci strategických rezerv s náležitým ohledem na zásady solidarity, nezbytnosti a proporcionality.

(41f)

V zájmu podpory kupní síly a vyjednávací pozice Komise během režimu ostražitosti nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu by členské státy měly mít možnost požádat Komisi, aby zadávala veřejné zakázky jejich jménem. Je rovněž zásadní zajistit, aby členské státy koordinovaly svá opatření s podporou Komise a výboru, než zahájí postupy zadávání zakázek na krizově relevantní zboží a služby. Transparentnost je jednou ze základních zásad účinného zadávání veřejných zakázek, která zlepšuje hospodářskou soutěž, zvyšuje účinnost a vytváří rovné podmínky. Evropský parlament by měl být informován o postupech týkajících se společného zadávání zakázky podle tohoto nařízení a na požádání získat přístup ke smlouvám uzavřeným na základě těchto postupů, budou-li současně vhodně chráněny obchodně citlivé informace, včetně obchodních tajemství.

(41g)

Je nezbytné stanovit pravidla pro digitální nástroje s cílem zajistit připravenost na včasnou a účinnou reakci na možné budoucí mimořádné situace, jakož i zaručit setrvalé fungování vnitřního trhu, volný pohyb zboží, služeb a osob v dobách krize a dostupnost krizově relevantního zboží a služeb pro občany, podniky a veřejné orgány. Při vytváření těchto nástrojů by Komise měla usilovat o zajištění interoperability s již existujícími digitálními nástroji, jako je systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), s cílem předcházet zdvojování požadavků a veškeré další správní zátěži. Nařízení by rovněž mělo stanovit pravidla pro odpovídající koordinaci, spolupráci a výměnu informací a zavést digitální nástroje, které zaručí fungování rychlých pruhů pro kritické zboží a služby s cílem urychlit postupy týkající se povolování, registrace nebo prohlášení. Kromě toho s cílem zlepšit zapojení všech hospodářských subjektů, zejména podniků a občanské společnosti, by Komise dále měla zřídit platformu pro zúčastněné strany s cílem usnadnit a podpořit dobrovolnou reakci na mimořádné situace na vnitřním trhu.

(41h)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Dodržuje zejména právo na soukromí hospodářských subjektů zakotvené v článku 7 Listiny, právo na ochranu údajů stanovené v článku 8 Listiny, svobodu podnikání a smluvní svobodu, které jsou chráněny článkem 16 Listiny, právo na vlastnictví chráněné článkem 17 Listiny, právo na kolektivní vyjednávání a akce, chráněné článkem 28 Listiny a právo na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces podle článku 47 Listiny.

(41i)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(41j)

Komise by měla provést vyhodnocení účinnosti tohoto nařízení a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě obsahující hodnocení činnosti výboru, zátěžových testů, odborné přípravy a krizových protokolů, kritérií pro aktivaci režimu mimořádné situace, jakož i používání digitálních nástrojů. Kromě toho by měla být předkládána zpráva po deaktivaci režimů mimořádné situace. Tyto zprávy by měly zahrnovat vyhodnocení fungování systému reakce na mimořádné situace a dopadu opatření během mimořádných situací na základní práva, jako je svoboda podnikání, svoboda hledat zaměstnání a pracovat a právo na kolektivní vyjednávání a akci, včetně práva na stávku. Toto nařízení by nemělo být vykládáno v tom smyslu, že je jím dotčeno právo na kolektivní vyjednávání a právo na kolektivní akci v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně práva pracovníků a zaměstnanců na kolektivní akci za účelem obrany jejich zájmů, včetně stávky. Tímto nařízením by dále neměla být dotčena samostatnost sociálních partnerů, kterou uznává Smlouva o fungování EU.

(41k)

Veškerá opatření podle tohoto nařízení by měla být v souladu se závazky Unie podle příslušného mezinárodního práva. Unie je i nadále plně odhodlána prosazovat mezinárodní solidaritu a důrazně podporuje zásadu, že veškerá opatření přijatá podle tohoto nařízení, včetně opatření nezbytných pro k předcházení kritickému nedostatku nebo ke zmírnění tohoto nedostatku, musí být prováděna cíleným, transparentním a přiměřeným způsobem a pouze dočasně a musí být v souladu se závazky WTO.

(41l)

Rámec Unie by měl zahrnovat meziregionální prvky umožňující zavádění soudržných a víceodvětvových přeshraničních opatření pro reakci v oblasti ostražitosti a reakci pro mimořádnou situaci na vnitřním trhu, zejména s ohledem na zdroje, kapacity a zranitelná místa v sousedních regionech, zvláště v pohraničních regionech.

(41m)

Za účelem zavedení rámce krizových protokolů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění tohoto nařízení dalším upřesněním způsobů spolupráce členských států a orgánů Unie během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, jakož i způsobů bezpečné výměny informací a komunikace o rizicích a krizích. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(41n)

Nařízení Rady (ES) č. 2679/98 stanoví mechanismus pro dvoustranná jednání o překážkách fungování vnitřního trhu a jejich oznamování. Aby se tedy předešlo zdvojování oznamovací povinnosti v krizových situacích, mělo by být uvedené nařízení příslušným způsobem pozměněno. Nařízením (ES) č. 2679/98 by neměl být nijak dotčen výkon základních práv uznaných na úrovni Unie, včetně práva nebo svobody stávkovat nebo vést jiné akce v rámci konkrétních systémů pracovněprávních vztahů v členských státech v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tímto nařízením by rovněž nemělo být dotčeno právo sjednávat, uzavírat a prosazovat kolektivní smlouvy a podnikat kolektivní akce v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

a)

poradní skupinu, která bude Komisi poskytovat poradenství ohledně vhodných opatření umožňujících předvídat krizi na jednotném trhu, předcházet jí nebo reagovat na její dopad;

b)

opatření v oblasti získávání, sdílení a výměny příslušných informací;

c)

krizová opatření zaměřená na předvídání a plánování;

d)

opatření pro řešení dopadů významných incidentů, které dosud nevyústily v mimořádnou situaci na jednotném trhu, na jednotný trh (ostražitost na jednotném trhu), včetně souboru opatření v oblasti ostražitosti, a

e)

opatření pro řešení mimořádných situací na jednotném trhu včetně souboru opatření pro reakci na mimořádnou situaci.

a)

léčivé přípravky ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 2001/83/ES;

a)

léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES;

c)

jiná lékařská protiopatření stanovená v  čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) …/… o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách [nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách]  (44) a zařazená na seznam vytvořený v souladu s čl. 6 odst. 1 [návrhu] nařízení Rady (EU) …/… o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace  (45) ;

c)

jiná lékařská protiopatření stanovená v  čl. 3 bodě 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371  (45) ;

f)

finanční služby jako bankovnictví, úvěry, pojištění a zajištění, zaměstnanecké nebo osobní důchody, cenné papíry, investiční fondy, platební a investiční poradenství, včetně služeb uvedených v příloze I směrnice 2013/36 , jakož i činnosti týkající se vypořádání a clearingu a poradenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby.

f)

finanční služby jako bankovnictví, úvěry, pojištění a zajištění, zaměstnanecké nebo osobní důchody, cenné papíry, investiční fondy, platební a investiční poradenství, včetně služeb uvedených v příloze I směrnice 2013/36/EU , jakož i činnosti týkající se vypořádání a clearingu a poradenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby.

a)

v souladu s mezinárodními závazky zahajovala konzultace nebo spolupráci jménem Unie s příslušnými třetími zeměmi ve snaze hledat řešení založená na spolupráci s cílem zabránit narušení dodavatelského řetězce, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím. To může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech, nebo

b)

posoudila, zda je vhodné uložit omezení vývozu zboží v souladu s mezinárodními právy a povinnostmi Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479  (48) .

1)

„krizí“ výjimečná, neočekávaná a náhlá přírodní nebo člověkem způsobená událost mimořádné povahy a rozsahu, k níž dojde uvnitř Unie nebo mimo ni;

1)

„krizí“ výjimečná, přírodní nebo člověkem způsobená událost mimořádné povahy a rozsahu, k níž dojde uvnitř Unie nebo mimo ni a která má škodlivý dopad na volný pohyb zboží, služeb nebo osob na vnitřním trhu ;

2)

„režimem ostražitosti na jednotném trhu“ rámec pro řešení hrozby významného narušení dodávek zboží a služeb strategického významu, která může v následujících šesti měsících potenciálně přerůst v mimořádnou situaci na jednotném trhu;

2)

„režimem ostražitosti na vnitřním trhu“ rámec pro řešení hrozby krize vedoucí k významnému narušení dodávek zboží a služeb kritického významu, která může v následujících šesti měsících potenciálně přerůst v mimořádnou situaci na vnitřním trhu;

3)

„ mimořádnou situací na jednotném trhu“ rozsáhlý dopad krize na jednotný trh, který vážně narušuje volný pohyb na jednotném trhu nebo fungování dodavatelských řetězců, jež jsou nezbytné pro zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na jednotném trhu;

3)

„ režimem mimořádné situace na vnitřním trhu“ rámec pro řešení významného, rozsáhlého dopadu krize na vnitřní trh, který vážně narušuje volný pohyb zboží, služeb nebo osob nebo fungování dodavatelských řetězců, jež jsou nezbytné pro zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na vnitřním trhu;

4)

„ strategicky významnými oblastmi“ oblasti, které mají zásadní význam pro Unii a její členské státy , neboť mají systémový a klíčový význam pro ochranu obyvatelstva, veřejnou bezpečnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví, a jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by měly významný dopad na fungování jednotného trhu;

4)

„ zásadně významnými oblastmi“ oblasti, které mají zásadní význam pro Unii a její členské státy a které mají systémový a klíčový význam pro ochranu obyvatelstva, veřejnou bezpečnost, veřejný pořádek, veřejné zdraví nebo životní prostředí a jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by měly významný dopad na fungování vnitřního trhu , zejména na volný pohyb zboží, služeb či osob ;

5)

„zbožím a službami strategického významu“ zboží a služby, které jsou nezbytné pro zajištění fungování jednotného trhu ve strategicky důležitých oblastech a které nelze nahradit ani diverzifikovat;

5)

„zbožím, službami a pracovníky zásadního významu“ zboží, služby a kategorie pracovníků , které jsou nezbytné pro zajištění fungování vnitřního trhu v  zásadně důležitých oblastech a které nelze nahradit ani případně diverzifikovat;

6)

„zbožím a službami krizově relevantní zboží“ zboží a služby, které jsou nezbytné z hlediska reakce na krizi nebo z hlediska řešení dopadů krize na jednotný trh v průběhu mimořádné situace na jednotném trhu;

6)

„zbožím a službami krizově relevantní zboží“ zboží a služby, které jsou nezbytné z hlediska reakce na krizi nebo z hlediska řešení dopadů krize na vnitřní trh v průběhu mimořádné situace na vnitřním trhu;

7)

„strategickými rezervami“ zásoba zboží strategického významu, u něhož může být nezbytné vytvoření rezervy za účelem přípravy na mimořádnou situaci na jednotném trhu pod kontrolou určitého členského státu .

7)

„strategickými rezervami“ zásoba zboží zásadního významu pod kontrolou určitého členského státu , u něhož může být nezbytné vytvoření rezervy za účelem přípravy na mimořádnou situaci na vnitřním trhu.

a)

navrhování opatření pro správní spolupráci mezi Komisí a členskými státy v době platnosti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na jednotném trhu, která budou obsažena v krizových protokolech;

a)

navrhování opatření pro správní spolupráci mezi Komisí a členskými státy v době platnosti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, která budou obsažena v krizových protokolech uvedených v článku 6 ;

b)

posuzování významných incidentů, na něž členské státy Komisi upozornily.

b)

posuzování incidentů, na něž členské státy nebo jiné příslušné zúčastněné strany Komisi upozornily podle článku 8, a jejich dopadu na volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků;

ba)

doporučení členským státům, aby si vytvořily rezervu kritického zboží s cílem připravit se na mimořádnou situaci na vnitřním trhu s přihlédnutím k pravděpodobnosti a dopadu jeho nedostatku;

bb)

shromažďování prognóz týkajících se možnosti vzniku krize, provádění analýzy dat a poskytování informací o trhu;

bc)

konzultace se zástupci hospodářských subjektů včetně malých a středních podniků a zastupujících organizací, jakož i případně se sociálními partnery za účelem shromažďování informací o trhu;

bd)

analýza souhrnných údajů obdržených od jiných krizově relevantních orgánů na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

be)

správa úložiště vnitrostátních a unijních krizových opatření, která byla uplatněna v předchozích krizích a která měla dopad na vnitřní trh a jeho dodavatelské řetězce;

bf)

přijímání opatření za účelem posílení odolnosti vnitřního trhu v souladu s tímto nařízením, jako je pořádání odborné přípravy a simulací, a určení příslušných hospodářských subjektů a dodavatelských řetězců jako součást zátěžových testů.

a)

určení toho, zda hrozba uvedená v čl. 3 bodě 2 skutečně existuje, a rozsahu této hrozby;

a)

určení toho, zda jsou splněna kritéria pro aktivaci nebo deaktivaci režimu ostražitosti a zejména zda jsou splněna kritéria pro existenci hrozby uvedené v čl. 3 bodě 2, a rozsahu této hrozby;

b)

shromažďování prognóz, analýz dat a informací o trhu;

c)

konzultace se zástupci hospodářských subjektů včetně malých a středních podniků a se zástupci průmyslu za účelem shromažďování informací o trhu;

d)

analýza souhrnných údajů obdržených od jiných krizově relevantních orgánů na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

e)

usnadňování výměny a sdílení informací, a to i s dalšími příslušnými subjekty a jinými krizově relevantními orgány na úrovni Unie, jakož i případně se třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, a dále s mezinárodními organizacemi;

e)

(Netýká se českého znění.)

f)

správa úložiště vnitrostátních a unijních krizových opatření uplatněných v předchozích krizích, které měly dopad na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce.

b)

stanovení toho, zda byla splněna kritéria pro aktivaci nebo deaktivaci režimu mimořádné situace;

b)

stanovení toho, zda byla splněna kritéria pro aktivaci nebo deaktivaci režimu mimořádné situace , a to na základně dostatečných a spolehlivých důkazů ;

c)

poskytování poradenství ohledně provádění opatření na úrovni Unie zvolených v reakci na mimořádnou situaci na jednotném trhu;

c)

poskytování poradenství ohledně provádění opatření na úrovni Unie zvolených v reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu;

e)

usnadňování výměny a sdílení informací, a to i s dalšími krizově relevantními orgány na úrovni Unie, jakož i případně se třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, a dále s mezinárodními organizacemi.

e)

usnadňování výměny a sdílení informací, a to i s dalšími krizově relevantními orgány na úrovni Unie, jakož i případně se třetími zeměmi, přičemž zvláštní pozornost bude věnována zemím ESVO, kandidátským zemím a rozvojovým zemím, a dále s mezinárodními organizacemi.

a)

stanoviscích, doporučeních a zprávách přijatých výborem;

b)

výstupech zátěžových testů;

c)

aktivaci režimu ostražitosti, jeho rozšíření a deaktivaci a o veškerých opatřeních přijatých podle části III;

d)

aktivaci režimu mimořádné situace, jeho rozšíření a deaktivaci a o veškerých opatřeních přijatých podle části IV;

e)

veškerých opatřeních omezujících volný pohyb zboží, služeb a osob.

a)

spolupráce mezi příslušnými orgány na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie v oblasti řízení režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace v průběhu těchto dvou režimů ve všech odvětvích jednotného trhu;

a)

spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány, mimo jiné i na místní a regionální úrovni, orgány na úrovni Unie v oblasti řízení režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu;

c)

koordinovaný přístup ke komunikaci o rizicích a krizové komunikaci včetně přístupu vůči veřejnosti, přičemž Komise zde hraje koordinační úlohu;

c)

koordinovaný přístup ke krizové komunikaci včetně přístupu vůči veřejnosti a příslušným zúčastněným stranám, včetně hospodářských subjektů , přičemž Komise zde hraje koordinační úlohu;

d)

řízení daného rámce.

a)

soupis relevantních vnitrostátních příslušných orgánů, ústředních kontaktních orgánů určených podle článku 5 a jednotných kontaktních míst uvedených v článku 21, jejich kontaktních údajů a přidělených úloh a odpovědnosti v rámci režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace uvedených v tomto nařízení podle vnitrostátního práva ;

a)

soupis vnitrostátních příslušných orgánů, ústředních kontaktních orgánů určených podle článku 5 a jednotných kontaktních míst uvedených v článku 21, jejich kontaktních údajů a přidělených úloh a odpovědnosti v rámci režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace podle tohoto nařízení v souladu s vnitrostátním právem ;

b)

konzultaci se zástupci hospodářských subjektů a sociálních partnerů včetně malých a středních podniků ohledně jejich podnětů a opatření za účelem zmírnění potenciálních narušení dodavatelského řetězce a reakce na ně, jakož i překonání potenciálního nedostatku zboží a služeb na jednotném trhu;

b)

konzultaci se zástupci hospodářských subjektů včetně malých a středních podniků ohledně jejich podnětů a opatření za účelem zmírnění potenciálních mimořádných situací na vnitřním trhu;

ba)

konzultaci sociálních partnerů ohledně důsledků volného pohybu pracovníků v oblastech zásadního významu;

c)

spolupráci na technické úrovni v oblasti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace v rámci všech odvětví jednotného trhu;

c)

spolupráci na technické úrovni v oblasti režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace v rámci všech odvětví vnitřního trhu;

d)

komunikaci o rizicích a mimořádných situacích, přičemž Komise má koordinační úlohu a  přiměřeným způsobem se zohlední již existující struktury.

d)

komunikaci o rizicích a mimořádných situacích, přičemž Komise má koordinační úlohu a zohlední již existující struktury.

a)

konkrétní parametry narušení, které se dobrovolný krizový protokol snaží řešit, a cíle, které sleduje;

b)

úlohu každého účastníka a přípravná opatření, která se mají zavést, a jejich úlohu po aktivaci krizového protokolu;

c)

postup pro určení, kdy a jak bude uplatněn krizový protokol;

d)

opatření ke zmírnění a reakci a případné mimořádné situace na vnitřním trhu, které jsou důsledně omezené na to, co je nezbytné pro jejich řešení;

e)

záruky pro řešení jakýchkoli negativních dopadů na volný pohyb zboží, služeb a pracovníků.

1.

Komise vypracuje a pravidelně organizuje odbornou přípravu pro zaměstnance určených ústředních kontaktních orgánů a hospodářské subjekty v oblasti krizové připravenosti, spolupráce, komunikace, koordinace a výměny informací v případě krizí v souladu s článkem 6. Organizuje simulace s účastí zaměstnanců ústředních kontaktních orgánů, jakož i dalších příslušných aktérů, včetně hospodářských subjektů, nebo subjektů zapojených do předcházení mimořádným událostem na vnitřním trhu , připravenosti a reakce na ně .

1a.

a)

monitorování, analýzu a hodnocení všech příslušných opatření k usnadnění volného pohybu zboží, služeb a osob;

b)

podporu provádění osvědčených postupů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie a případně osvědčených postupů vypracovaných třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

c)

vypracování pokynů pro šíření znalostí a provádění různých úkolů na vnitrostátní a případně regionální a místní úrovni;

d)

podporu zavádění a používání příslušných nových technologií a digitálních nástrojů pro účely reakce na mimořádné situace na vnitřním trhu.

1b.

a)

vypracuje scénáře a parametry, které zachycují konkrétní rizika spojená s mimořádnými situacemi na vnitřním trhu a jejichž cílem je identifikovat zranitelná místa v kriticky důležitých oblastech a posoudit možná dopad na volný pohyb zboží, služeb a osob;

b)

určí příslušné hospodářské subjekty a zastupující organizace, jakož i další příslušné aktéry nebo subjekty zapojené do předcházení mimořádným událostem, připravenosti a reakce na ně, a vyzve je k dobrovolné účasti;

c)

usnadňuje vzájemná hodnocení a podporuje rozvoj strategií připravenosti na mimořádné situace;

d)

po dokončení zátěžových testů určí ve spolupráci se všemi zúčastněnými aktéry opatření ke zmírnění rizika.

a)

obchodní toky;

b)

poptávka a nabídka;

c)

koncentrace nabídky;

d)

unijní a celosvětová výroba a výrobní kapacity v různých fázích hodnotového řetězce.

e)

vzájemná provázanost hospodářských subjektů, jak se subjekty působícími na vnitřním trhu, tak se subjekty působícími jinde.

a)

počet hospodářských subjektů dotčených daným narušením nebo potenciálním narušením ;

a)

počet hospodářských subjektů dotčených v celé Unii ;

b)

dobu trvání nebo předpokládanou dobu trvání daného narušení nebo potenciálního narušení ;

b)

dobu trvání nebo předpokládanou dobu trvání daných incidentů ;

c)

zeměpisnou oblast; podíl jednotného trhu dotčený daným narušením nebo potenciálním narušením ; dopad na konkrétní zeměpisné oblasti, které jsou obzvláště zranitelné nebo vystavené narušením dodavatelského řetězce, včetně nejvzdálenějších regionů EU ;

c)

zeměpisnou oblast; podíl dotčeného vnitřního trhu a jeho přeshraniční důsledky ; dopad na obzvláště zranitelné nebo vystavené zeměpisné oblasti, například nejvzdálenější regiony ;

d)

dopad narušení nebo potenciálního narušení na nediverzifikovatelné a nenahraditelné vstupy.

d)

dopad těchto incidentů na nediverzifikovatelné a nenahraditelné vstupy.

a)

pravděpodobnost a potenciální dopad nedostatku podle odstavce 1;

b)

úroveň stávajících zásob hospodářských subjektů a strategických rezerv v celé Unii a veškeré informace o probíhajících činnostech hospodářských subjektů zaměřených na zvýšení jejich zásob;

c)

náklady na vytváření a udržování těchto strategických rezerv;

d)

možnosti alternativních dodávek a potenciál pro alternativní dodávky;

e)

další informace, které by mohly zajistit dostupnost tohoto zboží a služeb.

a)

posouzení možného dopadu dané krize;

a)

posouzení možného dopadu dané očekávané krize , včetně konkrétní situace příhraničních a nejvzdálenějších regionů ;

b)

seznam dotčeného zboží a služeb strategického významu a

b)

seznam dotčeného zboží, služeb a kategorií pracovníků zásadního významu a

c)

opatření v oblasti ostražitosti, která mají být přijata.

c)

opatření v oblasti ostražitosti, která mají být přijata , včetně odůvodnění nezbytnosti a přiměřenosti těchto opatření .

a)

úrovně strategických rezerv na jejich území;

b)

veškerý potenciál dalšího nákupu.

a)

prokáže, že nemá žádný jiný přístup k těmto informacím, a odůvodní jejich potřebnost a

b)

požádá výbor o stanovisko.

a)

krize způsobila aktivaci jakéhokoli příslušného mechanismu Rady pro reakci na krize, mechanismu civilní ochrany Unie nebo mechanismů zřízených v rámci EU pro zdravotní bezpečnost, včetně [návrhu] nařízení (EU) …/… o závažných přeshraničních zdravotních hrozbách a [návrhu] nařízení Rady (EU) …/… o rámci opatření pro zajištění dodávek lékařských protiopatření pro krizové situace ;

a)

krize vyvolala aktivaci příslušného mechanismu Rady pro reakci na krize, včetně mechanismu integrovaných opatření pro politickou reakci na krize, mechanismu civilní ochrany Unie nebo kteréhokoliv z mechanismů zřízených v rámci EU pro zdravotní bezpečnost, včetně rámce pro mimořádné situace podle nařízení (EU) 2022/2372 ;

b)

odhad počtu hospodářských činností nebo uživatelů, kteří jsou při poskytování dotčeného zboží nebo služeb závislí na narušeném odvětví (narušených odvětvích) jednotného trhu;

b)

odhad počtu nebo tržního podílu a tržní poptávky hospodářských činností nebo uživatelů, kteří jsou při poskytování dotčeného zboží nebo služeb závislí na narušeném odvětví (narušených odvětvích) vnitřního trhu;

c)

význam dotčeného zboží nebo služeb pro jiná odvětví;

c)

zásadní význam dotčeného zboží, služeb nebo pracovníků pro jiná odvětví;

ca)

odhadovaný nedostatek zboží a služeb na vnitřním trhu;

d)

závažnost a délka trvání dopadů na hospodářské a společenské činnosti, životní prostředí a veřejnou bezpečnost;

d)

skutečné nebo potenciální dopady krize z hlediska závažnosti a délky trvání na hospodářské a  zásadní společenské činnosti, životní prostředí a veřejnou bezpečnost;

e)

dotčené hospodářské subjekty nejsou schopny v přiměřené lhůtě dobrovolně poskytnout řešení těchto konkrétních aspektů krize;

e)

skutečnost, že daným narušením dotčené hospodářské subjekty nejsou schopny v přiměřené lhůtě dobrovolně poskytnout řešení těchto konkrétních aspektů krize;

g)

zeměpisná oblast, která je a mohla by být ovlivněna, včetně veškerých přeshraničních dopadů na fungování dodavatelských řetězců, které jsou nezbytné pro zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na jednotném trhu;

g)

zeměpisná oblast, včetně příhraničních a nejvzdálenějších regionů, která je a mohla by být ovlivněna daným narušením , včetně veškerých přeshraničních dopadů na fungování dodavatelských řetězců, které jsou nezbytné pro zachování klíčových společenských nebo hospodářských činností na vnitřním trhu;

i)

neexistence náhradního zboží, vstupů nebo služeb.

i)

neexistence nebo nedostatek náhradního krizově relevantního zboží, vstupů nebo služeb;

ia)

zavedení cestovních omezení nebo hraničních kontrol.