EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.4.2023
COM(2023) 240 final
PŘÍLOHY
návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.4.2023
COM(2023) 240 final
PŘÍLOHY
návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97
PŘÍLOHA I
Kritéria pro stanovení technické trajektorie pro členské státy s veřejným dluhem nad referenční hodnotou 60 % HDP nebo schodkem veřejných financí nad referenční hodnotou 3 % HDP
Pro členské státy, jejichž veřejný dluh přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje referenční hodnotu 3 % HDP, má technická trajektorie zajistit, aby:
a)nejpozději do konce období korekce byla desetiletá trajektorie dluhu bez dalších rozpočtových opatření věrohodně sestupná nebo zůstala na obezřetné úrovni;
b)během stejného období deseti let byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto hodnotou udržován bez dalších rozpočtových opatření;
c)v letech, kdy se očekává, že dotčený členský stát bude mít schodek vyšší než referenční hodnotu 3 % HDP, a toto překročení není těsné a dočasné, byla technická trajektorie rovněž v souladu s doporučenou hodnotou uvedenou v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku ve znění nařízení [X];
d)úsilí o korekci nebylo odkládáno na poslední roky období korekce, tj. aby úsilí o fiskální korekci v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu bylo alespoň úměrné celkovému úsilí v průběhu celého období korekce;
e)poměr veřejného dluhu na konci plánovacího horizontu byl nižší než poměr veřejného dluhu v roce předcházejícím začátku technické trajektorie a
f)růst vnitrostátních čistých výdajů zůstal v horizontu plánu průměrně zpravidla nižší než střednědobý růst výkonu.
PŘÍLOHA II
Informace, které mají být poskytnuty v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech
Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje tyto informace:
a)Vnitrostátní dráhu čistých výdajů uvedenou v článku 11. Další rozpočtové proměnné, které jsou mimo kontrolu veřejné správy a které jsou součástí definice čistých výdajů podle článku 2, spočívají ve výdajích na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, a v cyklických prvcích výdajů na dávky v nezaměstnanosti.
b)Předpokládaný vývoj růstu veřejných příjmů při nezměněné politice.
c)Předpokládaný vývoj poměru veřejného dluhu.
d)Informace o implicitních závazcích souvisejících se stárnutím a o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mj. vládní záruky, úvěry se selháním a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu, potenciální výdaje a závazky vyplývající ze soudních řízení a v co největší možné míře i informace o podmíněných závazcích spojených s katastrofami a klimatem.
e)Hlavní předpoklady týkající se očekávaného hospodářského vývoje a hlavních ekonomických proměnných, které jsou důležité pro zajištění souladu se směřováním veřejného dluhu směrem k obezřetné úrovni a udržení schodku veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % HDP.
f)V případě, že členský stát použije předpoklady uvedené v písmenu e), které se liší od předpokladů Komise pro období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu a pro následující období deseti let bez dalších rozpočtových opatření, náležité vysvětlení a odůvodnění těchto rozdílů na základě řádných ekonomických argumentů.
g)Rozbor otázky, jak by změny hlavních hospodářských předpokladů ovlivnily stav rozpočtu a dluhu členského státu.
h)Případně patřičně podložené důvody (s příslušnými řádnými a ověřitelnými ekonomickými argumenty) pro odchýlení od technické trajektorie předložené Komisí.
i)Reformní a investiční priority, které reagují na hlavní výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země, s přihlédnutím k aktuálnímu stavu provádění těchto doporučení.
j)Celkové výdaje na veřejné investice, jakož i reformy a výdaje na veřejné investice zaměřené na společné priority Unie uvedené v příloze VI.
k)Případně informace o konkrétním, časově vymezeném a ověřitelném souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce podle článku 13, časový plán jeho provádění a řádné ekonomické argumenty, že tento soubor reformních a investičních závazků splňuje kritéria podle článku 13 s přihlédnutím k posuzovacím kritériím uvedeným v příloze VII.
l)Vyčíslení, v největší možné míře, očekávaných dopadů reforem a investic uvedených v písmenu k) na udržitelnost veřejných financí, růst a zaměstnanost, v příslušných případech v souladu se společně dohodnutými metodikami.
m)Střednědobý dopad na rozpočet a dopad na potenciální střednědobý růst v případě reformních a investičních závazků, které jsou uvedeny v písmenu k), je-li to možné.
n)V příslušných případech reformy a investice k nápravě zjištěných makroekonomických nerovnováh v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze.
o)Plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů na období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu.
p)V případě členských států, které mají nízký veřejný dluh, ale vysoké implicitní závazky v důsledku stárnutí populace, by trajektorie vnitrostátních čistých výdajů a reformy obsažené v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech měly náležitě zohlednit výzvy spojené s dlouhodobou udržitelností veřejných financí.
q)Informace o konzultacích se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami v souvislosti s přípravou plánu.
PŘÍLOHA III
Informace, které mají členské státy poskytnout ve výročních zprávách o pokroku
Členské státy ve své výroční zprávě o pokroku předloží tyto informace:
a)Porovnání plánovaných čistých výdajů na základě dráhy čistých výdajů stanovené Radou a čistých výdajů na základě údajů o reálných výsledných hodnotách.
b)Srovnání projekcí hlavních ekonomických proměnných předložených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu od počátku jeho platnosti s údaji o reálných výsledných hodnotách těchto proměnných, jakož i důsledky pro dodržení dráhy čistých výdajů stanovené Radou a důsledky pro předpokládaný vývoj poměru veřejného dluhu uvedený v tomto plánu.
c)Analýza provádění diskrečních opatření na straně příjmů v předchozím roce.
d)Pokrok v plnění závazků týkajících se reforem a investic obsažených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu a plánované plnění těchto závazků v následujícím roce v rámci informací, které mají být poskytnuty v souladu s přílohou II písm. i) a j) a v příslušných případech písm. k) a n).
e)Informace pro následující rok o tom, jak hodlá členský stát reagovat na doporučení pro danou zemi z předchozího roku, v příslušném případě včetně doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny.
f)Po dobu trvání Nástroje pro oživení a odolnost informace o pokroku v provádění plánu pro oživení a odolnost za účelem splnění požadavků na podávání zpráv dvakrát ročně v rámci evropského semestru, jak je stanoveno v článku 27 nařízení (EU) 2021/241.
g)Informace o vývoji podmíněných závazků vykázaných v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu a uvedených v příloze II písm. d) a v příslušných případech také implicitních závazků souvisejících se stárnutím a informace o těchto podmíněných a implicitních závazcích pro následující rok.
h)Hlavní předpoklady o očekávaném hospodářském vývoji a hlavních ekonomických proměnných pro následující léta období korekce, včetně poměru veřejného dluhu.
i)Projekce veřejných výdajů a příjmů a jejich hlavních složek, včetně veřejných investičních výdajů, na následující léta období korekce při nezměněných politikách.
j)Plánované veřejné výdaje a příjmy v procentuálním vyjádření k HDP a jejich hlavní složky pro následující léta období korekce s přihlédnutím k dráze čistých výdajů stanovené Radou.
k)Popis a vyčíslení opatření na straně výdajů a příjmů, která mají být provedena k překlenutí rozdílu mezi projekcemi při nezměněných politikách týkajícími se výdajů a příjmů uvedených v písmenu i) a plánovanými výdaji a příjmy uvedenými v písmenu j).
l)Analýza vývoje makroekonomické nerovnováhy zjištěné v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a v příslušných případech analýza dopadu na tuto nerovnováhu, který má provádění příslušných reforem a investic uvedených v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu v souladu s přílohou II písm. n).
m)Informace o opatřeních přijatých v reakci na varování ze strany Komise nebo doporučení Rady podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
n)Informace o vývoji na trhu práce a v oblasti dovedností a sociální politiky a o provádění přijatých politických opatření, která podporují vzestupnou sociální konvergenci mezi členskými státy směrem k lepším pracovním a životním podmínkám v souladu se zásadami evropského pilíře sociálních práv a hlavními směry politik zaměstnanosti podle článku 148 Smlouvy o fungování EU. Zahrnuje to očekávaný dopad opatření ve vztahu k pokroku při plnění vnitrostátních cílů v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030.
o)Posouzení vyhotovené nezávislými fiskálními institucemi podle článku 22.
PŘÍLOHA IV
Fungování kontrolního účtu
Na kontrolním účtu každého členského státu uvedeném v článku 21 se zaznamená debet, pokud jsou skutečné čisté výdaje členského státu v daném roce nad úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.
Na kontrolním účtu se zaznamená kredit, pokud jsou skutečné čisté výdaje členského státu v daném roce pod úrovní dráhy čistých výdajů stanovené Radou.
Kumulované saldo kontrolního účtu v daném období je součtem ročních debetů a kreditů zaúčtovaných během tohoto období.
PŘÍLOHA V
Metodika posuzování věrohodnosti Komisí
Metodika posuzování věrohodnosti podle článku 8 vychází z následujících podmínek:
·poměr veřejného dluhu by měl klesat nebo zůstat na obezřetné úrovni podle deterministických scénářů rámce Komise pro střednědobé projekce veřejného dluhu popsaných v Monitoru udržitelnosti zadlužení 2022,
·riziko, že se poměr veřejného dluhu během pěti let následujících po období korekce v rámci národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nesníží, je dostatečně nízké. Riziko se posuzuje pomocí stochastické analýzy Komise.
PŘÍLOHA VI
Společné priority Unie
Společnými prioritami Unie podle čl. 12 písm. b) jsou:
a)Zelená dohoda pro Evropu 1 , včetně přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050 2 a převedení na vnitrostátní úroveň prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;
b)evropský pilíř sociálních práv 3 včetně souvisejících cílů v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030;
c)politický program Digitální dekáda 2030 4 , který se na vnitrostátní úrovni odráží v národních strategických plánech pro digitální dekádu;
d) Strategický kompas pro bezpečnost a obranu – Za Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti 5 .
PŘÍLOHA VII
Rámec pro posouzení souboru reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce
1.Oblast působnosti
Tento rámec pro posouzení slouží:
–jako základ pro Komisi za účelem posouzení, zda soubor reforem a investičních závazků obsažených v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech, které jsou podkladem pro prodloužení jejich období korekce, splňuje kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2. Tento rámec pro posouzení tedy představuje základ pro uplatňování posuzovacích kritérií podle čl. 13 odst. 2 s cílem zajistit spravedlivý a transparentní proces,
–jako základ za účelem posouzení, zda každý z těchto reformních a investičních závazků splňuje podmínky stanovené v čl. 13 odst. 3. Tento rámec pro posouzení tedy také představuje základ pro uplatňování podmínek uvedených v čl. 13 odst. 3 za stejným účelem.
2.Posuzovací kritéria
V souladu s čl. 13 odst. 2 musí být soubor reforem a investičních závazků zahrnutých do národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, úměrný míře výzev týkajících se veřejného dluhu zjištěných v poslední aktualizaci Monitoru udržitelnosti zadlužení a výzev týkajících se střednědobého růstu v daném členském státě. V případě členských států, u nichž jsou výzvy týkající se veřejného dluhu spojeny s významnými výzvami týkajícími se střednědobého růstu, se očekává, že soubor reforem a investic bude rovněž řešit překážky střednědobého růstu.
Soubor reforem a investičních závazků musí v souhrnu splňovat tato kritéria:
2.1Soubor reformních a investičních závazků podporuje růst
–Očekává se, že soubor reformních a investičních závazků bude na základě důvěryhodných, dobře zdokumentovaných a obezřetných předpokladů znamenat výrazné a udržitelné posílení růstového potenciálu hospodářství dotčeného členského státu.
2.2Soubor reformních a investičních závazků podporuje udržitelnost veřejných financí
–Očekává se, že soubor reformních a investičních závazků povede ve střednědobém horizontu k výraznému strukturálnímu zlepšení veřejných financí, a to strukturálním snížením veřejných výdajů nebo zvýšením veřejných příjmů dotčeného členského státu.
2.3Soubor reformních a investičních závazků řeší priority Unie uvedené v příloze VI
–Soubor reformních a investičních závazků významně přispívá alespoň k jedné z priorit Unie uvedených v příloze VI.
2.4 Soubor reformních a investičních závazků v souhrnu reaguje na příslušná doporučení pro danou zemi, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze
–Očekává se, že soubor příslušných reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, bude v souhrnu reagovat na výzvy uvedené v příslušných doporučeních pro danou zemi, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, s přihlédnutím k rozsahu a míře výzev, jimž daná země čelí, a případně k závazkům přijatým v rámci plánů pro oživení a odolnost.
2.5 Soubor reformních a investičních závazků zajišťuje, aby celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů byla po dobu platnosti národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu vyšší než střednědobá úroveň před obdobím platnosti tohoto plánu
–Zda je plánovaná úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů po dobu platnosti plánu vyšší než střednědobá úroveň před začátkem platnosti plánu.
Kromě toho by každý z reformních a investičních závazků členských států, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, měl být dostatečně podrobný, předsunutý, časově vymezený a ověřitelný.
–Popis reformních a investičních závazků je jasný a obsahuje podrobnosti o každé reformě a investici, což Komisi umožňuje posoudit kritéria v bodech 2.1–2.5, včetně jejich provádění a sledování,
–reformy budou provedeny během období platnosti plánu,
–investice budou realizovány nejpozději do konce období korekce,
–národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje jasné a realistické, relevantní a spolehlivé ukazatele, které umožňují ověřit pokrok při účinném provádění reformních a investičních závazků.