|
5.5.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 184/33 |
P9_TA(2021)0426
Politika zaměstnanosti a sociální politika eurozóny v roce 2021
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o politice zaměstnanosti a sociální politice eurozóny v roce 2021 (2021/2062(INI))
(2022/C 184/02)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2021 nazvané „Koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky“ (COM(2021)0500), |
|
— |
s ohledem na jarní balíček evropského semestru Komise: souhrnná zpráva podle čl. 126 odst. 3 (COM(2021)0529), |
|
— |
s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z jara 2021, kterou zveřejnila Komise dne 12. května 2021 (1), |
|
— |
s ohledem na Hospodářský výhled OECD, svazek 2021, vydání 1: předběžná verze (2), |
|
— |
s ohledem na Portský sociální závazek, který podepsalo portugalské předsednictví Rady, předseda Parlamentu a zástupci sociálních partnerů a organizací občanské společnosti (3), |
|
— |
s ohledem na Portské prohlášení ze dne 8. května 2021, jež schválila Evropská rada (4), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (5), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Roční strategie pro udržitelný růst 2021“ (COM(2020)0575), |
|
— |
s ohledem na společnou zprávu Komise o zaměstnanosti za rok 2021, ve znění schváleném Radou dne 9. března 2021 (6), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (7), |
|
— |
s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014), |
|
— |
s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (8), |
|
— |
s ohledem na zprávu zadanou Výborem regionů nazvanou „Uplatňování zásad partnerství a víceúrovňové správy v programování politiky soudržnosti na období 2021-2027“ (9), |
|
— |
s ohledem na výroční konferenci Evropského hospodářského a sociálního výboru o evropském semestru konanou dne 31. května 2021 (10), |
|
— |
s ohledem na usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru z února 2021 nazvané „Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů na podporu oživení a odolnosti: co se osvědčilo a co nikoliv?“ (11), |
|
— |
s ohledem na prohlášení předsednictví Rady Evropské unie, Evropské komise a evropských sociálních partnerů z roku 2016 nazvané „Nový začátek pro sociální dialog“, |
|
— |
s ohledem na studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ze dne 23. března 2021 „COVID-19: dopady na zaměstnanost a pracovní život (12), |
|
— |
s ohledem na studii nadace Eurofond z dubna 2021 s názvem Život, práce a COVID-19: s dalším rokem pandemie se v celé EU zhoršuje duševní zdraví a klesá důvěra“ (13), |
|
— |
s ohledem na Zvláštní zprávu EÚD 10/2021s názvem „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy“ (14); |
|
— |
s ohledem na zprávu o dlouhodobé péči z roku 2021 vypracovanou Komisí a Výborem pro sociální ochranu (15), |
|
— |
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 09/2018 s názvem „Partnerství veřejného a soukromého sektoru: rozšířené nedostatky a omezené přínosy“ (16), |
|
— |
s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Oliviera De Schuttera po jeho návštěvě v orgánech EU ve dnech 25. listopadu 2020 až 29. ledna 2021 (17), |
|
— |
s ohledem na článek 54 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0274/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že krize spojená s pandemií COVID-19 měla a s největší pravděpodobností bude mít významný, avšak nerovnoměrný dopad na různé členské státy, sociální skupiny, odvětví a regiony a vede k nárůstu míry chudoby v celé EU; vzhledem k tomu, že nejzranitelnější skupiny byly zasaženy nejvíce; vzhledem k tomu, že krize má ničivý dopad na různé zranitelné skupiny a představuje bezprecedentní výzvu pro pracovní sílu zajišťující péči o seniory; vzhledem k tomu, že ženy byly ve srovnání s muži, mladými lidmi, pracovníky s nízkou kvalifikací, migranty, osobami se zdravotním postižením, osobami ze znevýhodněného prostředí, staršími lidmi, osobami se smlouvou na dobu určitou nebo jinými nestandardními formami zaměstnání, ale také osobami samostatně výdělečně činnými, nepřiměřeně více postiženy; vzhledem k tomu, že některé společnosti, zejména malé a střední podniky (MSP) a mikropodniky, byly postiženy závažným způsobem; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že podle evropské hospodářské prognózy Komise z jara 2021 (18) vzroste hospodářství EU v roce 2021 o 4,2 % a v roce 2022 o 4,4 %; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU se odhaduje na 7,6 % v roce 2021 a 7 % v roce 2022; vzhledem k tomu, že tyto míry zůstávají vyšší než před krizí; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie představovala pro evropské ekonomiky otřes historických rozměrů s poklesem hospodářství o 6,1 % v roce 2020: vzhledem k tomu, že podniky a spotřebitelé se přizpůsobili tomu, aby se lépe vyrovnali s opatřeními proti šíření nákazy, některá odvětví, jako je cestovní ruch a osobní služby, nadále trpí; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že bojovat proti diskriminaci na základě věku a odstranit překážky, které starším občanům brání dobrovolně pracovat i po dosažení řádného důchodového věku, je důležité pro aktivní stárnutí a větší solidaritu mezi generacemi; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že nárůst nerovností v evropských společnostech během krize COVID-19 urychlil nebezpečné sociální trendy, které mohou vytvořit atmosféru rozdělení, stresu a rozčarování vedoucí k tomu, že všichni členové společnosti, nejen chudí, trpí sníženou úrovní blahobytu; vzhledem k tomu, že snížení nerovností je klíčovým předpokladem pro dosažení udržitelného blahobytu pro všechny kvůli negativnímu dopadu těchto nerovností na celkovou výkonnost společností v rámci klíčových ukazatelů blahobytu, jako je duševní a fyzické zdraví a důvěra v demokratické instituce, jakož i sociální smír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že systémy sociální ochrany jsou pod velkým tlakem, aby zmírnily sociální dopad krize a zajistily důstojné životní podmínky pro všechny a přístup k základním službám, jako je zdravotnictví, vzdělávání a bydlení; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že na sociálním summitu v Portu ve dnech 7. a 8. května 2021 vedoucí představitelé EU uznali Evropský pilíř sociálních práv (EPSR) za základní prvek obnovy a v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání pokračovat v prohlubování jeho provádění na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že u mladých lidí došlo k nejvýraznějšímu poklesu zaměstnanosti (19) i ke ztrátě příležitostí kvůli nedostatku možností absolvovat odbornou přípravu a stáže; vzhledem k tomu, že v některých členských státech pracovníci s nejistými pracovními podmínkami byli v důsledku pandemie obzvláště vystaveni ztrátě zaměstnání a trpěli nedostatkem sociální ochrany; vzhledem k tomu, že je třeba více investovat do cenově dostupných, přístupných, inkluzivních a vysoce kvalitních programů odborného vzdělávání a přípravy (VET), tak aby měl každý správné kompetence a kvalifikace včetně kompetencí a kvalifikací potřebných pro ekologickou a digitální transformaci, vzhledem k tomu, že jednou z hlavních priorit je zabránit vzniku další „ztracené generace“ mladých lidí; vzhledem k tomu, že politiky, které zvyšují nerovnosti mezi generacemi, ovlivňují udržitelnost našeho systému sociálního zabezpečení i naše demokracie; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že digitalizace trhu práce představuje příležitost, jejíž přínosy bychom měli využít a současně zajistit, aby práce z domova a flexibilita, pokud jde o pracovní dobu, nevedly k porušování práv pracovníků; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že zásadní význam budou mít systémy zkrácené pracovní doby, které lze aktivovat v případě krize a které umožní strukturální přizpůsobení ekonomik a lidských zdrojů; vzhledem k tomu, že intenzivní zapojení sociálních partnerů by zabránilo neočekávanému vyloučení kvůli nesplnění kritérií způsobilosti; vzhledem k tomu, že tyto systémy pro udržení pracovních míst nadále zmírňovaly vývoj na trhu práce a v únoru 2021 pokrývaly odhadem 5,6 % pracovní síly, kdy v reakci na poslední opatření omezující volný pohyb osob toto číslo vzrostlo z přibližně 5 % v říjnu 2020 (20); |
|
J. |
vzhledem k tomu, že pandemie jasně prokázala význam integrované péče se zaměřením na poskytování kvalitních služeb v průběhu celého životního cyklu a zvláštní pozornosti věnované péči o děti, osoby se zdravotním postižením, zranitelné osoby a seniory; vzhledem k tomu, že během omezení volného pohybu osob vykonávaly ženy většinu neplacené práce, ačkoli muži sdíleli domácí práce více než dříve (21) (ženy věnovaly vaření a domácím pracím 18,4 hodiny týdně ve srovnání s 12,1 hodinami u mužů, zatímco před pandemií ženy strávily na těchto úkolech 15,8 hodiny a muži 6,8 hodiny); vzhledem k tomu, že vážný nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a pečovatelských službách, jenž byl v některých členských státech zaznamenán již před pandemii (22) a který je způsoben nedostatečnými investicemi a / nebo nedostatečným předvídáním demografických změn, se mohl krizí zhoršit v důsledku obrovského pracovního tlaku a psychického stresu způsobeného pandemií (23); vzhledem k tomu, že sociální partneři ve zdravotnictví a sociálních službách požadují řadu zlepšení v poskytování zdravotní a sociální péče s cílem zajistit odolnost a připravenost (24); |
|
K. |
vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr (EÚD) poukázal na to, že rozpočtový cyklus EU dostatečně nezohledňuje rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že EÚD doporučil Evropské komisi, aby posoudila, zda se plány členských států na podporu oživení a odolnosti zabývají rovností žen a mužů, a podala o tom zprávu; vzhledem k tomu, že iniciativa „Next Generation EU“ je zaměřena na ekologickou a digitální transformaci, která se dotýká především odvětví a profesí, v nichž převažují muži; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální rozměr Nástroje pro oživení a odolnost, nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví obecný cíl podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie zlepšováním odolnosti, připravenosti na krize, přizpůsobivosti a růstového potenciálu členských států zmírňováním sociálních a hospodářských dopadů krize, přispíváním k provádění evropského pilíře sociálních práv a k vzestupné sociální konvergenci, obnovením a podporou udržitelného růstu a podporou vytváření vysoce kvalitních pracovních míst; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že globální výzvy, jako je digitalizace a boj proti změně klimatu, přetrvávají bez ohledu na krizi vyvolanou pandemií COVID-19 a vyžadují provedení spravedlivé transformace tak, aby nikdo nebyl opomenut; vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se změna klimatu, globální oteplování a ztráta biologické rozmanitosti exponenciálně zrychlují; vzhledem k tomu, že důsledky zhroucení klimatu a extrémních povětrnostních jevů pociťují evropští občané a pracovníci intenzivněji a častěji než dříve; vzhledem k tomu, že byly zvýšeny cíle dekarbonizace do roku 2030, aby se do roku 2050 dosáhlo uhlíkové neutrality; vzhledem k tomu, že zvýšené úsilí o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně si vyžádá hlubokou transformaci evropských a vnitrostátních ekonomik a trhů práce; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic, které byly stanoveny v jejich národních plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že jakákoli opatření obsažená v těchto plánech (včetně digitálních a zelených investic) a v dohodnutých reformách musí přispívat k zásadám evropského pilíře sociálních práv, vytváření kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci; vzhledem k tomu, že opatření, která k těmto sociálním cílům nepřispívají, nejsou v souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí být vnitrostátní plány v souladu s příslušnými výzvami a prioritami pro jednotlivé země stanovenými v rámci evropského semestru a s výzvami a prioritami stanovenými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že sociálně udržitelné reformy jsou reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti, spravedlivém rozdělení bohatství, rovnosti žen a mužů, vysoce kvalitním veřejném vzdělávacím systému pro všechny, kvalitní zaměstnanosti a udržitelném růstu, což je model, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, posiluje zranitelné skupiny, posiluje účast a občanství a zlepšuje životní úroveň pro všechny; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že krize COVID-19 urychlila digitální transformaci evropských a vnitrostátních ekonomik a rozvoj nových pracovních metod; vzhledem k tomu, že digitalizace, robotizace, automatizace a umělá inteligence musí být přínosem pro pracovníky i společnost tím, že zlepší pracovní podmínky a kvalitu života, zajistí dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, vytvoří lepší pracovní příležitosti a přispějí k sociálně-ekonomické konvergenci; |
|
1. |
připomíná, že podle Smluv Unie usiluje o udržitelný rozvoj Evropy založený na vyváženém hospodářském růstu a cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství, jehož cílem je plná zaměstnanost, zdravé a bezpečné pracovní prostředí a podmínky a sociální pokrok, vysoká úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, podpora vědeckého a technického pokroku, boj proti chudobě a nerovnostem, sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podpora vzestupné sociální konvergence, sociální spravedlnosti a ochrany, rovnosti žen a mužů, mezigenerační solidarity a ochrany práv dítěte a osob se zdravotním postižením; trvá na tom, že tyto cíle musí být zastřešujícími prioritami dlouhodobé strategie EU pro udržitelný růst v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, evropským pilířem sociálních práv a Zelenou dohodou a musí být základem plánů obnovy a odolnosti členských států; vyzývá Komisi, aby zajistila sladění evropského semestru s těmito cíli a strategiemi, a učinila tak z evropského semestru skutečně komplexní nástroj; |
|
2. |
vyzývá členské státy, aby plně využívaly potenciálu, který nabízí obecná úniková doložka, nový víceletý finanční rámec a Next Generation EU, pokud jde o podporu podniků, které se potýkají s obtížemi a nedostatkem likvidity, zejména zlepšením přístupu malých a středních podniků k financování, ochranou pracovních míst a pracovních podmínek osob pracujících v EU a doprovázením podniků a pracovníků v oblasti zelené a digitální transformace; |
|
3. |
zdůrazňuje, že hospodářskou politiku nelze analyzovat pouze z makroekonomického hlediska zaměřeného na tradiční ukazatele růstu, dluhu, deficitu a míry zaměstnanosti a že je třeba řešit kořeny dlouhodobých ekonomických a sociálních nerovnováh; trvá na tom, že evropský semestr musí být založen na integrovaném přístupu, který hospodářským, sociálním a environmentálním politikám přikládá rovný význam; domnívá se, že politiky v oblasti klimatu musí hrát prominentní úlohu; vyzývá k tomu, aby evropský semestr zajišťoval koordinaci mezi členskými státy a zabezpečoval, aby společně směřovaly ke klimaticky neutrálnímu a digitálnějšímu hospodářství, které nikoho neopomíjí a prosazuje strukturální změny pro sociální pokrok, udržitelný rozvoj a blahobyt; zdůrazňuje, že je důležité mít na paměti dopady hospodářských politik s cílem předcházet negativním sociálním důsledkům a negativním dopadům na sociální soudržnost a rovněž na mnoho zranitelných skupin, a tudíž i na naše demokracie a evropský projekt; |
|
4. |
vítá závazek vedoucích představitelů EU k provádění evropského pilíře sociálních práv a ke třem novým hlavním cílům EU, jichž má být dosaženo do roku 2030; vyzývá Komisi, aby zajistila včasné a důsledné provedení akčního plánu evropského pilíře sociálních práv prostřednictvím konkrétních kroků a uskutečněných cílů a aby zajistila, že každý návrh splní svůj cíl; žádá, aby příslušné ukazatele pokrývaly sociální rizika, která vyplývají z pandemické krize pro hospodářství, zaměstnanost a zdraví, a aby občané a pracovníci mohli projít ekologickou a digitální transformací; konstatuje, že monitorování cílů udržitelného rozvoje a nový srovnávací přehled sociálních ukazatelů poskytují komplexnější sledování těchto rizik, aniž by však stanovily jasné cíle pro měření dopadu opatření EU; podporuje ambiciózní agendu silného, udržitelného a inkluzivního hospodářského a sociálního oživení a modernizace, která půjde ruku v ruce s posílením evropského sociálního modelu, aby všichni lidé měli prospěch z ekologické a digitální transformace a mohli žít důstojně; vyzývá členské státy, aby stanovily ambiciózní vnitrostátní cíle, které s náležitým přihlédnutím k výchozí pozici každé země budou představovat přiměřený příspěvek k dosažení evropských cílů; |
|
5. |
vyzývá Komisi, aby si z této krize vzala ponaučení a usilovala o zavedení lepší struktury udržitelné správy v EU založené na solidaritě, sociální spravedlnosti a integraci, spravedlivém rozdělování bohatství, rovnosti žen a mužů, vysoce kvalitních veřejných službách, a to včetně veřejného, všeobecného a vysoce kvalitního vzdělávacího systému, kvalitní zaměstnanosti a udržitelném růstu; vyzývá Komisi, aby před přijetím rozhodnutí o deaktivaci obecné únikové doložky zvážila nejen celkové posouzení stavu hospodářství založené na kvantitativních kritériích, ale také posouzení, které bude řádně odrážet základní nerovnosti, jakož i situaci v oblasti zaměstnanosti, sociální a zdravotní situaci dotčených členských států; domnívá se, že přezkum rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měl být pokud možno proveden před zrušením obecné únikové doložky; |
|
6. |
připomíná, že některá politická rozhodnutí a fiskální opatření učiněná v důsledku finanční a hospodářské krize mohla vést k tomu, že zdravotní a sociální systémy některých členských států nebyly odpovídajícím způsobem připraveny čelit pandemii; zdůrazňuje, že jsou třeba dodatečná kritéria, zejména ta, která zohledňují potřebu udržitelných veřejných, sociálních a environmentálních investic, hospodářské činnosti veřejného a soukromého sektoru a motivování k sociálnímu pokroku při provádění evropského pilíře sociálních práv v členských státech; domnívá se, že pouhé dosažení předkrizové úrovně hospodářské aktivity nemusí stačit k upevnění udržitelného oživení; zdůrazňuje, že stávající nástroje nemusí postačovat k překonání rizik hospodářské stagnace, rostoucích nerovností a sociálních a územních rozdílů; |
|
7. |
konstatuje, že pandemie COVID-19 negativně ovlivnila dobré životní podmínky všech Evropanů, a zejména zranitelných skupin obyvatelstva; připomíná, že předsedkyně Komise se zavázala, že udržitelnost, sociální začlenění a blahobyt občanů budou středobodem hospodářské strategie EU (25); domnívá se, že je to nezbytné pro zajištění toho, aby Evropa zůstala domovem nejvyspělejších systémů sociálního zabezpečení na světě, stala se prvním klimaticky neutrálním kontinentem a dynamickým centrem inovací a konkurenceschopného podnikání; připomíná, že se v uplynulém desetiletí prohloubily sociální, ekonomické a územní nerovnosti mezi členskými státy i uvnitř těchto států; vyzývá Komisi, aby do své analýzy v rámci semestru zahrnula sociální a environmentální nerovnováhu; vyzývá členské státy, aby se podílely na přezkumu fiskálních pravidel EU s cílem podpořit udržitelné sociální investice podporující růst a zároveň zachovat udržitelné veřejné finance a silné systémy sociálního zabezpečení; |
|
8. |
znovu zdůrazňuje význam přiměřenosti a udržitelnosti systémů sociální ochrany v členských státech; bere na vědomí komuniké skupiny G20 ze dnů 9.–10. července 2021 a závazek skupiny G20 týkající se účinné celosvětové minimální daně, jak je uvedeno v „Prohlášení o dvoupilířovém řešení pro řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace hospodářství“, které zveřejnil inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) z 1. července 2021; se zájmem očekává návrh Komise na provedení této mezinárodní dohody do práva EU s cílem vyhnout se agresivnímu daňovému plánování a zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující v EU; |
|
9. |
uznává, že přístup k základním službám, jako je voda a energie, má zásadní význam pro zajištění sociálního začlenění a základních hygienických norem; vyzývá k přijetí podpůrných opatření, která zajistí všeobecný a finančně dostupný přístup k základním službám v rámci provádění akčního plánu evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily konkrétní návrhy na odpovídající řešení problému energetické chudoby v souvislosti s našimi cíli Zelené dohody a aby posoudily trhy s energií s cílem zabránit negativním dopadům nárůstu cen energií na konkurenceschopnost MSP a na domácnosti; |
|
10. |
zdůrazňuje, že dobře navržené systémy zdanění práce jsou nezbytné pro zajištění vysokých standardů ochrany pracovníků před riziky a nemocemi a pro poskytování starobních důchodů; domnívá se, že daňové systémy by měly být navrženy tak, aby snižovaly nerovnosti, podporovaly spravedlnost a chránily domácnosti, a pro to, aby byly spravedlivější a účinnější, by měly být vyvážené; zdůrazňuje, že veřejné příjmy by mohly být využity k financování klíčových priorit a pomoci řešit fiskální problémy členských států a přispět k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, mimo jiné posílením pokrytí a přiměřenosti systémů zdravotní a sociální ochrany pro všechny a zajištěním jejich dlouhodobého financování; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly skutečná opatření pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým podvodům jakožto důležitému prostředku ke snížení hospodářských nerovností a zlepšení výběru daňových příjmů v členských státech; |
|
11. |
zdůrazňuje význam lepšího začlenění sociálních cílů, sociálního pokroku, blahobytu a udržitelnosti do všech politik EU, zejména do rozpočtového plánování EU, což umožní zajistit soudržnost veřejných výdajů, investic a příjmů se sociálními a environmentálními cíli a určit potenciální sociální dopady rozhodování o rozpočtu; vyzývá Komisi, aby začlenila udržitelnost a dobré životní podmínky do roční strategie udržitelného růstu a doporučení pro jednotlivé země a aby při posuzování dopadů zohlednila sociální dopad politických opatření EU; zdůrazňuje, že je důležité posílit komplexní a integrovaný rámec v procesu evropského semestru se zvláštním zaměřením na nejzranitelnější a marginalizované skupiny společnosti; |
|
12. |
zdůrazňuje, že krize COVID-19 odhalila nedostatky v přístupu k sociální ochraně a jasně ukázala, že je důležité posílit větší odolnost, například zlepšením přiměřenosti a pokrytí systémů minimálního příjmu a důchodů a zjednodušením podmínek způsobilosti; |
|
13. |
je znepokojen nadměrným zadlužením v důsledku pandemie a jeho hospodářskými a sociálními důsledky a zdůrazňuje, že lidé a malé a střední podniky musí být chráněni před tím, aby se dostali do pasti nadměrného zadlužení; vyzývá k dalšímu zlepšení služeb v oblasti dluhového poradenství a ochrany před zadlužením a ke zvýšení finanční informovanosti; domnívá se, že pokud jde o úvěry v selhání uvedené ve sdělení Komise ze dne 2. června 2021, měly by být podpořeny evropské malé a střední podniky, pracovníci a domácnosti; konstatuje, že Nástroj pro oživení a odolnost nabízí příležitost v tomto směru podpořit oživení dalšími investicemi a reformami; zdůrazňuje, že je důležité přijmout politické nástroje k řešení toho, jak mohou nízkopříjmové domácnosti, které se potýkají s placením svých účtů a s penězi, přežít dopad pandemie a vyhnout se tomu, aby se dostaly do pasti chudoby; |
Evropský správní rámec na rok 2022 pro udržitelnost, sociální začleňování a blahobyt občanů
|
14. |
domnívá se, že v kontextu plánů pro oživení a odolnost, prudce rostoucího veřejného dluhu a nadcházející reformy Paktu o stabilitě a růstu a procesu semestru je návrh Parlamentu na přijetí paktu o udržitelném blahobytu a sociálním pokroku, který by stanovil povinné sociální a udržitelné cíle pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, aktuálnější než kdy jindy; v tomto ohledu se cíl udržitelného rozvoje č. 8 týkající se udržitelného růstu, zaměstnanosti a důstojné práce ukázal být hnacím motorem celé agendy OSN 2030; |
|
15. |
je přesvědčen, že udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění musí zajistit udržitelnou fiskální politiku ve střednědobém horizontu a že hospodářská a sociální opatření EU usilují o dlouhodobé oživení, díky němuž budou naše ekonomiky a společnosti udržitelnější, inkluzivnější, odolnější a lépe připravené na ekologickou a digitální transformaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že provádění akčního plánu evropského pilíře sociálních práv přispěje k posílení sociálního rozměru ve všech politikách Unie a pomůže zajistit inkluzivní oživení; |
|
16. |
zdůrazňuje, že větší hospodářská a sociální správa mezi členskými státy, zejména přechod k větší konvergenci daňových předpisů, by byla hybnou silou oživení; |
|
17. |
souhlasí s evropskými vedoucími představiteli, pokud jde o správu ekonomických a sociálních záležitostí v EU, že je třeba pravidelně hodnotit pokrok při plnění hlavních cílů pro rok 2030 a vzestupná konvergence na nejvyšší politické úrovni (26); domnívá se, že v rámci procesu přezkumu správy věcí veřejných zapojit stejně ministry práce a sociálních věcí a ministry hospodářství a financí, aby se v rámci mechanismu evropského semestru dostalo stejné hodnoty hospodářským a sociálním aspektům a otázkám zaměstnanosti; souhlasí s Radou, že provádění evropského pilíře sociálních práv posílí úsilí Unie o digitální, ekologickou a spravedlivou transformaci a přispěje k dosažení vzestupné sociální a hospodářské konvergence a k řešení demografických výzev a že sociální rozměr, sociální dialog a aktivní zapojení sociálních partnerů byly vždy jádrem vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství; domnívá se, že v rámci pro koordinaci politik evropského semestru musí být obnoven srovnávací přehled sociálních ukazatelů, aby bylo možné sledovat pokrok v těchto záležitostech a přizpůsobit srovnávací přehled situaci po pandemii i procesu Nástroje pro oživení a odolnost; |
|
18. |
zdůrazňuje, že pro budoucnost Evropské unie má zásadní význam politická orientace a přístup správy, jejichž cílem je postavit občany a jejich dobré životní podmínky do středu politického a rozhodovacího procesu; požaduje, aby Komise za tímto účelem předložila komplexní návrh, v němž bude podrobně popsán soubor konkrétních sociálních, ekologických a hospodářských cílů, které by měly odrážet příslušné závazky EU, a to mezinárodní i vlastní závazky, včetně závazků vyplývajících z usnesení Parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (27), cílů udržitelného rozvoje OSN, Pařížské dohody, cíle evropského právního rámce pro klima dosáhnout do roku 2050 neutrality skleníkových plynů a souvisejících průběžných cílů, Listiny základních práv Evropské unie, EPSR a závazku odstranit chudobu v Evropě do roku 2050 prostřednictvím právních předpisů EU; |
|
19. |
považuje za nezbytné navázat na prohlášení z roku 2016 nazvané „Nový začátek pro sociální dialog“ a přezkoumat způsoby, jak zajistit zapojení sociálních partnerů do řízení evropského semestru, které bylo dosud nedostatečné, a sdílet tak reformní cíle s pracovníky a podniky, a usnadnit tak jejich provádění; |
|
20. |
vítá společný návrh evropských sociálních partnerů na alternativní soubor ukazatelů pro měření pokroku v hospodářské, sociální, environmentální a klimatické politice, který doplňuje HDP jako měření blahobytu pro udržitelný růst podporující začlenění; domnívá se, že srovnávací přehled sociálních ukazatelů musí zahrnovat dodatečné ukazatele plně odrážející trendy a příčiny nerovností,; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit v tomto procesu zájmy nejzranitelnějších a marginalizovaných členů naší společnosti; zdůrazňuje, že sociální partneři musí být zapojeni do rozhodovacího procesu za účelem zahájení strategických opatření za účelem obnovy; domnívá se, že žádná opatření přijatá v tomto ohledu nesmí zasahovat do autonomie sociálních partnerů; |
|
21. |
zdůrazňuje nutnost měřit sociální dopad zhoršování životního prostředí a změny klimatu; vyzývá k ochraně práva na zdraví a zdravé životní prostředí na úrovni EU, neboť toto právo má zásadní význam pro to, aby bylo zajištěno uplatňování většiny ostatních základních práv (jako je právo na potraviny, přístřeší a práci) a pro dosažení inkluzivní transformace; |
Od ochrany k vytváření zelených, digitálních a kvalitních pracovních míst: potřeba ambiciózní evropské sociální agendy
|
22. |
naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že odbory budou mít přístup na pracoviště a k samotným pracovníkům, a to i v případech, kdy je práce vykonávána digitálně; zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby všichni pracovníci, včetně těch z digitální ekonomiky, měli právo na kolektivní vyjednávání a na kolektivní opatření; |
|
23. |
souhlasí s evropskými lídry, že vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti a nerovnostem v důsledku pandemie je důležité nasměrovat zdroje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí k posílení našich ekonomik, a zaměřit naše politické úsilí na rovný přístup ke kvalitním službám s cílem zlepšit rovné příležitosti, na zlepšování a vytváření kvalitních pracovních míst, podnikání, rozšiřování dovedností a rekvalifikaci a snižování chudoby a vyloučení; zdůrazňuje, že mimořádné zdroje, které jsou k dispozici na podporu oživení Evropy, jsou příležitostí, kterou nelze zmeškat; |
|
24. |
zdůrazňuje negativní dopad krize COVID-19 na evropský trh práce a z toho vyplývající bezprecedentní ztrátu pracovních míst, zejména ve strategických odvětvích, a s tím související nárůst chudoby a rozdílů v životní úrovni, které postihují zejména mladé lidi, ženy a pracovníky na pozicích s nízkou kvalifikací a s nejistým zaměstnáním; |
|
25. |
bere na vědomí, že se předpokládá, že členské státy dosáhnou předkrizové úrovně čtvrtletní produkce do konce roku 2022; zdůrazňuje, že pro udržitelné oživení je nezbytné, aby byla vytvořena kvalitní pracovní místa také pro pracovníky se střední a nízkou kvalifikací, a zejména pro ženy a mladé lidi, a aby současně byla geograficky rovnoměrně rozložena, aby se zabránilo nerovnováze mezi regiony, neboť se ukázalo, že tyto skupiny mají zásadní význam pro odolnost našich společností a ekonomik; je přesvědčen, že sociální partneři hrají klíčovou úlohu při předvídání vývoje trhů práce a při zajišťování hladkého přechodu pro pracovníky postižené strukturální změnou; domnívá se, že posílení struktur kolektivního vyjednávání na všech úrovních má zásadní význam pro vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst; |
|
26. |
zdůrazňuje, že základním předpokladem pro udržitelnou obnovu a sociální soudržnost je kvalitní vzdělání a dobře vzdělaná pracovní síla spolu se závazkem v oblasti výzkumu a inovací; poukazuje na to, že pracovníkům se střední a nízkou kvalifikací musí být dána možnost rekvalifikace a zvyšování kvalifikace; trvá na tom, že prioritou musí být udržitelné investice do kvalitní učňovské přípravy, účasti dospělých na celoživotním učení a odborné přípravy zaměstnanců; poukazuje na to, že hospodářské oživení podporující začlenění bude vyžadovat udržitelné veřejné a soukromé investice, které zajistí přístup k odborné přípravě nezaměstnaným a osobám s nízkou kvalifikací, aby získali certifikované základní dovednosti, odborné dovednosti a klíčové kompetence vedoucí ke kvalifikacím a kariérním změnám; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité posílit vzdělávací programy EU, sladit odbornou přípravu a vzdělávání s potřebami společnosti a hospodářství a podporovat zaměstnance a učitele, jakož i význam investic do digitální, zelené a sociální infrastruktury; zdůrazňuje, že provádění agendy EU v oblasti dovedností pro všechny má zásadní význam pro řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o co nejvyšší investice do cenově dostupného, přístupného a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy vysoké kvality, o posílení opatření na zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků, a to i pokud jde o digitální a průřezové dovednosti, a aby prosazovaly celoživotní učení, které pracovníky připraví na potřeby trhu práce na základě ekologické a digitální transformace; zdůrazňuje, že vzájemné uznávání kvalifikací je klíčem k překonání nedostatku dovedností a nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; |
|
27. |
vítá návrh Komise na posílení uplatňování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci mezi muži a ženami prostřednictvím transparentnosti odměňování a donucovacích mechanismů; vítá skutečnost, že tento návrh zavádí závazná opatření pro transparentnost odměňování; naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí těchto opatření s cílem předejít dalším nerovnostem na základě pohlaví; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly podnikání žen a usnadnily jim přístup k financování; vyzývá členské státy, aby bezodkladně odblokovaly jednání v Radě o směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech; |
|
28. |
zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby pracovníci v EU byli chráněni přiměřenými minimálními mzdami stanovenými právními předpisy nebo kolektivními smlouvami, a to v souladu s vnitrostátními tradicemi a postupy, a zajistit jim slušnou životní úroveň bez ohledu na to, kde pracují; vítá v tomto ohledu návrh směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, který předložila Komise a jehož cílem je zvýšit rozsah kolektivního vyjednávání, bojovat proti chudobě pracujících a zvýšit sociální konvergenci směrem nahoru; |
|
29. |
považuje za nezbytné navýšit finanční a lidské zdroje veřejných služeb zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby ve veřejných službách zaměstnanosti zavedly účinné mechanismy řízení výkonnosti s cílem posoudit dopad svých programů zaměřených na trh práce a prozkoumat možnosti zlepšení; vyzývá členské státy, aby vybavily své veřejné služby zaměstnanosti technologickými řešeními, která jim umožní účinněji zefektivnit přijímání uchazečů o zaměstnání a lépe posoudit a sladit jejich dovednosti; |
|
30. |
připomíná členským státům, že nezávislý život, kvalitní sociální služby a služby zaměstnanosti, přiměřená sociální ochrana a posílená sociální ekonomika jsou nezbytné pro důstojný život všech osob se zdravotním postižením, jak je zdůrazněno ve strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením; |
|
31. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím zvláštního systému monitorovaly vytváření kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích, včetně odvětví vytvořených z veřejných investic, přičemž součástí by měla být i zvláštní část věnovaná zeleným a digitálním pracovním místům a mělo by být zohledněno hledisko rovnosti žen a mužů a hledisko nediskriminace, a aby se dohodly na systému podmínek pro vytváření kvalitních a zelených pracovních míst pro společnosti, které usilují o přístup k veřejným prostředkům EU; vyzývá k podrobnému monitorování aktivních informačních opatření s cílem zajistit rovnou účast osob, které jsou nejvíce vzdáleny od kvalitních pracovních míst na trhu práce; zdůrazňuje, že přístup k veřejným prostředkům EU musí být podmíněn dodržováním práv pracovníků a kolektivních smluv; |
|
32. |
vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k nápravě nedostatečného přístupu k systémům sociální ochrany, zejména v návaznosti na doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (28); znovu vítá přijetí tohoto doporučení jako prvního kroku a závazek Komise posílit systémy sociální ochrany v Evropě, zdůrazňuje však, že je nezbytné, aby se všeobecný přístup k sociální ochraně stal skutečností, zejména v současné obtížné situaci; vyzývá Komisi, aby předložila regulační rámec EU zaměřený na posílení a zajištění důstojných pracovních podmínek, práv a přístupu k sociální ochraně pro pracovníky platforem a pracovníky s nestandardními smlouvami; |
|
33. |
vyzývá Komisi, aby aktualizovala svůj rámec pro zakládání a rozvoj družstev a podniků sociální ekonomiky, které ze své podstaty kladou větší důraz na spravedlivé pracovní podmínky a posílení postavení pracovníků; |
|
34. |
zdůrazňuje, že pokud chce EU v tomto procesu vést udržitelné a inkluzivní celosvětové oživení, modernizaci našich hospodářství a zajištění kvalitních pracovních míst, musí být vytvořeny miliony dobře placených pracovních míst, a to i pro středně a nízko kvalifikované pracovníky, a současně je třeba zajistit vzestupnou sociální a hospodářskou konvergenci a rovné příležitosti pro všechny, aby měl každý možnost přispět ke společnému evropskému projektu; trvá na tom, že je zapotřebí více investic do zelené, digitální a sociální infrastruktury, veřejných služeb, vzdělávání a sociálních služeb a do výzkumu, inovací a technologií s nulovými emisemi uhlíku, s přihlédnutím ke zvláštní povaze mikropodniků a malých a středních podniků, které jsou klíčovými aktéry evropské hospodářské struktury, s cílem co nejlépe využít jejich inovativní potenciál a zároveň zlepšit přístup malých a středních podniků k veřejnému a soukromému financování a zajistit udržitelné investice podporující růst; vyzývá k posílení sociálního a udržitelného rozměru průmyslové strategie se zvláštním zaměřením na kvalitní zaměstnanost a strategické hodnotové řetězce v EU; |
|
35. |
je znepokojen závažnými dopady krize COVID-19 na sociální oblast a jejími důsledky pro zaměstnanost, zejména mladých lidí; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že každý mladý Evropan bude mít přístup ke vzdělání, odborné přípravě a na pracovní trh; vyzývá členské státy a Komisi, aby upřednostňovaly boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, v neposlední řadě v souvislosti s nástrojem pro oživení iniciativy NextGenerationEU, aby plně využívaly finančních nástrojů, jako je záruka pro mladé lidi a evropské programy, jako je Erasmus+, a aby přijaly vhodná opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí a ke zlepšení jejich zaměstnatelnosti; zdůrazňuje dále, že v reakci na důsledky krize COVID-19 pro zaměstnanost by mohly být uvolněny prostředky z nového Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům; vyzývá proto členské státy, aby urychleně předložily Komisi žádosti o financování podpory evropských pracovníků, kteří přišli o práci v důsledku pandemie COVID-19, díky které by se mohli přeškolit, rekvalifikovat a opětovně začlenit na trh práce; |
|
36. |
podtrhuje význam mobility pracovních sil uvnitř EU a zdůrazňuje skutečnost, že volný pohyb pracovníků přispívá k hospodářskému růstu a soudržnosti v Unii a vytváří pracovní příležitosti; zdůrazňuje dále, že pracovní mobilita musí jít ruku v ruce se spravedlivými a společnými pravidly založenými na zásadě rovného zacházení; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby sledovala provádění a prosazování pravidel týkajících se volného pohybu pracovníků; vyzývá Komisi, aby analyzovala odliv mozků v některých regionech a odvětvích a aby podpořila mobilní pracovníky zajištěním spravedlivé mobility a posílením přenositelnosti práv a nároků; vyzývá členské státy, aby se plně zavázaly k digitalizaci veřejných služeb s cílem usnadnit spravedlivou pracovní mobilitu, zejména pokud jde o koordinaci systémů sociálního zabezpečení; žádá proto Komisi, aby předložila ambiciózní návrh digitálního průkazu sociálního zabezpečení EU; |
|
37. |
zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala, že je nutné vypracovat společný přístup EU ke zdraví, včetně zdraví na pracovišti; vyzývá k vytvoření evropské zdravotní unie, která by měla být založená na zásadách solidarity, strategické autonomie a spolupráce a zajistit, aby se hledisko veřejného zdraví stalo jádrem vytváření a provádění všech politik a činností EU, jak je zakotveno ve Smlouvách, včetně systematických hodnocení dopadu všech příslušných politik na zdraví; vítá ambiciózní cíl „nulového úmrtí v souvislosti s prací“ v novém strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci; znovu připomíná, že je třeba zahrnout látky toxické pro reprodukci do oblasti působnosti směrnice o karcinogenech a mutagenech (29) a zařadit do přílohy 1 této směrnice nebezpečné léčivé přípravky, aby byli zdravotničtí pracovníci lépe chráněni; |
|
38. |
připomíná, že zásada 15 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který zajišťuje přiměřený příjem, a že každý ve stáří má právo na zdroje, které zaručují důstojný život; |
Synergie mezi semestrem a národními plány na podporu oživení a odolnosti
|
39. |
zdůrazňuje, že v národních plánech na podporu oživení a odolnosti se musí zohlednit pouze doporučení pro jednotlivé země, která přispívají k dosažení sociálních cílů stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a že v případě národních plánů na podporu oživení a odolnosti musí být doporučení pro jednotlivé země vykládána způsobem, který přispívá k dosažení sociálních cílů nařízení, včetně hospodářské, sociální a územní soudržnosti; trvá na tom, aby národní plány na podporu oživení a odolnosti v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost přispívaly k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN, k provádění strategie růstu EU stanovené v Zelené dohodě a k plnění zásad evropského pilíře sociálních práv; připomíná, že cyklus evropského semestru pro rok 2021 byl dočasně upraven tak, aby umožňoval spuštění Nástroje pro oživení a odolnost; požaduje, aby Komise byla v sociální oblasti ambicióznější a zajistila soulad mezi doporučeními pro jednotlivé země a obecnými a specifickými cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; |
|
40. |
připomíná, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by reformy a investice „měly vést k vytvoření kvalitních a stabilních pracovních míst [a] k začlenění a integraci znevýhodněných skupin“; |
|
41. |
zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je podporovat vytváření vysoce kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje, že reformy trhu práce zahrnuté do národních plánů na podporu oživení a odolnosti musí přispět ke zlepšení kvality pracovních míst; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu reforem trhu práce v národních plánech na podporu oživení a odolnosti, co se týče této konkrétní otázky; připomíná, že v článku 152 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoveno, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a uznává jejich samostatnost; varuje, že Komise by neměla žádným způsobem zasahovat do procesu vnitrostátního sociálního dialogu prováděného v rámci reforem národních plánů na podporu oživení a odolnosti; |
|
42. |
vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů evropského semestru, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností a rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o pokroku a pro monitorování a hodnocení národních plánů na podporu oživení a odolnosti, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament se bude podrobně zabývat aktem v přenesené pravomoci, který Komise v této věci předloží, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky; |
|
43. |
trvá na tom, že sociální dialog je klíčový pro zajištění účinných reforem a investic, zejména v odvětvích, která se výrazně změní z důvodu transformací; zdůrazňuje, že pro jejich úspěch je rozhodující přiměřené zapojení zúčastněných stran, jako jsou vnitrostátní parlamenty, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnost, do přípravy a provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti; |
|
44. |
poukazuje na to, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí být rovnost žen a mužů zohledněna při přípravě a provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti a že podávání zpráv a zohledňování rovnosti žen a mužů nelze směšovat se sociálním sledováním a sociálními investicemi; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů si zaslouží vlastní metodiku začleňování do rámce Nástroje pro oživení a odolnost, a připomíná, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) vypracoval vhodnou metodiku; zdůrazňuje, že podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost mají pro zajištění rovnosti žen a mužů, posílení hospodářského postavení žen, budování odolných společenství, boj proti nejistým podmínkám v odvětvích, v nichž dominují ženy, podporu tvorby kvalitních pracovních míst a pro předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení a zvýšení hrubého domácího produktu zásadní význam také investice do solidní pečovatelské infrastruktury, jelikož umožňují, aby se více žen podílelo na placené práci; |
|
45. |
vyzývá k vytvoření evropské strategie v oblasti péče, včetně silného genderového rozměru, která by měla zaujmout celostní a celoživotní přístup k péči a zároveň stanovit konkrétní opatření a opatření pro formální i neformální pečovatele i pro neplacenou pečovatelskou činnost; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vyměňovaly si osvědčené postupy týkající se toho, jak podpořit společenské skupiny se zvláštními potřebami v oblasti péče, jak začlenit období strávená pečovatelskými povinnostmi do důchodových systémů, s cílem odstranit rozdíly ve výši důchodů žen a mužů; poukazuje na to, že podle nadace Eurofound se podíl pracovníků v oblasti dlouhodobé péče v posledním desetiletí zvýšil o třetinu, což je v ostrém kontrastu s trvale nízkými mzdami, které pobírají; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby pečovatelé dostávali důstojnou mzdu, neboť mzdy v oblasti dlouhodobé péče a dalších sociálních služeb jsou v současné době o 21 % nižší než je průměr (30); vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se zprávou o dlouhodobé péči z roku 2021 provedly reformy, které se „zaměří na společné cíle zajištění kvalitní dlouhodobé péče, která bude přístupná a cenově dostupná pro všechny a bude poskytována finančně udržitelným způsobem“; vyzývá k účinné aktivní politice v oblasti trhu práce a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem s cílem dále lidem zaručit soukromý a rodinný život, a to i prostřednictvím provedení a uplatňování směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (31), jakož i návrhu doporučení Rady o poskytování péče; |
|
46. |
zdůrazňuje, že vyšší investice do zdravotní a sociální péče, včetně mezd, pracovních podmínek a odborné přípravy pracovníků, mají zásadní význam pro zlepšení náboru a udržení zaměstnanců a pro zajištění dostatečného počtu zaměstnanců a služeb, které odpovídají potřebám těchto odvětví; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že značné množství investic ve vnitrostátních plánech obnovy a odolnosti bude věnováno na zlepšení veřejné zdravotní péče, včetně pracovních podmínek a počtu zaměstnanců, potřeb v oblasti odborné přípravy a zvýšení klíčových služeb, konsolidace poskytování základní péče a podpory dlouhodobé péče a dalších veřejných sociálních služeb; trvá na tom, že nedostatky zjištěné v zátěžových testech zdravotnictví a sociálního sektoru je třeba řešit prostřednictvím národních programů reforem, příštího programu EU pro zdraví (EU4Health) a prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země týkajících se těchto odvětví; |
|
47. |
zdůrazňuje, že investiční mezera v oblasti cenově dostupného bydlení činí 57 miliard EUR ročně; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatek přiměřeného a cenově dostupného sociálního bydlení, které by pokrylo potřeby obyvatel a snížilo míru příliš vysokých nákladů na bydlení; vyzývá Komisi, aby tento cíl zahrnula do doporučení pro jednotlivé země; vyzývá v této souvislosti k reformě rámce pro správu ekonomických záležitostí, který by členským státům umožnil provést požadované ekologické a sociální veřejné investice, včetně investic souvisejících s rozvojem a zlepšováním sociálního, veřejného, cenově dostupného a energeticky účinného bydlení; zdůrazňuje, že bezdomovectví je jednou z nejextrémnějších forem sociálního vyloučení; vítá spuštění evropské platformy pro boj proti bezdomovectví a její konečný cíl, jímž je skoncovat s bezdomovectvím do roku 2030; vyzývá členské státy, aby přijaly ambiciózní vnitrostátní strategie s odpovídajícím financováním na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, které budou založeny na zásadě „bydlení především“, která bude podporovat prevenci bezdomovectví a poskytovat přístup k přiměřenému, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní strategii boje proti chudobě; |
|
48. |
připomíná, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví, že by mělo být zaručeno začlenění rovných příležitostí pro všechny do přípravy a provádění národních plánů pro oživení a odolnost, což je řádně vysvětleno rostoucími nerovnostmi v několika členských státech EU; vyzývá Komisi, aby za pomoci příslušných organizací občanské společnosti a orgánů pro rovné zacházení v členských státech kladla za tímto účelem zvláštní důraz na monitorování provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti; |
|
49. |
zdůrazňuje, že digitální a ekologická transformace a investice by měly být rovněž posuzovány ze sociálního hlediska, aby se zabránilo zničení pracovních míst nebo narušení trhu práce, polarizaci zaměstnanosti v důsledku zničení středně kvalifikovaných pracovních míst a aby se zajistilo, že digitalizace a procesy ekologické transformace společností nebudou využívány jako záminka pro strategie snižování nákladů na úsporu práce; |
|
50. |
zdůrazňuje, že sociální dialog a kolektivní vyjednávání jsou klíčovými nástroji zaměstnavatelů a odborových svazů k zajištění spravedlivých mezd a pracovních podmínek a že silné systémy kolektivního vyjednávání zvyšují odolnost členských států v době hospodářské krize; |
|
51. |
požaduje, aby dohled nad semestrem zahrnoval sledování mobility pracovníků a dodržování práv pracovníků, zejména pak sezónních pracovníků; |
o
o o
|
52. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) https://ec.europa.eu/info/publications/european-economic-forecast-spring-2021_en
(2) https://www.oecd-ilibrary.org/sites/edfbca02-en/index.html?itemId=/content/publication/edfbca02-en
(3) https://www.2021portugal.eu/en/porto-social-summit/porto-social-commitment
(4) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/05/08/the-porto-declaration/
(5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0288.
(6) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId =89&furtherNews=yes&newsId=9834
(7) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24.
(8) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.
(9) https://cor.europa.eu/en/engage/studies/Documents/Partnership_2021.pdf
(10) https://www.eesc.europa.eu/en/agenda/our-events/events/european-semester-annual-conference-2021
(11) https://www.eesc.europa.eu/en/sections-other-bodies/other/ad-hoc-group-european-semester/civil-society-and-recovery-and-resilience-plans
(12) https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2021/covid-19-implications-for-employment-and-working-life
(13) https://www.eurofound.europa.eu/cs/publications/report/2021/living-working-and-covid-19-update-april-2021-mental-health-and-trust-decline-across-eu-as-pandemic
(14) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ SR21_10/SR_Gender_mainstreaming_CS.pdf
(15) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8396
(16) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR18_09/SR_PPP_CS.pdf
(17) https://undocs.org/A/HRC/47/36/Add.1
(18) https://ec.europa.eu/info/publications/european-economic-forecast-spring-2021_cs
(19) https://www.eurofound.europa.eu/nb/publications/report/2021/covid-19-implications-for-employment-and-working-life
(20) https://www.ecb.europa.eu/pub/economic-bulletin/html/eb202103.cs.html
(21) https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/unpaid-care-and-housework
(22) https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/22189434-395d-11eb-b27b-01aa75ed71a1
(23) https://www.fes.de/en/politik-fuer-europa/on-the-corona-frontline
(24) https://www.epsu.org/sites/default/files/article/ files/Position%20of%20EPSU%20on%20lessons%20learnt_final.pdf
(25) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_19_6770?utm_campaign=58ca6a2173a6a3222e01b7f2&utm_content=5df9bbf40f09e4000147a897&utm_medium=smarpshare&utm_source=generic
(26) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/05/08/the-porto-declaration/
(27) Přijaté texty, P9_TA(2020)0371.
(28) Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1.
(29) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.
(30) https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/unpaid-care-and-housework