<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
  <head>
    <title>2018-01-201801C125201604730-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0473-16-201706719-07_00</title>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="4/01/2018 10:44:21" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="MmQXPu6PgiOcNxBtkVTC9X57YOwVu2z6MseX2pX3YET1H9cpUrN/24xiQk1DJfI6D58+6Ad24odSQd+dG8aJhS31TI1FnZhq2rnxM93Bgw7OhIpeNRzITYiMGhK20pE9DuxjDEL6Hc/WGKcOJo0qvmpCB6AZQwF9pKASlLLPMCM=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="jlu" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0473" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2016" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="jlu" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_green" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 14/09/2017 08:41:05" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="f9f189f5620c4f1ea714f7677c319b5b" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0473" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId26" style="first"/>
      <div id="rId22" style="even">Stanovisko generálního advokáta N. Wahla – věc C‑473/16</div>
      <div id="rId23" style="default">F</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      NILSE WAHLA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 5. října 2017 (<span class="note">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑473/16
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      F
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal (dříve Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal)
    </p>
    <p class="C39Centreespacement" id="para-8" title="page-1">
      [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovněprávní soud, Segedín, Maďarsko)]
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-9" title="page-1">
      „Prostor svobody, bezpečnosti a práva – Směrnice 2011/95/EU – Minimální normy týkající se podmínek přiznávání postavení uprchlíka nebo statusu podpůrné ochrany – Článek 4 – Posuzování skutečností a okolností – Posuzovací metody – Psychologické testy – Obavy z pronásledování na základě sexuální orientace – Listina základních práv Evropské unie – Článek 1 – Lidská důstojnost – Článek 7 – Právo na respektování soukromého a rodinného života“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-10" title="page-1">
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak mají vnitrostátní orgány posoudit hodnověrnost tvrzení žadatele o azyl, který uvádí jako důvod pro přiznání azylu obavy z pronásledování v zemi svého původu kvůli jeho sexuální orientaci? Konkrétně brání unijní právo tomu, aby tyto orgány vycházely z odborných posudků psychologů?</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">To jsou ve zkratce otázky, které předestírá tato žádost Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovněprávní soud, Segedín, Maďarsko) o rozhodnutí o předběžné otázce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">I.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Unijní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2011/95/EU (<span class="note">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>)
      </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 písm. d) („Definice“) směrnice 2011/95 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-3">
      „ ‚uprchlíkem‘ [se rozumí] státní příslušník třetí země, který se v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi své státní příslušnosti a je neschopen přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu dotyčné země, […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 („Posuzování skutečností a okolností“) směrnice 2011/95 zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-3">
      „1. Členské státy mohou pokládat za povinnost žadatele předložit co nejdříve všechny náležitosti potřebné k doložení žádosti o mezinárodní ochranu. Povinností členského státu je posoudit významné náležitosti žádosti ve spolupráci se žadatelem.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-20" title="page-3">
      2. Náležitosti uvedené v odstavci 1 zahrnují prohlášení žadatele a všechny dokumenty, jež má žadatel k dispozici a které uvádějí jeho věk, jeho původ, jeho vztahy včetně dotčených příbuzných, jeho totožnost, státní příslušnost nebo příslušnosti, zemi nebo země a místo nebo místa jeho předchozího pobytu, předchozí žádosti o azyl, cestovní trasy, cestovní doklady a důvody podání žádosti o mezinárodní ochranu.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-21" title="page-3">
      3. Posouzení žádosti o mezinárodní ochranu se provádí jednotlivě a jsou při něm zohledněny
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-22" title="page-4">
      a) všechny významné skutečnosti týkající se země původu v době rozhodování o žádosti, včetně právních předpisů země původu a způsobu jejich uplatňování;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-23" title="page-4">
      b) významná prohlášení a dokumenty předložené žadatelem, včetně informací o tom, zda žadatel byl nebo by mohl být pronásledován nebo zda utrpěl nebo by mohl utrpět vážnou újmu;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-24" title="page-4">
      c) konkrétní postavení a osobní situace žadatele, včetně takových faktorů jako jsou původ, pohlaví a věk, aby na základě osobní situace žadatele bylo možno posoudit, zda by jednání, kterým žadatel byl nebo mohl být vystaven, mohla být považována za pronásledování nebo vážnou újmu;
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-25" title="page-4">
      […]
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-4">
      5. Uplatňují-li členské státy zásadu, podle které je povinností žadatele, aby žádost o mezinárodní ochranu zdůvodnil, a nejsou-li jednotlivá prohlášení žadatele doložena písemnými nebo jinými doklady, nevyžadují tato prohlášení důkazy při splnění těchto podmínek:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-27" title="page-4">
      a) žadatel vynaložil skutečné úsilí, aby svou žádost odůvodnil;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-28" title="page-4">
      b) žadatel předložil všechny náležitosti, které měl k dispozici, a podal uspokojivé vysvětlení ohledně jiných chybějících náležitostí;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-29" title="page-4">
      c) prohlášení žadatele byla shledána souvislými a hodnověrnými a nejsou v rozporu s dostupnými zvláštními i obecnými informacemi o případu žadatele;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-30" title="page-4">
      d) žadatel požádal o mezinárodní ochranu v nejkratším možném čase, ledaže může prokázat dobrý důvod, proč tak neučinil, a dále
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-31" title="page-4">
      e) byla zjištěna celková hodnověrnost žadatele.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2013/32/EU (<span class="note">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>)
      </p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 10 odst. 3 („Požadavky na posuzování žádostí“) směrnice 2013/32 zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-4">
      „Členské státy zajistí, aby rozhodující orgán rozhodl o žádostech o mezinárodní ochranu po přiměřeném posouzení. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-35" title="page-4">
      a) byly žádosti posuzovány jednotlivě, objektivně a nestranně a aby o nich bylo stejným způsobem rozhodováno;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-36" title="page-5">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-37" title="page-5">
      d) pracovníci, kteří posuzují žádosti a rozhodují o nich, měli v případě potřeby možnost konzultovat s odborníky konkrétní záležitosti, jako například otázky týkající se zdraví, kultury, náboženství, dětí nebo pohlavní identity.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vnitrostátní právo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení § 6 odst. 1 A menedékjogról szóló 2007. évi LXXX. törvény (zákon LXXX z roku 2007 o právu na azyl) stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-5">
      „Maďarsko přizná postavení uprchlíka cizincům, kteří splňují podmínky stanovené v čl. XIV odst. 3 ústavy.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení § 7 odst. 1 téhož zákona stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-5">
      „Aniž jsou dotčena ustanovení § 8 odst. 1 tohoto zákona, orgán příslušný v oblasti azylu přizná postavení uprchlíka cizinci, který prokáže nebo s dostatečnou jistotou doloží, že v jeho případě jsou splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 1 tohoto zákona, v souladu s článkem 1 Ženevské úmluvy.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle § 41 odst. 1 téhož zákona:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-44" title="page-5">
      „K tomu, aby bylo v azylovém řízení prokázáno nebo s dostatečnou jistotou doloženo, že daný žadatel splňuje požadavky pro přiznání postavení uprchlíka, statusu doplňkové ochrany nebo nároku na dočasnou ochranu, mohou být použity zejména tyto důkazní prostředky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-45" title="page-5">
      a) skutečnosti a okolnosti, jimiž žadatel odůvodňuje svůj útěk, včetně odpovídajících důkazů;
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-46" title="page-5">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-47" title="page-5">
      c) jakákoli relevantní a aktuální informace o zemi původu žadatele, včetně právní úpravy a ostatních ustanovení, která jsou pro právní subjekty závazná, jakož i způsobu, jakým jsou používána.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">II.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkový stav, řízení a předběžné otázky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Žalobce („F“), nigerijský státní příslušník, podal v dubnu 2015 k (současnému) Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal (maďarský úřad pro imigraci a uprchlíky, dále jen „Úřad“). Při prvním pohovoru vyjádřil obavy, že v případě, že by se musel vrátit do země svého původu, byl by pronásledován na základě své homosexuální orientace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V následném azylovém řízení Úřad zkoumal hodnověrnost žalobce prostřednictvím několika osobních pohovorů. Úřad poté rovněž určil psychologa, který měl posoudit jeho osobnost, z čehož by bylo možné dovodit jeho sexuální orientaci. Poté, co psycholog provedl vyšetření a osobnostní test, test kresby osoby v dešti (Draw-a-Person-in-the-Rain test), Rorschachův test a Szondiho test (dále společně jen „dotčené testy“), dospěl k závěru, že výsledky vyšetření nepotvrdily tvrzení žalobce o jeho homosexuální orientaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím ze dne 1. října 2015 Úřad žádost F o azyl zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">F napadl uvedené rozhodnutí žalobou k Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovněprávní soud, Segedín). Poukazoval zejména na to, že prováděním dotčených testů byla porušena jeho základní práva a že tyto testy jsou každopádně nevhodné k prokázání sexuální orientace. V rámci následného řízení požádal uvedený soud Ústav pro forenzní expertizu a výzkum o vypracování znaleckého posudku týkajícího se těchto otázek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve znaleckém posudku tohoto ústavu se uvádí, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, dotčené testy umožňují určit s dostatečnou jistotou sexuální orientaci jedince. Posudek rovněž uvedl, že provedením těchto testů nemůže být dotčena lidská důstojnost žalobce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovněprávní soud, Segedín) dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že nemá vědecké a technické znalosti nezbytné k tomu, aby přezkoumal závěry znalců, nemůže se od těchto závěrů odchýlit. Uvedený soud rovněž konstatoval, že dotčené testy nemají zdravotnickou povahu, jelikož psychologie patří mezi humanitní vědy, a že tyto testy nejsou podobné testům, které Soudní dvůr považoval za neslučitelné s unijním právem v rozsudku A a další (<span class="note">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek se předkládající soud, který má pochybnosti o správném výkladu unijního práva, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-56" title="page-6">
      „1) Musí se článek 4 směrnice 2004/83/ES ve světle článku 1 Listiny základních práv Evropské unie [dále jen ‚Listina‘] vykládat v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl v souvislosti s žadateli o azyl, kteří jsou příslušníky [skupiny lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (dále jen „LGBTI“)], požadován a hodnocen znalecký posudek forenzního psychologa, který vychází z projektivních osobnostních testů, jestliže při jeho provádění nejsou pokládány otázky týkající se sexuálních zvyklostí žadatele o azyl a žadatel není podroben ani fyzické prohlídce?
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-57" title="page-7">
      2) Pokud znalecký posudek uvedený v první otázce nelze použít jako důkaz, musí se článek 4 směrnice 2004/83 ve světle článku 1 [Listiny] vykládat v tom smyslu, že je-li žádost o azyl podána z důvodu pronásledování na základě sexuální orientace, vnitrostátní správní orgány ani soudy nemají žádnou možnost přezkoumat s pomocí odborných metod, zda tvrzení žadatele o azyl odpovídají skutečnosti, a to bez ohledu na konkrétní charakteristiky těchto metod?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dopisem ze dne 19. června 2017 předkládající soud informoval Soudní dvůr o tom, že si přeje předložené předběžné otázky změnit v tom smyslu, že odkazy na článek 4 směrnice 2004/83 se nahrazují odkazy na článek 4 směrnice 2011/95.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Písemná vyjádření předložili F, maďarská, francouzská a nizozemská vláda a Komise. Na jednání konaném dne 13. července 2017 přednesli ústní vyjádření F, maďarská a francouzská vláda, jakož i Komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">III.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podstatou obou otázek předkládajícího soudu, kterými se budu zabývat společně, je to, jak mají vnitrostátní orgány ověřit hodnověrnost tvrzení žadatele o azyl, který jako důvod pro udělení azylu uvádí obavy z pronásledování z důvodů souvisejících s jeho sexuální orientací. Předkládající soud se zejména táže, zda článek 4 směrnice 2011/95, vykládaný ve světle článku 1 Listiny, brání tomu, aby tyto orgány použily odborný posudek psychologa.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodní poznámky</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Než se pustím do podrobného zkoumání konkrétních otázek, jež vyvstaly v projednávané věci, považuji za užitečné stručně připomenout základní ustanovení unijního práva, jakož i judikaturu Soudního dvora k těmto ustanovením. V řadě případů totiž Soudní dvůr již výrazně vyjasnil povinnosti, které mají na základě unijního práva členské státy při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 10 odst. 3 směrnice 2013/32 musí členské státy zajistit, aby žádosti o mezinárodní ochranu byly posuzovány „jednotlivě, objektivně a nestranně“ a aby o nich bylo stejným způsobem rozhodováno. Podle čl. 4 odst. 3 směrnice 2011/95 musí příslušné orgány při posuzování žádostí zohlednit mimo jiné všechny významné skutečnosti týkající se země původu v době rozhodování o žádosti, významná prohlášení a dokumenty předložené žadatelem a konkrétní postavení a osobní situaci žadatele.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto posouzení probíhá ve dvou odlišných etapách. První etapa se týká zjištění skutkových okolností, které mohou sloužit jako důkazy na podporu žádosti, zatímco druhá etapa se týká právního posouzení těchto skutečností a spočívá v rozhodnutí, zda jsou vzhledem ke skutečnostem charakterizujícím daný případ splněny hmotněprávní podmínky pro přiznání mezinárodní ochrany (<span class="note">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o postavení uprchlíka, je pro příslušné orgány klíčové zjistit, zda žadatel má „oprávněn[é] obav[y] před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů“ v zemi své státní příslušnosti (nebo v zemi svého pobytu v případě osob bez státní příslušnosti) (<span class="note">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>). Je obecně uznáváno, že homosexuály lze pro tyto účely považovat za určitou společenskou skupinu (<span class="note">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2011/95 mohou členské státy pokládat za povinnost žadatele předložit všechny náležitosti potřebné k doložení žádosti o mezinárodní ochranu. Povinností členských států je posoudit významné náležitosti žádosti ve spolupráci s žadatelem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 4 odst. 5 směrnice 2011/95 nicméně dodává, že uplatňují-li členské státy zásadu, podle které je povinností žadatele, aby žádost o mezinárodní ochranu zdůvodnil, a nejsou-li jednotlivá prohlášení žadatele doložena písemnými nebo jinými doklady, nevyžadují tato prohlášení důkazy při splnění určitých kumulativních podmínek. Mezi tyto podmínky patří zejména skutečnost, že prohlášení žadatele byla shledána souvislými a hodnověrnými a nejsou v rozporu s dostupnými zvláštními i obecnými informacemi o případu žadatele a byla zjištěna celková hodnověrnost žadatele.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsudku A a další (<span class="note">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>) tak Soudní dvůr zdůraznil, že pokud nejsou podmínky stanovené v čl. 4 odst. 5 směrnice 2011/95 splněny, mohou prohlášení žadatelů o azyl týkající se jejich sexuální orientace vyžadovat důkazy. Tato prohlášení jsou tedy, slovy Soudního dvora, „pouze výchozím bodem v procesu posuzování skutečností a okolností uvedených v článku 4 směrnice [2011/95]“ (<span class="note">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je nesporné, že žádný nástroj unijního práva nestanoví specifická pravidla pro metody, které mají vnitrostátní orgány použít při posuzování informací a důkazů předložených žadateli a konkrétně při posuzování hodnověrnosti žadatelů. Členské státy tedy mají v tomto ohledu určitý prostor pro rozhodování (<span class="note">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>). Použité metody však musí být v souladu s ustanoveními směrnic 2011/95 a 2013/32, a jak vyplývá jasně z bodu 16 odůvodnění prvně uvedené směrnice a bodu 60 odůvodnění druhé z nich, se základními právy zaručenými Listinou, jako je právo na respektování lidské důstojnosti zakotvené v článku 1 Listiny a právo na respektování soukromého a rodinného života zaručené jejím článkem 7 (<span class="note">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu provedu analýzu právních otázek, které vyvstaly v tomto řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Využití odborné konzultace psychologů</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za účelem zodpovězení předložených otázek je nezbytné vyjasnit, zda, a pokud ano, za jakých podmínek mohou vnitrostátní orgány využít při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu na základě sexuální orientace odborné konzultace psychologů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na úvod bych však rád znovu zdůraznil, že ústřední otázkou při posuzování, které má být provedeno v souladu s ustanoveními směrnic 2011/95 a 2013/32, je, zda jsou žadatelovy tvrzené obavy z pronásledování oprávněné. Jinak řečeno, příslušné orgány musí zjistit, zda prokázané okolnosti představují takovou hrozbu, že se dotyčná osoba může s ohledem na svou osobní situaci oprávněně obávat, že bude skutečně vystavena aktům pronásledování (<span class="note">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>). I když žadatel o azyl poukazuje na obavy z pronásledování na základě sexuální orientace, není vždy nezbytné zjišťovat jeho skutečnou sexuální orientaci, jak zdůrazňují francouzská a nizozemská vláda.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mohou například existovat země, kde — i přes zákony zakazující homosexualitu — někteří homosexuálové (například protože zákon není systematicky uplatňován (<span class="note">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>) a s ohledem na jejich sociální, hospodářské a rodinné prostředí, místo, kde žijí, atd. (<span class="note">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>)) nejsou vystaveni skutečnému riziku pronásledování. Na druhé straně mohou existovat situace, kdy samotný fakt, že se osoba chová (pokud jde například o oblékání, řeč a projev) způsobem, který je z tradičního hlediska vnímán jako neodpovídající jejímu pohlaví (<span class="note">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>), může v případě této osoby vyvolávat skutečné riziko utrpění tělesné nebo duševní újmy (<span class="note">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po tomto upřesnění bych rád zdůraznil, že podle čl. 10 odst. 3 písm. d) směrnice 2013/32 musí mít vnitrostátní orgány posuzující žádost o mezinárodní ochranu v případě potřeby možnost konzultovat s odborníky konkrétní záležitosti, včetně otázek týkajících se pohlavní identity.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na to vyvstává jako první otázka, zda možnost využít odborné konzultace, kterou mají příslušné orgány, zahrnuje konzultaci psychologů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nevidím důvod, proč by příslušné orgány v zásadě nemohly požádat o konzultaci osoby vyškolené a kvalifikované v oboru psychologie (<span class="note">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>), vědy, která studuje lidskou mysl a chování. Nemám za to, že jakýkoliv typ psychologického testu, pokud je považován za užitečný, je vždy nutně neslučitelný s lidskou důstojností. Naopak nelze vyloučit, že alespoň v některých situacích může být pomoc psychologů pro správní orgány rozhodující o žádosti o mezinárodní ochranu nebo pro vnitrostátní soudy, které toto rozhodnutí přezkoumávají, a potažmo i pro samotné žadatele, užitečná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Přítomnost psychologa při pohovoru může například usnadnit žadateli, který tvrdí, že byl pronásledován nebo utrpěl újmu (nebo má pouze obavy z pronásledování, pokud se vrátí do země původu), hovořit otevřeně o jeho předchozích zkušenostech nebo obavách, takže příslušné orgány mohou mít úplnější a pravdivější představu o situaci (<span class="note">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>). Podle článku 4 směrnice 2013/32 ostatně musí mít vnitrostátní orgán příslušný k posuzování žádostí „pro plnění svých úkolů […] k dispozici přiměřené prostředky, jakož i pracovníky s odpovídající kvalifikací“. Konkrétně osoby, jež provádějí s žadateli pohovor, musí „mít obecné znalosti o problémech, které by mohly nepříznivě ovlivnit schopnost žadatele absolvovat pohovor“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Orgány mohou mít dále za to, že pomoc psychologa může být užitečná při posouzení celkové hodnověrnosti žadatele. To je důležitý aspekt posouzení prováděného příslušným orgánem, neboť byla-li zjištěna celková hodnověrnost žadatele (a za předpokladu, že jsou splněny i ostatní kumulativní podmínky stanovené v čl. 4 odst. 5 směrnice 2011/95), nevyžaduje sexuální orientace uváděná žadatelem, třebaže není doložena písemnými nebo jinými doklady, potvrzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na druhé straně nejsem přesvědčen, že odborný psychologický posudek může z analýzy osobnosti žadatele určit s dostatečnou jistotou, zda je sexuální orientace uváděná žadatelem správná či nikoliv. Zaprvé ze zběžného prostudování vědecké literatury vyplývá, že podle řady vědeckých studií nelze homosexuální muže a ženy z psychologického hlediska odlišit od heterosexuálních (<span class="note">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé si nejsem jist, zda analýza založená na projektivních osobnostních testech je, bez ohledu na její vědecký základ, slučitelná s ustanoveními čl. 4 odst. 3 směrnice 2011/95. Pokud tomu dobře rozumím, skryté konflikty nebo emoce, které má taková analýza odhalit, v očích psychologů, kteří ji provádějí, buď potvrdí, nebo zpochybní žadatelem uváděnou sexuální orientaci. Zdá se mi však, že takový typ analýzy nutně vyžaduje využití stereotypních představ o homosexuálním chování. Maďarská vláda, která byla dotázána na jednání, měla problémy vysvětlit důvody, proč analýza, o kterou se jedná v původním řízení, nezahrnovala využití stereotypních představ. Takový typ analýzy však již Soudní dvůr označil za problematický v rozsudku A a další, jelikož neumožňuje plně zohlednit konkrétní postavení a osobní situaci žadatele (<span class="note">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k uvedenému vyvstává jako druhá otázka, za jakých podmínek je odborný psychologický posudek přípustný a konkrétně zda může být tento odborný posudek založen na takových testech, o jaké se jedná v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">C.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Požadavek souhlasu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé se domnívám, že psychologické testy jsou přípustné pouze tehdy, pokud s nimi žadatel souhlasí, a pokud mohou být provedeny způsobem, který respektuje žadatelovu důstojnost a jeho právo na respektování soukromého a rodinného života.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 18 odst. 1 první pododstavec směrnice 2013/32 stanoví, že „[č]lenské státy stanoví, že má být se souhlasem žadatele provedena jeho lékařská prohlídka ohledně známek, které by mohly vycházet z [svědčit o] pronásledování nebo vážné újmy [vážné újmě] v minulosti, pokud to rozhodující orgán považuje za vhodné pro posouzení žádosti o mezinárodní ochranu […] Alternativně mohou členské státy stanovit, že takovou lékařskou prohlídku si zajistí žadatel“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho čl. 25 odst. 5 druhý pododstavec téže směrnice — který se týká lékařského vyšetření nezletilých osob bez doprovodu — stanoví, že „[k]aždé lékařské vyšetření musí být prováděno tak, aby byla plně respektována důstojnost každého jednotlivce, byla upřednostňována nejméně invazivní vyšetření a prováděl[i] ho kvalifikovaní zdravotníci, což v nejvyšší možné míře umožňuje dosáhnout spolehlivých výsledků“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souvislosti s psychologickým vyšetřením není ve směrnici 2013/32 žádné podobné ustanovení. Přesto mám za to, že základní zásady zakotvené v čl. 18 odst. 1 prvním pododstavci a čl. 25 odst. 5 druhém pododstavci směrnice 2013/32 platí do jisté míry i pro psychologická vyšetření (<span class="note">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Psychologická vyšetření mohou být pro psychiku žalobců stejně invazivní jako lékařská vyšetření pro jeho tělo. Představují rovněž jasný zásah do jeho soukromého života (<span class="note">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>). Proto se domnívám, že souhlas žadatele s provedením takových vyšetření je v tomto kontextu nezbytný. Jsem si samozřejmě vědom toho, že v takové situaci, jako je situace žadatele o azyl, lze v praxi stěží nedat souhlas. A to tím spíše, že předložit důkazy o své sexuální orientaci může být často obtížné (<span class="note">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>). Podle mého názoru je v důsledku toho ještě důležitější zaprvé respektovat odmítnutí podrobit se takovým vyšetřením. Předpokladem skutečného souhlasu je samozřejmě to, aby žadatel o azyl měl možnost dostatečně se seznámit se všemi prvky a dopady psychologických vyšetření a pochopit je (<span class="note">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>). Zadruhé je nanejvýše důležité, aby byla tato vyšetření prováděna způsobem, který respektuje důstojnost žadatele a jeho soukromý a rodinný život (<span class="note">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento výklad podporuje rovněž bod 29 odůvodnění směrnice 2013/32, podle něhož „Někteří žadatelé mohou potřebovat zvláštní procesní záruky mimo jiné vzhledem ke [své] […] sexuální orientaci […]. Těmto žadatelům by měla být poskytnuta přiměřená podpora, včetně dostatku času, s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro účinný přístup k řízení, které by jim umožňovaly splnit veškeré náležitosti žádosti o mezinárodní ochranu“. Tento bod odůvodnění potvrzuje citlivou povahu jakéhokoliv zkoumání sexuality určité osoby.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Odmítnutí takového vyšetření žadatelem — pokud je zajištěno, že vyšetření je prováděno způsobem, který respektuje důstojnost žalobce a jeho právo na respektování soukromého a rodinného života — samozřejmě nemůže bránit orgánům, aby přijaly rozhodnutí o žádosti (<span class="note">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>). To znamená, že uplatňují-li členské státy zásadu, podle které je povinností žadatele, aby žádost o mezinárodní ochranu zdůvodnil, a nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 4 odst. 5 směrnice 2011/95, může mít odmítnutí ze strany žadatele určité důsledky, které musí tento nést.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle předkládacího usnesení F s provedením psychologického vyšetření souhlasil. Předkládající soud nicméně musí ověřit, zda toto vyšetření bylo provedeno způsobem, který skutečně respektoval důstojnost F a jeho soukromý a rodinný život (<span class="note">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">D.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Použití psychologických testů</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé psychologická vyšetření, která mají provést odborníci určení příslušnými orgány, musí být založena na metodách, zásadách a pojmech, které vědecká obec všeobecně uznává, nebo které jsou každopádně dostatečně spolehlivé. Kromě toho musí být tyto metody, zásady a pojmy s ohledem na okolnosti daného případu relevantní pro typ vyšetření, který chtějí orgány provést. Psychologická vyšetření by měla být schopna vést k dostatečně spolehlivým výsledkům (<span class="note">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle mého názoru mohou orgány o vyšetřeních prováděných na základě sporné nebo neuznané vědecké disciplíny stěží mít za to, že mají důkazní hodnotu. Podobně vyšetření, která jsou v zásadě založena na obecně uznávaných metodách, zásadách a pojmech, ale byla použita chybně nebo v nesprávném kontextu, nemohou přinést dostatečně spolehlivé výsledky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudnímu dvoru zjevně nepřísluší, aby se vyjadřoval ke spolehlivosti a relevanci konkrétních typů testů dotčených v původním řízení (<span class="note">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>). O tom, zda testy použité v případě F (test „Draw-a-Person-in-the-Rain“, Rorschachův test a Szondiho test) jsou – jak tvrdí maďarská vláda – založeny na metodách, zásadách a pojmech, které vědecká obec všeobecně uznává, nebo – jak tvrdí F – předmětem značných kontroverzí ve vědecké literatuře, musí tedy rozhodnout předkládající soud.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">E.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právo na účinný opravný prostředek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí, požádá-li vnitrostátní soud, pro účely přezkoumání rozhodnutí příslušných orgánů o žádosti o mezinárodní ochranu, o posudek odborníka, nemůže mít tento soud za to, za jakýchkoliv okolností, že je de lege nebo de facto závěry odborníka vázán (a a fortiori závěry odborníka, kterého příslušné orgány určily během správního řízení).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 46 odst. 1 a 3 směrnice 2013/32 musí mít žadatelé o mezinárodní ochranu právo na „účinný opravný prostředek před soudem“ mimo jiné proti rozhodnutím o jejich žádosti. Tento opravný prostředek musí umožňovat „úplné […] posouzení jak skutkové, tak právní stránky“ (<span class="note">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 46 směrnice 2013/32 – obzvláště pokud je vykládán ve světle článku 47 Listiny – tudíž vyžaduje, aby vnitrostátní soudy mohly provést podrobný, nezávislý a kritický přezkum všech relevantních skutkových i právních aspektů (<span class="note">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>). To podle mého názoru nutně zahrnuje možnost odchýlit se od závěrů odborníků – které představují důkaz, jenž musí být hodnocen spolu s ostatními důkazy – které může soud považovat za předpojaté, nepodložené nebo založené na kontroverzních metodách a teoriích.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je v souladu se zásadou procesní autonomie a s výhradou zásad rovnocennosti a efektivity věcí vnitrostátního právního řádu každého členského státu, aby stanovil pravidla dokazování, důkazní prostředky, které jsou před příslušným vnitrostátním soudem přípustné, nebo zásady, kterými se řídí posuzování důkazní síly předložených důkazů tímto soudem, jakož i požadovanou důkazní úroveň (<span class="note">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>). Nicméně na základě zásady efektivity Soudní dvůr konstatoval, že pravidla dokazování nesmí být vnitrostátním soudem uplatňována takovým způsobem, který by prakticky znamenal zavedení neoprávněných domněnek, které by mohly porušovat pravidla dokazování stanovená unijními právními nástroji, nebo narušovat účinnost hmotněprávních pravidel stanovených těmito nástroji (<span class="note">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>). Takový problém by mohl nastat v situaci, kdy vnitrostátní soudy by uplatňovaly vnitrostátní pravidla dokazování příliš rigorózně a akceptovaly irelevantní nebo nedostatečné důkazy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vnitrostátním soudům tedy přísluší ověřit, že jim předložené důkazy jsou dostatečně závažné, přesné a shodující se, takže umožňují učinit závěr, který je z nich vyvozen (<span class="note">
<a id="c-34" href="#t-34">34</a>
</span>). Musí dbát na zachování vlastního prostoru pro uvážení, pokud jde o to, zda takový důkaz byl předložen právně dostačujícím způsobem či nikoliv, než budou mít za to, že jsou po seznámení se se všemi důkazy předloženými účastníky řízení a jimi uvedenými argumenty schopny s ohledem na veškeré relevantní okolnosti věci, kterou projednávají, učinit v tomto ohledu konečný závěr (<span class="note">
<a id="c-35" href="#t-35">35</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Opačný názor by v podstatě znamenal, že soud rezignuje na svou úlohu, čímž by byly zmařeny účinky záruky výslovně stanovené v článku 46 směrnice 2013/32. To platí obzvláště o stanoviscích odborníků, která vyjadřují názor na právní otázky. Rád bych například poukázal na to, že znalec ustanovený Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovněprávní soud, Segedín) v původním řízení konstatoval, že způsob, jakým psychologové určení maďarskými správními orgány prováděli vyšetření F, neporušil jeho základní práva. To však je zdá se právní posouzení, které přísluší příslušným soudům, nikoliv znalci ustanoveném v řízení (<span class="note">
<a id="c-36" href="#t-36">36</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">IV.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na otázky položené Szegedi Közigazgatási és Munkaügyi Bíróság (Správní a pracovněprávní soud, Segedín, Maďarsko) takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-106" title="page-16">
      „Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany, vykládaný ve světle článku 1 Listiny základních práv Evropské unie, nebrání tomu, aby orgány využily odborného psychologického posudku, zejména k posouzení celkové hodnověrnosti žadatele o mezinárodní ochranu, pokud: i) vyšetření žadatele probíhá se souhlasem žadatele a je provedeno způsobem, který respektuje žadatelovu důstojnost a jeho soukromý a rodinný život; ii) posudek je založen na metodách, zásadách a pojmech, které jsou dostatečně spolehlivé a relevantní za okolností daného případu a mohou přinést dostatečně spolehlivé výsledky; iii) závěry odborníků nejsou pro vnitrostátní soudy, které přezkoumávají rozhodnutí o žádosti, závazné.“
    </p>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>)Původní jazyk: angličtina.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>)Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, s. 9).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>)Rozsudek ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, ECLI:EU:C:2014:2406).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>)Rozsudek ze dne 22. listopadu 2012, M. (C277/11, EU:C:2012:744, bod 64).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>)Viz čl. 2 písm. d) a články 9 až 12 směrnice 2011/95.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>)Viz čl. 10 odst. 1 písm. d) směrnice 2011/95. Viz rovněž rozsudek ze dne 7. listopadu 2013, X a další (C199/12 až C201/12, ECLI:EU:C:2013:720, body 41 až 49).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>)Rozsudek ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, ECLI:EU:C:2014:2406, bod 51).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>)Rozsudek ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, ECLI:EU:C:2014:2406, bod 49).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>)V tomto smyslu viz stanovisko generální advokátky E. Sharpston ve spojených věcech A a další (C148/13 až C150/13, EU:C:2014:2111, bod 32).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>)V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, EU:C:2014:2406, bod 53).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>)Viz rozsudek ze dne 7. listopadu 2013, X a další (C199/12 až C201/12, EU:C:2013:720, bod 72 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>)Viz například ESLP, 19. dubna 2016, A. N. v. Francie, CE:ECHR:2016:0419DEC001295615, § 41.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>)Viz například ESLP, 11. ledna 2007, Salah Sheekh v. Nizozemsko, CE:ECHR:2007:0111JUD000194804, §§ 138 až 149.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>)Toto chování může znamenat mimo jiné to, jak se určitá osoba obléká, mluví nebo chová (např. že se společensky stýká a tráví čas s homosexuálními osobami nebo vede kampaň za práva osob LGBTI).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>)V tomto ohledu viz čl. 10 odst. 2 písm. h) směrnice 2011/95. Viz rovněž stanovisko generální advokátky E. Sharpston ve spojených věcech A a další (C148/13 až C150/13, EU:C:2014:2111, bod 34).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>)K nutnosti řádné kvalifikaci viz obdobně čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 25 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2013/32.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>)Viz stanovisko generálního advokáta Y. Bota ve věci M. (C277/11, EU:C:2012:253, bod 66).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>)Viz například American Psychological Association, Report of the American Psychological Association Task Force on Appropriate Therapeutic Responses to Sexual Orientation, Washington, 2009.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>)Rozsudek ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, ECLI:EU:C:2014:2406, body 60 až 62).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>)Například podle zásady 18 („Ochrana před lékařským zneužitím“) zásad z Yogyakarty je na lékařskou a psychologickou péči a postupy nahlíženo stejně. Zásada 18 stanoví: „Nikdo nesmí být nucen podrobit se lékařské nebo psychologické péči, postupům, testům, nebo být nucen pobývat ve zdravotnickém zařízení na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Bez ohledu na jakoukoliv klasifikaci v opačném smyslu nepředstavují sexuální orientace a genderová identita jednotlivce samy o sobě patologický stav a nesmí být léčeny nebo potlačovány. […]“ Zásady z Yogyakarty o uplatňování mezinárodní úpravy lidských práv ve vztahu k sexuální orientaci a genderové identitě byly přijaty v roce 2007 a třebaže nejsou právně závazné, jsou obecně považovány za užitečný nástroj pro výklad smluv nebo zákonů v oblasti lidských práv.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>)V tomto ohledu viz ESLP, 5. července 1999, Matter v. Slovensko, CE:ECHR:1999:0705JUD003153496, a ESLP, 27. listopadu 2003, Worwa v. Polsko, CE:ECHR:2003:1127JUD002662495.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>)V tomto ohledu viz ESLP, 19. dubna 2016, A. N. v. Francie, CE:ECHR:2016:0419DEC001295615, § 44.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>)V tomto ohledu viz například Agentura Evropské unie pro základní práva, Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity — Aktualizace z roku 2010, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2010, s. 60.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>)V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, EU:C:2014:2406, bod 64).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>)Obdobně viz čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2013/32.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>)Vrátím se k tomu v bodě 55 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>)Viz obdobně čl. 25 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2013/32.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>)Stejně jako francouzská, maďarská a nizozemská vláda a Komise, a na rozdíl od F, nechápu bod 59 rozsudku ze dne 2. prosince 2014, A a další (C148/13 až C150/13, EU:C:2014:2406) tak, že zcela zakazuje psychologické testy. Závěry Soudního dvora k této otázce se podle mého názoru týkaly pouze specifických testů dotčených v předmětné věci.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>)Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>)Obdobně viz rozsudek ze dne 28. července 2011, Samba Diouf (C-69/10, EU:C:2011:524, bod 57 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>)V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. června 2017, W a další (C621/15, EU:C:2017:484, bod 25 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>)Viz rozsudek ze dne 21. června 2017, W a další (C621/15, EU:C:2017:484, bod 34).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-34" href="#c-34">34</a>
</span>)Obdobně viz rozsudek ze dne 21. června 2017, W a další (C621/15, EU:C:2017:484, body 35 až 36).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-35" href="#c-35">35</a>
</span>)V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. června 2017, W a další (C621/15, EU:C:2017:484, bod 38 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-36" href="#c-36">36</a>
</span>)Například „Pokyny k úloze znalců ustanovených v soudních řízeních v členských státech Rady Evropy“ v tomto ohledu stanoví: „Úkolem znalce je shromáždit fakta, které může získat pouze odborník, jenž provede odborné objektivní zkoumání, a předložit je soudu. Sdělí soudci vědecké nebo technické poznatky, které mu umožní provést objektivní a jasné šetření a posouzení skutkových okolností. Znalec na sebe nemůže vzít, a rozhodně to ani není jeho úkolem, odpovědnost soudce za posouzení a hodnocení skutkových okolností, které jsou základem rozhodnutí soudu. […] Znalec je tedy pouze pomocník nebo konzultant soudce, nic více. Úloha znalce se tedy liší od úlohy soudce, který je tím, kdo rozhoduje o právních otázkách.“ (Pokyny přijaté Evropskou komisí pro efektivitu justice, Rada Evropy, dne 11. a 12. prosince 2014, body 16 a 17).</p>
</body>
</html>
