<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
  <head>
    <title>2018-07-201807C111201700880-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0088-17-201802549-07_00</title>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="1/08/2018 11:45:53" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="o0vFnITTKPoOPoRaOVJbMVMia2NV/maNU0RieFkknmotLgTL6gQ9HBwjJBw4Qm9PClMPJ2Al5DRatHfwkSWkQHX7hoGQxahSYhCfvzNqkQiAZyFxtudXsZF85lmAmyM0tug2QrbUsH1zs9zIKVhixeP/kFw7PvpY014Swq8hzLw=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="jakeskr" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0088" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2017" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="jakeskr" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_green" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 06/04/2018 13:27:30" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="3862f2463ac6407f83cbad8e0838bce2" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0088" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="RP" name="NatureAff"/>
    <meta content="RP" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId26" style="first"/>
      <div id="rId22" style="even">Stanovisko generálního advokáta E. Tančeva – věc C‑88/17</div>
      <div id="rId23" style="default">Zurich Insurance a Metso Minerals</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      EVGENIJE TANČEVA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 10. dubna 2018 (<span class="note">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑88/17
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      Zurich Insurance plc
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      Metso Minerals Oy
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-8" title="page-1">
      Abnormal Load Services (International) Limited
    </p>
    <p class="C39Centreespacement" id="para-9" title="page-1">
      [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Nejvyšší soud, Finsko)]
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-10" title="page-1">
      „Řízení o předběžné otázce – Spolupráce v občanských a obchodních věcech – ‚Nařízení Brusel I‘ – Nařízení (ES) č. 44/2001 – Pravomoc ve věcech smluvních závazků – Náhrada škody – Určení místa plnění závazku – Místo, kde byly nebo měly být poskytovány služby – Smlouva o přepravě zboží z jednoho členského státu do druhého sestávající z několika úseků a zahrnující více než jeden způsob dopravy (multimodální přeprava)]“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávaná věc se týká mezinárodní příslušnosti ve věcech náhrady škody z porušení smlouvy podle druhé odrážky čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (<span class="note">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>) (dále jen „nařízení Brusel I“) v souvislosti s případem multimodální přepravy zboží z jednoho členského státu do druhého.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě dohody uzavřené s finským podnikem uskutečnil britský dopravce přepravu zboží z Finska do Spojeného království. Poté, co se dotčené zboží ztratilo při přepravě ve Spojeném království, domáhal se finský podnik a pojistitel zboží náhrady škody u finského soudu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento spor se dostal před Korkein oikeus (Nejvyšší soud, Finsko) a uvedený soud žádá o objasnění, zda jsou finské soudy příslušné podle čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve svých rozsudcích ve věcech Rehder (<span class="note">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>) a flightright a další (<span class="note">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>) Soudní dvůr v souvislosti s leteckou přepravou osob konstatoval, že ve věcech náhrady škody z porušení smlouvy je příslušný soud místa nástupu i cílového místa určení. Vzhledem k tomu, že v judikatuře Soudního dvora neexistuje precedens, který by se přímo zabýval příslušností ve vztahu k porušení smlouvy týkající se multimodální přepravy v členských státech, musí Soudní dvůr v projednávaném případě odpovědět na otázku, zda se pravidlo dovozené v souvislosti s leteckou přepravou osob použije také na projednávanou situaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dospěl jsem k závěru, že finské soudy jsou příslušné pro řešení sporu v původním řízení, protože místo odeslání zboží podle smlouvy o přepravních službách představuje v souvislosti se smlouvami o přepravě zboží místo, kde byly poskytovány služby podle smlouvy, podle čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">I.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 nařízení Brusel I zní následovně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-3">
      „Osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována,
    </p>
    <p class="C29Marge0doubleretrait" id="para-20" title="page-3">
      1. a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-21" title="page-4">
      b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">[…]</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány,</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-24" title="page-4">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">II.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkové okolnosti v původním řízení a předběžná otázka</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Abnormal Load Services (International) Ltd (dále jen „ALS“), žalovaná v původním řízení, je britský dopravce se sídlem ve Spojeném království (<span class="note">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V červenci 2008 ALS uzavřela smlouvu o přepravě zboží se společností Metso Minerals Oy (dále jen „Metso“), finským výrobcem zařízení pro těžební a stavební průmysl. Předmětem byla přeprava rotačního kuželového drtiče z Pori ve Finsku do Sheffieldu ve Spojeném království. Drtič byl pojištěn u Zurich Insurance plc (dále jen „Zurich“). Metso i Zurich jsou žalobkyněmi v původním řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost ALS s pomocí subdodavatelů zajistila přepravu následovně. Drtič byl nejprve přepraven v nákladovém prostoru nákladního vozidla z Pori do Rauma ve Finsku. V Rauma byl vyložen z nákladního vozidla a pomocí vlastního mechanického pohonu přemístěn na loď. Po přepravě lodí do Spojeného království byl drtič pomocí vlastního mechanického pohonu opět vyložen z lodi (<span class="note">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>) v přístavu Hull a naložen do jiného nákladního vozidla. Protože však příjemce zboží společnosti Metso neměl dostačující a odpovídající skladovací kapacitu, požádal subdodavatele ALS, aby drtič dočasně odvezl do svého vlastního skladu a pár dní ho tam ponechal. Skladování trvalo déle (<span class="note">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>) a drtič se ztratil před předáním příjemci v Sheffieldu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Zurich uhradila společnosti Metso hodnotu drtiče sníženou o spoluúčast.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 30. září 2009 podaly společnosti Zurich a Metso ve Finsku k Satakunnan käräjäoikeus (soud prvního stupně, Satakunta, Finsko) návrh na určení, že ALS je povinna jim nahradit škodu ve výši hodnoty drtiče.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsudku ze dne 22. března 2013 Satakunnan käräjäoikeus (soud prvního stupně, Satakunta) nařídil ALS zaplatit částku požadovanou v žalobě, neboť dospěl k závěru, že je příslušný k projednání věci, protože ta se týká silniční dopravy a příslušnost má být založena na finských předpisech provádějících článek 31 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen „CMR“) (<span class="note">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě odvolání podaného společností ALS Vaasan Hovioikeus (soud druhého stupně, Vaasa, Finsko) konstatoval, že se jedná o případ kombinované přepravy, že nelze vycházet ze skutečnosti, že účastníci řízení uzavřeli dohodu o volbě soudu podle CMR, že CMR nelze použít a že ani Vaasan Hovioikeus (soud druhého stupně, Vaasa) není příslušný podle čl. 5 bodu 1 nařízení Brusel I. Proto svým rozsudkem ze dne 30. března 2015 žalobu zamítl jako nepřípustnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V kasačním opravném prostředku k Korkein oikeus (Nejvyšší soud) společnosti Zurich a Metso tvrdily, že rozhodnutí Vaasan Hovioikeus (soud druhého stupně, Vaasa) by mělo být zrušeno a ALS by mělo být uloženo zaplatit náhradu škody, nebo by věc měla být vrácena Vaasan Hovioikeus (soud druhého stupně, Vaasa) k rozhodnutí ve věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V této souvislosti se Korkein oikeus (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit původní řízení a předložit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-5">
      „Jak se určuje místo, respektive místa poskytnutí služby podle čl. 5 bodu 1 písm. b) druhé odrážky nařízení Rady (ES) č. 44/2001, pokud se jedná o smlouvu, která se týká přepravy zboží mezi členskými státy, a pokud se přeprava skládá z více částí, v jejichž rámci jsou použity různé dopravní prostředky?“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudnímu dvoru byla předložena písemná vyjádření žalované a finské, portugalské a švýcarské vlády a Evropské komise. Nebylo požadováno ani se nekonalo žádné jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">III.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Shrnutí předložených vyjádření</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Při řešení tohoto problému nejprve shrnu hlavní vyjádření předložená Soudnímu dvoru.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ALS napadá mezinárodní příslušnost finských soudů, zatímco finská, portugalská a švýcarská vláda, stejně jako Komise mají za to, že finské soudy jsou příslušné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">ALS tvrdí, že jedině místo vykládky je místem plnění, a poukazuje na skutečnost, že místem plnění může být pouze jediné místo a že cílové místo určení je podstatně významnější než místo odeslání. Místo odeslání je, jak tvrdí ALS, stěží důležitější než různá místa překládky. Na rozdíl od cestujících v letecké dopravě zákazníky přepravy zboží nezajímal způsob dopravy použitý během cesty, ale pouze to, zda se zboží dostalo do svého místa určení. Kromě toho ALS tvrdí, že situace je obdobná situaci obchodního zástupce působícího v různých členských státech, kdy Soudní dvůr ve věci Wood Floor Solutions Andreas Domberger přiznal příslušnost místu, kde má obchodní zástupce bydliště (<span class="note">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>). ALS nakonec odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora ve věci Réunion européenne a další, kde v případě kombinované námořní a silniční dopravy byla příslušnost ve věcech týkajících se protiprávního jednání vázána na místo, do kterého bylo zboží odesláno (<span class="note">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>). To je podle ASL v souladu určením příslušného práva pro smlouvy o přepravě podle nařízení Řím I (<span class="note">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>), podle kterého je rozhodující místo doručení a má být vykládáno s přihlédnutím k nařízení Brusel I.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Finská i portugalská vláda se odvolávají na judikaturu Soudního dvora v tom smyslu, že místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, nebo místo určené k jejímu vydání jsou v souvislosti se smlouvou o přepravě stejně úzce spojena se smluvním plněním. Finská vláda odkazuje zejména na rozsudek Soudního dvora ve věci Wood Floor Solutions Andreas Domberger, zatímco portugalská vláda cituje věci Rehder, Nickel &amp; Goeldner Spedition (<span class="note">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>) a Color Drack (<span class="note">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>) a používá pojem „hlavní místo poskytování služeb“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise, odkazujíc na rozsudky Soudního dvora ve věcech Rehder, Wood Floor Solutions Andreas Domberger a Color Drack, uznává, že v každém případě je místem plnění místo ukončení přepravy, stejně jako místo určení přepravy. Komise dále nicméně tvrdí, že by bylo z hlediska blízkosti, předvídatelnosti a právní jistoty vhodné uznat navíc i místo odeslání jako místo plnění. Podle Komise by pak situace byla srovnatelná se situací ve věci Rehder. Proto Komise navrhuje, aby si žalobkyně v projednávané věci mohla vybrat mezi místem odeslání podle smlouvy o přepravě a místem dodání označeným v této smlouvě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Švýcarská vláda zdůrazňuje, že při výkladu pravidla týkajícího se příslušnosti musí být zohledněn jeho účel. Kromě jiných argumentů švýcarská vláda tvrdí, že cíli, na nichž spočívá příslušnost ve věcech smluvních podle čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I, jsou blízkost a předvídatelnost. Švýcarská vláda je toho názoru, že jak místo odeslání, tak místo dodání je třeba pokládat za místo plnění. Pokud by bylo zboží například poškozeno nebo ztraceno v místě odeslání, nejevilo by se vhodným omezit příslušnost na soudy v místě určení vzhledem k obtížím, které by v takovém případě byly spojeny se shromážděním relevantních důkazů. Švýcarská vláda doplňuje, že místa překládky během cesty nicméně nemají být považována za místa plnění, jelikož zaprvé je nelze předvídat, protože jejich výběr je běžně ponechán pouze na přepravci, a zadruhé počet možných příslušných soudů by měl být omezený.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">IV.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Posouzení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem je třeba poznamenat, že se původní řízení před předkládajícím finským soudem týká sporu ohledně otázky, zda jsou či nejsou v souvislosti s mezinárodní multimodální přepravou příslušné soudy členského státu, kde došlo k odeslání zboží. Předkládací rozhodnutí je formulováno šířeji tak, že potenciálně zahrnuje příslušnost soudů členských států, na jejichž území se nachází místo určení, spolu s členskými státy, v nichž se nacházejí tranzitní body. Pro rozhodnutí sporu tak, jak je formulován, však není nutné zahrnout tyto uvedené prvky do odpovědi na předloženou otázku. Nicméně podle výše uvedeného omezení dostupných fora mají nepřímý vliv, takže v tomto kontextu budou zkoumány jinde.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr se zabýval mezinárodní příslušností v souvislosti s mezinárodní dopravou v několika věcech. Přesto se žádná z těchto věcí netýká zvláštní příslušnosti v případě smlouvy o přepravě zboží podle čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I, což je problém, jenž nastal v projednávané žádosti o rozhodnutí předběžné otázky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud se jedná o pozemní přepravu zboží, uvedená rozhodnutí se týkají hlavně CMR a oblasti její působnosti. Soudní dvůr však rozhodl, že je na vnitrostátních soudech, aby rozhodly, zda spor spadá do rozsahu působnosti CMR (<span class="note">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>), a v této věci Vaasan Hovioikeus (soud druhého stupně, Vaasa) již rozhodl, že CMR se nepoužije ratione materiae, protože projednávaná věc se týká kombinované přepravy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho důvodu položil Korkein oikeus (Nejvyšší soud) předloženou otázku, totiž otázku výkladu čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I, k němuž přistoupil v důsledku nepoužitelnosti CMR (<span class="note">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 5 bod 1 písm. b) nařízení Brusel I stanoví „zvláštní příslušnost“ jako alternativu „obecné příslušnosti“. Pro žalovanou v původním řízení jsou podle čl. 2 bodu 1 nařízení Brusel I ve spojení s čl. 60 bodu 1 nařízení Brusel I obecně příslušné soudy Spojeného království, kde má ALS své sídlo. Žalobkyně v původním řízení si proto může vybrat, zda podá žalobu k finským soudům, pouze tehdy, pokud Finsko splňuje předpoklady čl. 5 bodu 1) písm. b) nařízení Brusel I, tj. pokud by Finsko bylo „místem plnění závazku“ ve smyslu uvedeného článku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Otázka mezinárodní příslušnosti byla v původním řízení vznesena, protože věc má vztah nejen k Finsku, ale také k jiným zemím: Finsko je zemí odeslání a sídlem odesílatele, zatímco místo určení zásilky zboží, stejně jako sídlo přepravce se nachází ve Spojeném království, kde se kromě toho zboží nakonec ztratilo. Konečně za účelem provedení přepravy z Finska do Spojeného království musel být drtič v této věci přepraven ve vodách jiných členských států či ve vodách nespadajících pod jurisdikci žádného státu. Jednoduše řečeno všechna tato území a vody jsou místy, kde byla plněna smlouva o přepravě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Protože je čl. 5 bod 1 písm. b) nařízení Brusel I pro účely určování mezinárodní příslušnosti ve věcech smluv o poskytování služeb vázán na „místo, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány“, vzniká otázka, zda jsou příslušné všechny státy, ve kterých byla poskytována část plnění, nebo jen jeden, či některé z nich.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ustanovení čl. 5 bodu 1 písm. a) i b) nařízení Brusel I podle svého znění odkazují na „místo plnění“ a „místo na území členského státu“ (<span class="note">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>). Vzhledem k použití jednotného čísla se zdá, že pro určení zvláštní příslušnosti ve věcech smluvních lze vzít v úvahu pouze jediné místo. To se však v judikatuře neodráží.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr rozhodl, že nelze-li stanovit jedno hlavní místo plnění, každé z míst plnění má dostatečně úzký vztah s věcnými prvky sporu, a tedy významný vztah s ohledem na soudní příslušnost. Ve sporu týkajícím se prodeje zboží Soudní dvůr konstatoval, že v takovém případě může žalobce žalovat žalovaného v jednom z míst plnění – dle své volby – na základě první odrážky čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I (<span class="note">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tato skutečnost je v souladu s judikaturou v oblasti protiprávních jednání, v níž Soudní dvůr také konstatoval, že v případě, že byla událostí, která vedla k náhradě škody a vyvolala škodu, dotčena místa ve více státech, může být bráno v úvahu více než jedno místo (<span class="note">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve věci Réunion européenne a další (<span class="note">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>) měl Soudní dvůr ve vztahu k přepravě zboží po moři a následně po zemi (<span class="note">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>) za to, že šlo o přestupek či trestný čin a proto nerozhodl o příslušnosti ve smluvních věcech.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o smlouvy o přepravě, Soudní dvůr vydal dva rozsudky objasňující předpoklady příslušnosti podle druhé odrážky čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I, které nyní podrobně prozkoumám.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Judikatura týkající se letecké přepravy osob</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rehder</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve věci Rehder (<span class="note">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>) byl Soudní dvůr požádán o rozhodnutí ohledně mezinárodní příslušnosti pro nároky vzniklé podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě (<span class="note">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>). Žalobce se v této věci domáhal u německého soudu náhrady škody, která mu vznikla v důsledku zrušení letu z Mnichova do Vilniusu, přestože sídlo dotčené letecké společnosti bylo v Rize (Lotyšsko). Soudní dvůr konstatoval, že příslušným soudem je soud členského státu, kde se nachází místo odletu nebo místo příletu letadla. Konečná volba mezi těmito dvěma možnostmi je na žalobci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr uzavřel, že vzhledem k povaze příslušných služeb poskytovaných cestujícím na cestě obě tato místa představují dostatečně úzký vztah s věcnými prvky sporu. Soudní dvůr zároveň konstatoval, že místa mezipřistání nemají „dostatečnou vazbu s hlavními službami vyplývajícími z [příslušné] smlouvy“ (<span class="note">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Při posuzování významnosti místa odletu a místa příletu Soudní dvůr odlišil tuto situaci od kupní smlouvy zahrnující „dodání zboží na různá místa, což jsou odlišné a kvantifikovatelné úkony pro účely určení poskytování hlavní služby na základě hospodářského kritéria“. Soudní dvůr poukázal, že „[letecká doprava představuje], již z důvodu své povahy, služby poskytované nedělitelným a jednotným způsobem […], takže v takových případech není možné na základě hospodářského kritéria rozlišit určitou část poskytování [hlavní] služby, jež [byla poskytnuta] v konkrétním místě“ (<span class="note">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho Soudní dvůr poznamenal, že jeho závěry jsou v souladu s cíli blízkosti a předvídatelnosti, jakož i právní jistoty. Soudní dvůr v tomto ohledu poznamenal, že volba omezená na dvě fora umožňuje oběma stranám snadno identifikovat soudy, ke kterým mají vznést svůj nárok.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">flightright a další</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výše uvedené zásady byly potvrzeny ve věci flightright a další (<span class="note">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>), kdy se Soudní dvůr musel vypořádat se třemi spojenými věcmi, které se týkaly letů o několika úsecích, kdy byl navíc každý úsek provozován jinou leteckou společností.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V první z těchto věcí společnost flightright GmbH, která byla postupníkem nároků dvou cestujících ze zpožděných letů, a další podali žaloby k německým soudům proti společnosti Air Nostrum. Postupitelé si zarezervovali u Air Berlin leteckou přepravu s jediným rezervačním číslem z Ibizy (Španělsko) do Düsseldorfu (Německo) s přestupem na Palmě de Mallorca ve Španělsku. První úsek letu provozovaný společností Air Nostrum byl zpožděn a cestující zmeškali let z Palmy de Mallorca do Düsseldorfu. Otázkou bylo, zda německý soud oslovený společností flightright GmbH byl příslušný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr konstatoval, že druhá odrážka čl. 5 bodu 1) písm. b) nařízení Brusel I (<span class="note">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>) musí být vykládána v tom smyslu, že v případě navazujícího letu je „místem plnění“ tohoto letu pro účely uvedených ustanovení místo příletu druhého úseku letu. Soudní dvůr dospěl k tomuto závěru v souvislosti s okolnostmi, kdy přeprava na jednotlivých letech byla uskutečňována dvěma různými leteckými dopravci a žaloba na náhradu škody za významné zpoždění letu s přestupem podle nařízení č. 261/2004 byla založena na narušení přepravy, ke kterému došlo na prvním úseku letu, který uskutečnil letecký dopravce, který není smluvní protistranou dotčených cestujících (Air Nostrum) (<span class="note">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr poznamenal, že přestože pojem „místo plnění“ uvedený ve věci Rehder odkazuje na přímý let provozovaný smluvním partnerem dotčeného cestujícího, použije se rovněž mutatis mutandis na situace, jakou je ta ve věci flightright a další, v níž zaprvé let s přestupem sestává ze dvou úseků a zadruhé letecká společnost provozující dotčený let neuzavřela smlouvu přímo s dotčenými cestujícími (<span class="note">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že místo příletu druhého úseku je dostatečně úzce spojeno s věcnými prvky sporu, a tudíž zaručuje úzkou vazbu mezi smlouvou o letecké přepravě a příslušným soudem požadovanou pravidly o zvláštní příslušnosti uvedenými v čl. 5 bodě 1) nařízení Brusel I, splňuje cíl blízkosti (<span class="note">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>). Toto řešení také splňuje zásadu předvídatelnosti sledovanou týmiž pravidly, jelikož jak žalobci, tak žalovanému umožňuje určit soud místa příletu druhého úseku letu stanoveného v uvedené smlouvě o letecké dopravě jakožto soud, k němuž lze podat žalobu (<span class="note">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Shrnutí</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Abych to shrnul, pokud jde o zpoždění letu nebo odepření nástupu na palubu a náhradu škody za porušení tohoto typu smlouvy o přepravě, Soudní dvůr považuje jak místo odletu, tak místo konečného určení za stejně významné podle smlouvy, a tedy existuje dostatečný územní vztah mezi těmito místy a žalobou vyplývající ze smluvní situace.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proto Soudní dvůr vymezuje obě tato místa jako „místa plnění“ podle druhé odrážky čl. 5 bodu 1) písm. b) nařízení Brusel I, která mají dostatečně úzký vztah s věcnými prvky sporu ohledně smluvních povinností, jako náhrada škody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr odůvodňuje toto vymezení dalším aspektem, který je relevantní podle dlouhodobé judikatury k zvláštní příslušnosti, a to aspektem předvídatelnosti a hodnocení rizik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Od těchto dvou hlavních míst plnění Soudní dvůr odlišuje další místo, které je také významné pro plnění smlouvy o přepravě. Tím je místo, kde končí první úsek přepravy o více segmentech sestávající ze dvou letů. Na základě rozhodnutí Soudního dvora ve věcech Rehder a flightright a další toto místo nesplňuje cíl blízkosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">C.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Použitelnost na multimodální přepravu zboží</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle mého názoru jsou tyto úvahy přenositelné na situace multimodální přepravy zboží, k níž došlo v projednávané věci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Projednávaná situace se liší od případů leteckých společností v předmětu přepravy a v prostředcích přepravy. Těmito dvěma odlišnostmi se budu zabývat postupně a vysvětlím, proč se podle mého názoru věci Rehder a flightright a další použijí navzdory těmto odlišnostem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zboží versus cestující</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnost, že v projednávaném případě bylo přepravováno zboží, situaci žádným významným způsobem nemění ve vztahu k místu odeslání. Toto místo má stále pro plnění smlouvy význam, a to intenzivnější než význam míst, kudy projelo nákladní vozidlo, resp. proplula loď po cestě z Finska do Spojeného království.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak Soudní dvůr poukázal ve věci Rehder, s využitím letecké přepravy je spojeno poskytnutí příslušných služeb, a to „registrace, jakož i nástup cestujících a jejich přijetí na palubě v místě odletu sjednaném v příslušné smlouvě o přepravě, odlet letadla ve stanovenou hodinu, přeprava cestujících a jejich zavazadel z místa odletu do místa příletu, zaopatření cestujících během letu“. Tyto úvahy vylučují příslušnost soudů, v jejichž obvodu se nacházejí místa mezipřistání, kvůli nedostatku „dostatečné vazby s hlavními službami vyplývajícími z [příslušné] smlouvy“ (<span class="note">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že zboží musí být odesláno osobou, ať už je to odesílatel nebo jeden z jeho zástupců, je situace v místě odeslání obdobně rozhodující pro jeho úspěšnou přepravu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Proto jsou rozhodnutí týkající se letecké přepravy osob přenositelná na projednávanou věc. V případě přepravy zboží má odesílající strana zájem na tom, aby zboží dorazilo na místo určení včas a aby nedošlo k jeho ztrátě či poškození. Za tímto účelem musí odesílající strana přijmout opatření v místě odeslání, tj. předat zboží ve správný čas a na správném místě a vhodným způsobem jej zabalit a zabezpečit, aby nedošlo k nehodě při přepravě. Druhá smluvní strana, přepravce, musí rovněž uskutečnit důležitou část smluvených služeb v místě určení, a to převzít zboží a vhodně jej uskladnit a chránit před poškozením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho přestože se CMR v původním řízení nepoužije, stojí za zmínku, že Komise uvedla, že se opírá i o faktor nejužšího spojení mezi přepravou zboží a případným příslušným státem. Podle čl. 31 odst. 1 písm. b) CMR slouží jak místo, kde byla zásilka převzata k přepravě, tak místo určené k jejímu vydání jako nezávislé spojovací faktory (<span class="note">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>), na nichž může být založena mezinárodní příslušnost. Srovnatelné pravidlo lze najít v čl. 21 odst. 1 písm. c) Úmluvy OSN o námořní přepravě zboží (<span class="note">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení Řím I, kterého se dovolávala ALS, není pro předloženou otázku přímo relevantní, protože se týká volby práva. Nicméně pravidla mezinárodního práva soukromého jsou rovněž založena na nejužším spojení. Za účelem určení práva rozhodného pro smlouvy o přepravě zboží používá čl. 5 odst. 1 nařízení Řím I kombinaci obvyklého bydliště dopravce, „místa převzetí“ a „místa doručení“, stejně jako obvyklého místa bydliště odesílatele. To lze považovat za potvrzení skutečnosti, že všechna tato místa jsou rozhodující pro určení nejužšího spojení v případech přepravy zboží, přičemž jedním z těchto míst je místo odeslání („místo převzetí“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Multimodální silniční/námořní doprava versus letecká doprava</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí Soudního dvora ve věci flightright a další se týkalo aspektu, který je typickým prvkem multimodální dopravy, totiž rozdělení takové dopravy do úseků.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozdělení do úseků bylo dáno ve věci flightright a další, kde Soudní dvůr uvedl, že rozdělení do úseků nemění převažující pozici místa odeslání, přestože ve věci flightright a další stejně jako v projednávané věci žalovaná použila subdodavatele. Za jednotlivé úseky přepravy drtiče z Finska do Spojeného království odpovídaly různé přepravní společnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak v případě multimodální dopravy, tak v případě letů s přestupem jsou dvě místa, kde jsou služby hlavně poskytovány, spojena palubními vstupenkami v případě letecké dopravy nebo smlouvou mezi odesílatelem a přepravcem v případě multimodální přepravy. Účel, na němž spočívá smlouva, tedy přemístění předmětu z jedné určené lokace do druhé určené lokace, tj. jeho přeprava z bodu A do bodu B, činí z těchto dvou míst dva konce jednoho spektra, přestože je může dělit vzdálenost a čas. Obě tato místa – odeslání a určení – jsou zásadní pro smlouvu o přepravě a tvoří její podstatné a charakteristické náležitosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané situaci, kdy jsou v průběhu cesty a zejména v přístavech měněny dopravní prostředky, je jistým rysem přepravy také rozdělení do úseků. Podle mého názoru však ani vyložení těžkého a objemného zboží, jakým je předmětný drtič, a jeho přeprava po zemi pomocí vlastního mechanického pohonu a nebezpečí ztráty či poškození při takovém postupu (včetně možnosti krádeže) nemění situaci v tom smyslu, že by místa překládky byla stejně důležitá jako místo odeslání. Uznání posledně uvedeného místa jako jednoho ze dvou „míst plnění“ nenavyšuje počet dostupných fora tak, aby to vedlo k obavám ohledně forum shopping.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho je běžnou praxí, že se ve smlouvách typu, jakým je dotčená smlouva v původním řízení, neuvádějí místa překládky (<span class="note">
<a id="c-34" href="#t-34">34</a>
</span>). Hledisko předvídatelnosti, které Soudní dvůr zdůraznil ve věcech Rehder a flightright a další, a požadavek omezení forum shopping vedou k vyloučení míst překládky z pojmu „místo plnění“ ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I. Podle judikatury Soudního dvora musí být místo plnění v rozsahu, v jakém je to možné, odvozeno ze samotných ustanovení smlouvy (<span class="note">
<a id="c-35" href="#t-35">35</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Díky přední roli smlouvy při určování příslušnosti je rovněž skutečnost, že byl drtič ztracen ve Spojeném království a ne ve Finsku, méně významná. V době, kdy strany smlouvu uzavřely, nebylo možné předvídat, kde může dojít k problému při jejím plnění. Proto přestože cílem čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I je rovněž usnadnění dokazování, tento cíl je zastíněn předvídatelností, jež je jedním z pilířů (<span class="note">
<a id="c-36" href="#t-36">36</a>
</span>) společných pravidel o soudní příslušnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Prozatímní závěr</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jsem tedy toho názoru, že rozdíly mezi situacemi, které jsou zde porovnávány (letecká přeprava osob a multimodální přeprava zboží), nejsou tak významné, aby odůvodnily použití jiného přístupu k původnímu řízení než přístupu použitého ve věcech Rehder a flightright a další. Soudní dvůr konstatoval příslušnost v „hlavních místech plnění (<span class="note">
<a id="c-37" href="#t-37">37</a>
</span>)“, protože mají dostatečně úzký vztah s věcnými prvky sporu (<span class="note">
<a id="c-38" href="#t-38">38</a>
</span>). Pro situace týkající se přepravy silniční a lodní je tento blízký vztah potvrzen dalšími právními režimy, jako je CMR a Hamburská pravidla.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Místo odeslání i místo dodání jsou „hlavními místy plnění“ podle druhé odrážky čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Brusel I, zatímco místa nakládky jimi obecně nejsou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">V.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na předchozí úvahy mám za to, že otázka předložená Korkein oikeus (Nejvyšší soud) byla měla být zodpovězena následovně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-97" title="page-15">
      „Místo nebo místa, kde je poskytována služba podle druhé odrážky čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pokud jde o smlouvu o přepravě zboží mezi členskými státy, a přeprava se skládá z více částí, v jejichž rámci jsou použity různé dopravní prostředky, zahrnuje místo odeslání.“
    </p>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>)–Původní jazyk: angličtina.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>)–Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001, L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42). Od 10. ledna 2015 bylo toto nařízení nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1) (dále jen „nařízení Brusel I bis“).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, spojené věci C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>)–Sídlo je uvedeno v podáních žalované Soudnímu dvoru.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>)–Jak ALS uvedla ve svých podáních, byla použita loď Birka Exporter námořní společnosti Finnlines.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>)–Tato skutečnost je uvedena v písemných vyjádřeních ALS.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>)–Tato úmluva byla podepsána v Ženevě dne 19. května 1956, Sbírka smluv Organizace spojených národů 1961, č. 5742, s. 190. Oficiální zkratka „CMR“ vychází z francouzského názvu úmluvy („Convention relative au contrat de transport international de marchandises par route“).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 11. března 2010, Wood Floor Solutions Andreas Domberger, C19/09, EU:2010:137, bod 42.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 27. října 1998, Réunion européenne a další, C51/97, EU:C:1998:509, bod 35.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>)–Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. 2008, L 177, s. 6).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 4. září 2014, Nickel &amp; Goeldner Spedition, C157/13, EU:C:2014:2145.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>) –Rozsudek ze dne 3. května 2007, Color Drake, C-386/05, EU:C:2007:262.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 4. září 2014, Nickel &amp; Goeldner Spedition, C157/13, EU:C:2014:2145, bod 36.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>)–Viz body 13 a 14 výše.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>)–Kurzivou zvýraznil autor stanoviska.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 3. května 2007, Color Drack, C386/05, EU:C:2007:262, bod 42. Věc se týkala plnění smlouvy o prodeji zboží, kdy se žalovaná, společnost založená v Německu, zavázala dodat zboží různým maloobchodním prodejcům žalobkyně v Rakousku. Soudní dvůr konstatoval, že může existovat několik míst doručení.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>)–Rozsudky ze dne 30. listopadu 1976, Bier v. Mines de Potasse d’Alsace, 21/76, EU:C:1976:166, body 24 a 25, a ze dne 27. října 1998, Réunion européenne a další, C51/97, EU:C:1998:509, bod 28.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 27. října 1998, Réunion européenne a další, C51/97, EU:C:1998:509, bod 26.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>)–Soudní dvůr rozhodl na základě Bruselské úmluvy, což je nástroj předcházející nařízení Brusel I, které musí být vykládáno v souladu s danou úmluvou; viz druhá věta bodu 19 odůvodnění nařízení Brusel I a viz např. rozsudek ze dne 4. května 2010, TNT Express Nederland, C533/08, EU:C:2010:243, bod 36.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>)–Nařízení ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1).</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439, bod 40.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439, bod 42.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, spojené věci C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>)–Vzhledem k tomu, že flightright a další se týkal tří spojených věci, které byly zahájeny v různém časovém období, Soudní dvůr byl povinen vyložit jak druhou odrážku čl. 5 bodu 1) písm. b) nařízení Brusel I, tak i ustanovení, které uvedené ustanovení nařízení Brusel I nahradilo, tedy druhou odrážku čl. 7 bodu 1) písm. b) nařízení Brusel I bis, která má totožné znění.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, spojené věci C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160, bod 56.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, spojené věci C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160, bod 69.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, spojené věci C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160, bod 74. V tomto smyslu viz také rozsudek ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439, bod 44.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, spojené věci C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160, bod 75. V tomto smyslu viz také rozsudky ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439, bod 45 a ze dne 4. září 2014, Nickel &amp; Goeldner Spedition, C157/13, EU:C:2014:2145, bod 41.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>)–Rozsudek ze dne 9. července 2009, Rehder, C204/08, EU:C:2009:439, bod 40.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>)–Čl. 31 odst. 1 CMR stanoví: „Spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést […] u soudů toho státu, na jehož území: b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; […].“</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>)Podepsaná v Hamburku dne 31. března 1978, United Nations Treaty Series 1992, č. 29215, s. 3. Tato úmluva je známější pod názvem Hamburská pravidla. Článek 21 odst. 1 uvedené úmluvy stanoví: „V soudních řízeních týkajících se přepravy zboží podle této úmluvy žalobce podle svého uvážení podá žalobu k soudu, který je podle práva státu daného soudu příslušný a který se nachází na jednom z následujících míst: […] c) přístav nakládky nebo přístav vykládky; […]“</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-34" href="#c-34">34</a>
</span>)–Švýcarská vláda zmínila ve svých podáních, že se jedná o běžnou praxi. Předkládající soud neuvedl podrobnosti obsahu smlouvy o přepravě a smlouvu Soudnímu dvoru neposkytl. ALS uvedla, že její hlavní povinností bylo přijmout logistická opatření nutná pro přepravu drtiče z Pori do Sheffieldu. ALS také uvedla ve svých podáních, že Metso a ALS uzavřely mezi roky 2004 a 2011 418 smluv o přepravě strojů společnosti Metso.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-35" href="#c-35">35</a>
</span>)–Viz rozsudek ze dne 11. března 2010, Wood Floor Solutions Andreas Domberger, C19/09, EU:C:2010:137, bod 38.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-36" href="#c-36">36</a>
</span>)–Viz stanovisko generálního advokáta M. Bobka ze dne 19. října 2017 ve spojených věcech Flightright a další (C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2017:787, bod 81.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-37" href="#c-37">37</a>
</span>)–Kurziva doplněna autorem stanoviska.</p>
<p class="note">(<span class="note">
<a id="t-38" href="#c-38">38</a>
</span>) –Viz rozsudek ze dne 7. března 2018, flightright a další, C274/16, C447/16 a C448/16, EU:C:2018:160, bod 73.</p>
</body>
</html>
