ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o uplatňování směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel /* COM/2013/0214 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU,
RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU
REGIONŮ o uplatňování směrnice
2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných
silničních vozidel Úvod Toto je první zpráva
o uplatňování směrnice 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009
o podpoře čistých a energeticky účinných
silničních vozidel[1]
(„směrnice o čistých vozidlech“) a o opatřeních
přijatých členskými státy na podporu uplatňování této
směrnice, v souladu s jejím článkem 10. Směrnice 2009/33/ES je v platnosti
pouze krátce. Navíc je její provádění v řadě
členských států značně zpožděno. Provést analýzu
nebylo jednoduché, protože členské státy nejsou povinny podávat zprávy
a v údajích, které jsou dispozici, se objevují nesrovnalosti. Tato
zpráva proto obsahuje pouze omezenou kvalitativní analýzu, která vychází
zejména z případových studií. Podrobný materiál je obsažen ve studii
vypracované pro Komisi[2]. Směrnice o čistých vozidlech usiluje
o stimulaci trhu s čistými a energeticky účinnými vozidly.
Zapojuje tak odvětví dopravy do politik EU v oblasti energetiky,
klimatu a životního prostředí. Lhůta pro provedení směrnice
do vnitrostátního práva členských států byla stanovena na 4.
prosince 2010. Směrnice se vztahuje na vozidla
nakupovaná veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu
směrnice o zadávání veřejných zakázek[3], a provozovateli
veřejné dopravy, jak je definuje nařízení o veřejných
službách v přepravě cestujících[4]. Směrnice požaduje, aby se
zohlednily provozní energetické náklady za dobu životnosti vozidel, emise
oxidu uhličitého (CO2) a oxidů dusíku (NOx),
emise uhlovodíků jiných než methan (NMHC) a emise částic (PM).
Tím směrnice o čistých vozidlech zavedla jako první povinnost
udržitelnosti do právních předpisů o veřejných
zakázkách pro celou EU. Směrnice nabízí
dvě možnosti, jak zohlednit energetické a ekologické dopady: první z nich je stanovení technických
specifikací pro výkonnost vozidel z hlediska energetických
a ekologických dopadů. Druhou
možností je využít těchto dopadů jako kritérií pro zadávání zakázek. Směrnice
definuje metodiku, podle které se vypočítají provozní náklady
na spotřebu energie, emise CO2 a emise
znečišťujících látek z vozidel za celou dobu jejich životnosti.
Přístup pomocí peněžního vyjádření internalizuje externí náklady
na dopravu, což je dlouhodobý cíl politiky EU. Zvýhodní se tak energeticky
účinnější a čistší vozidla a urychlí se jejich
pronikání na trh, ať už mají konvenční spalovací motory, nebo
pohon na alternativní paliva. 1. Provádění
směrnice o čistých vozidlech v členských státech Lhůta pro
provedení této směrnice do vnitrostátního práva byla stanovena na 4.
prosince 2010. Do uvedeného data tuto povinnost splnily pouze tři
členské státy. Proti členským státům, které povinnost nesplnily,
musela Komise zahájit řízení. V době přípravy této zprávy
už byla směrnice v dotčených členských státech provedena a
následně všechna probíhající řízení pro porušení práva uzavřena.
Zůstává však jeden členský stát, který neprovedl
směrnici do vnitrostátních právních předpisů úplně. Jedná
se o Lotyšsko, které zatím provedení do vnitrostátního práva
dokončuje. Přehled o vývoji procesu provádění je uveden
v tabulce 1. Tabulka 1:
Přehled procesu provedení směrnice o čistých vozidlech do
vnitrostátních předpisů členských států || Členský stát || Provedení do vnitrostátního práva || Opatření přijaté Komisí Datum stanovené ve směrnici: 4. prosince 2010 || Česká republika Dánsko, Portugalsko || září 2010 prosinec 2010 || žádné 2011 || Litva Bulharsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Španělsko Rumunsko Francie, Malta, Německo, Polsko || únor 2011 březen 2011 duben 2011 květen 2011 || 27. ledna 2011: Z důvodu neoznámení vnitrostátních opatření bylo úřední oznámení zasláno třinácti členským státům EU (Belgii, Německu, Španělsku, Finsku, Francii, Itálii, Kypru, Litvě, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Polsku a Rumunsku) Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Řecko, Slovensko, Švédsko Spojené království Belgie, Estonsko || červen 2011 červenec 2011 říjen 2011 || 16. června 2011: Odůvodněné stanovisko bylo zasláno deseti členským státům EU (Bulharsku, Estonsku, Irsku, Lucembursku, Rakousku, Řecku, Slovinsku, Slovensku, Švédsku a Spojenému království) 25. listopadu 2011: Odůvodněné stanovisko bylo zasláno Finsku z důvodu chybějících opatření týkajících se provincie Åland 2012 || Rakousko Slovinsko Finsko Lotyšsko || únor 2012 březen 2012 duben 2012 2013 (plánováno) || 22. března 2012: Komise přijala rozhodnutí postoupit případ Finska Soudnímu dvoru EU (uzavřeno po oznámení Finska o úplném provedení směrnice do vnitrostátních právních předpisů) Provádění do
vnitrostátního práva se ve většině případů provádí
spíše změnou stávajících předpisů o zadávání veřejných
zakázek, než přijímáním nových právních předpisů. Několik
členských států rovněž vypracovalo pokyny související
s prováděním směrnice 2009/33/ES nebo má v úmyslu takové
dokumenty připravit. Členské státy
nenahlásily žádné výjimky podle článku 2 této směrnice. Dne 30. března
2009, v den přijetí směrnice o čistých vozidlech Radou
ministrů, zprovoznila Komise internetový portál k usnadnění provádění
směrnice. Portál poskytuje ke směrnici další vysvětlení.
Jeho součástí je i kalkulačka pro peněžní
vyjádření nákladů na energii, emise CO2
a znečišťující látky. Lze na něm najít i informace
o souvisejících politikách a opatřeních v členských
státech. Následně byl zpřístupněn podrobnější portál
ekologických vozidel[5]
o provádění směrnice 2009/33/ES, aby usnadnil její uplatňování.
Tento portál obsahuje dostupné údaje pro výpočet nákladů za dobu
životnosti všech vozidel, která jsou na trhu. Ulehčuje společné
zadávání veřejných zakázek, což při hromadných nákupech vozidel
napomáhá dosažení úspor z rozsahu při větších objemech. Portál
rovněž informuje o právních předpisech pro zadávání
veřejných zakázek a zvláštních programech a pobídkách
k nákupu a provozování ekologických a energeticky účinných
vozidel, a to na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní
úrovni jednotlivých členských států. 2. Podpůrná
opatření přijatá členskými státy Mnohé členské
státy provedly v posledních letech dodatečná opatření
na podporu vytvoření trhu pro čistá a energeticky
účinná vozidla, která přispěla k plnění stejných
cílů, jako směrnice o čistých vozidlech. Mezi taková
opatření patří pobídky a podpora čistých vozidel ze strany
veřejné správy, jakož i opatření, která podporují nákup
a využívání ekologických a energeticky účinných vozidel
nepřímo (například selektivním omezením přístupu
a řízením místní poptávky rozlišováním podle environmentálních
kritérií) a opatřeními v oblasti zdanění vozidel. V případě
omezení přístupu musí zpravidla vozidla vyhovět normě / splnit
určitou úroveň emisí nebo jiná kritéria. Snahou o zlepšení
environmentálních podmínek ve vymezené oblasti se zároveň může
dosáhnout přínosů většího měřítka, pokud opatření
ve svém důsledku podpoří využívání čistých a energeticky
účinných vozidel. Demonstrační projekty,
např. projekty podporované v rámci iniciativy CIVITAS, by mohly
propagovat osvědčené postupy a podnítit zájem o čistá
a energeticky účinná vozidla ve veřejném sektoru, zejména pokud
je jejich využití ziskové. Klíčový význam
pro zvýšení poptávky a využívání ekologických a energeticky
účinných vozidel má zabezpečení vhodné infrastruktury
čerpacích/dobíjecích stanic pro tato vozidla závislá
na alternativních palivech/technologiích. Nedostatek důvěry
spotřebitelů v dostupnost alternativních paliv může jejich
zavádění zmařit. Na tento aspekt klade důraz Komisí navrhovaná
směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva[6]. Poskytování
čerpací a dobíjecí infrastruktury se mezi jednotlivými členskými
státy i uvnitř členských států značně liší
a mělo by se více harmonizovat, aby se vnitřní trh v plné
míře využil k rozsáhlejšímu využívání čistých a energeticky
účinných vozidel na alternativní paliva, jak to popisuje přístup
ve sdělení Komise „Čistá energie pro dopravu“[7]. 3. Uplatňování
možností podle směrnice o čistých vozidlech Většina
členských států si při provádění směrnice
o čistých vozidlech do vnitrostátních právních
předpisů zachovala všechny možnosti uvedené v čl. 5
odst. 3 této směrnice. Veřejná správa díky tomu může začlenit energetické
a environmentální dopady vozidel do postupů zadávání
veřejných zakázek. Může buď stanovit technické specifikace
nebo začlenit dopady jako kritéria pro přidělení zakázky.
V druhém uvedeném případě se mohou tyto dopady peněžně
vyjádřit. Jako hlavní
důvody zachování všech možností podle čl. 5 odst. 3
směrnice o čistých vozidlech členské státy uvedly, že tím
umožňují nakupujícím úřadům větší flexibilitu, dávají jim
možnost vybrat si při nákupu variantu nejlépe vyhovující jejich
potřebám a místním podmínkám. Pro zjednodušení a soulad se stávajícím
vnitrostátním přístupem omezilo tyto možnosti pouze Slovinsko, které
povolilo jen použití energetických a ekologických dopadů jako
kritérií pro přidělování zakázek, Česká republika, která
neumožnila variantu vyjadřování peněžní hodnoty, a Švédsko,
které nezavedlo možnost používat energetické a ekologické dopady jako
kritéria pro přidělování zakázek. Přehled
o uplatňování směrnice je uveden v tabulce 2. Tabulka 2: Použití čl. 5 odst. 3 v členských
státech EU Opatření přijatá členským státem k čl. 5 odst. 3 || Členské státy Všechny možnosti povoleny || 24 členských států: Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Spojené království, Španělsko. Povolena pouze možnost 1 (tj. soubor technických specifikací pro energetickou a environmentální výkonnost vozidel) || - Povolena pouze možnost 2a (tj. energetické a environmentální dopady jsou použity jako kritéria pro zadání zakázek) || Slovinsko Povolena pouze možnost 2b (tj. vyjádření peněžní hodnoty energetických a environmentálních dopadů) || - Možnost 1 a 2a) || Česká republika Možnosti 1 a 2b) || Švédsko Německo poskytlo pro ilustraci informace
o tom, jaké z možností veřejní zadavatelé nejběžněji používají
(Německo má v současné době do vnitrostátních
předpisů provedeny všechny možnosti dané směrnicí). Ukázalo se,
že na německé vnitrostátní úrovni se nejvíce volí možnost 1, druhá
nejčastější je možnost 2a. Možnost 2b se zdá jako patrně
nejméně využívaná, zvláště proto, že její aplikace není snadná.
Informace z Hamburku tento názor podpořily. Podle nich se používala
pouze možnost 1, jejíž aplikace je snadná. V Kodani veřejné
správa odpovědná za oblast dopravy využívala všechny možnosti a se všemi
má dobré zkušenosti. Boloňa využila možnosti 2a a 2b, ale
nejsou zatím k dispozici informace dokládající dobré nebo špatné
zkušenosti s jejich používáním. Slovinsko použilo metodiku pro provozní
náklady za dobu životnosti i přes předpokládaný nedostatek informací
o emisních vlastnostech. Zástupci z Kodaně, Boloni
a Slovinska si zatím nevytvořili názor na to, zda uvedené možnosti
zachovat nebo změnit. Gent používá jak technické specifikace,
tak kritéria pro zadání zakázky (tj. možnosti 1 a 2a).
V prvním případě se specifikuje pouze technologie, kterou by
mělo být dodané vozidlo vybaveno (na základě průzkumu trhu
s vozidly), zatímco u kritérií pro zadání zakázky musí vozidla splňovat
minimální environmentální výkonnost. Ve Stockholmu směrnice
2009/33/ES umožňuje navázat na dřívější praxi
účinně nastavené technické specifikace, která se ve městě
používala, tj. je možné nakupovat pouze vozidla, která odpovídají
vnitrostátní definici ekologického vozidla. Zástupci Gentu mají za to,
že by byly třeba další pokyny k používání energetických
a environmentálních dopadů jako technických požadavků,
a podle představitelů Stockholmu by se měly znovu
vyvážit koeficienty používané k vyjadřování peněžení hodnoty. Londýn,
Vídeň a rumunští provozovatelé veřejné dopravy
definují environmentální normy, jimž musí pořizovaná vozidla vyhovovat.
V Barceloně se kromě jiných parametrů provádějí
odhady nákladů životního cyklu vozidel. Většina členských států zastává
názor, že by měly být zachovány všechny možnosti. Důvodem je
především to, že směrnice 2009/33/ES byla provedena
do vnitrostátního práva nedávno a zkušeností s ní je málo. Zejména
chybí posouzení dosavadního stavu, které by ukázalo dopady této směrnice,
včetně dopadů na vývoj trhu s ekologickými
a energeticky účinnými vozidly. Některé členské státy
rovněž upozornily, že se vnitrostátní systémy napříč celou
EU liší, takže je důležité zachování všech možností, aby některé
členské státy nebyly znevýhodněny. Členské státy rovněž se rovněž
domnívají, že nemají dostatek zkušeností se směrnicí 2009/33/ES.
Proto zatím nemohou navrhnout způsoby, jak případně možnosti
zlepšit. K tomu bude nutné získat ještě další zkušenosti
a provést posouzení dopadů. Zvláštní pokyny
k uplatňování různých možností daných směrnicí 2009/33/ES
a k přiřazování relativní váhy jejím opatřením
vypracovalo pouze několik členských států,
např. Nizozemsko, Lotyšsko, Dánsko, Francie a Spojené
království. 4. Dopad
směrnice o čistých vozidlech Posouzení dopadu
směrnice 2009/33/ES značně ztížila absence oznamovací povinnosti
pro členské státy, kterou ještě zhoršila nedostatečná úplnost
údajů, jak od zadavatelů veřejných zakázek, tak ze strany
výrobců. Neexistuje žádný konzistentní soubor údajů o míře
energetické účinnosti, emisích CO2 a emisích
znečišťujících látek z vozidel pořízených na základě
této směrnice. Výraznější
dopad tohoto právního předpisu se zatím nemohl plně projevit také
proto, že směrnice 2009/33/ES byla v řadě členských
států provedena mnohem později než bylo původně stanoveno. Posouzení
očekávaného dopadu směrnice o čistých vozidlech bylo
provedeno pouze v několika případech. Velmi málo členských
států provedlo posouzení potenciálu odhadovaných dopadů možností
uvedených v čl. 5 odst. 3. Spojené království posoudilo
dopady provedení směrnice do vnitrostátních předpisů, ale jeho
posouzení se týkalo směrnice jako celku, nikoli jednotlivých možností.
Dospělo k závěru, že by hospodářský přínos
spojený s provedením této směrnice ve Spojeném království mohl
dosáhnout výše 27 milionů EUR. Kvůli zpožděnému provedení a
nedostatku použitelných údajů z období po provedení směrnice
však neexistuje žádné konečné posouzení toho, jaký dopad mělo
provedení směrnice ve skutečnosti. Řada členských států měla
už před zavedením směrnice 2009/33/ES do veřejných zakázek
začleněny ekologické požadavky pro nákup vozidel. Pro ně byl
dopad této směrnice minimální. Potvrdilo se však, že pro orgány
veřejné správy bude prospěšné mít taková kritéria pro veřejné
zakázky oficiálně zakotvena. Členské státy, které dříve žádná
kritéria neměly, jejich zavedením získají. Mnoho
měst EU má zavedenou politiku pro nákup ekologičtějších
a energeticky účinnějších vozidel, které jim pomohly snížit
emise z vozidel veřejné dopravy. Často je k tomu vedla
snaha o dodržování norem EU pro kvalitu ovzduší. Nyní, když platí směrnice
o čistých vozidlech, se očekává, že i další města
„očistí“ vozidla veřejné dopravy a využijí k tomu možnosti dané
touto směrnicí. Výrobci uvedli,
že stále více orgánů veřejné správy hodnotí náklady
a dopady životního cyklu vozidel, spíše než aby se zaměřovaly
jen na pořizovací náklady. V tomto ohledu zřejmě
směrnice 2009/33/ES vedla ke změně postojů a tím by
mohla v dlouhodobém horizontu výrazněji ovlivnit rozhodování
o zadávání zakázek veřejnými orgány a provozovateli veřejné
dopravy. Posouzení dopadů směrnice 2009/33/ES
v širším kontextu je však považováno za nesmírně obtížné, protože
obdobné předpokládané dopady, jako tato směrnice, se mohly objevit v
důsledku jiných politických opatření. Přestože se trh s vozidly
s nízkými emisemi stále rozšiřuje, těžko se prokazuje spojení
s prováděním této směrnice. Je pravděpodobné,
že takový vývoj je důsledkem jiných vlivů (včetně
technologického rozvoje, dalších právních předpisů EU, vnitrostátních
politik v oblasti zdanění vozidel, podmínek trhu, stávajících
systémů vládních pobídek atd.). Mnoho členských států uvedlo, jak
málo bylo veřejných zakázek spojených s automobilovým sektorem
(a dalšími sektory) – řada z nich má v důsledku
dopadů celosvětové recese velmi málo prostředků na obnovu
vozového parku / poskytování služeb. Jak uvedl jeden z členských
států, dalším rozhodujícím faktorem pro rozhodování veřejných
orgánů a soukromých zúčastněných stran o nákupu jsou
vysoké ceny ropy/energie. Předpokládá se, že takové úvahy jsou
obecně platné. Celkové náklady spojené s pořízením vozidel jsou
v některých případech důležité při rozhodování o
pořízení (zejména o pořízení těžkých nákladních vozidel
a vozových parků). Vzniká tak tlak na výrobce vozidel, aby
zvýšili nabídku ekologických vozidel. Překážkou
uplatňování směrnice 2009/33/ES na těžká nákladní vozidla byla
neexistence společných postupů pro měření emisí CO2
z těžkých nákladních vozidel. Konkrétní metodika výpočtu byla
proto zveřejněna na portálu ekologických vozidel. Kromě
toho Mezinárodní sdružení veřejné dopravy (UITP) a Sdružení
evropských výrobců automobilů (ACEA) našly společnou cestu, jak
by mohly hospodářské subjekty a zadavatelé používat ustanovení
směrnice o čistých vozidlech v nabídkovém řízení na
autobusy. Vznik podobné spolupráce by se mohl objevit i pro jiné typy těžkých
nákladních vozidel. Od roku 2013 se
všechny motory těžkých užitkových vozidel zkoušejí podle
„celosvětově harmonizovaného zátěžového neustáleného cyklu“
definovaného pod záštitou EHK OSN. Podle závěrečné zprávy[8] příslušné pracovní skupiny
bylo cílem původně prováděného výzkumu vyvinout
celosvětově harmonizovaný zkušební cyklus pro vozidla, který by
testoval jejich vypouštěné emise. Tento nástroj se použije pro
měření emisí znečišťujících látek uvolňovaných do
ovzduší, emise CO2 a spotřebu paliva. Tato
měření podpoří rozšířené používání možnosti peněžního
vyjádření podle směrnice o čistých vozidlech. K datu
zpracování této zprávy nebyl ničím doložen výběr podle technologií,
čímž se potvrzuje neutralita směrnice z tohoto hlediska. 5. Přejímání
postupu směrnice o čistých vozidlech Směrnice o
čistých vozidlech je součástí postupného přechodu politiky EU
na aktivnější a důsledné začleňování
environmentálních požadavků do zadávání veřejných zakázek v EU
a do právních předpisů týkajících se výrobků. Obdobné
přístupy, jako ve směrnici o čistých vozidlech, včetně
dopadů životního cyklu provozu na zdroje a životní
prostředí, byly přijaty již před několika lety
některými jinými odvětvími, jako jsou stavebnictví, výroba
elektrických spotřebičů nebo kancelářského vybavení. Takové
iniciativy, spolu se stále ekologičtějšími a energeticky
účinnějšími vozidly, budou hrát důležitou úlohu při
plnění cíle EU zlepšit energetickou účinnost o 20 % do roku
2020. Vývoj
právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek směrem
k nákladově efektivním přístupům,
např. vyčíslování nákladů životního cyklu, byl
zevšeobecněn v návrhu Komise ze dne 20. prosince 2011 na revizi
stávajících směrnic o zadávání veřejných zakázek[9], zejména článku 66
o kritériích pro zadání zakázek a článku 67 o nákladech
životního cyklu. Změny zahrnuté do rámce navrhovaných úprav by
měly vést k důslednějšímu zohledňování
environmentálních kritérií při rozhodování o zadávání veřejných
zakázek v EU. I když
se nedá prokázat, že směrnice 2009/33/ES přímo ovlivňuje
přístup soukromého sektoru k nákupu čistých a energeticky
účinných vozidel, našly se v soukromém sektoru příklady toho, že se
energeticky účinnější vozidla více nakupují. Je však třeba
poznamenat, že nákup energeticky účinných vozidel soukromým sektorem
je pouze jedním prvkem řízení vozového parku. Pořizováním takových
vozidel se mohou snížit náklady na řízení vozového parku,
zejména v případě, že náklady životního cyklu energeticky
účinných vozidel jsou nižší než náklady konvenčních vozidel. Další
prvky řízení energeticky účinného vozového parku však představují
maximalizaci zatížení, snížení podílu jízd bez nákladu a ekologický
způsob jízdy. Proto mnoho podniků s rozsáhlým vozovým parkem,
např. kurýrní společnosti jako je DHL, TNT a UPS, řídí
své vozové parky tak, aby snížily spotřebu energie, čímž se sníží
i emise. Takovým společnostem přináší uvedený způsob
řízení vozového parku ekonomické výhody a navíc reaguje v širším kontextu
na potřeby životního prostředí i požadavky zákazníků. Lze najít
různé příklady osvědčených postupů řízení
ekologického vozového parku, které se ujaly v celosvětovém
měřítku. Finsko převzalo přístupy stanovené
směrnicí 2009/33/ES pro soukromý sektor. Doporučení pro nákup
v souvislosti s prováděním směrnice o čistých
vozidlech byla rovněž poskytnuta velkým soukromým odběratelům,
jako jsou pořizovatelé firemních vozidel, protože téměř
pětina nových automobilů prodaných ve Finsku jsou služební
automobily, a proto se jednalo o důležitý krok. 6. Závěry Většina
členských států má se směrnicí o čistých vozidlech
omezené zkušenosti, protože se zpozdilo její provedení. Posouzení jejích
dopadů v rámci této monitorovací zprávy proto nebylo snadné.
Stávající situaci ještě zkomplikoval fakt, že členské státy nejsou
povinny podávat zprávy o provádění směrnice. Ukázalo
se, že jsou třeba další pokyny pro uplatňování různých
možností směrnice k zohlednění spotřeby energie, emisí CO2
a emisí znečišťujících látek při pořizování vozidel.
Stále je ještě třeba podpořit nový přístup vyjadřování
peněžní hodnoty. Členské státy by měly poskytnout tyto pokyny se
zvláštním zřetelem na odpovídající vnitrostátní právní předpisy.
Měla by se zvážit specializovaná odborná příprava
zaměstnanců odpovědných za provádění příslušných
vnitrostátních právních předpisů. Portál
ekologických vozidel je považován za užitečný nástroj, který napomáhá
veřejným orgánům při zadávání veřejných zakázek
na čistá a energeticky účinná vozidla a jeho
prostřednictvím se sdílí zkušenosti získané při aplikaci
směrnice. Komise bude portál ekologických vozidel aktualizovat, aby
odpovídal potřebám veřejných a soukromých
pořizovatelů. Kromě toho se zdokonalí motivační funkce
portálu k zadávání společných zakázek na čistá
a energeticky účinná vozidla, včetně dalšího usnadnění
úzkého kontaktu mezi příslušnými vnitrostátními a regionálními orgány
v EU 27 a mimo ni. To
by mělo urychlit vytvoření tržní síly pro čistá
a energeticky účinná vozidla. Průmysl by tak mohl využít úspor z
rozsahu a nabízet konkurenceschopnější produkty. Posílení účinku
směrnice 2009/33/ES se může dosáhnout také zaměřením
větší pozornosti na soukromé zákazníky. Zaměřit se na
veřejný sektor přímo a následně na profesní
a soukromé pořizovatele byl i původní záměr směrnice. Pro
zvýšení povědomí o této směrnici by různé
zúčastněné strany, jako jsou průmyslová sdružení EU, mohly vypracovat
pokyny k jejímu provádění, podobně jako to pro své členy
udělala mezinárodní společnost veřejné dopravy (UITP). V prosinci 2012 zahájila Komise evropskou
observatoř elektomobility (EEO)[10],
která zajistí jednotné shromažďování a šíření klíčových statistických
údajů o elektromobilitě (elektrických vozidlech poháněných
bateriemi a palivovými články) regionálními a místní orgány. Observatoř by se
měla stát hlavní informační platformou evropských regionů
o „elektromobilitě“. Měla by
rovněž poskytovat informace o tom, jak zadávání veřejných
zakázek na místní úrovni ovlivňuje vývoj elektrických vozidel nebo
vozidel s palivovými články na evropském trhu. V příštím přezkumu
směrnice o čistých vozidlech plánovaném na rok 2014 Komise
důkladně posoudí přidanou hodnotu této směrnice.
V této souvislosti Komise zváží možnost zjednodušení uplatňování této
směrnice na základě její racionalizace. Mohlo by se toho
dosáhnout zúžením používaných možností na úrovni členských států,
například tak, že se zaměří na nejjednodušší postup
pro provádění výpočtů. To by zabránilo možné
roztříštěnosti vnitřního trhu různou volbou technologických
možností. Sjednocením poptávky v rámci vnitřního trhu by se tak mohly
vytvořit lepší podmínky k úsporám z rozsahu pro inovativní automobilové
technologie. Členským státům by mohla být také uložena jasná
povinnost předkládat zprávy. [1] Směrnice
2009/33/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009
o podpoře čistých a energeticky účinných
silničních vozidel, Úř. věst. L 120/5 http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2009:120:0005:0012:cs:pdf) [2] http://ec.europa.eu/transport/themes/urban/vehicles/directive/index_en.htm
[3] Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při
zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního
hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb; směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při
zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby [4] Nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007
o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici
a silnici [5] http://www.cleanvehicle.eu/ [6] COM(2013) 18 final [7] COM(2013) 17 final [8] http://www.unece.org/fileadmin/DAM/trans/doc/2001/wp29grpe/TRANS-WP29-GRPE-42-inf02.pdf [9] KOM(2011) 896 [10] http://www.hyer.eu/publications/newsletters/hyer-update-december-2012/hyer-signs-european-electromobility-observatory-contract