|
11.12.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 417/294 |
USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU (EU) 2020/1936
ze dne 14. května 2020
obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2018
EVROPSKÝ PARLAMENT,
|
— |
s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2018, |
|
— |
s ohledem na odpovědi Komise na písemné otázky položené tehdejšímu komisaři pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, Nevenu Mimicovi, pro slyšení před Výborem pro rozpočtovou kontrolu dne 28. listopadu 2019; |
|
— |
s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0057/2020), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že prvořadým cílem rozvojové spolupráce je snížit chudobu a z dlouhodobého hlediska ji vymýtit, jak je stanoveno v článcích 208 až 210 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Unie musí vynaložit maximální úsilí, aby zejména v případech, kdy investuje v nedemokratických režimech, byly její finanční prostředky a opatření vždy prospěšné lidem, kteří je potřebují, a nikoli řídícím strukturám; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že celkovým cílem zůstává poskytovat 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc a posílit financování ze soukromých prostředků; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že začlenění cílů udržitelného rozvoje a provádění Pařížské dohody o klimatu jsou hlavními cíli, které je třeba v rámci nástrojů pro spolupráci sledovat; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že udržitelnost má zásadní význam pro dosažení stanovených cílů a výsledků, a zejména dlouhodobých přínosů rozvojové pomoci; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že zásada „nikoho neopomíjet“ je pro Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 klíčová; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji přijatý v roce 2017 stanoví společný rámec rozvojové politiky pro orgány Unie a členské státy; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že sladění rozvojové spolupráce Unie s vlastními rozvojovými prioritami partnerských zemí je klíčovým prvkem Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že soudržnost a doplňkovost jednotlivých vnějších politik by měla být neustále sledována, zejména pokud se několik politik provádí v jedné partnerské zemi, s cílem podpořit součinnost, omezit kompromisy mezi těmito existujícími politikami a vyvarovat se co nejvíce zbytečné administrativní zátěže; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že dobrá spolupráce a koordinace s dalšími dárci a mezinárodními finančními institucemi má zásadní význam pro zamezení zdvojování činnosti, zajištění účinných kontrol, sdílení rizik, odpovědnost za výsledky, které reflektují skutečné vstupy a účinnost pomoci, a posílení kapacity pro budování rozvojové pomoci v přijímajících zemích; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že Komise nese konečnou odpovědnost za legalitu a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka evropských rozvojových fondů (ERF), a za dohled nad procesem finančního monitorování a vykazování ERF; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že transparentnost, odpovědnost a náležitá kontrola dodržování lidských práv jsou nezbytnými předpoklady pro demokratický dohled a účinnou rozvojovou pomoc; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že vnější zásahy Unie jsou zprostředkovávány mezinárodními organizacemi, které buď využívají finanční prostředky Unie, nebo společně s Unií projekty financují, což přináší i výzvy v oblasti dohledu a správy; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že celá řada metod provádění, odrážející mezivládní povahu ERF, se používá v 79 zemích, které mají složitá pravidla a postupy pro nabídková řízení a zadávání zakázek; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora sice hraje klíčovou úlohu při podpoře změn a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, vyplývá z ní však významné svěřenské riziko a měla by být poskytována pouze tehdy, pokud je přijímající stát předtím, než obdrží rozpočtovou podporu, schopen prokázat dostatečnou míru transparentnosti, sledovatelnosti, odpovědnosti, dodržování právního státu a lidských práv a účinnosti; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že podpora transparentnosti a boje proti korupci a podvodům jsou klíčem k úspěchu operací rozpočtové podpory Unie; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že činnosti ERF jsou prováděny ve složitých situacích, kdy jsou opakovaně vystaveny vysokému riziku buď geopolitického, nebo institucionálního rázu; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že úsilí vyvíjené v oblasti rozvoje mohou oslabit nebo zmařit vnější faktory ovlivňující řádné provádění ERF; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že podpora Unie v oblasti veřejné správy je důležitou součástí rozvojové pomoci zaměřenou na dosažení účinných reforem správy věcí veřejných; |
|
T. |
vzhledem k tomu, že současné migrační krize nesmí zastínit problém migračních vln, které jsou spojené s demografickými otřesy a vyžadují odlišné reakce v dlouhodobém horizontu; |
|
U. |
vzhledem k tomu, že zjednodušení prováděcích procesů je hybnou silou zvýšení účinnosti poskytování pomoci; |
|
V. |
vzhledem k tomu, že je zásadní podporovat viditelnost Unie, zajišťovat strategické využití finančního nástroje vnější pomoci Unie, informovat o financování Unie a promítat hodnoty Unie do všech forem rozvojové pomoci; |
Prohlášení o věrohodnosti
Finanční plnění a provádění projektů ERF (osmého qž jedenáctého ERF) v roce 2018
|
1. |
konstatuje, že jedenáctý ERF představuje 65 % portfolia Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO); bere na vědomí, že závazky ERF dosáhly v roce 2018 výše 4 959 milionů EUR, a překračují tak roční cíl ve výši 4 537 milionů EUR (čili představují 109,3 % původního cíle ve srovnání s 95 % v roce 2017), zatímco platby z ERF dosáhly 4 124 EUR (tj. míry plnění ve výši 98,2 % ročního cíle ve výši 4 200 milionů EUR (oproti 98,89 % v roce 2017); dále konstatuje, že závazky Evropské investiční banky (EIB) činily v roce 2018 880 milionů EUR (z toho 800 milionů EUR se týkalo investičního nástroje), zatímco platby EIB činily v témže roce 555 milionů EUR (z toho 525 milionů EUR prostřednictvím investičního nástroje); |
|
2. |
vítá soustavné úsilí GŘ DEVCO o snížení objemu starého předběžného financování a starých zbývajících závazků s cílem ve výši 25 %; konstatuje, že GŘ DEVCO překročilo svůj cíl ve výši 25 % snížením starého předběžného financování v případě ERF o 40,33 % (43,79 % v ostatních oblastech pomoci) a starých zbývajících závazků o 37,10 % (39,71 % v ostatních oblastech pomoci); |
|
3. |
vybízí GŘ DEVCO, aby pokračovalo ve svém úsilí, pokud jde o smlouvy ERF s ukončenou platností, neboť cílová hodnota pod 15 % nebyla dosažena, stejně jako v roce 2017, bez ohledu na nový postup vytvořený GŘ DEVCO (s 17,27 %, což je mírné, avšak neuspokojivé zlepšení oproti 18,75 % v roce 2017); konstatuje, že tato cílová hodnota klíčového ukazatele výkonnosti nižší než 15 % byla dosažena u zbývajících operací GŘ DEVCO s 13,88 %; |
|
4. |
obecně vyjadřuje politování nad málo účinným snižováním, neboť v porovnání s ostatními oblastmi intervence a působnosti GŘ DEVCO bylo v případě starého předběžného financování a starých zbývajících závazků ERF dosaženo nižší úrovně snížení a v případě starých smluv ERF s ukončenou platností nebylo dosaženo žádného snížení; uznává však, že složitost postupů uplatňovaných v rámci evropských rozvojových fondů může bránit dosažení klíčových ukazatelů výkonnosti, zejména pokud jde o postupy uzavírání, a ztěžuje tak vydávání inkasních příkazů; |
|
5. |
vyzývá GŘ DEVCO, aby prioritně dokončilo zbývající operace z osmého a devátého ERF; |
Spolehlivost účetnictví
|
6. |
vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF na rozpočtový rok 2018 došel k závěru, že konečná roční účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2018 a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor; |
Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka
|
7. |
vítá výrok Účetního dvora, podle něhož jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2018, ve všech významných (materiálních) ohledech legální a správné; |
|
8. |
vyjadřuje rostoucí znepokojení nad záporným výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti výdajů, jelikož výdaje, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou zatíženy rostoucí významnou (materiální) mírou chyb; |
|
9. |
je hluboce znepokojen tím, že odhadovaná míra chyb se již druhý rok po sobě opět zvýšila na 5,2 % v případě výdajů schválených v účetní závěrce osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF (ve srovnání s 4,5 % v roce 2017, 3,3 % v roce 2016, 3,8 % v roce 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a 3 % v roce 2012); očekává, že Komise zváží důvody a podnikne nezbytné kroky ke zvrácení trendu rostoucí míry chyb; |
|
10. |
konstatuje, že míra chyb odhadovaná Účetním dvorem mohla částečně vzniknout v důsledku velmi vysoké pracovní zátěže z důvodu nedostatečného počtu zaměstnanců, zejména v případě delegací, které pracují v obtížných podmínkách; |
|
11. |
domnívá se, že při dosahování takové míry odhadovaných chyb je zásadní dále investovat do zvyšování povědomí a odborné přípravy pracovníků; vyzývá Komisi, aby nalezla způsob, jak vyřešit problém nedostatečného personálního obsazení, zejména v případě delegací, které pracují v obtížných podmínkách; |
|
12. |
konstatuje, že vystoupení Spojeného království z Unie neměla žádný dopad na finanční řízení ERF na rok 2018 a že účetní závěrka ERF za rok 2018 správně odráží stav procesu vystoupení; |
|
13. |
s velkým znepokojením bere na vědomí, že ze 125 platebních operací, které Účetní dvůr přezkoumal, bylo 51 (tj. 41 %) zatíženo chybami, a zejména že u 39 plateb s vyčíslitelnými chybami se v devíti případech (23 %) jednalo o konečné transakce schválené po provedení všech kontrol ex ante; vyzývá Komisi, aby podstatně zlepšila legalitu a správnost operací a zajistila, aby byly řádně prováděny kontroly ex ante; |
|
14. |
konstatuje, že uvolněné prostředky z projektů v rámci desátého ERF, které jsou převedeny do výkonnostní rezervy jedenáctého ERF, nezpůsobí s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie žádné finanční problémy a že výpočet dopadu na příspěvek každého členského státu bude úměrný jejich původnímu příspěvku do ERF; |
|
15. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že navzdory na sebe navazujícím nápravným akčním plánům provedeným GŘ DEVCO je typologie zjištěných chyb do značné míry podobná jako v předchozích letech, tj. nedostatek základních podkladů (36,6 %), závažné nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (27,1 %), výdaje, které nebyly uplatněny (22,7 %), míra zbytkových chyb (RER) přizpůsobená na základě studie GŘ DEVCO týkající se RER (5,4 %), nezpůsobilé výdaje (4,3 %) a další typy chyb (3,9 %), nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze strany příjemců a nezpůsobilé výdaje; |
|
16. |
konstatuje, že chyby se týkaly spíše operací souvisejících s programovými odhady, granty a dohodami o přiznání příspěvku s mezinárodními organizacemi a dohodami o přiznání příspěvku s národními agenturami Unie pro spolupráci než jiných nástrojů podpory; |
|
17. |
je touto opakující se situací hluboce znepokojen, a to i přes následné plány nápravných opatření, které zavedlo GŘ DEVCO, a to zejména v případech, kdy vyčíslitelné chyby poukazují na nedostatky v kontrolách prováděných mezinárodními organizacemi; naléhavě vyzývá Komisi, aby nepodceňovala závažnost těchto chyb, které by mohly poukazovat na nesrovnalosti, jako jsou podvody, a aby urychleně řešila výše uvedené opakující se nedostatky, aby jasně informovala o konkrétních problémech, které se vyskytly při provádění akčního plánu, a aby v případě potřeby řádně spolupracovala s Účetním dvorem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“); |
Účinnost systémů monitorování a věrohodnosti
|
18. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Komise měla dostatek informací k tomu, aby vyčíslitelným chybám mohla předejít, odhalit je a opravit před validací a přijetím výdajů, a že kdyby tyto dostupné informace využila, míra chyb by byla oproti zaznamenané míře chyb o 1,3 procentního bodu nižší; dále zdůrazňuje, že některé operace zatížené chybami, jež představují 1,1 procentního bodu, externí auditoři neodhalili; |
|
19. |
očekává, že GŘ DEVCO bude důslednější, pokud jde o využívání dostupných informací v oblasti řízení a řádného fungování komplexního kontrolního systému (kontroly ex ante a externí audit nebo ověřování výdajů); zdůrazňuje, že je důležité, aby GŘ DEVCO neustále usilovalo o zlepšení provádění svých preventivních kontrol, a vyzývá je, aby tak činilo, a zaměřovalo se přitom zejména vysoce rizikové oblasti, které souvisejí s finančními prostředky podléhající nepřímému řízení prostřednictvím mezinárodních organizací a rozvojových agentur a granty podléhající přímému řízení; |
|
20. |
bere na vědomí sedmou studii GŘ DEVCO týkající se míry zbytkových chyb, jejímž výsledkem je míra zbytkových chyb o 0,85 % pod 2 % prahem významnosti, který stanovila Komise; konstatuje však, že již po několik let byla použitá metodika založena na několika málo kontrolách na místě zaměřených na operace i neúplné kontrole postupů zadávání veřejných zakázek, a vyzývá GŘ DEVCO, aby úzce spolupracovalo s Účetním dvorem s cílem zlepšit spolehlivost posuzování míry chyb; |
|
21. |
podotýká však, že z výsledků externích auditů operací provedených v oblastech „granty v rámci přímého řízení“ a „nepřímé řízení s příjemci“ vyplývá, že z celkového počtu grantů podrobených auditu bylo nezpůsobilými shledáno 4,64 % (v první zmíněné oblasti), respektive 3,77 % (v druhé oblasti), což nevedlo k vydání diferencovaných výhrad; žádá GŘ DEVCO, aby objasnilo logiku, kterou se v těchto dvou případech řídilo; |
|
22. |
připomíná, že výhrada je klíčovým prvkem ve struktuře zodpovědnosti, a je tudíž nástrojem prevence a transparentnosti ve struktuře řetězce GŘ DEVCO pro zajišťování věrohodnosti, který reflektuje přetrvávající výzvy nebo zbývající či vyskytnuvší se nedostatky, s nimiž se potýkají vedoucí delegací; |
|
23. |
vyzývá GŘ DEVCO, aby postupně posilovalo svůj řetězec věrohodnosti v souladu s novým souborem norem vnitřní kontroly a kladlo přitom větší důraz na individuální pravomoci a odpovědnost za úlohu při realizaci kontrol a na riziko podvodu; |
|
24. |
konstatuje, že studie míry zbytkových chyb se stala stavebním kamenem strategie GŘ DEVCO v oblasti posuzování rizik, kontroly a auditu a řetězce věrohodnosti, vyzývá však GŘ DEVCO k zajištění větší jednotnosti metodických norem používaných při posuzování míry zbytkových chyb a k tomu, aby v případě potřeby vedlo konzultace o těchto otázkách s Účetním dvorem; |
|
25. |
bere na vědomí různé přístupy, které používá Účetní dvůr a GŘ DEVCO, kdy Účetní dvůr se zaměřuje na probíhající operace nebo prozatímní míry chyb na úrovni plateb a GŘ DEVCO na uzavřené operace; domnívá se a zdůrazňuje, že tato dualita metodiky odhadu by neměla vést k nejednoznačné představě o legálnosti a správnosti operací, což by rovněž bránilo srovnatelnosti výsledků za několik let; |
|
26. |
očekává, že všechny zúčastněné strany se vyhnou konkurenčním zdůvodněním metodik hodnocení odhadované míry chyb, a poskytnou tak spolehlivý a realističtější obraz o situaci a zvýší důvěru a spravedlnost prováděné kontrolní činnosti i obecných kontrolních systémů; zdůrazňuje rovněž, že koncept odhadovaných rizikových částek při uzavření účtů, který byl použit v rámci různých forem zpráv, jako je výroční zpráva o činnosti GŘ DEVCO nebo výroční zpráva Komise o výkonnosti vedení, by měl být náležitě přezkoumán; |
|
27. |
vyzývá GŘ DEVCO, aby pokračovalo v úsilí o zlepšení účinného provádění svého kontrolního rámce a klíčových ukazatelů výkonnosti, zejména pokud jde o klíčový ukazatel výkonnosti č. 21 týkající se neoprávněných plateb, jimž předešly kontroly ex ante, a klíčový ukazatel výkonnosti č. 25 týkající se nezpůsobilých částek zjištěných externími audity; poznamenává, že k úhradě neoprávněně vyplacených částek byly vydány inkasní příkazy ve výši 18,22 milionu EUR; |
|
28. |
věří, že zacílení na vysoce rizikové oblasti související s finančními prostředky podléhající nepřímému řízení prostřednictvím mezinárodních organizací a rozvojových agentur a granty podléhající přímému řízení je klíčové a že je třeba, aby se tyto dvě oblasti působení zařadily mezi oblasti, s nimiž jsou spojena větší rizika; |
|
29. |
konstatuje, že v roce 2018 byly vydány dvě výhrady, zejména opakovaná výhrada k africkému mírovému projektu (APF), jež byla původně vydána v roce 2015, a to s ohledem na přetrvávající institucionální a řídicí nedostatky, přičemž africký mírový projekt není dostatečně účinný z hlediska ochrany legality a správnosti výdajů ERF; |
|
30. |
konstatuje, že v roce 2018 bylo provedeno 19 vyšetřování podvodů; |
Spolupráce s mezinárodními organizacemi, rozvojovými agenturami Unie a nevládními organizacemi
|
31. |
konstatuje, že platby z ERF na projekty realizované v rámci nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi a rozvojovými agenturami v roce 2018 činily 1074 milionů EUR a 201 milionů EUR (z toho 347 milionů EUR prostřednictvím Organizace spojených národů); konstatuje, že 2,6 miliardy EUR pocházelo ze souhrnného rozpočtu; |
|
32. |
se znepokojením konstatuje, že u operací s mezinárodními organizacemi má 33 z 61 operací, u nichž byl proveden audit, tj. 54 %, vyčíslitelné chyby, což představuje 62,5 % odhadované úrovně chyb za rok 2018; |
|
33. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že mezinárodní organizace opět nepředložily podpůrnou dokumentaci včas, což Komisi a Účetnímu dvoru znemožnilo provést audity důkladným způsobem; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby za účelem toho, aby Účetní dvůr mohl předkládat úplné a přesné údaje, posílila své úsilí při zajišťování včasných informací od dotčených mezinárodních organizací; |
|
34. |
se znepokojením konstatuje, že velký počet smluv ERF je uzavřeno s velmi omezeným počtem vnitrostátních rozvojových agentur, s čímž je spojeno riziko zpětného převádění politik Unie na národní úroveň v rozporu se zájmy větší integrace vnější politiky Unie; |
|
35. |
vyzývá Komisi, aby posílila a konsolidovala monitorování nabídkových řízení a postupů pro uzavírání smluv, aby se zabránilo jakémukoli riziku, že velmi malý počet veřejných nebo polosoukromých agentur monopolizuje významné podíly projektů ERF prováděných v rozvojových zemích a získá větší vliv na politiku Unie v oblasti rozvoje, spolupráce a sousedství, což by mohlo ohrozit nezávislost politiky Unie; vyzývá Komisi, aby posílila a rozšířila svou spolupráci i s dalšími veřejnými a soukromými subjekty, jako je několik nevládních organizací působících v oblasti rozvoje; |
|
36. |
doporučuje, aby Komise kladla větší důraz na podporu spolupráce ERF s mezinárodními organizacemi, rozvojovými agenturami Unie a nevládními organizacemi; vyjadřuje znepokojení nad neadekvátním a nedostatečným zviditelněním práce ERF na veřejnosti; |
|
37. |
připomíná, že subjekty pověřené prováděním fondů Unie musí obecně dodržovat zásady řádného finančního řízení a transparentnosti; zdůrazňuje, že každý subjekt musí plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie a jako podmínku pro získání finančních prostředků musí příslušné schvalující osobě, Účetnímu dvoru a úřadu OLAF udělit nezbytná práva a zajistit požadovaný přístup; |
|
38. |
vyzývá Komisi, aby:
|
Rozpočtová podpora Unie
|
39. |
konstatuje, že příspěvek ERF na činnosti v oblasti rozpočtové podpory dosáhl v roce 2018 celkem 881,9 milionu EUR, z čehož 858,6 milionu EUR představovalo nové závazky (se zeměpisným pokrytím 56 partnerských zemí, které představují 96 smluv o rozpočtové podpoře); konstatuje, že v případě zámořských zemí a území bylo prostřednictvím ERF vyplaceno 14 zemím 92,9 milionu EUR, což představuje 18 smluv o rozpočtové podpoře; |
|
40. |
s uspokojením konstatuje, že největším příjemcem rozpočtové podpory s podílem 41 % je subsaharská Afrika a že příslušné smlouvy se týkaly odolnosti státu a zakázek v oblasti nemovitostí; konstatuje rovněž, že podíl zemí s nízkými příjmy se zvýšil na 38 % v porovnání s 31 % v roce 2015 a že největšími příjemci rozpočtové podpory jsou země s nižšími středními příjmy s 47 % z celkových probíhajících závazků; |
|
41. |
připomíná, že rozpočtová podpora je investicí do veřejných politik a systémů partnerských zemí Unie a že mezi její hlavní zásady patří provádění reforem a podpora při dosahování cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že rozpočtová podpora Unie se řídí mezinárodními závazky v oblasti účinnosti rozvoje, které byly přijaty v Pusanu, jako je vlastní odpovědnost partnerských zemí, zaměření na výsledky, inkluzivnost a odpovědnost; |
|
42. |
konstatuje, že v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích jsou finanční prostředky vypláceny zejména formou pevných tranší; domnívá se však, že variabilní tranše by mohly přispět k prohloubení politiky a politického dialogu s partnerskými zeměmi o hlavních reformách, které je třeba provést; věří, že pravidla pro vyplácení prostřednictvím pevných a variabilních tranší by měla vycházet z výsledků a opírat se o dostatečné kvalitativní údaje, aby bylo možné posoudit dosažený pokrok; je toho názoru, že kritéria výkonnosti vyplácení jsou klíčovým faktorem při řízení činností rozpočtové podpory; |
|
43. |
vyzývá k důkladnému sledování a svědomitému politickému dialogu s partnerskými zeměmi, pokud jde o cíle, pokrok směrem k dohodnutým výsledkům a ukazatele výkonnosti; opětovně připomíná Komisi, aby lépe definovala a měřila očekávaný dopad na rozvoj, a zejména aby zlepšila kontrolní mechanismus s ohledem na chování přijímajícího státu, pokud jde o korupci a dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; zůstává hluboce znepokojen tím, jak může být využívána rozpočtová podpora Unie v přijímacích zemích, kde neexistuje žádná demokratická kontrola nebo kde je demokratická kontrola jen omezená; |
|
44. |
konstatuje mírný celkový pokles vnímání rizik v souvislosti s rozpočtovou podporou v roce 2018; zdůrazňuje však, že korupce, veřejné finance a rozvojová rizika jsou i nadále nejvýznamnější rizika a že u makroekonomických rizik byl zaznamenán rostoucí trend; |
|
45. |
podporuje důraz na pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti řízení veřejných financí, rozpočtové transparentnosti a demokratické kontroly a orgánů dohledu, a makroekonomickou podmíněnost v partnerských zemích s cílem optimalizovat rozvoj kapacit; vyzývá Komisi, aby systematicky sledovala provedené reformy a dosažené výsledky a prokázala, že rozpočtová podpora Unie účinně přispěla k rozvojovým programům samotných přijímajících zemí a posílila jejich demokratickou odpovědnost; |
|
46. |
poukazuje na to, že je třeba posílit vhodné nástroje monitorování, aby bylo možné posoudit, zda rozpočtová podpora přispěla ke zlepšení mobilizace domácích příjmů a souvisejících reforem; s uspokojením konstatuje, že mobilizace domácích příjmů v roce 2018 představovala 19 % hodnoty variabilních tranší (v porovnání se 3 % v roce 2014); vybízí GŘ DEVCO, aby ve svých zprávách o rozpočtové podpoře nadále poskytovalo pravidelné informace o využívání dohod o rozpočtové podpoře k mobilizaci domácích příjmů; |
|
47. |
vyzývá však GŘ DEVCO, aby ve svém politickém dialogu důsledně posuzovalo rizika spojená s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky ze strany právnických osob a s protiprávními finančními toky, která postihují zejména rozvojové země; vybízí GŘ DEVCO, aby posoudilo fiskální dopad a pomohlo definovat cíle zaměřené na investice; |
Rizika a výzvy související s poskytováním pomoci z ERF
|
48. |
hluboce se obává rizika, že ERF bude vtažen do financování cílů, které ho vzdálí od jeho hlavního poslání, tedy od zmírnění chudoby, a které jsou neslučitelné s jeho základními hodnotami a hrozí, že se znehodnotí to, co bylo dosud dosaženo dobrého; vnímá toto riziko odklonu od původního zaměření ERF se znepokojením a vyzývá Komisi, aby je zohlednila při vytváření projektů a programů v souladu se soudržností politik ve prospěch rozvoje; vyzývá Komisi, aby vybrala budoucí programy pomoci v souladu se základními hodnotami ERF a aby zvážila zrušení dotací na programy, které se od těchto hodnot odkloní; |
|
49. |
zdůrazňuje, že ERF by neměl přesahovat oblast své působnosti a že nová spojitost s novými výzvami by neměla ohrozit dosažení dalších rozvojových cílů; |
|
50. |
apeluje na Komisi, aby kladla větší důraz na zlepšení a zachování dobře fungujících programů pomoci; vyzývá Komisi, aby zajistila větší mediální pokrytí a viditelnost osvědčených postupů a úspěchů; |
|
51. |
vyzdvihuje velká rizika pro udržitelnost, transparentnost a dobrou koordinaci, které se Unie snaží řešit prostřednictvím svého financování rozvojové pomoci v kontextu výrazného nárůstu počtu nových dárců a nových aktérů na scéně, jako je Rusko a Čína v Africe; vyzývá Komisi, aby usilovala o lepší sladění mezinárodní spolupráce s rozvojovými prioritami partnerských zemí; |
|
52. |
domnívá se, že vztah mezi migrací a rozvojovou pomocí je spolu s vazbou mezi bezpečností a rozvojem a vazbou mezi humanitární a rozvojovou oblastí jedním z nejdůležitějších, který je třeba řešit; uvědomuje si však, že budování míru a řešení základních příčin migrace představují základní aspekty udržitelného rozvoje; |
|
53. |
připomíná, že účinnost pomoci, odpovědnost partnerské země za výsledky rozvoje a opora ve správním rámci partnerských zemí jsou hlavní zásady, které je třeba pravidelně rozvíjet; zdůrazňuje dále, že řádná správa věcí veřejných, právní stát a dodržování lidských práv jsou pro účinnost pomoci nezbytnými předpoklady; vyzývá Komisi, aby dodržování zásad právního státu a lidských práv bylo stanoveno jako základní podmínky pro schválení finanční pomoci; |
|
54. |
zdůrazňuje, že udržitelnost je zásadně důležitá pro zvýšení celkové účinnosti rozvojové pomoci prostřednictvím soustavného sledování dopadů u všech způsobů poskytování pomoci; připomíná, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje kladou velký důraz na údaje a ukazatele, neboť důsledné monitorování je klíčem k účinné a operativní strategii; |
|
55. |
znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby do příští výroční zprávy o činnosti zahrnula strukturované posouzení dopadu činností ERF se zvláštním zaměřením na oblast lidských práv; |
|
56. |
žádá Komisi, aby provedla hodnocení dlouhodobých, stále probíhajících projektů financovaných z ERF podle jednotlivých zemí s cílem prokázat skutečný dopad desítky let trvajících investic Unie v místě určení a zjistit, jak tyto investice fakticky přijímajícím zemím pomohly v hospodářském, sociálním a udržitelném rozvoji; vyzývá Komisi, aby následně výsledky hodnocení zohlednila a omezila a/nebo ukončila další financování neúčinných projektů; |
|
57. |
domnívá se, že hlavní osou spolupráce při řízení plánovaných projektů delegací Unie by mělo být větší zaměření na místní malé a střední podniky, soukromý sektor a organizace občanské společnosti; zdůrazňuje, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti udržitelného rozvoje musí klíčovou úlohu při rozvoji místního hospodářství sehrát strategický dialog se soukromým sektorem a organizacemi občanské společnosti; |
|
58. |
domnívá se, že finanční inkluze a mikrofinancování jsou klíčovými faktory hospodářského a sociálního pokroku, které mají prokazatelný dopad na místní hospodářskou činnost a vytváření pracovních míst; s uspokojením konstatuje, že ERF podporují finanční začlenění v Africe prostřednictvím řady nástrojů (záručního fondu Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), nástroje pro sdílení rizik Nasira, fondu Huruma, projektu „Boost Africa“ a záručního fondu pro Afriku), přičemž důraz je mimo jiné kladen na poskytování mikroúvěrů znevýhodněným zemědělcům v Africe; odrazuje Komisi a další orgány Unie od zřizování nových nástrojů finanční pomoci a vybízí je naopak k tomu, aby zajistily větší viditelnost nástrojům finanční pomoci v příslušných oblastech jejich činnosti a v Unii; |
|
59. |
bere na vědomí výsledky auditu, který útvar interního auditu provedl ve věci koordinace mezi EK a ESVČ, a s uspokojením konstatuje, že z něj vyplývá, že koordinační činnosti mezi útvary Komise (GŘ DEVCO, Generálním ředitelstvím pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR) a Službou nástrojů zahraniční politiky (FPI)) a ESVČ jsou celkově účinné a účelné; důrazně však poukazuje na potřebu stanovit jednotný pohled na celkovou vnější pomoc Unie dané zemi a na potřebu posílit, v koordinaci s GŘ DEVCO a GŘ NEAR, hodnocení a řízení rizik s cílem vypracovat jednotný přístup k neodhadnutelným záležitostem a ke strategii zmírňování dopadů; |
Účinnost nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro Afriku
|
60. |
konstatuje, že zdroje přidělené na nouzový svěřenský fond Evropské unie (European Union Trust Fund for Africa – EUTF) do konce roku 2018 dosáhly výše 4,2 miliardy EUR, z čehož 3,7 miliard EUR pocházelo z ERF a 489,5 milionů EUR od členských států a dalších dárců (Švýcarsko a Norsko); konstatuje, že v roce 2018 bylo provedeno 187 projektů; konstatuje, že do konce roku 2018 došlo k rozšíření společné iniciativy EU a IOM na ochranu a opětovné začlenění migrantů ze 14 na 26 afrických zemí; |
|
61. |
připomíná, že Evropský parlament pravidelně vyjadřuje stanovisko, že Komise by měla zajistit, aby každý svěřenský fond, který byl zřízen jako nový nástroj pro rozvoj, byl vždy v souladu s celkovou strategií a cíli rozvojové politiky Unie, tj. se snižováním a vymýcením chudoby, a že musí zejména zajistit, aby bezpečnostní zájmy evropských zemí nepřevažovaly nad potřebami obyvatel, kteří jsou příjemci pomoci; vybízí Komisi, aby zvážila omezení finanční pomoci těm projektům EUTF, které se od těchto cílů odklánějí; |
|
62. |
zdůrazňuje, že EUTF musí řešit základní příčiny destabilizace, nuceného vysídlování a nelegální migrace podporou odolnosti, ekonomických příležitostí, rovných příležitostí, bezpečnosti obyvatelstva a lidského a sociálního rozvoje; poukazuje na proměnlivost hlavních příčin nelegální migrace, a že jejich vnímání je třeba důsledně upravovat a jejich znaky analyzovat, aby bylo možné lépe koncipovat základní principy a přidanou hodnotu zásahů jednotlivých projektů a lépe prezentovat dosažené výsledky; |
|
63. |
konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že EUTF je flexibilním nástrojem pro poskytování pomoci v oblastech, jako jsou zajišťování potravin, vzdělávání, zdraví, bezpečnosti a udržitelného rozvoje, ale vzhledem k nebývalým výzvám, jimž čelí, měl být koncipován s větším důrazem na konkrétní cíle, jelikož ty považuje Účetní dvůr za příliš obecné na to, aby mohly účinně sloužit k řízení činnosti v afrických regionech a k měření dopadu; |
|
64. |
se znepokojením konstatuje, že na četné obavy Účetního dvora (1) a autorů jedenáctého hodnocení ERF v polovině období, pokud jde o EUTF, většinou nebylo reagováno; opakuje své znepokojení, pokud jde o:
domnívá se, že s ohledem na tato zjištění je přidaná hodnota EUTF velmi pochybná; |
|
65. |
připomíná, že většina finančních prostředků fondu pochází z ERF, což nevyhnutelně znamená, že rozvojová pomoc není poskytována na rozvojové plány partnerských zemí Unie, nýbrž na krátkodobé cíle unijní migrační politiky, což je v rozporu s Lisabonskou smlouvou a Pařížskou deklarací o účinnosti pomoci; poukazuje na to, že EUTF je více nástrojem, který se soustředí na projekty přinášející rychlá řešení, jejichž cílem je zastavit smíšené migrační toky, namísto toho, aby řešil dlouhodobé příčiny migrace v souladu se zásadami rozvojové pomoci; |
|
66. |
zdůrazňuje, že shromáždění zdrojů z ERF, rozpočtu Unie a od jiných dárců do svěřenských fondů by nemělo vést k tomu, že se peníze vyhrazené na rozvojovou politiku a politiku spolupráce nedostanou ke svým obvyklým příjemcům nebo nebudou sloužit svým původním cílům; kritizuje v tomto ohledu skutečnost, že ačkoliv příspěvky Unie budou do EUTF směřovat zejména prostřednictvím zdrojů oficiální rozvojové pomoci, EUTF na rozvojové cíle výlučně zaměřen není; poukazuje na to, že tematická složka týkající se řízení migrace získala v roce 2018 největší podíl finančních prostředků, přičemž vzrostla ze 17,3 % (v roce 2016) na 30,8 % prostředků EUTF (v roce 2018); |
|
67. |
konstatuje, že kromě navýšení prostředků na řízení migrace ve všech schválených projektech EUTF se finanční prostředky stále častěji přidělují severoafrickým zemím, přičemž jejich podíl v rámci celkových finančních prostředků na řízení migrace vzrostl z 23 % (v roce 2016) na 52 % (v roce 2018); vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli je cílem Unie podporovat z EUTF přednostně „zranitelné a marginalizované obyvatele“, 55 % finančních prostředků ze složky na řízení migrace bylo v roce 2017 přiděleno na projekty, jejichž cílem bylo „omezit nelegální migraci a odrazovat od ní prostřednictvím jejího omezování a kontroly“; varuje, že využívání rozvojové pomoci jako prostředku k řešení migrace a bezpečnostních problémů ohrožuje nejen rozvojové priority Unie, ale může vést i k větší chudobě a nestabilitě, které obyvatele nutí k opouštění svých komunit; vybízí v tomto ohledu Komisi, aby zvážila omezení nebo zrušení poskytování finanční pomoci na projekty EUTF, které nerespektují dlouhodobou rozvojovou politiku Unie; |
|
68. |
připomíná, že partnery pro účinnou rozvojovou politiku jsou regionální a místní orgány, organizace občanské společnosti, nevládní organizace a soukromý sektor a že pro stanovení společných strategií a priorit je nezbytný neustálý dialog s vnitrostátními orgány a místními komunitami; vyzývá Komisi, aby zajistila, že z ERF a rozpočtu Unie se nebudou prostřednictvím EUTF financovat projekty vládních a vojenských milic, které jsou zapojené do vážného porušování lidských práv, zejména v zemích, jako je Libye a Súdán; |
|
69. |
připomíná, že finanční prostředky na tento fond pocházející z rozpočtových položek na rozvoj nesmí být používány na bezpečnostní opatření, která ohrožují práva migrantů; vyzývá Komisi k poskytnutí konkrétních záruk, aby prováděcí orgány nevyužívaly projekty EUTF související s migrací k porušování základních lidských práv migrantů a aby tyto projekty v dlouhodobém horizontu nepřispívaly k destabilizaci zemí a subregionů, jak na to stále více upozorňují nevládní organizace a místní obyvatelé v severním Nigeru; zdůrazňuje, že do programového základu projektů v rámci tohoto fondu musí být začleněna lidská práva a tyto projekty musí přispívat k prosazování lidských práv v dotčených zemích; |
|
70. |
vyzývá Komisi, aby do svých dohod o přiznání příspěvku uzavřených s prováděcími partnery (agenturami OSN, agenturami pro rozvoj členských států) zahrnula jasné a transparentní doložky o lidských právech, aby nedocházelo k situacím, kdy by Unie mohla nepřímo financovat projekty, které porušují lidská práva; v této souvislosti poukazuje na projekt „Propojení Eritreje a Etiopie prostřednictvím obnovy hlavních dopravních tepen v Eritreji“, který je financován z EUTF a řízen Úřadem OSN pro projektové služby a z něhož čerpají finanční prostředky eritrejské státní stavební společnosti využívající nucenou práci zprostředkovanou státními úřady; |
|
71. |
žádá Komisi, aby zajistila, aby se na pracovištích projektů spolufinancovaných Unií v souladu s mezinárodním a unijním právním rámcem nepoužívala nucená práce a otroctví; doporučuje, aby Komise zavedla transparentní a přísný systém monitorování projektů spolufinancovaných Unií, který by měl zahrnovat postup pro anonymní stížnosti a navazující opatření; |
|
72. |
je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že některé projekty se zabývají podobnými potřebami jako jiné nástroje Unie, čímž vzniká riziko zdvojení dalších forem unijní podpory; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost tomu, aby její činnosti byly soudržné a koordinované s programy regionálního rozvoje a aby maximalizovaly účinek a účinnost celosvětové pomoci s cílem zajistit, aby se hlavní pozornost zaměřila na rozvoj, a nikoli na kontrolu a bezpečnost hranic na úkor migrantů; |
|
73. |
konstatuje, že Komise uznává potřebu dalšího posilování společného monitorovacího systému; vítá přijetí souboru 41 společných ukazatelů výstupu v druhém čtvrtletí roku 2018, jakož i zavedení technické pomoci; konstatuje, že na základě tří operačních složek EUTF pro Afriku se usiluje o lepší vymezení konkrétních cílů a východisek na úrovni projektu; |
|
74. |
domnívá se, že má-li se zajistit lepší komunikace mezi Komisí, Evropským parlamentem a členskými státy, pokud jde o provádění EUTF a dostatečné informování veřejnosti, dohled a audit jejich činností a výkonnosti, je zapotřebí náležité péče; vyzývá Účetní dvůr, aby uvažoval o auditu dopadu provádění EUTF pro Afriku na rozvojovou politiku Unie, a to jak z hlediska rozpočtu, tak z hlediska výsledků; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vyvodila z auditu závěry a zajistila, aby byly projekty EUTF, které nebyly účinně prováděny, ukončeny nebo výrazně omezeny; |
Africká struktura pro mír a bezpečnost
|
75. |
se znepokojením konstatuje, že Africká struktura pro mír a bezpečnost (African Peace and Security Architecture (APSA)) trpí silnou závislostí na vnějších finančních zdrojích (kvůli nízkému příspěvku členských států do mírového fondu a omezeným dodatečným finančním prostředkům, které struktura APSA získává z alternativních zdrojů financování); |
|
76. |
uznává, že ESVČ a Komise čelí v Africe velmi složitým situacím s četnými politickými a provozními problémy a omezeními v mnoha oblastech, zejména pokud jde o spolupráci hlavních zúčastněných stran, financování a fungování orgánů a politickou vůli zasáhnout, předcházet konfliktům a zvládat je; |
|
77. |
vyjadřuje politování nad tím, že nedostatek odpovědnosti na africké straně a finanční neudržitelnost spolu s vysokou závislostí na dárcích a mezinárodních partnerech vede k operačním problémům; vyzývá Komisi, aby podporovala odpovědnost Africké unie za strukturu APSA v zájmu dosažení větší finanční nezávislosti a přeorientovala podporu Unie tak, aby se soustředila nikoli na hrazení provozních nákladů, ale na podporu opatření k budování kapacit; |
|
78. |
vyjadřuje politování nad tím, že podpora Unie měla dosud na strukturu APSA jen malý dopad a vyžaduje změnu zaměření a že především jen přispívá na základní provozní náklady APSA, přičemž tato struktura je už po mnoho let silně závislá na podpoře dárců; |
|
79. |
je vážně znepokojen nedostatky monitorovacích systémů, pokud jde o jejich schopnost poskytovat odpovídající údaje o výsledcích činností; žádá Komisi, aby zlepšila kapacitu systému hodnocení, pokud jde o hodnocení činností a výsledků, aby mohl jasně prokazovat, že příspěvky Unie mohou ve většině případů souviset s konkrétními a pozitivními dopady na mír a bezpečnost v dané lokalitě; žádá útvary Komise, aby zahájily monitorovací misi zaměřenou na výsledky a co nejdříve podaly zprávu Evropskému parlamentu; |
|
80. |
s ohledem na výše uvedené obavy doporučuje Komisi, aby zvážila zrušení přidělování veškerých finančních prostředků pro strukturu APSA; |
Plán vnějších investic a EFSD
|
81. |
připomíná vytčený finanční cíl, jímž je mobilizovat 44 miliard EUR v rámci investic; konstatuje, že Unie vyčlenila 2,2 miliardy EUR na 94 projektů kombinovaného financování v rámci EFSD (1. pilíř plánu vnějších investic) a 1,54 miliardy EUR na záruky EFSD u 28 investičních programů; |
|
82. |
vyzývá GŘ DEVCO, aby dále zlepšovalo informovanost o možnostech mobilizace finančních prostředků, které nabízí plán vnějších investic, a to přilákáním investic soukromého sektoru do rozvojových partnerství; připomíná však, že by zvláštní pozornost měla být věnována nejen doplňkovosti plánu vnějších investic, ale také kritériím, která jsou v jeho rámci uplatňována, aby se zabránilo jakémukoli odklonu finančních prostředků určených na rozvoj ve prospěch soukromých investorů nebo cílů či za účelem sledování soukromých zájmů či soukromého zisku; |
|
83. |
konstatuje, že Unie vyčlenila prostřednictvím 21 projektů kombinovaného financování 547 milionů EUR v subsaharské Africe, což by mělo uvolnit 4 miliardy EUR na dopravu, energetiku, soukromý sektor a zemědělství; vyjadřuje svou podporu prosazování místního rozměru kombinovaného financování; |
|
84. |
poukazuje na to, že regionální spolupráce Unie byla hlavním zdrojem finančních příspěvků na projekty v oblasti řízení biologické rozmanitosti a hospodaření s lesními zdroji a hrála klíčovou úlohu při zachování 16 chráněných oblastí v regionu střední a západní Afriky; |
|
85. |
vyzývá Komisi, aby se více zaměřila na šíření informací o úspěšně prováděných projektech a aby zvýšila povědomí veřejnosti o investicích Unie do celosvětového udržitelného rozvoje; |
Investiční nástroj AKT pod správou EIB
|
86. |
vyzývá EIB, aby dále podporovala rozvoj místního soukromého sektoru jakožto klíčové hnací síly udržitelnosti a odolnosti, aby podporovala základní sociální a ekonomickou infrastrukturu, jež je v bezprostředním zájmu příjemců, a aby hledala nové místní a regionální partnery ve specifické oblasti mikrofinancí; vybízí EIB, aby zvýšila míru doplňkovosti na základě lepšího odůvodňování toho, jak jsou prostředky využity; |
|
87. |
vyzývá EIB, aby zvýšila úsilí a přijala vhodná opatření s cílem propagovat lepší nástroje EIB v zemích, kde bude dopad investic EIB vyšší; |
|
88. |
vítá příspěvek Unie na úvěrové linky v rámci mikrofinancování realizovaný prostřednictvím investičního nástroje AKT ve výši 139 milionů EUR, jehož výsledkem by mělo být přibližně 26 300 úvěrů pro mikropodniky a jednotlivce; |
|
89. |
je přesvědčen o nezbytnosti toho, aby EIB soustavně investovala čas do politiky náležité péče v kombinaci s nástroji pro hodnocení výsledků s cílem lépe poznat profil finančních zprostředkovatelů a příjemců a přesněji vyhodnocovat dopad projektů na konečné příjemce; |
Budoucnost vztahů mezi Unií a Afrikou
|
90. |
bere na vědomí probíhající úvahy o připravované dlouhodobé strategii a partnerství mezi Unií a Afrikou a o současném využití této příležitosti k tomu, aby se zvýšila účinnost způsobů poskytování pomoci; domnívá se, že je třeba posunout tradiční vztah založený na pomoci směrem k větší strategičnosti a sjednocenosti; |
|
91. |
vyzývá Komisi, aby ve vztahu k našim partnerům rozvinula přístup „více za více“, čímž bude možno uzpůsobit naši pomoc tomu, jak třetí země dodržují demokratická práva, zásady právního státu, mezinárodní úmluvy atd.; |
|
92. |
zdůrazňuje, že by ERF měly být začleněny do rozpočtu Unie, jak již bylo stanoveno v usneseních Parlamentu a v návrhu nového víceletého finančního rámce na období 2021–2027, aby se předešlo rozpočtové roztříštěnosti; poukazuje na to, že začleněním ERF do rozpočtu se zlepší schopnost orgánu příslušného k udělení absolutoria kontrolovat, jakým způsobem jsou unijní prostředky mimo Unii vynakládány. |
(1) Zvláštní zpráva 32/2018 „Nouzový svěřenský fond Evropské unie: je pružný, ale není dostatečně zacílený“