V Bruselu dne 20.12.2024

COM(2024) 594 final

2024/0329(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda o usnadnění udělování víz“) 1 vstoupila v platnost dne 1. března 2011. Účelem dohody o usnadnění udělování víz je na základě reciprocity usnadnit udělování víz občanům Unie a Gruzie pro zamýšlený pobyt, jehož délka během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů. V preambuli dohody o usnadnění udělování víz je zdůrazněno přání usnadnit mezilidské vztahy jakožto důležitou podmínku pro trvalý rozvoj hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých a dalších vztahů mezi Evropskou unií a Gruzií.

V čl. 14 odst. 5 se uvádí, že „[k]aždá smluvní strana může pozastavit uplatňování této dohody zcela nebo zčásti z důvodů veřejného pořádku, ochrany národní bezpečnosti nebo ochrany veřejného zdraví. Rozhodnutí o pozastavení musí být doručeno druhé smluvní straně nejpozději 48 hodin před nabytím jeho účinku. Smluvní strana, která pozastavila uplatňování této dohody, bezodkladně informuje druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou“.

Preambule dohody o usnadnění udělování víz opětovně potvrdila záměr zavést režim bezvízového cestovního styku pro občany Gruzie a Unie jako dlouhodobý cíl, pokud budou zajištěny veškeré podmínky pro řádně řízenou a bezpečnou mobilitu. Na tomto základě byl v červnu 2012 zahájen dialog o uvolnění vízového režimu mezi EU a Gruzií. V únoru 2013 předložila Evropská komise gruzínské vládě akční plán na uvolnění vízového režimu (dále jen „akční plán“). Akční plán byl rozdělen do čtyř „bloků“, konkrétně: zabezpečení cestovních dokladů včetně biometrických údajů (blok I), migrace a integrovaná správa hranic (blok II), veřejný pořádek a bezpečnost (blok III) a vnější vztahy a základní práva (blok IV). Akční plán stanovil řadu přesných kritérií pro každý z těchto čtyř „bloků“ týkajících se technicky relevantních otázek s cílem dosáhnout přijetí právního, politického a institucionálního rámce (fáze 1) a zajistit jeho účinné a udržitelné provádění (fáze 2).

Po zahájení dialogu o uvolnění vízového režimu mezi EU a Gruzií přijala Komise čtyři zprávy 2 určené Evropskému parlamentu a Radě týkající se pokroku Gruzie v plnění kritérií stanovených v rámci čtyř bloků první a druhé fáze akčního plánu. Ve své čtvrté a závěrečné zprávě o pokroku, přijaté dne 18. prosince 2015, měla Komise za to, že Gruzie dosáhla nezbytného pokroku a provedla veškeré potřebné reformy k zajištění účinného a udržitelného plnění zbývajících kritérií. Na základě tohoto posouzení předložila Komise dne 9. března 2016 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, s cílem udělit státním příslušníkům Gruzie osvobození od vízové povinnosti. Návrh byl přijat a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/372 ze dne 1. března 2017 3 byla Gruzie převedena z přílohy I do přílohy II nařízení (ES) č. 539/2001 4 , čímž bylo všem gruzínským státním příslušníkům, kteří jsou držiteli biometrických pasů vydaných v souladu s normami Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), uděleno osvobození od povinnosti mít při překračování vnějších hranic členských států vízum pro pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů.

Komise v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018 5 , kterým bylo nahrazeno nařízení (ES) č. 539/2001, sledovala, zda Gruzie soustavně plní požadavky na uvolnění vízového režimu, a ve své výroční zprávě v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti předložila příslušné hodnocení a doporučení.

Jak je uvedeno v sedmé zprávě Komise v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti 6 , Gruzie v roce 2024 přijala právní předpisy, jejichž provádění narušuje lidská práva a základní svobody. To se týká „zákona o transparentnosti zahraničního vlivu“ přijatého v květnu 2024 a legislativního balíčku o „rodinných hodnotách a ochraně nezletilých“ přijatého v září 2024. Zákon o transparentnosti zahraničního vlivu byl přijat navzdory kritickému stanovisku Benátské komise 7 a opakovaným výzvám EU, aby byl zákon zrušen. Zákon narušuje svobodu sdružování a projevu, právo na soukromí, právo účastnit se veřejných záležitostí a také zákaz diskriminace. Těžkopádné požadavky na podávání zpráv a rozsáhlé pravomoci, jimiž disponuje ministerstvo spravedlnosti při kontrole organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků, zvyšují riziko selektivního a svévolného uplatňování.

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024 zdůraznila, že zákon představuje posun zpět nejméně ve třech z devíti kroků stanovených v doporučení Komise o statusu kandidátské země, zejména pokud jde o dezinformace, polarizaci, základní práva a zapojení organizací občanské společnosti. Evropská rada dospěla k závěru, že postup gruzínských orgánů ohrožuje směřování Gruzie do EU a de facto vede k zastavení procesu přistoupení.

„Zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých“ a osmnáct novel stávajících zákonů byly přijaty bez předchozí veřejné konzultace a důkladné analýzy souladu s evropskými a mezinárodními normami. Tento legislativní balíček, který byl podepsán dne 3. října, narušuje základní práva Gruzínců a zvyšuje míru stigmatizace a diskriminace. V důsledku legislativních aktivit a přetrvávajícího výskytu homofobních nenávistných projevů čelí lesby, gayové, bisexuální, transgender, intersexuální a queer osoby (LGBTIQ) v Gruzii rostoucímu nepřátelství a stigmatizaci.

Přijetí akčního plánu Gruzie pro provádění strategie v oblasti lidských práv na období 2024–2026 následovalo jen po omezeném konzultačním postupu a neobsahuje ustanovení týkající se osob LGBTIQ a ochrany soukromí. Akční plán se částečně zabývá svobodou náboženského vyznání nebo přesvědčení. V oblasti ochrany práv menšin, včetně jejich zastoupení, zůstávají ve strategickém rámci značné nedostatky, které je třeba odstranit. Provádění akčního plánu dosud nebylo zahájeno a způsoby monitorování provádění nebyly jasně definovány.  

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2024 znovu potvrdila, že proces přistoupení Gruzie je zastaven, a vyzvala gruzínské orgány, aby přijaly demokratické, komplexní a udržitelné reformy v souladu se základními zásadami evropské integrace.

V závěrech sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2024 zveřejněném dne 30. října 2024 8 Evropská komise vyhodnotila pokrok Gruzie při provádění devíti kroků stanovených ve sdělení o rozšíření pro rok 2023 jako nevýznamný, přičemž došlo ke zhoršení situace v oblasti soudnictví a základních práv, včetně svobody projevu.

V návaznosti na oznámení ze dne 28. listopadu o záměru gruzínských orgánů, že do roku 2028 (rok příštích parlamentních voleb) nezahájí jednání s EU a do té doby odmítnou jakoukoli rozpočtovou podporu, vypukly v mnoha gruzínských městech masové protesty. Četné zprávy, včetně zpráv gruzínského veřejného ochránce práv, poukazují na úmyslné použití nepřiměřené síly a násilných metod ze strany orgánů, jakož i na svévolné zatýkání, které by mohlo být považováno za mučení a jiné formy špatného zacházení. S cílem omezit protesty se orgány údajně uchýlily k hrubému násilí, svévolnému zatýkání demonstrantů, politiků a novinářů a špatnému zacházení s nimi. Dosud nebyli za své činy pohnáni k odpovědnosti žádní policisté ani příslušníci neformálních násilných skupin.

Potlačování pokojných protestů odsoudily ve svém prohlášení ze dne 1. prosince 2024 vysoká představitelka, místopředsedkyně a komisařka pro rozšíření. Vysoký komisař OSN pro lidská práva a Rada Evropy rovněž vyzvali gruzínské orgány, aby dodržovaly mezinárodní normy v oblasti lidských práv. Ve svých prohlášeních připomněli, že státy mají povinnost podporovat příznivé prostředí pro výkon práva na pokojné shromažďování bez diskriminace a že jakékoli použití síly ze strany bezpečnostních složek musí zůstat výjimkou a musí být v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti, proporcionality, obezřetnosti a nediskriminace.

Opatření přijatá gruzínskými orgány jsou navíc v rozporu s hodnotami EU a narušují dobré vztahy mezi EU a Gruzií.

Sedmá zpráva Komise v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti zdůraznila kroky, které musí Gruzie urychleně podniknout, aby rozptýlila obavy Komise, a konstatovala, že se zvažuje možnost aktivovat mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti ve vztahu k určitým kategoriím osob.

Za účelem ochrany veřejného pořádku členských států a Unie je vhodné a přiměřené, aby členské státy vyžadovaly vízum od gruzínských občanů, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů a cestují do Evropské unie, neboť tyto osoby zastupují zájmy, které jsou v rozporu se zájmy, jež Unii původně vedly k uzavření dohody o usnadnění udělování víz.

V této souvislosti se Komise domnívá, že nejvhodnějším a nejpřiměřenějším krokem je pozastavit uplatňování některých článků dohody o usnadnění udělování víz, které stanoví zjednodušení pro některé konkrétní kategorie žadatelů, aniž by se v této fázi aktivoval mechanismus pozastavení stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2018/1806.

Uplatňování příslušných ustanovení dohody o usnadnění udělování víz by mělo být pozastaveno pro tyto kategorie žadatelů:

–členové oficiálních delegací Gruzie, kteří by se na oficiální pozvání adresované Gruzii měli zúčastnit oficiálních setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí pořádaných mezivládními organizacemi na území některého členského státu,

–členové vlád a parlamentů Gruzie na celostátní a regionální úrovni, členové Ústavního soudu Gruzie a Nejvyššího soudu Gruzie,

–občané Gruzie, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů vydaných Gruzií.

Pouze ve vztahu k uvedeným kategoriím žadatelů by se proto mělo pozastavit uplatňování následujících článků dohody o usnadnění udělování víz: čl. 4 odst. 1 písm. b) o „Dokladech potvrzujících účel cesty“, čl. 5 odst. 1 písm. b) a c), čl. 5 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 3 o „Vydávání víz pro více vstupů“, čl. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 písm. c) a f) o „Poplatcích za vyřízení žádosti o víza“, článku 7 o „Délce řízení o žádosti o vízum“ a čl. 10 odst. 1 o „Diplomatických pasech“.

Jakmile rozhodnutí Rady vstoupí v platnost, zvláštní pravidla stanovená těmito ustanoveními přestanou platit. Uplatňování ostatních článků dohody se nepozastavuje.

Vzhledem k tomu, že Gruzie je uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806, a na všechny gruzínské státní příslušníky se tudíž vztahuje osvobození od vízové povinnosti vyplývající ze sekundárních právních předpisů EU, mělo by být částečné pozastavení uplatňování dohody o usnadnění udělování víz, aby byla zajištěna jeho účinnost, doprovázeno opatřeními, která mají členské státy přijmout podle čl. 6 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

Podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806 mohou členské státy stanovit výjimky z osvobození od vízové povinnosti, pokud jde o držitele diplomatických pasů, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů. Jakmile tedy rozhodnutí Rady vstoupí v platnost, měly by členské státy v souladu se zásadou loajální spolupráce přijmout ve své vnitrostátní úpravě nezbytná opatření k zavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, služebních/úředních pasů a zvláštních pasů vydaných Gruzií a sdělit tato opatření ostatním členským státům a Komisi podle čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1806. Komise vydá pokyny, v nichž členské státy vyzve, aby tato opatření přijaly.

V návaznosti na opatření přijatá členskými státy podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806 se budou na dotčené osoby vztahovat obecná pravidla nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) 9 .

Toto rozhodnutí by nemělo negativní dopad na mezilidské kontakty, neboť gruzínští státní příslušníci, kteří jsou držiteli běžných cestovních pasů, budou i nadále využívat osvobození od vízové povinnosti při cestách do EU za účelem krátkodobého pobytu.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Návrh je slučitelný a komplementární s nařízením (EU) 2018/1806, které uvádí Gruzii na seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti, ale umožňuje členským státům stanovit výjimky z tohoto osvobození, pokud jde o držitele diplomatických pasů, služebních/úředních pasů nebo zvláštních pasů.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa je v souladu s vnějšími vztahy EU (včetně otázek týkajících se lidských práv a základních svobod) a s politikou rozšíření EU, pokud jde o třetí země s bezvízovým stykem, které mají vyhlídky na přistoupení.

Tato iniciativa je v souladu s politikou EU v oblasti migrace, správy hranic a bezpečnosti, neboť jejím cílem je řešit bezpečnostní rizika a rizika nelegální migrace v schengenském prostoru.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Procesněprávním základem návrhu je čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). Hmotněprávním základem návrhu je čl. 77 odst. 2 písm. a) SFEU.

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají částečného pozastavení uplatňování některých ustanovení dohody o usnadnění udělování víz, a proto spadají do oblasti působnosti společné vízové politiky.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 77 odst. 2 písm. a) SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Proporcionalita

Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, totiž pozastavit povinnost EU a jejích členských států poskytovat určitá zjednodušení úředníkům Gruzie a držitelům diplomatických pasů vydaných Gruzií, a umožnit členským státům, aby obnovily vízovou povinnost pro držitele diplomatických pasů vydaných Gruzií.

•Volba nástroje

Cílů tohoto návrhu lze dosáhnout pouze aktem, kterým se pozastavuje uplatňování dohody o usnadnění udělování víz. Proto je zapotřebí rozhodnutí Rady o pozastavení uplatňování dohody o usnadnění udělování víz.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Zhoršování stavu demokracie v Gruzii, včetně přijetí „zákona o transparentnosti zahraničního vlivu“ v květnu 2024 a přijetí legislativního balíčku o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých v září 2024, jakož i průběh parlamentních voleb v říjnu 2024 a násilné potlačování protestů v prosinci 2024 byly několikrát projednány v Politickém a bezpečnostním výboru a v Radě pro zahraniční věci. Na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 16. prosince 2024 proběhla výměna názorů ohledně reakce EU na nedávný vývoj v Gruzii, včetně oznámení záměru vlády nezahájit do roku 2028 přístupová jednání, následných masových protestů a rostoucího násilí vůči demonstrantům, sdělovacím prostředkům a politické opozici. Vysoká představitelka zdůraznila, že EU omezila politické kontakty a snížila pomoc přímo určenou gruzínským orgánům, a oznámila, že existuje shoda na tom, že je třeba vyzvat Komisi, aby předložila návrh na opětovné zavedení vízové povinnosti pro držitele gruzínských diplomatických pasů.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

•Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Tento návrh nemá žádné negativní důsledky pro ochranu základních práv v Evropské unii.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

V souladu se Smlouvami je na Komisi, aby zajistila, aby bylo podle čl. 14 odst. 5 dohody o usnadnění udělování víz učiněno oznámení jménem Unie vyjadřující její souhlas s částečným pozastavením uplatňování uvedené dohody.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 návrhu stanoví, že uplatňování některých ustanovení dohody, jimiž se stanoví zjednodušení pro některé kategorie občanů Gruzie žádajících o krátkodobá víza, a sice pro členy gruzínských oficiálních delegací, členy vlád a parlamentů Gruzie na celostátní a regionální úrovni, členy Ústavního soudu Gruzie a Nejvyššího soudu Gruzie, při výkonu jejich povinností, a občany Gruzie, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, by mělo být pozastaveno. Tato ustanovení se týkají: čl. 4 odst. 1 písm. b) o „Dokladech potvrzujících účel cesty“, čl. 5 odst. 1 písm. b) a c), čl. 5 odst. 2 písm. a) a čl. 5 odst. 3 o „Vydávání víz pro více vstupů“, čl. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 3 písm. c) a f) o „Poplatcích za vyřízení žádosti o víza“, článku 7 o „Délce řízení o žádosti o vízum“ a čl. 10 odst. 1 o „Diplomatických pasech“.

Poté, co bude návrh přijat, přijme Komise pokyny pro provádění tohoto rozhodnutí a pro doplňková opatření, která by členské státy měly přijmout podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806.

2024/0329 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (dále jen „dohoda o usnadnění udělování víz“) vstoupila v platnost dne 1. března 2011.

(2)Účelem dohody o usnadnění udělování víz je na základě reciprocity usnadnit udělování víz občanům Unie a Gruzie pro zamýšlený pobyt, jehož délka během jakéhokoli období 180 dnů nepřekročí 90 dnů. Dohoda o usnadnění udělování víz přispívá k posilování mezilidských kontaktů a sdílení hodnot, včetně lidských práv a demokratických zásad.

(3)Podle čl. 14 odst. 5 dohody o usnadnění udělování víz může každá smluvní strana její uplatňování zcela nebo zčásti pozastavit z důvodů veřejného pořádku, ochrany národní bezpečnosti nebo ochrany veřejného zdraví. Rozhodnutí o pozastavení se má doručit druhé straně nejpozději 48 hodin před jeho vstupem v platnost. Smluvní strana, která pozastavila uplatňování dohody o usnadnění udělování víz, má bezodkladně informovat druhou smluvní stranu, jakmile důvody pozastavení pominou.

(4)V roce 2024 přijala Gruzie „zákon o transparentnosti zahraničního vlivu“ a legislativní balíček o „rodinných hodnotách a ochraně nezletilých“. Tato legislativa narušuje základní práva občanů Gruzie, včetně svobody sdružování a projevu, práva na soukromí, práva účastnit se veřejných záležitostí a prohlubuje stigmatizaci a diskriminaci.

(5)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024 zdůraznila, že „zákon o transparentnosti zahraničního vlivu“ představuje s ohledem na kroky stanovené v doporučení Komise o statusu kandidátské země posun zpět, a vyzvala gruzínské orgány, aby vyjasnily své záměry zvrácením stávajícího postupu, který ohrožuje směřování Gruzie do Evropské unie a de facto vede k zastavení procesu přistoupení. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. října 2024 znovu potvrdila, že tyto kroky ohrožují evropskou cestu Gruzie a de facto se jimi zastavuje proces přistoupení, a vyzvala Gruzii, aby v souladu s hlavními zásadami evropské integrace přijala demokratické, komplexní a udržitelné reformy.

(6)Dne 28. listopadu 2024 oznámily gruzínské orgány záměr nezahájit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Toto oznámení vyvolalo masové protesty v mnoha gruzínských městech, na které gruzínské orgány reagovaly použitím nepřiměřené síly a násilných metod, jakož i svévolným zatýkáním demonstrantů, politiků a novinářů a špatným zacházením s nimi.

(7)Opatření přijatá Gruzií porušují základní zásady, na nichž byla uzavřena dohoda o usnadnění udělování víz, a je v rozporu se zájmy Unie a jejích členských států. Tato opatření především nerespektují lidská práva a demokratické zásady, a jsou tudíž v rozporu s hodnotami Unie a brání stálému rozvoji hospodářských, humanitárních, kulturních, vědeckých a dalších vztahů mezi Unií a Gruzií.

(8)V této souvislosti sedmá zpráva Komise v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti 10 zdůraznila kroky, které musí Gruzie urychleně podniknout, aby rozptýlila obavy Komise, a konstatovala, že se zvažuje možnost aktivovat mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti ve vztahu k určitým kategoriím osob.

(9)Za účelem ochrany veřejného pořádku členských států a Unie je vhodné a přiměřené, aby členské státy vyžadovaly od gruzínských občanů, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů a cestují do Evropské unie, vízum, neboť tyto osoby zastupují zájmy, které jsou v rozporu se zájmy, jež Unii původně vedly k uzavření dohody o usnadnění udělování víz. Uplatňování některých ustanovení dohody o usnadnění udělování víz, jež stanoví výjimky pro občany Gruzie, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů, a zjednodušení pro některé kategorie občanů Gruzie žádajících o krátkodobá víza, a sice pro členy gruzínských oficiálních delegací, členy vlád a parlamentů Gruzie na celostátní a regionální úrovni, členy Ústavního soudu Gruzie a Nejvyššího soudu Gruzie, při výkonu jejich povinností, by proto mělo být pozastaveno.

(10)Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES 11 ; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(11)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(12)Vzhledem k závažnosti situace v Gruzii by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pozastavuje se uplatňování těchto ustanovení Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz:

a)čl. 4 odst. 1 písm. b), pokud jde o členy oficiálních delegací Gruzie, kteří se na oficiální pozvání adresované Gruzii mají zúčastnit oficiálních setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí pořádaných mezivládními organizacemi na území členských států;

b)čl. 5 odst. 1 písm. b), pokud jde o členy vlád Gruzie na celostátní a regionální úrovni, členy Ústavního soudu Gruzie a Nejvyššího soudu Gruzie;

c)čl. 5 odst. 1 písm. c), pokud jde o stálé členy oficiálních delegací Gruzie, kteří se na oficiální pozvání adresované Gruzii mají pravidelně účastnit setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí pořádaných mezivládními organizacemi na území členských států; 

d)čl. 5 odst. 2 písm. a), pokud jde o členy oficiálních delegací Gruzie, kteří se na oficiální pozvání mají pravidelně účastnit setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí pořádaných mezivládními organizacemi na území členských států;

e)čl. 5 odst. 3, pokud jde o kategorie uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a);

f)čl. 6 odst. 3 písm. c) a f), pokud jde o členy vlád Gruzie na celostátní a regionální úrovni a členy Ústavního soudu Gruzie a Nejvyššího soudu Gruzie a členy oficiálních delegací Gruzie, kteří se na oficiální pozvání adresované Gruzii mají zúčastnit setkání, konzultací, jednání či výměnných programů, jakož i akcí pořádaných mezivládními organizacemi na území členských států;

g)čl. 10 odst. 1, pokud jde o občany Gruzie, kteří jsou držiteli platných diplomatických pasů vydaných Gruzií;

h)čl. 6 odst. 1, pokud jde o poplatky za vyřízení žádosti o víza pro kategorie občanů a osob uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. c) a f) a čl. 10 odst. 1;

i)článek 7, pokud jde o kategorie občanů a osob uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. c) a f) a čl. 10 odst. 1.

Článek 2 

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost druhým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Úř. věst. L 52, 25.2.2011, s. 34.
(2)    COM(2013) 808 final, COM(2014) 681 final, COM(2015) 199 final a COM(2015) 684 final.
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/372 ze dne 1. března 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Gruzie) (Úř. věst. L 61, 8.3.2017, s. 7).
(4)    Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3 2001, s. 1)
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění) (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).
(6)    COM(2024) 571 final.
(7)    Naléhavé stanovisko k zákonu o transparentnosti zahraničního vlivu vydané Benátskou komisí dne 21. května 2024.
(8)    COM(2024) 690 final.
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(10)    COM(2024) 571 final.
(11)    Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2002/192/oj .