Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Řecka na rok 2012

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[2],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[3],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za účelem posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)       Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[4], které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)       Dne 12. července 2011 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Řecka na rok 2011.

(4)       Dne 23. listopadu 2011 přijala Komise druhou roční analýzu růstu, která zahájila druhý evropský semestr integrované koordinace politiky ex ante vycházející ze strategie Evropa 2020.

(5)       Dne 2. března 2012 potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, obnovy běžného poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(6)       Dne 2. března 2012 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(7)       Dne 12. dubna 2012 předložilo Řecko svůj národní program reforem na rok 2012 a neúplné informace o svých rozpočtových plánech. Řecké orgány se vyzývají, aby předložily úplný soubor standardních tabulek požadovaných v rámci preventivní části Paktu o stabilitě a růstu.

(8)       Dne 21. února 2012 se Euroskupina dohodla na druhém programu hospodářské korekce pro Řecko. Provádění hospodářské politiky popsané v memorandu o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky přispěje ke snížení veřejného dluhu Řecka do roku 2020 na 117 % HDP. Bylo dohodnuto, že kromě částek přislíbených v prvním programu financování přispěje oficiální sektor do roku 2014 na program finančními prostředky ve výši 130 miliard EUR.

(9)       Uvolnění plateb je podmíněno dodržením kvantitativních kritérií výkonnosti a pozitivním hodnocením pokroku dosaženého s ohledem na politická kritéria stanovená v rozhodnutí Rady 2011/734/EU ze dne 12. července 2011 (pozměněném dne 8. listopadu 2011 a dne 13. března 2012) a memorandu o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky, které bylo podepsáno dne 14. března 2012.

(10)     Dne 19. března 2012 byla prostřednictvím Evropského nástroje finanční stability (EFSF) Řecku vyplacena první splátka (5,9 miliardy EUR) z první tranše (14,5 miliardy EUR) nového programu financování. Řecko rovněž obdrželo 1,6 miliardy EUR od Mezinárodního měnového fondu. Do května 2012 Řecko obdrželo v rámci prvního a druhého programu financování od oficiálního sektoru 147,5 miliardy EUR.

(11)     V letech 2010 a 2011 dosáhlo Řecko částečného pokroku směrem k dosažení ambiciózních cílů programu hospodářské korekce. Naplňování brzdilo několik faktorů: politická nestabilita, sociální nepokoje a otázky administrativní kapacity a zejména recese, která byla mnohem hlubší, než se původně předpokládalo. Důležité fiskální cíle nebyly splněny, což v průběhu let 2010 a 2011 vedlo k přijetí dalších konsolidačních opatření. Řecko však dosáhlo podstatného snížení schodku veřejných financí: z 15,8 % HDP v roce 2009 na 9,1 % v roce 2011.

(12)     Dne 18. dubna 2012 přijala Komise sdělení s názvem Obnova růstu v Řecku, ve kterém zdůraznila pozitivní dopady, které by úplné a účinné provedení programu hospodářské korekce mohlo mít díky tomu, že položí základy pro růst, investice a sociální obnovu. Ve sdělení se připomíná, že Řecko může čerpat sílu a konkrétní podporu ze svého členství v Evropské unii a v eurozóně. Dále zdůrazňuje, že reformy stanovené v druhém programu hospodářské korekce mají obnovit potenciál řecké ekonomiky z hlediska růstu a vytváření pracovních míst a vytvářet spravedlivější společnost. Popisuje masivní finanční podporu, která je Řecku poskytována, a vyzdvihuje ochotu partnerů Řecka, zejména pak Komise, hledat způsoby, jak prostřednictvím rychlých opatření a podpory ze strany EU maximalizovat účinek opatření, která mají být přijata jako první.

(13)     Hospodářská krize a následná opatření k fiskální konsolidaci ovlivňují schopnost Řecka naplňovat cíle strategie Evropa 2020, zejména sociálně orientované cíle. Nicméně strukturální reformy, zejména reformy na trhu práce, liberalizace některých odvětví a řada opatření na zlepšení podnikatelského prostředí pomohou podpořit hospodářskou soutěž, zvýšit produktivitu a zaměstnanost a snížit výrobní náklady, a tak ve střednědobém výhledu přispět ke zvýšení zaměstnanosti a omezení chudoby a sociálního vyloučení. Navzdory hospodářské krizi Řecko pokračovalo v úsilí o dosažení environmentálních cílů strategie Evropa 2020.

(14)     Probíhá změna strategické orientace strukturálních fondů s důrazem na podporu zaměstnanosti mládeže a konkurenceschopnosti (zejména malých a středních podniků). Nová opatření posilují kroky v oblasti pasu zaměstnanosti, odborné přípravy a odborné kvalifikace a přístupu k financím pro malé a střední podniky.

(15)     Řecko přijalo v rámci Paktu euro plus řadu závazků. Tyto závazky a provádění závazků prezentovaných v roce 2011 souvisejí s podporou zaměstnanosti, zlepšováním konkurenceschopnosti a dále posílením udržitelnosti veřejných financí a finanční stability,

DOPORUČUJE, aby Řecko:

provedlo opatření stanovená v rozhodnutí Rady 2011/734/EU ze dne 12. července 2011 pozměněném dne 8. listopadu 2011 a dne 13. března 2012 a memorandu o porozumění o zvláštních podmínkách hospodářské politiky, které bylo podepsáno dne 14. března 2012.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda/předsedkyně

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               COM(2012) 307 final.

[3]               P7_TA(2012)0048 a P7_TA(2012)0047.

[4]               Rozhodnutí Rady 2012/238/EU ze dne 26. dubna 2012.