(1)

Dne 14. června 2024 předložila společnost Slovenská pošta, a.s. (dále jen „žadatel“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). Žádost splňuje formální požadavky stanovené v čl. 1 odst. 1 a příloze I prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2).

(2)

Žádost se týká některých poštovních služeb, jakož i některých jiných služeb než poštovních, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 1 směrnice 2014/25/EU, poskytovaných žadatelem na území Slovenska. Dotyčné služby jsou v žádosti popsány takto:

Poštovní služby:

Jiné služby než poštovní:

(3)

Žádost nebyla doprovázena odůvodněným a podloženým stanoviskem nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčené činnosti, které podrobně analyzuje podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU na dotčenou činnost v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku. V souladu s bodem 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU a vzhledem k tomu, že se v tomto případě na základě čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce uvedené směrnice předpokládá volný přístup na trhy, přijme Komise na základě žádosti prováděcí rozhodnutí do 105 pracovních dnů.

(4)

Na základě žádostí Komise ze dne 2. a 8. července 2024, jakož i ze dne 20., 21., 22. a 28. srpna 2024, 6., 9. a 10. září 2024 žadatel dne 3., 11. a 12. července, 22., 23. a 27. srpna a 1., 11., 12. a 16. září 2024 předložil dodatečné informace.

(5)

Žadatel je poskytovatelem poštovních služeb na Slovensku a zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2014/25/EU. Žadatel je jediným zadavatelem na Slovensku poskytujícím poštovní služby a jiné služby než poštovní ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2014/25/EU (4).

(6)

Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na výkon činností souvisejících s poštovními službami uvedenými v čl. 13 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice.

(7)

Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na výkon činností souvisejících s poskytováním služeb doručování neadresných poštovních zásilek uvedených v čl. 13 odst. 2 písm. c) bodě ii) uvedené směrnice a ve smyslu jiných služeb než poštovních služeb uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, pokud jsou tyto služby poskytovány subjektem, který rovněž poskytuje poštovní služby ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice, a za předpokladu, že podmínky stanovené v čl. 34 odst. 1 uvedené směrnice nejsou ve vztahu k uvedeným službám splněny.

(8)

V souladu s čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na kterou se tato směrnice vztahuje, se touto směrnicí neřídí, pokud mohou příslušný členský stát nebo zadavatelé prokázat, že je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezený přístup v členském státě, kde je tato činnost prováděna.

(9)

Přímé vystavení hospodářské soutěži musí být posuzováno na základě objektivních kritérií, která zohledňují specifické vlastnosti dotčeného odvětví (5). Toto posouzení je však omezeno krátkými platnými lhůtami a potřebou spoléhat se na informace, které má Komise k dispozici. Tyto informace pocházejí buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti se žádostí podle článku 35 směrnice 2014/25/EU a nelze je doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů (6). Posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být v rámci směrnice 2014/25/EU uskutečněno, není proto dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži (7).

(10)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU.

(11)

Přímé vystavení hospodářské soutěži na konkrétním trhu by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné není samo o sobě rozhodující.

(12)

Pro účely posouzení, zda jsou příslušné činnosti vystaveny přímé hospodářské soutěži na trzích, jichž se toto rozhodnutí týká, se musí přihlížet k tržnímu podílu hlavních účastníků a počtu účastníků na trhu.

(13)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže a jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metodika používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (8), jak potvrdil Tribunál (9),

(14)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou služby, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(15)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci z června 2024, na informacích předložených žadatelem a na veřejně dostupných informacích. Může být revidováno, pokud by v případě podstatných změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU již nebyly splněny.

(16)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU, která v případě poštovních služeb zahrnuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (10).

(17)

Slovensko směrnici 97/67/ES provedlo (11) a uplatňuje ji. V důsledku toho se přístup na relevantní trh považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

(18)

Komise v předchozích rozhodnutích (12) rozhodla, že trh služeb doručování poštovních zásilek lze rozdělit na expresní a běžné (označované také jako „odložené“) doručovací služby. Toto rozdělení zohledňuje, že expresní služby jsou rychlejší a spolehlivější než běžné služby, že každá z těchto služeb vyžaduje odlišnou infrastrukturu a že expresní služby mají vyšší přidanou hodnotu jako např. sledování a dohledávání zásilek a jsou zpravidla rovněž dražší.

(19)

Žadatel se domnívá, že vnitrostátní trh služeb dodávání balíků není nutné rozdělovat na expresní a běžný. Podle žadatele jsou v případě vnitrostátního trhu na Slovensku všechny nabízené služby velmi podobné (tj. zastupitelné) z hlediska stanovených kritérií, včetně doby přepravy, ceny a přidané hodnoty služeb. Žadatel se proto domnívá, že relevantním trhem pro účely této žádosti je trh služeb dodávání balíků (jako celek) (13).

(20)

Ačkoli tento přístup není v souladu s předchozí praxí Komise, v tomto případě se Komise domnívá, že různé struktury provozovatelů poštovních služeb na Slovensku poskytují značný prostor pro nahraditelnost na straně nabídky (14). Všichni provozovatelé poštovních služeb využívají stejnou síť pro zasílání expresních i odložených zásilek. Přesněji řečeno, všechny poštovní zásilky jsou distribuovány stejnými vozy prostřednictvím stejné sítě (bez ohledu na to, zda se jedná o poštovní dopis, standardní balík, expresní balík nebo jiné služby poskytované provozovateli) (15). V tomto ohledu jsou všechny klíčové fáze vnitrostátního řetězce dodávání balíků, jako je sběr, přeprava mezi sběrnými místy a centry, třídění, traťová přeprava, přeprava z třídicích center do sběrných míst a/nebo na pošty, doručování, stejné pro expresní i běžné služby (16). Klíčové subjekty na trhu navíc nabízejí svým zákazníkům negarantované doručení všech typů zásilek do druhého dne a většina z nich nabízí za příplatek garantované doručení do druhého dne (17). Podle informací poskytnutých žadatelem je doručení následující den, které však není garantováno, obvyklým dnem doručení a zákazníci jej tak vnímají (18). Zdá se tedy, že expresní balíkové služby na vnitrostátním slovenském trhu nabízejí podobnou rychlost doručení jako běžné balíkové služby na stejném vnitrostátním trhu. Komise rovněž podotýká, že další funkce služeb s přidanou hodnotou, jako jsou služby sledování a dohledávání, které jsou spotřebitelům k dispozici, jsou u standardního a expresního dodávání balíků převážně stejné (19). Poskytování služeb s přidanou hodnotou proto nelze považovat za faktor, na jehož základě by bylo možné dospět k závěru, že na Slovensku dochází k segmentaci trhů na běžné a expresní. Výše uvedené faktory ukazují na jeden celkový trh zahrnující expresní i běžné služby. Komise proto dospěla k závěru, že není nutné rozlišovat mezi expresními a běžnými službami.

(21)

V některých případech by mohly být stanoveny užší definice trhu (tj. vnitrostátní služby dodávání balíků mezi spotřebiteli a mezi spotřebiteli a podniky (C2X) a vnitrostátní služby dodávání balíků mezi podniky a mezi spotřebiteli a podniky (B2X)). Podle žadatele všechny společnosti, včetně žadatele, využívají v případě vnitrostátních služeb na Slovensku ke zpracování zásilek a k poskytování služeb spotřebitelům (C2X) a služeb podnikům (B2X) stejnou infrastrukturu (20). Na základě informací předložených žadatelem jsou sběrná a výdejní místa, linková silniční přeprava, třídící uzly a pošty využívány pro všechny balíky bez rozdělení na úzce vymezené trhy, takže i zákazníci z řad podniků mohou ke zpracovávání balíkových zásilek využívat poštovní síť (21). Komise proto dospěla k závěru, že není nutné rozlišovat mezi službami C2X a B2X.

(22)

Komise rovněž v předchozích rozhodnutích (22) rozlišovala mezi vnitrostátními a mezinárodními službami dodávání balíků. Komise měla za to, že vnitrostátní služby dodávání balíků jsou poskytovány společnostmi, které provozují vnitrostátní distribuční sítě, zatímco mezinárodní dodávání balíků spočívá ve sběru balíků k přepravě a jejich dodávání v zahraničí. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise (23). Pokud jde o mezinárodní trh, žadatel dále rozlišuje mezi mezinárodním trhem standardního a expresního dodávání balíků (24). Toto rozlišení vychází ze skutečnosti, že u mezinárodních expresních a standardních balíků se doba doručení liší (25). Na rozdíl od trhu služeb mezinárodního standardního dodávání balíků poskytují subjekty na trhu mezinárodního expresního dodávání balíků svým zákazníkům také další služby s přidanou hodnotou, jako je sledování a dohledávání, záruka doby doručení, pojištění zásilky nebo možnost změny místa a času doručení (26). Komise s názorem žadatele souhlasí.

(23)

Trh kurýrních služeb pak zahrnuje zásilky, které jsou přijaty od odesílatele a přímo přepraveny a doručeny adresátovi pod dohledem téže osoby bez jakéhokoli sběru, třídění nebo podobného zpracování zásilek na vnitrostátním trhu (27). Místo toho zásilky vyzvedávají kurýři a doručují je ještě týž den přímo příjemci (28). Na Slovensku lze kurýrní služby poskytovat buď podle poštovního zákona, nebo podle obchodního zákoníku (29), přičemž pro poskytování kurýrních služeb podle obchodního zákoníku není nutné získat poštovní licenci (30). Žadatel poskytuje na vnitrostátním trhu kurýrní službu v souladu s poštovním zákonem – tzv. Expresní kurýr 60 se týká doručení balíku do 60 minut. Tuto službu lze využít pouze v určitých oblastech pro doručování květin, dopisů, dárků nebo zboží. Zásilka je předána kurýrovi na místě, které si odesílatel zvolí, a doručena na adresu příjemce (31). Vzhledem ke specifikům této služby (např. závazek doručení do 60 minut, odlišná organizace a roztříštěnější konkurenční prostředí v důsledku neexistence licenční povinnosti) Komise souhlasí s názorem žadatele, že místní kurýrní služby představují samostatný produktový trh.

Jiné služby než poštovní

(24)

Neadresná reklamní zásilka je zásilka, u níž chybí konkrétní adresa konečného adresáta. Splňuje určitá kritéria, například: jednotnou hmotnost, formát, obsah a formu při distribuci určité skupině příjemců. Komise již dříve měla za to, že trh služeb doručování poštovních zásilek lze rozdělit na trh adresných a neadresných zásilek (32). Žadatel se domnívá, že relevantním produktovým trhem je v daném případě trh neadresných poštovních zásilek (33). Na základě informací poskytnutých žadatelem a s ohledem na stávající praxi Komise dospěla Komise k závěru, že relevantním výrobkovým trhem je trh služeb týkajících se vnitrostátního doručování neadresných poštovních zásilek.

(25)

Podle žadatele by měl být relevantní zeměpisný trh pro vnitrostátní služby dodávání balíků definován jako vnitrostátní, zahrnující území Slovenské republiky (34).

(26)

Ve své předchozí praxi (35) Komise zastávala názor, že trhy vnitrostátních a mezinárodních služeb dodávání balíků a veškeré jejich segmenty, bez ohledu na rozdíl mezi vnitrostátním a mezinárodním trhem, mají vnitrostátní působnost. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise.

(27)

Žadatel poskytuje jak vnitrostátní, tak mezinárodní služby dodávání balíků na Slovensku.

(28)

Vzhledem k tomu, že není uveden jiný rozsah zeměpisného trhu, lze mít za to, že pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, zeměpisný rozsah vnitrostátních a mezinárodních služeb dodávání balíků zahrnuje území Slovenska.

(29)

Pokud jde o kurýrní služby, žadatel se domnívá, že relevantní geografický trh kurýrních služeb by měl být definován jako vnitrostátní (36), neboť v každé zemi existuje samostatná organizace poskytovatelů služeb. Kromě toho se každý vnitrostátní trh liší specifickými podmínkami hospodářské soutěže, rozdíly v cenách služeb v jednotlivých zemích a jazyky, v nichž poskytovatelé služeb formulují své nabídky pro zákazníky (37). Žadatel poskytuje služby na území Slovenska. Vzhledem k praxi Komise a vzhledem k tomu, že neexistuje žádný údaj o jiném rozsahu zeměpisného trhu, lze mít za to, že pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, zeměpisný rozsah kurýrních služeb zahrnuje území Slovenska.

Jiné služby než poštovní

(30)

Podle předchozí praxe Komise jsou neadresné zásilky ze zeměpisného hlediska v zásadě vnitrostátní. Za předpokladu, že jsou distribuční sítě organizovány na vnitrostátní úrovni, je pravděpodobné, že se ceny v různých členských státech budou lišit. Většina neadresných poštovních zásilek jsou reklamní materiály, jejichž jazyk je důležitým faktorem pro cílovou skupinu (= určení) (38). Definice navržená žadatelem je v souladu s praxí Komise (39). Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důvody předpokládat širší nebo užší rozsah trhu, je pro účely tohoto rozhodnutí zeměpisný trh pro služby doručování neadresných poštovních zásilek svým rozsahem vnitrostátní.

(31)

Podle žadatele působí na Slovensku 25 poskytovatelů služeb dodávání balíků (40). Na základě informací předložených žadatelem existuje pět poskytovatelů poštovních služeb, z nichž každý drží více než 10 % podílu na trhu vnitrostátních služeb dodávání balíků. Podle dostupných informací činil podíl žadatele na tomto segmentu trhu v roce 2020 [20–25] %, v roce 2021 [15–20] % a v roce 2022 [15–20] % z hlediska hodnoty (41). Podle údajů předložených žadatelem se očekává, že podíl žadatele na trhu se v roce 2023 dále sníží na [10–15] % (42).

(32)

Tržní podíly konkurentů žadatele jsou srovnatelné s podíly žadatele. Tržní podíly největších konkurentů za období let 2020 až 2022 z hlediska hodnoty jsou následující: pro rok 2020 – SPS [20–25] %, DPD [15–20] %, DHL [15–20] %, GLS [10–15] % a Packeta [5–10] %; pro rok 2021 – SPS [20–25] %, DHL [15–20] %, GLS [15–20] %, DPD [10–15] % a Packeta [10–15] %; pro rok 2022 – SPS [20–25] %, Packeta [15–20] %, GLS [15–20] %, DHL [10–15] % a DPD [10–15] % (43). Pro rok 2023 jsou tržní podíly klíčových konkurentů žadatele následující: Packeta [20–25] %, SPS [15–20] %, GLS [15–20] %, DHL [10–15] % a DPD [5–10] % (44).

(33)

Z hlediska objemu činil podíl žadatele v tomto segmentu trhu v roce 2020 [25–30] %, v roce 2021 [25–30] % a v roce 2022 [20–25] % (45). Pokud jde o podíly konkurentů na trhu, druhý provozovatel měl v roce 2020 [20–25] %, v roce 2021 [20–25] % a v roce 2022 [20–25] %. Třetí provozovatel měl v roce 2020 [20–25] %, v roce 2021 [20–25] % a v roce 2022 [15–20] %. Čtvrtý provozovatel měl v roce 2020 [15–20] %, v roce 2021 [15–20] % a v roce 2022 [15–20] % (46). Podíly konkurentů na trhu jsou proto srovnatelné s podíly žadatele.

(34)

Na základě informací předložených žadatelem existují nízké překážky vstupu na trh pro poskytování vnitrostátních služeb dodávání balíků. Jediným formálním požadavkem pro vstup na trh je předchozí registrace v registru provozovatelů poštovních služeb (47). Registrace společností ™ INTERNATIONAL s. r. o. a Nova Post SK s.r.o. v roce 2023 dále potvrzuje, že neexistují žádné překážky (nebo alespoň žádné významné překážky) vstupu na trh (48).

(35)

S ohledem na faktory popsané v 31., 32., 33. a 34. bodě odůvodnění Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, konstatuje, že činnost související s poskytováním vnitrostátních služeb dodávání balíků na Slovensku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, lze dospět k závěru, že se směrnice 2014/25/EU nepoužije na zakázky na výkon činnosti týkající se vnitrostátních služeb dodávání balíků na Slovensku.

(36)

Na základě informací předložených žadatelem existuje na trhu mezinárodních služeb standardního dodávání balíků pět poskytovatelů služeb dodávání balíků (49). Kromě toho podle žadatele existují nízké překážky vstupu na trh pro poskytování mezinárodních služeb standardního dodávání balíků (50). Jediným formálním požadavkem pro vstup na trh je předchozí registrace v registru provozovatelů poštovních služeb (51). Registrace provozovatelů poštovních služeb, jako jsou společnosti Fusion trans s.r.o. v roce 2019 a ™ INTERNATIONAL s.r.o. a Nova Post SK s.r.o. v roce 2023, dále potvrzuje, že neexistují žádné překážky (nebo alespoň žádné významné překážky) pro vstup na trh (52).

(37)

Podle informací předložených žadatelem (53) činil podíl žadatele na trhu v tomto segmentu trhu z hlediska hodnoty [20–25] % v roce 2022 a [25–30] % v roce 2023.

(38)

Tržní podíly největších konkurentů v roce 2022, pokud jde o hodnotu, byly následující: UPS Slovakia [45–50] %, 123kurier [25–30] %, Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s. [0–5] %. Pro rok 2023 jsou podíly na trhu následující: UPS Slovakia [40–45] %, 123kurier [25–30] %, Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s. [0–5] %. Tržní podíl žadatele je srovnatelný s tržním podílem společnosti 123kurier a je nižší než tržní podíl společnosti UPS Slovakia. Z hlediska objemu by tržní podíly žadatele a jeho klíčových konkurentů v zásadě odpovídaly podílům uvedeným z hlediska hodnoty (54).

(39)

Očekává se, že vstup společnosti Nova Post SK s.r.o. na trh v roce 2023 dále zvýší konkurenci v tomto segmentu trhu (55).

(40)

S ohledem na faktory popsané v 36., 37., 38. a 39. bodě odůvodnění Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, konstatuje, že činnost související s poskytováním mezinárodních služeb standardního dodávání balíků na Slovensku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, lze dospět k závěru, že se směrnice 2014/25/EU nepoužije na zakázky, jejichž účelem je výkon výše uvedené činnosti.

(41)

Na základě informací předložených žadatelem existuje deset poskytovatelů služeb dodávání balíků na trhu mezinárodních služeb expresního dodávání balíků (56). Kromě toho existují nízké překážky vstupu na trh pro poskytování mezinárodních služeb expresního dodávání balíků. Jediným formálním požadavkem pro vstup na trh je předchozí registrace v registru provozovatelů poštovních služeb (57).

(42)

Podle dostupných informací činil podíl žadatele na tomto segmentu trhu v roce 2020 [0–5] %, v roce 2021 [0–5] % a v roce 2022 [0–5] %, a to jak z hlediska hodnoty, tak z hlediska objemu (58). Podle údajů předložených žadatelem se očekává, že podíl žadatele na trhu se v roce 2023 dále sníží na [0–5] % (59).

(43)

Téměř 90 % trhu mezinárodních expresních balíků na Slovensku pokrývají čtyři provozovatelé poštovních služeb s tržními podíly nad 10 % jak z hlediska hodnoty, tak objemu. Žadatel nepatří mezi největší poskytovatele poštovních služeb na tomto trhu (60). Vzhledem k podílu žadatele na trhu proto tito konkurenti vyvíjejí na žadatele konkurenční tlak. Kromě toho je třeba poznamenat, že na tyto konkurenty se na rozdíl od žadatele nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, což by jim poskytlo další konkurenční výhodu oproti žadateli.

(44)

Očekává se také, že vstup společnosti Nova Post SK s.r.o. na trh v roce 2023 dále zvýší konkurenci v tomto segmentu trhu (61).

(45)

Aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, měly by být pro účely tohoto rozhodnutí faktory popsané ve 41., 42., 43. a 44. bodě odůvodnění brány jako projev přímého vystavení žadatele hospodářské soutěži, na které se vztahují ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, lze dospět k závěru, že se směrnice 2014/25/EU nepoužije na zakázky, jejichž účelem je výkon výše uvedené činnosti.

(46)

Na základě informací předložených žadatelem působí na Slovensku několik provozovatelů poštovních služeb, z nichž každý má vlastní síť (62).

(47)

Činnost na relevantním trhu kurýrních služeb lze vykonávat bez zápisu do registru provozovatelů poštovních služeb (63). V tomto ohledu není třeba pro výkon takové činnosti prokazovat odbornou způsobilost. Proto neexistují žádné formální požadavky omezující vstup kurýrních služeb na relevantní trh (64).

(48)

Žadatel má na tomto trhu velmi malý podíl. Přesněji řečeno, žadatel měl v roce 2020 podíl na trhu [0–5] %, v roce 2021 [0–5] % a v roce 2022 [0–5] %, a to jak z hlediska hodnoty (65), tak z hlediska objemu (66). Podle žadatele se očekává, že jeho podíl na trhu zůstane v roce 2023 na úrovni 0,02 %.

(49)

Tržní podíly největších konkurentů žadatele za období let 2020 až 2022 jak z hlediska hodnoty (67), tak i objemu (68) jsou následující: pro rok 2020 – KOLOS [55–60] %, DER KURIER Slovakia spol. [20–25] %, GO4 [15–20] % a DHL Express (Slovakia), spol. [0–5] %. pro rok 2021 – KOLOS [50–55] %, DER KURIER Slovakia spol. [25–30] %, GO4 [15–20] % a DHL Express (Slovakia), spol. [0–5] %. pro rok 2022 – KOLOS [40–45] %, DER KURIER Slovakia spol. [30–35] %, GO4 [20–25] % a DHL Express (Slovakia), spol. [0–5] %. Pro rok 2023 jsou tržní podíly klíčových konkurentů žadatele následující: KOLOS [35–40] %, DER KURIER Slovakia spol. [35–40] %, GO4 [20–25] % a DHL Express (Slovakia), spol. [0–5] %.

(50)

S ohledem na faktory popsané v 46., 47., 48. a 49. bodě odůvodnění Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, konstatuje, že činnost související s poskytováním vnitrostátních kurýrních služeb na Slovensku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Jelikož pak podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, lze dospět k závěru, že směrnice 2014/25/EU neplatí pro zakázky, které mají za cíl umožnit provozování výše uvedené činnosti.

(51)

Na základě informací předložených žadatelem lze činnost na relevantním trhu doručování neadresných zásilek vykonávat bez zápisu do registru provozovatelů poštovních služeb. Neexistují žádné formální požadavky omezující vstup na příslušný trh doručování neadresných zásilek (69).

(52)

Žadatel má na tomto trhu poměrně malý podíl. Přesněji řečeno, žadatel měl v roce 2020 podíl na trhu [0–5] %, v roce 2021 [0–5] % a v roce 2022 [0–5] % z hlediska hodnoty. Podle žadatele se očekává, že jeho podíl na trhu se bude v roce 2023 blížit [0–5] % (70). Z hlediska objemu měl žadatel v roce 2020 podíl na trhu [5–10] %, v roce 2021 [5–10] % a v roce 2022 [5–10] % (71). Očekává se, že podíl žadatele na trhu se v roce 2023 mírně zvýší na [5–10] % (72).

(53)

Na tomto trhu působí více než deset poskytovatelů služeb, kteří dohromady ovládají více než 90 % trhu (73). Kromě toho je třeba poznamenat, že na tyto konkurenty se na rozdíl od žadatele nevztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, což by jim poskytlo další konkurenční výhodu oproti žadateli.

(54)

Aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, měly by být pro účely tohoto rozhodnutí faktory popsané v 51., 52. a 53. bodě odůvodnění brány jako projev přímého vystavení žadatele hospodářské soutěži, na které se vztahují ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. Jelikož pak podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, lze dospět k závěru, že směrnice 2014/25/EU neplatí pro zakázky, které mají za cíl umožnit provozování výše uvedené činnosti.

(55)

Vzhledem k faktorům zkoumaným v 6. až 54. bodě odůvodnění lze mít za to, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU je na Slovensku v případě činnosti související s vnitrostátními službami dodávání balíků, mezinárodními službami standardního dodávání balíků, mezinárodními službami expresního dodávání balíků, vnitrostátními kurýrními službami a vnitrostátními službami dodávání neadresných zásilek považována za splněnou.

(56)

Jelikož se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, směrnice 2014/25/EU by se neměla použít v případě, kdy zadavatelé zadávají zakázky, které mají umožnit výkon činností uvedených ve 55. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí na území Slovenska, ani v případě soutěží o návrh organizovaných za účelem výkonu takové činnosti v uvedené zeměpisné oblasti,