|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2024/5477 |
10.9.2024 |
Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(C/2024/5477)
Po tomto zveřejnění mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště ve třetí zemi, podat Komisi námitku v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) (1) 2024/1143, a to do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„Trnavský slad“
EU č.: PGI-SK-02785 – 19. 7. 2021
CHOP ( ) CHZO (X)
1. Název (názvy) (CHZO)
„Trnavský slad“
2. Členský stát nebo třetí země
Slovenská republika
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 1.8. Ostatní produkty uvedené v příloze I Smlouvy (koření atd.)
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„Trnavský slad“ je světlý ječmenný slad potravinářského typu Pilsner určený především k výrobě piva. Získává se ze selektivně vyšlechtěných certifikovaných odrůd dvouřadého ječmene pěstovaných převážně na Trnavské rovině, která zahrnuje specifickou vysoce kvalitní černozem se zvláštním klimatem ovlivňujícím kvalitu zde pěstovaného ječmene; tento ječmen se tak vyznačuje svou kvalitou a charakterem. V důsledku teplého a suchého podnebí v oblasti a půdních podmínek jsou zrna větší, dosahují délky 8–10 mm, šířky 3–4 mm a tloušťky 3–4 mm. Často zůstává nad sítem prakticky 100 % zrn, jsou rovnoměrně velká a díky nižšímu množství dusíku v zrnu obsahují více škrobu (64–66 %); optimální množství propadlého sladu je 10 %, protože to zajišťuje jeho vyšší extraktivnost (která často přesahuje 83 %, někdy až 85 %).
Po namočení a naklíčení zrn ječmene se v nich aktivují a vytvářejí specifické sladové enzymy, které jsou schopny rozkládat v nich obsažené polysacharidy na nízkomolekulární, jednoduché, ve vodě rozpustné sacharidy, které mohou kvasinky zkvasit na etylalkohol. Odrůdy pěstované na Trnavské rovině jsou obzvláště dobře přizpůsobeny specifickému know-how trnavské sladovny, v níž jsme schopni z těchto měkkých odrůd (velmi vysoká enzymatická síla – zdánlivý úbytek (AAL) nad 83 %) vyrobit vysoce enzymaticky rozložený slad vhodný pro infuzní vaření piva. Zbytkové extrakty, které zůstávají nezkvašené – limitní extrakt (LE) – tvoří pouze asi 1 %. Jiné sladovny nedokážou tak vysoce enzymaticky rozložený slad vyrobit.
Zaručené parametry produktu „Trnavský slad“ jsou následující:
|
a) |
vlhkost: max. 5 %; |
|
b) |
barva: max. 4,5 jednotek EBC; |
|
c) |
výtěžek extraktu (hmotnost sušiny): min. 80 %; |
|
d) |
drobivost: min. 78,5 %. |
Co se týče senzorických vlastností, slad by měl mít čistou sladovou vůni bez zápachu; chuť by měla být sladká a čistá. Barva zrn je rovnoměrná, světlá a bez žíhaných špiček. Vzhledově slad připomíná zpracovaný ječmen.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Surovinou pro výrobu „Trnavského sladu“ jsou dvouřadé sladovnické ječmeny:
Odrůdy jarního ječmene: Overture, Kangoo, Sebastian, Marthe, Sunshine, Malz, Laudis, Irina, Soulmate, Tango a Bojos.
Ječmen ozimý: Scala, Wintmalt, Casanova a Etincel.
Ve výrobě se používají všechny odrůdy nebo jen některé z nich.
Parametry sladovnického ječmene, které jsou předpokladem pro výrobu Trnavského sladu pro pivovarnictví, s bohatým extraktem a příznivou proteolytickou rozpustností, jsou následující:
Vlhkost: max. 14,5 %
Hodnota vyšší než 14,5 % je nepřijatelná.
Hrubý protein min. 10,0 %, max. 11,5 %
Hodnota vyšší než 11,5 % je nepřijatelná.
Procento sladu zůstávající nad sítem o průměru 2,5 mm: min. 90 %
Včetně mechanicky a biologicky poškozených zrn.
Příplatek ve výši 0,5 % ceny za každý další procentní bod mezi 80 % a 90 %.
Snížení ceny o 0,5 % za každý procentní bod mezi 80 % a 90 %.
Hodnota nižší než 80 % je nepřijatelná.
Klíčení (peroxidová metoda): min. 96 %
Hodnota nižší než 96 % je nepřijatelná.
Celkový odpad: max. 3 %.
Množství sladu, které propadne sítem o průměru 2,2 mm, včetně rozbitých zrn, zelených a černých zrn v celkové části zkoušky.
Cizí látky v celkové zkušební dávce.
Snížení ceny o 1 % za každý procentní bod celkového odpadu mezi 3 % a 7 % Hodnota vyšší než 7 % je nepřijatelná.
Mechanicky poškozená zrna (poškozené slupky): max. 2 %
Snížení ceny o 1 % za každý procentní bod mezi 2 % a 4 %.
Hodnota vyšší než 4 % je nepřijatelná.
Biologicky poškozená zrna (hnědé špičky): max. 2 %
Snížení ceny o 1 % za každý procentní bod mezi 2 % a 4 %.
Hodnota vyšší než 4 % je nepřijatelná.
Odrůdová čistota: min. 96 %.
Sladovnický ječmen musí být zdravý, suchý, zralý a bez škůdců a nesmí obsahovat naklíčená zrna, houby rodu Fusarium, slunečnicová semena nebo zrna se zřetelně plesnivou slupkou.
Smluvní strany se dohodly, že dodávaný sladovnický ječmen musí odpovídat normě STN 46 1100-5, metodice EBC 4.22 a vyhlášce Ministerstva zemědělství a Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 557/1998-100 – Codex Alimentarius Slovenské republiky, jakož i dalším obecně závazným právním předpisům platným ve Slovenské republice.
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Přestože od prvních historických záznamů uplynula dlouhá doba, pěstování sladovnického ječmene a výroba „Trnavského sladu“ se zachovaly dodnes, přičemž technologické úpravy neměly vliv na vlastnosti produktu.
|
— |
Příjem a čištění ječmene |
|
— |
Máčení |
|
— |
Klíčení ječmene |
|
— |
Umělé sušení |
|
— |
Odklíčkování |
|
— |
Opracování a expedice |
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Sladovnický ječmen, z něhož se vyrábí „Trnavský slad“, se pěstuje v zeměpisné oblasti mezi řekou Váh a Malými Karpaty v Podunajské nížině. Trnavská rovina tvoří severovýchodní část Podunajské nížiny. Oblast je na západě ohraničena pohořím Malé Karpaty a na jihovýchodě řekou Váh a pohořím Považský Inovec.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
Žádost o zápis zeměpisného označení „Trnavský slad“ vychází z jeho kvality, která je dána půdními a klimatickými podmínkami a historií regionu.
Oblast Trnavské roviny se vyznačuje mírně zvlněnou krajinou, která se na severozápadě zvedá do nížinných kopců. Nadmořská výška se pohybuje mezi 150–215 m; na severozápadě se zvedá k úpatí Malých Karpat. Oblast se nachází v povodí řeky Váh. Půdní pokryv tvoří černozemě na sprašových půdách a erodované černozemě. Převažují jílovité a lokální jílovito-hlinité půdy bez hrubých ostrohranných frakcí; jsou středně suché, mají vysokou retenční schopnost a střední propustnost.
Vymezená zeměpisná oblast je teplá a suchá s mírnými zimami. Průměrná roční teplota ovzduší činí 9 až 10 °C. Nejteplejším měsícem je červenec (20,3 °C) a nejchladnějším měsícem leden (-2,2 °C). V důsledku teplého a suchého podnebí v oblasti a půdních podmínek jsou zrna větší, dosahují délky 8–10 mm, šířky 3–4 mm a tloušťky 3–4 mm.
„Trnavský slad“ je světlý ječmenný slad potravinářského typu Pilsner určený především k výrobě piva. Získává se ze selektivně vyšlechtěných certifikovaných odrůd dvouřadého ječmene pěstovaných převážně na Trnavské rovině, která zahrnuje specifickou vysoce kvalitní černozem se zvláštním klimatem ovlivňujícím kvalitu zde pěstovaného ječmene; tento ječmen se tak vyznačuje svou kvalitou a charakterem. Často zůstává nad sítem prakticky 100 % zrn, jsou rovnoměrně velká a díky nižšímu množství dusíku v zrnu obsahují více škrobu (64–66 %); optimální množství propadlého sladu je 10 %, protože to zajišťuje jeho vyšší extraktivnost (která často přesahuje 83 %, někdy až 85 %). Nadměrné srážky v období zrání snižují sladovnickou hodnotu zrna, protože vlhké počasí vyvolává kvasné procesy, které štěpí škrob na cukry, a zrno při sladování špatně klíčí. Právě tyto příznivé klimatické a půdní podmínky jsou důvodem specifické kvality odrůd ječmene, na rozdíl od odrůd vhodných pro „České pivo“, které jsou velmi tvrdé a vhodné pro studené a dlouhé sladování na výrobní lince. Odrůdy pěstované na Trnavské rovině oproti tomu patří do kategorie měkkých odrůd, což znamená, že se při sladování za tepla na výrobní lince rychle a snadno rozkládají, čímž vzniká vysoká enzymatická síla.
Pěstování sladovnického ječmene má ve vymezené oblasti dlouhou tradici. Ruku v ruce s pěstováním sladovnického ječmene, které je vázáno na vhodné půdní a klimatické podmínky vymezené zeměpisné oblasti, se vyvinul také zpracovatelský průmysl, který tuto surovinu zpracovává na slad. To poskytuje pracovní místa jak pěstitelům sladovnického ječmene, tak výrobcům sladu. Podle publikace „Hospodářská a regionální geografie Slovenské republiky“ (Ema Mišúnová, Zdenko Mocko a Viera Vlčková, Ekonomická univerzita, 1994): „V oblasti horního Ponitří a na Trnavské rovině jsou velmi dobré klimatické a půdní podmínky, které položily základy pro pěstování sladovnického ječmene. Trnavský a nitranský slad se zpracovává v nových velkých sladovnách v Trnavě…“.
První zmínky o sladovně v Trnavě pocházejí z roku 1395, kdy byla jedna z pěti městských bran pojmenována „Sladovnická brána“. Tradice výroby piva a sladu v trnavském regionu sahá až do 16. století, kdy měla Trnava dokonce dva pivovary. Osmnácté století bylo pro historii trnavského pivovarnictví velmi důležité. V roce 1752 město dostalo od královské komory povolení postavit nový pivovar vedle starého, který už nezvládal obsloužit poptávku. Prvními majiteli pivovaru byli Jozef Sessler a jeho synové. Sessler koupil městský pivovar a časem se zaměřil výhradně na výrobu sladu. Výroba piva skončila v roce 1867, což znamenalo i konec pivovarů v Trnavě. Sladovna vyrábí slad dodnes.
Další významnou sladovnou v Trnavě byla „Treumannova sladovna“, exportní firma založená panem Treumannem v roce 1893. Na straně 81 publikace „Dějiny Trnavy“ z roku 1988 se uvádí následující: „… výroba sladu v Trnavě má dlouhou tradici, která přetrvává dodnes.“
O kvalitě výrobku, jeho pověsti a souvisejícím vývozu svědčí článek „Průmysl a obchod v trnavském regionu“ v publikaci „Sloboda“ z roku 1947, kde se uvádí následující: „Světoznámý trnavský slad vyrábějí společnosti Prvá trnavská sladovňa Leopolda Sesslera a Sladovňa, vývozná úč. spol., Treumann v Trnavě“.
Rudolf Zelenay ve svém článku „Útočiště nalezené v pasti“, který vyšel v Technických novinách v roce 1983, uvádí, že „… v Japonsku jsou tyto nápoje většinou velmi kvalitní a trnavský slad si zde zasloužil zlatou etiketu. Všude kolem jsme slyšeli, jak je ceněný a uznávaný.“
Dr. Jozef Šimončič v Technických novinách z roku 1986 v článku „Zápisky z minulých dob o trnavském pivovaru, jeho dobré pověsti a vývozu výrobků na světové trhy“ píše: „Trnavský slad se postupně zabydlel na světových trzích…“.
Odkaz na zveřejnění specifikace
https://www.indprop.gov.sk/swift_data/source/pdf/specifikacie_op_oz/Trnavsky_slad.pdf
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5477/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)