EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 710 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 26.11.2024
COM(2024) 710 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY,
kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 121 této smlouvy,
s ohledem na nařízení (EU) 2024/1263, a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Komise,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÁ VÝCHODISKA
(1)Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu 1 spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku 2 a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států 3 . Cílem rámce je zajistit udržitelnost veřejného dluhu a udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím reforem a investic. Prosazuje odpovědnost členských států, zaměřuje se na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinné a soudržné vymáhání pravidel.
(2)Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů 4 , jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.
(3)Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
(4)Na doporučení Komise má poté Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.
PŘIPOMÍNKY K NÁRODNÍMU STŘEDNĚDOBÉMU FISKÁLNĚ-STRUKTURÁLNÍMU PLÁNU KYPRU
(5)Dne 15. října 2024 předložil Kypr Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Kyprem. Dne 15. listopadu 2024 předložil Kypr dodatek, který reviduje vývoj čistých výdajů tak, aby odrážel novější údaje. Tato revize byla nutná vzhledem ke změně statistického záznamu významné transakce, která byla zpřístupněna až po předložení plánu a měla významný dopad na úroveň výdajů v roce 2023 a následně i na zamýšlenou míru a úroveň růstu výdajů v roce 2024 a v období korekce 2025–2028.
Postup před předložením plánu
(6)Dne 21. června 2024 zaslala Komise Kypru v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii 5 . Dne 15. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila 6 . Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a s ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Kypru stanoví, že na základě předpokladů Komise a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 4,9 %.
Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Kypru dne 21. června 2024
|
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr 2025–2028 |
|
|
Maximální růst čistých výdajů (roční, v %) |
5,9 |
5,0 |
4,5 |
4,3 |
4,9 |
Zdroj: výpočty Komise.
(7)V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Kypr a Komise od července do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Kypr plánuje, a související makroekonomické předpoklady, které se týkají zejména potenciálního produktu a produkční mezery. Technické dialogy navíc zkoumaly plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie týkající se spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných kapacit.
(8)Podle informací, které Kypr poskytl ve svém plánu, neproběhl před jeho předložením proces konzultací s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů), jak je stanoveno v čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263, a to v souladu s přechodnými ustanoveními stanovenými v čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.
(9)Kyperská fiskální rada vydala stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, které jsou podkladem pro návrh rozpočtu na rok 2025 a pro střednědobý rozpočtový rámec na období 2025–2027 v kontextu rozpočtového procesu na rok 2025. Rada považuje tyto předpoklady za věrohodné a má za to, že růst čistých primárních výdajů odpovídá závazkům Kypru v rámci nového rámce správy ekonomických záležitostí EU.
Další související postupy
(10)Dne 15. října 2024 předložil Kypr svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne [26. listopadu 2024] 7 .
(11)Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Kypr potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Kypr se potýká zejména se zranitelností v souvislosti se soukromým, veřejným a vnějším dluhem, která se sice celkově snížila, ale zůstává i nadále významná, zatímco vysoký schodek běžného účtu se dále prohloubil.
(12)Dne 21. října 2024 vydala Rada Kypru v rámci evropského semestru řadu doporučení pro danou zemi 8 .
SHRNUTÍ PLÁNU A JEHO POSOUZENÍ KOMISÍ
(13)V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:
Souvislosti: makroekonomická a fiskální situace a výhled
(14)Hospodářská činnost na Kypru vzrostla v roce 2023 o 2,6 %, a to díky domácí poptávce, zejména soukromé spotřebě podporované oživením reálných mezd. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává růst ekonomiky o 3,6 % díky investicím a silnému vývozu, zejména v důsledku cestovního ruchu, a také v odvětví informačních a komunikačních technologií a přepravních služeb. Očekává se, že k růstu přispějí i výdaje domácností, i když pomalejším tempem. V letech 2025 a 2026 by měl růst reálného HDP zůstat dynamický na úrovni 2,8 %, resp. 2,5 %, a to díky podobným faktorům. Očekává se také, že potenciální růst HDP zůstane v uvedených letech stabilní, a to díky prohlubování kapitálu a příznivé dynamice trhu práce. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 5,9 % a podle prognózy Komise poklesne v roce 2024 na 4,9 %, v roce 2025 na 4,7 % a v roce 2026 na 4,5 %. Předpokládá se, že inflace (růst deflátoru HDP) mírně poklesne z 3,8 % v roce 2023 na 3,5 % v roce 2024 a dosáhne 2,3 % v roce 2025 a 2,2 % v roce 2026.
(15)Pokud jde o fiskální vývoj, přebytek veřejných financí Kypru v roce 2023 činil 2,0 % HDP. Prognóza Evropské komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 3,5 % HDP, v roce 2025 klesne na 2,7 % HDP, a v roce 2026 se za předpokladu nezměněné politiky udrží na 2,7 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnuje návrh rozpočtu Kypru na rok 2025, který vláda přijala v říjnu 2024 a o němž má v prosinci 2024 hlasovat národní parlament. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 73,6 % HDP. Na základě prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 66,4 % HDP. Na konci roku 2025 by měl poklesnout na 61,4 % HDP a na konci roku 2026 na 56,7 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.
Dráha čistých výdajů a hlavní makroekonomické předpoklady v plánu
(16)Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.
(17)Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.
(18)Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 5,2 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na celé období korekce (2025–2028) převyšuje referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá postupné snižování potenciálního růstu HDP z 3,9 % v roce 2024 na 3,1 % do roku 2028. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP zůstane v roce 2024 zvýšená, a to především v důsledku předpokládaného vysokého deflátoru veřejných financí, který odráží očekávané plné zavedení mechanismu automatické indexace. V následujících letech se očekává postupné přibližování deflátoru HDP ke 2 %.
Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Kypru
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
Průměr za dobu platnosti plánu 2025–2028 |
|
|
Růst čistých výdajů
|
2,7 |
6,0 |
5,0 |
5,4 |
4,3 |
5,2 |
|
Růst čistých výdajů
|
2,7 |
8,9 |
14,3 |
20,5 |
25,7 |
není relevantní |
|
Růst potenciálního HDP (v %) |
3,9 |
3,6 |
3,3 |
3,3 |
3,1 |
3,3 |
|
Inflace (růst deflátoru HDP) (v %) |
3,8 |
2,4 |
2,0 |
2,0 |
2,0 |
2,1 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru a výpočty Komise.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na veřejný dluh
(19)Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně snižoval z 66 % v roce 2024 na 47,4 % HDP na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Předpokládá se, že poměr dluhu k HDP se během období korekce do roku 2028 sníží téměř o 19 procentních bodů. Po skončení období korekce se předpokládá, že ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) bude poměr veřejného dluhu k HDP podle plánu nadále klesat a v roce 2038 dosáhne 27,9 % HDP 9 .
Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Kypru
|
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
2038 |
|
|
Veřejný dluh (v % HDP) |
77,4 |
68,9 |
64,2 |
58,8 |
53,3 |
47,4 |
27,9 |
|
Saldo veřejných financí (v % HDP) |
3,3 |
3,9 |
2,7 |
2,6 |
2,1 |
2,1 |
0,8 |
Zdroj: střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru
Podle plánu a jeho dodatku se tedy veřejný dluh do konce roku 2026 sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, a podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Evropskou komisí by dluh měl být do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Dopady závazků plánu týkajících se čistých výdajů na saldo veřejných financí
(20)Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by přebytek veřejných financí činil 2,7 % HDP v roce 2025, 2,6 % v roce 2026 a 2,1 % v letech 2027 a 2028. Podle plánu tedy saldo veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Schodek veřejných financí kromě toho v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038) nepřekročí 3 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2, nařízení (EU) 2024/1263.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro odolnost schodku
(21)Jestliže se předpoklady a závazky plánu naplní, setrvá strukturální schodek po celé období korekce pod hodnotou 1,5 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž bude i nadále dodržována společná rezerva pro odolnost uvedená v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1263, a proto není nutné dodatečné zlepšení strukturálního primárního salda uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.
Soulad plánu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu
(22)Vzhledem k tomu, že hrubý veřejný dluh bude podle plánu v letech 2024 a 2025 dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP, poměr dluhu k HDP se musí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263 snižovat ročně v průměru nejméně o 0,5 procentního bodu, dokud neklesne pod 60 %. Toto průměrné snížení se vypočítá za období 2024–2026 a činí 5,1 procentního bodu (viz tabulka 3). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.
Makroekonomické předpoklady plánu
(23)Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Kypru předány dne 21. června 2024. Plán konkrétně používá různé předpoklady pro šest proměnných, jako je například výchozí bod strukturálního primárního salda v roce 2024, elasticita příjmů vůči HDP a předpoklady růstu (pokud jde o reálný a potenciální růst, jakož i uzavření produkční mezery). Posouzení těchto rozdílů v předpokladech je uvedeno níže. Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s největším dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého předpokladu samostatně.
·Výchozí bod je příznivější, neboť strukturální primární saldo v roce 2024 je v plánu výrazně vyšší než v předpokladech Komise. Plán využívá aktuálnější údaje a předpokládá, že primární strukturální přebytek v roce 2024 dosáhne 4,2 % HDP, zatímco v předchozích pokynech se předpokládal přebytek ve výši 3,5 % HDP. Důvodem jsou výrazně vyšší daňové příjmy, než se očekávalo, na základě skutečných výsledných hodnot. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný.
·Plán předpokládá jinou elasticitu příjmů vůči HDP než Komise, která předpokládá jednotkovou strukturální elasticitu příjmů vůči potenciálnímu HDP. Nižší podíl příjmů na HDP v plánu vychází z obezřetnějšího předpokladu, že příjmy porostou v souladu s vývojem cen a příjmů fyzických i právnických osob. Rovněž nepředpokládá žádné dodatečné příjmy z vypořádání nevyřízených daňových případů a případného zlepšení správy daní. Tento předpoklad se proto jeví být řádně odůvodněný. To přispívá k tomu, že průměrný růst čistých výdajů během období korekce je v plánu nižší než podle předpokladů Komise.
·Plán předpokládá, že růst reálného HDP se zmírní z odhadovaných 3,7 % v roce 2024 na 3,1 % v roce 2025 a následně se bude dále zrychlovat, až v roce 2027 dosáhne 3,3 %. Předchozí pokyny Komise předpokládají nižší růst, který by měl začít na 2,8 % v roce 2024 a dosáhnout vrcholu 3,0 % v roce 2025 a poté postupně klesnout na 1,5 % v roce 2027. Celkově je profil růstu reálného HDP předpokládaný v plánu během období korekce příznivější než předpoklad Komise. Růst reálného HDP také vykazuje rozkolísanější profil. Po skončení období korekce předpokládá plán podobný profil jako předchozí pokyny Komise. Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP zůstane po celé období korekce vyšší než 3 %, což je více než průměrný potenciální růst kolem 2 % předpokládaný v předchozích pokynech Komise. Plán navíc není v souladu s předpokladem potenciální dráhy růstu, který by do roku 2028 uzavřel produkční mezeru, což není v souladu s rámcem pro analýzu udržitelnosti dluhu.
Zbývající rozdíl v předpokladech nemá ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů. Celkově by všechny rozdíly v předpokladech dohromady mohly vést k vyššímu průměrnému růstu čistých výdajů, než je uveden v referenční trajektorii, aniž by to mělo dopad na soulad plánu s požadavkem nařízení (EU) 2024/1263. Kypr se však rozhodl pro dráhu výdajů v souladu s referenční trajektorií předanou Evropskou komisí dne 21. června 2024, upravenou pouze o dopad změny statistického zpracování významné transakce, tj. platby státu do nového důchodového systému státních zaměstnanců. To vedlo k průměrnému růstu čistých výdajů, který je přibližně o 0,3 procentního bodu vyšší než referenční trajektorie Komise, a to v důsledku nového výchozího bodu v roce 2024. Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s tímto doporučením.
Fiskální strategie plánu
(24)Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především prostřednictvím stávajících politik. Plán zohledňuje dopad přijatých opatření na straně příjmů a výdajů, jako jsou zvýšení mezd ve veřejném sektoru schválená v roce 2024, opatření na podporu bytových potřeb zranitelných domácností, postupné ukončování snižování daňových sazeb a nulová indexace pásem daně z příjmu fyzických osob. Plán nepředpokládá žádné dodatečné příjmy z nevyřízených daňových případů, které mohou i nadále pozitivně přispívat k růstu příjmů v souladu s vývojem v posledních letech. Plán rovněž zahrnuje dopad zpětné platby státu do důchodového fondu státních zaměstnanců s dopadem na příjmy i výdaje v roce 2024. Plán zdůrazňuje, že stanovených cílů bude dosaženo bez nutnosti dalších rozpočtových opatření. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 tento postoj znovu utvrzuje a potvrzuje, že závazku plánu týkajícího se čistých výdajů na rok 2025 bude dosaženo, aniž by bylo nutné přijmout další rozpočtová opatření 10 .
Reformní a investiční záměry v plánu reagující na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zaměřené na společné priority Unie
(25)Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru (zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení týkajících se postupu při makroekonomické nerovnováze), a řešit společné priority EU. Plán obsahuje rozsáhlý seznam přibližně 50 reforem a investic zaměřených na společné priority EU, z nichž 26 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 24 z fondů politiky soudržnosti.
(26)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán reformy a investice financované z vnitrostátních fondů a fondů EU. Většina opatření ekologické transformace uvedených v plánu je začleněna rovněž do vnitrostátního plánu Kypru v oblasti energetiky a klimatu. Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkajícího se posilování přizpůsobování se změně klimatu zahrnuje plán reformu, která reviduje a aktualizuje vnitrostátní strategii Kypru pro přizpůsobování se změně klimatu. V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2023 týkajícího se urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů a zlepšení energetické infrastruktury a sítí zahrnuje plán digitalizaci elektrické sítě s cílem posílit další pronikání energie z obnovitelných zdrojů (fondy politiky soudržnosti) a projekt „Great Sea Interconnector“ (zahrnutý v plánu pro oživení a odolnost). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2023 týkající se energetické účinnosti zahrnuje plán investice do zlepšení energetické účinnosti škol (fondy politiky soudržnosti) a podporu obnovitelných zdrojů energie a individuálních opatření v oblasti energetické účinnosti v obytných domech (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2023 v souvislosti s přechodem na udržitelnou dopravu zahrnuje plán podporu nákupu elektrických vozidel (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost) a infrastrukturních projektů v oblasti plánů udržitelné městské mobility (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost a ve fondech politiky soudržnosti). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 v souvislosti se zlepšením vodního a odpadového hospodářství zahrnuje plán celostátní systém tříděného sběru komunálního odpadu (fondy politiky soudržnosti) a vnitrostátní akční plán pro oběhové hospodářství (zahrnut do plánu pro oživení a odolnost a do fondů politiky soudržnosti). Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2019 týkajících se usnadnění zvyšování digitálních dovedností obsahuje plán akční plán E-Skills (zahrnutý v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 v souvislosti s digitalizací veřejného sektoru zahrnuje plán digitalizaci veřejných služeb (zahrnutou do plánu pro oživení a odolnost a do fondů politiky soudržnosti) a zavedení elektronické identity. Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020, která se týkají zlepšení výzkumu a inovací, zahrnuje plán fungování kyperského fondu soukromého kapitálu (zahrnutého do plánu pro oživení a odolnost), který zvyšuje dostupnost alternativních zdrojů financování, zejména pro inovativní společnosti a začínající podniky. Plán nezahrnuje žádná opatření, jejichž cílem je řešit doporučení danou zemi z roku 2019 ve vztahu k usnadnění snižování objemu úvěrů se selháním, neboť Kypr přijal v prosinci 2023 balíček legislativních změn.
(27)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán reformy a investice financované z vnitrostátních fondů a fondů EU. Pro řešení doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se zlepšení správy a řízení subjektů ve vlastnictví státu v souladu s mezinárodními standardy obsahuje plán akční plán, který stanoví čtyři pilíře opatření. V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkajících se zlepšení podnikatelského prostředí a přístupu k financování zahrnuje plán zjednodušení postupů pro strategické projekty rozvoje (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), zřízení Národní podpůrné agentury (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost) a fungování kyperského fondu soukromého kapitálu (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020, které se týká zvýšení účinnosti, efektivity a spravedlnosti daňového systému, obsahuje plán soubor reforem týkajících se agresivního daňového plánování (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 v souvislosti s předsunutím veřejných investičních projektů ve vyšší fázi připravenosti zahrnuje plán infrastrukturní projekty v oblasti udržitelné městské mobility, rekonstrukce čistíren odpadních vod a instalace a provozování inteligentní měřicí infrastruktury (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2024 týkající se posílení vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých zahrnuje plán nový systém hodnocení vzdělávací práce a pedagogů (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), reformu učebních osnov ve středním odborném a všeobecném vzdělávání (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), rozvojová opatření technického odborného vzdělávání a přípravy (fondy politiky soudržnosti), digitalizaci a zefektivnění služeb poskytovaných veřejnými službami zaměstnanosti (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost), provádění kyperské strategie celoživotního učení 2021–2027 a rozvoj individuálních vzdělávacích účtů (fondy politiky soudržnosti). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 vztahujících se k podpoře pružného uspořádání práce zahrnuje plán také různé programy (fondy politiky soudržnosti). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2019 a 2020, která se týkají zajištění dostupného předškolního vzdělávání a péče a přiměřené náhrady příjmu a přístupu k sociální ochraně pro všechny, zahrnuje plán opatření, jako je například reforma předškolního vzdělávání, opatření pro školní a sociální začleňování (DRA.S.E.+) a zřízení domácích struktur pro děti, dospívající s poruchami chování, osoby se zdravotním postižením a osoby vyžadující dlouhodobou péči (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost a ve fondech politiky soudržnosti) a minimální zaručený příjem (fondy politiky soudržnosti). V zájmu řešení doporučení pro danou zemi z roku 2020 týkajícího se zvýšení odolnosti a kapacity systému zdravotní péče zahrnuje plán investice do rozšíření, modernizace nebo výstavby nemocnic (zahrnuto v plánu pro oživení a odolnost). Plán nezahrnuje opatření k řešení doporučení pro danou zemi z roku 2019, která se týkají urychlení protikorupčních reforem, zlepšení platební disciplíny, posílení kapacit dohledu v nebankovním finančním sektoru a zlepšení efektivity a digitalizace soudního systému.
(28)Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, zahrnuje plán opatření k modernizaci a rozšíření sítě a skladování energie, aby bylo možné přizpůsobit se rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů, snížit závislost na fosilních palivech a rozšířit a urychlit opatření v oblasti energetické účinnosti. V rámci rozvoje energetických propojení se sousedními zeměmi zahrnuje plán i projekt energetické infrastruktury „Great Sea Interconnector“, jehož cílem je propojit elektrickou síť Kypru a Řecka a později i Izraele.
(29)Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné kapacity, nezahrnuje plán žádná opatření.
(30)Plán podává přehled potřeb Kypru v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán potřeby veřejných a soukromých investic ve výši 21,6 miliardy EUR, jak je uvedeno ve vnitrostátním plánu Kypru v oblasti energetiky a klimatu, jejichž účelem je dosažení nových cílů v oblasti snižování emisí, modernizace energetické účinnosti ve veřejných nemocnicích a zavedení nového systému elektronického zadávání veřejných zakázek. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, zahrnuje plán investice potřebné ke zlepšení systému zdravotní péče, jako je například vytvoření jednotné databanky elektronických souborů Národním úřadem pro elektronické zdravotnictví. Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné kapacity, zahrnuje plán investiční potřeby pro účely rozšíření a modernizace stávajících infrastrukturních jednotek, spolufinancování společných evropských projektů výzkumu a vývoje a financování národních projektů výzkumu a vývoje v oblasti obrany.
Závěr posouzení Komise
Celkově Komise zastává názor, že plán Kypru splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.
CELKOVÝ ZÁVĚR
(31)Na základě posouzení Komise by Rada v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 měla doporučit Kypru dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,
DOPORUČUJE KYPRU:
1)zajistit, aby růst čistých výdajů nepřekročil maximální hodnoty stanovené v příloze I tohoto doporučení.
Rada dále vybízí Kypr, aby zajistil realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešících společné priority Unie.
PŘÍLOHA I
Maximální tempo růstu čistých výdajů
(roční a kumulativní tempo růstu v nominálním vyjádření)
Kypr
|
Roky |
2025 |
2026 |
2027 |
2028 |
|
|
Tempo růstu (v %) |
Roční |
6,0 |
5,0 |
5,4 |
4,3 |
|
Kumulativní (*) |
8,9 |
14,3 |
20,5 |
25,7 |
|
(*) Kumulativní tempo růstu je vypočteno vůči základnímu roku 2023.
Ve Štrasburku dne
Za Radu
předseda/předsedkyně