<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.12-->
  <head>
    <title>2024-10-202410C124202202400-00-TRA-DOC-CS-CONCL-C-0240-22-202312429-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="22/01/2024 14:04:54" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="CNC" name="TypeDoc"/>
    <meta content="OMC5HxLg42UpBHf49EomQT3dXb3KLC/JXAD99JGx8L6xlxm0eMqGC57y2i1V3cuzwBTHXtwaFfEdY8QZSSsw+k/gHirOxxQDFAAs1Nc6af12h6jRnZK3N6UMv8IyW4lcJNFXN8uI/kxQCmTWPTLj2/C0nG4gqt3e2yP08wOQqkY=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="kucerja" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0240" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2022" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="kucerja" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="CNC_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 03-01-24 22:18:10" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="de6f692450154ac3a84129a2d2859349" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0240" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId25" style="first"/>
      <div id="rId21" style="even">Stanovisko generální advokátky L. Medina – věc C‑240/22 P</div>
      <div id="rId22" style="default">Komise v. Intel Corporation</div>
    </div>
    <p class="C36Centre" id="para-1" title="page-1">
      STANOVISKO GENERÁLNÍ ADVOKÁTKY
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-2" title="page-1">
      LAILY MEDINA
    </p>
    <p class="C36Centre" id="para-3" title="page-1">
      přednesené dne 18. ledna 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">1</a>
</span>)
      
    </p>
    <p class="C38Centregrasgrandespacement" id="para-4" title="page-1">
      Věc C‑240/22 P
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-5" title="page-1">
      Evropská komise
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-6" title="page-1">
      proti
    </p>
    <p class="C37Centregras" id="para-7" title="page-1">
      Intel Corporation Inc.
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-8" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Trh s mikroprocesory – Rozhodnutí konstatující porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o EHP – Věrnostní slevy – Kvalifikace zneužívajícího jednání – Analýza stejně výkonného soutěžitele – Celková strategie – Jediné a trvající protiprávní jednání – Komplexní hospodářské posouzení – Zevšeobecnění hospodářských údajů – Slevy poskytované ve formě nepeněžitých výhod“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-2">
      
        <br/>
      
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">I.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvod</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto stanovisko se týká kasačního opravného prostředku podaného Evropskou komisí, který zní na zrušení rozsudku ze dne 26. ledna 2022, Intel Corporation v. Komise (T‑286/09 RENV) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-2" href="#t-2">2</a>
</span>). Tento rozsudek následoval po rozsudku Soudního dvora ze dne 6. září 2017, Intel v. Komise (C‑413/14 P) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-3" href="#t-3">3</a>
</span>), kterým byl jednak zrušen rozsudek ze dne 12. června 2014, Intel v. Komise (T‑286/09), (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-4" href="#t-4">4</a>
</span>) a jednak byla věc vrácena Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V napadeném rozsudku Tribunál dospěl k závěru, že rozhodnutí C(2009) 3726 final v řízení podle článku [102 SFEU] a článku 54 Dohody o EHP (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-5" href="#t-5">5</a>
</span>) se zčásti ruší.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál konkrétně konstatoval, že Komise nebyla schopna prokázat, že slevy a platby za výlučný odběr poskytnuté společností Intel řadě výrobců původního zařízení (dále jen „OEM“) a evropskému distributorovi stolních počítačů byly způsobilé nebo mohly mít protisoutěžní vylučující účinky, a tedy představovaly porušení článku 102 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-6" href="#t-6">6</a>
</span>). Podle Tribunálu to bylo způsobeno vadami, jimiž je napadené rozhodnutí stiženo, které se týkají zaprvé posouzení, které Komise provedla v souvislosti s testem stejně výkonného soutěžitele (dále jen „analýza AEC“ nebo „test AEC“), a zadruhé posouzení dosahu praktiky společnosti Intel na trhu a doby jejího trvání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-7" href="#t-7">7</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise zpochybňuje přístup Tribunálu a na podporu kasačního opravného prostředku uvádí šest důvodů kasačního opravného prostředku. V těchto důvodech Komise v podstatě tvrdí, že Tribunál neprovedl celkové posouzení způsobilosti praktik společnosti Intel vyloučit hospodářskou soutěž z hlediska všech relevantních okolností, že zkreslil důkazy a dopustil se několika nesprávných právních posouzení, pokud jde o standard přezkumu, nesprávně vyložil test AEC provedený v napadeném rozhodnutí a porušil právo Komise na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr požaduje, aby byly posouzeny dvě konkrétní právní otázky, které se týkají čtvrtého a pátého důvodu kasačního opravného prostředku. Oba tyto důvody zpochybňují posouzení testu AEC provedené Tribunálem ve vztahu ke dvěma OEM, kteří mají prospěch z praktik společnosti Intel. V tomto stanovisku se proto zaměřím na uvedené důvody kasačního opravného prostředku, a zejména na jimi nastolené otázky, které se týkají zaprvé prostoru pro uvážení Komise při použití testu AEC na konkrétní jednání, a zadruhé posouzení slev poskytnutých ve formě nepeněžitých výhod.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">II.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkové okolnosti a řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pro účely tohoto stanoviska lze skutkové okolnosti a postup řízení shrnout následovně (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-8" href="#t-8">8</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutkový základ sporu a správní řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Intel Corporation (dále jen „společnost Intel“) je společnost založená podle práva Spojených států amerických, která zajišťuje design, vývoj, výrobu a prodej mikroprocesorů (dále jen „CPU“), čipových sad (chipsets) (čipových sad) a jiných polovodičových součástek, jakož i platformová řešení pro zpracování údajů a komunikační zařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po formální stížnosti podané dne 18. října 2000 společností Advanced Micro Devices, Inc. (dále jen „AMD“), která byla doplněna dne 26. listopadu 2003, zahájila Komise šetření podle nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-9" href="#t-9">9</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 26. července 2007 zaslala Komise společnosti Intel oznámení námitek týkající se jejího chování vůči pěti velkým OEM, a sice společnostem Dell, Hewlett-Packard Company (dále jen „HP“), Acer Inc. (dále jen „Acer“), NEC Corp. (dále jen „NEC“) a International Business Machines Corp. (dále jen „IBM“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 17. července 2008 zaslala Komise společnosti Intel doplňující oznámení námitek týkající se jejího chování vůči společnosti MSH, která je evropským distributorem mikroelektronických zařízení a hlavním evropským distributorem stolních počítačů. Toto oznámení námitek se týkalo rovněž chování společnosti Intel vůči společnosti Lenovo Group Ltd (dále jen „Lenovo“) a obsahovalo nové důkazy o chování společnosti Intel vůči některým z výše uvedených OEM.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po různých procesních úkonech přijala Komise dne 13. května 2009 napadené rozhodnutí, jehož shrnutí je uvedeno v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. 2009, C 227, s. 13).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadené rozhodnutí</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle napadeného rozhodnutí se společnost Intel dopustila jediného a trvajícího porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) v období od října 2002 do prosince 2007 tím, že použila strategii, jejímž cílem bylo vyloučit konkurenta, a sice společnost AMD, z trhu s CPU založenými na architektuře x86 (dále jen „CPU x86“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Relevantní trh</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výrobky dotčenými v napadeném rozhodnutí jsou CPU, a sice CPU x86, které jsou klíčovou součástí každého počítače, pokud jde jak o celkový výkon systému, tak o jeho celkovou cenu. CPU jsou často nazývány „mozkem“ počítače a proces jejich výroby vyžaduje nákladná technologická zařízení. Před rokem 2000 bylo na trhu několik výrobců CPU x86. Většina z těchto výrobců však z trhu odešla. Napadené rozhodnutí uvádí, že společnosti Intel a AMD jsou v podstatě jediné dva podniky, které CPU x86 stále vyrábějí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zeměpisný trh byl vymezen jako celosvětový.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dominantní postavení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě zaprvé podílu na trhu přesahujícího či pohybujícího se okolo 70 %, který měla společnost Intel v letech 1997–2007, a zadruhé značných překážek vstupu a proniknutí na relevantní trh – vyplývajících z nenávratných investic do výzkumu a vývoje, duševního vlastnictví a potřebného výrobního zařízení – Komise dospěla k závěru, že společnost Intel měla přinejmenším po období, na které se vztahuje napadené rozhodnutí, a sice od října 2002 do prosince 2007, dominantní postavení na trhu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhy chování</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadené rozhodnutí popisuje dva druhy chování společnosti Intel vůči jejím obchodním partnerům, a sice podmíněné slevy a „čistá omezení“ (naked restrictions).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V prvé řadě podle napadeného rozhodnutí společnost Intel poskytovala slevy čtyřem OEM, a sice společnostem Dell, Lenovo, HP a NEC, které byly podmíněny tím, že od ní musely nakupovat veškeré nebo téměř veškeré své CPU x86. Podobně společnost Intel poskytla společnosti MSH platby, jež byly podmíněny tím, že MSH bude prodávat výhradně počítače vybavené procesorem CPU x86 společnosti Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadené rozhodnutí obsahovalo závěr, že podmíněné slevy poskytované společností Intel uvedeným OEM představují věrnostní slevy. Pokud jde o společnost MSH, napadené rozhodnutí konstatovalo, že hospodářský mechanismus podmíněných plateb společnosti Intel byl rovnocenný mechanismu podmíněných slev poskytovaných OEM.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V napadeném rozhodnutí byla rovněž provedena ekonomická analýza toho, zda tyto slevy mohou vytlačit z trhu hypotetického konkurenta, který by byl stejně výkonný jako Intel, ale neměl by dominantní postavení na trhu. Konkrétně se analýzou stanovilo, za jakou cenu by konkurent stejně výkonný jako společnost Intel musel nabízet CPU, aby nahradil OEM ztrátu slevy poskytované společností Intel. Stejný typ analýzy byl proveden pro platby společnosti Intel poskytované společnosti MSH.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise na základě důkazů, které shromáždila, dospěla k závěru, že podmíněné slevy a platby společnosti Intel vedly k zajištění věrnosti klíčových OEM a společnosti MSH. Tyto praktiky měly vedlejší účinky v tom smyslu, že značně omezily schopnosti soutěžitelů konkurovat na základě vlastností jejich CPU x86. Protisoutěžní chování společnosti Intel přispělo k omezení spotřebitele ve výběru, jakož i ke snížení motivace k inovaci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě, pokud jde o čistá omezení, Komise tvrdila, že společnost Intel poskytla platby třem OEM, a sice společnostem HP, Acer a Lenovo, které byly podmíněny tím, že tito výrobci odloží či zruší uvedení výrobků vybavených procesory CPU společnosti AMD (dále jen „CPU AMD“) na trh anebo omezí distribuci těchto výrobků. Z napadeného rozhodnutí vyplynulo, že chování společnosti Intel rovněž přímo narušilo hospodářskou soutěž a nepředstavuje běžnou hospodářskou soutěž založenou na výkonnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zneužívající jednání a pokuta</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise v napadeném rozhodnutí dospěla k závěru, že každá ze sporných praktik společnosti Intel vůči uvedeným OEM a společnosti MSH představovala zneužití ve smyslu článku 102 SFEU, přičemž každé z těchto zneužití bylo zároveň součástí celkové strategie, jejímž cílem bylo vyloučit společnost AMD, jediného významného konkurenta společnosti Intel, z trhu s CPU x86. Tato zneužití byla tedy součástí jediného a trvajícího protiprávního jednání ve smyslu článku 102 SFEU, k němuž docházelo od října 2002 do prosince 2007 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-10" href="#t-10">10</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise na základě pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2) uložila společnosti Intel pokutu ve výši 1,06 miliardy eur (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-11" href="#t-11">11</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">C.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původní rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 22. července 2009 podala společnost Intel žalobu znějící na zrušení napadeného rozhodnutí. Association for Competitive Technology (dále jen „ACT“) bylo povoleno vstoupit do tohoto řízení jako vedlejší účastnice na podporu společnosti Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Původním rozsudkem vydaným dne 12. června 2014 Tribunál žalobu v plném rozsahu zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál ve svém rozsudku v podstatě určil, že slevy poskytnuté OEM jsou slevami za výlučný odběr, neboť jsou vázány na podmínku, že zákazník bude krýt veškeré své potřeby procesorů CPU x86 nebo významnou část těchto potřeb odběrem od společnosti Intel. Tribunál dále uvedl, že kvalifikace takové slevy jako zneužití nezávisí na analýze okolností projednávané věci, jejímž cílem je prokázat, zda tyto slevy mohou omezit hospodářskou soutěž, ani na prokázání potenciálních protisoutěžních účinků pomocí testu AEC.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jen pro úplnost Tribunál v rámci podpůrného přezkumu uvedl, že Komise právně dostačujícím způsobem a na základě analýzy okolností projednávaného případu prokázala, že slevy a platby za výlučný odběr poskytnuté společností Intel společnostem Dell, HP, NEC, Lenovo a MSH jsou způsobilé omezit hospodářskou soutěž. Naproti tomu Tribunál nepovažoval za nezbytné zkoumat, zda Komise provedla test AEC v souladu s příslušnými pravidly a zda se při tom nedopustila nějakých pochybení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">D.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dne 26. srpna 2014 podala společnost Intel kasační opravný prostředek proti původnímu rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr rozsudkem o prvním kasačním opravném prostředku vydaným dne 6. září 2017 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-12" href="#t-12">12</a>
</span>) původní rozsudek zrušil a vrátil věc Tribunálu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-13" href="#t-13">13</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr konkrétně poté, co zamítl pátý a čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál nesprávně použil kritéria týkající se pravomoci Komise, pokud jde o dohody uzavřené mezi společnostmi Intel a Lenovo, a z procesní vady (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-14" href="#t-14">14</a>
</span>), posoudil první důvod kasačního opravného prostředku, který vycházel z nesprávného právního posouzení z důvodu nepřezkoumání sporných slev z hlediska všech relevantních okolností, a tomuto důvodu vyhověl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Soudní dvůr především připomněl, že cílem článku 102 SFEU není zabránit podniku, aby na základě vlastní výkonnosti získal dominantní postavení na trhu. Toto ustanovení nemá ani zajistit, aby konkurenti méně výkonní než podnik s dominantním postavením zůstali na trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-15" href="#t-15">15</a>
</span>). Avšak podnik v dominantním postavení vzhledem ke své zvláštní odpovědnosti za to, že jeho chování nebude na újmu účinné a nenarušené hospodářské soutěži na vnitřním trhu, nemůže zejména používat cenové praktiky mající za následek vyloučení jeho konkurentů považovaných za stejně výkonné jako on sám (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-16" href="#t-16">16</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě těchto úvah Soudní dvůr rozhodl, že zásady stanovené v rozsudku ze dne 13. února 1979, Hoffmann-La Roche v. Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-17" href="#t-17">17</a>
</span>), je třeba zpřesnit v případě, kdy dotyčný podnik v průběhu správního řízení na základě důkazů tvrdí, že jeho jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, a zejména vyvolat vytýkané účinky spočívající ve vyloučení soutěžitelů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-18" href="#t-18">18</a>
</span>) V takovém případě je Komise nejen povinna analyzovat zaprvé rozsah dominantního postavení podniku na trhu a zadruhé dosah napadené praktiky na trhu, jakož i podmínky a způsob poskytnutí předmětných slev, jejich dobu trvání a výši, ale rovněž posoudit případnou existenci strategie směřující k vyloučení soutěžitelů, kteří jsou přinejmenším stejně výkonní jako dominantní podnik na trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-19" href="#t-19">19</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr navíc rozhodl, že pokud Komise v rozhodnutí konstatujícím, že systém slev je zneužitím, provede analýzu AEC, přísluší Tribunálu zkoumat všechny argumenty žalobkyně, jimiž zpochybňuje opodstatněnost závěrů učiněných Komisí ohledně způsobilosti dotyčného systému slev vyloučit soutěžitele (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-20" href="#t-20">20</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o napadené rozhodnutí, Soudní dvůr konstatoval, že test AEC měl skutečný význam, když Komise posuzovala způsobilost předmětného ujednání o slevách vyvolat účinek spočívající ve vyloučení stejně výkonných konkurentů (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-21" href="#t-21">21</a>
</span>). Za těchto podmínek byl Tribunál podle Soudního dvora povinen zkoumat veškeré argumenty společnosti Intel týkající se tohoto testu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-22" href="#t-22">22</a>
</span>). Vzhledem k tomu, že Tribunál určil, že není třeba zkoumat, zda byly alternativní výpočty navržené společností Intel provedené správně (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-23" href="#t-23">23</a>
</span>), neprávem nezohlednil argumentaci společnosti Intel, v níž poukazovala na údajná pochybení Komise v rámci testu AEC (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-24" href="#t-24">24</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">E.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po vrácení byla věc přidělena čtvrtému rozšířenému senátu Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V napadeném rozsudku vydaném dne 26. ledna 2022 rozhodl Tribunál, že napadené rozhodnutí se zčásti ruší.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem Tribunál odkázal na předmět sporu po vrácení věci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-25" href="#t-25">25</a>
</span>). Tribunál konkrétně došel k závěru, že předmět sporu se v podstatě týká analýzy způsobilosti sporných slev omezit hospodářskou soutěž, a to ve světle (i) upřesnění týkajících se zásad stanovených v rozsudku ve věci Hoffmann-La Roche a (ii) z hlediska hlavních a doplňujících vyjádření účastnic řízení k závěrům, které je třeba z těchto upřesnění vyvodit (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-26" href="#t-26">26</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál navíc převzal konstatování uvedená v původním rozsudku týkající se právní kvalifikace čistých omezení a jejich protiprávnosti s ohledem na článek 102 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-27" href="#t-27">27</a>
</span>). Převzal rovněž posouzení týkající se kvalifikace sporných slev jako „slev za výlučný odběr“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-28" href="#t-28">28</a>
</span>). Tribunál však v souladu s rozsudkem Soudního dvora o prvním kasačním opravném prostředku rozhodl, že tato kvalifikace neznamená, že použití testu AEC nebylo nezbytné v rámci analýzy jejich způsobilosti omezit hospodářskou soutěž. Tato kvalifikace rovněž stačila k tomu, aby byly uvedené slevy považovány za zneužívající na základě článku 102 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-29" href="#t-29">29</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o věc samou, Tribunál poté, co připomněl metodu definovanou Soudním dvorem pro posouzení způsobilosti systému slev omezit hospodářskou soutěž (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-30" href="#t-30">30</a>
</span>) a zásady vyplývající z rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-31" href="#t-31">31</a>
</span>), posoudil argumenty vznesené společnostmi Intel a ACT.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K argumentům týkajícím se právní analýzy, z nichž vycházela Komise</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v prvé řadě přezkoumal argumenty vznesené společnostmi Intel a ACT, podle nichž bylo napadené rozhodnutí založeno na nesprávné právní analýze. V tomto ohledu Tribunál dospěl k závěru, že Komise tím, že vycházela z předpokladu, že sporné slevy porušují článek 102 SFEU z důvodu, že byly zneužívající povahy, aniž musela nutně zohlednit způsobilost těchto slev omezit hospodářskou soutěž, provedla v napadeném rozhodnutí nesprávné právní posouzení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-32" href="#t-32">32</a>
</span>). Avšak vzhledem ke skutečnému významu testu AEC pro posouzení Komise ohledně způsobilosti předmětných slev vyvolat účinek spočívající ve vyloučení stejně výkonných soutěžitelů měl Tribunál za to, že je ve druhém kroku povinen přezkoumat všechny argumenty společnosti Intel týkající se tohoto testu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-33" href="#t-33">33</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K argumentům týkajícím se pochybení, jimiž je stižena analýza AEC</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě se Tribunál ve své analýze věnoval argumentům týkajícím se testu AEC. Tato analýza byla rozdělena do čtyř oddílů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První oddíl se týkal rozsahu přezkumu Tribunálu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-34" href="#t-34">34</a>
</span>), ve vztahu k němuž měl za to, že v souladu s judikaturou Soudního dvora zahrnuje všechny prvky rozhodnutí Komise po právní i skutkové stránce ve světle důvodů vznesených žalobkyní a s ohledem na všechny skutečnosti předložené žalobkyní. Tribunál však připomněl, že v rámci přezkumu legality dotčeného aktu nemohl nahradit odůvodnění Komise vlastním odůvodněním.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý oddíl obsahovala obecné úvahy k testu AEC a byl následujícího znění (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-35" href="#t-35">35</a>
</span>):</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-66" title="page-10">
      „152. Výchozím bodem pro test AEC […] je to, že společnost Intel byla zejména s ohledem na povahu svého produktu, pověst značky a profil obchodním partnerem, kterého nelze obejít, a že OEM vždy nakupovali přinejmenším část svých potřeb týkajících se CPU od společnosti Intel nezávisle na kvalitě nabídky alternativního dodavatele. Proto byli zákazníci ochotni a mohli převést své zásobování na tohoto alternativního dodavatele pouze z části trhu (dále jen ‚sporná část‘). Z tohoto postavení obchodního partnera, kterého nelze obejít, vyplývala moc společnosti Intel použít nespornou část trhu jako páku ke snížení cen na sporné části trhu.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-67" title="page-11">
      153. Jak uvedl Tribunál v bodě 141 [původního rozsudku], test AEC provedený v napadeném rozhodnutí vychází ze zásady, podle které stejně výkonný soutěžitel, který se snaží získat spornou část objednávek dosud uspokojovaných podnikem v dominantním postavení, musí zákazníkovi nabídnout vyrovnání za slevu za výlučný odběr, kterou by zákazník ztratil, kdyby nakupoval méně, než stanoví podmínka výlučného nebo téměř výlučného odběru. Cílem testu AEC je určit, zda by stejně výkonný soutěžitel jako podnik v dominantním postavení, který má stejné náklady jako tento podnik, mohl v takovém případě nadále pokrýt své náklady.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-68" title="page-11">
      154. Test AEC, jak byl uplatněn v projednávané věci, stanoví, za jakou cenu by stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel musel nabízet své CPU x86, aby vyrovnal OEM ztrátu jakékoli platby za výlučný odběr poskytované společností Intel. Tato cena je v testu AEC označena jako ‚skutečná cena‘ nebo ‚PE‘.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-69" title="page-11">
      155. Část celkových slev, za kterou stejně výkonný soutěžitel musí nabídnout náhradu, v zásadě zahrnuje pouze částku slev, která je vázána na podmínku výlučného zásobování, přičemž množstevní slevy jsou z toho vyloučené (dále jen ‚podmíněná část‘ slev). […] k zohlednění pouze podmíněné části platby odkazuje test AEC v projednávané věci na průměrnou prodejní cenu (dále jen ‚průměrná prodejní cena‘), a sice katalogovou cenu po odečtení podmíněných slev.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-70" title="page-11">
      156. Čím menší je sporná část, a v důsledku toho množství výrobků, se kterými může alternativní dodavatel konkurovat, tím větší je pravděpodobnost, že platba za výlučný odběr bude způsobilá vytlačit stejně výkonného soutěžitele. Kdyby totiž ztráta plateb, které společnost Intel poskytovala svému zákazníkovi, musela být rozložena na malé množství výrobků, které nabízí alternativní dodavatel na sporné části trhu, znamenalo by to citelné snížení skutečné ceny. Skutečná cena tedy bude pravděpodobně nižší než životaschopná míra nákladů společnosti Intel.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-71" title="page-11">
      157. Skutečná cena musí být porovnána s životaschopnou mírou nákladů společnosti Intel. Životaschopnou mírou nákladů společnosti Intel přijatou v napadeném rozhodnutí je míra průměrných nákladů, kterým bylo možné se vyhnout (dále jen ‚průměrné vyhnutelné náklady‘).
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-72" title="page-11">
      158. […] je možné dospět k závěru, že systém plateb za výlučný odběr je způsobilý bránit stejně výkonným soutěžitelům v přístupu na trh, pokud je skutečná cena nižší než cena průměrných vyhnutelných nákladů společnosti Intel. V tomto případě se jedná o negativní výsledek testu AEC. Pokud je naopak skutečná cena vyšší než průměrné vyhnutelné náklady, má se za to, že stejně výkonný soutěžitel může pokrýt své náklady, a tedy být schopen vstoupit na trh. V tomto případě vede test AEC ke kladnému výsledku.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-73" title="page-11">
      159. Ve světle těchto obecných úvah je třeba přezkoumat opodstatněnost argumentů žalobkyně, podle kterých je analýza AEC stižena více pochybeními.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z napadeného rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-36" href="#t-36">36</a>
</span>) zejména vyplývá, že podle metodiky přijaté Komisí je – pozitivní či negativní – výsledek testu AEC, jak je definován v bodě 158 tohoto rozsudku, nakonec určen pomocí porovnání sporné části a požadované části, přičemž posledně uvedená část představuje podíl na poptávce zákazníka, který musí získat stejně výkonný soutěžitel, aby mohl vstoupit na trh, aniž utrpí ztráty. Pokud je sporná část vyšší než požadovaná část, je výsledek testu AEC pro společnost Intel pozitivní. Opačná situace naznačuje negativní výsledek, že sporné slevy jsou způsobilé vyloučit z trhu soutěžitele, který by byl stejně výkonný jako společnost Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí oddíl byl věnován důkaznímu břemeni a požadované míře dokazování (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-37" href="#t-37">37</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrtém oddíle Tribunál zkoumal opodstatněnost argumentů společnosti Intel, podle kterých bylo napadené rozhodnutí stiženo několika pochybeními, pokud jde o test AEC (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-38" href="#t-38">38</a>
</span>). Tento oddíl obsahuje pět pododdílů, přičemž všechny jsou věnovány argumentům vzneseným společností Intel ohledně analýzy AEC obsažené v napadeném rozhodnutí, pokud jde o čtyři dotčené OEM, a sice společnosti Dell, HP, NEC a Lenovo na straně jedné a společnost MSH na straně druhé. S ohledem na svou analýzu Tribunál přijal argument společnosti Intel, podle něhož analýza AEC provedená Komisí v napadeném rozhodnutí byla stižena pochybeními (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-39" href="#t-39">39</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K argumentům týkajícím se kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě Tribunál posoudil argumenty společností Intel a ACT, podle nichž Komise řádně nezanalyzovala kritéria uvedená v bodě 139 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-40" href="#t-40">40</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v tomto ohledu rozhodl, že společnost Intel opodstatněně tvrdila, že analýza provedená v napadeném rozhodnutí byla stižena několika pochybeními, jelikož Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu napadené praktiky na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání slev (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-41" href="#t-41">41</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál konstatoval, že s ohledem na výše uvedené úvahy a vzhledem k pochybením, jimiž je napadené rozhodnutí stiženo, pokud jde zaprvé o posouzení kritéria stejně výkonného soutěžitele provedeného Komisí a zadruhé o posouzení dosahu praktik společnosti Intel a doby jejich trvání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-42" href="#t-42">42</a>
</span>), Komise nebyla schopna prokázat, že slevy společnosti Intel za výlučný odběr byly způsobilé nebo mohly mít protisoutěžní vylučující účinky, a tedy představovaly porušení článku 102 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-43" href="#t-43">43</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál proto dospěl k závěru, že odůvodnění napadeného rozhodnutí nemohlo sloužit jako základ čl. 1 písm. a) až e) uvedeného rozhodnutí, a to zejména pokud jde o slevy společnosti Intel za výlučný odběr. Tento článek byl následně zrušen (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-44" href="#t-44">44</a>
</span>). Navíc vzhledem k tomu, že Tribunál měl za to, že není schopen určit částku pokuty vztahující se pouze k čistým omezením, které byly v původním rozsudku považovány za správně posouzené (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-45" href="#t-45">45</a>
</span>), byl zrušen i článek 2 napadeného rozhodnutí (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-46" href="#t-46">46</a>
</span>). Konečně článek 3 napadeného rozhodnutí byl zrušen v rozsahu, v němž se týkal slev společnosti Intel za výlučný odběr. Ve zbývající části Tribunál žalobu zamítl (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-47" href="#t-47">47</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">III.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastnic řízení před Soudním dvorem</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve svém kasačním opravném prostředku došlém Soudnímu dvoru dne 5. dubna 2022 Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek, s výjimkou bodu 3 jeho výroku;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">vrátil věc Tribunálu;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">o nákladech řízení rozhodl později.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutím předsedy Soudního dvora ze dne 5. srpna 2022 byl Spolkové republice Německo povolen vstup do řízení v postavení vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání Komise.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnosti Intel a ACT navrhují, aby Soudní dvůr zamítl kasační opravný prostředek a uložil Komisi náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci se nekonalo jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">IV.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Posouzení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu svého kasačního opravného prostředku Komise uplatňuje šest důvodů. Komise zejména tvrdí, že:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál rozhodl ultra petita, nesprávně uplatnil rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku a neprovedl celkové posouzení způsobilosti praktik společnosti Intel vyloučit hospodářskou soutěž (první důvod kasačního opravného prostředku);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál přezkumem testu AEC porušil právo Komise na obhajobu (druhý důvod kasačního opravného prostředku);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál pochybil, pokud jde o standard přezkumu, porušil právo Komise na obhajobu a zkreslil důkazy v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Dell (třetí důvod kasačního opravného prostředku);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení a porušil právo Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP (čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál nesprávně vyložil test AEC a článek 102 SFEU, zkreslil důkazy a porušil právo Komise na obhajobu v rámci přezkumu tohoto testu ve vztahu ke společnosti Lenovo (pátý důvod kasačního opravného prostředku);</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">v rozsahu, v němž se napadený rozsudek opírá o přezkum testu AEC za účelem částečného zrušení napadeného rozhodnutí, Tribunál nevzal řádně do úvahy dopady svých závěrů (šestý důvod kasačního opravného prostředku).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s požadavkem Soudního dvora se ve své analýze budu věnovat čtvrtému a pátému důvodu kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">A.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z několika nesprávných právních posouzení a porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti HP</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve čtvrtém důvodu kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že v napadeném rozhodnutí nebyl prokázán účinek slev poskytnutých společností Intel společnosti HP spočívající ve vyloučení soutěžitelů po celou dobu trvání protiprávního jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento důvod kasačního opravného prostředku sestává ze čtyř hlavních částí, které vycházejí zaprvé z nedostatečného zohlednění prostoru Komise pro uvážení ohledně komplexních hospodářských otázek; zadruhé z toho, že nebylo zohledněno implicitní uznání referenčního období společností Intel během správního řízení; zatřetí z porušení práva Komise na obhajobu; a začtvrté z nesprávného závěru Tribunálu, který je třeba vyvodit s ohledem na celou dobu trvání sporných praktik (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-48" href="#t-48">48</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté, co připomenu závěry Tribunálu týkající se slev poskytnutých společností Intel společnosti HP, posoudím postupně každý z těchto argumentů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K závěrům Tribunálu týkajícím se slev poskytnutých společností Intel společnosti HP</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z napadeného rozsudku vyplývá, že podle napadeného rozhodnutí společnost Intel uzavřela se společností HP pro období mezi listopadem 2002 a květnem 2005 dvě dohody, jejichž předmětem byly stolní počítače určené pro podniky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-49" href="#t-49">49</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První z těchto dohod (dále jen „dohoda HPA 1“) se vztahovala na období od listopadu 2002 do května 2004 a druhá (dále jen „dohoda HPA 2“) na období od června 2004 do května 2005. V obou dohodách bylo stanoveno, že poskytnutí slev společností Intel podléhá nepsané podmínce, že společnost HP uspokojí u společnosti Intel přinejmenším 95 % své poptávky po CPU x86, aby vybavila své počítače. Podle Komise test AEC prokázal, že tyto slevy mohly mít protisoutěžní účinek vylučující konkurenty z trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-50" href="#t-50">50</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento závěr vychází z porovnání požadované části a sporné části společnosti HP (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-51" href="#t-51">51</a>
</span>) a ze dvou faktorů posílení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-52" href="#t-52">52</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o výpočet požadované části společnosti HP, který představuje jádro tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, napadený rozsudek obsahuje zaprvé odkaz na tabulku č. 34 napadeného rozhodnutí (dále jen „tabulka č. 34“) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-53" href="#t-53">53</a>
</span>). Jak uvádí Tribunál, v této tabulce jsou uvedeny parametry a konkrétní číselné údaje použité Komisí pro výpočet požadované části společnosti HP, které jsou uvedeny v osmi řádcích odpovídajících jednotlivým čtvrtletím od čtvrtého čtvrtletí zdaňovacího období 2003 do třetího čtvrtletí zdaňovacího období 2005 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-54" href="#t-54">54</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé je v napadeném rozsudku uveden odkaz na tabulku č. 35 napadeného rozhodnutí (dále jen „tabulka č. 35“) (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-55" href="#t-55">55</a>
</span>), která obsahuje celkový výpočet požadované části společnosti HP provedený Komisí, pokud jde o dohody HPA 1 a HPA 2. Jak uvádí Tribunál, tento celkový výpočet je výsledkem matematického výsledku nebo průměru číselných údajů uvedených v tabulce č. 34 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-56" href="#t-56">56</a>
</span>). V napadeném rozsudku se rovněž uvádí, že Komise měla za to, že požadovaná část společnosti HP byla po celou dobu trvání protiprávního jednání systematicky vyšší než sporná část (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-57" href="#t-57">57</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho z napadeného rozsudku vyplývá, že společnost Intel před Tribunálem tvrdila, že napadené rozhodnutí obsahuje několik pochybení týkajících se zejména zkoumaného období protiprávního jednání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-58" href="#t-58">58</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v tomto ohledu uvedl, že tabulka č. 34 neobsahuje žádný údaj týkající se počátečního období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, tedy listopadu a prosince 2002, ani prvních tří čtvrtletí zdaňovacího období 2003 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-59" href="#t-59">59</a>
</span>). Celkový výpočet požadované části společnosti HP, pokud jde o dohodu HPA 1, který je uveden v tabulce č. 35, však Komise provedla z matematického výsledku nebo průměru číselných údajů, které jsou uvedeny v tabulce č. 34, zejména z jejích prvních tří řádků označených Q4 FY03, Q1 FY04 a Q2 FY04 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-60" href="#t-60">60</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho měl Tribunál za to, že listopad a prosinec 2002, jakož i první tři čtvrtletí zdaňovacího období 2003 nebyly Komisí zohledněny ve výpočtech vedoucích k požadované části společnosti HP, pokud jde o dohodu HPA 1 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-61" href="#t-61">61</a>
</span>). V tomto ohledu v podstatě dodal, že Komise netvrdila, že absence hodnot pro tři chybějící čtvrtletí v jejích výpočtech vyplývá ze shody nebo že tyto hodnoty jsou totožné s hodnotami pro tři chybějící čtvrtletí období, na které se tato dohoda vztahuje (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-62" href="#t-62">62</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto okolností Tribunál dospěl k závěru, že výpočet požadované části se nevztahuje na celé období od listopadu 2002 do května 2005, u něhož měla Komise za to, že může prokázat existenci účinku vyloučení konkurentů z trhu vyvolaného slevami, které společnost Intel poskytla společnosti HP (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-63" href="#t-63">63</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál kromě toho odmítl argumenty Komise založené na skutečnosti, že výsledek výpočtu na čtvrtletním základě se zásadně neliší od výsledku celkového výpočtu, který byl údajně proveden (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-64" href="#t-64">64</a>
</span>). Dále měl za to, že dodatečné výpočty předložené Komisí v duplice, konkrétně v příloze D.17, jsou nepřípustné a v žádném případě nemohou sloužit jako základ pro závěry v napadeném rozhodnutí (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-65" href="#t-65">65</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nedostatečnému zohlednění prostoru Komise pro uvážení ohledně komplexních hospodářských otázek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, v prvé řadě tvrdí, že v napadeném rozsudku nebyly zohledněny povaha testu AEC jakožto komplexního hospodářského posouzení a prostor pro uvážení, který má tento orgán v takových případech k dispozici. Tento prostor pro uvážení musí nutně zahrnovat výpočet požadované části podniku pro účely použití testu AEC, a zejména výběr hospodářských parametrů a zvolené referenční období, které Komise pro tento výpočet použije, což by mělo podléhat pouze omezenému soudnímu přezkumu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise kromě toho kritizuje posouzení Tribunálu v tom, že při výpočtu požadované části společnosti HP vycházel z neúplných číselných údajů. Tvrdí, že vycházet z číselných údajů odpovídajících posledním třem čtvrtletím, na které se vztahuje dohoda HPA 1, bylo odůvodněné, neboť byly považovány za dostatečně reprezentativní pro celé období, jelikož výše slev v tomto období byla v jednotlivých čtvrtletích stabilní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně Komise tvrdí, že číselné údaje použité pro výpočet požadované části za období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, jak jsou uvedeny v tabulce č. 35 napadeného rozhodnutí, byly pro společnost Intel příznivé. Pokud by byly v napadeném rozhodnutí použity dostupné údaje za předchozí čtvrtletí, požadovaná část za toto období by byla ještě vyšší, což by naznačovalo, že slevy poskytované společností Intel mohly narušit hospodářskou soutěž ještě více.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel, podporovaná společností ACT, tyto argumenty zpochybňuje. Tvrdí, že se Komise rozhodla provést čtvrtletní analýzu AEC, aby prokázala protiprávní jednání ze strany společnosti Intel, pokud jde o společnost HP, a že Komise poté nezahrnula do svých výpočtů všechny údaje nezbytné k prokázání účinků vyloučení konkurentů z trhu po celé období, na které se vztahuje dohoda HPA 1. Toto pochybení není součástí komplexní hospodářské otázky, ale spíše posouzením skutkových okolností. Společnost Intel navíc zpochybňuje, že by zprůměrované číselné údaje za pozdější čtvrtletí byly dostatečně reprezentativní pro konstatování protiprávního jednání po celé období. V tomto ohledu poznamenává, že toto posouzení z napadeného rozhodnutí jednoduše nevyplývá a že dodatečné výpočty předložené Komisí v průběhu soudního řízení byly prohlášeny za nepřípustné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem bych chtěla zdůraznit, že argument předložený Komisí, pokud jde o povahu testu AEC jakožto komplexního hospodářského posouzení, se horizontálně uplatní i pro další důvody kasačního opravného prostředku, které Komise předložila v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku. Některé z mých úvah by proto mohly být použitelné i pro analýzu, kterou Soudní dvůr provede, pokud jde o další důvody kasačního opravného prostředku, které nejsou předmětem tohoto stanoviska.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle ustálené judikatury závisí stupeň přezkumu ze strany unijních soudů, pokud jde o analýzy provedené Komisí na základě pravidel hospodářské soutěže Smlouvy, na prostoru pro uvážení, který je základem každého posuzovaného rozhodnutí a který je odůvodněn složitostí uplatňování těchto pravidel. Případy, kdy je přezkum omezen, musí být omezeny na ty, v nichž je napadené rozhodnutí založeno na komplexním hospodářském posouzení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-66" href="#t-66">66</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tuto judikaturu, v níž je vymezen standard omezeného přezkumu u komplexních hospodářských posouzení, uplatňují unijní soudy na všechny oblasti práva hospodářské soutěže (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-67" href="#t-67">67</a>
</span>) od jejího prvního formulování v rozsudku ve věci Consten a Grundig v. Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-68" href="#t-68">68</a>
</span>). Vyžaduje, aby unijní soudy v případě komplexních hospodářských otázek omezily svůj přezkum na ověření, zda byla dodržena příslušná procesní pravidla, zda je odůvodnění rozhodnutí dostatečné, zda byly skutkové okolnosti věcně správné a zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení nebo zneužití pravomoci (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-69" href="#t-69">69</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr nicméně soustavně připomíná, že prostor pro uvážení přiznaný Komisi, pokud se zabývá složitými hospodářskými posouzeními, zejména v oblasti práva hospodářské soutěže, je nezbytně spojen s určitými zárukami, které jsou unijní soudy povinny ověřit (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-70" href="#t-70">70</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsudku ve věci Komise v. Tetra Laval (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-71" href="#t-71">71</a>
</span>) proto Soudní dvůr konstatoval, že jestliže Soudní dvůr přiznává Komisi určité volné uvážení v hospodářské oblasti, neznamená to, že unijní soudy nesmí přezkoumávat výklad údajů hospodářské povahy provedený Komisí. Unijní soudy totiž musí především ověřit nejen věcnou správnost uplatněných důkazů, jejich věrohodnost a soudržnost; musí rovněž přezkoumat, zda tyto důkazy představují veškeré informace, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry, které z těchto důkazů byly vyvozeny (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-72" href="#t-72">72</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Později, v rozsudcích ve věcech KME Germany a další v. Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-73" href="#t-73">73</a>
</span>) a Chalkor v. Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-74" href="#t-74">74</a>
</span>), které vycházejí z předchozího závěru uvedeného v rozsudku ve věci Tetra Laval, zdůraznil Soudní dvůr, že unijní soudy se nemohou opírat o prostor Komise pro uvážení a z tohoto důvodu upustit od důkladného přezkumu právního i skutkového stavu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-75" href="#t-75">75</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci kritizuje Komise obecně standard přezkumu, který Tribunál použil v napadeném rozsudku. Komise má za to, že Tribunál při posouzení testu AEC provedeného v napadeném rozhodnutí, i pokud jde o slevy poskytované společností Intel společnosti HP, překročil meze soudního přezkumu stanovené v jeho judikatuře.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba poznamenat, že otázka vznesená Komisí nespočívá v tom, zda má tento orgán využívat prostor pro uvážení, pokud jde o volbu konkrétního kritéria pro určení toho, zda cenové praktiky přijaté podnikem v dominantním postavení jsou způsobilé vyloučit z trhu soutěžitele, který je stejně výkonný jako tento podnik (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-76" href="#t-76">76</a>
</span>). Ani Tribunál v napadeném rozsudku, ani žalovaná v projednávaném kasačním opravném prostředku nezpochybňují použití testu AEC Komisí za účelem posouzení toho, zda slevy, jichž se týkalo napadené rozhodnutí, byly způsobilé narušit hospodářskou soutěž, kterou má chránit článek 102 SFEU.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho je na rozdíl od argumentů Komise nesporné, že tento orgán by měl mít prostor pro uvážení, pokud jde o použití testu AEC na konkrétní jednání, a zejména pokud jde o výběr hospodářských parametrů a referenčního období, které je třeba použít k uplatnění tohoto testu na konkrétní jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z napadeného rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-77" href="#t-77">77</a>
</span>) totiž vyplývá, aniž to Tribunál jakkoli zpochybňuje, že test AEC provedený Komisí v napadeném rozhodnutí, pokud jde o slevy poskytnuté společností Intel společnosti HP, byl založen na ekonometrickém modelu, který se Komise rozhodla uplatňovat čtvrtletně v období, které předem vymezila od listopadu 2002 do května 2005. Tento model vyžadoval výpočet požadované části na straně jedné a výpočet sporné části na straně druhé. Při výpočtu požadované části, který je předmětem této části důvodu kasačního opravného prostředku, byly zohledněny zejména podmíněná část slev poskytnutých podnikem v dominantním postavení, průměrná cena tohoto podniku a jeho průměrné náklady, kterým bylo možné se vyhnout. Výsledek testu AEC, ať už pozitivní či negativní, byl nakonec určen porovnáním číselných údajů získaných z výpočtu požadované části společnosti HP a sporného podílu na trhu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-78" href="#t-78">78</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s argumenty Komise bych ráda zdůraznila, že jelikož výpočet požadované části zahrnuje řadu rozhodnutí ohledně metodiky, musí být považován za komplexní hospodářské posouzení. Komise proto musí mít možnost legitimně vymezit parametry použité k výpočtu této části, přičemž tento výpočet podléhá pouze omezenému přezkumu ze strany unijních soudů. To znamená, že unijní soudy se při plnění svých povinností musí zdržet nahrazování posouzení Komise vlastním posouzením (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-79" href="#t-79">79</a>
</span>), ledaže by dotčený podnik tvrdil, že došlo ke zjevně nesprávnému posouzení, a toto nesprávné posouzení rovněž prokázal (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-80" href="#t-80">80</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Výpočet požadované části však nemůže být vyloučen ze soudního přezkumu, pokud jde o chyby ve výpočtu nebo selektivní či neúplné hodnocení důkazů. Právě v těchto případech se v plném rozsahu uplatní judikatura uvedená v rozsudku ve věci Tetra Laval, která byla následně přepracována v rozsudcích ve věcech KME Germany a Chalkor. Důkazy, z nichž vychází Komise za účelem posouzení komplexní situace, totiž musí být věcně správné, spolehlivé a konzistentní, musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro toto posouzení a musí být způsobilé odůvodnit závěry z nich vyvozené.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto případě mám za to, že Tribunál provedl své posouzení, pokud jde o výpočet požadované části společnosti HP Komisí, způsobem, který požadoval Soudní dvůr.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z napadeného rozsudku totiž vyplývá, že Tribunál ve vztahu k referenčnímu období vymezenému samotnou Komisí nejprve vysvětlil parametry použité Komisí v tabulce č. 34 pro účely výpočtu požadované části společnosti HP a čtvrtletního hodnocení, které Komise rovněž zvolila za účelem provedení tohoto výpočtu. Tribunál dále uvedl výsledek celkového výpočtu požadované části společnosti HP, pokud jde o dohodu HPA 1, uvedený v tabulce č. 35, který, jak rovněž poznamenal, vyplývá z matematického výsledku nebo průměru číselných údajů uvedených v tabulce č. 34. Poté Tribunál uvedl, že chybí údaj odpovídající první části období, na které se vztahuje uvedená dohoda, konkrétně listopadu a prosinci 2002 a prvním třem čtvrtletím zdaňovacího období 2003. To ho vedlo k závěru, že výpočet požadované části společnosti HP nelze považovat za prokázaný pro celou dobu trvání protiprávního jednání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-81" href="#t-81">81</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, jak tvrdí společnosti Intel a ACT, že Komise se sice rozhodla provést čtvrtletní analýzu AEC, aby určila požadovanou část společnosti HP během předem vymezeného referenčního období, avšak následně do svých výpočtů nezahrnula, jak vyžaduje judikatura Soudního dvora, všechny relevantní a nezbytné údaje. Za těchto okolností mohl Tribunál, aniž by zasáhl do prostoru Komise pro uvážení, dospět k závěru, že důkazy obsažené v napadeném rozhodnutí nemohly odůvodnit závěry týkající se účinků slev společnosti Intel spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu po celé období, na které se vztahuje dohoda HPA 1.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho je podle mého názoru třeba zamítnout výtku Komise, podle které Tribunál vyžadoval standard přezkumu překračující meze stanovené judikaturou Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v rozsahu, v němž Komise tvrdí, že bylo odůvodněné vycházet z číselných údajů odpovídajících posledním třem čtvrtletím, na které se vztahuje dohoda HPA 1, neboť tyto údaje byly dostatečně reprezentativní pro celé období, tímto argumentem vyzývá Soudní dvůr k přezkoumání toho, zda v projednávané věci lze při neexistenci konkrétních důkazů odůvodněně vyvozovat datum počátku uvedeného období pomocí zevšeobecnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je obecně známo, že zevšeobecnění zahrnuje odhad neznámé hodnoty na základě rozšíření známé řady hodnot. V tomto smyslu zahrnuje prvek domněnky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-82" href="#t-82">82</a>
</span>), což je opakující se mechanismus používaný za účelem zmírnění důkazního břemene, které (obvykle) nese Komise při zjišťování porušení pravidel hospodářské soutěže uvedených ve Smlouvě (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-83" href="#t-83">83</a>
</span>), nebo jeho předpokladu. Kromě toho, jelikož zevšeobecnění mají za cíl vyvodit neznámé ze známého, musí být založeny na konkrétním schématu. Toto schéma je obvykle odvozeno z trendu vyplývajícího z konkrétní zjištěné řady hodnot nebo alespoň z běžné zkušenosti či zdravého rozumu. Je důležité poznamenat, že s výjimkou zřejmých případů musí být schéma, které umožňuje provést zevšeobecnění, vymezeno a výslovně uvedeno účastníkem řízení, který nese důkazní břemeno.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Lze souhlasit s tím, že vymezení schématu, které může sloužit jako základ pro zevšeobecnění údajů, může v určitých případech spadat do prostoru pro uvážení, který má Komise k dispozici, pokud jeho vymezení představuje komplexní hospodářskou otázku. Tato otázka však v projednávané věci vůbec není nastolena, neboť napadené rozhodnutí neobsahuje žádný odkaz na reprezentativní nebo obvyklé schéma, které by prokazovalo, že údaje za druhou část období platnosti dohody HPA 1 lze použít i na první část toho období. Argument Komise, že opomenutí hospodářských údajů pro toto období zjištěné Tribunálem bylo ve skutečnosti výsledkem dobrovolného zevšeobecnění, které Komise provedla v rámci svého prostoru pro uvážení, proto považuji za nepřesvědčivý.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Tribunál správně uvedl, že Komise v napadeném rozhodnutí netvrdila, že prokázání požadované části společnosti HP ve vztahu k dohodě HPA 1, jak vyplývá z tabulky č. 35, bylo dílem náhody. Rovněž netvrdil, že jednotlivé hodnoty uvedené v této tabulce byly pro tři chybějící čtvrtletí, jakož i pro následující tři čtvrtletí totožné (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-84" href="#t-84">84</a>
</span>). Z tohoto hlediska měl Tribunál oprávněně za to, jak vyplývá rovněž z napadeného rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-85" href="#t-85">85</a>
</span>), že není důležité, zda Komise provedla výpočty za čtvrtletí nebo celkově, jelikož listopad a prosinec 2002, jakož i první tři čtvrtletí zdaňovacího období 2003 nebyly jakkoliv zohledněny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z uvedeného vyplývá, že argument Komise založený na zevšeobecnění hodnot za poslední tři čtvrtletí období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, na počátek tohoto období je třeba rovněž odmítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise konečně tvrdí, že číselné údaje použité pro výpočet požadované části během druhé části období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, byly v jednotlivých čtvrtletích stabilní a že byly v každém případě pro společnost Intel příznivé. V tomto ohledu bych chtěla stručně poznamenat, aniž by tím byla dotčena moje analýza vztahující se ke třetí části tohoto důvodu kasačního opravného prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-86" href="#t-86">86</a>
</span>), že toto posouzení zjevně nevyplývá z napadeného rozhodnutí ani není zřejmé. Jak vysvětlím později, nemůže být tedy v rámci tohoto řízení použito k odůvodnění toho, že pro výpočet požadované části společnosti HP za celé období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, nebyly použity všechny nezbytné údaje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené úvahy mám za to, že Tribunálu nelze vytýkat, že porušil prostor Komise pro uvážení ohledně komplexních hospodářských otázek, ani že se dopustil dalších pochybení vytýkaných v této části, když dospěl k závěru, že Komise neprokázala, že by slevy poskytované společností Intel společnosti HP měly účinek spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu v průběhu celého referenčního období.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku předloženého Komisí je podle mého názoru třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K otázce implicitního uznání ze strany společnosti Intel v průběhu správního řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě Komise tvrdí, že v napadeném rozsudku byla nesprávně upřena jakákoli důkazní hodnota implicitnímu uznání ze strany společnosti Intel v průběhu správního řízení týkajícímu se referenčního období použitého v testu AEC ve vztahu ke společnosti HP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle Komise zaprvé společnost Intel v průběhu tohoto řízení nezpochybnila volbu referenčního období pro výpočet požadované části společnosti HP použitého v tabulce č. 35 napadeného rozhodnutí. Společnost Intel a její ekonomičtí poradci vycházeli pro účely svých výpočtů z číselných údajů navržených Komisí a nepředložili žádný vlastní výpočet pro údajně chybějící čtvrtletí. Zadruhé Komise zdůrazňuje, že jelikož podle rozsudku Soudního dvora o prvním kasačním opravném prostředku nadále platí právní domněnka nezákonnosti slev za výlučný odběr, bylo na společnosti Intel, aby v průběhu šetření předložila podpůrné důkazy pro to, že slevy, které poskytovala, nemohly narušit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel tyto argumenty zpochybňuje. Tvrdí, že tabulka č. 35 uvedená v napadeném rozhodnutí, která obsahuje údaje za dotčená tři čtvrtletí použitá jako referenční období pro výpočet požadované části společnosti HP za celé období platnosti dohody HPA 1, jí nebyla ze strany Komise během správního řízení vůbec poskytnuta. Poprvé byla uvedena až v napadeném rozhodnutí, což znamená, že společnost Intel nikdy neuznala volbu referenčního období učiněnou Komisí během tohoto správního řízení. V každém případě Společnost Intel v souladu s napadeným rozsudkem tvrdí, že neexistuje povinnost osoby, jíž je určeno oznámení námitek, zpochybnit v průběhu správního řízení obsah tohoto oznámení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury Soudního dvora platí, že v případě neexistence výslovného uznání ze strany podniku dotčeného šetřením podle pravidel hospodářské soutěže uvedených ve Smlouvě musí Komise skutkové okolnosti ještě prokázat, přičemž uvedený podnik může ve vhodném okamžiku, a zejména v rámci řízení před Soudním dvorem, rozvinout jakékoli důvody obhajoby, které se mu zdají být užitečné (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-87" href="#t-87">87</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní dvůr navíc v rozsudku ve věci Knauf Gips v. Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-88" href="#t-88">88</a>
</span>) konstatoval, co se týče uplatnění článků 101 a 102 SFEU, že žádné ustanovení unijního práva neukládá osobě, jíž je určeno oznámení námitek, povinnost zpochybnit v průběhu správního řízení různé skutkové nebo právní okolnosti uvedené v tomto oznámení, jelikož později, ve stadiu soudního řízení, by již neměla právo tak učinit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně z rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku výslovně vyplývá, že pokud Komise v rozhodnutí konstatujícím, že systém slev je zneužitím, provede analýzu AEC, přísluší Tribunálu zkoumat všechny argumenty žalobkyně, jimiž zpochybňuje opodstatněnost závěrů učiněných Komisí ohledně způsobilosti dotyčného systému slev vyloučit soutěžitele (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-89" href="#t-89">89</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o projednávanou věc, podotýkám, že Tribunál v napadeném rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-90" href="#t-90">90</a>
</span>) v reakci na argument Komise, podle něhož společnost Intel v průběhu správního řízení nezpochybnila referenční období použité pro výpočty požadované části společnosti HP, správně odkázal na rozsudek ve věci Knauf Gips. Z této judikatury, která je v souladu s konstatováními Soudního dvora uvedenými v rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku, jasně vyplývá, že unijní soudy v rámci žaloby na neplatnost přiznávají postoji, který mohl určitý podnik zaujmout v průběhu správního řízení, omezený význam (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-91" href="#t-91">91</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z judikatury Soudního dvora totiž vyplývá, že skutečnost, že podnik během správního řízení výslovně či implicitně přizná určité skutkové nebo právní okolnosti, nesmí omezit samotný výkon práva podat žalobu k Tribunálu, jež každé fyzické či právnické osobě přiznává čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-92" href="#t-92">92</a>
</span>). Základ tohoto pojetí v konečném důsledku spočívá na základní zásadě legality a dodržování práva na obhajobu, jakož i na právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, které zaručuje článek 47 Listiny základních práv Evropské unie (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-93" href="#t-93">93</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Soudní přezkum týkající se článků 101 a 102 SFEU tedy nemůže bránit podnikům v tom, aby předkládaly argumenty a dovolávaly se skutkových okolností, které ve správním řízení neuvedly nebo nepopřely, a také aby předkládaly důkazy, které Komise neměla k dispozici v době přijetí napadeného rozhodnutí (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-94" href="#t-94">94</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise nicméně připomíná, že v rozsudku ve věci Knauf Gips měl Soudní dvůr rovněž za to, že skutečnost, že podnik během správního řízení před Komisí přizná určité skutkové nebo právní okolnosti, může představovat doplňující důkaz při posuzování opodstatněnosti žaloby podané k soudu (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-95" href="#t-95">95</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu postačí uvést, že z napadeného rozsudku ani z vyjádření Komise v projednávané věci nevyplývá, že by Komise, pokud jde o slevy poskytované společností Intel společnosti HP, během správního řízení předložila další důkazy – včetně důkazů týkajících se údajného implicitního uznání referenčního období použitého v testu AEC ve vztahu ke společnosti HP ze strany společnosti Intel – které by mohly potvrdit požadovanou část společnosti HP za celé období, na které se vztahuje dohoda HPA 1.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že tvrzení týkající se rozsudku Soudního dvora ve věci Knauf Gips citované Komisí není pro účely projednávané věci relevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně, pokud Komise v rámci této části důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že bylo v každém případě na společnosti Intel, aby v průběhu šetření předložila podpůrné důkazy pro to, že slevy, které poskytovala, nemohly narušit hospodářskou soutěž během chybějících měsíců a čtvrtletí referenčního období, tento argument podle mého názoru příliš nesouvisí s jejím skutečným tvrzením týkajícím se implicitního uznání tohoto období pro výpočet požadované části společnosti HP ze strany společnosti Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V každém případě je třeba tento argument odmítnout s ohledem na judikaturu uvedenou v bodě 103 výše, která – jak již bylo uvedeno – vyplývá z rozsudku Soudního dvora o prvním kasačním opravném prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-96" href="#t-96">96</a>
</span>). Tato judikatura rovněž postačuje k prokázání toho, že se Tribunál nedopustil pochybení ani v odpovědi na argument, podle něhož společnost Intel použila referenční období vymezené Komisí pro své vlastní výpočty v průběhu správního řízení. Jak totiž vyplývá z napadeného rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-97" href="#t-97">97</a>
</span>), toto období patřilo mezi odůvodnění napadeného rozhodnutí, a proto ho žalobkyně mohla zpochybnit před Tribunálem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené mám za to, že se Tribunál nedopustil nesprávného posouzení důkazní hodnoty postoje společnosti Intel v průběhu správního řízení, pokud jde o referenční období použité v testu AEC pro výpočet požadované části společnosti HP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhou část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku je podle mého názoru třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K porušení práva Komise na obhajobu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve třetí řadě Komise tvrdí, že se Tribunál dopustil pochybení, když odmítl zohlednit dodatečné výpočty, které předložila v rámci řízení před tímto soudem, konkrétně v příloze D.17 dupliky, za účelem zpochybnění argumentace společnosti Intel týkající se doby trvání protiprávního jednání, na kterou se vztahuje dohoda HPA 1.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise připomíná, že tato příloha prokázala, že argumentace společnosti Intel nemohla zpochybnit výsledek testu AEC provedeného v napadeném rozhodnutí ve vztahu ke společnosti HP. Komise má dále za to, že Tribunál sice umožnil společnosti Intel předložit nové analýzy za účelem zpochybnění referenčního období testu AEC provedeného ve vztahu ke společnosti HP, avšak odepřel Komisi právo reagovat. V tomto ohledu Komise vychází především z rozsudku ve věci Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-98" href="#t-98">98</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel tyto argumenty zpochybňuje. V podstatě tvrdí, že požadavek Komise, aby jí bylo umožněno předložit novou analýzu AEC poprvé v soudním řízení, zejména ve fázi dupliky, je zjevně v rozporu s ustálenou judikaturou Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že Komise v příloze D.17 dupliky poprvé předložila Tribunálu dodatečné výpočty založené na číselném údaji za dvě ze tří chybějících čtvrtletí období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, konkrétně za druhé a třetí čtvrtletí zdaňovacího období 2003, který poskytla společnost HP (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-99" href="#t-99">99</a>
</span>). Jak již bylo uvedeno (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-100" href="#t-100">100</a>
</span>), účelem tohoto podání bylo prokázat, že jelikož výše slev poskytovaných společností Intel společnosti HP byla v období, na které se vztahuje dohoda HPA 1, stabilní, výsledná požadovaná část společnosti HP by byla stejná, i kdyby byly zohledněny chybějící měsíce a čtvrtletí. Příloha D.17 dupliky podle Komise rovněž prokázala, že výsledky výpočtu zahrnujícího údaje za chybějící měsíce a čtvrtletí byly pro společnost Intel méně příznivé než zprůměrované výsledky, na nichž bylo založeno napadené rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V napadeném rozsudku Tribunál zamítl žádost o zohlednění těchto dodatečných výpočtů tím, že zaprvé prohlásil, že nebyly zřejmé z napadeného rozhodnutí a byly předloženy poprvé v průběhu soudního řízení. Podle názoru Tribunálu by zohlednění těchto výpočtů znamenalo, že by ve zjevném rozporu s judikaturou Soudního dvora nahradil odůvodnění uvedené Komisí v napadeném rozhodnutí svým vlastním posouzením (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-101" href="#t-101">101</a>
</span>). Zadruhé, ať už je tomu jakkoli, Tribunál v podstatě dospěl k závěru, že výše slev poskytnutých společností Intel společnosti HP je pouze jedním z parametrů nezbytných pro výpočet požadované části společnosti HP a že informace týkající se ostatních parametrů – konkrétně objemu nákupů společnosti HP a průměrné prodejní ceny – stále chybí. V této souvislosti Tribunál uvedl, že neexistuje žádná záruka toho, že se údaje za měsíce a čtvrtletí, které nebyly v rámci testu AEC zohledněny, neliší od údajů, které byly zjištěny za analyzovaná čtvrtletí (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-102" href="#t-102">102</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem musím poukázat na to, že jelikož Komise v projednávaném kasačním opravném prostředku netvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o dodatečné výpočty uvedené v příloze D.17 dupliky, argument Komise založený na porušení jejího práva na obhajobu by měl být odmítnut jako bezpředmětný (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-103" href="#t-103">103</a>
</span>). V každém případě mám za to, že z hlediska přípustnosti Tribunál postupoval správně, když odmítl vzít v úvahu obsah této přílohy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu připomínám, že k odmítnutí přijmout další odůvodnění Komise v průběhu soudního řízení za účelem potvrzení porušení pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě lze přistupovat z různých hledisek, které se týkají jak formy (vnější zákonnosti), tak obsahu (vnitřní zákonnosti) rozhodnutí přijatého tímto orgánem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle judikatury Soudního dvora totiž platí, že i když Komise může v řízení před Tribunálem v rámci své obhajoby podrobněji vysvětlit odůvodnění napadeného rozhodnutí, nemůže v tomto řízení předkládat zcela nové důvody. Tento zákaz vychází ze skutečnosti, že původně chybějící odůvodnění nemůže být ve stadiu řízení před unijními soudy zhojeno skutečností, že se dotyčná osoba dozví důvody rozhodnutí až v průběhu takového řízení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-104" href="#t-104">104</a>
</span>). Jak zdůraznila generální advokátka J. Kokott, toto omezení předkládání nových důvodů má zásadní význam v takových trestních a kvazitrestních řízeních, jako je řízení podle článku 102 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-105" href="#t-105">105</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tentýž zákaz může být dále založen na povinnosti Komise založit svá rozhodnutí pouze na námitkách, ke kterým se mohly dotyčné strany vyjádřit (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-106" href="#t-106">106</a>
</span>). Komise totiž musí v průběhu správního řízení poskytnout podniku možnost vyjádřit svůj názor k pravdivosti a relevanci důkazů předložených Komisí na podporu jejího tvrzení o existenci porušení Smlouvy (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-107" href="#t-107">107</a>
</span>). Tato povinnost se týká, kromě jiných podstatných prvků protiprávního jednání, jeho skutečného trvání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně, jak Tribunál správně shledal v napadeném rozsudku, Soudní dvůr konstatoval, že náprava opomenutí v odůvodnění napadeného rozhodnutí zohledněním nových důvodů, které se v tomto rozhodnutí nevyskytují, vede k tomu, že tento soud nahradí posouzení obsažené v napadeném rozhodnutí, a tudíž se dopustí nesprávného právního posouzení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-108" href="#t-108">108</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Domnívám se, že kterýkoli z předchozích přístupů vycházejících z judikatury Soudního dvora postačoval k tomu, aby Tribunál prohlásil přílohu D.17 dupliky za nepřípustnou, včetně přístupu, který výslovně uplatnil ve svém rozsudku, pokud jde o zákaz nahradit posouzení uvedené v napadeném rozhodnutí svým posouzením. Opačný závěr by totiž podle mého názoru vedl k tomu, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, neboť na straně Komise neshledal porušení povinnosti uvést odůvodnění, neshledal porušení práva společnosti Intel na obhajobu v průběhu správního řízení a nahradil posouzení uvedené v napadeném rozhodnutí svým posouzením.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V reakci na výše uvedené závěry se Komise dovolává rozsudku ve věci Dole Food. V tomto rozsudku Soudní dvůr konstatoval, že jakmile je určitá otázka poprvé nastolena v žalobě, může Komise obhájit své posouzení obsažené v napadeném rozhodnutí pomocí skutečností předložených v průběhu řízení, aniž by porušila zákaz uvádět nové důvody (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-109" href="#t-109">109</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle mého názoru se však skutkový kontext ve věci Dole Food a situace v projednávané věci liší. V rozsudku ve věci Dole Food se Soudní dvůr ztotožnil s přístupem Tribunálu, podle něhož upřesnění, která mu byla poskytnuta, pouze vyložila odůvodnění již obsažená ve sporném rozhodnutí (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-110" href="#t-110">110</a>
</span>). Naproti tomu v projednávané věci Tribunál shledal, že napadené rozhodnutí neprokázalo, že by požadovaná část společnosti HP byla za počáteční období platnosti dohody HPA 1 stejná, pokud by byly zohledněny chybějící měsíce a čtvrtletí. O dodatečných výpočtech obsažených v příloze D.17 dupliky, které Komise poskytla ex novo ve fázi soudního řízení, tedy nebyla v odůvodnění již obsaženém v napadeném rozhodnutí žádná zmínka.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho ze stanoviska generální advokátky J. Kokott ve věci Dole Food vyplývá, že důkazy, které Komise předložila Tribunálu v dané věci, byly obsaženy ve vyšetřovacím spise (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-111" href="#t-111">111</a>
</span>). To znamená, že na rozdíl od projednávané věci se dotčený podnik s těmito informacemi seznámil v průběhu správního řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V důsledku toho se domnívám, že rozsudek ve věci Dole Food, na který odkazuje Komise, nepředstavuje platný precedent na podporu jejích argumentů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené mám za to, že Tribunál tím, že odmítl zohlednit dodatečné výpočty uvedené v příloze D.17 dupliky, neporušil právo Komise na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku předloženého Komisí je tedy podle mého názoru třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pochybení Tribunálu, pokud jde o závěr, který je třeba vyvodit s ohledem na celou dobu trvání sporných praktik</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tvrdí, že i v případě, že by Tribunál v napadeném rozsudku mohl dospět k závěru, že Komise neprokázala účinky spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu za období od listopadu 2002 do září 2003, neznamenalo by to, že závěr, dle něhož slevy poskytnuté společností Intel společnosti HP mohly mít účinky spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu přinejmenším v období od října 2003 do května 2005, je nesprávný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel tento argument zpochybňuje. Zejména tvrdí, že v napadeném rozsudku je správně konstatováno, že jelikož Komise řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu napadených praktik na trhu a neprovedla správnou analýzu doby trvání slev, neprokázala účinky slev poskytovaných společnosti HP spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu po celé referenční období.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak již bylo uvedeno, Tribunál v napadeném rozsudku zaprvé konstatoval, že se Komise dopustila pochybení, když měla za to, že její výpočet požadované části společnosti HP jí umožňuje vyvodit závěry ohledně vylučujícího účinku vyvolaného slevami po celé období od listopadu 2002 do května 2005. Podle názoru Tribunálu Komise existenci tohoto účinku v období od listopadu 2002 do září 2003 neprokázala (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-112" href="#t-112">112</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé v rámci přezkumu kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku Tribunál rovněž konstatoval, že Komise v napadeném rozhodnutí řádně nepřezkoumala kritérium týkající se dosahu praktik společnosti Intel na trhu a doby jejich trvání (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-113" href="#t-113">113</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě těchto úvah Tribunál ve vztahu ke slevám poskytovaným společností Intel společnosti HP dále dospěl k závěru, že i za předpokladu, že by z toho bylo třeba vyvodit, že test AEC lze považovat za průkazný pro část doby trvání protiprávního jednání, pochybení při zkoumání kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku vedly k tomu, že vylučující účinek slev nebyl právně dostačujícím způsobem prokázán (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-114" href="#t-114">114</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kritika odůvodnění Tribunálu není podle mého názoru opodstatněná. Toto odůvodnění je totiž v souladu s body 138, 139 a 141 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku, které je v napadeném rozsudku rovněž správně připomenuto (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-115" href="#t-115">115</a>
</span>). Tato judikatura vyžaduje, aby v případě, že podnik v dominantním postavení během správního řízení na základě důkazů tvrdil, že jeho jednání nebylo způsobilé omezit hospodářskou soutěž, a zejména vyvolat jemu vytýkané účinky vyloučení konkurentů z trhu, musí Komise analyzovat způsobilost systému slev vyloučit konkurenty z trhu za použití pěti kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o kasačním opravném prostředku. Kromě toho, pokud byl test AEC proveden Komisí, je tento test jedním z faktorů, které musí Komise zohlednit při posuzování, zda systém slev může omezit hospodářskou soutěž.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci postačí konstatovat, že v rozsahu, v němž měl Tribunál za to, že kritérium týkající se mimo jiné dosahu sporných praktik na trhu nebylo Komisí správně posouzeno, mohl tento soud dospět k závěru, že účinky slev poskytovaných společností Intel společnosti HP spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu nebylo možné prokázat ani v období od října 2003 do května 2005 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-116" href="#t-116">116</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že na rozdíl od tvrzení Komise se Tribunál nedopustil žádného pochybení, pokud jde o závěr, který je třeba vyvodit s ohledem na celou dobu trvání protiprávního jednání, pokud jde o slevy poskytnuté společností Intel společnosti HP.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtou část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku je podle mého názoru třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dílčí závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené musím dospět k závěru, že žádná z analyzovaných částí čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku podle mého názoru nemůže zpochybnit závěr Tribunálu, podle něhož v napadeném rozhodnutí nebyl prokázán účinek slev poskytovaných společností Intel společnosti HP spočívající ve vyloučení konkurentů z trhu po celé období od listopadu 2002 do května 2005.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-117" href="#t-117">117</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">B.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pátému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z několika nesprávných právních posouzení, zkreslení důkazů a porušení práva Komise na obhajobu v rámci přezkumu testu AEC ve vztahu ke společnosti Lenovo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pátým důvodem kasačního opravného prostředku Komise zpochybňuje posouzení testu AEC provedené Tribunálem v napadeném rozhodnutí ve vztahu ke společnosti Lenovo. Komise kritizuje toto posouzení, zejména pokud jde o vyčíslení dvou nepeněžitých výhod poskytnutých společností Intel společnosti Lenovo výměnou za závazek výlučného odběru, a sice ve formě prodloužení standardní jednoleté záruky společnosti Intel a lepšího využití platformy nacházející se v Šen-čenu (Čína).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Tribunálu ohledně této konkrétní otázky lze shrnout následovně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K závěrům Tribunálu týkajícím se nepeněžitých výhod poskytnutých společností Intel společnosti Lenovo</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">144.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál v původním rozsudku považoval za prokázané, že společnosti Intel a Lenovo uzavřely prohlášení o záměru, Memorandum of Understanding z roku 2007 (dále jen „MoU 2007“), které bylo vázáno na podmínku výlučného odběru (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-118" href="#t-118">118</a>
</span>). Z napadeného rozsudku rovněž vyplývá, že podle Komise byla výše slev poskytnutých společností Intel společnosti Lenovo uvedena v tomto memorandu, které stanovilo finanční podporu ve výši 180 milionů amerických dolarů (USD) pro rok 2007 ve formě čtvrtletních plateb (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-119" href="#t-119">119</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">145.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál navíc v napadeném rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-120" href="#t-120">120</a>
</span>) poukázal na to, že společnost Intel v průběhu správního řízení před Komisí předložila argument, podle kterého byla pro částku slev relevantní pouze částka 138 milionů USD. To bylo vysvětleno skutečností, že na finanční podporu společnosti Lenovo ve výši 180 milionů USD stanovenou v MoU 2007 bylo v hotovosti přiděleno pouze 135 milionů USD. Zbývající část finanční podpory byla poskytnuta ve formě nepeněžitých výhod, a sice ve formě rozšíření standardní záruky společnosti Intel o jeden rok a nabídky lepšího využití platformy společnosti Intel v Číně. Komise zdůraznila, že společnost Intel tvrdila, že i když hodnota těchto dvou nepeněžních plnění ve prospěch společnosti Lenovo byla 20 a 24 milionů USD, náklady společnosti Intel na tato plnění byly jasně nižší, a sice 1,7 milionu USD a 1,3 milionu USD. Společnost Intel uvedla, že pro účely analýzy stejně výkonného soutěžitele je třeba tyto důkazy posoudit nikoli podle jejich hodnoty pro společnost Lenovo, nýbrž podle hospodářských nákladů pro společnost Intel. Společnost Intel dosáhla částky 138 milionu USD tím, že k finančnímu příspěvku v hotovosti ve výši 135 milionu USD připočetla tyto náklady ve výši 1,7 milionu USD a 1,3 milionu USD.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">146.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál rovněž konstatoval, že Komise v napadeném rozhodnutí odmítla argument společnosti Intel, neboť měla za to, že spočívá na nesprávném pochopení zásad analýzy stejně výkonného soutěžitele (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-121" href="#t-121">121</a>
</span>). Podle Komise tato analýza předpokládala, že bude zkoumána cena, za kterou konkurent stejně výkonný jako dominantní podnik – který ale nemá dominantní postavení – by měl nabízet své výrobky zákazníkovi, aby vyrovnal ztrátu podmíněných výhod poskytovaných dominantním podnikem, což je ztráta vyplývající z toho, že uvedený zákazník přesunul spornou část svých nákupů od dominantního podniku k tomuto hypotetickému, stejně výkonnému soutěžiteli (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-122" href="#t-122">122</a>
</span>). Podle názoru Komise je tedy zřejmé, že je třeba posoudit ztrátu zákazníka, jelikož to, co by stejně výkonný soutěžitel musel vyrovnat, je právě tato ztráta, a nikoliv hospodářské náklady dominantního podniku v případě, že se oba číselné údaje liší (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-123" href="#t-123">123</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">147.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od názoru Komise a v souladu s hlavním argumentem společnosti Intel Tribunál v napadeném rozsudku konstatoval, že tento orgán vycházel z předpokladu, který je v rozporu se základy testu AEC uvedenými v napadeném rozhodnutí, které spočívají na zásadě, že hypotetický konkurent by byl stejně výkonný jako společnost Intel, zejména z hlediska nákladů na rozšíření platformy nebo záruky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-124" href="#t-124">124</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nesprávnému výkladu testu AEC, který byl proveden v napadeném rozhodnutí, a článku 102 SFEU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">a)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumenty účastnic řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">148.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise tvrdí, že napadený rozsudek obsahuje nesprávné právní posouzení spočívající ve vymezení povahy testu AEC provedeného v napadeném rozhodnutí, což v konečném důsledku vede k nesprávnému použití článku 102 SFEU. Má za to, že Tribunál z hlediska nákladů a ceny nesprávně posoudil, zda je soutěžitel v kontextu slev poskytovaných ve formě nepeněžních výhod stejně výkonný jako dominantní podnik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">149.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise na úvod uvádí, že test AEC představuje analytický nástroj, který zahrnuje řadu rozhodnutí v technické oblasti a oblasti metodiky. Závěry obsažené v napadeném rozhodnutí týkající se slev poskytovaných společností Intel společnosti Lenovo by tak mohly být zrušeny pouze v případě zjevného pochybení, které Tribunál neshledal.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">150.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho podle Komise spočívalo pochybení Tribunálu v závěru, že základem pro posouzení hodnoty nepeněžitých výhod poskytovaných společností Intel byly náklady tohoto podniku na jejich poskytování, a nikoli jejich hodnota pro společnost Lenovo. V tomto ohledu Komise v podstatě opakuje odpověď uvedenou v napadeném rozhodnutí na argument společnosti Intel vznesený v průběhu správního řízení, jak je popsáno v bodě 146 výše.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">151.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I za předpokladu, že by nepeněžité výhody poskytované společností Intel měly být přezkoumány z hlediska nákladů vynaložených tímto podnikem na jejich poskytování, totiž Tribunál podle názoru Komise nesprávně nevzal do úvahy skutečnost, že soutěžitel menší než společnost Intel by neměl k dispozici takové platformy, jaké společnost Intel nabídla společnosti Lenovo, a nebyl by schopen nabídnout podobnou rozšířenou záruku na své výrobky. Tento soutěžitel by tedy musel společnosti Lenovo nabídnout peněžitou kompenzaci ztráty nepeněžitých výhod poskytnutých společností Intel.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">152.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise konečně tvrdí, že pokud by Soudní dvůr odmítl výše uvedenou argumentaci, Tribunál tím, že odmítl zohlednit přílohu D.39 dupliky za účelem vyvrácení tvrzení společnosti Intel, porušil její právo na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">153.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Společnost Intel tyto argumenty zpochybňuje. Podle jejího názoru je přístup Tribunálu v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora, podle níž se článek 102 SFEU zaměřuje na stejně – nikoli méně – výkonné soutěžitele, a zejména že posouzení cenových praktik musí spočívat na nákladech a strategii samotného dominantního podniku. Ostatně i vlastní pokyny Komise k článku 102 SFEU potvrzují, že Komise použije informace o nákladech dominantního podniku, jsou-li k dispozici. Odlišný přístup by sankcionoval dominantní podnik za to, že funguje efektivněji než jeho konkurenti, a tudíž dodává výrobek zákazníkovi za nižší cenu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">b)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Analýza</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">154.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Úvodem bych chtěla zdůraznit, že zaprvé není mezi stranami sporu o tom, zda takové nepeněžité výhody, jako jsou výhody dotčené v projednávané věci, musely být vzaty v úvahu pro účely použití testu AEC ve vztahu ke společnosti Lenovo. Sporný je spíše způsob výpočtu těchto výhod pro účely použití tohoto testu. Komise má totiž za to, že Tribunál nesprávně pochopil zásady, na nichž je test AEC založen, které jsou uvedeny v napadeném rozhodnutí, a nesprávně vyložil způsob použití tohoto testu z hlediska nákladů a ceny. Je třeba poznamenat, že podle judikatury Soudního dvora je test AEC užitečný i v případech, kdy prvky daných praktik nejsou vyjádřeny v penězích, ale přesto je lze kvantifikovat (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-125" href="#t-125">125</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">155.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé na rozdíl od argumentů Komise se nedomnívám, že posouzením Tribunálu v napadeném rozsudku bylo zpochybněno nastavení testu AEC, ani – jak uvádí Komise – „volby ohledně metodiky“, které tento orgán učinil v rámci vymezení tohoto testu. Z napadeného rozsudku naopak vyplývá, že Tribunál ověřil, zda použití testu AEC na nepeněžité výhody poskytované společností Intel společnosti Lenovo bylo v souladu se základy tohoto testu, který Komise konkrétně vymezila v napadeném rozhodnutí. Z tohoto hlediska nelze podle mého názoru Tribunálu vytýkat, že při formulování testu AEC zasáhl do prostoru pro uvážení Komise. Analýza Tribunálu se ve skutečnosti týká vnitřní konzistence použití testu AEC Komisí v tomto konkrétním případě.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">156.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o to, zda se Tribunál dopustil pochybení, když odmítl přístup přijatý Komisí k nepeněžním výhodám poskytnutým společností Intel společnosti Lenovo, z napadeného rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-126" href="#t-126">126</a>
</span>) správně vyplývá, že logika testu AEC použitého v napadeném rozhodnutí spočívala ve zkoumání, zda by společnost Intel byla sama způsobilá s ohledem na vlastní náklady a účinky slev vstoupit na trh v menším rozsahu, aniž utrpěla ztráty. Tribunál dále poukázal na to, aniž se dopustil pochybení, že analýza AEC byla v napadeném rozhodnutí nastavena jako čistě hypotetické cvičení v tom smyslu, že šlo o určení, zda by byl přístup na trh stejně výkonného soutěžitele, jako je společnost Intel, pokud jde o výrobu a dodávky CPU x86 v hodnotě srovnatelné s hodnotou, kterou svým zákazníkům poskytuje společnost Intel, který by ale neměl tak širokou prodejní základnu jako společnost Intel, vyloučen (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-127" href="#t-127">127</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">157.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podotýkám, že Soudní dvůr ve své judikatuře prohlásil, že posouzení cenových praktik musí vycházet „z nákladů a strategie samotného dominantního podniku“ (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-128" href="#t-128">128</a>
</span>), a zejména že test AEC musí být proveden s přihlédnutím k hypotetickému konkurentovi s podobnou strukturou nákladů, jakou má podnik v dominantním postavení (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-129" href="#t-129">129</a>
</span>). Soudní dvůr navíc prohlásil, že platnost takového přístupu je posílena skutečností, že je v souladu s obecnou zásadou právní jistoty, neboť zohlednění nákladů a cen dominantního podniku umožňuje tomuto podniku posoudit legalitu vlastního jednání, což je v souladu s jeho zvláštní odpovědností podle článku 102 SFEU (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-130" href="#t-130">130</a>
</span>). Výklad základu testu AEC provedený Tribunálem v napadeném rozhodnutí se proto jeví být v souladu s judikaturou Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">158.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto tento výklad je navíc v souladu se způsobem, jakým musí být podle napadeného rozhodnutí vypočteny jednotlivé parametry potřebné pro použití testu AEC. Jak uvádí Tribunál v napadeném rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-131" href="#t-131">131</a>
</span>), test AEC je v tomto rozhodnutí navržen tak, aby určil, zda soutěžitel, který je stejně efektivní jako podnik v dominantním postavení a čelí stejným nákladům jako tento podnik, může ještě pokrýt své náklady v menším měřítku. Proto jsou v každém kroku výpočtu vedoucím k použití testu AEC, jak je popsáno například v bodech 43 a 83 tohoto stanoviska, náklady dominantního podniku hlavním bodem analýzy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">159.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, že pokud je sleva za výlučný odběr poskytována v hotovosti, její hodnota je objektivní a je stejná jak pro dominantní podnik, tak pro příjemce slevy. Naproti tomu v případě, že je tato sleva poskytována v nepeněžité formě, hodnota pro tento podnik a pro příjemce se může lišit, což vyvolává otázku, jak ji posoudit. Logika výpočtu této hodnoty však musí v obou případech respektovat stejný základ. V opačném případě by posouzení, zda sleva je způsobilá mít účinek vyloučení, nebylo provedeno s odkazem na příslušný hospodářský subjekt. V projednávaném případě není pochyb, jak správně uvádí Tribunál v napadeném rozsudku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-132" href="#t-132">132</a>
</span>), že tímto relevantním hospodářským subjektem by měl být v zásadě stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel, který by společnosti Lenovo nabízel nepeněžní výhody za stejných podmínek jako tento dominantní podnik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">160.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně nelze vyloučit, že posledně uvedená hodnota může vyžadovat určitou úpravu, aby bylo možné zohlednit skutečnost, že stejně výkonný soutěžitel nezaujímá dominantní postavení a že tento soutěžitel může působit v menším měřítku. V napadeném rozhodnutí Komise tuto situaci ilustrovala v podstatě odkazem na případ, kdy by stejně výkonný soutěžitel dominantního podniku nebyl schopen zajistit přístup k podobné distribuční platformě nebo rozšíření záruky (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-133" href="#t-133">133</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">161.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I kdybychom tuto možnost připustili, neopravňuje to k tomu, aby sleva v nepeněžité formě byla pro účely analýzy AEC posuzována na úrovni hodnoty, kterou tato sleva představuje pro jejího příjemce. Měly být vypočteny náklady, které by tak výkonný soutěžitel, jakým je společnost Intel, vynaložil na zajištění přístupu k distribuční platformě. V důsledku toho se Tribunál správně domníval, že kvantifikované posouzení nepeněžních výhod, které společnost Intel nabídla společnosti Lenovo, provedené Komisí, je samo o sobě stiženo vadou (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-134" href="#t-134">134</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">162.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve světle výše uvedeného mám za to, že výtku vznesenou Komisí ohledně přístupu přijatého Tribunálem je třeba zamítnout. Tribunál se podle mého názoru nedopustil žádného pochybení, když dospěl k závěru, že Komise při posuzování nepeněžních výhod poskytnutých společností Intel společnosti Lenovo vycházela z předpokladu, který byl v rozporu se základem testu AEC uvedeného v napadeném rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">163.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o zbývající část, v níž Komise tvrdí, že Tribunál porušil její právo na obhajobu tím, že odmítl zohlednit přílohu D.39 dupliky, toto tvrzení je třeba odmítnout z důvodů obdobných těm, které byly podrobně uvedeny v mé analýze třetí části čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-135" href="#t-135">135</a>
</span>).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">164.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konkrétně příloha D.39 dupliky podle Komise prokázala, že i kdyby se připustilo, že stejně výkonný soutěžitel jako společnost Intel má v Číně distribuční platformu, náklady, které by vynaložil na zpřístupnění této platformy společnosti Lenovo, by byly výrazně vyšší než náklady společnosti Intel na poskytnutí této výhody.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">165.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu bych pouze zdůraznila, že tato analýza odpovídá mému zjištění v bodě 160 výše, kde připouštím, že by se mohlo ukázat, že je nutné provést určitou úpravu výpočtu výrobních nákladů požadované části, aby se zohlednila skutečnost, že stejně výkonný soutěžitel, jako je společnost Intel, působí v menším měřítku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">166.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Avšak vzhledem k tomu, že Komise na tuto otázku odpověděla až ve fázi dupliky, jak správně uvedl i Tribunál (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-136" href="#t-136">136</a>
</span>), je možné odmítnout zohlednit dodatečnou analýzu uvedenou v příloze D.39 dupliky, aniž je porušeno právo Komise na obhajobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dílčí závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">167.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na výše uvedené jsem dospěla k závěru, že výtky Komise směřující k posouzení Tribunálu ohledně testu AEC použitého ve vztahu ke společnosti Lenovo obsaženému v napadeném rozhodnutí, zejména pokud jde o dvě nepeněžité výhody poskytnuté společností Intel výměnou za její závazek výlučného odběru, nejsou opodstatněné a měly by být zamítnuty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">168.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pátý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">V.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">169.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na analýzu uvedenou v tomto stanovisku navrhuji Soudnímu dvoru, pokud jde o čtvrtý a pátý důvod kasačního opravného prostředku, aby kasační opravný prostředek zamítl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">170.</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nevyjadřuji se k zamítnutí kasačního opravného prostředku, pokud jde o zbývající důvody předložené Komisí, ani k tomu, kterému účastníku řízení by měla být uložena náhrada nákladů řízení podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">1</a>
</span>)– Původní jazyk: angličtina.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-2" href="#c-2">2</a>
</span>)– EU:T:2022:19 (dále jen „napadený rozsudek“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-3" href="#c-3">3</a>
</span>)– EU:C:2017:632 (dále jen „rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-4" href="#c-4">4</a>
</span>)– EU:T:2014:547 (dále jen „původní rozsudek“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-5" href="#c-5">5</a>
</span>)– Věc COMP/C‑3/37.990 – Intel (dále jen „napadené rozhodnutí“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-6" href="#c-6">6</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 526.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-7" href="#c-7">7</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 524.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-8" href="#c-8">8</a>
</span>)– Pro další podrobnosti viz napadený rozsudek, body 1 až 61.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-9" href="#c-9">9</a>
</span>)– Nařízení Rady ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích [101] a [102 SFEU] (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-10" href="#c-10">10</a>
</span>)– Napadené rozhodnutí, článek 1.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-11" href="#c-11">11</a>
</span>)– Napadené rozhodnutí, článek 2.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-12" href="#c-12">12</a>
</span>)– Ve znění opraveném usneseními ze dne 19. září a ze dne 24. října 2017.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-13" href="#c-13">13</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, body 149 a 150.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-14" href="#c-14">14</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, body 65 a 107.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-15" href="#c-15">15</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, body 133 a 134, kde Soudní dvůr odkazuje na rozsudek ze dne 27. března 2012, Post Danmark (C‑209/10, EU:C:2012:172, bod 22).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-16" href="#c-16">16</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, body 135 až 137.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-17" href="#c-17">17</a>
</span>)– 85/76, EU:C:1979:36 (dále jen „rozsudek ve věci Hoffmann-La Roche“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-18" href="#c-18">18</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 138.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-19" href="#c-19">19</a>
</span>)– Viz rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 139 (dále jen „kritéria uvedená v bodě 139 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-20" href="#c-20">20</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 141.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-21" href="#c-21">21</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 143.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-22" href="#c-22">22</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 144.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-23" href="#c-23">23</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 145.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-24" href="#c-24">24</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 147.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-25" href="#c-25">25</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 74 až 102.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-26" href="#c-26">26</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 85.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-27" href="#c-27">27</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 96.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-28" href="#c-28">28</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 97 a 98.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-29" href="#c-29">29</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 101.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-30" href="#c-30">30</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 116 až 122.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-31" href="#c-31">31</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 123 až 127.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-32" href="#c-32">32</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 145.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-33" href="#c-33">33</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 149.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-34" href="#c-34">34</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 150 a 151.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-35" href="#c-35">35</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 152 až 159.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-36" href="#c-36">36</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 175, 258, 260, 283, 285, 286, 297 až 299 a 334.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-37" href="#c-37">37</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 160 až 166.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-38" href="#c-38">38</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 167 až 481.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-39" href="#c-39">39</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 482.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-40" href="#c-40">40</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 483 až 520.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-41" href="#c-41">41</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 521.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-42" href="#c-42">42</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 524.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-43" href="#c-43">43</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 526.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-44" href="#c-44">44</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 527 a bod 1 výroku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-45" href="#c-45">45</a>
</span>) Viz bod 38 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-46" href="#c-46">46</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 529.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-47" href="#c-47">47</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 527 až 531 a bod 3 výroku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-48" href="#c-48">48</a>
</span>)– V páté části žaloby Komise dále tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že napadené rozhodnutí neobsahuje odůvodnění, pokud jde o faktory posílení, které podle tohoto rozhodnutí zhoršily výsledky testu AEC provedeného ve vztahu ke společnosti HP. Jelikož tato část není předmětem požadavku Soudního dvora, do své analýzy ji nezahrnu.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-49" href="#c-49">49</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 288 a 289, v nichž je odkazováno na napadené rozhodnutí, body 338, 341, 413 a 1296 odůvodnění.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-50" href="#c-50">50</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 288, v němž je odkazováno na bod 1406 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-51" href="#c-51">51</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 297 až 299, 303 a 304, v nichž je odkazováno na body 1334 až 1337 a 1385 až 1389 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-52" href="#c-52">52</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 321, v němž je odkazováno na body 1390 až 1395 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Faktory posílení spočívaly v tom, že zaprvé Komise použila číselné údaje, které byly pro společnost Intel nejpříznivější, a zadruhé v případě přesunu nákupů společnost HP ke společnosti AMD mohla společnost Intel následně přesunout slevy původně určené společnosti HP na jiného soutěžitele používajícího její CPU x86, jako je společnost Dell.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-53" href="#c-53">53</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 303, v němž se uvádí, že tabulka č. 34 je obsažena v bodě 1334 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-54" href="#c-54">54</a>
</span>)– Tato čtvrtletí jsou označena zkratkami Q4 FY03 až Q3 FY05, přičemž „Q“ znamená „čtvrtletí“ a „FY“ znamená „fiskální (zdaňovací) období“.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-55" href="#c-55">55</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 292, v němž se uvádí, že tabulka č. 35 je obsažena v bodě 1337 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-56" href="#c-56">56</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 304.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-57" href="#c-57">57</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 298 a 299, v nichž je odkazováno na body 1385 až 1389 a 1406 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-58" href="#c-58">58</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 291.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-59" href="#c-59">59</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 303.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-60" href="#c-60">60</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 304 a 305.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-61" href="#c-61">61</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 307.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-62" href="#c-62">62</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 306.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-63" href="#c-63">63</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 307.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-64" href="#c-64">64</a>
</span>) Napadený rozsudek, body 308 až 310.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-65" href="#c-65">65</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 316 až 318.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-66" href="#c-66">66</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. července 2014, Telefónica a Telefónica de España v. Komise (C‑295/12 P, EU:C:2014:2062, bod 54).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-67" href="#c-67">67</a>
</span>)– Pokud jde o vývoj standardu omezeného přezkumu u komplexních hospodářských posouzení, viz Jaeger, M., „The standard of review in competition cases involving complex economic assessments: towards marginalisation of the marginal review?“, Oxford Journal of European Competition Law &amp; Practice, sv. 2, vydání 4, 2011, s. 295 a násl.; a Da Cruz Vilaça, J. L., „The intensity of judicial review in complex economic matters – recent competition law judgments of the Court of Justice of the EU“, Journal of Antitrust Enforcement, sv. 6, vydání 2, 2018, s. 173 a násl.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-68" href="#c-68">68</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 13. července 1966 (56/64 a 58/64, EU:C:1966:41, s. 347).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-69" href="#c-69">69</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 11. července 1985, Remia a další v. Komise (42/84, EU:C:1985:327, bod 34).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-70" href="#c-70">70</a>
</span>)– Viz rozsudek ze dne 21. listopadu 1991, Technische Universität München (C‑269/90, EU:C:1991:438, bod 14).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-71" href="#c-71">71</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 15. února 2005 (C‑12/03 P, EU:C:2005:87, dále jen „rozsudek ve věci Tetra Laval“, bod 39).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-72" href="#c-72">72</a>
</span>)– Test formulovaný v rozsudku ve věci Tetra Laval je ve vztahu k článku 102 SFEU zmíněn v rozsudku ze dne 10. července 2014, Telefónica a Telefónica de España v. Komise (C‑295/12 P, EU:C:2014:2062, bod 54), jakož i v rozsudcích Tribunálu ze dne 10. dubna 2008, Deutsche Telekom v. Komise (T‑271/03, EU:T:2008:101, bod 185); ze dne 30. ledna 2007, France Télécom v. Komise (T‑340/03, EU:T:2007:22, body 163 a 165); ze dne 17. září 2007, Microsoft v. Komise (T‑201/04, EU:T:2007:289, body 379 až 381), a ze dne 1. července 2010, AstraZeneca v. Komise (T‑321/05, EU:T:2010:266, bod 32).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-73" href="#c-73">73</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 8. prosince 2011 (C‑272/09 P, EU:C:2011:810, dále jen „rozsudek ve věci KME Germany“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-74" href="#c-74">74</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 8. prosince 2011 (C‑386/10 P, EU:C:2011:815, dále jen „rozsudek ve věci Chalkor“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-75" href="#c-75">75</a>
</span>)– Viz rozsudek ve věci KME Germany, bod 102, a rozsudek ve věci Chalkor, bod 62.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-76" href="#c-76">76</a>
</span>)– Viz rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations (C‑680/20, EU:C:2023:33, body 56 a 57), v němž v souvislosti s testem AEC Soudní dvůr uvedl, že „tento pojem odkazuje na různá kritéria, jejichž společným cílem je posoudit schopnost praktiky vyvolat protisoutěžní účinky vyloučení,“ a že test AEC je „pouze jedn[ou] z mnoha metod“ umožňujících posoudit tyto účinky.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-77" href="#c-77">77</a>
</span>)– Viz bod 43 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-78" href="#c-78">78</a>
</span>)– Viz bod 44 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-79" href="#c-79">79</a>
</span>)– V tomto ohledu viz stanovisko generální advokátky Kokott ve věci Komise v. Alrosa (C‑441/07 P, EU:C:2009:555, bod 90), v němž je citován rozsudek ze dne 10. července 2008, Bertelsmann a Sony Corporation of America v. Impala (C‑413/06 P, EU:C:2008:392, bod 145).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-80" href="#c-80">80</a>
</span>)– Názorný příklad poskytuje rozsudek ze dne 10. dubna 2008, Deutsche Telekom v. Komise (T‑271/03, EU:T:2008:101, bod 183 a násl.), potvrzený rozsudkem ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise (C‑280/08 P, EU:C:2010:603, bod 143).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-81" href="#c-81">81</a>
</span>)– Viz bod 68 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-82" href="#c-82">82</a>
</span>)– Ritter, C., „Presumptions in EU Competition law“, Journal of Antitrust Enforcement, 2018, sv. 6, s. 193.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-83" href="#c-83">83</a>
</span>)– Klasickým příkladem v právu hospodářské soutěže je domněnka odpovědnosti mateřské společnosti. Viz rozsudek ze dne 10. září 2009, Akzo Nobel a další v. Komise (C‑97/08 P, EU:C:2009:536). Úplný seznam domněnek lze nalézt v Ritter, C., op. cit., s. 189 až 212, a Bailey, D., „Presumptions in EU Competition law“, European Competition Law Review, sv. 9, vydání 20, 2010, s. 20.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-84" href="#c-84">84</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 306.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-85" href="#c-85">85</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 310.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-86" href="#c-86">86</a>
</span>)– Viz body 117 až 129 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-87" href="#c-87">87</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 16. listopadu 2000, SCA Holding v. Komise (C‑297/98 P, EU:C:2000:633, bod 37).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-88" href="#c-88">88</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 1. července 2010 (C‑407/08 P, EU:C:2010:389, dále jen „rozsudek ve věci Knauf Gips“, bod 89).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-89" href="#c-89">89</a>
</span>)– Rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 141.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-90" href="#c-90">90</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 300 až 302.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-91" href="#c-91">91</a>
</span>)– Viz rovněž rozsudek ze dne 11. července 2013, Ziegler v. Komise (C‑439/11 P, EU:C:2013:513, body 57 a 58).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-92" href="#c-92">92</a>
</span>)– Rozsudek ve věci Knauf Gips, bod 90.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-93" href="#c-93">93</a>
</span>)– Rozsudek ve věci Knauf Gips, bod 91.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-94" href="#c-94">94</a>
</span>)– V tomto ohledu viz van der Woude, M., „Judicial control in complex economic matters“, Journal of European Competition Law &amp; Practice, sv. 10, č. 7, 2019, s. 421.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-95" href="#c-95">95</a>
</span>)– Rozsudek ve věci Knauf Gips, bod 90.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-96" href="#c-96">96</a>
</span>)– Viz rovněž rozsudek o prvním kasačním opravném prostředku, bod 144.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-97" href="#c-97">97</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 302.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-98" href="#c-98">98</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 19. března 2015 (C‑286/13 P, EU:C:2015:184, dále jen „rozsudek ve věci Dole Food“).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-99" href="#c-99">99</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 316 a 317.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-100" href="#c-100">100</a>
</span>)– Viz bod 95 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-101" href="#c-101">101</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 317, v němž je rovněž odkazováno na bod 150 tohoto rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-102" href="#c-102">102</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 318.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-103" href="#c-103">103</a>
</span>)– Toto konstatování není zpochybněno ani stručným argumentem, který Komise uvedla v poznámce pod čarou v kasačním opravném prostředku, jímž v podstatě tvrdí, že výše slev je „zdaleka“ nejdůležitějším parametrem pro výpočet požadované části a dodatečné výpočty poskytnuté Tribunálu na základě tohoto parametru byly tudíž pro výpočet požadované části společnosti HP za chybějící čtvrtletí dostatečné. Uplatní se tak ustálená judikatura, která vyžaduje, aby argumentace předložená Soudnímu dvoru byla řádně rozvedena. V tomto smyslu viz usnesení ze dne 26. března 2020, Magnan v. Komise (C‑860/19 P, EU:C:2020:227, bod 27 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-104" href="#c-104">104</a>
</span>)– Viz mimo jiné rozsudek ze dne 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise (C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, EU:C:2005:408, bod 463).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-105" href="#c-105">105</a>
</span>)– Viz stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise (C‑286/13 P, EU:C:2014:2437, bod 26).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-106" href="#c-106">106</a>
</span>)– Viz čl. 27 odst. 1 druhá věta nařízení č. 1/2003.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-107" href="#c-107">107</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. května 2020, NKT Verwaltungs a NKT v. Komise (C‑607/18 P, EU:C:2020:385, bod 50 a citovaná judikatura).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-108" href="#c-108">108</a>
</span>)– Viz rozsudky ze dne 24. ledna 2013, Frucona Košice v. Komise (C‑73/11 P, EU:C:2013:32, body 89 a 90), a ze dne 21. ledna 2016, Galp Energía España a další v. Komise (C‑603/13 P, EU:C:2016:38, body 73, 78 a 79).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-109" href="#c-109">109</a>
</span>)– Rozsudek ve věci Dole Food, bod 38.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-110" href="#c-110">110</a>
</span>)– V tomto smyslu viz rozsudek ve věci Dole Food, body 34 až 38, ve spojení s rozsudkem ze dne 14. března 2013, Dole Food a Dole Germany v. Komise (T‑588/08, EU:T:2013:130, body 46 a 47).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-111" href="#c-111">111</a>
</span>)– Viz stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci Dole Food a Dole Fresh Fruit Europe v. Komise (C‑286/13 P, EU:C:2014:2437, bod 22).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-112" href="#c-112">112</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 319 a 334.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-113" href="#c-113">113</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 500 a 520.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-114" href="#c-114">114</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 525.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-115" href="#c-115">115</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 522, nadepsaný „Závěry k návrhu znějícímu na zrušení napadeného rozhodnutí“. Viz body 32 a 33 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-116" href="#c-116">116</a>
</span>)– Z kasačního opravného prostředku v projednávané věci nicméně vyplývá, že Komise se prvním důvodem kasačního opravného prostředku snaží zpochybnit platnost závěru Tribunálu ohledně posouzení podle kritérií uvedených v bodě 139 rozsudku o prvním kasačním opravném prostředku. Pokud by Soudní dvůr tomuto prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku vyhověl, uvedenou část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku by bylo třeba posoudit ve světle této okolnosti.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-117" href="#c-117">117</a>
</span>)– Tento dílčí závěr by zůstal správný i v případě, že by Soudní dvůr považoval pátou část čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku – která, jak již bylo uvedeno, není předmětem tohoto stanoviska – za opodstatněnou. Tato část se týká posilujících faktorů, které zhoršily výsledky testu AEC provedeného v souvislosti se společností HP, které z podstaty věci nemohou postačovat k tomu, aby kompenzovaly chyby správně zjištěné Tribunálem při použití tohoto testu podle mé analýzy.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-118" href="#c-118">118</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 98, v němž je odkazováno na body 1045 až 1208 původního rozsudku.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-119" href="#c-119">119</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 415, v němž je odkazováno na bod 1461 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-120" href="#c-120">120</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 417, v němž je odkazováno na bod 1463 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-121" href="#c-121">121</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 419.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-122" href="#c-122">122</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 420, v němž je odkazováno na bod 1466 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-123" href="#c-123">123</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 421, v němž je odkazováno na bod 1467 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-124" href="#c-124">124</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 433 až 439, v nichž je odkazováno na body 1003 a 1004 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-125" href="#c-125">125</a>
</span>) V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations (C‑680/20, EU:C:2023:33, bod 59).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-126" href="#c-126">126</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 434, v němž je odkazováno na bod 1003 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-127" href="#c-127">127</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 435, v němž je odkazováno na bod 1004 odůvodnění napadeného rozhodnutí.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-128" href="#c-128">128</a>
</span>)– Rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise (C‑280/08 P, EU:C:2010:603, bod 198).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-129" href="#c-129">129</a>
</span>) Rozsudek ze dne 19. ledna 2023, Unilever Italia Mkt. Operations (C‑680/20, EU:C:2023:33, bod 59).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-130" href="#c-130">130</a>
</span>) Viz rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise (C‑280/08 P, EU:C:2010:603, bod 202).</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-131" href="#c-131">131</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 152, 154, 157 a 158. Viz rovněž bod 43 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-132" href="#c-132">132</a>
</span>)– Napadený rozsudek, body 437 a 439.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-133" href="#c-133">133</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 438.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-134" href="#c-134">134</a>
</span>)– Napadený rozsudek, bod 455.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-135" href="#c-135">135</a>
</span>)– Viz body 117 až 129 tohoto stanoviska.</p>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-136" href="#c-136">136</a>
</span>) Napadený rozsudek, bod 441.</p>
</body>
</html>
