<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑340/16</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62016CJ0340</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:576">EU:C:2017:576</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>7</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>7</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20170720">20. 7. 2017</DATE> – VĚC C 340/16</P><P>MMA IARD</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek soudního dvora</HT> (třetího senátu)</P><P><DATE ISO="20170720">20. července 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Soudní spolupráce v občanských věcech</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 44/2001</KEYWORD><KEYWORD>Článek 9 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Článek 11 odst. 2</KEYWORD><KEYWORD>Soudní příslušnost ve věcech pojištění</KEYWORD><KEYWORD>Přímá žaloba podaná poškozeným proti pojistiteli</KEYWORD><KEYWORD>Žaloba zaměstnavatele poškozeného, který je veřejnoprávní institucí a zákonným postupníkem nároků svého zaměstnance, podaná proti pojistiteli zúčastněného vozidla</KEYWORD><KEYWORD>Postoupení</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑340/16,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) ze dne <DATE ISO="20160525">25. května 2016</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20160616">16. června 2016</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Landeskrankenanstalten-Betriebsgesellschaft – KABEG</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Mutuelles du Mans assurances – MMA IARD SA,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),</P><P>ve složení L. Bay Larsen, předseda senátu, M. Vilaras, J. Malenovský, M. Safjan (zpravodaj) a D. Šváby, soudci,</P><P>generální advokát: M. Bobek,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za Landeskrankenanstalten-Betriebsgesellschaft – KABEG H. H. Toriserem, Rechtsanwalt,</P></ITEM><ITEM><P>za <HT TYPE="BOLD">Mutuelles du Mans assurances – MMA</HT> IARD SA M. Angererem, Rechtsanwalt,</P></ITEM><ITEM><P>za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s F. Di Matteem, avvocato dello Stato,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi M. Heller a M. Wilderspinem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20170518">18. května 2017</DATE>,</VISA></GR.VISA><?PAGE NO="2"?><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P>Rozsudek</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="012" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 12, s. 1</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Landeskrankenanstalten-Betriebsgesellschaft – KABEG (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>KABEG<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>), veřejnoprávní institucí se sídlem v Klagenfurtu am Wörthersee (Rakousko), která provozuje zdravotnická zařízení, a Mutuelles du Mans assurances – MMA IARD SA (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>MMA IARD<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>), pojišťovnou se sídlem ve Francii, ve věci návrhu na náhradu škody podaného KABEG, která jí vznikla na základě pokračujícího vyplácení platu jednomu z jejích zaměstnanců během období dočasné pracovní neschopnosti, jež následovala po dopravní nehodě, k níž došlo v Itálii a jejímiž účastníky byli tento zaměstnanec a motorové vozidlo, které bylo kryto pojištěním občanskoprávní odpovědnosti uzavřeným u MMA IARD.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Právní rámec</P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Nařízení č. 44/2001</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Body 11 až 13 odůvodnění nařízení č. 44/2001 zněly:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>(11)</NO.P><TXT>Pravidla pro určení příslušnosti musí být vysoce předvídatelná a založená na zásadě, podle které je příslušnost obecně založena na místě bydliště žalovaného, a musí být na tomto základě vždy určitelná [příslušnost na tomto základě musí být dána vždy], kromě několika přesně určených případů, kdy předmět sporu nebo smluvní volnost stran opravňuje k použití odlišného určujícího hlediska [hraničního určovatele]. Sídlo právnické osoby musí být v nařízení samostatně vymezeno tak, aby společná pravidla byla přehlednější a zamezilo se sporům o příslušnost.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(12)</NO.P><TXT>Kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a právním sporem nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(13)</NO.P><TXT>Pokud se týče pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, měla by být slabší strana chráněna pravidly pro určení příslušnosti, která jsou jejím zájmům příznivější než obecná pravidla.<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Pravidla pro určení příslušnosti upravená nařízením č. 44/2001 se nacházela v jeho kapitole II, která byla tvořena články 2 až 31.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 2 odst. 1 tohoto nařízení, který byl součástí oddílu 1 uvedené kapitoly II, nadepsaného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Obecná ustanovení<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, zněl následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 1 uvedeného nařízení, který se nacházel v témže oddílu 1, stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>Osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Oddíl 3 kapitoly II téhož nařízení byl nadepsán <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>Příslušnost ve věcech pojištění<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>. Obsahoval články 8 až 14 nařízení č. 44/2001.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Článek 8 tohoto nařízení zněl:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>Ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a čl. 5 bod 5.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Článek 9 odst. 1 uvedeného nařízení stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>Pojistitel, který má bydliště v některém členském státě, může být žalován:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>u soudů členského státu, v němž má bydliště, nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>v jiném členském státě v případě žaloby podané pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou u soudu místa bydliště žalobce […]</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Článek 10 téhož nařízení zněl následovně:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/>Ve věcech pojištění odpovědnosti nebo pojištění nemovitostí může být pojistitel kromě toho žalován u soudu místa, v němž nastala škodná událost. Totéž platí, jsou-li v téže pojistné smlouvě pojištěny a stejnou škodní událostí postiženy movité věci i nemovitosti.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 11 odst. 2 nařízení č. 44/2001 stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Na žalobu, kterou poškozený podává přímo proti pojistiteli, se použijí články 8, 9 a 10, je-li taková přímá žaloba přípustná.<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Nařízení č. 44/2001 bylo zrušeno článkem 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne <DATE ISO="20121212">12. prosince 2012</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="351" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2012">Úř. věst. 2012, L 351, s. 1</REF.DOC.OJ>). Na základě čl. 81 druhého pododstavce nařízení č. 1215/2012 se však toto nařízení použije až ode dne <DATE ISO="20150110">10. ledna 2015</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="4"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2009/103/ES</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne <DATE ISO="20090916">16. září 2009</DATE> o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="263" PAGE.FIRST="11" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 263, s. 11</REF.DOC.OJ>), nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>Povinné pojištění vozidel<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>Každý členský stát přijme s přihlédnutím k článku 5 veškerá vhodná opatření, aby zajistil, že občanskoprávní odpovědnost z provozu vozidel, která mají obvyklé stanoviště na jeho území, je kryta pojištěním.</ALINEA><ALINEA>Rozsah pojistné odpovědnosti a podmínky pojistného krytí se určí na základě opatření uvedených v prvním pododstavci.</ALINEA><?PAGE NO="4"?><ALINEA><P>Každý členský stát je povinen přijmout veškerá vhodná opatření, aby pojistná smlouva kryla také:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>podle právních předpisů platných v ostatních členských státech jakoukoli věcnou škodu nebo škodu na zdraví způsobenou na území těchto států;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>jakoukoli věcnou škodu nebo škodu na zdraví, kterou utrpí státní příslušníci členských států během přímé cesty mezi dvěma územími, na něž se vztahuje Smlouva, neexistuje-li národní kancelář pojistitelů odpovědná za území, kterým projíždějí; v tom případě je věcná škoda nebo škoda na zdraví kryta podle právních předpisů o povinném pojištění platných v členském státě, na jehož území má vozidlo obvyklé stanoviště.</TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA><ALINEA>Pojištění uvedené v prvním pododstavci musí povinně zahrnovat jak věcné škody, tak škody na zdraví.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Článek 18 této směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>Přímý nárok<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>, zní:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>Členské státy zajistí, aby poškození v důsledku nehod způsobených vozidlem krytým pojištěním podle článku 3 měli přímý nárok vůči pojišťovně pojišťující osoby [osobu], která odpovídá za škodu, pro případ občanskoprávní odpovědnosti.<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>Spor v původním řízení a předběžné otázky</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Účastníky dopravní nehody, ke které došlo v Itálii dne <DATE ISO="20110326">26. března 2011</DATE>, byli jakožto cyklista zaměstnanec KABEG s bydlištěm v Rakousku a motorové vozidlo kryté pojištěním občanskoprávní odpovědnosti sjednaným u MMA IARD. Uvedený zaměstnanec utrpěl následkem této nehody různá zranění.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>KABEG podala k Landesgericht Klagenfurt (zemský soud v Klagenfurtu, Rakousko) návrh, aby byla MMA IARD uložena náhrada škody ve výši <FT TYPE="DECIMAL">15505,64</FT> eura spolu s úroky a náklady řízení. KABEG uvedla, že svému zaměstnanci, který je poškozeným v dopravní nehodě, vyplácela plat po dobu pracovní neschopnosti, v které se ocitl následkem této nehody. Z toho důvodu na ni přešel nárok tohoto zaměstnance na náhradu škody ve výši uvedené částky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>KABEG má za to, že místní příslušnost Landesgericht Klagenfurt (zemský soud v Klagenfurtu) je založena na čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení. KABEG kromě toho tvrdí, že u téhož soudu je projednávána žaloba podaná souběžně jejím zaměstnancem, v jejímž rámci již soud svoji příslušnost potvrdil.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>MMA IARD vznesla námitku nepříslušnosti, přičemž uvedla, že oddíl 3 kapitoly II uvedeného nařízení stanoví vlastní systém pro řešení sporů o určení příslušnosti v oblasti pojištění. Podle bodu 13 odůvodnění téhož nařízení je cílem zvláštních pravidel pro určení příslušnosti, která jsou upravena v tomto oddíle, ochrana slabší strany. KABEG jakožto zaměstnavatel si podle názoru MMA IARD nemůže tuto ochranu nárokovat.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Landesgericht Klagenfurt (zemský soud v Klagenfurtu) tuto námitku nepříslušnosti zamítl s odůvodněním, že KABEG, na kterou pouze přešel nárok jejího zaměstnance, se může dovolávat čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, jelikož taková právnická osoba bude bez ohledu na svou velikost slabší stranou ve sporu s pojišťovnou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>MMA IARD podala proti tomuto rozhodnutí odvolání k Oberlandesgeright Graz (vrchní zemský soud ve Štýrském Hradci, Rakousko), který tím, že vyhověl námitce nepřípustnosti, toto rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Tento soud mimo jiné uvedl, že odkaz v čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení na čl. 9<?PAGE NO="5"?> odst. 1 písm. b) téhož nařízení přiznává poškozenému, fyzické osobě nebo právnické osobě, právo žalovat pojistitele u příslušného soudu členského státu, na jehož území má poškozený bydliště nebo sídlo. Kromě toho pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/> spadají jak přímí poškození, tak nepřímí poškození.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Podle uvedeného soudu nicméně toto právo nepřísluší každému poškozenému. K určení, zda je poškozený v postavení, aby se mohl tohoto práva dovolávat, je v tomto ohledu třeba určit, zda je poškozený <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>hospodářsky slabší a právně méně zkušený<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> než pojistitel občanskoprávní odpovědnosti. U veřejnoprávní instituce, jako je KABEG, která provozuje pět nemocnic, tomu tak není.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>KABEG podal k Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud, Rakousko) opravný prostředek <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>Revision<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>, kterým se dovolává toho, že se na ni vztahuje čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Podle názoru tohoto soudu vyvstává otázka, zda v případě, kdy se má za to, že žalobce nepotřebuje ochranu, může být jeho žaloba kvalifikována jako žaloba <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/>ve věci pojištění<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> ve smyslu článku 8 uvedeného nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Dále se předkládající soud zamýšlí nad tím, na základě jakých kritérií lze určit, že se jedná o nerovné postavení zákonného postupníka nároků poškozeného vůči pojistiteli občanskoprávní odpovědnosti jakožto podnikateli.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Oberster Gerichtshof (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>1)</NO.P><TXT>Jedná se v případě žaloby tuzemského zaměstnavatele na náhradu škody, která mu byla způsobena přímo z důvodu pokračujícího vyplácení platu jeho zaměstnanci s bydlištěm v tuzemsku, o žalobu <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>ve věci pojištění<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="2018" ID="QE0021"/> ve smyslu článku 8 nařízení č. 44/2001, když:</TXT><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>zaměstnanec byl zraněn při dopravní nehodě, ke které došlo v členském státě (v Itálii),</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>žaloba směřuje proti osobě usazené v dalším členském státě (ve Francii), která je pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež způsobilo škodu, a</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>zaměstnavatel je zřízen jako veřejnoprávní instituce s právní subjektivitou?</TXT></NP></ITEM></LIST></P></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě kladné odpovědi na první otázku:</TXT><P>Musí být čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 ve spojení s čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení vykládán v tom smyslu, že zaměstnavatel, který pokračoval ve vyplácení platu, může jakožto <QUOT.START CODE="201A" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="2018" ID="QE0022"/> žalovat pojistitele občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež způsobilo škodu, u soudu místa sídla zaměstnavatele, pokud je taková přímá žaloba přípustná?<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/></P></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K předběžným otázkám</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba posoudit společně, je, zda čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že zaměstnavatel usazený v prvním členském státě, který pokračoval ve vyplácení platu svému zaměstnanci v době jeho nepřítomnosti v důsledku dopravní nehody a na něhož přešel nárok tohoto zaměstnance vůči společnosti, která je pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež se zúčastnilo této dopravní nehody, a která má sídlo v druhém členském státě, může jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/> ve smyslu posledně uvedeného ustanovení podat žalobu proti této pojišťovně k soudům prvního členského státu, pokud je přímá žaloba přípustná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že uvedené nařízení v oddíle 3 kapitoly II zavádí samostatný systém rozdělení soudní příslušnosti ve věcech pojištění (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050512">12. května 2005</DATE>, <NAME.CASE>Société financière et industrielle du Peloux</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑112/03</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:280">EU:C:2005:280</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="6"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Obdobně jako u věcí týkajících se zaměstnanců a spotřebitelů, a jak vyplývá z bodu 13 odůvodnění nařízení č. 44/2001, je žaloba ve věci pojištění charakterizována určitou nerovnováhou stran (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20050526">26. května 2005</DATE>, <NAME.CASE>GIE Réunion européenne a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑77/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2005:327">EU:C:2005:327</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), k jejíž nápravě směřují ustanovení tohoto oddílu tím, že slabší strana je chráněna prostřednictvím pravidel pro určení příslušnosti, která jsou jejím zájmům příznivější než obecná pravidla (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090917">17. září 2009</DATE>, <NAME.CASE>Vorarlberger Gebietskrankenkasse</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑347/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:561">EU:C:2009:561</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Otázky předkládajícího soudu týkající se kvalifikace zaměstnavatele, který je zákonným postupníkem nároků poškozeného, jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0024" REF.END="QE0024"/>slabší strany<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/> vycházejí z konstatování učiněného Soudním dvorem, že instituci sociálního pojištění, která je zákonným postupníkem nároků bezprostředně poškozeného v dopravní nehodě, nelze takto kvalifikovat, i když právní nástupce bezprostředně poškozeného, například jeho dědic, toto postavení slabší strany mít může (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090917">17. září 2009</DATE>, <NAME.CASE>Vorarlberger Gebietskrankenkasse</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑347/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:561">EU:C:2009:561</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0042">42</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0044">44</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>V této souvislosti předkládající soud uvádí, že za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, by možnost zaměstnavatele, na kterého přešly nároky jeho zaměstnance, žalovat pojistitele občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež způsobilo škodu, u soudů členského státu, v němž má zaměstnavatel sídlo, zajišťovala soudržnost pravidel pro určení příslušnosti, a tedy jejich předvídatelnost, jakož i řádný výkon spravedlnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>V projednávaném případě je proto třeba zkoumat otázku, zda zaměstnavatel, na kterého přešly nároky bezprostředně poškozené osoby, spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0025" REF.END="QE0025"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/> ve smyslu čl. 11 odst. 2 nařízení č. 44/2001.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Jak přitom uvedl generální advokát v bodě 47 svého stanoviska, je pojetí pojmu <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0026" REF.END="QE0026"/>slabší strana<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/> v rámci nařízení č. 44/2001 širší ve věci pojištění než ve věcech smluv uzavřených spotřebiteli nebo ve věcech individuálních pracovních smluv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Je třeba rovněž připomenout, že Soudní dvůr rozhodl, že účelem odkazu učiněného v čl. 11 odst. 2 nařízení č. 44/2001 je doplnit do seznamu žalobců obsaženého v čl. 9 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení osoby, kterým vznikla újma, aniž je okruh těchto osob omezen na osoby, kterým vznikla újma bezprostředně (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20071213">13. prosince 2007</DATE>, <NAME.CASE>FBTO Schadeverzekeringen</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑463/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2007:792">EU:C:2007:792</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, a ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090917">17. září 2009</DATE>, <NAME.CASE>Vorarlberger Gebietskrankenkasse</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑347/08</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:561">EU:C:2009:561</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Jak kromě toho uvedl předkládající soud ve svém předkládacím rozhodnutí, posuzovat v každém jednotlivém případě otázku, zda lze zaměstnavatele pokračujícího ve vyplácení platu považovat za <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0027" REF.END="QE0027"/>slabší stranu<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, aby mohl spadat pod pojem <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0028" REF.END="QE0028"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/> ve smyslu čl. 11 odst. 2 nařízení č. 44/2001, by znamenalo riziko právní nejistoty a bylo by v rozporu s cílem uvedeného nařízení, který je uveden v bodě 11 odůvodnění tohoto nařízení, a sice že pravidla pro určení příslušnosti musí být vysoce předvídatelná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Je tedy třeba mít za to, že na základě čl. 11 odst. 2 nařízení č. 44/2001 se mohou zaměstnavatelé, na které přešly nároky jejich zaměstnanců na náhradu škody, jakožto osoby, kterým byla způsobena škoda, dovolávat zvláštních pravidel příslušnosti stanovených v článcích 8 až 10 tohoto nařízení bez ohledu na svoji velikost a právní formu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Zaměstnavatel, na kterého přešly nároky jeho zaměstnance na základě pokračujícího vyplácení platu tomuto zaměstnanci po dobu jeho pracovní neschopnosti a který z téhož důvodu podal žalobu na náhradu škody, již utrpěl zaměstnanec, může být považován za slabší stranu než pojistitel, kterého žaloval, a tudíž za osobou, která požívá možnosti podat tuto žalobu k soudům členského státu, v němž má sídlo.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že zaměstnavatel, na kterého přešly nároky jeho zaměstnance – poškozeného z dopravní nehody, jemuž nadále vyplácel plat, může jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0029" REF.END="QE0029"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/> žalovat pojistitele vozidla zúčastněného na této nehodě u soudů členského státu, v kterém má sídlo, pokud je přímá žaloba přípustná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>V tomto posledním ohledu je třeba uvést, že na základě článku 18 směrnice 2009/103 členské státy zajistí, aby poškození v důsledku nehod způsobených vozidlem krytým pojištěním občanskoprávní odpovědnosti měli přímý nárok vůči pojišťovně pojišťující osobu, která odpovídá za škodu, pro případ občanskoprávní odpovědnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Z výše uvedeného vyplývá, že čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení č. 44/2001 ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že zaměstnavatel usazený v prvním členském státě, který pokračoval ve vyplácení platu svému zaměstnanci v době jeho nepřítomnosti v důsledku dopravní nehody a na něhož přešly nároky tohoto zaměstnance vůči společnosti, která je pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež se účastnilo této dopravní nehody, a která má sídlo v druhém členském státě, může jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0030" REF.END="QE0030"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> ve smyslu posledně uvedeného ustanovení podat žalobu proti této pojišťovně k soudům prvního členského státu, pokud je přímá žaloba přípustná.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P>K nákladům řízení</P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Článek 9 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne <DATE ISO="20001222">22. prosince 2000</DATE> o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve spojení s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že zaměstnavatel usazený v prvním členském státě, který pokračoval ve vyplácení platu svému zaměstnanci v době jeho nepřítomnosti v důsledku dopravní nehody a na něhož přešly nároky tohoto zaměstnance vůči společnosti, která je pojistitelem občanskoprávní odpovědnosti z provozu vozidla, jež se účastnilo této dopravní nehody, a která má sídlo v druhém členském státě, může jakožto <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0031" REF.END="QE0031"/>poškozený<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> ve smyslu posledně uvedeného ustanovení podat žalobu proti této pojišťovně k soudům prvního členského státu, pokud je přímá žaloba přípustná.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>