<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-356/21</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62021CC0356</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:653">EU:C:2022:653</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>20</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>20</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Stanovisko generální advokátky T. Ćapeta – věc C‑356/21</HT></P><P><HT TYPE="SC">TP (Audiovizuální editor veřejnoprávní televize)</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generální advokátky</HT></P><P><HT TYPE="UC">Tamary Ćapeta</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20220908">8. září 2022</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑356/21</HT></P><P>J. K.</P><P>proti</P><P>TP S. A.,</P><P>za účasti:</P><P>PTPA</P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Rejonowym dla m.st. Warszawy w Warszawie (obvodní soud pro hlavní město Varšavu ve Varšavě, Polsko)]</HT></P></STI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Rovné zacházení v zaměstnání a povolání</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2000/78/ES</KEYWORD><KEYWORD>Článek 3</KEYWORD><KEYWORD>Zákaz jakékoli diskriminace na základě sexuální orientace</KEYWORD><KEYWORD>Osoba samostatně výdělečně činná</KEYWORD><KEYWORD>Odmítnutí prodloužení smlouvy</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><CONTENTS.CONCLUSION><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">I.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>Po sedmi letech trvání pracovního poměru založeného na po sobě jdoucích krátkodobých smlouvách odmítla veřejnoprávní televizní stanice TP podepsat novou smlouvu na editační služby s J. K. z důvodu jeho sexuální orientace<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Předkládající soud vycházel v projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce z předpokladu, že odmítnutí uzavřít smlouvu bylo odůvodněno sexuální orientací J. K. Rozhodnutí o existenci diskriminace přísluší předkládajícímu soudu. V tomto ohledu viz bod 15 odůvodnění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne <DATE ISO="20001127">27. listopadu 2000</DATE>, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="303" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, L 303, s. 16</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/04, s. 79), jakož i rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130425">25. dubna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Asociaţia Accept</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑81/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:275">EU:C:2013:275</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Toto stanovisko bude tedy vycházet z předpokladu, že situace, která je základem sporu, představuje přímou diskriminaci na základě sexuální orientace.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>Má J. K. jakožto osoba samostatně výdělečně činná nárok na ochranu před diskriminací na základě své sexuální orientace podle směrnice 2000/78?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Hlavní otázkou, kterou má Soudní dvůr vyjasnit na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Sądem Rejonowym dla m. st. Warszawy w Warszawie (obvodní soud pro hlavní město Varšavu ve Varšavě, Polsko), je oblast působnosti směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Další otázkou, kterou projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nastoluje, se týká vztahu mezi zákazem diskriminace a smluvní svobodou. Předkládající soud si klade otázku, zda je ustanovení vnitrostátního práva, které umožňuje zohlednit sexuální orientaci jakožto kritérium při výběru osoby, s níž uzavřít smlouvu, slučitelné se směrnicí 2000/78.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">II.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Právo Evropské unie</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Článek 1 směrnice 2000/78 (nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>Účel<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) stanoví, že účelem této směrnice je <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>stanovit obecný rámec pro boj s diskriminací na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v zaměstnání a povolání, s cílem zavést v členských státech zásadu rovného zacházení<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Článek 2 této směrnice (nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>Pojem diskriminace<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="002.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Pro účely této směrnice se ,zásadou rovného zacházení‘ rozumí neexistence jakékoli přímé nebo nepřímé diskriminace na jakémkoli základě uvedeném v článku 1.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="002.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA><P>Pro účely odstavce 1 se:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>,přímou diskriminací‘ rozumí, pokud se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci na základě jednoho z důvodů uvedených v článku 1;</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="002.005"><NO.PARAG>5.</NO.PARAG><ALINEA>Tato směrnice se nedotýká opatření stanovených vnitrostátními právními předpisy, která jsou v demokratické společnosti nutná pro veřejnou bezpečnost, udržování veřejného pořádku a předcházení trestním činům, pro ochranu zdraví a ochranu práv a svobod ostatních lidí.<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Článek 3 (nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Oblast působnosti<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/>) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>V rámci pravomocí svěřených [Unii] se tato směrnice vztahuje na všechny osoby ve veřejném i soukromém sektoru, včetně veřejných subjektů, pokud jde o</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>podmínky přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo k povolání, včetně kritérií výběru a podmínek náboru bez ohledu na obor činnosti a na všech úrovních profesní hierarchie včetně získávání praktických zkušeností;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>podmínky zaměstnání a pracovní podmínky včetně podmínek propouštění a odměňování;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></P></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Polské právo</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 Ustawy o wdrożeniu niektórych przepisów prawa Unii Europejskiej w zakresie równego traktowania (zákon, kterým se provádí některá ustanovení práva Evropské unie v oblasti rovného zacházení) ze dne <DATE ISO="20101203">3. prosince 2010</DATE> (Dz. U. z roku 2020, částka 2156 – konsolidované znění) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>polský zákon o rovném zacházení<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>) stanoví, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>zákon se vztahuje na fyzické osoby a právnické osoby a jiné subjekty, které nejsou právnickými osobami, kterým zákon přiznává způsobilost k právům a právním úkonům<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Konkrétně čl. 4 odst. 2 polského zákona o rovném zacházení stanoví, že tento zákon se použije na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>podmínky přístupu k hospodářské nebo profesní činnosti a podmínky jejich výkonu, zejména v souvislosti s pracovním poměrem nebo prací vykonávanou na základě občanskoprávní smlouvy<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení stanoví, že se tento zákon nepoužije na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>svobodný výběr smluvní strany, není-li založen na pohlaví, rase, etnickém původu nebo státní příslušnosti<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>Článek 8 polského zákona o rovném zacházení stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="008.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>Zakazuje se jakákoli diskriminace osob na základě pohlaví, rasy, etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání, přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, pokud jde o:</P><P>[…]</P><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P>(2)</NO.P><TXT>podmínky přístupu k hospodářské nebo profesní činnosti a podmínky jejich výkonu, zejména v souvislosti s pracovním poměrem nebo prací vykonávanou na základě občanskoprávní smlouvy.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Článek 13 polského zákona o rovném zacházení zní následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="013.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Každý, vůči němuž byla porušena zásada rovného zacházení, má právo na náhradu škody.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="013.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>V případě porušení zásady rovného zacházení se použijí ustanovení [ustawy ze dne <DATE ISO="19640423">23. dubna 1964</DATE> – Kodeks cywilny (občanský zákoník)] [...]<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">III.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžná otázka</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>V letech 2010 až 2017 uzavřel J. K. se společností TP, která provozuje celostátní veřejnoprávní televizní stanici v Polsku a jejímž jediným akcionářem je stát, řadu po sobě jdoucích krátkodobých smluv v rámci výkonu samostatně výdělečné činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Podle těchto smluv zahrnovala činnost J. K. přípravu videomateriálu pro propagační trailery či upoutávky, které byly následně používány v propagačním obsahu uvedené stanice. J. K. vykonával činnost v rámci interní organizační jednotky televizní stanice, Redakcji Oprawy i Promocji Programu 1 (Redakce vysílání a reklamy Programu 1), jejímž vedoucím byl W. S. Na základě uzavíraných smluv o dílo plnil J. K. pracovní úkoly v rámci týdenních služeb, během nichž připravoval materiál pro propagaci vysílání stanice. W. S., který byl přímým nadřízeným J. K., zadával úkoly J. K. a druhé novinářce vykonávající tutéž činnost takovým způsobem, aby každý z nich za měsíc odsloužil dvě týdenní služby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Od srpna 2017 byla plánována reorganizace organizační struktury společnosti TP, v rámci níž měly být úkoly J. K. převedeny na novou jednotku, Agencja Kreacji Oprawy i Reklamy (Agentura pro tvorbu vysílání a reklamy). Za účelem provedení reorganizace a prověření spolupracovníků, kteří měli přejít pod novou agenturu, byli vybráni dva noví zaměstnanci.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>Na schůzkách konaných na konci října a počátkem listopadu 2017, kterých se účastnil jeden z nových zaměstnanců odpovědných za reorganizaci, obdržel J. K. kladné hodnocení a byl na seznamu spolupracovníků, kteří úspěšně prošli procesem prověřování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20171120">20. listopadu 2017</DATE> byla mezi J. K. a společností TP uzavřena smlouva o dílo na dobu jednoho měsíce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20171129">29. listopadu 2017</DATE> obdržel J. K. rozpis práce na prosinec 2017. Zahrnoval celkem 14 dní práce, přičemž první týden měl začít dne <DATE ISO="20171207">7. prosince 2017</DATE> a druhý dne <DATE ISO="20171221">21. prosince 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20171204">4. prosince 2017</DATE> J. K. a jeho partner zveřejnili na svém kanálu YouTube vánoční hudební video, jehož cílem bylo podpořit toleranci vůči párům téhož pohlaví.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>O dva dny později, dne <DATE ISO="20171206">6. prosince 2017</DATE>, obdržel J. K. od společnosti TP e-mail o zrušení jeho služby začínající <DATE ISO="20171207">7. prosince 2017</DATE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE> byl J. K. informován o tom, že nemá nastoupit ani na službu, jejíž počátek byl naplánován na <DATE ISO="20171221">21. prosince 2017</DATE>. V prosinci 2017 tedy J. K. neodpracoval ani jednu službu, jak bylo dohodnuto, a ani mu za tyto domluvené služby, jak vyšlo najevo při jednání, nebyla uhrazena odměna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Nakonec tedy mezi J. K. a společností TP nedošlo k uzavření nové smlouvy (na leden 2018). Rozhodnutí o ukončení spolupráce s J. K. bylo podle předkládacího rozhodnutí přijato osobami odpovědnými za reorganizaci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Žalobou podanou k předkládajícímu soudu, Sądu Rejonowemu dla m.st. Warszawy w Warszawie (obvodní soud pro hlavní město Varšavu ve Varšavě), se J. K. domáhá úhrady částky <FT TYPE="DECIMAL">47924,92</FT> polských zlotých (PLN) (přibližně <FT TYPE="NUMBER">10130</FT> eur) spolu se zákonnými úroky z prodlení od data podání žaloby do data zaplacení. Částka <FT TYPE="DECIMAL">35943,69</FT> PLN (přibližně <FT TYPE="NUMBER">7600</FT> eur) je požadována z titulu náhrady škody a částka <FT TYPE="DECIMAL">11981,23</FT> PLN (přibližně <FT TYPE="NUMBER">2530</FT> eur) z titulu porušení zásady rovného zacházení na základě sexuální orientace, a to ve formě přímé diskriminace, pokud jde o podmínky přístupu k hospodářské činnosti a jejího výkonu na základě občanskoprávní smlouvy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Na podporu své žaloby J. K. uvádí, že byl obětí přímé diskriminace ze strany společnosti TP z důvodu své sexuální orientace. Tvrdí, že pravděpodobnou příčinou zrušení služby a ukončení pracovního poměru se společností TP bylo zveřejnění výše uvedeného vánočního hudebního videa na YouTube.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>TP navrhuje zamítnutí žaloby a tvrdí, že ani její praxe ani zákon nezaručují obnovení obchodních smluv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Předkládající soud vysvětluje, že rozsah, v němž se na osoby samostatně výdělečně činné vztahuje ochrana podle směrnice 2000/78, není jasný. Má rovněž pochybnosti o tom, zda je čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení, o němž má uvedený soud za to, že se použije na projednávanou věc, slučitelný s uvedenou směrnicí.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Sąd Rejonowy dla m.st. Warszawy w Warszawie (obvodní soud pro hlavní město Varšavu ve Varšavě) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Musí být čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) [směrnice 2000/78] vykládán v tom smyslu, že umožňuje vyloučit z oblasti působnosti [směrnice 2000/78], a v důsledku toho vyloučit i uplatnění sankcí přijatých ve vnitrostátních právních předpisech na základě článku 17 této směrnice, svobodu volby smluvní strany, není-li založena na pohlaví, rase, etnickém původu či státní příslušnosti, v situaci, kdy se tvrzená diskriminace projevuje odmítnutím uzavřít občanskoprávní smlouvu, podle níž by měla práci odvést fyzická osoba, která vykonává hospodářskou činnost jako samostatně výdělečně činná osoba, a důvodem pro odmítnutí uzavřít tuto smlouvu je sexuální orientace potenciální smluvní strany?<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></P></QUOT.S></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložili J. K., belgická, nizozemská, polská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise. Na jednání konaném dne <DATE ISO="20220531">31. května 2022</DATE> přednesli ústní vyjádření J. K., polská vláda a Komise.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">IV.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Podle mého názoru je podstatou otázky předkládajícího soudu to, zda předkládající soud musí při rozhodování o tom, zda společnost TP musí J. K. nahradit škodu za diskriminaci na základě jeho sexuální orientace, použít čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Podle unijního práva to závisí na použitelnosti směrnice 2000/78. Pokud se J. K. může dovolávat článku 3 uvedené směrnice za účelem vyloučení možnosti, že TP může jako důvod pro neuzavření smlouvy s J. K. zohlednit jeho sexuální orientaci, nemohl by předkládající soud při řešení projednávané věci použít čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Relevantní otázkou tedy je, zda odmítnutí uzavřít smlouvu z důvodu sexuální orientace potenciální smluvní strany spadá do oblasti působnosti směrnice 2000/78, a konkrétně zda taková smlouva představuje podmínku <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 písm. a) této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Vzhledem ke zvláštnostem projednávané věci je relevantním ustanovením, které by se rovněž mohlo použít, čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Budu tedy postupovat následujícím způsobem. Zaprvé provedu analýzu, zda se čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 vztahuje na takové situace, jako je situace v projednávané věci (část A). V tomto ohledu vysvětlím, jak má být chápán pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/> použitý v tomto ustanovení a jak má být tento pojem případně vymezen vůči pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>dodání zboží a poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>. Dále uvedu, že uzavření individuální smlouvy spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>podmínky přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78. V následující části (B) se budu krátce zabývat otázkou, zda se na projednávanou věc použije čl. 3 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice, jelikož předkládající soud toto ustanovení ve své předběžné otázce rovněž zmínil. Po zjištění, že se obě ustanovení použijí, budu analyzovat, zda by smluvní svoboda, jak byla provedena článkem 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení, mohla vyloučit použití směrnice 2000/78 (část C), a pokud nikoli, jaké důsledky vyplývají z unijního práva pro čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení a jaké má podle unijního práva předkládající soud povinnosti (část D).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">A.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K použitelnosti čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) se směrnice 2000/78 vztahuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>podmínky přístupu k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo k povolání<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Toto ustanovení tak výslovně odkazuje na osoby samostatně výdělečně činné. Nikdo ze zúčastněných nezpochybnil, že J. K. lze považovat za osobu samostatně výdělečně činnou. Proč tedy vůbec vyvstává otázka použitelnosti tohoto ustanovení?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Zaprvé, jak uvedl předkládající soud ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, Soudní dvůr dosud neobjasnil pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> použitý ve směrnici 2000/78. Vzhledem k tomu, že tato směrnice neodkazuje na právní předpisy členských států, musí být uvedený pojem vykládán jako autonomní pojem unijního práva, jehož smysl a rozsah musí Soudní dvůr skutečně objasnit<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200625">25. června 2020</DATE>, <NAME.CASE>A a další (Větrné elektrárny v Aalter a Nevele)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑24/19</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:503">EU:C:2020:503</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0075">75</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce takovou možnost Soudnímu dvoru poskytuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>Zadruhé polská vláda tvrdí, že i když je J. K. osobou samostatně výdělečně činnou, uzavření smlouvy s takovou osobou nepředstavuje podmínku přístupu k samostatné výdělečné činnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38.</NO.P><TXT>Nejprve tedy vysvětlím, že pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>, jak je uveden ve směrnici 2000/78, zahrnuje podle mého názoru dodání zboží a poskytování služeb, pokud spočívají v osobní práci, kterou její poskytovatel do takového zboží nebo služeb investoval. Dále vysvětlím, že pro osobu samostatně výdělečně činnou je uzavření smlouvy s osobou, pro kterou má vykonávat osobní práci, podmínkou přístupu k samostatné výdělečné činnosti. Obě vysvětlení vedou společně k závěru, že se čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 použije na takovou situaci, jako je situace v projednávané věci.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">1.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/> ve směrnici 2000/78</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39.</NO.P><TXT>Směrnice 2000/78 nedefinuje pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40.</NO.P><TXT>Literatura uvádí, že samostatně výdělečná činnost se často používá jako zbytková kategorie, jako <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>určitý druh pojmového skladiště, kam se odkládají všechny pracovní vztahy, které nespadají do (často těsné) formy podřízeného zaměstnání.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Countouris, N. a De Stefano, V., <HT TYPE="ITALIC">New trade union strategies for new forms of employment</HT>, ETUC, Brusel, 2019, s. 34.</P></NOTE> V binární dělbě práce je tedy osoba, jež pracuje, buď zaměstnaná, nebo samostatně výdělečně činná<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Countouris a De Stefano tedy uvádějí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>pokud není osoba podřízeným zaměstnancem, pokud její práce nepodléhá dohledu nebo neprobíhá pod vedením zaměstnavatele, pokud není součástí podnikání nebo není zdrojem žádného zvláštního obchodního rizika, bude většina právních systémů jednoduše považovat tuto osobu za osobu vykonávající samostatně výdělečnou činnost<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41.</NO.P><TXT>Ale co když lze práci určité osoby kvalifikovat současně jako dodání zboží nebo poskytování služeb jiným osobám? Osoba, která se například zavázala za úplatu uklidit něčí byt nebo upéct dort na narozeninovou oslavu určité osoby, poskytuje svou prací službu (úklid) nebo dodává zboží (dort). Pokud je to způsob, kterým si osoby z uvedeného příkladu vydělávají na živobytí, lze je považovat za osoby samostatně výdělečně činné a zároveň za dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb. Jakožto příjemci jejich zboží nebo služeb <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>nakupujeme<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> současně jejich práci a konečný produkt této práce.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42.</NO.P><TXT>Spadají v takovém případě tito poskytovatelé pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> ve smyslu směrnice 2000/78?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43.</NO.P><TXT>Než budu pokračovat, musím vysvětlit, proč vůbec v rámci směrnice 2000/78 vyvstává otázka rozlišování mezi samostatně výdělečnou činností a dodáním zboží a poskytováním služeb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44.</NO.P><TXT>Tato směrnice je jednou ze směrnic přijatých na základě stávajícího článku 19 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Tento právní základ byl do Smluv vložen Amsterodamskou smlouvou a v době přijetí směrnice 2000/78 šlo o článek 13 Smlouvy o ES.</P></NOTE>, který Evropské unii přiznal pravomoc bojovat proti diskriminaci. Směrnice 2000/78 zakazuje diskriminaci na základě několika důvodů, včetně sexuální orientace<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Směrnice 2000/78 podle svého článku 1 zakazuje diskriminaci na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.</P></NOTE>. Tato směrnice však na základě těchto zakázaných důvodů proti diskriminaci obecně bojovat nemůže<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Článek 19 SFEU zmocňuje Unii k boji proti diskriminaci pouze v rámci pravomocí svěřených Unii Smlouvami.</P></NOTE>, a ani s ní nebojuje. Unijní normotvůrce omezil <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>bitevní pole<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/> této směrnice na oblast <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Viz název směrnice 2000/78 a její článek 1.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45.</NO.P><TXT>Současně se už od roku 2008 v Unii připravuje návrh jiné směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM (2008) 426 v konečném znění).</P></NOTE>. Pokud (a jestli vůbec) bude tato směrnice přijata<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Historie vzniku uvedené směrnice ukazuje, že nejdůležitějšími prvky, které zpomalují přijetí této směrnice, jsou jednak náklady na umožnění přístupu ke zboží a službám pro osoby se zdravotním postižením bez diskriminace, a dále subsidiarita. V tomto smyslu viz Rada Evropské unie, zpráva o pokroku č. 14046/21 ze dne <DATE ISO="20211123">23. listopadu 2021</DATE>.</P></NOTE>, bude jejím cílem boj s diskriminací na základě týchž zakázaných důvodů, jako jsou důvody uvedené ve směrnici 2000/78 v popisované oblasti, zejména v oblasti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>přístupu ke zboží a službám<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>. Je tedy zřejmé, že unijní normotvůrce (zatím) neupravil <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>přístup ke zboží a službám<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/>, aby zakázal diskriminaci na základě sexuální orientace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46.</NO.P><TXT>Vylučuje skutečnost, že uvedený legislativní návrh používá výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>přístup ke zboží a službám<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/>, možnost, aby poskytovatelé zboží nebo služeb, které jsou výsledkem jejich osobní práce, spadali do působnosti směrnice 2000/78? Podle mého názoru nikoli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47.</NO.P><TXT>Ani pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0032" REF.END="QE0032"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> uvedený ve směrnici 2000/78, ani pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0033" REF.END="QE0033"/>přístup ke zboží a službám<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/> uvedený v návrhu nové směrnice<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Viz poznámku pod čarou 10 tohoto stanoviska.</P></NOTE> nejsou v jejich zněních dále objasněny. Soudní dvůr tyto pojmy ani dosud nedefinoval, a to ani jejich použití ve směrnici 2000/43<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne <DATE ISO="20000629">29. června 2000</DATE>, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="180" PAGE.FIRST="22" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, L 180, s. 22</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 20/01, s. 23).</P></NOTE>, která se na rozdíl od směrnice 2000/78 vztahuje na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0034" REF.END="QE0034"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>, i na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0035" REF.END="QE0035"/>přístup ke zboží a službám<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Směrnice 2000/43, která zakazuje diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu, byla rovněž přijata na základě nynějšího článku 19 SFEU přibližně ve stejné době jako směrnice 2000/78, na základě čehož je použití uvedených výrazů v obou směrnicích srovnatelné.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48.</NO.P><TXT>Podle mého názoru závisí odpověď na otázku, zda je osoba, která nabízí svou práci dodáním zboží nebo poskytováním služeb, osobou samostatně výdělečně činnou podle čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78, na výkladu toho, co se myslí pojmem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0036" REF.END="QE0036"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>, jelikož tyto pojmy popisují oblast působnosti směrnice 2000/78. Pokud se na dodání zboží a poskytování služeb, které je výsledkem osobní práce na základě samostatné výdělečné činnosti, tyto pojmy vztahují, nevylučuje použití výrazů <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0037" REF.END="QE0037"/>dodání zboží a poskytování služeb<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> v uvedeném legislativním návrhu (aniž bych chtěl předjímat jeho výklad) použití směrnice 2000/78 na takové samostatně výdělečně činné osoby.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49.</NO.P><TXT>Co tedy je (a co není) myšleno výrazem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0038" REF.END="QE0038"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>?</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">a)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0039" REF.END="QE0039"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50.</NO.P><TXT>Účelem směrnice 2000/78 je podle jejího článku 1 boj s diskriminací na základě uvedených důvodů v <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0040" REF.END="QE0040"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51.</NO.P><TXT>Unijní normotvůrce blíže nevysvětlil, co se těmito pojmy rozumí. Několik bodů odůvodnění směrnice 2000/78 však poskytuje určitá vodítka. Bod 4 odůvodnění této směrnice odkazuje na úmluvu č. 111 Mezinárodní organizace práce (MOP), která tento výraz používá. Uvedená úmluva zakazuje diskriminaci v oblasti zaměstnání a povolání zahrnující <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0041" REF.END="QE0041"/>všechny pracovníky<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>, včetně těch, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz v tomto ohledu De Stefano, V., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0042" REF.END="QE0042"/>Not as simple as it seems: The ILO and the personal scope of international labour standards<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/>, <HT TYPE="ITALIC">International Labour Review</HT>, 2021, s. 387-406, s. 399. Viz rovněž Schubert, C., <HT TYPE="ITALIC">Economically-dependent Workers as Part of a Decent Economy</HT>, Beck/Hart/Nomos, 2022, s. 237.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52.</NO.P><TXT>Bod 9 odůvodnění směrnice 2000/78 uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0043" REF.END="QE0043"/>zaměstnání a povolání jsou klíčovými prvky při zaručení rovných příležitostí pro všechny a velmi přispívají k plné účasti občanů na hospodářském, kulturním a sociálním životě a k osobnímu rozvoji<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53.</NO.P><TXT>Oba tyto body odůvodnění<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Viz rovněž důvodová zpráva k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Část této důvodové zprávy, která popisovala pozdější článek 3 směrnice 2000/78, konkrétně uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0044" REF.END="QE0044"/>rovné zacházení, pokud jde o přístup k zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti [...] znamená odstranění jakékoli diskriminace vyplývající z jakéhokoliv ustanovení, které brání <HT TYPE="ITALIC">přístupu jednotlivců k jakékoli formě zaměstnání a povolání</HT><QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>. Kurzivou zvýraznila autorka stanoviska.</P></NOTE> naznačují, že cílem směrnice 2000/78 je chránit všechny osoby zapojené do společnosti tím, že poskytují svou práci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54.</NO.P><TXT>Judikatura takový výklad potvrzuje. Ve svém stanovisku ve věci HK měl generální advokát J. Richard de la Tour za to, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0045" REF.END="QE0045"/>cílem směrnice je z důvodů společenských a veřejných zájmů odstranit všechny diskriminační překážky přístupu k prostředkům obživy a schopnosti přispívat společnosti prostřednictvím práce, bez ohledu na právní formu, na jejímž základě je tato práce odváděna<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Stanovisko generálního advokáta J. Richarda de la Tour ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:29">EU:C:2022:29</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Tento názor byl potvrzen Soudním dvorem v nedávném rozsudku ve věci HK<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220602">2. června 2022</DATE>, <NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:419">EU:C:2022:419</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55.</NO.P><TXT>Plně souhlasím. Účel směrnice 2000/78 lze vykládat tak, že jejím cílem je zakázat diskriminaci zejména na základě sexuální orientace v pracovním životě určité osoby<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>V tomto ohledu viz švédská jazyková verze směrnice 2000/78, která v článku 1 této směrnice k označení anglického výrazu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0046" REF.END="QE0046"/>employment and occupation<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> používá výraz <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0047" REF.END="QE0047"/>profesní život<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> (<QUOT.START CODE="201E" ID="QS0048" REF.END="QE0048"/>arbetslivet<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>) nebo francouzské znění <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0049" REF.END="QE0049"/>emploi et travail<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>.</P></NOTE>. Tím, že zahrnuje oblast <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0050" REF.END="QE0050"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="201C" ID="QE0050"/>, je jejím cílem umožnit občanům realizovat jejich potenciál a vydělávat si na živobytí poskytováním jejich práce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56.</NO.P><TXT>Tento význam práce pro sebeuplatnění jednotlivce uznává Listina základních práv Evropské unie (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0051" REF.END="QE0051"/>Listina<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="201C" ID="QE0051"/>). Podle jejího čl. 15 odst. 1 má každý právo pracovat a vykonávat svobodně zvolené nebo přijaté povolání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Význam práce pro sebeuplatnění jednotlivce byl rovněž zdůrazněn judikaturou. Ve svém stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Coleman</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑303/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:61">EU:C:2008:61</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0011">11</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) uvedl generální advokát M. Poiares Maduro, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0052" REF.END="QE0052"/>přístup k zaměstnání a možnost odborného růstu mají pro každého jednotlivce zásadní význam, nikoli jen jako způsob získání obživy, ale rovněž jako důležitý způsob sebeuplatnění a realizace vlastního potenciálu<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>. Totéž bylo jako důležité pro chápání oblasti působnosti směrnice 2000/78 uvedeno generální advokátkou E. Sharpston v jejím stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>Associazione Avvocatura per i diritti LGBTI</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑507/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:922">EU:C:2019:922</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="9"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57.</NO.P><TXT>Cílem směrnice 2000/78 je tedy chránit před diskriminací osoby, které pracují, a cílem jejího čl. 3 odst. 1 písm. a) je umožnit přístup k práci bez diskriminace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58.</NO.P><TXT>Jak je třeba chápat pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0053" REF.END="QE0053"/>práce<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> pro účely určení oblasti působnosti směrnice 2000/78? Nedávná judikatura potvrdila, že oblast působnosti směrnice 2000/78 musí být vykládána široce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20200423">23. dubna 2020</DATE>, <NAME.CASE>Associazione Avvocatura per i diritti LGBTI</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑507/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2020:289">EU:C:2020:289</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0039">39</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0054" REF.END="QE0054"/>rozsudek LGBTI<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>). Viz rovněž stanovisko generální advokátky E. Sharpston v uvedené věci (<REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑507/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:922">EU:C:2019:922</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Soudní dvůr v rozsudku HK připomněl, že pojmy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0055" REF.END="QE0055"/>zaměstnání<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0056" REF.END="QE0056"/>samostatná výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> a <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0057" REF.END="QE0057"/>povolání<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/> musí být chápány v širokém smyslu, jelikož ze srovnání různých jazykových verzí čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 vyplývá, že mnoho jazykových znění používá obecné výrazy. Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220602">2. června 2022</DATE>, <NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:419">EU:C:2022:419</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE> a že není omezena pouze na podmínky přístupu k pracovním místům zastávaným <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0058" REF.END="QE0058"/>pracovníky<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> ve smyslu článku 45 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220602">2. června 2022</DATE>, <NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:419">EU:C:2022:419</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Viz rovněž bod 28 téhož rozsudku, kde Soudní dvůr uvedl: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0059" REF.END="QE0059"/>vedle skutečnosti, že se uvedené ustanovení výslovně týká samostatné výdělečné činnosti, z výrazů <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0060" REF.END="QE0060"/>zaměstnání<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="2018" ID="QE0060"/> a <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0061" REF.END="QE0061"/>povolání<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="2018" ID="QE0061"/>, chápaných v jejich běžném smyslu, rovněž vyplývá, že unijní normotvůrce neměl v úmyslu omezit působnost směrnice 2000/78 na pracovní místa zastávaná <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0062" REF.END="QE0062"/>pracovníkem<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="2018" ID="QE0062"/> ve smyslu článku 45 SFEU.<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/></P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59.</NO.P><TXT>Směrnice 2000/78 se tedy tím, že chrání pracující osoby, nevztahuje pouze na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0063" REF.END="QE0063"/>pracovníky<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/> ve smyslu práva volného pohybu nebo sekundární legislativy přijaté na základě článku 153 SFEU<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>K vývoji pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0064" REF.END="QE0064"/>pracovník<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/> v rámci vnitřního trhu a sekundárního pracovního práva Unie v judikatuře Soudního dvora viz Countouris, N., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0065" REF.END="QE0065"/>The Concept of <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0066" REF.END="QE0066"/>Worker<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="2018" ID="QE0066"/> in European Labour Law: Fragmentation, Autonomy and Scope<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/>, <HT TYPE="ITALIC">Industrial Law Journal</HT>, 2018, s. 192-225 a Goldner Lang, I., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0067" REF.END="QE0067"/>Sloboda kretanja radnika<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/>, in Ćapeta, T. a Goldner Lang, I. (eds.), <HT TYPE="ITALIC">Pravo unutarnjeg tržišta Europske unije</HT>, Narodne Novine, Záhřeb, 2021., s. 77-110.</P></NOTE>. I když směrnice 2000/78 jde nad rámec pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0068" REF.END="QE0068"/>pracovníci<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/> ve smyslu článku 45 SFEU, vztahuje se na ně samozřejmě také<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0024"><P>V tomto ohledu viz stanovisko generálního advokáta J. Richarda de la Tour ve stanovisku ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:29">EU:C:2022:29</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60.</NO.P><TXT>Jednadvacáté století vyžaduje širší pojetí pracující osoby<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0025"><P>V tomto ohledu viz Supiot, A., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0069" REF.END="QE0069"/>Homo faber: continuités et ruptures<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, in Supiot, A. (ed.), <HT TYPE="ITALIC">Le travail au XXIe siècle, Livre du centenaire de l’OIT</HT>, éditions de l’Atelier, Paříž, 2019, s. 15-41.</P></NOTE>. V dnešní době je pracující osoba osobou, která investuje svůj čas, znalosti, dovednosti, energii a často nadšení, aby poskytla službu nebo vytvořila produkt pro někoho jiného, a nikoli pro sebe, za což je této osobě (v zásadě) přislíbena odměna.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61.</NO.P><TXT>Cílem směrnice 2000/78 je umožnit přístup bez diskriminace k jakékoli práci, kterou si určitá osoba vydělává na živobytí, ve všech různých formách, v nichž může být práce nabízena. V takovém pojetí účelu směrnice 2000/78 není žádný důvod, jak vysvětlím v následující části, aby z její oblasti působnosti byly vyloučeny samostatně výdělečné činnosti spočívající v dodávání zboží nebo poskytování služeb organizované v jakékoli právně dostupné formě.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">b)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">K rozmanitosti práce a důvodům, proč nelze dodání zboží nebo poskytnutí služeb vyloučit ze směrnice 2000/78</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62.</NO.P><TXT>Prací se rozumí činnost i výsledek této činnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0026"><P>V tomto ohledu viz Supiot, A., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0070" REF.END="QE0070"/>Homo faber: continuités et ruptures<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>, in Supiot, A. (ed.), <HT TYPE="ITALIC">Le travail au XXIe siècle, Livre du centenaire de l’OIT</HT>, éditions de l’Atelier, Paříž, 2019, s. 15-41, s. 17; Dujarier, M.-A., <HT TYPE="ITALIC">Troubles dans le travail, Sociologie d’une catégorie de pensée</HT>, puf, Paříž, 2021, s. 365-366.</P></NOTE>. Pro použití právních předpisů proti diskriminaci v oblasti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0071" REF.END="QE0071"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> je nerozhodné, zda pracovník předá výsledek své práce příjemci předem, jako je tomu v případě běžného pracovního poměru, nebo zda jí příjemcům nabízí později jako zboží či službu. V obou případech si pracovník vydělává na živobytí a zapojuje se do společnosti tím, že investuje svou osobní práci.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63.</NO.P><TXT>Stejná práce může být poskytována v několika formách, i když tradiční zaměstnání, chápané jako práce na plný úvazek, na dobu neurčitou a v rámci podřízeného a dvoustranného pracovního poměru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0027"><P>Tak byl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0072" REF.END="QE0072"/>standardní pracovní poměr<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> popsán ve studii MOP o nestandardních pracovních formách. Viz <HT TYPE="ITALIC">Non-standard employment around the world: Understanding challenges, shaping prospects</HT>, MOP, Ženeva, 2016, s. 7. Viz rovněž mapa na s. 52 uvedené studie.</P></NOTE>, stále představuje nejběžnější model. Nestandardní formy práce však vzrůstají<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0028"><P>Tamtéž.</P></NOTE>, což vede k roztříštěnosti pracovního trhu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0029"><P>Deakin, S. a Wilkinson, F., <HT TYPE="ITALIC">The Law of the Labour Market</HT>, OUP, Oxford, 2005, s. 311-313.</P></NOTE> a novým regulačním výzvám<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0030"><P>Fudge, J., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0073" REF.END="QE0073"/>Blurring Legal Boundaries: Regulating for Decent Work<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> in Fudge, J., McCrystal, S. a Sankaran, K., <HT TYPE="ITALIC">Challenging the legal boundaries of work regulation</HT>, Hart, Oxford, 2012, s. 1-26; De Stefano, V. a Aloisi, A., <HT TYPE="ITALIC">European Legal framework for digital labour platforms</HT>, Evropská komise, Lucemburk, 2018.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64.</NO.P><TXT>Určitá osoba si může na živobytí vydělávat prací pouze pro jednoho či více <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0074" REF.END="QE0074"/>zaměstnavatelů<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/>; po kratší nebo delší dobu; na základě částečného úvazku nebo sezónně; na jednom či více místech; používáním vlastních či cizích nástrojů. Stejně tak může být práce sjednána na základě doby (například 20 hodin za měsíc) nebo na základě úkolů, které mají být provedeny (například namalování šesti zdí na bílo)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0031"><P>Collins vysvětluje, že osobní práce může být založena na pracovní smlouvě na dobu určitou nebo na smlouvě o plnění úkolů. Z hospodářského hlediska mohou existovat různé důvody související hlavně s rozdělením rizik, na základě nichž lze sjednat určitý druh práce. V tomto ohledu viz Collins, H., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0075" REF.END="QE0075"/>Independent Contractors and the Challenge of Vertical Disintegration to Employment<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/>, <HT TYPE="ITALIC">Oxford Journal of Legal Studies</HT>, sv. 10 (3), 1990, s. 362.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65.</NO.P><TXT>Existují tedy různé způsoby, jak může osoba vykonávat tutéž práci. To rovněž znamená, že stejná práce může být poskytována na základě různých právních rámců. Dostupný právní rámec použitelný na konkrétní druh práce se může v jednotlivých členských státech lišit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66.</NO.P><TXT>Tyto rozdílné právní rámce by proto neměly být pro použití směrnice 2000/78 relevantní. Důležité pro její použití je, aby určitá osoba vykonávala <HT TYPE="ITALIC">osobní práci</HT> bez ohledu na právní formu, na základě níž je tato práce poskytována.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67.</NO.P><TXT>Myšlenka <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0076" REF.END="QE0076"/>osobní práce<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/> se v oblasti pracovního práva rozvíjí jako reakce na roztříštěnost práce, v jejímž důsledku je mnoho jednotlivců vyloučeno z ochrany poskytované pracovním právem, jelikož tyto osoby již nespadají pod klasické pojetí zaměstnance<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0032"><P>K myšlence osobní práce viz např. Freedland, M. a Countouris, N., <HT TYPE="ITALIC">The Legal Construction of Personal Work Relations</HT>, OUP, Oxford, 2011, s. 5 a 42; Supiot, A., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0077" REF.END="QE0077"/>Towards a European policy on work<QUOT.END REF.START="QS0077" CODE="201C" ID="QE0077"/> in Countouris, N. a Freedland, M. (eds), <HT TYPE="ITALIC">Resocialising Europe in a Time of Crisis</HT>, CUP, Cambridge, 2013, s. 19-35, s. 35; Countouris, N. a De Stefano, V., <HT TYPE="ITALIC">New trade union strategies for new forms of employment</HT>, ETUC, Brusel, 2019, s. 64.</P></NOTE>. Osobní práce tak byla navržena jako kritérium pro určení, kteří pracovníci požívají pracovních práv a kteří nikoli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68.</NO.P><TXT>Právníci z oboru pracovního práva mají nicméně tendenci zahrnovat do oblasti působnosti pracovního práva všechny pracovníky, kteří poskytují služby osobně, s výjimkou těch, kteří <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0078" REF.END="QE0078"/>skutečně provozují podnikání na vlastní účet<QUOT.END REF.START="QS0078" CODE="201C" ID="QE0078"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0033"><P>Taková definice osobního pracovního vztahu byla navržena N. Countourisem a V. De Stefanem v díle <HT TYPE="ITALIC">New trade union strategies for new forms of employment</HT>, ETUC, Brusel, 2019, s. 65: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0079" REF.END="QE0079"/>pojem <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0080" REF.END="QE0080"/>osobní pracovní vztah<QUOT.END REF.START="QS0080" CODE="2018" ID="QE0080"/> lze použít k vymezení osobní působnosti pracovního práva, které se vztahuje na každou osobu, kterou jiná osoba použije k provedení práce, ledaže tato osoba skutečně podniká na vlastní účet.<QUOT.END REF.START="QS0079" CODE="201C" ID="QE0079"/></P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69.</NO.P><TXT>Podle mého názoru by se unijní právní předpisy proti diskriminaci měly opírat o ještě širší pohled na osobní práci, který nevylučuje podnikání<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0034"><P>V tomto smyslu viz rovněž C. Barnard, který vysvětluje, že existují rovněž ti, kteří tvrdí, že odkaz na pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0081" REF.END="QE0081"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0081" CODE="201C" ID="QE0081"/> zahrnuje v oblasti práva rovného zacházení i nezávislé osoby samostatně výdělečně činné (podnikatele). In: EU <HT TYPE="ITALIC">Employment Law</HT>, OUP, Oxford, 2012, 4. vydání, s. 348.</P></NOTE>, pokud podnikatel poskytuje svou osobní práci.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70.</NO.P><TXT>Důvodem jsou odlišné cíle právních předpisů proti diskriminaci a pracovněprávních předpisů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71.</NO.P><TXT>Pracovní právo (jehož právním základem je v Unii článek 153 SFEU) má za cíl chránit pracovníka před osobou, které poskytuje zboží nebo služby, za předpokladu, že je v takovém pracovním vztahu v podřízeném, a tedy slabším postavení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72.</NO.P><TXT>Směrnice 2000/78, přijatá na právním základě nynějšího článku 19 SFEU, sleduje jiný cíl<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0035"><P>V rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220602">2. června 2022</DATE>, <NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:419">EU:C:2022:419</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), Soudní dvůr uvedl: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0082" REF.END="QE0082"/>jak uvedl generální advokát v bodě 37 svého stanoviska, směrnice 2000/78 tedy není takovým aktem sekundárního unijního práva, jako jsou akty založené například na čl. 153 odst. 2 SFEU, jejichž cílem je ochrana pouze pracovníků jakožto slabší strany pracovního poměru [...]<QUOT.END REF.START="QS0082" CODE="201C" ID="QE0082"/></P></NOTE>. Jedná se o nástroj pro vytvoření rovných příležitostí pro práci pro všechny. Tato rovnost příležitostí vyžaduje, aby přístup určité osoby k práci nebyl omezen zejména z důvodu její sexuální orientace. Provedení směrnice 2000/78 by tedy mělo vést k výsledku, kdy každá osoba nebo společnost, která chce získat práci, bude <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0083" REF.END="QE0083"/>slepá<QUOT.END REF.START="QS0083" CODE="201C" ID="QE0083"/>, pokud jde o vlastnosti potenciálního poskytovatele práce, kterého nemůže diskriminovat, včetně jeho sexuální orientace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73.</NO.P><TXT>Proto nelze dodání zboží a poskytování služeb jakožto druh osobní práce vyloučit z oblasti působnosti směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74.</NO.P><TXT>Vysvětlím to na příkladu. Určitá žena má znalosti z oblasti IT a může například vytvořit software používající algoritmy strojového učení. Prvním způsobem, jak by tato žena mohla vykonávat práci, kterou umí, je zaměstnání na základě pracovní smlouvy na plný úvazek společností zabývající se vývojem softwaru.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75.</NO.P><TXT>Tutéž ženu však nemusí práce pouze pro jednu společnost naplňovat, a může se tedy rozhodnout, že se pokusí nabídnout stejnou práci jako osoba samostatně výdělečně činná několika společnostem. Může se například pokusit navázat dlouhodobý vztah s jednou společností, aby si zajistila pravidelný příjem. To může být uskutečněno na základě smlouvy o dodávce určitého zboží a služeb (například vytvoření algoritmů strojového učení na míru, údržba firemního softwaru a vzdělávání zaměstnanců ohledně způsobů jeho užívání). Taková smlouva může být uzavřena na dobu určitou, například na rok, a může být každoročně obnovována. Současně se tato žena pokusí najít jiné společnosti, které by mohly potřebovat její práci. S těmito dalšími společnostmi nebo jednotlivci může uzavřít pouze jednu konkrétní smlouvu na vývoj algoritmů strojového učení, které potřebují.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76.</NO.P><TXT>Jakožto osoba samostatně výdělečně činná by tedy měla několik druhů smluvních vztahů. První druh, založený na smlouvě o poskytování služeb, které nabízí po určitý počet hodin měsíčně nebo ročně, a další druhy, založené na smlouvách o konečném produktu, a sice programu přizpůsobeném potřebám konkrétního zákazníka. Veškerá výše popsaná práce může být založena na smlouvách o dodávkách zboží nebo služeb uzavřených individuálně s dotčenou IT odbornicí. Tatáž IT odbornice se však může také rozhodnout založit společnost a prodávat svou práci prostřednictvím této společnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77.</NO.P><TXT>V některých členských státech mohou být například zakázány individuální po sobě jdoucí smlouvy o poskytování služeb se stejnou společností. To může být dokonce důsledkem provádění unijních pracovněprávních předpisů, jejichž cílem je zaručit pracovníkům jistější pracovní smlouvy na dobu neurčitou<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0036"><P>Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou ze dne <DATE ISO="19990318">18. března 1999</DATE>, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne <DATE ISO="19990628">28. června 1999</DATE> o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="175" PAGE.FIRST="43" DATE.PUB="1999">Úř. věst. 1999, L 175, s. 43</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/03, s. 368).</P></NOTE>. Naše IT odbornice však nechce být zaměstnána. Ani společnost, pro kterou IT odbornice pracuje na základě po sobě jdoucích jednoročních smluv o poskytování<?PAGE NO="12"?> služeb, není motivována ji zaměstnávat, ale přesto s ní chce i nadále pracovat. V takové situaci se naše IT odbornice může rozhodnout založit svou vlastní společnost. Mohla by tak nadále nabízet svojí práci téže společnosti prostřednictvím své vlastní společnosti, aniž by se uplatnila právní úprava zakazující po sobě jdoucí smlouvy o poskytování služeb na dobu určitou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78.</NO.P><TXT>Ve všech variantách popsaných ve výše uvedeném příkladu vykonávala IT odbornice stejný druh práce a společnosti nebo jednotlivci, s nimiž uzavřela smlouvy, uspokojovali stejnou potřebu po práci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79.</NO.P><TXT>Existují však argumenty, podle nichž je smlouva uzavřená s touto IT odbornicí jakožto s osobou druhem samostatně výdělečné činnosti, zatímco smlouva uzavřená s její společností nikoli, neboť se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služeb. V prvním případě potenciální <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0084" REF.END="QE0084"/>zaměstnavatel<QUOT.END REF.START="QS0084" CODE="201C" ID="QE0084"/> nakupuje její <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0085" REF.END="QE0085"/>práci<QUOT.END REF.START="QS0085" CODE="201C" ID="QE0085"/> a v druhém případě její <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0086" REF.END="QE0086"/>zboží<QUOT.END REF.START="QS0086" CODE="201C" ID="QE0086"/> nebo <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0087" REF.END="QE0087"/>služby<QUOT.END REF.START="QS0087" CODE="201C" ID="QE0087"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80.</NO.P><TXT>Je mezi tím ve světle směrnice 2000/78, jejímž cílem je ochrana práva osob zapojit se do společnosti a vydělat si na své živobytí osobní prací, skutečně rozdíl? Pokud společnost odmítne uzavřít smlouvu s naší hypotetickou IT odbornicí z důvodu, že je homosexuální (nebo určitého náboženství, nebo příliš stará či příliš mladá), nebo z důvodu, že má jinou vlastnost, která nemá nic společného s její schopností vytvořit software pro strojové učení, brání jí v přístupu k této konkrétní práci, a tudíž omezuje její přístup k práci.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81.</NO.P><TXT>Nečiní potíže uznat, že taková diskriminace by neměla být připuštěna, pokud by IT odbornice hledala tradiční zaměstnání. Proč by tomu nemělo být stejně ve všech ostatních případech, kdy nabízela práci na základě smluv o dodání zboží nebo poskytování služeb, které s ní byly uzavřeny jako s osobou, nebo na základě smluv o dodání zboží nebo poskytování služeb uzavřených s její společností, ale se závazkem, že práci vykoná osobně?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82.</NO.P><TXT>Z hlediska osoby, která poskytuje práci, i z hlediska společnosti, která nabízí její osobní práci, se v podstatě nejedná o rozdíl. Tato osoba poskytuje práci, kterou někdo jiný potřebuje. Vyloučení některých z těchto situací z oblasti působnosti směrnice 2000/78, jejímž cílem je umožnit přístup k živobytí bez diskriminace a schopnosti přispívat do společnosti prostřednictvím práce bez ohledu na právní formu, na základě níž je práce poskytována<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0037"><P>Viz bod 54 tohoto stanoviska a judikatura v něm citovaná.</P></NOTE>, je podle mého názoru v rozporu s cíli této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83.</NO.P><TXT>Pro použití antidiskriminačních právních předpisů je nerozhodné, zda je osoba, která poskytuje práci, zároveň podnikatelem, a nachází se tedy ve vztahu k potenciálnímu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0088" REF.END="QE0088"/>zaměstnavateli<QUOT.END REF.START="QS0088" CODE="201C" ID="QE0088"/> v horizontálním, a nikoli podřízeném postavení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0038"><P>To neznamená, že v jiných oblastech unijního práva, jako je například právo hospodářské soutěže, tato skutečnost nehraje roli. V tomto ohledu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20141204">4. prosince 2014</DATE>, <NAME.CASE>FNV Kunsten Informatie en Media</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑413/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2411">EU:C:2014:2411</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. V některých právních systémech musí být osoby samostatně výdělečně činné, alespoň v určitých profesích, zaregistrovány jako podnikatelé, nebo jsou tak alespoň často organizovány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84.</NO.P><TXT>Jedním takovým příkladem jsou obchodní zástupci. Vztahy mezi obchodními zástupci a jejich zmocniteli jsou vztahy obchodními. Ve většině případů jsou však obchodní zástupci samostatně výdělečně činnými jednotlivci, kteří jsou zároveň jedinými vlastníky podniků nebo malých<?PAGE NO="13"?> a středních podniků (MSP)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0039"><P>V tomto ohledu viz pracovní dokument útvarů Komise, hodnocení směrnice 86/653 (hodnocení REFIT), SWD (2015) 146 final, <DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>.</P></NOTE>. Mohl by potenciální zmocnitel odmítnout uzavření smlouvy s obchodním zástupcem jen z toho důvodu, že tento obchodní zástupce má určitou sexuální orientaci? Nevztahovala by se na takové odmítnutí směrnice 2000/78?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85.</NO.P><TXT>Konečně, pokud by osobní dodání zboží a poskytnutí služeb bylo vyloučeno z oblasti působnosti směrnice 2000/78, umožnilo by to společnostem nebo jednotlivcům, kteří potřebují určité práce, obejít zákaz diskriminace tím, že raději <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0089" REF.END="QE0089"/>nakoupí<QUOT.END REF.START="QS0089" CODE="201C" ID="QE0089"/> zboží nebo služby, než aby poskytovatele služeb zaměstnali. To by bylo v rozporu s užitečným účinkem uvedené směrnice, jak tvrdí J. K. a Komise.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86.</NO.P><TXT>Pokud má být diskriminace zakázána z důvodů uvedených v souvislosti s přístupem k práci, nemůže být tedy dodání zboží a poskytování služeb vyloučeno z pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0090" REF.END="QE0090"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0090" CODE="201C" ID="QE0090"/> uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78, jestliže poskytovatel služeb nabízí svou osobní práci, aby si vydělal na živobytí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0087"><NO.P>87.</NO.P><TXT>Jak vyplývá z okolností projednávané věci, společnost TP potřebovala služby editora. Tato televizní stanice měla z nespecifikovaných důvodů (mohlo to být levnější) za to, že je lepší nakupovat editorské služby od nezávislého podnikatele než někoho zaměstnávat. Pro jinou televizní stanici by tento výpočet mohl být odlišný – mohlo by být levnější, anebo alespoň ne tak riskantní zaměstnat editora na plný nebo částečný úvazek. Nevidím žádný rozumný důvod, proč by směrnice 2000/78 měla být vykládána tak, že zakazuje televizní stanici zohlednit sexuální orientaci, když zaměstnává editora, a nikoli tehdy, když s ním uzavírá smlouvu o poskytování služeb přímo nebo prostřednictvím jeho společnosti. Z pohledu televizní stanice i z pohledu editora je situace v zásadě stejná: televizní stanice získává editorské služby, které potřebuje, a editor nabízí svou osobní práci.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0088"><NO.P>88.</NO.P><TXT>Pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0091" REF.END="QE0091"/>samostatně výdělečná činnost<QUOT.END REF.START="QS0091" CODE="201C" ID="QE0091"/> ve smyslu směrnice 2000/78 se vztahuje na dodání zboží a poskytování služeb, pokud poskytovatel vykonává osobní práci. V takovém případě nemůže potenciální příjemce zboží nebo služeb odmítnout podepsat smlouvu z důvodu sexuální orientace poskytovatele.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="ITALIC">2.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="ITALIC">Je uzavření individuální smlouvy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0092" REF.END="QE0092"/>podmínkou přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0092" CODE="201C" ID="QE0092"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78?</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0089"><NO.P>89.</NO.P><TXT>Polská vláda tvrdí, že odmítnutí uzavřít individuální smlouvu o poskytování služeb nespadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0093" REF.END="QE0093"/>podmínka přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0093" CODE="201C" ID="QE0093"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78. Podle ní se pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0094" REF.END="QE0094"/>podmínka přístupu k samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0094" CODE="201C" ID="QE0094"/> týká pouze obecných podmínek výkonu některých povolání. Jak polská vláda vysvětlila na jednání, toto pravidlo se týká pouze regulovaných povolání. V projednávané věci žádná veřejnoprávní norma nebrání tomu, aby J. K. nabízel své služby editora. Neexistuje tedy žádná překážka pro jeho přístup k tomuto povolání. Individuální rozhodnutí potenciálního příjemce služby tedy není <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0095" REF.END="QE0095"/>podmínkou přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0095" CODE="201C" ID="QE0095"/>. Na takové rozhodnutí se naopak vztahuje možnost osoby svobodně si vybrat, s kým uzavře smlouvu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0090"><NO.P>90.</NO.P><TXT>J. K., belgická, nizozemská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise mají za to, že se čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 použije na situaci, kdy někdo odmítne uzavřít smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0091"><NO.P>91.</NO.P><TXT>Soudní dvůr měl příležitost upřesnit pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0096" REF.END="QE0096"/>podmínky přístupu k zaměstnání<QUOT.END REF.START="QS0096" CODE="201C" ID="QE0096"/> uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 v rozsudku LGBTI<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0040"><P>Bod 39.</P></NOTE>, který se rovněž týkal diskriminace na základě sexuální orientace. Soudní dvůr nejprve vysvětlil, že tento výraz musí být vykládán v souladu s jeho obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém je použit, a k cílům, které sleduje právní úprava, jejíž je součástí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0041"><P>Rozsudek LGBTI, bod 32.</P></NOTE>. Na tomto základě dospěl k závěru, že podmínky přístupu se týkají <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0097" REF.END="QE0097"/>okolností nebo skutečností, jejichž existence musí být nutně prokázána, aby osoba mohla získat dané zaměstnání nebo povolání<QUOT.END REF.START="QS0097" CODE="201C" ID="QE0097"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0042"><P>Rozsudek LGBTI, bod 33.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0092"><NO.P>92.</NO.P><TXT>I když Soudní dvůr v rozsudku LGBTI odkázal pouze na přístup k zaměstnání, totéž platí pro pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0098" REF.END="QE0098"/>podmínky přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0098" CODE="201C" ID="QE0098"/>, neboť čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 odkazuje současně na zaměstnání, samostatně výdělečnou činnost a povolání. Podmínky přístupu k samostatné výdělečné činnosti tedy zahrnují okolnosti nebo skutečnosti, které musí být prokázány, aby mohla určitá osoba získat určité zaměstnání jako osoba samostatně výdělečně činná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0093"><NO.P>93.</NO.P><TXT>Osoba vykonávající samostatně výdělečnou činnost začíná pracovat na základě uzavření smlouvy o poskytování služeb nebo obdobné občanskoprávní smlouvy. Pokud potenciální příjemce služeb osoby samostatně výdělečně činné podmiňuje přístup k zaměstnání tím, že trvá na tom, aby poskytovatel nebyl homosexuál, je zřejmé, že osoba takové sexuální orientace nemůže tuto konkrétní práci zabezpečit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0094"><NO.P>94.</NO.P><TXT>Pokud je tedy v případě tradičního zaměstnání odmítnutí uzavřít pracovní smlouvu z důvodu sexuální orientace určité osoby zakázáno článkem 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78, musí být tímto ustanovením, které odkazuje na zaměstnání i na samostatně výdělečnou činnost, zakázáno i odmítnutí uzavřít smlouvu o poskytování služeb nebo podobnou smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0095"><NO.P>95.</NO.P><TXT>Konečně bych se chtěla zabývat další otázkou, která byla diskutována na jednání. Použije se čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 i v hypotetickém případě, kdy taková osoba samostatně výdělečně činná, jako je J. K., neměla dřívější dlouhodobý pracovní poměr, ale poprvé se ucházela o zaměstnání a bylo jí odepřeno uzavření smlouvy z důvodu její sexuální orientace? Jinými slovy, mění něco kontinuita práce?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0096"><NO.P>96.</NO.P><TXT>J. K. a Komise tvrdili, že skutečnost, že se jedná o první žádost o zaměstnání, nic nemění. Polská vláda setrvala na svém dřívějším postoji, podle kterého taková individuální rozhodnutí nespadají pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0099" REF.END="QE0099"/>podmínky přístupu k [...]samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0099" CODE="201C" ID="QE0099"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0097"><NO.P>97.</NO.P><TXT>Sdílím názor J. K. a Komise. Písmeno a) se týká přístupu k práci. Předchozí pracovní poměry nemají žádný vztah k žádosti o zaměstnání a k úspěšnému uzavření smlouvy. Jinými slovy, čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78 se na odmítnutí uzavřít smlouvu dotčenou v původním řízení vztahuje nikoli z důvodu, že J. K. měl se společností TP dřívější smlouvy, ale proto, že mu byl odepřen přístup k nové práci tím, že s ním TP odmítla uzavřít novou smlouvu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="15"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0098"><NO.P>98.</NO.P><TXT>Odmítnutí uzavřít individuální smlouvu o poskytování služeb s osobou samostatně výdělečně činnou, které je motivováno sexuální orientací této osoby, spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0100" REF.END="QE0100"/>podmínky přístupu k [...] samostatné výdělečné činnosti<QUOT.END REF.START="QS0100" CODE="201C" ID="QE0100"/> uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">B.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K použitelnosti čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0099"><NO.P>99.</NO.P><TXT>Za zvláštních okolností projednávané věci brání odmítnutí uzavřít smlouvu s J. K. nejen jeho přístupu k nové práci, ale ukončuje rovněž jeho sedmiletý pracovní poměr se společností TP pouze na základě jeho sexuální orientace. Podle mého názoru se tedy v projednávané věci použije i čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0100"><NO.P>100.</NO.P><TXT>Polská vláda uvedla, že čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78 nelze použít, jelikož, zaprvé samostatně výdělečná činnost není v tomto ustanovení výslovně uvedena a zadruhé osoby samostatně výdělečně činné nemohou být v žádném případě <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0101" REF.END="QE0101"/>propuštěny<QUOT.END REF.START="QS0101" CODE="201C" ID="QE0101"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0101"><NO.P>101.</NO.P><TXT>Podle mého názoru čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78 doplňuje písmeno a) tohoto odstavce. Zatímco písm. a) se vztahuje na přístup k zaměstnání, prvně uvedené ustanovení se vztahuje na pracovní podmínky včetně ukončení práce. Neexistenci odkazu na samostatně výdělečnou činnost v písmenu c) je tedy třeba přičíst nejasnému legislativnímu znění, a nikoli záměru normotvůrce vyloučit osoby samostatně výdělečně činné. Zatímco čl. 3 odst. 1 písm. a) odkazuje na osobní i věcnou působnost směrnice 2000/78, písm. c) se týká pouze její věcné působnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0102"><NO.P>102.</NO.P><TXT>Dále je pravda, že osoby samostatně výdělečně činné nemohou být propuštěny, pokud je pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0102" REF.END="QE0102"/>propouštění<QUOT.END REF.START="QS0102" CODE="201C" ID="QE0102"/> použit pouze v souvislosti se zaměstnáním. To však není relevantní. Článek 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78 odkazuje na propouštění jako na příklad toho, co je třeba rozumět <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0103" REF.END="QE0103"/>podmínkami zaměstnání a pracovními podmínkami<QUOT.END REF.START="QS0103" CODE="201C" ID="QE0103"/>. Toto ustanovení se vztahuje na všechny pracovní podmínky a na ukončení práce<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0043"><P>Kromě toho bych ráda uvedla, že Soudní dvůr v odlišném kontextu spojeném se svobodou pohybu a právy občanů založených na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne <DATE ISO="20040429">29. dubna 2004</DATE> o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="158" PAGE.FIRST="77" DATE.PUB="2004">Úř. věst. 2004, L 158, s. 77</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) již připustil, že nedobrovolné ukončení práce osoby samostatně výdělečně činné může být považováno za nedobrovolné propuštění zaměstnance. Viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Gusa</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑442/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:1004">EU:C:2017:1004</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190411">11. dubna 2019</DATE>, <NAME.CASE>Tarola</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑483/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:309">EU:C:2019:309</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0103"><NO.P>103.</NO.P><TXT>Taková situace, jako je situace v projednávané věci, kdy osoba samostatně výdělečně činná již má s příjemcem služeb, který odmítl uzavřít novou smlouvu pouze z důvodu její sexuální orientace, vytvořené pracovní vztahy, spadá do působnosti čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="16"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">C.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Je možné dovolávat se smluvní svobody za účelem odůvodnění diskriminace na základě sexuální orientace?</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0104"><NO.P>104.</NO.P><TXT>Další otázkou, která vyplývá ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, je to, zda se TP může dovolávat smluvní svobody, chápané jako právo svobodně si zvolit smluvní stranu ve smyslu čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení, aby odůvodnila vyloučení použití směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0105"><NO.P>105.</NO.P><TXT>Směrnice 2000/78 ve svém čl. 2 odst. 5 stanoví, že vnitrostátní opatření mohou výjimečně vyloučit použití této směrnice, pokud jsou zejména nutná pro ochranu práv a svobod ostatních lidí. Soudní dvůr upřesnil, že toto ustanovení musí být vykládáno restriktivně vzhledem k tomu, že zavádí výjimku ze zásady zákazu diskriminace<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0044"><P>V tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110913">13. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Prigge a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑447/09</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:573">EU:C:2011:573</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0106"><NO.P>106.</NO.P><TXT>Lze čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení chápat jako opatření nutné pro ochranu svobod ostatních lidí v demokratické společnosti ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice 2000/78?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0107"><NO.P>107.</NO.P><TXT>Článek 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení zaručuje svobodu volby smluvní strany. Podle uvedeného ustanovení může být tato svoboda omezena za účelem zabránění diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu nebo státní příslušnosti. Omezení smluvní svobody však nepřichází v úvahu v situaci, kdy volba vede k diskriminaci na základě sexuální orientace. Podle uvedeného zákona je tedy při rozhodování, zda uzavřít smlouvu, povoleno brát v úvahu sexuální orientaci potenciální smluvní strany.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0108"><NO.P>108.</NO.P><TXT>Podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2000/78 není vnitrostátní ustanovení, které připouští diskriminaci na základě sexuální orientace, v rozporu s touto směrnicí, pokud je to nutné k umožnění smluvní svobody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0109"><NO.P>109.</NO.P><TXT>Ještě před provedením jakéhokoli druhu přezkumu proporcionality musím předeslat, že mi činí potíže přemýšlet o této otázce z hlediska vyváženosti. Může povolení k diskriminaci na základě některého ze zakázaných důvodů vůbec spadat pod smluvní svobodu ve společnosti založené na hodnotě rovnosti<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0045"><P>V nedávných rozsudcích Soudního dvora zasedajícího v plénu Soudní dvůr vysvětlil, že hodnoty uvedené v článku 2 SEU, včetně rovnosti, jsou nedílnou součástí samotné identity Unie (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220216">16. února 2022</DATE>, <NAME.CASE>Maďarsko v. Parlament a Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑156/21</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:97">EU:C:2022:97</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0232">232</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220216">16. února 2022</DATE>, <NAME.CASE>Polsko v. Parlament a Rada</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑157/21</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:98">EU:C:2022:98</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0264">264</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Samotným cílem směrnice 2000/78 je přeměnit hodnotu rovnosti ve skutečnost zavedením zákazu diskriminace, jak je stanoveno v článku 21 Listiny. Od vydání rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19760408">8. dubna 1976</DATE>, <NAME.CASE>Defrenne</NAME.CASE> (<NO.CASE>43/75</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1976:56">EU:C:1976:56</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), představuje rovnost sociální model, kterého chce Unie dosáhnout. McCrudden například vysvětluje, že pokud je rovnost chápána jako pojem ochrany práva, má zásada rovného zacházení zvláštní význam pro prokázání, že cíle Evropské unie jdou nad rámec hospodářských cílů a vztahují se na ochranu evropského sociálního modelu. Viz McCrudden, C., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0104" REF.END="QE0104"/>The New Concept of Equality<QUOT.END REF.START="QS0104" CODE="201C" ID="QE0104"/>, <HT TYPE="ITALIC">ERA</HT>. 2003, s. 18. Viz rovněž Waddington, L., <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0105" REF.END="QE0105"/>Testing the Limits of the EC Treaty Article on Non-discrimination<QUOT.END REF.START="QS0105" CODE="201C" ID="QE0105"/>, <HT TYPE="ITALIC">Industrial Law Journal</HT>, 1999, s. 133-151, s. 134, který měl za to, že zahrnutí článku 13 ES do Smlouvy nebylo vedeno hlavně snahou bojovat proti diskriminaci z hospodářských důvodů, ale z důvodu přiblížení Evropy <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0106" REF.END="QE0106"/>občanům<QUOT.END REF.START="QS0106" CODE="201C" ID="QE0106"/>.</P></NOTE>?</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0110"><NO.P>110.</NO.P><TXT>Pokud lze nicméně připustit, že smluvní svoboda je omezena zákazem diskriminace na základě důvodů uvedených ve směrnici 2000/78, klasická analýza proporcionality vede k závěru, že připuštění diskriminace na základě sexuální orientace není nutné pro ochranu smluvní svobody v demokratické společnosti.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="17"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0111"><NO.P>111.</NO.P><TXT>Závěr, že čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení není v demokratické společnosti nutný za účelem ochrany smluvní svobody, znamená, že toto ustanovení již zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu při volbě smluvní strany. To samo o sobě ukazuje, že polský zákonodárce nechápe možnost diskriminace jako nutnou k zajištění smluvní svobody v demokratické společnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0112"><NO.P>112.</NO.P><TXT>Tato dvě základní práva je třeba vyvažovat na základě posouzení, zda jedno z nich bylo nepřiměřeně omezeno. Vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2000/78 je smluvní svoboda používána jako odůvodnění pro odchýlení se od této směrnice, paradoxně to vyžaduje obrácenou analýzu. Otázkou je, zda směrnice 2000/78 nepřiměřeně neomezuje smluvní svobodu. Pokud se ukáže, že tomu tak není, vyplývá z toho, že vnitrostátní právní předpisy, které chrání svobodu používanou jako odůvodnění (smluvní volnost), nejsou v demokratické společnosti nutné<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0046"><P>Soudní dvůr provedl podobné vyvažování mezi právem na nediskriminaci stanoveným ve směrnici 2000/78 a svobodou projevu chráněnou článkem 11 Listiny, v rozsudku LGBTI, body 47 až 57. Soudní dvůr v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220602">2. června 2022</DATE>, <NAME.CASE>HK/Danmark a HK/Privat</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑587/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:419">EU:C:2022:419</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), vyvažoval právo na nediskriminaci stanovené směrnicí 2000/78 a svobodu sdružování chráněnou článkem 12 Listiny.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0113"><NO.P>113.</NO.P><TXT>Pokud tuto analýzu použijeme v projednávané věci, bude vypadat následovně. Výchozím bodem je, že právo uplatňované jako odůvodnění, v projednávané věci smluvní svoboda, není absolutním právem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0047"><P>Je třeba poznamenat, že smluvní svoboda je uznávána i právním řádem Unie jako jedno ze základních práv, jako součást svobody podnikání zaručené článkem 16 Listiny. Viz například rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20211221">21. prosince 2021</DATE>, <NAME.CASE>Bank Melli Iran</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑124/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:1035">EU:C:2021:1035</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0079">79</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). To v první řadě znamená, že unijní normotvůrce musí tuto svobodu zohlednit při přijímání antidiskriminačních právních předpisů. Zadruhé z hlediska právního řádu Unie není smluvní svoboda absolutní. Právě naopak, Soudní dvůr rozhodl, že svoboda podnikání, jak je stanovena v článku 16 Listiny, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0107" REF.END="QE0107"/>může být předmětem široké škály zásahů ze strany veřejné moci, jimiž lze ve veřejném zájmu stanovit hranice pro výkon hospodářské činnosti<QUOT.END REF.START="QS0107" CODE="201C" ID="QE0107"/>. V tomto ohledu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130122">22. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>Sky Österreich</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑283/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:28">EU:C:2013:28</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20211221">21. prosince 2021</DATE>, <NAME.CASE>Bank Melli Iran</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑124/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2021:1035">EU:C:2021:1035</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0080">80</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0081">81</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Ohledně posledně uvedeného viz rovněž Weatherill, S. <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0108" REF.END="QE0108"/>Use and Abuse of the EU’s Charter of Fundamental Rights: on the improper veneration of <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0109" REF.END="QE0109"/>freedom of contract<QUOT.END REF.START="QS0109" CODE="2018" ID="QE0109"/> <QUOT.END REF.START="QS0108" CODE="201C" ID="QE0108"/>, <HT TYPE="ITALIC">European Review of Contract Law</HT>, 2014, s. 167-182.</P></NOTE>. Může být omezeno zákonem za účelem dosažení sociálně přijatelných cílů za podmínky, že není dotčena samotná podstata tohoto práva a že omezení je přiměřené (vhodné a nezbytné) ve vztahu ke sledovaným cílům.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0114"><NO.P>114.</NO.P><TXT>Požadavek, aby omezení smluvní svobody bylo obsaženo v zákoně, je splněn vzhledem k tomu, že je stanoveno v unijní směrnici.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0115"><NO.P>115.</NO.P><TXT>Zadruhé cílem směrnice 2000/78 je, aby se rovnost v oblasti <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0110" REF.END="QE0110"/>zaměstnání a povolání<QUOT.END REF.START="QS0110" CODE="201C" ID="QE0110"/> stala skutečností ve všech členských státech Unie. Tato směrnice rovněž přispívá k dosažení jiných cílů stanovených ve Smlouvách. Bod 11 odůvodnění uvedené směrnice uvádí, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0111" REF.END="QE0111"/>diskriminace na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace může ohrozit dosažení […] vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářské a sociální soudržnosti, solidarity a volného pohybu osob.<QUOT.END REF.START="QS0111" CODE="201C" ID="QE0111"/> Směrnice 2000/78 tedy omezuje smluvní svobodu za účelem dosažení rovnosti a dalších důležitých legitimních unijních cílů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0116"><NO.P>116.</NO.P><TXT>Zatřetí tato směrnice omezuje pouze svobodnou volbu dodavatelů tím, že vylučuje, aby taková volba byla založena na jednom z vyjmenovaných důvodů. Nebrání zaměstnavatelům nebo jiným subjektům v obdobném postavení v tom, aby si vybrali nejvhodnější osobu pro práci. V tomto ohledu bod 17 odůvodnění směrnice 2000/78 upřesňuje, že tato směrnice <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0112" REF.END="QE0112"/>nevyžaduje, aby osoba, která není kvalifikovaná, schopná a k dispozici pro výkon podstatných funkcí daného pracovního místa nebo k absolvování daného vzdělávání, byla přijata, povýšena nebo zůstala zaměstnána [...]<QUOT.END REF.START="QS0112" CODE="201C" ID="QE0112"/>. To je podle mého názoru podstata smluvní svobody.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="18"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0117"><NO.P>117.</NO.P><TXT>Rozhodnutí o nepřijetí nebo propuštění může být založeno na různých důvodech, které jsou relevantní pro dotčenou práci<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0048"><P>Viz například případ těhotné ženy, která byla propuštěna ze zaměstnání v rámci procesu hromadného propouštění, rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180222">22. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>Porras Guisado</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑103/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:99">EU:C:2018:99</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0071">71</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Zákaz diskriminace na základě vyjmenovaných důvodů při rozhodování o tom, s kým uzavřít smlouvu, nemá vliv na podstatu smluvní svobody.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0118"><NO.P>118.</NO.P><TXT>Konečně, pokud uznáme, že omezení smluvní svobody skutečně existuje, je dále nezbytné prokázat, že takové omezení je vhodné a nezbytné k dosažení legitimního cíle (legitimních cílů) směrnice 2000/78. Omezím se na analýzu proporcionality ve vztahu k cíli boje s diskriminací v oblasti zaměstnání a povolání, jelikož se jedná o cíl, který je přímo spojený s právním základem, na němž byla uvedená směrnice přijata<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0049"><P>Viz bod 44 tohoto stanoviska.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0119"><NO.P>119.</NO.P><TXT>Tím, že směrnice 2000/78 vylučuje možnost diskriminace na základě zakázaných důvodů a v článku 17 vyžaduje, aby členské státy při jejím provedení stanovily účinné a odrazující sankce, přispívá k boji s diskriminací, neboť lze očekávat, že v důsledku toho bude takového jednání postupně ubývat a nakonec vymizí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0120"><NO.P>120.</NO.P><TXT>Společnosti bez diskriminace na základě zakázaných důvodů v oblasti zaměstnání a povolání může být dosaženo pouze tehdy, pokud žádná osoba, která potřebuje a hledá práci jiné osoby, nebude brát do úvahy vlastnosti uvedené ve směrnici 2000/78. Pokud tomu tak nebude, osoby s těmito vlastnostmi nebudou mít rovné příležitosti pro zajištění práce. Proto ve společnosti, v níž takové obavy nadále hrají roli, je zákaz takových rozhodnutí a odrazování od nich vhodnými sankcemi minimem nezbytným k dosažení tohoto cíle. Nenapadá mě méně omezující alternativa k dosažení cíle, aby oblast zaměstnání a povolání byla bez diskriminace.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0121"><NO.P>121.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že smluvní svoboda, kterou má čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení chránit, není směrnicí 2000/78 nepřiměřeně omezena, nelze toto ustanovení vykládat tak, že je nutné k ochraně svobodné volby smluvních stran v demokratické společnosti.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0122"><NO.P>122.</NO.P><TXT>Takové vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení, není pro ochranu svobody zvolit si smluvní stranu v demokratické společnosti nutné. Toto ustanovení tedy nemůže odůvodnit vyloučení použití směrnice 2000/78 na základě jejího čl. 2 odst. 5.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">D.</HT></HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Povinnosti předkládajícího soudu v případě rozporu mezi vnitrostátní právní normou a směrnicí 2000/78</HT></HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0123"><NO.P>123.</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení není v demokratické společnosti nutný, zůstává směrnice 2000/78 v projednávané věci použitelná na odmítnutí uzavřít smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu sexuální orientace této osoby.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="19"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0124"><NO.P>124.</NO.P><TXT>Předkládající soud ve svém předkládacím rozhodnutí vysvětlil, že čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení se použije na situaci dotčenou v původním řízení<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0050"><P>Pravomoc vykládat vnitrostátní právní předpisy přísluší pouze vnitrostátnímu soudu. V rámci řízení o předběžné otázce se tedy Soudní dvůr musí opírat o výklad vnitrostátních právních předpisů vnitrostátním soudem. Předkládající soud vysvětlil, že má za to, že na takový druh smlouvy, jako je smlouva dotčená ve věci v původním řízení, se vztahuje polský zákon o rovném zacházení na základě čl. 4 odst. 2 tohoto zákona, a že se tudíž použije i čl. 5 odst. 3 tohoto zákona.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0125"><NO.P>125.</NO.P><TXT>To znamená, že předkládající soud má před sebou dvě protichůdná ustanovení použitelná na projednávanou věc: první ustanovení, obsažené ve směrnici 2000/78, zakazuje společnosti TP odmítnout uzavření smlouvy s J. K. z důvodu jeho homosexuality; druhé ustanovení, obsažené v polském zákoně o rovném zacházení, umožňuje společnosti TP odmítnout uzavření smlouvy s J. K. z důvodu jeho homosexuality.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0126"><NO.P>126.</NO.P><TXT>V unijním právu existuje pravidlo, které se použije v případě takového konfliktu mezi dvěma normami, které jsou obě použitelné na stejný skutkový stav: vnitrostátní soud musí při rozhodování věci použít unijní normu, a nikoli vnitrostátní normu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0051"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19780309">9. března 1978</DATE>, <NAME.CASE>Simmenthal</NAME.CASE> (<NO.CASE>106/77</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1978:49">EU:C:1978:49</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220222">22. února 2022</DATE>, <NAME.CASE>RS (Účinky rozhodnutí ústavního soudu)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑430/21</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:99">EU:C:2022:99</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0062">62</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Takovou kolizi norem tak řeší zásada přednosti unijního práva, a to ve prospěch unijní normy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0127"><NO.P>127.</NO.P><TXT>Pro úplnost je třeba dodat, že přednost funguje jako kolizní norma a vyžaduje, aby se upustilo od použití konfliktního ustanovení vnitrostátního práva, pokud má unijní norma přímý účinek<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0052"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20190624">24. června 2019</DATE>, <NAME.CASE>Popławski</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑573/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:530">EU:C:2019:530</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0060">60</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0064">64</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0068">68</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0128"><NO.P>128.</NO.P><TXT>Směrnice mají přímý účinek ve vertikálních situacích<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0053"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19790405">5. dubna 1979</DATE>, <NAME.CASE>Ratti</NAME.CASE> (<NO.CASE>148/78</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1979:110">EU:C:1979:110</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180807">7. srpna 2018</DATE>, <NAME.CASE>Smith</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑122/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:631">EU:C:2018:631</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0045">45</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Vzhledem k tomu, že TP je veřejnoprávní televizní stanicí<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0054"><P>Jejím vlastníkem je státní pokladna. Je třeba uvést, že TP, žalovaná v řízení před předkládajícím soudem, nepředložila písemné vyjádření ani se nezúčastnila jednání před Soudním dvorem.</P></NOTE>, z judikatury vyplývá, že taková situace musí být pro účely přímého použití směrnice chápána jako vertikální<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0055"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19860226">26. února 1986</DATE>, <NAME.CASE>Marshall</NAME.CASE> (<NO.CASE>152/84</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1986:84">EU:C:1986:84</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0046">46</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171010">10. října 2017</DATE>, <NAME.CASE>Farrell</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑413/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:745">EU:C:2017:745</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0032">32</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. J. K. se tedy v původním řízení může vůči TP dovolávat směrnice 2000/78.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0129"><NO.P>129.</NO.P><TXT>Kromě toho jsou příslušná ustanovení směrnice 2000/78 [čl. 3 odst. 1 písm. a) a c)] bezpodmínečná a dostatečně přesná, aby je vnitrostátní soud mohl použít<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0056"><P>Rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19911119">19. listopadu 1991</DATE>, <NAME.CASE>Francovich a další</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑6/90 a C‑9/90</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1991:428">EU:C:1991:428</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0011">11</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0012">12</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120124">24. ledna 2012</DATE>, <NAME.CASE>Dominguez</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑282/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:33">EU:C:2012:33</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>); ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150716">16. července 2015</DATE>, <NAME.CASE>Larentia + Minerva a Marenave Schiffahrt</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑108/14 a C‑109/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:496">EU:C:2015:496</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20220308">8. března 2022</DATE>, <NAME.CASE>Bezirkshauptmannschaft Hartberg-Fürstenfeld (Přímý účinek)</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑205/20</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2022:168">EU:C:2022:168</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</P></NOTE>. Je zřejmé, že takový subjekt, jako je J. K. (osoba samostatně výdělečně činná), má na základě těchto ustanovení právo nebýt diskriminován na základě své sexuální orientace, když se uchází o nové zaměstnání nebo při prodloužení existujícího pracovního poměru; a je jasné, že takový subjekt, jako je TP, který hledá služby editora, nemůže odmítnout uzavřít smlouvu s osobou samostatně výdělečně činnou pouze z důvodu její sexuální orientace. Na základě příslušných ustanovení směrnice 2000/78 je tedy možné dospět k závěru, že J. K. bylo přiznáno právo; že TP má odpovídající povinnost; a že z obsahu tohoto práva/této povinnosti vyplývá, že použití sexuální orientace jako kritéria pro uzavření smlouvy je zakázáno.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="20"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0130"><NO.P>130.</NO.P><TXT>Vnitrostátní soud tak nemůže použít čl. 5 odst. 3 polského zákona o rovném zacházení za účelem rozhodnutí sporu, který projednává. Stojí také za to zopakovat, že taková povinnost vnitrostátního soudu nezávisí na rozhodnutí vnitrostátního zákonodárce o změně vnitrostátních právních předpisů za účelem dosažení jejich souladu s unijním právem. To však nevylučuje paralelní povinnost vnitrostátního zákonodárce tak učinit.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Dílčí závěr</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0131"><NO.P>131.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 1 písm. a) a c) směrnice 2000/78 se použijí na projednávanou věc a mají přímý účinek. J. K. se tedy může u předkládajícího soudu dovolávat toho, že společnost TP nemůže odmítnout podepsat smlouvu s J. K. jakožto s osobou samostatně výdělečně činnou z důvodu její sexuální orientace. Předkládající soud tedy nesmí použít protichůdné vnitrostátní ustanovení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">V.</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0132"><NO.P>132.</NO.P><TXT>Ve světle výše uvedeného navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžnou otázku položenou Sądem Rejonowym dla m.st. Warszawy w Warszawie (obvodní soud pro hlavní město Varšavu ve Varšavě, Polsko) odpověděl následovně:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0113" REF.END="QE0113"/>Článek 3 odst. 1 písm. a) a c) směrnice Rady 2000/78/ES ze dne <DATE ISO="20001127">27. listopadu 2000</DATE>, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,</P><P>musí být vykládán v tom smyslu,</P><P>že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje odmítnout uzavření občanskoprávní smlouvy o poskytnutí služeb, podle níž by osoba samostatně výdělečně činná měla práci odvést osobně a důvodem pro odmítnutí uzavřít tuto smlouvu je sexuální orientace uvedené osoby.<QUOT.END REF.START="QS0113" CODE="201C" ID="QE0113"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>