<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.12-->
  <head>
    <title>2024-12-202412C112202206800-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0680-22-202410466-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="6/01/2025 14:36:16" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="ug2GT1Fvne6EuRI0vT/xgXxPkW8q6m5DuGE6NR62TWGUkWi3bo5jT4yJN7rFzJSnhsqy2VdPQhPwu1GzJZZVcFJhoXodo0ABY9EDr8CoJMXt8izQlDUyn+yeW4npn1FJnGQ0SASKbYmzsMMdLFse3ppM1Vu/pLnr3BjQS93tbL8=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="strasji" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0680" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2022" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="strasji" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_ok" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 09-12-24 14:41:59" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="b6c056dae703403a8ddbd8856f38740a" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0680" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 12. 12. 2024 – věc C‑680/22 P</div>
      <div id="rId21" style="default">DD v. FRA</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      12. prosince 2024 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie – Dočasní zaměstnanci – Disciplinární řízení – Vnitřně-správní vyšetřování – Pojem ‚plagiátorství‘ – Situace, kdy orgán oprávněný ke jmenování určí vyšetřujícího úředníka, s nímž je v obchodním vztahu – Střet zájmů – Článek 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie – Objektivní nestrannost – Článek 17a – Svoboda projevu úředníka – Články 11, 12 a 21 – Dodržování zásad loajality a nestrannosti“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑680/22 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 4. listopadu 2022,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      DD, zástupci: N. Lorenz, Rechtsanwältin,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-7" title="page-1">
      účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      přičemž další účastnicí řízení je:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), zástupci: původně M. O’Flaherty, poté S. Rautio, jako zmocněnci, ve spolupráci s: B. Wägenbaur, Rechtsanwalt,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-10" title="page-1">
      žalovaná v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-11" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-12" title="page-1">
      ve složení: I. Jarukaitis, předseda čtvrtého senátu vykonávající funkci předsedy pátého senátu, E. Regan a Z. Csehi (zpravodaj), soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-13" title="page-1">
      generální advokát: P. Pikamäe,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 7. prosince 2023,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-18" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">DD se v rámci kasačního opravného prostředku domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 7. září 2022, DD v. FRA (T‑470/20, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2022:511), kterým Tribunál zamítl jeho žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 12. listopadu 2019, kterým mu byla uložena disciplinární sankce spočívající ve zbavení funkce (dále jen „rozhodnutí o zbavení funkce“), a rozhodnutí ze dne 15. dubna 2020, kterým byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí o zbavení funkce (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí stížnosti“), a dále na náhradu majetkové a nemajetkové újmy, která mu měla údajně vzniknout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 11 první pododstavec služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-22" title="page-1">
      „Úředník plní své služební povinnosti a řídí se výhradně zájmy [Evropské u]nie. Nežádá ani nepřijímá pokyny žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo jeho orgán. Vykonává služební povinnosti, které mu byly uloženy, objektivně, nestranně a v souladu se zásadou loajality k Unii.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 12 služebního řádu stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-24" title="page-1">
      „Úředník se zdrží veškerého jednání nebo chování, které by mohlo nepříznivě ovlivnit jeho postavení.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 17a služebního řádu v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-1">
      „Úředník má právo na svobodu projevu, s náležitým zřetelem na zásady loajality a nestrannosti.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 21 služebního řádu zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-28" title="page-1">
      „Úředník v jakékoli funkci pomáhá a radí svým nadřízeným; je odpovědný za plnění povinností, které mu byly svěřeny.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-29" title="page-1">
      Úředník pověřený řízením oddělení služby je odpovědný svým nadřízeným za výkon svěřených pravomocí a provádění jím vydaných pokynů. Odpovědnost jeho podřízených ho nezbavuje jeho vlastních odpovědností.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Hlava VI služebního řádu je nadepsána „Disciplinární opatření“. V rámci této hlavy je obsažen článek 86 služebního řádu, který zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-31" title="page-1">
      „1. Každému úředníkovi nebo bývalému úředníkovi, který úmyslně nebo z nedbalosti poruší povinnosti stanovené tímto služebním řádem, mohou být uložena disciplinární opatření.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-1">
      2. Získá-li orgán oprávněný ke jmenování [(dále jen ‚OOJ‘)] nebo OLAF [Evropský úřad pro boj proti podvodům] důkazy o porušení ve smyslu odstavce 1, mohou zahájit správní vyšetřování, aby zjistily, zda k uvedenému porušení skutečně došlo.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-1">
      3. Disciplinární pravidla, postupy a opatření, jakož i pravidla a postupy týkající se správního vyšetřování jsou stanoveny v příloze IX.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 přílohy IX služebního řádu, nadepsané „Disciplinární řízení“, zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-1">
      „1. Kdykoli se vyšetřováním [OLAF] prokáže možnost osobní účasti úředníka nebo bývalého úředníka orgánu, bude uvedená osoba urychleně informována, pokud tím nebude narušen další průběh vyšetřování. V žádném případě nesmějí být po skončení vyšetřování vyvozeny závěry poukazující jmenovitě na konkrétního úředníka, aniž by mu byla dána příležitost vyjádřit připomínky ke skutečnostem, které se jeho osoby týkají. V závěrech budou tyto připomínky zmíněny.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-36" title="page-1">
      2. V případech, kdy je za účelem vyšetřování vyžadováno naprosté utajení a kdy je třeba použít vyšetřovací prostředky spadající do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může být plnění povinnosti o výzvě k připomínkám po dohodě s [OOJ] odloženo. V uvedených případech nebude disciplinární řízení zahájeno, dokud nebude úředníkovi dána možnost se vyjádřit.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-37" title="page-1">
      3. Nemohou-li být na základě vyšetřování OLAFu úředníkovi prokázány vytýkané skutečnosti, bude příslušné vyšetřování uzavřeno bez dalších opatření z rozhodnutí ředitele OLAFu, který písemně uvědomí úředníka a jeho služební orgán. Úředník může požadovat, aby uvedené rozhodnutí bylo vloženo do jeho osobního spisu.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 přílohy IX služebního řádu stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-39" title="page-1">
      „1. Pravidla stanovená v článku 1 této přílohy se s nezbytnými úpravami použijí pro jiná správní vyšetřování vedená [OOJ].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-1">
      2. [OOJ] uvědomí dotčenou osobou o skončení vyšetřování a seznámí ji se závěry vyšetřovací zprávy, jakož i, na základě žádosti a s výhradou ochrany oprávněných zájmů třetích stran, se všemi dokumenty, které přímo souvisejí s obviněními, která byla proti dotčené osobě vznesena.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-41" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 3 přílohy IX služebního řádu zní:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-1">
      „Na základě vyšetřovací zprávy může [OOJ] poté, co dotčeného úředníka seznámil se všemi důkazy ve spisech a vyslechl jeho připomínky:
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-44" title="page-1">
      a) rozhodnout, že proti úředníkovi neexistují žádné usvědčující důkazy, o čemž bude úředník písemně informován nebo
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-45" title="page-1">
      b) rozhodnout, že i v případě, že došlo nebo pravděpodobně došlo k porušení služebních povinností, nebude učiněno žádné disciplinární opatření, a případně udělit úředníkovi napomenutí nebo
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-46" title="page-1">
      c) v případě porušení služebních povinností ve smyslu článku 86 služebního řádu:
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-47" title="page-1">
      i) rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení stanoveného v oddíle 4 této přílohy nebo
    </p>
    <p class="C11Marge1avecretrait" id="para-48" title="page-1">
      ii) rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení před disciplinární komisí.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 22 přílohy IX služebního řádu stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-50" title="page-1">
      „1. Po vyslechnutí úředníka učiní [OOJ] podle článků 9 a 10 této přílohy rozhodnutí do dvou měsíců ode dne přijetí stanoviska komise. Rozhodnutí musí být řádně odůvodněno.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-51" title="page-1">
      2. Rozhodne-li se [OOJ] případ uzavřít bez uložení disciplinární sankce, neprodleně o svém rozhodnutí písemně uvědomí dotčeného úředníka. Dotčený úředník může požádat, aby uvedené rozhodnutí bylo vloženo do jeho osobního spisu.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu jsou popsány v bodech 2 až 36 napadeného rozsudku následovně:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-54" title="page-1">
      „2 Žalobce byl dne 1. srpna 2000 přijat do pracovního poměru orgánem oprávněným k uzavírání pracovních smluv (dále jen ‚OOUPS‘) jednoho z jiných subjektů Evropského unie, a sice Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC), nyní FRA, jako dočasný zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen ‚pracovní řád‘). Původně byl zaměstnán na základě smlouvy na dobu určitou, ale od 16. prosince 2006 s ním byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-55" title="page-1">
      3 Dopisem ze dne 13. června 2013 tehdejší ředitel FRA žalobce informoval o svém rozhodnutí ukončit jeho smlouvu.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-56" title="page-1">
      4 Rozsudkem ze dne 8. října 2015, DD v. FRA (F‑106/13 a F‑25/14, [dále jen ‚zrušující rozsudek‘,] EU:F:2015:118), Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí o ukončení smlouvy, a to z toho důvodu, že před jeho přijetím ředitel FRA žalobce výslovně neinformoval, že má na základě několika incidentů v úmyslu ukončit jeho smlouvu, a nevyzval jej, aby se k této záležitosti vyjádřil.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-57" title="page-1">
      5 Dne 29. února 2016 FRA, pod vedením nového ředitele, zařadila žalobce na základě [zrušujícího rozsudku] zpět na jeho pracovní místo.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-58" title="page-1">
      6 E-mailem z téhož dne byl žalobce svým vedoucím oddělení požádán, aby nejpozději do 18. března 2016 připravil interní prezentaci, v rozsahu 15 až 20 stran, o lidskoprávních normách a judikatuře týkající se svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání na mezinárodní a unijní úrovni.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-59" title="page-1">
      7 E-mailem ze dne 18. března 2016 zaslal žalobce svému vedoucímu oddělení dokument v rozsahu 31 stran, označený jako ‚prvotní nástin prezentace ke svobodě náboženského vyznání‘, který nesl název ‚Interní informace o případných projektech FRA týkajících se svobody myšlení‘ (dále jen ‚sporná prezentace‘).
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-60" title="page-1">
      8 Počátkem dubna 2016 byla sporná prezentace zaevidována do systému evidence dokumentů FRA (dále jen ‚SED‘), do kterého měli přístup všichni kolegové žalobce.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-61" title="page-1">
      9 Dne 7. dubna 2016 vedoucí oddělení, na kterém žalobce pracoval, žalobce informoval o tom, že spornou prezentaci předal řediteli FRA, a požádal ho, aby jednomu ze svých kolegů zaslal odkaz na tento dokument v SED, aby se s tímto dokumentem a v něm obsaženou analýzou mohl obeznámit.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-62" title="page-1">
      10 E-mailem ze dne 16. října 2017 vedoucí oddělení, na kterém žalobce pracoval, žalobce požádal, aby spornou prezentaci upravil a podrobněji rozpracoval analýzu věnovanou svobodě náboženského vyznání z unijního hlediska, a to s ohledem na případné zveřejnění.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-63" title="page-1">
      11 Dne 7. listopadu 2017 žalobce podal interní odvolání proti své hodnotící zprávě za rok 2016 (dále jen ‚hodnotící zpráva za rok 2016‘), přičemž tvrdil, že jeho schopnosti, způsobilost a chování měly být posouzeny jako ‚velmi dobré‘, a nikoliv ‚uspokojivé‘. V tomto ohledu žalobce ve vztahu ke sporné prezentaci uvedl, že je politováníhodné, že zatímco v rámci diskuse týkající se hodnocení jeho vedoucí oddělení jakožto hodnotitel potvrdil, že tato prezentace je velmi užitečná a splnila svůj účel, ve svém pozdějším vyjádření se vůči ní vymezil kriticky. Dále žalobce tvrdil, že stanovisko hodnotitele v tom smyslu, že sporná prezentace z převážné části sestává z odkazů na judikaturu, je nepřesné vzhledem k tomu, že tato prezentace obsahuje i právní, koncepční a politickou analýzu.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-64" title="page-1">
      12 Dne 1. prosince 2017 odevzdal žalobce upravenou verzi sporné prezentace.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-65" title="page-1">
      13 Dne 5. prosince 2017 ředitel FRA interní odvolání podané proti hodnotící zprávě za rok 2016 zamítl. Při té příležitosti ředitel FRA uvedl, že zjistil, že sporná prezentace je z velké části přímou kopií několika zdrojů, zejména dokumentů Rady Evropy, které v této prezentaci nejsou citovány, a že o této skutečnosti žalobce neinformoval svého vedoucího oddělení a ponechal ho v domnění, že tato prezentace je výsledkem jeho vlastní práce.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-66" title="page-1">
      14 Dne 9. února 2018 ředitel FRA požádal [OLAF] o stanovisko k možnému zahájení správního vyšetřování ve věci jednání žalobce.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-67" title="page-1">
      15 Dne 20. března 2018 OLAF rozhodl vyšetřování nezahájit, a to z důvodu absence ‚dostatečných důkazů nasvědčujících tomu, že došlo k podvodu, podplácení nebo jiné protiprávní činnosti‘.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-68" title="page-1">
      16 Dne 23. března 2018 zahájil ředitel FRA vnitřně-správní vyšetřování ve věci jednání žalobce v souvislosti se spornou prezentací (dále jen ‚rozhodnutí o zahájení vyšetřování‘). Určený vyšetřující úředník [(dále jen ‚vyšetřující úředník‘)] prohlásil, že se nenachází ve střetu zájmů. Cílem tohoto vyšetřování bylo určit zaprvé, v jakém konkrétním rozsahu byla sporná prezentace žalobcem prezentována jako výsledek jeho vlastní práce a přejímala pasáže z dokumentů mimo FRA, které v ní nebyly citovány, ani k nim nebyly uvedeny odkazy; zadruhé, které z těchto dokumentů jsou případně chráněny autorským právem; zatřetí, zda existují další dokumenty zpracované žalobcem v rámci jeho zaměstnání ve FRA v oblasti svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, které splňují obě výše uvedené podmínky, a začtvrté, zda došlo případně k porušení [služebního řádu] nebo práva duševního vlastnictví.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-69" title="page-1">
      17 Ve dnech 23. a 24. dubna 2018 vyslechl vyšetřující úředník sedm svědků a žalobce, který mu předal písemné vyjádření.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-70" title="page-1">
      18 Dne 17. června 2018 předal vyšetřující úředník žalobci své předběžné závěry.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-71" title="page-1">
      19 Dne 2. července 2018 se žalobce vyjádřil k předběžným závěrům vyšetřujícího úředníka.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-72" title="page-1">
      20 Dne 23. července 2018 předložil vyšetřující úředník konečnou zprávu (dále jen ‚vyšetřovací zpráva‘), ve které bylo konstatováno, že žalobce porušil články 11, 12 a 21 služebního řádu, jakož i povinnosti loajality a spolupráce. Vyšetřující úředník v podstatě uvedl následující: zaprvé plagiátorství a použití práce jiné osoby, aniž je na tuto práci odkázáno, a její vydávání za vlastní práci je formou klamavého nečestného jednání a podvodného přivlastnění, které je v rozporu nejen s článkem 12 služebního řádu, nýbrž také s téměř všemi morálními pravidly; zadruhé žalobce úmyslně oklamal kolegy ze svého oddělení a zatajil důležitou informaci, čímž došlo k porušení článků 11 a 12 služebního řádu; zatřetí skutečnost, že zpracování sporné prezentace, která je z převážné části kopií, zabralo žalobci tři týdny, představuje rovněž méně závažné porušení článku 12 služebního řádu; začtvrté sporná prezentace byla v rámci hodnocení osoby žalobce za rok 2016 klamně uvedena jakožto splnění úkolu, což rovněž představuje porušení článku 12 služebního řádu; zapáté použití materiálů chráněných autorským právem bez vědomí autora, tedy Rady Evropy, představuje taktéž porušení článku 12 služebního řádu; zašesté žalobce jednal klamavým nebo nečestným způsobem, a proto se v rozporu s článkem 11 služebního řádu a povinností loajality neřídil výhradně zájmy Unie, a zasedmé to, že žalobce použil práci jiné osoby, aniž na ni odkázal a aniž o tom informoval své nadřízené, je porušením článku 21 služebního řádu a povinnosti žalobce ke spolupráci.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-73" title="page-1">
      21 Dne 15. října 2018 byl žalobce vyslechnut ředitelem FRA na základě článku 3 přílohy IX služebního řádu […] a následně předložil písemné prohlášení z téhož dne.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-74" title="page-1">
      22 Rozhodnutím ze dne 23. října 2018 zahájil ředitel FRA proti žalobci disciplinární řízení před disciplinární komisí (dále jen ‚rozhodnutí o zahájení disciplinárního řízení‘). Toto rozhodnutí bylo žalobci oznámeno dne 7. listopadu 2018.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-75" title="page-1">
      23 Dne 26. února 2019 byla rozhodnutím ředitele FRA zřízena disciplinární komise.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-76" title="page-1">
      24 Dne 27. února 2019 vypracoval ředitel FRA podle článku 12 přílohy IX služebního řádu zprávu pro disciplinární komisi (dále jen ‚zpráva ředitele FRA‘).
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-77" title="page-1">
      25 Dne 21. března 2019 předložil žalobce předsedovi disciplinární komise svou obhajobu.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-78" title="page-1">
      26 Dne 22. března 2019 byl žalobce vyslechnut před disciplinární komisí.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-79" title="page-1">
      27 Dne 7. května 2019 přijala disciplinární komise podle článku 18 přílohy IX služebního řádu odůvodněné stanovisko (dále jen ‚stanovisko disciplinární komise‘), v němž shledala důvodnými tvrzení, že žalobce svým chováním porušil povinnosti vyplývající z článků 11, 12 a 21 služebního řádu, a sice že prezentoval texty sepsané jinou osobou jako svou vlastní práci, aniž uvedl zdroje. Disciplinární komise doporučila přeřazení žalobce do platové třídy o dva stupně nižší, tedy do platové třídy AD 7. Disciplinární komise neshledala žádné polehčující okolnosti.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-80" title="page-1">
      28 Disciplinární komise v podstatě konstatovala následující: zaprvé se žalobce neřídil výhradně zájmy Unie, nýbrž svými vlastními zájmy, když usiloval o to, aby mu byl přisuzován text, jehož nebyl autorem; zadruhé žalobce nejednal odpovědným způsobem, jak se od zaměstnance FRA očekává; zatřetí jeho jednání mohlo poškodit dobrou pověst FRA a začtvrté žalobce tím, že prezentoval práci někoho jiného jako svou vlastní, nebyl nápomocen svým nadřízeným, ale spíše jednal proti nim.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-81" title="page-1">
      29 Disciplinární komise tudíž konstatovala, že žalobce porušil zaprvé článek 11 služebního řádu tím, že úmyslně prezentoval opsanou práci jako svou vlastní; zadruhé článek 12 služebního řádu, jelikož skutečnost, že prezentoval práci jiné osoby jako svou vlastní, měla negativní vliv na jeho pověst, a zatřetí článek 21 služebního řádu, a to vzhledem k tomu, že nesplnil úkoly, které mu byly svěřeny, nýbrž prezentoval práci jiné osoby jako svou vlastní, a vzhledem k tomu, že hrozilo, že sporná prezentace nebo její pasáže budou zahrnuty do dokumentu či dokumentů zveřejněných FRA, což mohlo poškodit její dobrou pověst.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-82" title="page-1">
      30 Dne 11. července 2019 byl žalobce na základě článku 22 přílohy IX služebního řádu vyslechnut ředitelem FRA (dále jen ‚slyšení, které proběhlo dne 11. července 2019‘) a předložil písemné vyjádření.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-83" title="page-1">
      31 Dne 11. října 2019 obdržel žalobce oznámení ředitele ze dne 10. října 2019, ve kterém ho ředitel informoval o svém záměru uložit mu sankci spočívající ve zbavení funkce a vyzval ho, aby se písemně vyjádřil ve lhůtě deseti pracovních dní.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-84" title="page-1">
      32 Dne 24. října 2019 předal žalobce řediteli FRA své vyjádření.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-85" title="page-1">
      33 Dne 12. listopadu 2019 ředitel FRA přijal jakožto OOUPS rozhodnutí o zbavení žalobce funkce, a to s účinností od 15. listopadu 2019. Tímto rozhodnutím ředitel FRA potvrdil závěry disciplinární komise, a to vyjma navrhované sankce, jelikož měl za to, že přeřazení do nižší platové třídy dostatečně neodráží závažnost porušení služebních povinností uvedených v článcích 11, 12 a 21 služebního řádu. Ředitel FRA zejména konstatoval, že disciplinární komise neshledala žádné polehčující okolnosti, nýbrž uvedla okolnosti přitěžující, a sice skutečnost, že jednání žalobce bylo úmyslné, že usiloval o to, aby jemu osobně byla přisuzována práce, která byla plagiátem, že žalobce neuznal závažnost svého jednání a že byla reálně ohrožena dobrá pověst FRA, a dále uvedl, že byl vážným způsobem podkopán vztah vzájemné důvěry.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-86" title="page-1">
      34 Ředitel FRA měl dále za to, že disciplinární komise dostatečně nezohlednila závažnost porušení služebního řádu, a to co se týče jednání žalobce, které ředitel FRA označil za ‚porušení nejvyšší míry závažnosti‘, a dále co se týče dopadů takového jednání na dobrou pověst FRA, jelikož podle názoru ředitele FRA žalobce, jednající ‚na vlastní pěst‘, úmyslně zapříčinil vážné nebezpečí ohrožení této pověsti na dlouhou dobu. Ředitel FRA se ztotožnil se závěrem disciplinární komise, že byl vážně podkopán vztah vzájemné důvěry, přičemž měl za to, že tento vztah byl narušen nevratně, v důsledku čehož přeřazení do nižší platové třídy není odpovídající sankcí.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-87" title="page-1">
      35 Dne 16. prosince 2019 podal žalobce proti rozhodnutí o zbavení funkce stížnost.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-88" title="page-1">
      36 Dne 15. dubna 2020 ředitel FRA rozhodl o zamítnutí této stížnosti.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 23. července 2020 podal navrhovatel žalobu uvedenou v bodě 1 tohoto rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel se v žalobě domáhal, aby Tribunál zaprvé zrušil rozhodnutí o zbavení funkce, zadruhé případně zrušil rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, zatřetí rozhodl o náhradě majetkové a nemajetkové újmy, která navrhovateli vznikla, a začtvrté uložil FRA náhradu nákladů řízení. Na podporu prvních dvou bodů návrhových žádání uplatnil navrhovatel osm žalobních důvodů a jeden podpůrný žalobní důvod:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">první žalobní důvod vycházel z porušení zásady právní jistoty, z nesprávného právního posouzení a zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, z porušení čl. 7 odst. 1 Bundesgesetz über das Urheberrecht an Werken der Literatur und der Kunst und über verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz) [zákon o autorském právu k literárním a uměleckým dílům a o právech s ním souvisejících, ze dne 9. dubna 1936 (BGBl. 1936, 111/1936)] a z porušení článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jelikož zaprvé plagiátorství bylo považováno za porušení služebního řádu, zadruhé opsané texty nebyly chráněny zákonem o autorském právu k literárním a uměleckým dílům a o právech s ním souvisejících a zatřetí došlo k porušení jeho svobody projevu;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">druhý žalobní důvod vycházel z porušení povinnosti řádné či náležité péče vyšetřujícím úředníkem a ředitelem FRA v souvislosti se zahájením disciplinárního řízení, vydáním rozhodnutí o zbavení funkce a ze strany disciplinární komise, jakož i z porušení presumpce neviny a požadavku na vysokou úroveň důkazů ve vnitřně-správních vyšetřováních a v disciplinárních řízeních;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">třetí žalobní důvod vycházel z nedostatku neutrality, nestrannosti a objektivity ředitele FRA jakožto OOUPS, z porušení presumpce neviny a ze zneužití pravomoci;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">čtvrtý žalobní důvod vycházel ze zjevně nesprávného posouzení v souvislosti s porušením článků 11, 12 a 21 služebního řádu ze strany navrhovatele;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">pátý žalobní důvod vycházel z protiprávního zahájení vnitřně-správního vyšetřování navzdory absenci alespoň neúplných důkazů a z protiprávního zahájení disciplinárního řízení;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">šestý žalobní důvod vycházel z nedodržení rámce vyšetřování vyšetřujícím úředníkem a z porušení čl. 4 odst. 2 a čl. 7 odst. 6 rozhodnutí správní rady FRA 2013/01 ze dne 22. května 2013 o vedení vnitřně-správních vyšetřování a disciplinárních řízení, čl. 4 odst. 1 písm. a) až d) a čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. 2018, L 295, s. 39), a co se týče období před použitelností nařízení 2018/1725, z porušení čl. 4 odst. 1 písm. a) až d) a čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 2001, L 8, s. 1; Zvl. vyd. 13/26, s. 102), a z narušení účinků zrušujícího rozsudku;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">sedmý žalobní důvod vycházel z nedostatku nestrannosti, neutrality a objektivity na straně vyšetřujícího úředníka;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">osmý žalobní důvod vycházel z porušení práva na obhajobu a zejména práva být vyslechnut, z porušení článků 1 a 2, jakož i článku 12 přílohy IX služebního řádu a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">devátý žalobní důvod, uplatněný podpůrně, vycházel z porušení zásady proporcionality při uložení sankce spočívající ve zbavení funkce, a to s ohledem na skutky, které byly žalobci vytýkány.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál napadeným rozsudkem návrhová žádání navrhovatele znějící na zrušení a na náhradu újmy v plném rozsahu zamítl. Tribunál dále rozhodl, že není namístě vyhovět návrhům na přijetí organizačních procesních opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastníků řízení o kasačním opravném prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">v důsledku toho zrušil rozhodnutí o zbavení funkce, a případně zrušil rozhodnutí o zamítnutí stížnosti;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">rozhodl o náhradě majetkové a nemajetkové újmy, která mu údajně vznikla, a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil FRA náhradu veškerých nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">kasační opravný prostředek zamítl a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil navrhovateli náhradu veškerých nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke kasačnímu opravnému prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu v podstatě vytýká, že se v bodech 179 až 193 napadeného rozsudku v několika ohledech dopustil nesprávného právního posouzení při hodnocení objektivní nestrannosti vyšetřujícího úředníka a neuvedl v tomto směru dostatečné odůvodnění. Tento důvod má dvě části.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel zaprvé tvrdí, že pokud měl Tribunál v bodech 179 až 185 napadeného rozsudku za to, že na základě navrhovatelem předložených důkazů nelze dospět k závěru o nedostatku subjektivní nestrannosti vyšetřujícího úředníka, neposoudil s ohledem na tyto důkazy případný nedostatek objektivní nestrannosti tohoto úředníka. Posouzení skutkového stavu z hlediska nedostatku objektivní nestrannosti je přitom dostačující, i když neexistují důkazy, na jejichž základě by bylo možné prokázat nedostatek nestrannosti subjektivní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé na rozdíl od toho, co Tribunál uvedl v bodech 186 až 192 napadeného rozsudku, ke konstatování nedostatku objektivní nestrannosti postačuje, že v tomto ohledu existuje legitimní pochybnost, kterou nelze rozptýlit. Navrhovatel dále tvrdí, že v projednávané věci jsou pochybnosti o nestrannosti vyšetřujícího úředníka z pohledu nezúčastněných pozorovatelů legitimní. Je toho názoru, že z pohledu nezúčastněného pozorovatele jsou legitimní jakékoli pochybnosti o nezávislosti nebo nestrannosti externího konzultanta, u něhož se ukáže, že poskytuje i právní poradenství a opakovaně dostává od zaměstnavatele platby. Závěry učiněné v bodech 189 až 191 napadeného rozsudku kromě toho existenci legitimních pochybností potvrzují, avšak Tribunál tyto skutečnosti nesprávně kvalifikoval. Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení v bodě 187 napadeného rozsudku, jelikož tyto pochybnosti neměl rozptýlit navrhovatel, nýbrž FRA.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel zatřetí tvrdí, že závěr Tribunálu učiněný v bodě 191 napadeného rozsudku, podle kterého byly částky vyplacené vyšetřujícímu úředníkovi odůvodněny objemem práce, která mu byla zadána, je v projednávané věci irelevantní, jelikož nerozptyluje legitimní pochybnosti o existenci střetu zájmů na straně vyšetřujícího úředníka z finančních důvodů. Střet zájmů tohoto druhu přitom představuje jeden z nejzávažnějších případů protiprávnosti a jakýkoliv střet zájmů z finančních důvodů musí být sám o sobě považován za relevantní bez ohledu na dotčenou částku. Navrhovatel tudíž tvrdí, že na rozdíl od toho, co konstatoval Tribunál v bodě 192 napadeného rozsudku, je v projednávané věci relevantní judikatura vycházející z rozsudku ze dne 18. září 2012, Allgeier v. FRA (F‑58/10, EU:F:2012:130).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně začtvrté navrhovatel uvádí, že Tribunál v bodě 189 napadeného rozsudku zkreslil důkazy a dopustil se zjevně nesprávného posouzení. V tomto ohledu tvrdí, že z důkazů, které byly Tribunálu předloženy k posouzení, vyplývá, že služba poskytnutá vyšetřujícím úředníkem, za kterou mu byla vyplacena odměna, ve skutečnosti spočívala v právním poradenství.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí, že Tribunál právně dostačujícím způsobem nezhodnotil důkazy a skutečnosti, které mu byly předloženy k posouzení, a v bodech 187 až 193 napadeného rozsudku se dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodech 292 až 296 uvedeného rozsudku zamítl první a druhý návrh navrhovatele na přijetí organizačního procesního opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA předně tvrdí, že v kasačním opravném prostředku se do značné míry opakují názory a argumenty, které navrhovatel předložil v žalobě a v replice v řízení v prvním stupni. Je tudíž toho názoru, že v rámci několika údajně právních argumentů uvedených v kasačním opravném prostředku se navrhovatel ve skutečnosti pokouší zpochybnit skutkový stav.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA má za to, že první důvod kasačního opravného prostředku je zčásti nepřípustný a v každém případě zjevně neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, kterou je třeba posoudit v prvé řadě, navrhovatel napadá body 292 až 296 napadeného rozsudku, jelikož Tribunál v nich údajně nesprávně odmítl přijmout organizační procesní opatření, což navrhovatel požadoval za účelem prokázání údajného nedostatku nestrannosti vyšetřujícího úředníka, a v důsledku toho náležitě nezhodnotil důkazy, které mu byly předloženy k posouzení. V bodech 187 až 193 uvedeného rozsudku navíc Tribunál tyto důkazy zkreslil.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je pouze Tribunál oprávněn posoudit, zda je případně nezbytné doplnit poznatky, které má k dispozici o věcech, které mu jsou předloženy (rozsudek ze dne 4. března 2021, Liaño Reig v. SRB, C‑947/19 P, EU:C:2021:172, bod 98 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel tudíž ve fázi projednávaného kasačního opravného prostředku nemůže s úspěchem zpochybňovat rozhodnutí Tribunálu nepřijmout organizační procesní opatření, jejichž přijetí navrhl v písemnostech předložených v řízení v prvním stupni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se týče první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, která v podstatě vychází z nesprávného právního posouzení, jehož se měl Tribunál dopustit tím, že vyloučil existenci legitimních pochybností o objektivní nestrannosti vyšetřujícího úředníka, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury jsou orgány, instituce a jiné subjekty Unie povinny dodržovat základní práva zaručená unijním právem, mezi něž patří i právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny. V tomto článku je mimo jiné uvedeno, že každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Hamers v. Cedefop, C‑111/22 P, EU:C:2024:5, body 44 a 45, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu Soudní dvůr uvedl, že nestrannost, kterou musí zachovávat orgány, instituce a jiné subjekty Unie při plnění svých úkolů, má zajistit rovné zacházení, které je základem Unie. Tento požadavek má za cíl zejména zabránit situacím střetu zájmů mezi úředníky a zaměstnanci, kteří jednají na účet těchto orgánů, institucí a jiných subjektů. S ohledem na zásadní význam zajištění nezávislosti a integrity jak z hlediska vnitřního fungování, tak z hlediska vnějšího obrazu orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, se požadavek nestrannosti vztahuje na všechny okolnosti, na základě kterých musí úředník nebo zaměstnanec, který musí rozhodnout v daném případě, rozumně rozpoznat, že mohou v očích třetích osob ovlivnit jeho nezávislost v této oblasti (rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Hamers v. Cedefop, C‑111/22 P, EU:C:2024:5, bod 46 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Požadavek nestrannosti obsahuje subjektivní složku, podle níž nesmí být žádný člen dotyčného orgánu podjatý nebo osobně zaujatý, a objektivní složku. Tato objektivní složka, které se dovolává navrhovatel, obnáší, že každý orgán, instituce a jiný subjekt Unie musí skýtat dostatečné záruky pro vyloučení veškerých legitimních pochybností o případné podjatosti (rozsudek ze dne 14. března 2024, D &amp; A Pharma v. Komise a EMA, C‑291/22 P, EU:C:2024:228, bod 73 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Není nutné prokázat existenci nedostatku nestrannosti, aby bylo doloženo, že organizace správního řízení neskýtá dostatečné záruky k vyloučení jakýchkoliv legitimních pochybností o případné zaujatosti. Stačí, že v tomto ohledu existuje legitimní pochybnost a nelze ji rozptýlit (rozsudek ze dne 11. ledna 2024, Hamers v. Cedefop, C‑111/22 P, EU:C:2024:5, bod 47 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že od osob, jejichž záležitosti řeší orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, nelze požadovat, aby na podporu své argumentace, podle níž nebyl při správním řízení dodržen požadavek objektivní nestrannosti, předložily důkazy o konkrétních indiciích podjatosti. Objektivní nestrannost se totiž posuzuje nezávisle na konkrétním chování dotyčné osoby (rozsudek ze dne 14. března 2024, D &amp; A Pharma v. Komise a EMA, C‑291/22 P, EU:C:2024:228, bod 80).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté, co Tribunál v bodě 186 napadeného rozsudku v podstatě připomněl tuto judikaturu, v bodě 187 uvedeného rozsudku konstatoval, že navrhovatel neprokázal, že vztah mezi FRA a vyšetřujícím úředníkem může vyvolat legitimní pochybnosti o objektivní nestrannosti vyšetřujícího úředníka. Tribunál v tomto ohledu v bodech 188 až 191 zmíněného rozsudku uvedl, že zaprvé z důkazů předložených navrhovatelem vyplývá, že vyšetřující úředník nebyl v pracovním vztahu s FRA, nýbrž s Evropskou komisí, zadruhé důkazy předložené navrhovatelem týkající se postavení vyšetřujícího úředníka jakožto právního poradce FRA nepostačují k doložení legitimní pochybnosti o existenci případné zaujatosti, a to zejména proto, že úloha vyšetřujícího úředníka spočívala pouze v úloze externího konzultanta, a zatřetí, pokud jde o finanční zájmy mezi vyšetřujícím úředníkem a FRA, částka uvedená ve smlouvách uzavřených mezi posledně uvedenými byla vzhledem k objemu práce potřebné k provedení těchto úkolů přiměřená a odůvodněná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora z čl. 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU a čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že jedině Tribunálu přísluší zjistit skutkový stav, kromě případu, kdy věcná nesprávnost jeho zjištění vyplývá z písemností ve spise, které mu byly předloženy, a tento skutkový stav posoudit. Z toho plyne, že posouzení skutkového stavu nepředstavuje, s výhradou případu zkreslení důkazů předložených Tribunálu, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora (rozsudek ze dne 25. dubna 2024, NS v. Parlament, C‑218/23 P, EU:C:2024:358, bod 58 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">O takové zkreslení se jedná, pokud se posouzení existujících důkazů jeví zjevně nesprávné nebo zjevně odporující jejich smyslu, aniž byly uplatněny nové důkazy. Toto zkreslení však musí zjevně vyplývat z písemností ve spisu, aniž je nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů. Pokud kromě toho navrhovatel tvrdí, že došlo ke zkreslení důkazů, musí přesně označit důkazy, jež měly být Tribunálem zkresleny, a prokázat pochybení v jeho analýze, které ho při posouzení k tomuto zkreslení vedlo (rozsudky ze dne 27. dubna 2023, Fondazione Cassa di Risparmio di Pesaro a další v. Komise, C‑549/21 P, EU:C:2023:340, bod 74 a citovaná judikatura, a ze dne 11. ledna 2024, Foz v. Rada, C‑524/22 P, EU:C:2024:23, bod 38 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být v rozsahu, v němž navrhovatel v rámci svých argumentů tvrdí, že důkazy předložené Tribunálu mohly vyvolat legitimní pochybnosti o objektivní nestrannosti vyšetřujícího úředníka, jelikož z nich vyplynulo, že vyšetřující úředník byl právním poradcem FRA a FRA mu na základě smluv o externím poradenství, které spolu uzavřely, vyplatila vysoké odměny, odmítnut jako nepřípustný. V rámci takové argumentace se totiž navrhovatel snaží dosáhnout nového posouzení těchto důkazů. I když navrhovatel Tribunálu formálně vytýká, že některé z uvedených důkazů – a to zejména důkazy o tom, že vyšetřující úředník byl právním poradcem FRA – zkreslil, je nutno konstatovat, že pod záminkou tvrzení o zkreslení se navrhovatel ve skutečnosti snaží dosáhnout nového posouzení argumentů, které již byly v tomto ohledu předloženy v řízení v prvním stupni, ačkoliv neuvádí, v čem se měl Tribunál dopustit zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a důkazů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsahu, v němž navrhovatel v rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Tribunálu vytýká, že se v bodě 191 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když neshledal, že pouhá existence finančního vztahu mezi vyšetřujícím úředníkem a FRA postačuje bez ohledu na výši vyplacených odměn k tomu, aby vznikly legitimní pochybnosti o objektivní nestrannosti tohoto vyšetřujícího úředníka, musí být jeho argumentace odmítnuta jako neopodstatněná. Pouze na základě takového vztahu totiž nemůže dojít na straně vyšetřujícího úředníka ke střetu zájmů, který by mohl způsobit vadu disciplinárního řízení; jinak by totiž dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie byly připraveny o možnost se v rámci různých činností na tohoto vyšetřujícího úředníka obracet. Střet zájmů kromě toho nemůže založit ani skutečnost, že vyšetřující úředník již pro FRA externí poradenskou činnost vykonával, jestliže se tato činnost netýkala předmětu daného vyšetřování. Z bodů 189 a 190 napadeného rozsudku přitom nevyplývá, že by tomu tak bylo.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">A konečně v rozsahu, v němž navrhovatel Tribunálu vytýká, že v bodě 192 napadeného rozsudku shledal, že projednávaná věc není obdobou věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 18. září 2012, Allgeier v. FRA (F‑58/10, EU:F:2012:130), musí být jeho argumentace odmítnuta jako irelevantní, jelikož pouhá skutečnost, že by se Tribunál v napadeném rozsudku případně odchýlil od závěrů učiněných v rozsudku Soudu pro veřejnou službu, nemůže představovat nesprávné právní posouzení a toto odůvodnění navíc bylo uvedeno jen pro úplnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho plyne, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zčásti odmítnut a zčásti zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu v podstatě vytýká, že se v bodech 67 až 98 napadeného rozsudku dopustil v několika ohledech nesprávného právního posouzení, zkreslení důkazů a zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, a to při posuzování jednání, které navrhovateli vytýkala FRA a které spočívalo v tom, že se při zpracování sporné prezentace dopustil „plagiátorství“, a dále že v tomto ohledu Tribunál neuvedl dostatečné odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel zaprvé v podstatě nesouhlasí s tím, jakým způsobem Tribunál v bodech 58 až 61, 70, 72, 79 a 81 napadeného rozsudku vyložil pojem „plagiátorství“. Tribunál v tomto ohledu podle něj použil právně irelevantní definici výrazu, který nespadá do oblasti působnosti unijního práva, ale vyskytuje se spíše v běžném jazyce, a použil ji k posouzení a potrestání jednání navrhovatele; chování navrhovatele však mělo být posouzeno pouze z hlediska povinností vyplývajících ze služebního řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál dále v bodě 60 napadeného rozsudku dle názoru navrhovatele nesprávně odkázal na stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve věci Pelham a další (C‑476/17, EU:C:2018:1002) týkající se výkladu rozsahu výjimky související s citacemi, jež je stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230), podle níž lze odlišovat přípustné citace od porušení autorských práv, které v projednávané věci nemůže být relevantní. Navrhovatel v tomto ohledu uvádí, že se směrnice 2001/29 týká harmonizace určitých aspektů autorského práva. Ze znění a kontextu tohoto stanoviska vyplývá, že se v něm užívaným výrazem „plagiátorství“ rozumí porušení autorského práva v rámci překročení mezí výjimky týkající se citací. Sama FRA se však domnívá, že právní úprava v oblasti autorských práv nemá v projednávané věci nějaký zásadní význam. Navrhovatel dále tvrdí, že názor předestřený v rámci uvedeného stanoviska je relevantní pouze pro případ, že jsou opsané texty chráněny rakouskou právní úpravou v oblasti autorských práv. Napadený rozsudek je tedy stižen další vadou spočívající v nesprávném právním posouzení, jelikož Tribunál měl v bodě 81 zmíněného rozsudku nesprávně za to, že vnitrostátní právo použitelné v oblasti autorských práv není v projednávané věci relevantní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel zadruhé tvrdí, že Tribunál podle všeho nesprávně odmítl použitelnost článku 11 Listiny. S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva přitom uvádí, že svoboda projevu se vztahuje na přijímání a rozšiřování všech informací a myšlenek bez ohledu na jejich obsah.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel v tomto ohledu tvrdí, že se Tribunál v bodě 57 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když odkázal na znění poradního stanoviska disciplinární komise, ačkoli pro posouzení legality rozhodnutí OOJ je relevantní pouze znění tohoto rozhodnutí. Úvahy Tribunálu obsažené v bodech 90, 91 a 97 napadeného rozsudku, z nichž v podstatě vyplývá, že povinnost uvést zdroje nelze považovat za nepřiměřené omezení svobody projevu, jsou stiženy vadou spočívající v nesprávném právním posouzení, jelikož podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva může dojít k zásahu do svobody projevu i tehdy, když jsou dotyčné osobě stanoveny formální požadavky, podmínky, omezení nebo sankce. Povinnost uvést zdroje je přitom formální požadavek nebo podmínka, která souvisí s výkonem svobody projevu a informací. Tribunál tak podle názoru navrhovatele nesplnil povinnost vyplývající z čl. 52 odst. 3 Listiny, podle níž musí unijní soudy při výkladu Listiny vzít do úvahy judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál podle navrhovatele nezohlednil ani rozsudek ESLP ze dne 25. listopadu 1999, Hashman a Harrup v. Spojené království (CE:ECHR:1999:1125JUD002559494), pokud jde o výklad požadavku uvedeného v čl. 52 odst. 1 Listiny, podle kterého musí být každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto Listinou „stanoveno zákonem“. Tribunál tento jeho argument nevzal do úvahy a náležitě na něj neodpověděl, takže napadený rozsudek není právně dostačujícím způsobem odůvodněn.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel je toho názoru, že se na něj při zpracovávání a sdílení sporné prezentace vztahovala svoboda projevu a informací zaručená v článku 11 Listiny. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva přitom vyplývá, že propuštění z disciplinárních důvodů může takové svobodě odporovat a že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky pro platné omezení této svobody vyplývající z čl. 52 odst. 1 Listiny. Tribunál tudíž nevyložil článek 11 Listiny s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v souladu s povinností plynoucí z čl. 52 odst. 3 Listiny, když nevysvětlil, proč má být jednání vytýkané navrhovateli, které má být chráněno článkem 11 Listiny a na které se nevztahuje žádné platné právními předpisy stanovené omezení, považováno za nevhodné a postižitelné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde zatřetí o neexistenci takového platného právními předpisy stanoveného omezení, Tribunál v napadeném rozsudku jako celku a konkrétně v jeho bodech 67 až 69 a 95 až 98 provedl dle navrhovatele nesprávný výklad článků 11, 12 a 21 služebního řádu. Navrhovatel v tomto ohledu tvrdí, že Tribunál nezohlednil souvislosti vyplývající z reformy služebního řádu z roku 2004, v jejímž rámci bylo přihlédnuto ke svobodě projevu zakotvené v článku 11 Listiny a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva týkající se jejího článku 52. Na základě článku 11 Listiny byl totiž reformován článek 17 služebního řádu a do služebního řádu byl vložen článek 17a, jelikož obecná ustanovení článků 11, 12 a 21 služebního řádu nebyla, pokud jde o omezení svobody projevu úředníka nebo zaměstnance Unie, dostatečně jasná a přesná.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál se dle názoru navrhovatele začtvrté dopustil nesprávného právního posouzení, zkreslil důkazy a napadený rozsudek nedostatečně odůvodnil v bodech 72 a 218 zmíněného rozsudku. V tomto ohledu navrhovatel tvrdí, že je pravda, že FRA má určitá interní pravidla pro vydávání a přípravu výstupů vyhledávání. Tato pravidla však zaručují, že se správně cituje ve fázi následující po prvotním nástinu výzkumné práce, jak tomu bylo v případě sporné prezentace. Navrhovatel tvrdí, že na rozdíl od toho, co v podstatě vyplývá z bodů 73, 74 a 95 napadeného rozsudku, nelze mít za to, že pokud v tomto „prvotním nástinu“, kterým byla sporná prezentace a který byl předložen jako nástin struktury a obsahu výzkumné práce, o jejíž provedení byl požádán, neuvedl odkazy a poznámky pod čarou, jednal nevhodně nebo nepoctivě. Navrhovatel postupoval v souladu s interními pravidly FRA, a za to jej tudíž nelze sankcionovat.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA v podstatě namítá nepřípustnost argumentů, které navrhovatel uplatnil v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, a v každém případě má za to, že jsou zjevně neopodstatněné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde v prvé řadě o argumentaci navrhovatele týkající se toho, jakým způsobem Tribunál vyložil pojem „plagiátorství“, která v podstatě směřuje proti úvahám uvedeným v bodech 58 až 61, 70, 72, 79 a 81 napadeného rozsudku, je třeba uvést, že taková argumentace nemůže obstát.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je pravda, jak navrhovatel správně tvrdí, že pojem „plagiátorství“ není pojmem unijního práva a otázky týkající se autorských práv spadají v zásadě do působnosti práva členských států.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak ale v projednávaném případě vyplývá zejména z bodů 55 a 56 napadeného rozsudku, které navrhovatel v rámci tohoto kasačního opravného prostředku nezpochybnil, Tribunál konstatoval, že za účelem odpovědi na první část prvního žalobního důvodu uplatněného v řízení v prvním stupni, která vycházela z toho, že plagiátorství není porušením služebního řádu, je třeba přihlédnout k tomu, že zásada právní jistoty vyžaduje, aby byla právní úprava jasná a přesná a její účinky byly předvídatelné, zejména pokud mohou mít nepříznivé důsledky pro jednotlivce. Za těchto podmínek měl Tribunál správně za to, že za účelem určení, zda lze jednání vytýkané navrhovateli důvodně sankcionovat jakožto porušení článků 11, 12 a 21 služebního řádu, které se na dočasné zaměstnance použijí na základě čl. 11 prvního pododstavce pracovního řádu, a zda se navrhovatel mohl přesně seznámit s rozsahem povinností, které mu s ohledem na vytýkané jednání ukládá služební řád, je nezbytné vymezit povahu tohoto jednání.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Totéž platí i ve vztahu k argumentaci navrhovateli, ve které zpochybňuje bod 57 napadeného rozsudku, jelikož Tribunál ve zmíněném bodě uvedl pouze, že je rozdíl ve formulaci rozhodnutí o zbavení funkce, v němž FRA konstatovala, že se navrhovatel dopustil plagiátorství, a ve formulaci stanoviska disciplinární komise, podle něhož jednání, které je navrhovateli vytýkáno a které je neslučitelné s články 11, 12 a 21 služebního řádu, spočívalo v podstatě v tom, že úmyslně prezentoval opsaný dokument jako výsledek své vlastní práce. Poté, co Tribunál takto vymezil cíl svého přezkumu, v bodech 58 až 76 napadeného rozsudku posuzoval otázku, zda jednání vytýkané navrhovateli, a sice úmyslné prezentování z velké části opsaného dokumentu jakožto výsledku své vlastní práce, spadá pod pojem „plagiátorství“, který je uveden v rozhodnutí o zbavení funkce, a může tudíž představovat porušení povinností vyplývajících z článků 11, 12 a 21 služebního řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál kromě toho v bodě 80 napadeného rozsudku správně shledal, že pokud úředník neplní povinnosti vyplývající ze služebního řádu, neznamená to, že postupuje-li v souladu s vnitrostátním právem, je vyňat z působnosti ustanovení služebního řádu. Tribunál tedy mohl v bodě 81 napadeného rozsudku konstatovat, aniž se dopustil zkreslení skutkového stavu, že z hlediska ustanovení služebního řádu nejsou odkazy na rakouské právo v projednávané věci relevantní, takže není třeba se zabývat působností tohoto práva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve druhé řadě je třeba uvést, že o nesprávný výklad napadeného rozsudku se opírá i výtka vycházející z toho, že Tribunál v bodech 90 a 91 napadeného rozsudku nesprávně odmítl argument navrhovatele vycházející z toho, že mu FRA zcela znemožnila výkon práva na svobodu projevu, které je zaručeno v článku 11 Listiny, a v bodech 86 až 98 napadeného rozsudku nerozebral argumenty vycházející z porušení čl. 52 odst. 1 a 3 Listiny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatel, totiž Tribunál v žádném bodě napadeného rozsudku nekonstatoval, že by se na obsah sporné prezentace nevztahovala svoboda projevu, takže by bylo třeba upustit od uplatnění článku 11 Listiny, a tím spíše neměl za to, že by disciplinární opatření uložené kvůli plagiátorství nemohlo být případně považováno za omezení této svobody, a nemuselo být tudíž v souladu s podmínkou zakotvenou v čl. 52 odst. 1 Listiny stanoveno zákonem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak naopak plyne zejména z bodů 86 až 94 napadeného rozsudku, Tribunál shledal, že podle čl. 11 odst. 1 Listiny zahrnuje právo na svobodu projevu svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Konstatoval i to, že má-li být omezení tohoto práva v souladu s unijním právem, musí být – jak vyplývá z čl. 52 odst. 1 Listiny – „stanoveno zákonem“, musí sledovat cíl obecného zájmu, který jako takový uznává Unie, a nesmí být nepřiměřené. Tribunál v tomto ohledu správně uvedl, že články 11, 12 a 21 služebního řádu představují legitimní omezení výkonu uvedeného práva ve smyslu čl. 52 odst. 1 Listiny a toto omezení nelze považovat za nepřiměřené.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrdí-li navrhovatel, že se Tribunál nezabýval důsledky rozsudku ESLP ze dne 25. listopadu 1999, Hashman a Harrup v. Spojené království (CE:ECHR:1999:1125JUD002559494), je třeba připomenout, že důvod kasačního opravného prostředku vycházející z toho, že Tribunál neodpověděl na argumenty uplatněné v prvním stupni, v podstatě znamená, že je tvrzeno porušení povinnosti uvést odůvodnění, která vyplývá z článku 36 statutu Soudního dvora Evropské unie, použitelného na Tribunál na základě čl. 53 prvního pododstavce téhož statutu, a z článku 117 jednacího řádu Tribunálu (rozsudek ze dne 9. listopadu 2023, XC v. Komise, C‑527/21 P, EU:C:2023:850, bod 98 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Povinnost uvést odůvodnění ovšem neukládá Tribunálu poskytnout vysvětlení, ve kterém by se vyčerpávajícím způsobem postupně zabýval každou z úvah uvedených účastníky sporu, a odůvodnění Tribunálu tedy může být implicitní za podmínky, že umožní zúčastněným osobám seznámit se s důvody, proč Tribunál nevyhověl jejich argumentům, a Soudnímu dvoru disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat přezkum (rozsudek ze dne 9. listopadu 2023, XC v. Komise, C‑527/21 P, EU:C:2023:850, bod 99 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci navrhovatel v žalobě v řízení v prvním stupni tvrdil, že omezení základního práva na svobodu projevu „stanovené zákonem“ ve smyslu čl. 52 odst. 1 Listiny vyžaduje určitou míru jasnosti a předvídatelnosti dotčeného zákona. V tomto ohledu uvedl, že z rozsudku ESLP ze dne 25. listopadu 1999, Hashman a Harrup v. Spojené království (CE:ECHR:1999:1125JUD002559494), vyplývá, že za „zákon“ ve smyslu tohoto ustanovení Listiny nelze považovat mimořádně nepřesnou normu, z níž dotčená osoba nemůže seznat, jaký druh jednání odporuje stanoveným příkazům.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté, co Tribunál připomněl judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle které platí, že norma nemůže právoplatně omezovat svobodu projevu, není-li formulována dostatečně přesně, aby občanovi umožnila přizpůsobit své chování, což ostatně vyžaduje i zásada právní jistoty, v bodech 94 až 98 napadeného rozsudku shledal, že články 11, 12 a 21 služebního řádu představují dostatečně přesná právními předpisy stanovená omezení práva na svobodu projevu. Tribunálu tudíž nelze vytýkat, že v tomto směru porušil povinnost uvést odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud tedy navrhovatel Tribunálu vytýká, že porušil povinnost uvést odůvodnění, je nutno argumenty, které uvádí v tomto směru, považovat za neopodstatněné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Co se ve třetí řadě týče argumentace, podle které Tribunál v bodech 67 až 69 a 95 až 98 napadeného rozsudku provedl nesprávný výklad článků 11, 12 a 21 služebního řádu jakožto ustanovení zavádějících omezení práva na svobodu projevu, je třeba připomenout, že toto právo úředníkovi nebo zaměstnanci Unie výslovně přiznává čl. 17a odst. 1 služebního řádu, a to s náležitým zřetelem na zásady loajality a nestrannosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z judikatury Soudního dvora v tomto ohledu plyne, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že pokud se jedná o svobodu projevu úředníků, mají jejich povinnosti a odpovědnost mimořádný význam, v jehož důsledku je dotčenému orgánu nebo jinému subjektu Unie ponechán při rozhodování, zda je zásah do výkonu této svobody přiměřený, určitý prostor pro uvážení (rozsudek ze dne 6. března 2001, Connolly v. Komise, C‑274/99 P, EU:C:2001:127, bod 49).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Povinnost loajality, stanovená v článku 12 služebního řádu, zavazuje dotyčného úředníka nejen k tomu, aby se zdržel chování, které by mohlo nepříznivě ovlivnit vážnost jeho funkce a respekt vůči dané instituci a jejím orgánům, ale i k tomu, aby jeho chování – a to tím spíše, pokud se nachází ve vyšší platové třídě – bylo bez jakýchkoli pochyb takové, aby mezi ním a tímto orgánem vždy existoval vztah vzájemné důvěry (rozsudek ze dne 12. listopadu 2020, Fleig v. ESVČ, C‑446/19 P, EU:C:2020:918, bod 100).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci Tribunál v bodech 27, 33 a 60 až 62 napadeného rozsudku na základě odůvodnění rozhodnutí o zbavení funkce a stanoviska disciplinární komise konstatoval, že jednání vytýkané navrhovateli spočívalo v úmyslném prezentování dotčeného dokumentu jakožto výsledku vlastní práce navrhovatele, třebaže byl tento dokument z velké části opsán, jelikož v rozporu s pravidly náležitého citování nebyla sporná prezentace na opsané dokumenty nikterak navázána a jednoznačně z ní nevyplývalo, že opsané pasáže pocházejí z jiných zdrojů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z těchto úvah Tribunálu jasně plyne, že navrhovatel nebyl sankcionován proto, že ve sporné prezentaci vyjádřil nějaký osobní nebo nesouhlasný názor, ale proto, že jako výsledek své vlastní práce prezentoval texty sepsané někým jiným a neuvedl přitom příslušné zdroje. Tribunál přitom na základě těchto skutkových zjištění, která navrhovatel nezpochybňuje, mohl v bodech 95 a 96 napadeného rozsudku důvodně dospět k závěru, že toto chování navrhovatele může odporovat povinnosti loajality, jejímž právním základem jsou články 11, 12 a 21 služebního řádu, které představují legitimní omezení výkonu práva na svobodu projevu, neboť jejich cílem je zejména zachování vztahu důvěry, který musí existovat mezi orgánem a jeho úředníky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tudíž v bodě 96 napadeného rozsudku správně shledal, že toto omezení práva na svobodu projevu nelze v projednávané věci považovat za nepřiměřené, jelikož navrhovatel mohl ve sporné prezentaci svobodně vyjádřit své názory, avšak neměl právo prezentovat práci někoho jiného jako výsledek vlastní práce a neuvést přitom příslušné zdroje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatel, se tudíž Tribunál v rámci tohoto závěru nedopustil nesprávného právního posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem výše uvedené úvahy je třeba druhý důvod kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke třetímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu v podstatě vytýká, že v popisu sporu, který uvedl v bodě 9 napadeného rozsudku, zkreslil skutkové okolnosti a důkazy, jež mu navrhovatel předložil, a to zejména zprávu, kterou navrhovateli zaslal vedoucí oddělení a požádal ho v ní, aby jednomu ze svých kolegů poslal odkaz na spornou prezentaci zaevidovanou v SED. Navrhovatel tvrdí, že na rozdíl od toho, co uvedl Tribunál v tomto bodě napadeného rozsudku, nebyl k poslání tohoto odkazu toliko „vyzván“, ale obdržel v tomto směru od vedoucího oddělení pokyn. Tribunál tedy pokyn nadřízeného, který navrhovatel nemohl ponechat bez povšimnutí, nesprávně kvalifikoval jako pouhou „výzvu“. Podle článku 21a služebního řádu přitom nemůže právně odpovídat za důsledky toho, že předmětný pokyn splnil, pokud tento pokyn nebyl zjevně protiprávní nebo v rozporu s odpovídajícími bezpečnostními normami.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA namítá nepřípustnost třetího důvodu kasačního opravného prostředku, přičemž tvrdí, že navrhovatel zpochybňuje toliko skutková zjištění Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je třeba konstatovat, že navrhovatel v rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku zpochybňuje pouze to, jakým způsobem Tribunál v bodě 9 napadeného rozsudku, tedy v části uvedeného rozsudku, v níž jsou vylíčeny skutečnosti předcházející sporu, popsal skutkový stav, a neuvádí přitom, jak by údajně nesprávná právní kvalifikace zprávy, kterou mu zaslal jeho vedoucí oddělení, mohla zpochybnit právní posouzení, které Tribunál v napadeném rozsudku provedl. Z toho plyne, že pod záminkou takové nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu navrhovatel ve skutečnosti zpochybňuje skutkové posouzení provedené Tribunálem, avšak neuvádí, proč by toto posouzení mělo být zjevně nesprávné nebo odporovat skutečnému stavu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V souladu s judikaturou připomenutou v bodech 31 a 32 tohoto rozsudku je tedy třetí důvod kasačního opravného prostředku nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu v podstatě vytýká, že se v bodech 101, 106, 107, 111 až 113 a 122 napadeného rozsudku dopustil při zkoumání legality zahájení vnitřně-správního vyšetřování v několika ohledech nesprávného právního posouzení, zkreslení důkazů a zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a neuvedl v této souvislosti dostatečné odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel zaprvé tvrdí, že Tribunál zkreslil důkazy a dopustil se zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu v bodě 107 napadeného rozsudku, jelikož stanovisko OLAF bylo připojeno pouze ke zprávě ředitele FRA a navrhovatel obdržel tuto zprávu až po 27. únoru 2019. Navrhovatel tedy nebyl informován o obsahu stanoviska OLAF v okamžiku zahájení vyšetřování, k němuž došlo dne 23. března 2018, ostatně ani v okamžiku zahájení disciplinárního řízení, k němuž došlo dne 23. října 2018. Tribunál se tedy dle názoru navrhovatele dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že navrhovatel byl v okamžiku zahájení vyšetřování dostatečně informován, a per analogiam použil judikaturu vyplývající z rozsudku ze dne 5. října 2005, Rasmussen v. Komise (T‑203/03, EU:T:2005:346).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel zadruhé namítá, že Tribunál neposoudil právní kontext zahájení vnitřně-správního vyšetřování. Má-li být v okamžiku zahájení vnitřně-správního vyšetřování zajištěno splnění kritéria „alespoň neúplných důkazů“ ve smyslu čl. 86 odst. 1 a 2 služebního řádu, je třeba podle jeho názoru vzít v úvahu znění tohoto ustanovení. Jediným legitimním cílem vnitřně-správního vyšetřování je v tomto ohledu prokázat na základě alespoň neúplných důkazů, že lze důvodně předpokládat, že úředník nebo zaměstnanec Unie porušil povinnosti, které mu vyplývají ze služebního řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel má dále za to, že vnitřně-správní vyšetřování představuje z povahy věci zpracování údajů, které musí mít podle článku 4 nařízení č. 45/2001 „stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní“. Navrhovatel dodává, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že články 1 a 2 přílohy IX služebního řádu nevyžadují, aby OOJ uvedl konkrétní ustanovení služebního řádu, k jejichž porušení mělo dojít, jelikož tato otázka spadá spíše do působnosti čl. 86 odst. 2 služebního řádu a nařízení č. 45/2001. Navrhovatel konečně tvrdí, že čl. 86 odst. 2 služebního řádu stanoví, že správní vyšetřování lze zahájit pouze proto, aby bylo zjištěno, zda dotyčný úředník nebo zaměstnanec Unie porušil služební řád, a nikoliv právo v oblasti duševního vlastnictví.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel zatřetí tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení v bodě 111 napadeného rozsudku, když vyloučil použití judikatury vyplývající z rozsudku ze dne 8. července 2008, Franchet a Byk v. Komise (T‑48/05, EU:T:2008:257), která byla potvrzena rozsudkem ze dne 12. července 2012, Komise v. Nanopoulos (T‑308/10 P, EU:T:2012:370), a která vyžaduje, aby byly před zahájením disciplinárního řízení k dispozici dostatečně přesné a relevantní poznatky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA namítá nepřípustnost čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku a dodává, že je tento důvod v každém případě zjevně neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Předně je třeba poznamenat, že podle čl. 86 odst. 2 služebního řádu platí, že získá-li OOJ důkazy o porušení ve smyslu odstavce 1 tohoto článku, může zahájit správní vyšetřování, aby zjistil, zda k uvedenému porušení skutečně došlo. Ze znění odstavců 1 a 2 tohoto článku 86 ve vzájemném spojení kromě toho vyplývá, že služební řád opravňuje administrativu zahájit vyšetřování zakládající se na údajném porušení povinností vyplývajících z tohoto řádu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když má administrativa, jak uvedl Tribunál v bodě 103 napadeného rozsudku, v souvislosti se zahajováním správního vyšetřování širokou posuzovací pravomoc, musí být schopna, jak Tribunál v podstatě konstatoval v bodě 104 uvedeného rozsudku, opřít se v tomto směru o důvodné podezření, že došlo k disciplinárnímu provinění. Z toho vyplývá, že v zájmu ochrany práv dotyčného úředníka nebo zaměstnance Unie je administrativa povinna se ujistit, že před zahájením vyšetřování má k dispozici indicie, na jejichž základě lze pojmout podezření, že tento úředník nebo zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající ze služebního řádu, a že má před zahájením disciplinárního řízení vůči této osobě k dispozici dostatečně přesné a relevantní poznatky dokládající její podezření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté, co Tribunál správně poukázal na tyto zásady, v bodě 106 napadeného rozsudku odmítl argument navrhovatele, podle kterého v rozhodnutí o zahájení vnitřně-správního vyšetřování není odkázáno na článek 21 služebního řádu a OOUPS v okamžiku tohoto zahájení přesně nevěděl, která ustanovení služebního řádu mohl navrhovatel porušit.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v tomto ohledu v tomtéž bodě 106 správně konstatoval, že článek 1 přílohy IX služebního řádu, na který je v souvislosti se správními vyšetřováními prováděnými OOJ odkázáno v jeho článku 2, nevyžaduje, aby tento orgán, nebo případně OOUPS, uvedl, jaká konkrétní ustanovení služebního řádu měla být porušena, pokud měl navrhovatel, jak Tribunál v rámci svrchovaného posouzení skutkového stavu podotkl v bodě 107 napadeného rozsudku, k dispozici dostatek informací, aby pochopil, že mu je vytýkáno porušení ustanovení služebního řádu, která po úřednících vyžadují poctivé chování, a to zejména s ohledem na obsah rozhodnutí o zahájení vyšetřování, v němž bylo zejména uvedeno, že jednání vytýkané navrhovateli spočívá v tom, že ve sporné prezentaci uvedl pasáže, které byly jednoduše opsány z jiných zdrojů, které však neocitoval, ani o této skutečnosti neinformoval svého vedoucího oddělení a ponechal ho tak v domnění, že tato prezentace je výsledkem jeho vlastní práce.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek Tribunál mohl, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení nebo zkreslení, dospět v bodech 108 a 111 napadeného rozsudku na základě dostatečného odůvodnění k závěru, že řízení týkající se navrhovatele bylo zahájeno řádným způsobem, jelikož OOJ měl při zahájení vnitřně-správního vyšetřování k dispozici dostatečné indicie, na jejichž základě bylo možno pojmout podezření, že navrhovatel porušil povinnosti vyplývající ze služebního řádu, a při zahájení disciplinárního řízení měl dostatečně přesné a shodující se důkazy potvrzující podezření, která byla důvodem pro zahájení tohoto vyšetřování.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku tudíž musí být zčásti odmítnut jako nepřípustný a zčásti zamítnut jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pátému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel v podstatě tvrdí, že se Tribunál v bodech 16, 114, 119 až 131, jakož i 135 a 136 napadeného rozsudku dopustil při posuzování „právního významu“ rozhodnutí o zahájení vyšetřování v několika ohledech nesprávného právního posouzení a zkreslení důkazů, uvedl nedostatečné odůvodnění a provedl neúplné posouzení žaloby navrhovatele podané v řízení v prvním stupni.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatel je toho názoru, že FRA na rozdíl od toho, co uvedl Tribunál, nepřenesla své disciplinární pravomoci na vyšetřujícího úředníka, ale pověřila ho konkrétním vyšetřováním s konkrétním účelem a rozsahem. Tribunál rovněž nesprávně posoudil právní kontext tohoto rozhodnutí. Navrhovatel v tomto ohledu připomíná, že v nařízení č. 45/2001 je stanoveno, že takové zpracování údajů, jako je i vnitřně-správní vyšetřování, musí mít „stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní“ a zpracovávané údaje musí být „přiměřené, podstatné a nepřesahující míru“ s ohledem na účely, pro které jsou zpracovávány.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA tvrdí, že pátý důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu v podstatě vytýká, že nesprávně kvalifikoval „právní význam“ rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Pod rouškou důvodu vycházejícího z nesprávného právního posouzení, údajného porušení pravidel pro zpracovávání údajů ve správním řízení, zkreslení důkazů, nedostatečného odůvodnění a neúplného posouzení jeho žaloby, navrhovatel ve skutečnosti požaduje, aby Soudní dvůr nahradil svým vlastním posouzením důkazů posouzení, které provedl Tribunál v bodech 16, 114, 119 až 131, jakož i v bodech 135 a 136 napadeného rozsudku, což jak vyplývá z judikatury připomenuté v bodech 31 a 32 tohoto rozsudku, nespadá v rámci řízení o kasačním opravném prostředku do jeho pravomoci.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrdí-li navrhovatel, že Tribunál zkreslil znění rozhodnutí o zahájení vnitřně-správního vyšetřování, pouze opakuje argumenty, které již – jak vyplývá z bodů 122 až 135 napadeného rozsudku – uplatnil v řízení před Tribunálem, a nevysvětluje přitom, proč by měly být tyto body stiženy vadou spočívající v nesprávném právním posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z toho vyplývá, že pátý důvod kasačního opravného prostředku je třeba odmítnout jako nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K šestému, sedmému a osmému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci šestého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že se Tribunál nezabýval jeho žalobou v plném rozsahu, jelikož neodpověděl na jeho argument, podle kterého se disciplinární komise nezaměřila pouze na skutečnosti uvedené ve zprávě ředitele FRA, a porušila tedy služební řád.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci sedmého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál v bodech 194 a 200 až 205 napadeného rozsudku nevzal do úvahy, že navrhovatel předložil důkazy, na jejichž základě lze prokázat, že OOJ rozhodl o uložení sankce spočívající ve zbavení funkce již před slyšením, které proběhlo dne 11. července 2019. Tribunál tyto důkazy neposoudil, a proto je zkreslil, dopustil se zjevně nesprávného posouzení, provedl neúplný přezkum žalobního důvodu uplatněného v řízení v prvním stupni a porušil povinnost uvést odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci osmého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že z celého kasačního opravného prostředku vyplývá, že Tribunál porušil článek 47 Listiny, jelikož mu neposkytl účinnou soudní ochranu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA namítá, že stanovisko navrhovatele týkající se šestého důvodu kasačního opravného prostředku je neurčité a není v něm poukázáno na body napadeného rozsudku, kterých se týká.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o sedmý důvod kasačního opravného prostředku, tvrdí, že na rozdíl od toho, co uvádí navrhovatel, Tribunál poukázal na jeho argumentaci v bodě 202 in fine napadeného rozsudku a odpověděl na ni v bodech 203 a 204 uvedeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">FRA je konečně toho názoru, že osmý důvod kasačního opravného prostředku je zjevně nepřípustný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z článku 256 odst. 1 druhého pododstavce SFEU, čl. 58 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, jakož i čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované body rozsudku, jehož zrušení je navrhováno, jakož i právní argumenty, kterými je tento návrh konkrétně podpořen, jinak je kasační opravný prostředek nebo předmětný důvod kasačního opravného prostředku nepřípustný (rozsudek ze dne 18. ledna 2024, Jenkinson v. Rada a další, C‑46/22 P, EU:C:2024:50, bod 60 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tyto požadavky nesplňuje a musí být prohlášen za nepřípustný zejména důvod kasačního opravného prostředku, jehož argumentace není dostatečně jasná a přesná k tomu, aby Soudní dvůr mohl vykonat přezkum legality, zejména proto, že hlavní skutečnosti, o které se důvod kasačního opravného prostředku opírá, nevyplývají dostatečně uceleně a srozumitelně ze znění tohoto kasačního opravného prostředku, který je v tomto ohledu formulován nejasně a nejednoznačně (rozsudek ze dne 18. ledna 2024, Jenkinson v. Rada a další, C‑46/22 P, EU:C:2024:50, bod 61 a citovaná judikatura). Soudní dvůr rovněž rozhodl, že jako zjevně nepřípustný musí být odmítnut kasační opravný prostředek, který nemá koherentní strukturu, omezuje se na všeobecná tvrzení a neobsahuje přesné odkazy na body napadeného rozhodnutí, které jsou údajně stiženy nesprávným právním posouzením (rozsudek ze dne 15. prosince 2022, Picard v. Komise, C‑366/21 P, EU:C:2022:984, bod 53 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde v projednávané věci o šestý a osmý důvod kasačního opravného prostředku, stačí uvést, že v těchto důvodech nejsou přesně označeny ani body odůvodnění napadeného rozsudku, proti nimž jsou namířeny, ani nesprávné právní posouzení, kterým jsou tyto body údajně stiženy. Tyto důvody jsou navíc formulovány velmi obecně a neobsahují dostatečnou argumentaci, která by Soudnímu dvoru umožňovala posoudit jejich opodstatněnost.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde stejně tak o sedmý důvod kasačního opravného prostředku, i když navrhovatel upřesnil, že se tento důvod týká bodů 194 a 200 až 205 napadeného rozsudku, přičemž Tribunálu vytýká, že neuvedl a neposoudil důkazy, které prokazují, že OOJ se rozhodl uložit sankci spočívající ve zbavení funkce již před slyšením, které proběhlo dne 11. července 2019, nic to nemění na tom, že kasační opravný prostředek neobsahuje právní argumenty, které by dokládaly údajně nedostatečné odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Šestý, sedmý a osmý důvod kasačního opravného prostředku tudíž musí být odmítnuty jako zjevně nepřípustné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že nebylo vyhověno žádnému z důvodů uplatněných na podporu kasačního opravného prostředku, je nutno jej v plném rozsahu zčásti zamítnout a zčásti odmítnout.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný. Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že FRA požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatel neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené FRA.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-221" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasační opravný prostředek se zčásti zamítá a zčásti odmítá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">DD ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-224" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
