European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/2530

17.11.2026

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2026/2530

ze dne 16. listopadu 2026,

kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o olovo v brokových střelách

Text s významem pro EHP

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (1), a zejména na čl. 68 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů. Položka 63 uvedené přílohy obsahuje omezení týkající se olova (č. CAS 7439-92-1, č. ES 231-100-4) a sloučenin olova (dále jen „olovo“), včetně omezení olova v brocích v mokřadech nebo jejich okolí, které bylo zavedeno nařízením Komise (EU) 2021/57 (2).

(2)

Olovo je podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3) klasifikováno jako vysoce toxické pro vodní organismy a toxické pro reprodukci vzhledem k jeho nepříznivým účinkům na plodnost a vývoj nervového systému plodu a dítěte, což vede k trvalému poškození a snížení inteligenčního kvocientu (IQ). Nebyla stanovena žádná bezpečná prahová hodnota pro koncentraci olova, pod níž olovo nemá žádné škodlivé účinky na lidské zdraví. Olovo je rovněž spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění ledvin a centrálního nervového systému u dospělých. Expozice olovu může mít navíc celou řadu akutních a chronických toxikologických účinků, včetně uhynutí, u zvířat, zejména u ptáků (4).

(3)

Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) (5). Pracovní skupina pro prevenci otrav (PPWG) vypracovala pokyny pro prevenci rizika otrav stěhovavých ptáků (dále jen „pokyny“), které byly přijaty v roce 2014 rezolucí CMS 11.15. Pokyny doporučují jak postupné ukončení používání olova ve střelivu ve všech přírodních stanovištích, tak i postupné ukončení používání olova v rybářských závažích v oblastech, kde bylo prokázáno, že jsou stěhovaví ptáci obzvláště ohroženi otravou olovem.

(4)

Dne 16. července 2019 požádala Komise (6) v souladu s čl. 69 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“) o vypracování dokumentace (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“) s cílem řešit obavy týkající se lidského zdraví a životního prostředí, které vyvolává olovo i) ve střelivu, včetně brokových střel používaných v jiných terénech než mokřadech a kulových střel používaných jak v mokřadech, tak v jiných terénech, a ii) v rybářském náčiní. Mandát se nevztahoval na použití střeliva pro střelbu ve vnitřních prostorách ani na použití policií a vojenskými či jinými bezpečnostními silami.

(5)

Dne 24. března 2021 zveřejnila agentura dokumentaci podle přílohy XV (7), v níž dospěla k závěru, že olovo ve střelivu a v rybářském náčiní představuje riziko pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména pro zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou děti, které není náležitě kontrolováno a které je třeba řešit na úrovni Unie. Pokud jde o riziko pro životní prostředí, střelivo na bázi olova (dále jen „olověné střelivo“), zátěže na bázi olova (dále jen „olověné zátěže“) a umělé nástrahy na bázi olova (dále jen „olověné nástrahy“) používané při lovu, sportovní střelbě a rybaření, které jsou ponechány na místě, mají při požití ptáky a jinými zvířaty za následek otravu a častý úhyn zvířat. Kromě toho akumulace olova v areálech sportovních střelnic může vést k pronikání olovem znečištěné povrchové vody do místních vodních toků a může zasáhnout podzemní vody, což by mohlo vést k otravě lidí, hospodářských zvířat a volně žijících živočichů. Agentura rovněž dospěla k závěru, že existují rizika pro lidské zdraví spojená s konzumací masa zvířat usmrcených olověným střelivem, zejména v případě dětí ve věku do sedmi let, nebo s domácí výrobou olověného střeliva, zátěží nebo nástrah.

(6)

Agentura odhadla, že pokud budou stávající úniky olova ze střelby a rybolovu v Unii pokračovat, bude v příštích 20 letech do životního prostředí uvolněno přibližně 876 000 tun olova. To bude mít přinejmenším tyto důsledky: i) 135 milionů ptáků ohrožených otravou způsobenou požitím brokových střel na bázi olova (dále jen „olověné brokové střely“); ii) 14 milionů ptáků ohrožených otravou způsobenou požitím olova prostřednictvím potravy a iii) 7 milionů ptáků ohrožených otravou způsobenou požitím rybářských zátěží a umělých nástrah. Kromě toho agentura odhadla, že každý rok je přibližně 13,8 milionu osob z rodin lovců, včetně 1,1 milionu dětí ve věku do sedmi let, vystaveno expozici olovu ze zvěřiny.

(7)

Na základě těchto skutečností agentura navrhla omezení olova ve střelivu a některém rybářském náčiní, které mimo jiné zahrnovalo omezení uvádění na trh a používání olova v koncentraci 1 % nebo vyšší v brokových střelách a omezení používání olova v koncentraci 1 % nebo vyšší v jiných projektilech než v brokových střelách (jako jsou kulové střely a střely do plynových zbraní). Kromě toho agentura navrhla, aby byly maloobchodníkům s těmito výrobky uloženy informační povinnosti a dodavatelům střeliva povinnosti týkající se označování. Navrhované omezení má snížit emise olova přibližně o 630 000 tun během 20 let od jeho zavedení. Jednalo by se o snížení o 72 % ve srovnání se situací bez navrhovaného omezení. Omezení by rovněž zabránilo snížení IQ u přibližně 7 000 dětí v Unii ročně, což by vedlo k úsporám v oblasti sociální péče ve výši přibližně 70 milionů EUR ročně.

(8)

Agentura ve své dokumentaci podle přílohy XV dospěla k závěru, že alternativní střelivo pro lov, např. ocelové a bismutové brokové střely a měděné a mosazné kulové střely: i) jsou široce používány; ii) jsou technicky proveditelné; iii) jsou cenově srovnatelné s olověným střelivem a iv) mají lepší profily z hlediska nebezpečnosti a rizik pro lidské zdraví a životní prostředí než olověné střelivo. Pokud jde o sportovní střelbu s použitím brokových střel, agentura zjistila, že by bylo možné nahradit olovo ocelí při zachování srovnatelného výkonu, ale že taková změna by vyžadovala souhlas příslušných mezinárodních sportovních střeleckých federací. Naproti tomu u alternativ pro kulové střely na bázi olova (dále jen „olověné kulové střely“) a střely do plynových zbraní na bázi olova (dále jen „olověné střely do plynových zbraní“) ve sportovní střelbě nebylo zjištěno, že by fungovaly stejně dobře jako olovo. Agentura uvedla, že olovo je v současné době obtížné nahradit v některých použitích, jako je střelivo malé ráže se středovým zápalem, střelivo s okrajovým zápalem, střelivo pro plynové zbraně, střelivo pro zbraně nabíjené ústím hlavně, celoplášťové střely a střely s otevřenou špičkou.

(9)

Agentura doporučila odložit zahájení uplatňování omezení pro ostatní předměty v rámci dokumentace podle přílohy XV a povinností týkajících se informací a označování. To by provozovatelům umožnilo přizpůsobit se novým pravidlům a zavést nezbytná opatření k řízení rizik. Agentura navrhla pro zákaz uvádění na trh a používání brokových střel pro lov pětileté přechodné období. Navrhla odklad doby platnosti zákazu používání jiných projektilů, než jsou brokové střely, pro lov, a to o 18 měsíců v případě projektilů velké ráže a o pět let v případě projektilů malé ráže.

(10)

Agentura navrhla výjimku ze zákazu používání olověných kulových střel pro sportovní střelbu za podmínky, že na střelnicích budou zavedena zvláštní opatření k řízení rizik a nebude zde probíhat zemědělská činnost. Agentura rovněž nepodpořila fakultativní výjimky ze zákazu uvádění na trh a používání olověných brokových střel při sportovní střelbě. Agentura podpořila zákaz používání olověných brokových střel pro sportovní střelbu, ale zahrnula do něj i fakultativní výjimky a posoudila jejich náklady a přínosy pro případ, že by Komise nepovažovala takový zákaz za vhodný a požadovala by posouzení dopadu povolení pokračujícího používání olověných brokových střel pro sportovní střelbu za podmínek, které by minimalizovaly zjištěná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Podmínky pro fakultativní výjimku zahrnovaly: i) vydávání licencí sportovním střelcům členskými státy; ii) povolování sportovních střelnic členskými státy; iii) pravidelný sběr více než 90 % olověných brokových střel vystřelených na střelnici; iv) existenci přísných opatření na ochranu vody před kontaminací olovem a sanaci po takové kontaminaci; v) zákaz jakékoli zemědělské činnosti v areálu střelnice; vi) záznamy o splnění podmínek uvedených v bodech iii) až v); vii) označení balení nábojů a jednotlivých nábojů upozorněním a viii) povinnost členských států podávat Komisi zprávy o počtu uživatelů s licencí, povolených střelnic a množství olověných brokových střel používaných na jejich území.

(11)

Agentura uvedla, že omezení by se nemělo vztahovat na střelbu ve vnitřních prostorách, použití policií a armádou a na použití pro bezpečnostní účely, jak je uvedeno v žádosti Komise adresované agentuře ze dne 16. července 2019, jakož i na použití související s testováním, vývojem, výzkumem a vyšetřováním.

(12)

Po veřejné konzultaci k dokumentaci podle přílohy XV agentura revidovala (8) svůj původní návrh, aby zohlednila připomínky obdržené během konzultace. Zejména navrhla zvýšení přípustného koncentračního limitu pro olovo v jiných projektilech, než jsou brokové střely, obsahujících měď nebo slitiny mědi z méně než 1 % na méně než 3 % hmotnostní. To bylo navrženo proto, aby bylo možné nadále používat alternativní střelivo z mosazi (slitiny mědi), která v současnosti obsahuje až 3 % olova. Revidovaná dokumentace podle přílohy XV rovněž zahrnovala další výjimky týkající se kulových střel pro lov tuleňů a celoplášťových střel používaných při lovu, s výhradou určitých podmínek.

(13)

Pouze omezený počet členských států má v současné době zavedena vnitrostátní ustanovení, která zakazují používání olova při lovu a venkovní střelbě s cílem snížit emise olova a expozici olovu. Dokumentace podle přílohy XV prokázala, že pro zajištění harmonizované úrovně ochrany v celé Unii je nezbytné celounijní opatření k řešení rizika spojeného s olovem ve střelivu.

(14)

Dne 2. června 2022 přijal agenturní Výbor pro posuzování rizik (RAC) stanovisko podle článku 70 nařízení (ES) č. 1907/2006 k dokumentaci podle přílohy XV. Výbor RAC ve svém stanovisku souhlasil se závěrem agentury, že používání olověného střeliva, včetně brokových střel, při lovu a venkovní střelbě představuje širokou škálu rizik jak pro lidské zdraví, tak pro životní prostředí. Dospěl k závěru, že omezení navrhované agenturou bude nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik.

(15)

Výbor RAC důrazně podpořil kratší přechodné období, než je pět let navrhovaných agenturou, pro omezení používání brokových střel při lovu, protože používání olověných brokových střel v mokřadech je již v rámci celé Unie regulováno a protože čím kratší bude přechodné období, tím méně olova se uvolní do životního prostředí.

(16)

Výbor RAC nepodpořil fakultativní výjimky pro uvádění olověných brokových střel na trh a pro používání olověných brokových střel pro sportovní střelbu. Domnívá se, že prosazování navrhovaného omezení, jakož i omezení týkajícího se olova v brocích v mokřadech nebo v jejich okolí, které bylo zavedeno nařízením (EU) 2021/57, by v případě zavedení těchto fakultativních výjimek bylo složitější. Pokud by však tyto výjimky byly uděleny, výbor RAC uvedl, že by podpořil návrh agenturního Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC), aby byl jejich rozsah omezen na střely o velikosti 1,9 až 2,6 mm.

(17)

Podpořil požadavky na označování a informace navržené agenturou pro olověné střelivo. Výbor RAC však v zájmu zabránění nejasnostem doporučil zvýšit koncentrační limit pro olovo, který by vedl k uplatnění požadavků, z 0,3 % na 1 % hmotnostní, aby byl uveden do souladu s koncentračním limitem, který vede k zákazu uvádění na trh a používání.

(18)

Dne 1. prosince 2022 přijal výbor RAC na žádost výkonného ředitele agentury a v souladu s čl. 77 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1907/2006 doplňující stanovisko (9). Toto stanovisko přehodnotilo hodnocení výboru RAC týkající se konkrétního souboru údajů o přítomnosti olova ve zvěřině a o konzumaci zvěřiny lidmi, které poskytl Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Výbor RAC zopakoval svůj závěr, že expozice olovu ve zvěřině představuje pro děti v loveckých rodinách střední až vysoké riziko, ale že riziko pro dospělé je pravděpodobně nízké.

(19)

Dne 2. prosince 2022 přijal výbor SEAC stanovisko podle čl. 71 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006. Dospěl k závěru, že navrhované omezení by bylo nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik, v souladu se závěrem výboru RAC, za předpokladu, že dojde ke změně podmínek podle návrhu výboru SEAC. Tento závěr bere v potaz úměrnost socioekonomických přínosů opatření ve vztahu k jeho socioekonomickým nákladům.

(20)

Výbor SEAC podpořil názor výboru RAC, že v případě omezení používání olověných brokových střel při lovu by bylo odůvodněné stanovit přechodné období podstatně kratší než pět let, které navrhuje agentura, protože neexistuje dostatek důkazů o tom, že zvýšení objemu výroby alternativního střeliva, které by nahradilo olověné brokové střely používané při lovu, by vyžadovalo pět let. Dostupné informace podpořily tvrzení, že množství olověných brokových střel používaných při lovu by mohlo být nahrazeno dříve. Výbor SEAC neměl k dispozici podstatné a věrohodné důkazy, na jejichž základě by mohl dospět k závěru o konkrétní délce přechodného období, a proto usoudil, že minimální doba potřebná k zajištění hladkého přechodu na alternativy bude 18 měsíců.

(21)

Aby se usnadnilo prosazování zákazu používání olověných brokových střel při lovu, doporučil výbor SEAC zákaz nošení těchto brokových střel během lovu nebo při cestě na lov.

(22)

Aby se maximalizovala účinnost navrhovaného omezení, navrhl výbor SEAC omezit fakultativní výjimky pro olověné brokové střely pro sportovní střelbu na střely o velikosti 1,9 až 2,6 mm, protože právě tyto velikosti se pro tuto činnost používají.

(23)

Pokud jde o zákaz používání olověného střeliva ve zbraních nabíjených ústím hlavně a jiných historických palných zbraních, výbor SEAC konstatoval, že pro použití v historických palných zbraních zatím nejsou k dispozici alternativy bez olova. Nicméně se domníval, že závěr o tom, zda by výjimka pro toto použití byla odůvodněná na základě kulturních hodnot, jak bylo navrženo během veřejné konzultace, by nebyl možný z důvodu nedostatku informací o socioekonomických dopadech takové výjimky.

(24)

Výbor SEAC neměl dostatek informací, jež by mu umožňovaly dospět k závěru, zda by náklady na poskytování informací v místě prodeje podle návrhu agentury, který podporuje i výbor RAC, byly plně odůvodněné, nebo zda by chování kupujících mohla účinněji ovlivnit jiná osvětová opatření. Výbor SEAC souhlasil s výborem RAC, že stejný koncentrační limit ve výši 1 % hmotnostního, který byl navržen pro omezení uvádění na trh a používání olověného střeliva, by se měl vztahovat i na požadavky na označování a informace, aby se zabránilo nejasnostem a napomohlo prosazování. Výbor SEAC se domnívá, že prosazování v této oblasti by bylo účinnější, kdyby se jednotlivé náboje s olověnými brokovými střelami označovaly značkami nebo barevnými kódy. Neměl však dostatek informací, aby mohl učinit závěr o technické proveditelnosti, souvisejících nákladech a praktičnosti takových značek nebo barevných kódů.

(25)

V souladu s čl. 77 odst. 4 písm. h) nařízení (ES) č. 1907/2006 bylo konzultováno fórum pro výměnu informací o prosazování (dále jen „fórum“). Jeho doporučení byla zohledněna.

(26)

Dne 27. února 2023 předala agentura ECHA stanovisko výborů RAC a SEAC (10) Komisi.

(27)

S ohledem na dokumentaci podle přílohy XV, stanovisko výborů RAC a SEAC, socioekonomický dopad a dostupnost alternativ se Komise domnívá, že existuje nepřijatelné riziko pro životní prostředí a pro lidské zdraví vyplývající z používání olověného střeliva, zejména brokových střel, a olověného rybářského náčiní. Toto riziko je třeba řešit na úrovni Unie. Je proto vhodné zavést omezení pro uvádění na trh a používání tohoto střeliva a rybářského náčiní. V zájmu zjednodušení a zvýšení právní jasnosti se však Komise domnívá, že omezení olověného střeliva a olověného rybářského náčiní, jak je navrženo v dokumentaci podle přílohy XV, které je předmětem stanovisek výborů RAC a SEAC a které bylo posouzeno v doporučení vydaném fórem, by Komise měla přijmout prostřednictvím dvou samostatných nařízení.

(28)

Omezení olova ve střelivu by se mělo vztahovat na střelivo s koncentrací olova 1 % hmotnostní nebo vyšší. To je koncentrační limit stanovený v omezení v položce 63 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 pro olovo v brocích v mokřadech nebo jejich okolí, jehož cílem je zabránit významnému nebezpečí toxicity pro stěhovavé ptáky a další volně žijící živočichy a jejich stanoviště. Kromě toho se má za to, že koncentrační limit ve výši 1 % je pro řešení zjištěného rizika dostatečný a výrobci alternativ jej mohou s ohledem na to, že některé z těchto alternativ olovo pravděpodobně obsahují jako nečistotu, snadno splnit.

(29)

Komise vzala na vědomí stanovisko výboru RAC a výboru SEAC, že přechodné období pro omezení používání olověných brokových střel při lovu by mělo být kratší než agenturou navrhovaných pět let, ale ne kratší než 18 měsíců. S ohledem na současnou geopolitickou situaci, která se ve srovnání se situací převládající v době, kdy výbory RAC a SEAC přijaly svá stanoviska, výrazně změnila, si však Komise nemůže být jista, zda i pětileté přechodné období navržené agenturou bude postačovat k dosažení dostatečného objemu výroby alternativního střeliva, které by nahradilo olověné brokové střely používané při lovu. Pro uplatňování omezení týkajícího se uvádění na trh a používání olověných brokových střel pro lov proto považuje za vhodné přechodné období v délce sedmi let. Komise se rovněž domnívá, že definice brokových střel by měla zahrnovat broky, které lze vystřelit z brokovnice, nikoli však jednotné střely, které by měly být z oblasti působnosti omezení vyloučeny.

(30)

Komise souhlasí s výborem SEAC v tom, že zákaz nošení olověných brokových střel během lovu nebo jako součást cesty na lov je nezbytný pro usnadnění prosazování omezení týkajícího se střeliva, u něhož je koncentrace olova rovna nebo vyšší než 1 % hmotnostní.

(31)

Komise uznává závěry výboru SEAC, že omezení olověných kulových střel pro lov a sportovní střelbu je přiměřené a že v případě lovu jsou k dispozici alternativy k olovu, zejména pro střely se středovým zápalem ráže 5,6 mm nebo větší. Komise však upozorňuje, že kulové střely, včetně olověných, jsou hlavním střelivem používaným pro obranné účely a že analýza výboru SEAC týkající se možného dopadu omezení olověných kulových střel na obranyschopnost Unie byla provedena v radikálně odlišném geopolitickém kontextu. Od dokončení stanoviska výboru SEAC v prosinci 2022 vývoj na mezinárodní scéně ukázal, že je třeba, aby Unie v reakci na rostoucí hrozby posílila svou obrannou připravenost a obrannou kapacitu. V roce 2025 Komise představila strategii k dosažení obranné připravenosti do roku 2030 prostřednictvím bílé knihy o budoucnosti evropské obrany (11) a plánu ReArm Europe, jejímž cílem je rychle a výrazně zvýšit investice do obrany a obranné schopnosti Unie. Strategie zahrnovala mimo jiné opatření na podporu strategických zásob střel, včetně olověných kulových střel, a zajištění dostatečné průmyslové kapacity pro včasné doplnění zásob střeliva v případě potřeby. Na základě těchto skutečností a po diskusích s členskými státy v průběhu rozhodovacího procesu považuje Komise za vhodné a nezbytné vyjmout z oblasti působnosti omezení kulové střely, aby se předešlo jakémukoli potenciálnímu dopadu, byť malému, na výrobu olověných kulových střel. Omezení rozsahu omezení na olověné brokové střely přesto zajistí vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí před expozicí olovu. Na základě odhadů agentury činí očekávané snížení emisí olova v důsledku zákazu používání olověných kulových střel pro lov a venkovní sportovní střelbu 8 232 tun za 20 let. To je mnohem méně než očekávané snížení emisí olova v důsledku zákazu uvádění na trh a používání olověných brokových střel, tj. 558 000 tun za 20 let. Vyloučení kulových střel z oblasti působnosti bude mít proto pouze minimální vliv na celkovou účinnost omezení.

(32)

Komise nepovažuje za odůvodněné, aby se toto omezení vztahovalo na střely do plynových zbraní používané pro lov nebo sportovní střelbu. Alternativy olověných střel do plynových zbraní jsou k dispozici pouze v malém množství, nejsou dostatečně přesné a stojí až čtyřikrát více než olověné střely do plynových zbraní. Agentura i výbor RAC se navíc shodly na tom, že omezení olověných střel používaných v plynových zbraních by emise olova snížilo pouze okrajově. Nesnížilo by to ani rizika pro lidi, protože olověné střely do plynových zbraní se většinou používají k hubení škůdců, kteří nejsou konzumováni, takže v rámci Unie nejsou lidé vystaveni riziku požití úlomků olova ze střel do plynových zbraní.

(33)

Komise souhlasí s tím, že úplný zákaz uvádění na trh a používání olověných brokových střel pro sportovní střelbu, jak navrhuje agentura a podporují výbory RAC a SEAC, by usnadnil prosazování. Komise však upozorňuje, že takový zákaz by mohl ovlivnit možnost členských států pořádat olympijské hry a další mezinárodní soutěže, při nichž je používání olova povinné. Bránil by také tomu, aby sportovci v členských státech používali olověné brokové střely při tréninku. Komise usuzuje, že přechod na alternativní střelivo (např. ocelové střely) ve sportovní střelbě by mohl být z dlouhodobého hlediska proveditelný. Podobně jako v případě olověných brokových střel pro lov však není jasné, zda po uplynutí pětiletého přechodného období navrženého agenturou bude objem výroby alternativního střeliva postačovat k nahrazení olověných brokových střel pro sportovní střelbu. Komise se proto domnívá, že uplatňování omezení týkajícího se uvádění na trh a používání olověných brokových střel pro sportovní střelbu by mělo být odloženo o sedm let.

(34)

Jelikož načasování nahrazení olova ve sportovní střelbě je velmi nejisté, je v případě tohoto použití odůvodněná výjimka bez časového omezení. Podle doporučení výboru SEAC by měla být výjimka omezena na brokové střely o velikosti 1,9 mm až 2,6 mm, což jsou jediné ráže používané v soutěžích. Výjimka by měla rovněž záviset na tom, zda jsou na střelnici, kde probíhá sportovní střelba, zavedena vhodná opatření k řízení rizik, která zajistí zadržení olova a omezí jeho uvolňování. Za odpovídající délku přechodného období k zavedení požadovaných opatření k řízení rizik Komise považuje sedm let, neboť střelnice potřebují k provedení těchto opatření ve svých prostorách dostatek času, včetně času na získání nezbytných povolení a v případě potřeby na realizaci zadávacích řízení. Komise nepovažuje za vhodné zařadit mezi povinná opatření k řízení rizik povinnost sesbírat více než 90 % vystřelených olověných brokových střel, neboť vzhledem k malým rozměrům brokových střel a velké ploše, na které jsou vystřeleny, je velmi obtížné tak vysoké míry sběru dosáhnout. Kromě toho Komise nepovažuje za vhodné, aby členské státy vydávaly uživatelům sportovních střelnic povinné licence, což považuje za příliš byrokratické a pracné. Komise nicméně považuje za vhodné zahrnout podle doporučení agentury povinnost zadržovat, monitorovat a případně čistit drenážní vody (včetně povrchového odtoku) z oblastí zasažených brokovými střelami a zákaz jakéhokoli zemědělského využití v rámci prostor střelnice. Komise rovněž považuje za vhodné zahrnout další opatření k řízení rizik, která mají zajistit úroveň ochrany srovnatelnou s opatřeními navrženými agenturou, a to provádění: i) alespoň dvou konkrétních opatření k zadržení olova (stěny, náspy nebo valy, sítě nebo záchytné clony a povrchová ochrana); ii) monitorování pH a v případě potřeby ošetření oblastí zasažených brokovými střelami a iii) omezení používání olověných brokových střel na členy sportovního střeleckého svazu. Venkovní sportovní střelnice by také měly alespoň jednou za tři roky zajistit sesbírání použitých olověných brokových střel. Kromě toho by měly vést záznamy o olověných brokových střelách, které byly v jejich prostorách spotřebovány a sesbírány, a o osobách, které tyto brokové střely vystřelovaly, aby se usnadnilo prosazování a umožnilo sledování účinnosti opatření k řízení rizik s cílem minimalizovat emise olova. Za tímto účelem by měly venkovní sportovní střelnice tyto informace na požádání zpřístupnit příslušným orgánům členských států. Komise se rovněž domnívá, že je třeba výjimky týkající se sportovní střelby po deseti letech přezkoumat, aby bylo možné zhodnotit pokrok dosažený při celounijním přechodu na alternativy v oblasti sportovní střelby.

(35)

Komise se domnívá, že je vhodné povolit výjimky z omezení olověných brokových střel vystřelovaných z historických palných zbraní, jako jsou zbraně nabíjené ústím hlavně a jejich moderní repliky, protože neexistuje žádné vhodné alternativní střelivo, které by je nenapravitelně nepoškodilo. Kromě toho výbor RAC uznal, že jejich používání je z hlediska objemu omezené a že dopad výjimky na celkové snížení rizika by proto byl nízký.

(36)

Komise souhlasí s výborem RAC a agenturou, že požadavek týkající se zpřístupňování informací maloobchodníky na fyzických a online prodejních místech, jakož i jejich uvádění na obalech, je odůvodněný, aby byli uživatelé upozorněni na rizika používání olověných brokových střel. Prohlášení, které má být umístěno na obalu, by však mělo být kratší než to doporučené agenturou, aby bylo možné umístit je i na malá balení a snížila se nutnost uvádět je na rozkládacím štítku, letáku nebo visačce.

(37)

Aby se usnadnilo hladké a včasné uplatňování omezení a aby členové sportovních střeleckých svazů mohli snadno zjistit, na jakých sportovních střelnicích mohou trénovat s olověnými brokovými střelami, měly by členské státy urychleně zpřístupnit seznam venkovních sportovních střelnic nacházejících se na jejich území, které zavedly vhodná opatření k řízení rizik, aby zajistily zadržení olova a omezily jeho úniky do životního prostředí.

(38)

Toto omezení by se nemělo vztahovat na použití olověných brokových střel, která nebyla zahrnuta do mandátu Komise uděleného agentuře dne 16. července 2019 a do dokumentace agentury podle přílohy XV, konkrétně na tato použití: i) střelba ve vnitřních prostorách; ii) použití policií a donucovacími orgány a další bezpečnostní použití; iii) vojenské a obranné použití; iv) ochrana kritických infrastruktur, obchodní lodní dopravy nebo konvojů vysoké hodnoty; v) ochrana veřejných budov a veřejného prostoru; vi) sebeobrana; vii) technické zkoušky a zkoušky zbraní a střeliva; viii) historický a technický výzkum nebo šetření a ix) testování a vývoj materiálů a výrobků pro balistickou ochranu a forenzní analýzu. Ze stejného důvodu by se omezení nemělo vztahovat na používání olova v zápalkách a ucpávkách.

(39)

Některé členské státy zavedly vnitrostátní předpisy na ochranu životního prostředí nebo lidského zdraví zakazující nebo omezující používání olova v brokových střelách, které jsou přísnější než ustanovení tohoto nařízení. Pokud by tyto členské státy byly v zájmu dosažení souladu s tímto nařízením nuceny snížit stávající úroveň ochrany před expozicí olovu, mohlo by to v těchto členských státech vést k vyšší míře používání olova. Takový výsledek by nebyl slučitelný s vysokou úrovní ochrany vyžadovanou v čl. 114 odst. 3 Smlouvy. Členským státům by proto mělo být umožněno zachovat přísnější ustanovení omezující pouze používání olova v brokových střelách.

(40)

S ohledem na širší ustanovení o olovu v brokových střelách zavedená tímto nařízením a s cílem poskytnout výrobcům a uživatelům dostatek času k přechodu na alternativní formy střeliva by se odstavce 11 až 14 položky 63 v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 měly používat do 7. prosince 2033.

(41)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(42)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. listopadu 2026.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj.

(2)  Nařízení Komise (EU) 2021/57 ze dne 25. ledna 2021, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o olovo v brocích v mokřadech nebo v jejich okolí (Úř. věst. L 24, 26.1.2021, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/57/oj).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1272/oj).

(4)  Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC), Background document to the Opinion on the Annex XV dossier proposing restrictions on Lead in shot, s. 3, https://echa.europa.eu/documents/10162/28acf817-61a6-3ca6-4e85-a71ef0e07740.

(5)   https://www.cms.int/en/convention-text.

(6)   https://echa.europa.eu/documents/10162/17233/rest_lead_ammunition_COM_request_en.pdf.

(7)  Evropská agentura pro chemické látky, Annex XV Restriction Report – Lead in outdoor shooting and fishing, 24. března 2021, https://echa.europa.eu/documents/10162/da9bf395-e6c3-b48e-396f-afc8dcef0b21.

(8)  Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC), Background Document to the Opinion on the Annex XV dossier proposing restrictions on lead in outdoor shooting and fishing, s. 20, https://echa.europa.eu/documents/10162/14c4fceb-31b4-aea2-a9b5-75cdccf8013f.

(9)  Výbor pro posuzování rizik (RAC), Request by the Executive Director of ECHA under Article 77(3)(c) of REACH to prepare a supplementary opinion on the restriction dossier on lead in outdoor shooting and fishing, 1. prosince 2022, https://echa.europa.eu/documents/10162/e0a5c108-a7ed-dbd3-67ce-d00a6470d8ce.

(10)  Výbor pro posuzování rizik (RAC) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC), Opinion on an Annex XV dossier proposing restrictions on lead and its compounds, 2. prosince 2022, https://echa.europa.eu/documents/10162/2c82ef18-ce5d-4b4f-8ff0-002932154acc.

(11)  Evropská komise. Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030, https://commission.europa.eu/document/download/e6d5db69-e0ab-4bec-9dc0-3867b4373019_en?filename=White%20paper%20for%20European%20defence%20–%20Readiness%202030.pdf.


BIJLAGE

Příloha XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 se mění takto:

1)

v položce 63 se ve sloupci 2 vkládá nový odstavec 14a, který zní:

 

„14a.

Odstavce 11 až 14 se použijí do 7. prosince 2033.“

2)

v položce 63 se ve sloupci 2 doplňují nové odstavce, které znějí:

 

„28.

Jsou zakázána následující použití brokových střel, u nichž je koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) rovna nebo vyšší než 1 % hmotnostní:

a)

nošení nebo vystřelování brokových střel během lovu nebo jako součást cesty na lov od 7. prosince 2033;

b)

vystřelování brokových střel při venkovní sportovní střelbě od 7. prosince 2033.

Pro účely určení, zda osoba, u níž byly zjištěny brokové střely, je nese jako součást cesty na lov, se musí zohlednit všechny okolnosti případu, včetně toho, že osoba, u níž byly brokové střely zjištěny, nemusí být nutně touž osobou jako osoba, která loví.

29.

Nesmí se uvádět na trh v brokových střelách, u nichž je koncentrace olova (vyjádřeného jako kov) rovna nebo vyšší než 1 % hmotnostní, od 7. prosince 2033.

30.

Odchylně se odst. 28 písm. b) nevztahuje na brokové střely o velikosti 1,9 mm až 2,6 mm vystřelené na venkovní sportovní střelnici, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

venkovní sportovní střelnice má zavedena opatření k řízení rizik stanovená v dodatku 17 od 7. prosince 2033;

b)

osoby, které takové brokové střely vystřelují, jsou aktivními členy sportovního střeleckého svazu;

c)

venkovní sportovní střelnice vede záznamy o:

i)

odhadované hmotnosti takových brokových střel vystřelených aktivními členy sportovního střeleckého svazu na této střelnici;

ii)

osobách vystřelujících brokové střely na této střelnici;

iii)

hmotnosti takových sesbíraných brokových střel;

d)

venkovní sportovní střelnice zpřístupní záznamy uvedené v písmenu c) příslušným orgánům na jejich žádost.

31.

Odchylně se odstavec 29 nevztahuje na brokové střely o velikosti 1,9 mm až 2,6 mm uváděné na trh pro použití aktivními členy sportovního střeleckého svazu na venkovní sportovní střelnici, která splňuje podmínky uvedené v odstavci 30.

32.

Od 7. června 2027 maloobchodní prodejci brokových střel, které obsahují olovo v koncentracích rovných nebo vyšších než 1 % hmotnostní, jasně a viditelně zobrazí v místě prodeje a v těsné blízkosti brokových střel, nebo v případě prodeje na dálku v nabídce prodeje na dálku, tyto informace:

„UPOZORNĚNÍ: Tento výrobek obsahuje olovo, které je velmi toxické pro životní prostředí a může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky. Používání a prodej olověných brokových střel pro lov a sportovní střelbu se v EU omezuje ode dne 7. prosince 2033. Více informací, včetně informací o dostupnosti alternativ neobsahujících olovo, je k dispozici na adrese [www.echa.europa.eu].“

Informace uvedené v prvním pododstavci se uvádějí v úředních jazycích členského státu, v němž se místo prodeje nachází, nebo v případě prodeje na dálku v úředních jazycích členského státu, v němž je prodej na dálku nabízen, nestanoví-li dotčený členský stát ohledně těchto jazyků jinak.

33.

Aniž jsou dotčeny ostatní právní předpisy Unie týkající se klasifikace, balení a označování látek a směsí, dodavatelé brokových střel s koncentrací olova (vyjádřeného jako kov) rovnou nebo vyšší než 1 % hmotnostní zajistí, aby od 7. června 2028 byla balení brokových střel před uvedením na trh jasně, viditelně a nesmazatelně označena tímto prohlášením:

„UPOZORNĚNÍ: Tento výrobek obsahuje olovo, které je velmi toxické pro životní prostředí a může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky.“

Prohlášení musí být uvedeno v úředních jazycích členského státu, kde se brokové střely uvádějí na trh, nestanoví-li dotčený členský stát ohledně těchto jazyků jinak. Pokud prohlášení nemůže být umístěno na příslušném balení z důvodu jeho velikosti, musí být uvedeno na rozkládacím štítku, letáku nebo visačce.

34.

Odchylně se odstavce 28, 29, 32 a 33 nevztahují na používání a uvádění na trh brokových střel pro zbraně nabíjené ústím hlavně a historické palné zbraně, včetně jejich moderních replik.

35.

Výjimky uvedené v odstavcích 30 a 31 přezkoumá Komise na základě zprávy vypracované agenturou po 7. prosinci 2036.

36.

Členské státy zveřejní do 7. prosince 2034 seznam venkovních sportovních střelnic na jejich území, které mají zavedena opatření k řízení rizik stanovená v dodatku 17 v souladu s odst. 30 písm. a).

37.

Odstavce 28 až 36 se použijí, aniž je dotčeno použití brokových střel pro tyto účely:

a)

střelba ve vnitřních prostorách;

b)

použití policií a donucovacími orgány a další bezpečnostní použití;

c)

vojenské a obranné použití;

d)

ochrana kritické infrastruktury, obchodní lodní dopravy nebo konvojů vysoké hodnoty;

e)

ochrana veřejných budov a veřejného prostoru;

f)

sebeobrana;

g)

technické zkoušky a zkoušky zbraní a střeliva;

h)

testování a vývoj materiálů a výrobků pro balistickou ochranu;

i)

forenzní analýza;

j)

historický a technický výzkum nebo šetření;

k)

zápalky a ucpávky.

Pro účely písmene f) se nošení během lovu nebo jako součást cesty na lov nepovažuje za sebeobranu.

38.

Členské státy mohou ponechat v platnosti vnitrostátní ustanovení na ochranu životního prostředí nebo lidského zdraví, která jsou přísnější než ustanovení odstavců 28, 30 a 34, pokud daná ustanovení splňují obě tyto podmínky:

a)

byla v platnosti ke dni 7. prosince 2026;

b)

omezují pouze používání, nikoli však uvádění na trh olova v brokových střelách.

Členské státy, které taková vnitrostátní ustanovení ponechají v platnosti, neprodleně sdělí jejich znění Komisi. Komise tato znění neprodleně zveřejní.

39.

Pro účely odstavců 28 až 38:

a)

„brokovou střelou“ se rozumí broky použité nebo určené k použití jako jedna náplň nebo v jednom náboji pro brokovnici;

b)

„brokovnicí“ se rozumí střelná zbraň s hladkým vývrtem kromě plynových zbraní;

c)

„nošením“ se rozumí mít při sobě nebo nošení či přeprava jakýmikoli jinými prostředky;

d)

„lovem“ se rozumí pronásledování živé zvěře a střelba na ni projektilem vystřeleným ze střelné zbraně;

e)

„sportovní střelbou“ se rozumí střelba na jakýkoli neživý cíl střelnou zbraní, včetně cvičné nebo jiné střelby prováděné v rámci přípravy na lov;

f)

„aktivním členem“ se rozumí osoba, která má platné členství ve sportovním střeleckém svazu;

g)

„střelbou ve vnitřních prostorách“ se rozumí střelba, která probíhá uvnitř budovy, v prostoru, který je uzavřen střechou a stěnami, takže nedochází k emisím brokových střel do okolí;

h)

„cestou na lov“ se rozumí cesta ze soukromého obydlí nebo veřejné budovy na místo, kde se lov provádí;

i)

„historickými palnými zbraněmi“ se rozumí palné zbraně vyrobené před 1. lednem 1900;

j)

„moderní replikou“ se rozumí reprodukce historické palné zbraně vyrobená za použití současných materiálů a výrobních technik, která přesně odpovídá konstrukci a funkčnosti původní historické palné zbraně.“

3)

doplňuje se dodatek 17, který zní:

„

Dodatek 17

Položka 63 – Podmínky pro uplatnění výjimky podle odstavce 30

Tento dodatek stanoví opatření k řízení rizik, která musí být zavedena pro venkovní sportovní střelnice podle odst. 30 písm. a).

Opatření k řízení rizik při používání brokových střel na venkovních sportovních střelnicích

Na venkovních sportovních střelnicích, kde se vystřelují brokové střely, musí být zavedena následující opatření k řízení rizik:

a)

alespoň dvě různá opatření k zadržení olova vybraná z následujícího seznamu:

—

jedna nebo více stěn,

—

jeden nebo více náspů nebo valů ze zeminy, štěrku, písku nebo jiného vhodného materiálu,

—

jedna nebo více sítí nebo záchytných clon,

—

povrchová ochrana ploch zasažených brokovými střelami;

b)

sběr olova použitého při střelbě alespoň jednou za tři roky a po ukončení činnosti venkovní sportovní střelnice;

c)

monitorování a v případě potřeby ošetření ploch zasažených brokovými střelami, které nemají povrchovou ochranu, s cílem zajistit hodnotu pH těchto ploch v rozmezí 6,5 a 8,5, aby se minimalizovala migrace olova do půdy a vody. Dodržování těchto hodnot pH se ověřuje nejméně jednou za šest měsíců;

d)

zadržování, monitorování a v případě potřeby čištění drenážních vod (včetně povrchového odtoku) z oblastí zasažených brokovými střelami, aby se zajistil soulad s normou environmentální kvality pro olovo stanovenou ve směrnici 2000/60/ES;

e)

zákaz jakéhokoli zemědělského využití v rámci prostor střelnice;

f)

záznamy o splnění podmínek uvedených v tomto odstavci.

“

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/2530/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)