1.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody se skládá ze zástupců stran na ministerské úrovni a/nebo na úrovni vyšších úředníků.

2.   V čele zastoupení EU ve Smíšeném výboru pro sledování a přezkum dohody stojí vedoucí delegace Evropské unie v Guyaně (nebo odpovědný za Guyanu) a mezi jeho členy patří zástupci z Evropské komise v počtu nejvýše deseti osob.

3.   V čele zastoupení Guyany ve Smíšeném výboru pro sledování a přezkum dohody stojí ministr pro přírodní zdroje a mezi jeho členy patří komisař pro lesnictví, úředníci Ministerstva přírodních zdrojů, Ministerstva financí, Ministerstva obchodu, Ministerstva práce, Ministerstva odpovědného za záležitosti amerindiánského obyvatelstva a dalších ministerstev či vládních agentur podle potřeby a dále Komise pro lesní hospodářství, v počtu nejvýše deseti osob.

4.   Každá ze stran písemně oznámí sekretariátu (uvedenému v článku 7) jména, kontaktní údaje a funkce svých zástupců ve Smíšeném výboru pro sledování a přezkum dohody. Má se za to, že tito zástupci jsou zmocněni k zastupování dotčené strany do dne, kdy tato strana oznámí sekretariátu nového zástupce.

1.   Vnitrostátní zúčastněné strany z občanské společnosti, místních a mezinárodních nevládních organizací, soukromého sektoru a komunit původního obyvatelstva se přizvou, aby se jako pozorovatelé účastnili zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody a jeho technického výboru (dále jen „pozorovatelé za zúčastněné strany“), s výjimkou všech zasedání, která předsedové považují za vyhrazená pro zástupce stran.

2.   Sekretariát vyzve příslušné vnitrostátní organizace zúčastněných stran z občanské společnosti, místních a mezinárodních nevládních organizací, soukromého sektoru a komunit původního obyvatelstva, aby v souladu s vlastními postupy jmenovaly/zvolily své pozorovatele a jejich náhradníky do Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody a Technického výboru Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody na dobu dvou let, a to takto:

3.   Organizace zúčastněných stran písemně oznámí sekretariátu jména, organizaci a kontaktní údaje jmenovaných/zvolených pozorovatelů a jejich náhradníků. Zúčastněné strany rovněž informují sekretariát o způsobu výběru pozorovatelů.

4.   Pozorovatelé za zúčastněné strany mohou sekretariátu předkládat dokumenty související s konkrétními body programu zasedání nejpozději sedm kalendářních dnů před zasedáním Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody. Pokud sekretariát uzná, že předložené dokumenty jsou relevantní a představují přidanou hodnotu, opatří je označením „pro informaci“ a postoupí je zástupcům stran.

5.   Pozorovatelům se neudělí hlasovací právo ani rozhodovací úloha, pokud jde o rozhodnutí a doporučení, která má Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody nebo některý z jeho subjektů přijmout.

1.   Při výkonu povinností napomáhá Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody Technický výbor Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody (dále jen „technický výbor“) složený ze zástupců stran na úrovni úředníků.

2.   Technický výbor připravuje zasedání a jednání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody, případně provádí rozhodnutí uvedeného výboru a celkově zajišťuje kontinuitu Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody a náležité fungování dohody. Zabývá se záležitostmi, které mu postoupí Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody, a rovněž veškerými dalšími záležitostmi, které se mohou vyskytnout v průběhu každodenního provádění dohody.

3.   Technickému výboru společně předsedají vedoucí odboru spolupráce delegace Evropské unie v Guyaně (nebo odpovědného za Guyanu) a komisař pro lesní hospodářství nebo jejich zástupci.

4.   Zástupci EU v technickém výboru musí být úředníky delegace Evropské unie v Guyaně a Evropské komise.

5.   Zástupci Guyany v technickém výboru musí být úředníky:

6.   Technický výbor se schází pravidelně a to alespoň vždy před konáním každého zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody.

7.   Pokud se technický výbor sejde nezávisle na zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody, facilitátor pořídí společný zápis shrnující jednání, který předsedové podepíší. Sekretariát sdílí uvedený zápis s předsedy Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody.

8.   Sekretariát Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody poskytne technickému výboru administrativní podporu.

9.   Technický výbor použije obdobně tento jednací řád.

10.   Technický výbor nemá rozhodovací pravomoc, avšak může Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody předložit svá doporučení.

1.   Podle bodu 3.11 přílohy V dohody mohou strany případně zřídit podvýbory Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody, aby se zabývaly konkrétními oblastmi souvisejícími s prováděním dohody. Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody stanoví účel, složení, trvání, úkoly a metody práce takových podvýborů. Strany do podvýborů jmenují své zástupce a informují o tom sekretariát. Veškerá související korespondence, dokumenty a komunikace mezi kontaktními místy každého podvýboru se rovněž postoupí sekretariátu.

2.   Po každém pravidelném zasedání některého z podvýborů od něj Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody obdrží zprávu týkající se jeho činnosti a pokroku, včetně doporučení Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody ohledně přezkumu a vhodných opatření.

3.   Podvýbory použijí obdobně tento jednací řád, nerozhodne-li Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody jinak.

4.   Podvýbory nemají rozhodovací pravomoc, avšak mohou Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody předložit svá doporučení.

1.   Předsedové mohou k účasti ad hoc na zasedáních technického výboru a/nebo Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody a zasedání podvýborů přizvat znalce, aby poskytli informace o konkrétních tématech, což však platí pouze pro ty části zasedání, kde se o takových tématech jedná.

2.   Předsedové se mohou dohodnout na tom, že k účasti ad hoc na zasedáních technického výboru a/nebo Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody a podvýborů nebo případně jejich sekcí přizvou subjekty zapojené do provádění dohody (dále jen „prováděcí subjekty“), aby tyto subjekty sdílely informace a aktuální zprávy a dostalo se jim pokynů a poradenství ohledně jejich činnosti a podílu na provádění dohody i ohledně dosažení jejích cílů.

1.   Jeden z úředníků delegace Evropské unie v Guyaně a jeden z úředníků Guyanské komise pro lesní hospodářství společně působí jako sekretariát Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody (dále jen „sekretariát“). Každá ze stran oznámí druhé straně jméno, funkci/pracovní pozici a kontaktní údaje úředníka, který je členem sekretariátu. Má se za to, že tento úředník nadále působí jako člen sekretariátu za tuto stranu do dne, kdy tato strana oznámí druhé straně nového člena.

2.   Sekretariát poskytne Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody, technickému výboru a všem podvýborům zřízeným Smíšeným výborem pro sledování a přezkum dohody administrativní podporu.

3.   Při plnění úkolů napomáhá sekretariátu facilitátor uvedený v článku 8.

1.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody využije v souvislosti s prováděním dohody služeb osoby, která musí být nezávislá a nestranná, k facilitaci interakcí, dialogu a jednání mezi stranami a mezi stranami a zúčastněnými stranami (dále jen „facilitátor“).

2.   K úkolům facilitátora patří:

3.   Facilitátor působí pod vedením a dohledem sekretariátu, který musí být neustále informován o jeho činnosti.

1.   Představiteli stran zodpovědnými za úřední komunikaci ohledně provádění dohody jsou vedoucí delegace Evropské unie v Guyaně (nebo odpovědný za Guyanu) za EU a ministr odpovědný za finance za Guyanu, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 1 dohody.

2.   Veškerá korespondence určená Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody musí být adresována sekretariátu. Sekretariát poskytne informace o formě korespondence, (například písemná korespondence, e-mail či jiné).

3.   Sekretariát zajistí, aby korespondence určená Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody byla postoupena předsedům a případně poskytnuta jako dokument podle článku 9 představitelům stran. Korespondenci od každého z předsedů odešle adresátům sekretariát, který ji očísluje a případně poskytne druhé straně.

4.   Obě strany zašlou sekretariátu všechny příslušné dokumenty nejpozději čtrnáct pracovních dnů před příštím zasedáním Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody.

1.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody se schází alespoň dvakrát ročně, jak je stanoveno v čl. 20 odst. 4 dohody, nebo na žádost některé ze stran.

2.   Výjimečně a se souhlasem stran se zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody, technického výboru a podvýborů mohou konat virtuálně / prostřednictvím videokonference.

3.   Každé zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody svolá sekretariát na den a místo, s nimiž strany vyjádřily souhlas. Svolání zasedání oznámí sekretariát představitelům stran nejpozději 28 kalendářních dnů před zahájením dotčeného zasedání, pokud se strany nedohodnou jinak.

4.   Strany informují sekretariát Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody o plánovaném složení delegací, které se zúčastní zasedání, nejpozději čtrnáct kalendářních dnů před zahájením dotčeného zasedání.

1.   Předběžný program každého zasedání vypracuje sekretariát na základě návrhů stran. Návrh se spolu s příslušnými dokumenty předá předsedům nejpozději 21 kalendářních dnů před zahájením dotčeného zasedání.

2.   Dodatky nebo změny předběžného programu zasedání musí sekretariát obdržet nejpozději čtrnáct kalendářních dnů před zahájením dotčeného zasedání za předpokladu, že sekretariát společně se žádostí o dodatky nebo změny obdrží rovněž veškeré příslušné podpůrné dokumenty.

3.   Program zasedání přijme při zahájení každého zasedání Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody. Pokud s tím strany souhlasí, mohou být na program zasedání zařazeny i jiné body než ty, které jsou uvedeny v předběžném programu zasedání.

4.   Sekretariát může lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se souhlasem předsedů zkrátit, aby se zohlednily požadavky konkrétního případu.

1.   Facilitátor pořídí z každého jednání návrh zápisu.

2.   V zápisu se zpravidla shrnou jednotlivé body programu zasedání a případně se zde konkrétně uvedou:

3.   Zápis obsahuje také seznam účastníků jednání.

4.   Zápis schválí a podepíší předsedové na konci zasedání. Sekretariát postoupí jedno vyhotovení těchto originálních dokumentů stranám.

5.   Technický výbor svolaný nezávisle na Smíšeném výboru pro sledování a přezkum dohody pořídí svůj vlastní zápis ze zasedání shrnující jednání o každém bodu programu. Uvedená jednání se začlení do programu do příslušných zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody.

Přehled jednání se zveřejní.

1.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody může přijímat rozhodnutí a/nebo doporučení ve všech záležitostech, u kterých tak dohoda stanoví. Podle čl. 20 odst. 2 dohody se rozhodnutí a doporučení přijímají za základě konsenzu.

2.   Rozhodnutí a/nebo doporučení jsou pro strany závazná a vstoupí v platnost po dokončení vnitřních postupů každé ze stran.

3.   V období mezi zasedáními může Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody přijmout rozhodnutí nebo doporučení písemným postupem, pokud s tím strany souhlasí. Písemný postup spočívá ve výměně nót mezi stranami. Předsedové musí mít pravomoc vyměňovat si tyto nóty a potvrzovat případný souhlas s rozhodnutími. U písemného postupu se uplatní lhůta nejvýše 21 kalendářních dnů, během které musí druhá strana oznámit veškeré své výhrady či změny.

Do 21 dnů od obdržení písemného postupu může jedna strana písemně požádat druhou stranu, aby byl návrh projednán na příštím zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody. Tato žádost automaticky přerušuje písemný postup.

Návrh, k němuž nebyly ve lhůtě pro písemný postup vyjádřeny žádné výhrady, se považuje za přijatý Smíšeným výborem pro sledování a přezkum dohody.

Přijaté návrhy se zaznamenají do přehledu jednání pro příští zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody.

4.   Rozhodnutí nese označení „rozhodnutí“ a doporučení nese označení „doporučení“, za kterými následuje pořadové číslo, datum přijetí a popis předmětu. Každým rozhodnutím se stanoví den, ke kterému vstupuje v platnost.

5.   Rozhodnutí a doporučení Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody se vyhotovují v ověřených vyhotoveních pro každou stranu podepsaných předsedy uvedeného výboru.

1.   Úředním jazykem Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody je angličtina.

2.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody vypracuje svá rozhodnutí a doporučení na základě dokumentace a návrhů v angličtině, není-li stanoveno jinak.

1.   Zasedání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody musí být neveřejná, není-li stanoveno jinak.

2.   V případě, že jedna ze stran poskytne Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody, technickému výboru a podvýborům informace, které podle svých právních předpisů považuje za důvěrné, naloží strany s takovými informacemi jako s důvěrnými.

3.   Každá ze stran může rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí a doporučení Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody podle právních předpisů ve svém příslušném úředním tisku.

1.   Každá strana hradí veškeré výdaje, které jí vzniknou v důsledku účasti na zasedáních Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody, technického výboru a podvýborů, a to jak výdaje spojené s pracovníky, cestovné a stravné, tak poštovní a telekomunikační poplatky.

2.   Strany usilují o rovnoměrné rozdělení nákladů souvisejících s organizací zasedání a rozmnožováním dokumentů. O této otázce strany jednají ad hoc.

1.   Jedna ze stran může kdykoli písemně požádat, aby strany zahájily zprostředkovací řízení. Žádost musí být dostatečně podrobná, ozřejmit daný problém a uvést zájmy žalující strany. V případě, kdy jedna ze stran požádá podle odstavce 1 o zprostředkování, druhá strana tuto žádost posoudí a písemně na ni zareaguje do sedmi kalendářních dnů od jejího doručení. V opačném případě se žádost o zprostředkování považuje za zamítnutou.

2.   Pokud se strany dohodnou, že využijí zprostředkování podle čl. 25 odst. 4 dohody, vyberou při zahájení zprostředkovacího řízení a nejpozději čtrnáct kalendářních dnů po obdržení reakce na žádost o zprostředkování společně prostředníka. Pokud se tak nestane, strany mohou společně požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby do sedmi dnů prostředníka jmenoval.

3.   Prostředník nesmí být občanem žádné ze stran, nedohodnou-li se strany jinak. Prostředník napomáhá nezávisle a nestranně stranám v jejich úsilí o dosažení smírného řešení jejich sporu. Prostředník se řídí zásadou objektivity, poctivosti a spravedlnosti a zohledňuje mimo jiné práva a povinnosti stran a okolnosti sporu, včetně veškeré předchozí praxe mezi stranami. Prostředník může vést zprostředkovací řízení způsobem, který považuje za vhodný, přičemž zohlední okolnosti případu, přání, která strany mohou vyjádřit, například jakoukoli žádost některé ze stran, aby prostředník vyslechl ústní projevy, a zvláštní potřebu rychlého urovnání sporu.

4.   Prostředník může organizovat setkání stran, konzultovat je společně nebo jednotlivě, požádat o pomoc příslušné znalce a zúčastněné strany či s nimi konzultovat a poskytovat jakoukoli další podporu, o kterou strany požádají.

5.   Očekává se, že prostředník poskytne stranám své stanovisko do 45 kalendářních dnů od svého jmenování. Strany mohou vyhovět žádosti o prodloužení této lhůty, pokud je dostatečně odůvodněná.

6.   Strany zohlední stanovisko prostředníka ve svém úsilí o dosažení vzájemně přijatelného řešení do 30 kalendářních dnů od oznámení dotčeného stanoviska. Dokud není dosaženo konečné dohody, mohou strany zvážit možná prozatímní řešení.

7.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody může uvedené řešení přijmout. Strany mohou místo svolání Smíšeného výboru pro sledování a přezkum dohody zvolit použití písemného postupu podle čl. 15 odst. 3 této přílohy. Vzájemně přijatelná řešení se zpřístupní veřejnosti, pokud strany nerozhodnou jinak. Zveřejněná verze řešení však nesmí obsahovat informace, které některá ze stran považuje za důvěrné.

8.   Prostředník předloží stranám písemný návrh věcné zprávy, v níž stručně shrne daný problém, a jakékoli vzájemně přijatelné řešení, kterého bylo dosaženo jako konečného výsledku řízení, včetně možných prozatímních řešení. Prostředník stranám poskytne lhůtu 15 dnů, aby se k návrhu zprávy vyjádřily. Po posouzení připomínek, které strany během této lhůty vyjádří, předloží prostředník stranám do 15 dnů písemně konečnou věcnou zprávu. Věcná zpráva nesmí obsahovat žádný výklad dohody.

9.   Řízení je ukončeno:

10.   Pokud se strany dohodnou na vzájemně přijatelném řešení, přijme každá ze stran opatření nezbytná k jeho provedení ve stanovené lhůtě. Provádějící strana ve stanovené lhůtě písemně informuje druhou stranu o veškerých krocích nebo opatřeních, které podnikla, aby vzájemně přijatelné řešení uskutečnila.

11.   Strany se vynasnaží, aby náklady související se zprostředkovacím řízením byly rovnoměrně rozděleny. O této otázce strany jednají ad hoc.

1.   Pokud si jedna ze stran přeje změnit ustanovení příloh dohody, oznámí to Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody a předloží svůj návrh.

2.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody se může obrátit na technický výbor s žádostí, aby uvedený návrh posoudil a vyjádřil svá stanoviska a doporučení. Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody může za účelem podpory technického výboru při provádění uvedeného úkolu zřídit podvýbor.

3.   Smíšený výbor pro sledování a přezkum dohody může na žádost jedné ze stran a při zohlednění stanovisek a doporučení technického výboru přijmout rozhodnutí, kterým se změní přílohy dohody, v souladu s čl. 27 odst. 3 dohody a článkem 14 tohoto jednacího řádu.

1.   Tento jednací řád pro rozhodčí řízení doplňuje a upřesňuje Dohodu o dobrovolném partnerství (dále jen „dohoda“) mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Guyanskou kooperativní republikou (dále jen „Guyana“), konkrétně článek 26 dohody.

2.   Cílem tohoto jednacího řádu pro rozhodčí řízení je umožnit Unii a Guyaně (dále jen „strany dohody“) řešit spory, které mezi nimi mohou vzniknout v souvislosti s výkladem a uplatňováním dohody, prostřednictvím mechanismu rozhodčího řízení.

1.   Rozhodčí tribunál bude při uplatňování dohody vykládat dohodu v souladu s Vídeňskou úmluvou o smluvním právu a s dalšími smlouvami, pravidly a zásadami v oblasti mezinárodního práva, jež jsou relevantní pro daný spor a platné mezi stranami.

2.   Bez ohledu na odstavec 1, pokud v případě sporu předloženého k rozhodčímu řízení vyvstane otázka, která souvisí s výkladem a uplatňováním ustanovení dohody vymezeného odkazem na vnitrostátní právo jedné ze stran dohody, rozhodčí tribunál může případně zvážit právo strany dohody jako skutkové okolnosti. V takovém případě postupuje rozhodčí tribunál podle převládajícího výkladu vnitrostátního práva soudy nebo orgány dané strany. Výklad vnitrostátního práva rozhodčím tribunálem není pro soudy nebo orgány dané strany závazný.

1.   Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument rozhodčího tribunálu se zároveň zašle oběma stranám dohody a případně Mezinárodnímu úřadu.

Kopie jakékoliv žádosti, oznámení, písemného podání nebo jiného dokumentu jedné ze stran zaslaných rozhodčímu tribunálu se zároveň zašle druhé straně dohody a v relevantních a vhodných případech Mezinárodnímu úřadu.

Kopie jakékoliv žádosti, oznámení, písemného podání nebo jiného dokumentu jedné ze stran dohody zaslaných druhé straně dohody se zároveň zašle rozhodčímu tribunálu a v relevantních a vhodných případech Mezinárodnímu úřadu.

2.   Jakákoliv žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument uvedené v odstavci 1 se zašle e-mailem nebo ve vhodných případech jinými komunikačními prostředky, které umožňují prokázat jeho zaslání. Není-li prokázáno jinak, takové oznámení se považuje za doručené v den odeslání.

3.   Podle článku 22 dohody se veškerá oznámení zašlou v případě Guyany ministrovi financí Guyany a v případě Unie vedoucímu delegace Unie v Guyaně.

4.   Drobné chyby administrativní povahy v žádostech, oznámeních, písemných podáních nebo jiných dokumentech vztahujících se k řízení rozhodčího tribunálu mohou být opraveny doručením nového dokumentu s jasně označenými změnami.

5.   Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadne na den pracovního klidu v Guyaně nebo v Unii, považuje se za den pro doručení dokumentu následující pracovní den.

1.   Každá ze stran dohody jmenuje jednoho rozhodce, s výhradou odstavce 5. Tito dva rozhodci vyberou třetího rozhodce, který bude předsedat rozhodčímu tribunálu.

2.   Pokud do 30 dnů od obdržení oznámení žalující strany o jmenování rozhodce neoznámí žalovaná strana žalující straně jmenování svého rozhodce, může žalující strana požádat Mezinárodní úřad, aby jmenoval druhého rozhodce. Orgán oprávněný ke jmenování jmenuje tohoto druhého rozhodce co nejdříve.

3.   Pokud do 30 dnů od jmenování druhého rozhodce nedosáhnou oba dva rozhodci shody ohledně výběru třetího rozhodce, může kterákoliv ze stran dohody, s výhradou odstavce 5, požádat Mezinárodní úřad, aby jmenoval v souladu s řádem Stálého rozhodčího soudu, v platném znění, třetího rozhodce. Orgán oprávněný ke jmenování jmenuje tohoto třetího rozhodce co nejdříve. V souvislosti se jmenováním bude orgán oprávněný ke jmenování postupovat podle bodů tohoto seznamu:

4.   Při jmenování rozhodců mohou strany dohody a orgán oprávněný ke jmenování vybrat rozhodce mezi osobami, které jsou členy Stálého rozhodčího soudu.

5.   Při jmenování rozhodců nesmí strany dohody a orgán oprávněný ke jmenování vybrat rozhodce z osob, které jsou členy, úředníky nebo jinými zaměstnanci orgánů Unie, vlád členských států Unie nebo vlády Guyany.

1.   Rozhodci musí být nezávislí a nestranní, vykonávat svou funkci samostatně a nesmí přijímat pokyny od žádné organizace ani vlády.

2.   Je-li případný kandidát kontaktován v souvislosti s možným jmenováním rozhodcem, musí taková osoba stranám a orgánu oprávněnému ke jmenování oznámit veškeré okolnosti, které by mohly vést k oprávněným pochybnostem o její nestrannosti nebo nezávislosti. Rozhodce je počínaje jmenováním a po celou dobu trvání rozhodčích řízení povinen stranám a Mezinárodnímu úřadu neprodleně oznámit veškeré okolnosti, které by mohly vést k oprávněným pochybnostem o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.   Rozhodci jsou vyňati z pravomoci soudů v Unii a Guyaně ohledně opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.

1.   Rozhodčí tribunál se nesejde s žádnou ze stran dohody ani s ní nekomunikuje bez přítomnosti druhé strany dohody.

2.   Rozhodce nesmí diskutovat o žádných aspektech předmětu řízení s jednou či oběma stranami dohody bez přítomnosti ostatních rozhodců.

1.   V případě úmrtí nebo odstoupení rozhodce v průběhu rozhodčích řízení se jmenuje nebo vybere náhradní rozhodce postupem podle článku 6, který se použije v případě jmenování nebo výběru nahrazovaného rozhodce.

2.   Pokud rozhodce nekoná nebo je de jure či de facto neschopen výkonu svých povinností, použije se postup pro podání námitky a nahrazení rozhodce stanovený v článku 11.

3.   Nerozhodne-li rozhodčí tribunál jinak, řízení v případě nahrazení rozhodce pokračuje ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své povinnosti.

1.   Kterákoli ze stran dohody může podat námitku proti rozhodci, pokud se vyskytnou okolnosti, které vedou k oprávněným pochybnostem o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

2.   Strana dohody může podat námitku proti jmenování svého rozhodce pouze z důvodů, o nichž se dozvěděla teprve poté, co bylo jmenování uskutečněno.

3.   Strana dohody, která hodlá podat námitku proti rozhodci, oznámí podání této námitky do 30 dnů ode dne, kdy bylo jmenování dotčeného rozhodce namítající straně oznámeno, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se uvedená strana dozvěděla o okolnostech, které by mohly vést k oprávněným pochybnostem o nestrannosti nebo nezávislosti dotčeného rozhodce.

4.   Oznámení o podání námitky se zašle druhé straně, dotčenému rozhodci, ostatním členům rozhodčího tribunálu a Mezinárodnímu úřadu. V oznámení o podání námitky se uvedou důvody této námitky.

5.   Podá-li jedna ze stran dohody námitku proti rozhodci, může druhá strana dohody s takovou námitkou vyjádřit souhlas. Rozhodce rovněž může poté, co proti němu byla podána námitka, odstoupit z funkce. To neznamená, že důvody pro námitku jsou opodstatněné.

6.   Pokud do patnácti dnů ode dne podání námitky druhá strana dohody nevysloví s touto námitkou souhlas, nebo pokud rozhodce, proti němuž byla námitka podána, neodstoupí z funkce, může se namítající strana dohody rozhodnout, že na své námitce trvá. V takovém případě musí uvedená strana do 30 dnů ode dne podání námitky požádat o rozhodnutí orgán oprávněný ke jmenování.

7.   V rozhodnutí o námitce může orgán oprávněný ke jmenování uvést důvody, které ho k rozhodnutí vedly, pokud se strany dohody nedohodnou, že námitka nemusí být odůvodněna. Pokud orgán oprávněný ke jmenování námitku podpoří, musí být postupem podle článku 6, který se použije v případě jmenování nebo výběru nahrazovaného rozhodce, jmenován či vybrán náhradní rozhodce.

1.   Rozhodčí tribunál vede rozhodčí řízení způsobem, který považuje za vhodný, pokud se stranám dohody dostává rovného zacházení a každá strana má v příslušné fázi řízení přiměřenou příležitost předložit svůj případ. Rozhodčí tribunál vede podle svého uvážení řízení tak, aby nevznikly zbytečné prodlevy nebo náklady a byl stanoven spravedlivý a účinný postup pro vyřešení sporu.

2.   Rozhodnutí rozhodčího tribunálu je pro Unii a Guyanu konečné a závazné.

3.   Unie a Guyana zveřejní úplné znění rozhodnutí rozhodčího tribunálu, s výhradou ochrany důvěrných informací.

1.   Místem konání rozhodčího řízení je Haag, není-li stanoveno jinak.

2.   Rozhodčí tribunál může zasedat na kterémkoli místě, které považuje za vhodné pro inspekci zboží, dalšího majetku nebo dokladů. Strany dohody musí být informovány s dostatečným předstihem, aby mohly být při takové inspekci přítomny.

1.   Každá ze stran dohody nakládá se všemi informacemi, které druhá strana dohody předložila rozhodčímu tribunálu a označila za důvěrné, jako s důvěrnými informacemi. V případě, že některá ze stran dohody předloží rozhodčímu tribunálu písemné podání, které obsahuje důvěrné informace, poskytne rovněž do patnácti dnů podání, které důvěrné informace neobsahuje a lze je zpřístupnit veřejnosti.

2.   Žádné ustanovení tohoto jednacího řádu pro rozhodčí řízení nebrání žádné ze stran dohody zveřejnit prohlášení o svých vlastních postojích. Žádná ze stran dohody nezveřejní žádné informace označené jako důvěrné, dokud není řízení uzavřeno.

3.   V případech, kdy podání a argumenty některé ze stran obsahují důvěrné informace, jedná rozhodčí tribunál v neveřejném zasedání. Probíhá-li slyšení rozhodčího tribunálu na neveřejném zasedání, strany dohody jsou povinny zachovat důvěrnost tohoto slyšení.

1.   Předsedající rozhodce řídí veškerá zasedání rozhodčího tribunálu. Rozhodčí tribunál může předsedajícího rozhodce pověřit přijímáním administrativních a procesních rozhodnutí.

2.   Rozhodčí tribunál vykonává svou činnost libovolnými prostředky, například telefonem, e-mailem, telefaxovým přenosem nebo spojením prostřednictvím počítače.

3.   Jednání rozhodčího tribunálu se mohou účastnit pouze rozhodci, rozhodčí tribunál však může asistentům rozhodců povolit, aby byli na těchto jednáních přítomni.

4.   Návrhy veškerých rozhodnutí nebo zpráv může vypracovat pouze rozhodčí tribunál, který nesmí tuto svou pravomoc delegovat.

5.   Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že je nezbytné změnit jakoukoli lhůtu týkající se řízení nebo provést jakoukoli jinou procesní nebo administrativní úpravu, informuje po konzultaci se stranami písemně tyto strany o důvodech změny nebo úpravy a uvede, jaká nová lhůta nebo úprava je nutná.

1.   Poté, co je rozhodčí tribunál ustaven a strany dohody jsou vyzvány, aby vyjádřily svá stanoviska, schválí uvedený tribunál předběžný harmonogram rozhodčího řízení. Rozhodčí tribunál může kdykoli po vyzvání stran dohody k vyjádření jejich stanovisek uvedený harmonogram prodloužit nebo zkrátit.

2.   Do deseti dnů od ustavení rozhodčího tribunálu může každá ze stran dohody předložit odůvodněnou žádost s tím, že se jedná o naléhavou věc. V takovém případě vydá rozhodčí tribunál rozhodnutí do patnácti dnů od obdržení této žádosti.

1.   Strany se s rozhodčím tribunálem sejdou do 30 dnů od jeho ustavení, aby rozhodly o otázkách, které strany dohody nebo rozhodčí tribunál považují na vhodné, včetně:

2.   Nedohodnou-li se strany jinak, je mandátem rozhodčího tribunálu:

1.   Na základě harmonogramu stanoveného na organizační schůzi, po konzultacích se stranami dohody a ostatními rozhodci, oznámí předsedající rozhodce stranám den, čas a místo konání slyšení. Strana dohody, na jejímž území se slyšení koná, tyto informace zveřejní, s výhradou odstavce 6.

2.   Pokud s tím strany dohody souhlasí, může rozhodčí tribunál svolat další slyšení.

3.   Všichni rozhodci jsou přítomni po celou dobu slyšení.

4.   Nezávisle na tom, zda je slyšení přístupné veřejnosti, a pokud s tím strany dohody souhlasí, se jej mohou zúčastnit níže uvedené osoby,:

5.   Nejpozději sedm dnů před datem slyšení doručí každá ze stran dohody rozhodčímu tribunálu a druhé straně dohody jmenný seznam osob, které jejím jménem přednesou při slyšení argumenty nebo prezentace, dalších zástupců, kteří se zúčastní slyšení, a svědků, kteří budou při slyšení vypovídat.

6.   Slyšení rozhodčího tribunálu jsou přístupná veřejnosti, nerozhodne-li rozhodčí tribunál z vlastního podnětu nebo na žádost stran jinak.

7.   Rozhodčí tribunál rozhodne po konzultaci se stranami dohody o vhodných logistických ujednáních a postupech k zajištění efektivní organizace veřejných slyšení. Tato logistická ujednání a postupy mohou zahrnovat využití živého internetového vysílání nebo uzavřených televizních okruhů.

8.   Rozhodčí tribunál vede slyšení níže uvedeným způsobem a přitom zajistí, aby žalující i žalovaná strana dostaly pro argumentaci i protiargumentaci stejné množství času:

Argumentace

Protiargumentace

9.   Rozhodčí tribunál může kdykoli během slyšení klást otázky kterékoli straně či kterémukoli svědkovi.

10.   Rozhodčí tribunál zajistí vypracování přepisu slyšení a jeho doručení stranám do sedmi dnů ode dne konání slyšení. Strany mohou k přepisu vyjádřit připomínky a rozhodčí tribunál může tyto připomínky zohlednit.

11.   Každá strana může do deseti dnů ode dne konání slyšení předložit dodatečné písemné podání ohledně libovolné záležitosti, která během slyšení vyvstane.

1.   Pokud se jedna ze stran dohody, které byly řádně předvolány v souladu s tímto jednacím řádem pro rozhodčí řízení, bez uvedení dostatečného důvodu nedostaví ke slyšení, může rozhodčí tribunál v rozhodčím řízení pokračovat.

2.   Pokud jedna ze stran dohody, které byly řádně požádány o poskytnutí písemných dokladů, takové doklady bez uvedení dostatečného důvodu ve stanovené lhůtě neposkytne, může rozhodčí tribunál vydat rozhodnutí na základě dokladů, které má k dispozici.

1.   Rozhodčí tribunál může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma stranám dohody. Kopie každého dotazu adresovaného jedné straně dohody se zašle druhé straně dohody.

2.   Každá strana dohody rovněž poskytne druhé straně dohody kopii svých odpovědí na dotazy rozhodčího tribunálu. Druhá strana dohody má možnost předložit písemné připomínky k odpovědi první strany dohody do sedmi dnů ode dne doručení kopie odpovědi.

1.   Nedohodnou-li se strany dohody jinak, může rozhodčí tribunál obdržet nevyžádaná písemná podání od fyzických osob, které jsou rezidenty nebo občany některé ze stran dohody, nebo právnických osob usazených na území některé ze stran dohody, které jsou nezávislé na vládě Guyany a orgánech a institucích Unie, za předpokladu, že tato podání:

2.   Uvedená podání poskytne rozhodčí tribunál stranám dohody k vyjádření. Strany dohody mohou rozhodčímu tribunálu předložit své připomínky do 15 dnů od doručení podání.

3.   Rozhodčí tribunál uvede ve své zprávě veškerá podání, která obdržel podle odstavce 1. Rozhodčí tribunál nemá povinnost se ve své zprávě zabývat argumenty uvedenými v takových podáních.

4.   Pokud se rozhodčí tribunál rozhodne zabývat se ve své zprávě argumenty v uvedených podáních, zohlední rovněž veškeré připomínky stran dohody podle odstavce 2.

1.   Rozhodčí tribunál může jmenovat jednoho nebo více znalců, aby ho písemně informovaly o konkrétních záležitostech, které tribunál určí. Kopie mandátu znalce stanoveného tribunálem se poskytne stranám.

2.   Po obdržení znalecké zprávy rozhodčí tribunál zašle její kopii stranám, které dostanou příležitost písemně vyjádřit ke znalecké zprávě své stanovisko. Každá ze stran dohody je oprávněna přezkoumat veškeré dokumenty, o něž znalec svou zprávu opírá.

3.   Na žádost kterékoli ze stran dohody může být znalec po poskytnutí své znalecké zprávy vyslechnut při slyšení, kde strany dohody dostanou příležitosti klást znalci otázky. V rámci uvedeného slyšení může kterákoli ze stran dohody předvolat odborné svědky, aby vypovídali ohledně sporných otázek.

1.   Rozhodnutí je písemné a obsahuje zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení dohody a odůvodnění veškerých zjištění a závěrů.

2.   Rozhodnutí, které obsahuje datum jeho vydání a místo konání rozhodčího řízení, podepíší rozhodci. Nepodepíše-li rozhodnutí jeden nebo více rozhodců, v rozhodnutí se uvede, z jakého důvodu podpis (podpisy) chybí.

1.   Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí může kterákoli ze stran dohody, poté, co svůj záměr oznámí druhé straně dohody a orgánu oprávněnému ke jmenování, požádat rozhodčí tribunál o výklad rozhodnutí.

2.   Výklad se poskytne písemně do 30 dnů od obdržení uvedené žádosti. Výklad je součástí rozhodnutí a případně se použije článek 15 a 25.

1.   Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí může kterákoli ze stran dohody, poté, co svůj záměr oznámí druhé straně dohody a orgánu oprávněnému ke jmenování, požádat rozhodčí tribunál, aby v rozhodnutí opravil chyby ve výpočtu, administrativní nebo typografické chyby či jakékoli chyby podobné povahy. Rozhodčí tribunál však může provést takové opravy z vlastního podnětu do 30 dnů od vydání svého rozhodnutí.

2.   Veškeré opravy se provedou písemně, jsou součástí rozhodnutí a případně se použije článek 15 a 25.

1.   Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí může kterákoli ze stran dohody, poté, co svůj záměr oznámí druhé straně dohody a orgánu oprávněnému ke jmenování, požádat rozhodčí tribunál o dodatečné rozhodnutí v souvislosti s argumenty, které byly předloženy během rozhodčího řízení, avšak v rozhodnutí byly opomenuty.

2.   Pokud rozhodčí tribunál považuje žádost o dodatečné rozhodnutí za oprávněnou a domnívá se, že toto opomenutí lze napravit bez dalších slyšení nebo důkazů, vydá dodatečné rozhodnutí do 30 dnů od obdržení žádosti.

3.   Pokud se vydává dodatečné rozhodnutí, použije se v příslušných případech článek 15 a 25.

1.   Strany dohody přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby v dobé víře plnily rozhodnutí rozhodčího tribunálu. Strany dohody se do deseti dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dohodnou na přiměřené lhůtě pro jeho splnění. Pokud se strany dohody na přiměřené lhůtě pro splnění rozhodnutí rozhodčího tribunálu nedohodnou, kterákoli ze stran dohody písemně požádá původní rozhodčí tribunál, aby takovou přiměřenou lhůtu určil, a zároveň informuje druhou stranu dohody. Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi unií a Guyanou prodloužit.

2.   Pokud se strany dohody ohledně souladu opatření s rozhodnutím rozhodčího tribunálu nedohodnou, jedna ze stran dohody může písemně požádat rozhodčí tribunál, aby v této záležitosti rozhodl. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 90 dnů ode dne podání uvedené žádosti, nebo do 45 dnů v naléhavých případech.

Pokud nelze znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé z rozhodců k posouzení žádosti, ustaví se nový rozhodčí tribunál postupem podle článku 6. Lhůta pro oznámení rozhodnutí je 60 dnů ode dne ustavení nového rozhodčího tribunálu.

3.   Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že jedna ze stran dohody neplní jeho rozhodnutí, stanoví pro jeho plnění novou lhůtu.

Pokud dotčená strana dohody neplní rozhodnutí rozhodčího tribunálu, může druhá strana dohody po informování neplnící strany dohody pozastavit provádění dohody podle článku 28 dohody. Každé pozastavení musí být danému porušení povinnosti přiměřené a zohlednit závažnost dotčeného porušení a práv a rovněž zda je pozastavení založeno na skutečnosti, že strana dohody stále neplní rozhodnutí rozhodčího tribunálu.

Každé pozastavení musí být dočasné a uplatňovat se pouze tak dlouho, dokud strana dohody nezačne plnit rozhodnutí rozhodčího tribunálu, nebo dokud se strany dohody nedohodnou na řešení sporu jiným způsobem.

4.   Kterákoli ze stran dohody oznámí Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody a druhé straně dohody veškerá opatření, která přijala za účelem splnění rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svou žádost, aby bylo ukončeno pozastavení provádění dohody, které uplatnila druhá strana dohody.

5.   Pokud se strany dohody do 45 dnů ode dne podání oznámení neshodnou na tom, zda dotčená strana dohody dosáhla na základě oznámeného opatření souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu, může kterákoli ze stran dohody písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby v dané záležitosti rozhodl. Taková žádost se zároveň oznámí druhé straně dohody.

Pokud nelze znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé z rozhodců k posouzení žádosti, ustaví se nový rozhodčí tribunál postupem podle článku 6. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám dohody a Smíšenému výboru pro sledování a přezkum dohody do 75 dnů ode dne podání žádosti.

6.   Pokud nelze znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé rozhodce k posouzení žádosti podle odstavce 2, ustaví se nový rozhodčí tribunál postupem podle článku 6. Lhůta pro oznámení rozhodnutí nového rozhodčího tribunálu činí v tomto případě 90 dnů ode dne jeho ustavení.

1.   Pokud se strany dohody před vydáním rozhodnutí dohodnou na urovnání sporu, rozhodčí tribunál buď vydá příkaz k ukončení rozhodčího řízení, nebo urovnání zaznamená v podobě rozhodnutí v rozhodčím řízení za dohodnutých podmínek, pokud tak požadují obě strany a rozhodčí tribunál toto řešení přijme. Rozhodčí tribunál není povinen přijetí rozhodnutí za dohodnutých podmínek odůvodnit.

2.   Pokud před vydáním rozhodnutí dojde k tomu, že v rozhodčím řízení nelze pokračovat nebo je bezpředmětné z jakéhokoli jiného důvodu, než jsou důvody uvedené v odstavci 1, rozhodčí tribunál informuje strany dohody o svém záměru vydat příkaz k ukončení rozhodčího řízení, pokud jedna ze stran dohody proti tomuto záměru nevyjádří odůvodněnou námitku. S cílem spor urovnat poté strany dohody zahájí konzultace.

1.   Rozhodčí tribunál stanoví ve svém rozhodnutí výši nákladů na rozhodčí řízení. Termín „náklady“ zahrnuje pouze:

2.   Náklady rozhodčího řízení nese v zásadě neúspěšná strana dohody. Tribunál však může tyto náklady rozdělit mezi strany dohody, jestliže rozhodne, že je toto rozdělení přiměřené vzhledem k okolnostem příslušného případu.

3.   Rozhodčí tribunál nenaúčtuje další poplatky za tlumočení, opravy rozhodnutí nebo dodatky k němu.

1.   Rozhodčí tribunál může po svém ustavení žádat každou ze stran dohody, aby složila stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v článku 31.

2.   V průběhu rozhodčího řízení může rozhodčí tribunál požádat strany dohody o další zálohu.

3.   Pokud není požadovaná záloha uhrazena v plné výši do 30 dnů od obdržení dotčeného požadavku, tribunál o tom informuje strany, aby jedna či druhá strana mohly provést požadovanou platbu. Pokud se platba neuskuteční, rozhodčí tribunál může nařídit pozastavení nebo ukončení rozhodčího řízení.

4.   Po vydání rozhodnutí rozhodčí tribunál vyúčtuje zálohy složené stranami a vrátí stranám veškerý nevyčerpaný zůstatek.