<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-263/18</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62018CJ0263</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2019:1111">EU:C:2019:1111</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>15</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>15</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20191219">19. 12. 2019</DATE> – věc C‑263/18</HT></P><P><HT TYPE="SC">Nederlands Uitgeversverbond a Groep Algemene Uitgevers</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (velkého senátu)</P><P><DATE ISO="20191219">19. prosince 2019</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: nizozemština.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Řízení o předběžné otázce</KEYWORD><KEYWORD>Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2001/29/ES</KEYWORD><KEYWORD>Článek 3 odst. 1</KEYWORD><KEYWORD>Právo na sdělování veřejnosti</KEYWORD><KEYWORD>Zpřístupnění</KEYWORD><KEYWORD>Článek 4</KEYWORD><KEYWORD>Právo na rozšiřování</KEYWORD><KEYWORD>Vyčerpání</KEYWORD><KEYWORD>Elektronické knihy</KEYWORD><KEYWORD>Virtuální trh s <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>použitými<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="2018" ID="QE0001"/> elektronickými knihami</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑263/18,</P><P>jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím rechtbank Den Haag (soud v Haagu, Nizozemsko) ze dne <DATE ISO="20180328">28. března 2018</DATE>, došlým Soudnímu dvoru dne <DATE ISO="20180416">16. dubna 2018</DATE>, v řízení</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Nederlands Uitgeversverbond,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Groep Algemene Uitgevers</HT></P></PLAINTIFS><AGAINST>proti</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Tom Kabinet Internet BV,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Tom Kabinet Holding BV,</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Tom Kabinet Uitgeverij BV,</HT></P></DEFENDANTS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (velký senát),</P><P>ve složení K. Lenaerts, předseda, R. Silva de Lapuerta, místopředsedkyně, A. Arabadžev, A. Prechal, M. Vilaras, P. G. Xuereb, L. S. Rossi a I. Jarukaitis, předsedové senátů, E. Juhász, M. Ilešič (zpravodaj), J. Malenovský, C. Lycourgos a N. Piçarra, soudci,</P><P>generální advokát: M. Szpunar,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: M. Ferreira, vrchní radová,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20190402">2. dubna 2019</DATE>,</VISA></GR.VISA><GR.CONSID><CONSID><P>s ohledem na vyjádření předložená:</P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>za Nederlands Uitgeversverbond a Groep Algemene Uitgevers C. A. Alberdingk Thijmem, C. F. M. de Vries a S. C. van Velzem, advocaten,</P></ITEM><?PAGE NO="2"?><ITEM><P>za Tom Kabinet Internet BV, Tom Kabinet Holding BV a Tom Kabinet Uitgeverij BV T. C. J. A. van Engelenem a G. C. Leander, advocaten,</P></ITEM><ITEM><P>za belgickou vládu J.-C. Halleuxem a M. Jacobsem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za českou vládu M. Smolkem a J. Vláčilem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za dánskou vládu P. Ngo a M. S. Wolff, jakož i J. Nymann-Lindegrenem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za německou vládu M. Hellmannem, U. Bartlem, J. Möllerem a T. Henzem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za španělskou vládu A. Rubio Gonzálezem a M. A. Sampol Pucurullem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za francouzskou vládu D. Colasem a D. Segoinem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s F. De Lucou, avvocato dello Stato,</P></ITEM><ITEM><P>za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem, M. Figueiredem a T. Rendasem, jako zmocněnci,</P></ITEM><ITEM><P>za vládu Spojeného království S. Brandonem a Z. Lavery, jako zmocněnci, ve spolupráci s N. Saundersem, QC,</P></ITEM><ITEM><P>za Evropskou komisi J. Samnadda, jakož i A. Nijenhuisem a F. Wilmanem, jako zmocněnci,</P></ITEM></LIST></CONSID></GR.CONSID><GR.VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20190910">10. září 2019</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 2, čl. 4 odst. 1 a 2 a článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne <DATE ISO="20010522">22. května 2001</DATE> o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="167" PAGE.FIRST="10" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 167, s. 10</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Nederlands Uitgeversverbond (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>NUV<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>) a Groep Algemene Uitgevers (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>GAU<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>) na jedné straně a společnostmi Tom Kabinet Internet BV (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>společnost Tom Kabinet<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>), Tom Kabinet Holding BV a Tom Kabinet Uitgeverij BV na straně druhé ohledně poskytování on-line služby spočívající ve virtuálním trhu s <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>použitými<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/> elektronickými knihami.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Mezinárodní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) přijala v Ženevě dne <DATE ISO="19961220">20. prosince 1996</DATE> Smlouvu WIPO o právu autorském (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>WCT<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>), která byla schválena jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2000/278/ES ze dne <DATE ISO="20000316">16. března 2000</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="089" PAGE.FIRST="6" DATE.PUB="2000">Úř. věst. 2000, L 89, s. 6</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 11/33, s. 208) a ve vztahu k Evropské unii vstoupila v platnost dne <DATE ISO="20100314">14. března 2010</DATE> (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="032" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2010">Úř. věst. 2010, L 32, s. 1</REF.DOC.OJ>).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Článek 6 WCT, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>Právo na rozšiřování<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>Autoři literárních a uměleckých děl mají výlučné právo udílet svolení k zpřístupnění originálu nebo rozmnoženin svých děl veřejnosti prodejem nebo jiným převodem vlastnictví.<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Článek 8 této Smlouvy, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>Právo na sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>Bez újmy práv podle čl. 11 odst. 1 bodu ii), čl. 11bis odst. 1 bodů i) a ii), čl. 11ter odst. 1 bodu ii), čl. 14 odst. 1 bodu ii) a čl. 14bis odst. 1 Bernské úmluvy, mají autoři literárních a uměleckých děl výlučné právo udílet svolení k jakémukoli sdělování svých děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátovými prostředky, včetně zpřístupňování svých děl veřejnosti takovým způsobem, že každý může mít přístup k těmto dílům na místě a v čase podle své individuální volby.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Na diplomatické konferenci dne <DATE ISO="19961220">20. prosince 1996</DATE> byla přijata dohodnutá prohlášení týkající se WCT (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>dohodnutá prohlášení<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Dohodnutá prohlášení k článkům 6 a 7 uvedené smlouvy zní takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>Výrazy <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>rozmnoženiny<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="2018" ID="QE0013"/> a <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>originál a rozmnoženiny<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="2018" ID="QE0014"/>, použité v uvedených článcích jako předměty práva na rozšiřování a práva na pronájem podle zmíněných článků, se vztahují výlučně na trvalé rozmnoženiny, které lze uvádět do oběhu jako hmotné předměty.<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Unijní právo</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2001/29</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>V bodech 2, 4, 5, 9, 10, 15, 23 až 25, 28 a 29 odůvodnění směrnice 2001/29 je uvedeno:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><CONSID><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>(2)</NO.P><TXT>Evropská rada, která se sešla na Korfu ve dnech <DATE ISO="19940624">24.</DATE> a <DATE ISO="19940625">25. června 1994</DATE>, zdůraznila potřebu vytvoření obecného a pružného právního rámce na úrovni Společenství za účelem podpory rozvoje informační společnosti v Evropě. Tato skutečnost vyžaduje, mimo jiné, existenci vnitřního trhu pro nové výrobky a služby. Důležité právní předpisy Společenství k zajištění takového právního rámce již byly nebo v brzké době budou přijaty. Autorské právo a práva s ním související hrají v této souvislosti důležitou úlohu, jelikož ochraňují a podporují vývoj a uvádění nových výrobků a služeb na trh a také vytváření a využívání jejich tvůrčího obsahu.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(4)</NO.P><TXT>Větší právní jistota a vysoká úroveň ochrany duševního vlastnictví poskytovaná harmonizovaným právním rámcem týkajícím se autorského práva a práv s ním souvisejících podpoří podstatné investice do tvůrčí a inovační činnosti včetně síťové infrastruktury a povede tím k růstu a vyšší konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to jak v oblasti obsahu a informačních technologií, tak obecněji v široké škále průmyslových a kulturních odvětví. Tato skutečnost zajistí zaměstnanost a podpoří vytváření nových pracovních míst.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(5)</NO.P><TXT>Technologický rozvoj znásobil a zpestřil možnosti tvorby, výroby a využívání. I když není třeba nových způsobů pojetí ochrany duševního vlastnictví, je třeba přizpůsobit a doplnit současné právní předpisy týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby vhodně reagovaly na hospodářské skutečnosti, například na nové způsoby využívání.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><?PAGE NO="4"?><CONSID><NP><NO.P>(9)</NO.P><TXT>Jakákoliv harmonizace autorského práva a práv s ním souvisejících musí vycházet z vysoké úrovně ochrany, jelikož taková práva jsou pro duševní výtvory zásadní. Jejich ochrana napomáhá zajistit udržení a rozvoj tvořivosti v zájmu autorů, výkonných umělců, výrobců, spotřebitelů, kultury, průmyslu a široké veřejnosti. Duševní vlastnictví bylo proto uznáno za nedílnou součást vlastnictví.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(10)</NO.P><TXT>Mají-li autoři nebo výkonní umělci pokračovat ve své tvůrčí a umělecké činnosti, musí dostat za užití svého díla přiměřenou odměnu, stejně jako výrobci, mají-li tuto činnost financovat. Investice vyžadovaná[é] na produkci výrobků, jako jsou zvukové záznamy, filmy nebo multimediální výrobky, a služeb, jako jsou služby na požádání, jsou značné. Odpovídající právní ochrana [práv] duševního vlastnictví je nezbytná pro zajištění dostupnosti takové odměny a pro možnost uspokojivé návratnosti takové investice.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(15)</NO.P><TXT>Diplomatická konference konaná pod záštitou Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) v prosinci roku 1996 vedla k přijetí dvou nových smluv, <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>Smlouvy WIPO o autorském právu<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="2018" ID="QE0016"/> a <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>Smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="2018" ID="QE0017"/>, které se zabývají ochranou autorů a ochranou výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů. […] Tato směrnice rovněž slouží k provádění mnoha nových mezinárodních závazků.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(23)</NO.P><TXT>Tato směrnice by měla pokračovat v harmonizaci práva autora na sdělování veřejnosti. Tímto právem by se v širokém smyslu mělo rozumět veškeré sdělování veřejnosti nepřítomné v místě, ze kterého sdělování vychází. Toto právo by mělo zahrnovat jakékoli sdělování nebo přenos [jakýkoli přenos nebo další přenos] díla pro veřejnost po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání. Toto právo by nemělo zahrnovat žádné jiné úkony.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(24)</NO.P><TXT>Je třeba, aby právo na zpřístupnění předmětů ochrany uvedených v čl. 3 odst. 2 veřejnosti bylo chápáno tak, že zahrnuje veškeré úkony zpřístupňování takových předmětů ochrany veřejnosti nepřítomné v místě, ze kterého úkon zpřístupňování vychází, a že nezahrnuje žádné jiné úkony.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(25)</NO.P><TXT>Právní nejistota týkající se povahy a úrovně ochrany úkonů spojených s přenosem děl chráněných autorským právem a předmětů ochrany chráněných právy s ním souvisejícími, prováděným na požádání prostřednictvím sítě, by měla být vyřešena zavedením harmonizované ochrany na úrovni Společenství. Je třeba vysvětlit, že všichni nositelé práv uznaní [přiznaných] touto směrnicí by měli mít výlučné právo na zpřístupňování děl chráněných autorským právem nebo jakýchkoliv jiných předmětů ochrany prostřednictvím interaktivního přenosu na požádání veřejnosti. Takové interaktivní přenosy na požádání se vyznačují tím, že veřejnost má k takovým přenosům přístup z místa a v době, které si zvolí.</TXT></NP></CONSID><P>[…]</P><CONSID><NP><NO.P>(28)</NO.P><TXT>Ochrana autorského práva podle této směrnice zahrnuje výlučné právo na kontrolu distribuce díla, které je součástí hmotného předmětu. Prvním prodejem originálu díla nebo jeho rozmnoženin nositelem autorského práva ve Společenství nebo s jeho souhlasem je vyčerpáno právo na kontrolu dalšího prodeje tohoto předmětu ve Společenství. Toto právo by nemělo být vyčerpáno ve vztahu k originálu díla nebo k jeho rozmnoženinám prodaným nositelem autorského práva nebo s jeho souhlasem mimo Společenství. Práva na pronájem a půjčování pro autory byla stanovena ve směrnici [Rady] 92/100/EHS [ze dne <DATE ISO="19921119">19. listopadu 1992</DATE> o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících<?PAGE NO="5"?> s autorským právem (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="346" PAGE.FIRST="61" DATE.PUB="1992">Úř. věst. 1992, L 346, s. 61</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 17/01, s. 120)]. Právem na rozšiřování stanoveným v této směrnici nejsou dotčena ustanovení týkající se práv na pronájem a půjčování uvedená v kapitole I výše uvedené směrnice.</TXT></NP></CONSID><CONSID><NP><NO.P>(29)</NO.P><TXT>Otázka vyčerpání nevyvstává v případě služeb, a zejména v případě služeb on-line. Tato skutečnost se rovněž týká hmotné rozmnoženiny díla nebo jiného předmětu ochrany vyrobeného [pořízené] uživatelem takové služby se souhlasem nositele autorského práva. Otázka vyčerpání proto nevyvstává ani v případě pronájmu a půjčování originálu a rozmnoženin děl nebo jiných předmětů ochrany, které jsou svou povahou službami. Na rozdíl od CD-ROM nebo CD-I, kde je duševní vlastnictví součástí nosiče, jmenovitě položky zboží [který je zbožím], je ve skutečnosti každá on-line služba úkonem, který by měl podléhat schválení, pokud tak autorské právo nebo právo s ním související stanoví.<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/></TXT></NP></CONSID></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Článek 2 směrnice 2001/29, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>Právo na rozmnožování<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>Členské státy stanoví výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pro autory v případě jejich děl;</TXT></NP></ITEM></LIST><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Článek 3 této směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>Právo na sdělování děl veřejnosti a právo na zpřístupnění jiných předmětů ochrany veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>, v odstavcích 1 a 3 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy poskytnou autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí.</ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Práva uvedená v odstavcích 1 a 2 se nevyčerpají žádným sdělením veřejnosti nebo zpřístupněním veřejnosti podle tohoto článku.<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Článek 4 uvedené směrnice, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>Právo na rozšiřování<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>, zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Členské státy stanoví pro autory u originálů jejich děl nebo jejich rozmnoženin výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakoukoliv formu veřejného rozšiřování prodejem nebo jiným způsobem.</ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>Právo na rozšiřování se u originálu nebo rozmnoženin díla ve Společenství nevyčerpá s výjimkou případu, kdy je první prodej nebo jiný převod vlastnictví takového předmětu ve Společenství uskutečněn nositelem práv nebo s jeho souhlasem.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Článek 5 směrnice 2001/29, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>Výjimky a omezení<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>, v odstavci 1 uvádí:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>Dočasné úkony rozmnožení uvedené v článku 2, které jsou krátkodobé nebo příležitostné a tvoří nedílnou a podstatnou část technologického procesu a jejichž výhradním účelem je umožnit:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>přenos v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>oprávněné užití</TXT></NP></ITEM></LIST><P>díla nebo jiného předmětu ochrany a které nemají žádný samostatný hospodářský význam, jsou vyloučeny z práva na rozmnožování stanoveného v článku 2.<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Směrnice 2009/24/ES</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne <DATE ISO="20090423">23. dubna 2009</DATE> o právní ochraně počítačových programů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="111" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 111, s. 16</REF.DOC.OJ>), nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>Úkony podléhající omezení<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>, stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="004.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>1.</NO.PARAG><ALINEA><P>S výhradou ustanovení článků 5 a 6 zahrnují výlučná práva nositele práv ve smyslu článku 2 právo činit sám a právo udělovat svolení jinému k</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>jakékoliv formě veřejného šíření [rozšiřování], včetně pronájmu, jehož předmětem je původní počítačový program nebo jeho rozmnoženiny.</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA></PARAG><PARAG IDENTIFIER="004.002"><NO.PARAG>2.</NO.PARAG><ALINEA>První prodej rozmnoženiny počítačového programu ve Společenství provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je vyčerpáním práva na šíření [rozšiřování] této rozmnoženiny v rámci Společenství s výjimkou práva na kontrolu dalšího pronájmu počítačového programu nebo jeho rozmnoženin.<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/></ALINEA></PARAG></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Nizozemské právo</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Článek 1 Auteurswet (zákon o autorském právu) ze dne <DATE ISO="19120923">23. září 1912</DATE>, ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>zákon o autorském právu<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>), stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>Autorské právo je s výhradou zákonných omezení výlučným právem autora literárního, vědeckého nebo uměleckého díla nebo jeho právních nástupců ke sdělování a rozmnožování tohoto díla.<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Článek 12 odst. 1 zákona o autorském právu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>Sdělením literárního, vědeckého nebo uměleckého díla veřejnosti se rozumí:</P><P><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P>1°.</NO.P><TXT>sdělení rozmnoženiny celého díla nebo jeho části veřejnosti;</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>Článek 12b tohoto zákona zní takto:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>Byla-li rozmnoženina literárního, vědeckého nebo uměleckého díla poprvé uvedena na trh převodem vlastnického práva v některém z členských států Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, svým autorem nebo jeho právním nástupcem nebo s jeho souhlasem, nepředstavuje uvedení této rozmnoženiny na trh jiným způsobem, s výjimkou nájmu nebo půjčky, porušení autorského práva.<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Článek 13 uvedeného zákona stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>Rozmnožováním literárního, vědeckého nebo uměleckého díla se rozumí překlad, hudební skladba, filmová nahrávka nebo divadelní adaptace a v obecné rovině každá úprava nebo rozmnožení vcelku nebo po částech v pozměněné podobě, které nelze považovat za původní dílo.<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>V článku 13a téhož zákona je uvedeno:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>Za úkony rozmnožení literárního, vědeckého nebo uměleckého díla se nepovažují dočasné úkony rozmnožení, které jsou krátkodobé nebo příležitostné, tvoří nedílnou a podstatnou část technologického procesu a jejich výhradním účelem je umožnit:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>přenos v rámci sítě mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem nebo</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>oprávněné užití</TXT></NP></ITEM></LIST><P>díla a které nemají žádný samostatný hospodářský význam.<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/></P></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>Článek 16b odst. 1 zákona o autorském právu stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>Za porušení autorského práva k literárnímu, vědeckému nebo uměleckému dílu se nepovažuje rozmnožení, které se omezuje na několik rozmnoženin a slouží výhradně pro praxi, studium nebo užití ze strany fyzické osoby, která rozmnožení provede mimo rámec jakýchkoliv přímých či nepřímých obchodních zájmů, nebo si jej objedná pouze pro vlastní potřeby.<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Spor v původním řízení a předběžné otázky</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Několik vydavatelů pověřilo sdružení NUV a GAU, která se zabývají ochranou zájmů nizozemských vydavatelů, aby zajistili ochranu a dodržování autorských práv, která jim udělili nositelé těchto práv prostřednictvím výhradních licencí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Společnost Tom Kabinet Holding je jediným akcionářem společnosti Tom Kabinet Uitgeverij, která vydává knihy, elektronické knihy a databáze, a společnosti Tom Kabinet. Posledně uvedená společnost spravuje internetové stránky, na kterých dne <DATE ISO="20140624">24. června 2014</DATE> začala nabízet on-line službu spočívající ve virtuálním trhu s <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>použitými<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> elektronickými knihami.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20140701">1. července 2014</DATE> podala sdružení NUV a GAU na základě zákona o autorském právu proti společnostem Tom Kabinet, Tom Kabinet Holding a Tom Kabinet Uitgeverij návrh u soudce rechtbank Amsterdam (soud v Amsterodamu, Nizozemsko) příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, který se týkal této on-line služby. Rechtbank Amsterdam (soud v Amsterodamu) jejich návrh zamítl, jelikož měl za to, že existence porušení autorského práva není <HT TYPE="ITALIC">prima facie</HT> dostatečně pravděpodobná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Sdružení NUV a GAU podala proti tomuto rozhodnutí odvolání u Gerechtshof te Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu, Nizozemsko), který v rozsudku ze dne <DATE ISO="20150120">20. ledna 2015</DATE> uvedené rozhodnutí potvrdil a současně společnosti Tom Kabinet zakázal nabízet on-line službu umožňující prodej protiprávně stažených elektronických knih. Kasační opravný prostředek proti tomuto rozsudku nebyl podán.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>Od <DATE ISO="20150608">8. června 2015</DATE> společnost Tom Kabinet dosud nabízené služby pozměnila a nahradila je tzv. <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/><HT TYPE="ITALIC">Toms Leesclub</HT><QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/> (Tomův čtenářský klub, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>čtenářský klub<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/>), v jehož rámci vystupuje společnost Tom Kabinet jako obchodník s elektronickými knihami. Čtenářský klub svým členům po zaplacení určité finanční částky nabízí <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>použité<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/> elektronické knihy, které zakoupila společnost Tom Kabinet nebo které této společnosti bezplatně věnovali členové tohoto klubu. V posledně uvedeném případě musí členové klubu poskytnout odkaz ke stažení předmětné knihy a prohlásit, že si neponechali její rozmnoženinu. Společnost Tom Kabinet následně elektronickou knihu stáhne z internetových stránek obchodníka a umístí na ni vlastní digitální vodoznak, který potvrzuje, že se jedná o legálně pořízenou rozmnoženinu.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Původně bylo možné elektronické knihy dostupné ve čtenářském klubu koupit za pevně stanovenou cenu 1,75 eura za jednu elektronickou knihu. Po zaplacení si dotyčný člen mohl elektronickou knihu stáhnout z internetových stránek společnosti Tom Kabinet a následně ji této společnosti znovu prodat. Za členství ve čtenářském klubu platil každý člen měsíční příspěvek ve výši 3,99 eura. Za každou elektronickou knihu, kterou člen bezplatně poskytl, mu byla z příspěvku na další měsíc odečtena částka ve výši 0,99 eura.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Od <DATE ISO="20151118">18. listopadu 2015</DATE> již platba měsíčního příspěvku není podmínkou členství ve čtenářském klubu. Cena každé elektronické knihy je od té doby stanovena na 2 eura. Členové čtenářského klubu rovněž potřebují k nákupu elektronické knihy v rámci čtenářského klubu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>kredit<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/>, který lze získat tak, že tomuto klubu poskytnou za úplatu nebo bezplatně elektronickou knihu. Kredit si lze rovněž zakoupit při objednávce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Sdružení NUV a GAU podala u rechtbank Den Haag (soud v Haagu, Nizozemsko) žalobu, kterou se domáhala, aby bylo společnostem Tom Kabinet, Tom Kabinet Holding a Tom Kabinet Uitgeverij pod hrozbou uložení pokuty zakázáno porušovat autorská práva jejich členů tím, že zpřístupňují nebo rozmnožují elektronické knihy. Tato sdružení se zejména domnívají, že společnost Tom Kabinet se v rámci čtenářského klubu dopouští nepovoleného sdělování elektronických knih veřejnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>Předkládající soud v mezitímním rozsudku ze dne <DATE ISO="20170712">12. července 2017</DATE> konstatoval, že dotčené elektronické knihy musí být kvalifikovány jako díla ve smyslu směrnice 2001/29 a že nabídka společnosti Tom Kabinet za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, nepředstavuje sdělování těchto děl veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Předkládající soud nicméně uvedl, že není zřejmé, jak je třeba odpovědět na otázky, zda zpřístupnění elektronické knihy na dálku k časově neomezenému užívání prostřednictvím stažení a za úplatu může představovat rozšiřování ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, a zda tudíž může být právo na rozšiřování vyčerpáno ve smyslu čl. 4 odst. 2 této směrnice. Rovněž si klade otázku, zda se nositel autorského práva může v případě dalšího prodeje elektronické knihy na základě článku 2 uvedené směrnice bránit proti úkonům rozmnožování, které jsou nezbytné pro oprávněný přenos rozmnoženiny, u níž je právo na rozšiřování případně vyčerpáno, mezi následnými nabyvateli. Odpověď na tuto otázku podle předkládajícího soudu neplyne ani z judikatury Soudního dvora.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Za těchto podmínek se rechtbank Den Haag (soud v Haagu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><LIST TYPE="OTHER"><ITEM><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>1)</NO.P><TXT>Je třeba vykládat čl. 4 odst. 1 směrnice [2001/29] v tom smyslu, že se slovním spojením <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>u originálů jejich děl nebo jejich rozmnoženin […] jak[á]koliv form[a] veřejného rozšiřování prodejem nebo jiným způsobem<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="2018" ID="QE0041"/> ve smyslu tohoto ustanovení rozumí také zpřístupnění elektronických knih (tedy digitálních rozmnoženin knih chráněných autorským právem) na dálku k časově neomezenému užívání prostřednictvím stažení, a to za úplatu, z níž má nositel autorského práva obdržet odměnu odpovídající ekonomické hodnotě rozmnoženiny díla, jež mu patří?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>2)</NO.P><TXT>V případě, že odpověď na první otázku bude kladná, je právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin díla v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice [2001/29] vyčerpáno tím, že první prodej nebo jiný převod tohoto předmětu – pod nímž je zde nutno chápat zpřístupnění elektronických knih (tedy digitálních rozmnoženin knih chráněných autorským právem) na dálku k časově neomezenému užívání prostřednictvím stažení, a to za úplatu, z níž má nositel autorského práva obdržet odměnu odpovídající ekonomické hodnotě rozmnoženiny díla, jež mu patří – v Unii provede nositel práva nebo že se tento prodej či převod uskuteční s jeho souhlasem?</TXT></NP></ITEM><?PAGE NO="9"?><ITEM><NP><NO.P>3)</NO.P><TXT>Je třeba vykládat článek 2 směrnice [2001/29] v tom smyslu, že převod legálně pořízené rozmnoženiny, u které bylo vyčerpáno právo na rozšiřování, mezi následnými nabyvateli zakládá svolení k rozmnožování podle tohoto článku, je-li toto rozmnožování nezbytné pro legální užívání uvedené rozmnoženiny, a pokud ano, jaké podmínky v tomto ohledu případně platí?</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>4)</NO.P><TXT>Je třeba vykládat článek 5 směrnice [2001/29] v tom smyslu, že nositel autorského práva již nemůže bránit rozmnožování legálně pořízené rozmnoženiny, u které bylo vyčerpáno právo na rozšiřování, nezbytnému pro převod mezi následnými nabyvateli, a pokud ano, jaké podmínky v tomto ohledu případně platí?<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/></TXT></NP></ITEM></LIST></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K předběžným otázkám</HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K první otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, který mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší případně přeformulovat otázky, které jsou mu položeny. Úkolem Soudního dvora je totiž vyložit všechna ustanovení unijního práva, která vnitrostátní soudy potřebují pro rozhodnutí o sporech, které projednávají, i když tato ustanovení nejsou výslovně zmíněna v otázkách položených těmito soudy Soudnímu dvoru (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160913">13. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Rendón Marín</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑165/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:675">EU:C:2016:675</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Za tímto účelem může Soudní dvůr ze všech poznatků předložených vnitrostátním soudem, zejména pak z odůvodnění předkládacího rozhodnutí, vytěžit ty prvky unijního práva, které je s přihlédnutím k předmětu sporu v původním řízení třeba vyložit (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160913">13. září 2016</DATE>, <NAME.CASE>Rendón Marín</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑165/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:675">EU:C:2016:675</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0034">34</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>Ačkoliv se v projednávaném případě předkládající soud Soudního dvora v rámci první otázky v podstatě táže, zda pod slovní spojení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>u originálů […] děl [autorů] nebo jejich rozmnoženin […] jak[á]koliv form[a] veřejného rozšiřování prodejem nebo jiným způsobem<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29 spadá <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>zpřístupnění elektronických knih […] na dálku k časově neomezenému užívání prostřednictvím stažení, a to za úplatu<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/>, z odůvodnění předkládacího rozhodnutí vyplývá, že v rámci sporu probíhajícího před uvedeným soudem vyvstává otázka, zda poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení představuje rozšiřování ve smyslu tohoto čl. 4 odst. 1, nebo zda takové poskytování spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 této směrnice. Podstata této otázky ve sporu v původním řízení spočívá v tom, zda se na takové poskytování vztahuje pravidlo vyčerpání práva na rozšiřování stanovené v čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice, nebo zda se na něj naopak toto pravidlo neuplatní, jak je to výslovně uvedeno v čl. 3 odst. 3 téže směrnice v souvislosti s právem na sdělování veřejnosti.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>S ohledem na tyto úvahy je třeba první položenou otázku přeformulovat v tom smyslu, že podstatou této otázky předkládajícího soudu je, zda poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, nebo pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>veřejné rozšiřování<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> uvedený v čl. 4 odst. 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Jak vyplývá z čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, autoři mají výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakékoliv sdělení svých děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově včetně zpřístupnění svých děl veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="10"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Pokud jde o čl. 4 odst. 1 této směrnice, ten stanoví, že autoři mají u originálů svých děl nebo jejich rozmnoženin výlučné právo udělit svolení nebo zakázat jakoukoliv formu veřejného rozšiřování prodejem nebo jiným způsobem, přičemž toto právo se podle čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice vyčerpá v případě, kdy je první prodej nebo jiný převod vlastnictví originálu díla nebo jeho rozmnoženiny v Unii uskutečněn nositelem práv nebo s jeho souhlasem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Z těchto ustanovení, ani z žádného jiného ustanovení směrnice 2001/29 nelze pouze s ohledem na jejich znění seznat, zda poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení představuje sdělování veřejnosti, a konkrétně zpřístupnění díla veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí, nebo rozšiřování ve smyslu této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury platí, že při výkladu ustanovení unijního práva je třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext, cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí, a případně i historii jeho vzniku (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20171220">20. prosince 2017</DATE>, <NAME.CASE>Acacia a D’ Amato</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑397/16 a C‑435/16</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:992">EU:C:2017:992</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181210">10. prosince 2018</DATE>, <NAME.CASE>Wightman a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑621/18</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:999">EU:C:2018:999</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Předpisy unijního práva kromě toho musí být vykládány v největším možném rozsahu ve světle mezinárodního práva, zejména týkají-li se takové předpisy provádění mezinárodní dohody uzavřené Unií (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061207">7. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>SGAE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑306/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:764">EU:C:2006:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0035">35</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>; ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150513">13. května 2015</DATE>, <NAME.CASE>Dimensione Direct Sales a Labianca</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑516/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:315">EU:C:2015:315</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181219">19. prosince 2018</DATE>, <NAME.CASE>Syed</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑572/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:1033">EU:C:2018:1033</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0020">20</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Zaprvé je třeba uvést, že jak plyne z bodu 15 odůvodnění směrnice 2001/29, tato směrnice slouží zejména k provádění některých závazků, které má Unie na základě WCT. Z toho vyplývá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/> uvedený v čl. 3 odst. 1 zmíněné směrnice a pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>veřejné rozšiřování<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/> uvedený v čl. 4 odst. 1 této směrnice musí být v největším možném rozsahu vykládány v souladu s definicemi, které jsou uvedeny v článku 8 a v čl. 6 odst. 1 WCT (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20080417">17. dubna 2008</DATE>, <NAME.CASE>Peek &amp; Cloppenburg</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑456/06</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:232">EU:C:2008:232</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20181219">19. prosince 2018</DATE>, <NAME.CASE>Syed</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑572/17</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:1033">EU:C:2018:1033</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0021">21</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>Článek 6 odst. 1 WCT v tomto ohledu vymezuje právo na rozšiřování jako výlučné právo autorů udílet svolení k zpřístupnění originálu nebo rozmnoženin svých děl veřejnosti prodejem nebo jiným převodem vlastnictví. Ze samotného znění dohodnutých prohlášení k článkům 6 a 7 WCT přitom vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>[v]ýrazy <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0050" ID="QS0050"/>rozmnoženiny<QUOT.END REF.START="QS0050" CODE="2018" ID="QE0050"/> a <QUOT.START CODE="201A" REF.END="QE0051" ID="QS0051"/>originál a rozmnoženiny<QUOT.END REF.START="QS0051" CODE="2018" ID="QE0051"/>, použité v uvedených článcích jako předměty práva na rozšiřování a práva na pronájem podle zmíněných článků, se vztahují výlučně na trvalé rozmnoženiny, které lze uvádět do oběhu jako hmotné předměty<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>, takže uvedený čl. 6 odst. 1 se nemůže vztahovat na rozšiřování takových nehmotných děl, jako jsou elektronické knihy.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Důvodová zpráva k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti ze dne <DATE ISO="19971210">10. prosince 1997</DATE> [COM(97) 628 final, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0052" ID="QS0052"/>návrh směrnice<QUOT.END REF.START="QS0052" CODE="201C" ID="QE0052"/>], ze kterého směrnice 2001/29 vzešla, tomuto ustanovení odpovídá. Je v ní totiž uvedeno, že slovní spojení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0053" ID="QS0053"/>včetně zpřístupňování […] děl [autorů] veřejnosti takovým způsobem, že každý může mít přístup k těmto dílům na místě a v čase podle své individuální volby<QUOT.END REF.START="QS0053" CODE="201C" ID="QE0053"/> obsažené v článku 8 WCT, které bylo v podstatě převzato do čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice, odráží návrh, který v tomto směru učinilo Evropské společenství a jeho členské státy v průběhu jednání, a týká se <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0054" ID="QS0054"/>interaktivních činností<QUOT.END REF.START="QS0054" CODE="201C" ID="QE0054"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>Zadruhé v téže důvodové zprávě k návrhu směrnice Evropská komise rovněž zdůraznila, že tento návrh <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0055" ID="QS0055"/>představuje příležitost pro důslednou harmonizaci elektronického a hmotného rozšiřování chráněného obsahu a pro jejich jednoznačné odlišení<QUOT.END REF.START="QS0055" CODE="201C" ID="QE0055"/>.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Komise v této souvislosti uvedla, že interaktivní přenos na požádání je novou formou využívání duševního vlastnictví, ve vztahu k níž mají členské státy za to, že se na ni musí vztahovat právo kontroly sdělování veřejnosti s tím, že existuje všeobecná shoda, že právo na rozšiřování, které se vztahuje výlučně na rozšiřování hmotných rozmnoženin, se na takový přenos neuplatní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Komise v uvedené zprávě dodala, že výraz <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0056" ID="QS0056"/>sdělování díla veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0056" CODE="201C" ID="QE0056"/> se vztahuje na interaktivní přenosy na požádání a v této souvislosti potvrdila, že právo na sdělování veřejnosti je relevantní i tehdy, pokud několik nepropojených osob, které jsou členy veřejnosti, může mít z různých míst a v různém čase individuální přístup k dílu dostupnému pro veřejnost na internetových stránkách, přičemž upřesnila, že se toto právo vztahuje na jakékoliv sdělování <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0057" ID="QS0057"/>s výjimkou rozšiřování hmotných rozmnoženin<QUOT.END REF.START="QS0057" CODE="201C" ID="QE0057"/>, jelikož na hmotné rozmnoženiny, které lze uvádět do oběhu jako hmotné předměty, se uplatní právo na rozšiřování.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Z téže důvodové zprávy v této souvislosti vyplývá, že návrh směrnice vycházel ze snahy zajistit, aby jakékoliv sdělování díla veřejnosti s výjimkou rozšiřování jeho hmotných rozmnoženin nespadalo pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0058" ID="QS0058"/>veřejné rozšiřování<QUOT.END REF.START="QS0058" CODE="201C" ID="QE0058"/> uvedený v čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29, nýbrž pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0059" ID="QS0059"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0059" CODE="201C" ID="QE0059"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 této směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Zatřetí je třeba uvést, že tento výklad potvrzuje i cíl této směrnice, jak je uveden v její preambuli, a kontext čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Z bodů 2 a 5 odůvodnění směrnice 2001/29 totiž vyplývá, že cílem této směrnice je vytvořit obecný a pružný právní rámec na unijní úrovni za účelem podpory rozvoje informační společnosti a přizpůsobit a doplnit současné právní předpisy týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby zohlednily technologický rozvoj, který přinesl nové způsoby využívání chráněných děl (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20111124">24. listopadu 2011</DATE>, <NAME.CASE>Circul Globus Bucureşti</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑283/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:772">EU:C:2011:772</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0038">38</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>Z bodů 4, 9 a 10 odůvodnění uvedené směrnice kromě toho plyne, že jejím hlavním cílem je zavedení vysoké úrovně ochrany autorů, která jim umožní obdržet odpovídající odměnu za užívání jejich děl, zejména při jejich sdělování veřejnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20151119">19. listopadu 2015</DATE>, <NAME.CASE>SBS Belgium</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑325/14</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:764">EU:C:2015:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0014">14</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Má-li být tohoto cíle dosaženo, pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0060" ID="QS0060"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0060" CODE="201C" ID="QE0060"/> musí být – jak je to zdůrazněno v bodě 23 odůvodnění směrnice 2001/29 – vykládán v širokém smyslu tak, že se vztahuje na veškeré sdělování veřejnosti nepřítomné v místě, ze kterého sdělování vychází, a tedy na jakýkoliv přenos nebo další přenos díla pro veřejnost po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061207">7. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>SGAE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑306/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:764">EU:C:2006:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140213">13. února 2014</DATE>, <NAME.CASE>Svensson a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑466/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:76">EU:C:2014:76</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0017">17</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>V bodě 25 odůvodnění této směrnice je doplněno, že nositelé práv přiznaných touto směrnicí mají výlučné právo na zpřístupňování svých děl veřejnosti prostřednictvím interaktivního přenosu na požádání, přičemž takové přenosy se vyznačují tím, že veřejnost k nim má přístup z místa a v době, které si zvolí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>V bodě 28 směrnice 2001/29, který se týká práva na rozšiřování, je kromě toho uvedeno, že toto právo zahrnuje výlučné právo na kontrolu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0061" ID="QS0061"/>distribuce díla, které je součástí hmotného předmětu<QUOT.END REF.START="QS0061" CODE="201C" ID="QE0061"/>, a v bodě 29 této směrnice, který se také týká práva na rozšiřování, je uvedeno, že otázka vyčerpání nevyvstává v případě služeb, a zejména v případě služeb on-line, a je zde upřesněno, že na rozdíl od CD-ROM nebo CD-I, kde je duševní vlastnictví součástí nosiče, který je zbožím, je ve skutečnosti každá on-line služba úkonem, který by měl podléhat schválení, pokud tak autorské právo nebo právo s ním související stanoví.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="12"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Začtvrté výklad práva na rozšiřování uvedeného v čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/29 v tom smyslu, že se toto právo vztahuje pouze na rozšiřování děl, která jsou součástí hmotného nosiče, plyne i z čl. 4 odst. 2 této směrnice týkajícího se vyčerpání tohoto práva, jak jej vykládá Soudní dvůr, který rozhodl, že unijní normotvůrce na základě toho, že v bodě 28 odůvodnění uvedené směrnice použil výrazy <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0062" ID="QS0062"/>hmotný předmět<QUOT.END REF.START="QS0062" CODE="201C" ID="QE0062"/> a <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0063" ID="QS0063"/>tento předmět<QUOT.END REF.START="QS0063" CODE="201C" ID="QE0063"/>, hodlal poskytnout autorům kontrolu nad prvním uvedením na trh v Unii pro každý hmotný předmět, jehož součástí je jejich duševní tvorba (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150122">22. ledna 2015</DATE>, <NAME.CASE>Art &amp; Allposters International</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑419/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:27">EU:C:2015:27</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Je pravda, že – jak to uvedl předkládající soud – Soudní dvůr v souvislosti s vyčerpáním práva na rozšiřování rozmnoženin počítačových programů uvedeným v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 rozhodl, že z tohoto ustanovení nevyplývá, že by toto vyčerpání bylo omezeno na rozmnoženiny počítačových programů, které jsou součástí hmotného nosiče, ale že je naopak třeba mít za to, že uvedené ustanovení tím, že bez dalšího upřesnění hovoří o <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0064" ID="QS0064"/>prodeji rozmnoženiny počítačového programu<QUOT.END REF.START="QS0064" CODE="201C" ID="QE0064"/>, nijak nerozlišuje v závislosti na tom, zda má dotčená rozmnoženina hmotnou či nehmotnou formu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120703">3. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>UsedSoft</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑128/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:407">EU:C:2012:407</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0055">55</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Jak ovšem správně uvedl předkládající soud a jak to zdůraznil generální advokát v bodě 67 svého stanoviska, elektronická kniha není počítačový program, takže uplatnění zvláštních ustanovení směrnice 2009/24 zde není na místě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Jak v tomto ohledu Soudní dvůr výslovně uvedl v bodech 51 a 56 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120703">3. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>UsedSoft</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑128/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:407">EU:C:2012:407</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), směrnice 2009/24, která se týká konkrétně ochrany počítačových programů, představuje ve vztahu ke směrnici 2001/29 <HT TYPE="ITALIC">lex specialis. Z</HT> relevantních ustanovení směrnice 2009/24 přitom jasně vyplývá vůle unijního normotvůrce nahlížet pro účely ochrany stanovené uvedenou směrnicí na hmotné i nehmotné rozmnoženiny takových počítačových programů jako na rovnocenné, takže vyčerpání práva na rozšiřování stanovené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 se týká všech těchto rozmnoženin (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120703">3. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>UsedSoft</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑128/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:407">EU:C:2012:407</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0058">58</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0059">59</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Při přijímání směrnice 2001/29 naproti tomu postavení hmotných a nehmotných rozmnoženin chráněných děl na roveň pro účely relevantních ustanovení této směrnice unijní normotvůrce v úmyslu neměl. Jak totiž bylo připomenuto v bodě 42 tohoto rozsudku, z přípravných prací na této směrnici vyplývá, že bylo zamýšleno jednoznačně odlišit elektronické rozšiřování chráněného obsahu od jeho rozšiřování hmotného.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Soudní dvůr dále v bodě 61 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120703">3. července 2012</DATE>, <NAME.CASE>UsedSoft</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑128/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:407">EU:C:2012:407</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), uvedl, že prodej počítačového programu na hmotném nosiči a prodej počítačového programu stažením z internetu jsou z hospodářského hlediska podobné, přičemž způsob předání on-line je funkčním ekvivalentem předání na hmotném nosiči, takže výklad čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 ve světle zásady rovného zacházení odůvodňuje, aby bylo k těmto dvěma způsobům předání přistupováno srovnatelným způsobem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Poskytnutí knihy na hmotném nosiči a poskytnutí elektronické knihy ovšem za rovnocenné z hospodářského ani funkčního hlediska považovat nelze. Jak totiž uvedl generální advokát v bodě 89 svého stanoviska, digitální rozmnoženiny bez hmotné podstaty se na rozdíl od knih na hmotném nosiči užíváním neopotřebovávají, takže použité rozmnoženiny představují dokonalé substituty nových rozmnoženin. Směna takových rozmnoženin kromě toho nevyžaduje dodatečné úsilí ani náklady, takže hrozí, že paralelním trhem s použitými předměty bude dotčen zájem nositelů autorských práv obdržet odpovídající odměnu za svá díla mnohem výrazněji než trhem s použitými hmotnými předměty, a to v rozporu s cílem připomenutým v bodě 48 tohoto rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>I kdyby měla být elektronická kniha považována za komplexní předmět (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140123">23. ledna 2014</DATE>, <NAME.CASE>Nintendo a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑355/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:25">EU:C:2014:25</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0023">23</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), který zahrnuje jak chráněné dílo, tak počítačový program, který může být chráněn podle směrnice 2009/24, bylo by třeba<?PAGE NO="13"?> konstatovat, že takový program má ve vztahu k dílu obsaženému v takové knize pouze doplňkovou povahu. Jak totiž uvedl generální advokát v bodě 67 svého stanoviska, elektronická kniha je chráněna kvůli svému obsahu, který je tedy nutno považovat za její stěžejní aspekt, takže na základě okolnosti, že součástí elektronické knihy může být počítačový program, který umožňuje její četbu, nelze taková zvláštní ustanovení uplatnit.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>Předkládající soud dále uvedl, že poskytnutí elektronické knihy za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, nesplňuje podmínky vymezené Soudním dvorem, které jsou nezbytné k tomu, aby mohlo být kvalifikováno jako sdělování veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29. Zmíněný soud zejména uvedl, že pokud v nabídce prodeje elektronické knihy na platformě čtenářského klubu není sdělen samotný obsah chráněného díla, nemůže se jednat o sdělování. V daném případě se dále nevyskytuje veřejnost, jelikož elektronická kniha je zpřístupňována pouze jednomu členovi čtenářského klubu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Z článku 3 odst. 1 směrnice 2001/29 v tomto ohledu vyplývá, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0065" ID="QS0065"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0065" CODE="201C" ID="QE0065"/> zahrnuje dva kumulativní prvky, a sice sdělování díla a sdělování tohoto díla veřejnosti (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE>, <NAME.CASE>Stichting Brein</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑610/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:456">EU:C:2017:456</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Pokud jde zaprvé o otázku, zda takové poskytování elektronické knihy, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, představuje sdělování ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, je třeba poznamenat – jak to bylo připomenuto v bodě 49 tohoto rozsudku – že se pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0066" ID="QS0066"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0066" CODE="201C" ID="QE0066"/> ve smyslu posledně uvedeného ustanovení vztahuje na jakýkoli přenos nebo další přenos díla po drátě nebo bezdrátově pro veřejnost nepřítomnou v místě, ze kterého sdělování vychází.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Co se kromě týče pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0067" ID="QS0067"/>zpřístupnění veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0067" CODE="201C" ID="QE0067"/> ve smyslu téhož ustanovení, který je součástí širšího pojmu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0068" ID="QS0068"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0068" CODE="201C" ID="QE0068"/>, Soudní dvůr rozhodl, že má-li být úkon kvalifikován jako zpřístupnění veřejnosti, musí současně splňovat obě podmínky uvedené v tomto ustanovení, tedy umožnit dotyčné veřejnosti přístup k dotčenému chráněnému dílu z místa i v době, které si každý jednotlivec zvolí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20150326">26. března 2015</DATE>, <NAME.CASE>C More Entertainment</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑279/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2015:199">EU:C:2015:199</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0024">24</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), přičemž není rozhodující, zda osoby, které tuto veřejnost tvoří, této možnosti využijí či nikoliv (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE>, <NAME.CASE>Stichting Brein</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑610/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:456">EU:C:2017:456</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>Pokud jde konkrétně o zpřístupnění díla nebo předmětu ochrany veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí, z důvodové zprávy k návrhu směrnice vyplývá, že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0069" ID="QS0069"/>rozhodujícím úkonem je úkon, který spočívá ve zpřístupnění díla veřejnosti, a tedy v jeho nabídce na stránkách přístupných veřejnosti, a který předchází fázi skutečného přenosu na požádání<QUOT.END REF.START="QS0069" CODE="201C" ID="QE0069"/>, a že <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0070" ID="QS0070"/>není rozhodné, zda určitá osoba toto dílo skutečně získala<QUOT.END REF.START="QS0070" CODE="201C" ID="QE0070"/>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>V projednávaném případě je nesporné, že společnost Tom Kabinet zpřístupňuje dotčená díla každé osobě, která se zaregistruje na internetových stránkách čtenářského klubu, s tím, že má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí, takže poskytování takové služby je nutno považovat za sdělování díla ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, přičemž není nutné, aby uvedená osoba této možnosti využila a skutečně elektronickou knihu z těchto internetových stránek získala.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>Zadruhé, mají-li chráněná díla spadat pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0071" ID="QS0071"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0071" CODE="201C" ID="QE0071"/> ve smyslu tohoto ustanovení, musí být skutečně sdělována veřejnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE>, <NAME.CASE>Stichting Brein</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑610/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:456">EU:C:2017:456</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0040">40</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura), přičemž uvedené sdělování se týká blíže neurčeného počtu potenciálních adresátů (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20061207">7. prosince 2006</DATE>, <NAME.CASE>SGAE</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑306/05</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:764">EU:C:2006:764</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0037">37</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="14"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Z důvodové zprávy k návrhu směrnice přitom rovněž vyplývá – jak to bylo připomenuto v bodě 44 tohoto rozsudku – že právo na sdělování veřejnosti je relevantní i tehdy, pokud několik nepropojených osob, které jsou členy veřejnosti, může mít z různých míst a v různém čase individuální přístup k dílu dostupnému pro veřejnost na internetových stránkách, a že se veřejnost skládá z jednotlivých členů.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>Soudní dvůr již v tomto ohledu uvedl, že pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0072" ID="QS0072"/>veřejnost<QUOT.END REF.START="QS0072" CODE="201C" ID="QE0072"/> zahrnuje určitý minimální práh, což z tohoto pojmu vylučuje příliš malou skupinu dotčených osob, a že je třeba přihlédnout ke kumulativním účinkům vyplývajícím z toho, že chráněné dílo je prostřednictvím stažení zpřístupněno potenciálním adresátům. Je tedy třeba zohlednit zejména počet osob, které mají přístup k témuž dílu souběžně, a také skutečnost, kolik z těchto osob k němu má přístup postupně (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE>, <NAME.CASE>Stichting Brein</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑610/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:456">EU:C:2017:456</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0041">41</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>S ohledem na okolnost – na kterou bylo poukázáno v bodě 65 tohoto rozsudku – že se členem čtenářského klubu může stát každá osoba, která o to má zájem, jakož i s ohledem na to, že v rámci platformy tohoto klubu neexistuje technické opatření, které by zajišťovalo, že v době, kdy má určitý uživatel díla k tomu dílu skutečný přístup, může být stažena pouze jedna rozmnoženina tohoto díla, a že po uplynutí této doby již tento uživatel staženou rozmnoženinu nemůže používat (obdobně viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20161110">10. listopadu 2016</DATE>, <NAME.CASE>Vereniging Openbare Bibliotheken</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑174/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:856">EU:C:2016:856</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), je třeba konstatovat, že počet osob, které mají k témuž dílu prostřednictvím této platformy souběžně nebo postupně přístup, je značný. S výhradou ověření předkládajícím soudem, který zohlední všechny relevantní okolnosti, je tedy dotčené dílo nutno považovat za dílo sdělené veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Soudní dvůr konečně rozhodl, že aby mohlo být sdělování chráněného díla kvalifikováno jako sdělování veřejnosti, musí být sděleno specifickou technologií odlišnou od technologií, které byly dosud používány, nebo nové veřejnosti, tj. veřejnosti, kterou nositelé autorského práva nebrali v potaz při udílení svolení k prvotnímu sdělení jejich díla veřejnosti (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20170614">14. června 2017</DATE>, <NAME.CASE>Stichting Brein</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑610/15</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:456">EU:C:2017:456</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě je spolu se zpřístupněním elektronické knihy zpravidla – jak to uvedla sdružení NUV a GAU – poskytnuta uživatelská licence, která uživatele, jenž si dotčenou elektronickou knihu stáhl, opravňuje pouze k četbě této knihy na jeho vlastním zařízení, je třeba konstatovat, že takové sdělování, jaké provádí společnost Tom Kabinet, je činěno ve vztahu k veřejnosti, kterou nositelé autorského práva nebrali v potaz, tj. ve vztahu k nové veřejnosti ve smyslu judikatury citované v předchozím bodě tohoto rozsudku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0073" ID="QS0073"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0073" CODE="201C" ID="QE0073"/> a konkrétně pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0074" ID="QS0074"/>zpřístupnění […] děl [autorů] veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí<QUOT.END REF.START="QS0074" CODE="201C" ID="QE0074"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">Ke druhé až čtvrté otázce</HT></HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>S ohledem na odpověď na první otázku není namístě odpovídat na druhou až čtvrtou otázku.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="15"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:</INTRO><P><HT TYPE="BOLD">Poskytnutí elektronické knihy k trvalému užívání prostřednictvím stažení spadá pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0075" ID="QS0075"/>sdělování veřejnosti<QUOT.END REF.START="QS0075" CODE="201C" ID="QE0075"/> a konkrétně pod pojem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0076" ID="QS0076"/>zpřístupnění […] děl [autorů] veřejnosti takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto dílům přístup z místa a v době, které si zvolí<QUOT.END REF.START="QS0076" CODE="201C" ID="QE0076"/> ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne <DATE ISO="20010522">22. května 2001</DATE> o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.</HT></P></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>