<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑127/14</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62014CJ0127</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:522">EU:C:2015:522</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>7</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>7</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>ROZSUDEK ZE DNE <DATE ISO="20150902">2. 9. 2015</DATE> – VĚC C‑127/14</P><P>SURMAČS</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (druhého senátu)</P><P><DATE ISO="20150902">2. září 2015</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="STAR" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: lotyština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 94/19/ES</KEYWORD><KEYWORD>Příloha I bod 7</KEYWORD><KEYWORD>Systém pojištění vkladů</KEYWORD><KEYWORD>Vynětí některých vkladatelů ze systému pojištění vkladů</KEYWORD><KEYWORD>Vynětí <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>vedoucího pracovníka<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/></KEYWORD></INDEX><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑127/14,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Augstākā Tiesa (Lotyšsko) ze dne <DATE ISO="20140312">12. března 2014</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20140318">18. března 2014</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Andrejs Surmačs</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Finanšu un kapitāla tirgus komisija,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),</P><P>ve složení R. Silva de Lapuerta, předsedkyně senátu, J.‑C. Bonichot, A. Arabadžev, J. L. da Cruz Vilaça (zpravodaj), a C. Lycourgos, soudci,</P><P>generální advokát: P. Mengozzi,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="DASH"><ITEM><P>za A. Surmačse jím samým,</P></ITEM><ITEM><P>za lotyšskou vládu I. Kalniņšem a L. Skolmeistare, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi A. Saukou a K.‑P. Wojcikem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20150317">17. března 2015</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu bodu 7 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne <DATE ISO="19940530">30. května 1994</DATE> o systémech pojištění vkladů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="135" PAGE.FIRST="5" DATE.PUB="1994">Úř. věst. L 135, s. 5</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 06/02, s. 252), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne <DATE ISO="20090311">11. března 2009</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="068" PAGE.FIRST="3" DATE.PUB="2009">Úř. věst. L 68, s. 3</REF.DOC.OJ>, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>směrnice 94/19<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>).</TXT></NP><NP><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi A. Surmačsem a Finanšu un kapitāla tirgus komisija (Komise pro finanční a kapitálový trh, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>FKTK<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) ve věci odmítnutí ze strany posledně uvedené uznat A. Surmačse za vkladatele, který má nárok na pojištění vkladů podle směrnice 94/19.</TXT></NP><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>3</NO.P><TXT>Směrnice 94/19 byla zrušena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne <DATE ISO="20140416">16. dubna 2014</DATE> o systémech pojištění vkladů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="173" PAGE.FIRST="149" DATE.PUB="2014">Úř. věst. L 173, s. 149</REF.DOC.OJ>). Zrušení nabylo účinnosti až dne <DATE ISO="20150704">4. července 2015</DATE>, a proto se na věc v původním řízení použije směrnice 94/19.</TXT></NP><NP><NO.P>4</NO.P><TXT>První, šestnáctý a osmnáctý bod odůvodnění směrnice 94/19 uváděly:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>vzhledem k tomu, že v souladu s cíli Smlouvy je třeba podporovat harmonický rozvoj činnosti úvěrových institucí v celém Společenství odstraněním všech omezení práva usazování a volného poskytování služeb a současně posilovat stabilitu bankovní soustavy a ochranu spořitelů;</P></CONSID><P>[…]</P><CONSID><P>vzhledem k tomu, že by na jedné straně minimální úroveň pojištění předepsaná touto směrnicí neměla ponechat bez ochrany příliš velkou část vkladů v zájmu ochrany spotřebitele i v zájmu stability finanční soustavy; že by na druhé straně nebylo vhodné stanovit ve Společenství takovou úroveň ochrany, která by v určitých případech mohla ve svém důsledku podpořit neobezřetné řízení úvěrových institucí; že se zdá být rozumným stanovit harmonizovanou minimální úroveň pojištění ve výši <FT TYPE="NUMBER">20000</FT> [eur]; že může být třeba omezených přechodných opatření, jež by umožnila stávajícím systémům přizpůsobit se této částce;</P></CONSID><P>[…]</P><CONSID><P>vzhledem k tomu, že každý členský stát musí mít možnost vyjmout z pojištění poskytovaného systémy pojištění vkladů některé přesně vymezené vklady nebo vkladatele, o nichž má za to, že nepotřebují zvláštní ochranu poskytovanou systémy pojištění vkladů;</P></CONSID><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/></P></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>5</NO.P><TXT>Podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 94/19:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>Každý členský stát zajistí, aby byl na jeho území zaveden a úředně uznán jeden nebo více systémů pojištění vkladů. […]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>6</NO.P><TXT>Článek 7 odst. 1 a 2 této směrnice stanovil:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="007.001"><NO.PARAG><IE/></NO.PARAG><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>Členské státy zajistí, aby souhrn vkladů každého vkladatele byl pojištěn nejméně do výše <FT TYPE="NUMBER">50000</FT> EUR pro případ, že se tyto vklady stanou nedisponibilními.</ALINEA></PARAG><?PAGE NO="3"?><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="007.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy mohu stanovit, že určití vkladatelé nebo vklady jsou z pojištění vyňati nebo že jim bude poskytnut nižší limit pojištění. Tyto výjimky jsou uvedeny v příloze I.<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP><NP><NO.P>7</NO.P><TXT>V příloze I uvedené směrnice je obsažen seznam výjimek uvedených v jejím čl. 7 odst. 2. Mezi vklady, které lze vyloučit z pojištění, jsou v bodě 7 uvedené přílohy uvedeny vklady <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>ředitelů, vedoucích pracovníků, osobně odpovědných členů úvěrové instituce, držitelů nejméně 5 % kapitálu úvěrové instituce, osob odpovědných za zákonem předepsaný audit účetních dokladů úvěrové instituce a vkladatelů podobného postavení v jiných společnostech téže skupiny<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>8</NO.P><TXT>Stejně tak příloha I bod 8 směrnice 94/19 stanoví, že z pojištění lze vyloučit <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>[v]klady blízkých příbuzných a třetích stran jednajících na účet vkladatelů uvedených pod bodem 7<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Lotyšské právo</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>9</NO.P><TXT>Směrnice 94/19 byla do lotyšského práva provedena zákonem o pojištění vkladů (Noguldījumu garantiju likums). Fond pojištění vkladů je tvořen příspěvky subjektů uvedených v jeho článku 7. Podle čl. 1 odst. 7 uvedeného zákona je uvedený fond spravován FKTK.</TXT></NP><NP><NO.P>10</NO.P><TXT>Podle čl. 17 odst. 4 uvedeného zákona se pojistná náhrada nevyplácí, pokud jde o <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>vklady držitelů významných podílů finančních institucí, předsedy a členů představenstva nebo správní rady, ředitelů oddělení vnitřního auditu, auditorů společnosti a jiných zaměstnanců úvěrové instituce, kteří provádějí plánování, řízení a kontrolu její činnosti a nesou za činnost této instituce odpovědnost<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>11</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20111121">21. listopadu 2011</DATE> přijala FKTK rozhodnutí č. 278 o ukončení poskytování finančních služeb ze strany společnosti Latvijas Krājbanka (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>banka<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>). K uvedenému datu zastával A. Surmačs v bance funkci místopředsedy pro otázky mezinárodního a finančního práva. Z předkládacího rozhodnutí plyne, že A. Surmačs byl přímo podřízen předsedovi správní rady a že před tím, než se stal místopředsedou, byl sám členem uvedeného orgánu, přičemž funkci místopředsedy vykonával v den přijetí tohoto rozhodnutí FKTK.</TXT></NP><NP><NO.P>12</NO.P><TXT>Rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20120105">5. ledna 2012</DATE> FKTK konstatovala, že kvůli funkci, kterou v bance zastával, nelze A. Surmačse považovat za pojištěnce podle zákona o pojištění vkladů. Základem uvedeného rozhodnutí byl čl. 17 odst. 4 uvedeného zákona, podle kterého se pojistná náhrada nevyplácí, pokud jde o zaměstnance finanční instituce odpovědného za plánování, řízení a kontrolu její činnosti.</TXT></NP><NP><NO.P>13</NO.P><TXT>Andrejs Surmačs napadl opodstatněnost uvedeného rozhodnutí FKTK, protože funkce, kterou v bance zastával, byla pouze čestnou funkcí, z níž nevyplývala žádná rozhodovací pravomoc, a podal žalobu k Administratīvā apgabaltiesa (Regionální správní soud), kterou uvedený soud zamítl rozhodnutím ze dne <DATE ISO="20130424">24. dubna 2013</DATE>.</TXT></NP><NP><NO.P>14</NO.P><TXT>Andrejs Surmačs podal proti rozhodnutí Administratīvā apgabaltiesa k předkládajícímu soudu kasační opravný prostředek, v němž v podstatě tvrdil, že konkrétní posouzení povinností, práv a odpovědností spojených s funkcí místopředsedy by umožnilo prokázat, že neměl pravomoc ani přijímat závazná rozhodnutí, ani ovlivnit činnost banky. Podle A. Surmačse mimoto Administratīvā apgabaltiesa uplatnil zákon o pojištění vkladů bez ohledu na čl. 7 odst. 2 a přílohu I bod 7 směrnice 94/19.</TXT></NP><?PAGE NO="4"?><NP><NO.P>15</NO.P><TXT>FKTK před předkládajícím soudem tvrdí, že funkce, kterou A. Surmačs v bance zastával v době přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 11 tohoto rozsudku, spadá pod výjimku stanovenou v čl. 17 odst. 4 zákona o pojištění vkladů a že má být považován za <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>vedoucího pracovníka<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/> ve smyslu přílohy I bodu 7 směrnice 94/19. Mimoto podle FKTK je třeba pro účely vyloučení z pojištění zohlednit nejen pravomoci formálně udělené A. Surmačsovi, ale rovněž vliv, který mohl neformálně vykonávat na činnost banky.</TXT></NP><NP><NO.P>16</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se Augstākā tiesa (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>1)</NO.P><TXT>Má být bod 7 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne <DATE ISO="19940530">30. května 1994</DATE> o systémech pojištění vkladů vykládán v tom smyslu, že v něm uvedený výčet osob, které mají být považovány za osoby vázané na dotčenou úvěrovou instituci, jimž má být odepřen nárok na vyplacení pojistné náhrady, je taxativní?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>Lze považovat za vedoucího pracovníka úvěrové instituce nebo za jinou z osob uvedených v bodě 7 přílohy I směrnice 94/19 osobu, která má v souladu s popisem pracovní pozice, již zastává, právo zajišťovat plánování, koordinaci a dohled v určité oblasti činnosti úvěrové instituce nebo v rámci plnění určitých konkrétních úkolů, nikoliv však v souvislosti s celou činností úvěrové instituce a není oprávněna vydávat příkazy nebo přijímat rozhodnutí, která jsou pro ostatní osoby závazná? Má být přitom zohledněn obsah dané oblasti činnosti úvěrové instituce, popřípadě obsah konkrétních úkolů?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Má být bod 7 přílohy I směrnice 94/19 vykládán v tom smyslu, že členské státy mohou odepřít nárok na vyplacení pojistné náhrady osobě, která v souladu s právy a povinnostmi, jež jsou uvedeny v popisu pracovní pozice, kterou tato osoba zastává, nemůže být považována za vedoucího pracovníka, přestože má <HT TYPE="ITALIC">de facto</HT> značný vliv na přijímání rozhodnutí vedoucích pracovníků úvěrové instituce nebo osob, které jsou za tuto instituci osobně odpovědné? Může být v tomto ohledu považován za relevantní také vliv, který je pouze neformální a vyplývá z autority dané osoby, z jejích schopností nebo z jejích znalostí činnosti úvěrové instituce?<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></P></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>17</NO.P><TXT>Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda vklady vyloučené podle přílohy I bodu 7 směrnice 94/19 jsou uvedeny taxativně, takže členské státy nemohou ve vnitrostátním právu stanovit jiné kategorie vkladatelů, na které by se vztahovalo vyloučení z pojištění vkladů.</TXT></NP><NP><NO.P>18</NO.P><TXT>Především je třeba uvést, že osmnáctý bod odůvodnění směrnice 94/19 stanoví, že některé vklady nebo vkladatele lze vyjmout ze systému pojištění vkladů. Podle uvedeného bodu odůvodnění je třeba takové vklady či vkladatele přesně vymezit.</TXT></NP><NP><NO.P>19</NO.P><TXT>V tomto ohledu čl. 7 odst. 2 směrnice 94/19 umožňuje členským státům, aby z pojištění vyloučily nebo pojistily v menší míře některé kategorie vkladatelů, nebo některé druhy vkladů, a upřesňuje, že seznam vkladů a vkladatelů, kterých se vyloučení týká, je uveden v příloze I uvedené směrnice. Ze znění uvedeného ustanovení přitom nijak neplyne, že uvedený výčet je příkladmý ani že členské státy mohou rozšířit kategorie vkladů a vkladatelů stanovené v příloze I.</TXT></NP><?PAGE NO="5"?><NP><NO.P>20</NO.P><TXT>Díle je třeba připomenout, že v odůvodnění návrhu ze dne <DATE ISO="19920604">4. června 1992</DATE> [COM(92) 188 final, <REF.DOC.OJ COLL="C" NO.OJ="163" PAGE.FIRST="6" DATE.PUB="1992">Úř. věst. C 163, s. 6</REF.DOC.OJ>], který vedl k přijetí směrnice 94/19, Komise na straně 18 jasně uvedla, že seznam výjimek ze systému pojištění vkladů uvedený v příloze I <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>je taxativní a členské státy mohou z pojištění vyloučit pouze instituce a osoby v něm uvedené<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/> a všechny další výjimky jsou v rozporu se směrnicí.</TXT></NP><NP><NO.P>21</NO.P><TXT>Konečně z prvního bodu odůvodnění směrnice 94/19 plyne, že sleduje dvojí cíl, tedy pojistit spořitele pro případ, že by se jejich vklady u úvěrových institucí staly nedisponibilními, a posilovat stabilitu bankovní soustavy.</TXT></NP><NP><NO.P>22</NO.P><TXT>Proto čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice členským státům ukládá zajistit, aby byl na jejich území zaveden jeden nebo více systémů pojištění vkladů. Tyto systémy podle čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice musí zajistit, aby souhrn vkladů každého vkladatele byl pojištěn nejméně do výše <FT TYPE="NUMBER">50000</FT> eur.</TXT></NP><NP><NO.P>23</NO.P><TXT>Výjimku z uvedeného pravidla tvoří čl. 7 odst. 2 a příloha I směrnice 94/19, které členským státům povolují, aby z pojištění vyloučily určité vklady a vkladatele.</TXT></NP><NP><NO.P>24</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že kategorie uvedené v příloze I směrnice 94/19 představují výjimku z obecného pravidla stanoveného v článku 3 uvedené směrnice, musí být vykládány striktně (obdobně viz rozsudek Fastweb, C‑19/13, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2194">EU:C:2014:2194</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 40).</TXT></NP><NP><NO.P>25</NO.P><TXT>Jak nicméně uvedl generální advokát v bodě 35 stanoviska, kategorie uvedené v příloze I bodu 7 směrnice 94/19 k určení vkladů či vkladatelů vyloučených z pojištění musí být definovány z funkčního hlediska. V důsledku toho se vyloučení ze systému pojištění vztahuje na osoby, které vykonávají funkce, o kterých lze – s ohledem na vnitrostátní právo a obchodní praxi členského státu – mít za to, že spadají pod pojmy uvedené v bodě 7 přílohy I, bez ohledu na to, jak jsou vykonávané funkce pojmenovány, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.</TXT></NP><NP><NO.P>26</NO.P><TXT>S ohledem na předcházející úvahy je třeba na první otázku odpovědět, že vklady vyloučené na základě přílohy I bodu 7 směrnice 94/19 jsou v ní uvedeny taxativně, takže členské státy nemohou ve vnitrostátním právu pro účely vyloučení ze systému pojištění vkladů stanovit další kategorie vkladatelů, kteří nespadají – z hlediska zastávaných funkcí – pod pojmy vyjmenované v uvedeném bodu.</TXT></NP></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé a třetí otázce</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>27</NO.P><TXT>Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, zda bod 7 přílohy I směrnice 94/19 musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy mohou vyloučit ze systému pojištění vkladů podle uvedené směrnice – jako vedoucího pracovníka nebo osobu spadající do jedné z kategorií uvedených v příloze I bodu 7 – určité osoby z důvodu funkce, kterou zastávají v dotčené instituci, jako je funkce, kterou zastával navrhovatel v původním řízení.</TXT></NP><NP><NO.P>28</NO.P><TXT>V tomto ohledu podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že je třeba pro výklad ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek Rosselle, C‑65/14, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:339">EU:C:2015:339</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 43 a citovaná judikatura). Historie vzniku ustanovení unijního práva může rovněž poskytnout informace relevantní pro jeho výklad (rozsudek Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C‑583/11 P, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:625">EU:C:2013:625</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, bod 50).</TXT></NP><NP><NO.P>29</NO.P><TXT>Především je třeba uvést, že doslovné znění dotčeného ustanovení samo o sobě neumožňuje odpovědět na otázky předkládajícího soudu. Příloha I bod 7 směrnice 94/19 se totiž omezuje na vyjmenování kategorií vkladatelů, které lze vyloučit ze systému pojištění, aniž poskytuje doplňující údaje o důvodech týkajících se dotčeného vyloučení či úloh a funkcí, které musí zastávat vkladatelé, aby byli vyloučeni na základě uvedeného ustanovení. Taková upřesnění neplynou ani z jiných ustanovení směrnice 94/19.</TXT></NP><?PAGE NO="6"?><NP><NO.P>30</NO.P><TXT>Dále, pokud jde o cíle směrnice 94/19, je namístě připomenout, že uvedený předpis má podle svého prvního bodu odůvodnění za cíl zejména ochranu spořitelů v jejich právních vztazích s úvěrovými institucemi. Ve většině případů totiž nemají informace či pravomoci nezbytné pro účely posouzení skutečné finanční situace úvěrové instituce, se kterou jednají, a nemohou tedy posoudit rizika insolvence uvedených institucí.</TXT></NP><NP><NO.P>31</NO.P><TXT>V tomto ohledu osmnáctý bod odůvodnění směrnice 94/19 stanoví, že členské státy mohou ze systému pojištění vyloučit pouze vkladatele, kteří <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>nepotřebují zvláštní ochranu poskytovanou systémy pojištění vkladů<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>32</NO.P><TXT>Konečně, pokud jde o historii vzniku směrnice 94/19, je namístě připomenout, že odůvodnění návrhu Komise [COM(92) 188 final] jednak na straně 2 uvádí, že tato směrnice má chránit vkladatele, kteří <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>mají příliš málo finančních znalostí, aby odlišili solidní bankovní instituce od méně solidních<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>, a jednak na straně 18 uvádí, že někteří z vkladatelů uvedených v příloze I mohou být vyloučeni ze systému pojištění, protože <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>je lze těžko považovat za hodné ochrany z důvodu jejich nekompetence nebo jejich slabosti z ekonomického hlediska<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>. Zde byl zjevně učiněn odkaz na osoby uvedené v příloze I bodu 7 směrnice 94/19.</TXT></NP><NP><NO.P>33</NO.P><TXT>Z uvedených úvah plyne, že fakultativní vyloučení vkladatelů vyjmenovaných v uvedeném bodu přílohy I směrnice 94/19 spočívá na předpokladu, že tyto osoby v zásadě mají takovou úroveň kompetence a informací týkajících se úvěrové instituce, které svěřily své vklady, jakou většina vkladatelů nemá. Proto je třeba mít za to, že osoby spadající do některé z kategorií uvedených v příloze I bodu 7 směrnice 94/19 mohou být na základě uvedeného ustanovení vyloučeny ze systému pojištění v rozsahu, v němž mají kvůli funkci, kterou v úvěrové instituci zastávají, nebo kvůli jejich vztahu k uvedené instituci, úroveň informací a kompetencí, která jim umožňuje posoudit skutečnou finanční situaci a rizika spojená s činností uvedené instituce.</TXT></NP><NP><NO.P>34</NO.P><TXT>Takové konstatování je potvrzeno přezkumem dalších výjimek stanovených v příloze I směrnice 94/19. Jedním z důvodů pro fakultativní vyloučení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>blízkých příbuzných<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>třetích osob jednajících na účet vkladatelů uvedených v bodě 7<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/> je tak skutečnost, že uvedené subjekty mohou mít stejné informace, jako mají osoby vyjmenované v uvedeném bodu 7.</TXT></NP><NP><NO.P>35</NO.P><TXT>Pokud jde o přezkum takové situace, jako je situace navrhovatele v původním řízení, ve světle těchto úvah, plyne z předkládacího rozhodnutí, že jediná kategorie osob uvedená v příloze I bodu 7 směrnice 94/19, do které může navrhovatel spadat, je kategorie <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>vedoucí pracovník<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>.</TXT></NP><NP><NO.P>36</NO.P><TXT>Za takových podmínek je třeba konstatovat, že osoba nacházející se v situaci A. Surmačse by mohla být vyloučena ze systému pojištění podle směrnice 94/19, pokud z důvodu funkcí, které zastávala jako vedoucí pracovník úvěrové instituce, mohla mít úroveň informací a kompetencí, která jí umožnila znát a posoudit skutečnou finanční situaci, jakož i rizika spojená s činností uvedené instituce.</TXT></NP><NP><NO.P>37</NO.P><TXT>Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda v situaci, ze které vychází spor v původním řízení, měla dotčená osoba informace a kompetence uvedené v bodě 33 tohoto rozsudku a zda se nacházela v situaci uvedené v bodech 35 a 36 tohoto rozsudku. K tomu účelu musí předkládající soud zohlednit všechny relevantní okolnosti věci v původním řízení, a zejména popis funkce zastávané A. Surmačsem, jím skutečně vykonávanou činnost, jakož i právní a faktické vztahy mezi posledně uvedeným a správní radou banky. V tomto rámci je otázka, zda byl A. Surmačs odpovědný za všechny činnosti banky, nebo jen za jednu jejich konkrétní část, pouze jedním z prvků, které je třeba zohlednit při výše uvedeném přezkumu.</TXT></NP><NP><NO.P>38</NO.P><TXT>S ohledem na uvedené úvahy je namístě na druhou a třetí otázku odpovědět tak, že příloha I bod 7 směrnice 94/19 musí být vykládána v tom smyslu, že členské státy mohou vyloučit ze systému pojištění podle této směrnice jako vedoucího pracovníka osoby, které kvůli funkci, kterou zastávají<?PAGE NO="7"?> v rámci úvěrové instituce, mají – bez ohledu na název jejich funkce – takovou úroveň informací a kompetencí, která jim umožňuje posoudit skutečnou finanční situaci a rizika spojená s činností úvěrové instituce.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP><NO.P>39</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP></GR.SEQ></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Vklady vyloučené na základě přílohy I bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne <DATE ISO="19940530">30. května 1994</DATE> o systému pojištění vkladů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne <DATE ISO="20090311">11. března 2009</DATE>, jsou v ní uvedeny taxativně, takže členské státy nemohou ve vnitrostátním právu pro účely vyloučení ze systému pojištění vkladů stanovit další kategorie vkladatelů, kteří nespadají – z hlediska zastávaných funkcí – pod pojmy vyjmenované v uvedeném bodu.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Příloha I bod 7 směrnice 94/19, ve znění směrnice 2009/14/ES, musí být vykládána v tom smyslu, že členské státy mohou vyloučit ze systému pojištění podle této směrnice jako vedoucího pracovníka osoby, které kvůli funkci, kterou zastávají v rámci úvěrové instituce, mají – bez ohledu na název jejich funkce – takovou úroveň informací a kompetencí, která jim umožňuje posoudit skutečnou finanční situaci a rizika spojená s činností úvěrové instituce.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>