STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 25. března 2022

k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 549/2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

(CON/2022/12)

(2022/C 218/02)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 3. ledna 2022 žádost Evropského parlamentu a dne 28. ledna 2022 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 549/2013 a zrušuje jedenáct právních aktů v oblasti národních účtů (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 127 odst. 2 Smlouvy a článkem 3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“), neboť navrhované nařízení se dotýká pravomoci ECB podle článku 5 statutu ESCB shromažďovat nezbytné statistické informace pro zajištění plnění úkolů, kterými je pověřen Evropský systém centrálních bank (ESCB), a podle potřeby podporovat harmonizaci pravidel a postupů, kterými se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů v oblastech její působnosti. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1.

ESCB a Evropský statistický systém (ESS) úzce spolupracují s cílem minimalizovat zpravodajskou zátěž a zaručit soudržnost nezbytnou pro tvorbu evropské statistiky (2). Spolupráce mezi ESCB a ESS se dále řídí příslušnými dohodami mezi ESCB a ESS, jako je memorandum o porozumění o spolupráci mezi členy ESCB a ESS (3), které se týká oblastí sdílené odpovědnosti nebo společného zájmu, tj. platební bilance, finanční statistiky, vládní finanční statistiky, makroekonomické statistiky a národních účtů. Přestože členové ESCB a ESS plní své vlastní statistické povinnosti podle samostatných právních rámců (4), vzhledem k vzájemné závislosti statistického rámce ESCB a ESS jsou změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5) (dále jen „nařízení o ESA 2010“) relevantní pro statistickou zpravodajskou povinnost v rámci ESCB, zejména v oblastech jejich sdílené odpovědnosti nebo společného zájmu (6). Na nařízení o ESA 2010 se navíc odkazuje v různých právních aktech statistického právního rámce ECB. Změny nařízení o ESA 2010 proto mohou mít důsledky pro statistický právní rámec ECB.

1.2.

ECB jakožto tvůrce a uživatel evropské statistiky obecně vítá navrhovanou změnu nařízení o ESA 2010, neboť je krokem na cestě k dalšímu zlepšení kvality národních účtů. Vzhledem k tomu, že nařízení o ESA 2010 tvoří jádro makroekonomických evropských statistik, plní zásadní úlohu pro různé úkoly ECB a Eurosystému, jako je analýza měnové politiky a příprava hospodářských a fiskálních projekcí (7).

1.3.

ECB vítá posílení soudržnosti údajů, které navrhované nařízení zavádí v různých tabulkách vykazovaných v rámci programu předávání údajů ESA 2010. Pro ECB jsou zároveň nezbytné úplné a včasné údaje z národních účtů, zejména za členské státy eurozóny. V tomto ohledu navrhovaný program předávání údajů ESA 2010 zajišťuje dobrou rovnováhu mezi včasností, úplností a konzistencí vykazovaných vnitrostátních údajů (8).

1.4.

ECB dále vítá skutečnost, že navrhované nařízení uvádí nařízení o ESA 2010 do souladu s revidovanou klasifikací individuální spotřeby podle účelu (9), neboť tím zajišťuje srovnatelnost údajů mezi zeměmi a zachovává jejich význam pro uživatele.

2.   Konkrétní připomínky: Příloha 2 navrhovaného nařízení

2.1.

ECB v obecné rovině souhlasí se změnami programu předávání údajů ESA 2010, které jsou obsaženy v příloze 2 navrhovaného nařízení, s výhradou následujících konkrétních připomínek.

2.2.

ECB vítá zakotvení dobrovolného předávání bleskových odhadů čtvrtletního hrubého domácího produktu (HDP) a zaměstnanosti (tabulka 1F), které se používají pro zveřejňování souhrnných ukazatelů eurozóny po skončení referenčního čtvrtletí (10). Tyto bleskové odhady mají pro ECB velký význam při analýze hospodářského růstu eurozóny a jeho základní dynamiky.

2.3.

Pokud jde o opětovné předávání čtvrtletních hlavních souhrnných ukazatelů národních účtů (tabulka 1Q) tři měsíce po referenčním čtvrtletí, může to podpořit konzistentnost mezi tabulkami a četností. V tomto ohledu ECB vybízí Komisi (Eurostat), aby přezkoumala dopad takového opětovného předávání vnitrostátních údajů na četnost a harmonogram zveřejňování čtvrtletních hlavních souhrnných ukazatelů HDP v eurozóně. Nové ustanovení by mohlo zejména umožnit, aby byly učiněny kroky ke zlepšení lhůty pro zveřejňování konečných údajů za eurozónu tak, aby k němu docházelo nejpozději 100 dnů po skončení referenčního čtvrtletí.

2.4.

ECB vítá, že orgánům a institucím Evropské unie budou předávány nové údaje o transakcích (tabulka 2 s ročními hlavními ročními souhrnnými ukazateli za vládní instituce a jejich subsektory), a vybízí Komisi (Eurostat), aby sestavila účty evropských institucí zařazených do sektoru vládních institucí, a to v plné spolupráci mezi postupem při nadměrném schodku a statistikou národních účtů. Spuštění nástroje NextGenerationEU je dalším důvodem pro přehodnocení a sestavení účtů evropských institucí s cílem zajistit spolehlivý statistický a analytický rámec.

2.5.

Příloha 2 navrhovaného nařízení zavádí nový požadavek, aby členské státy předávaly Komisi (Eurostatu) roční finanční účty podle sektorů (tabulka 6) a roční rozvahy finančních aktiv a závazků (tabulka 7) již čtyři měsíce po skončení roku. Výše uvedené položky, které budou podle navrhovaného nařízení každoročně vykazovány Komisi (Eurostatu), jsou rovněž zahrnuty v obecných zásadách Evropské centrální banky 2014/3/EU (ECB/2013/24) (11), podle nichž jsou centrální banky Eurosystému povinny ECB vykazovat čtvrtletní finanční účty. ECB tyto včasné čtvrtletní údaje každé čtvrtletí předává Komisi (Eurostatu) a tyto údaje jsou až na několik výjimek konzistentní s ročními údaji požadovanými podle navrhovaného nařízení.

2.6.

ECB a Komise (Eurostat) každé čtvrtletí společně sestavují a zveřejňují integrované účty eurozóny, které zahrnují finanční a nefinanční účty institucionálních sektorů eurozóny. Program předávání údajů ESA 2010 je základním statistickým zdrojem pro plnění tohoto úkolu. ECB proto obzvláště vítá skutečnost, že navrhované nařízení zachovává dostupnost čtvrtletních nefinančních účtů podle sektorů (tabulka 801) a čtvrtletních finančních účtů a rozvah vládních institucí (tabulka 27) za členské státy eurozóny 85 dnů po skončení referenčního čtvrtletí. Poskytování těchto včasných a spolehlivých čtvrtletních údajů je pro ECB vysokou prioritou.

2.7.

ECB uznává, že je důležité přizpůsobit statistiky Evropského systému účtů hospodářskému vývoji a novým požadavkům uživatelů. ECB proto pro účely analýzy politiky vybízí k úplnějšímu a povinnému vykazování statistik o investičních a fixních aktivech informačních a komunikačních technologií, případně v členění podle ekonomické činnosti. To se týká ročních (tabulka 1A) a čtvrtletních (tabulka 1Q) hlavních souhrnných ukazatelů národních účtů, kombinační klasifikace fixních aktiv podle ekonomické činnosti a podle aktiv (tabulka 20) a kombinační klasifikace tvorby hrubého fixního kapitálu podle ekonomické činnosti a aktiv (tabulka 22). ECB dále navrhuje do tabulky 1Q zahrnout povinné vykazování předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby a služeb a do rozvah nefinančních aktiv v tabulce 26 zahrnout alespoň dobrovolné vykazování zastavěné půdy.

---

(1)  COM(2021) 776 final.

(2)  Viz článek 2a nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).

(3)  Memorandum o porozumění o spolupráci mezi členy Evropského statistického systému a členy Evropského systému centrálních bank, 24. dubna 2013, k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(4)  Viz odstavec 3 stanoviska Evropské centrální banky CON/2011/44 ze dne 19. května 2011 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. C 203, 9.7.2011, s. 3). Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(6)  Viz odstavec 7 stanoviska CON/2011/44.

(7)  Viz odstavec 1 stanoviska CON/2011/44.

(8)  Příloha 2 navrhovaného nařízení, kterou se mění příloha B nařízení o ESA 2010.

(9)  Příloha 1 navrhovaného nařízení, kterou se mění příloha A nařízení o ESA 2010.

(10)  Bleskové odhady HDP se zveřejňují 30 a 45 dnů po skončení referenčního čtvrtletí. Bleskové odhady zaměstnanosti se zveřejňují 45 dnů po skončení referenčního čtvrtletí.

(11)  Obecné zásady Evropské centrální banky 2014/3/EU ze dne 25. července 2013 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (ECB/2013/24) (Úř. věst. L 2, 7.1.2014, s. 34).