(1)

Podpora úsilí o lepší udržitelnost a účinnost dopravního systému Unie je nezbytným předpokladem pro udržení stabilní cesty k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, přičemž je zároveň třeba náležitě zohlednit potřebu zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci, zachovat trvalý růst a  posílit konkurenceschopnost evropského odvětví. [pozm. návrh 1]

(2)

Započítávání emisí skleníkových plynů se používá v různých hospodářských odvětvích – včetně dopravy – ke kvantifikaci údajů o emisích skleníkových plynů z konkrétních aktivit podniků a jednotlivců. Lepší informace o výkonnosti dopravních služeb jsou účinným nástrojem, který snižuje uhlíkovou stopu veřejných zakázek, motivuje uživatele dopravy motivuje k udržitelnějšímu výběru a ovlivňuje podnikatelská rozhodnutí organizátorů a provozovatelů dopravy. Spolehlivé a srovnatelné údaje o emisích skleníkových plynů jsou základním požadovaným předpokladem pro vytvoření této motivace, a tím i pro stimulaci změny chování spotřebitelů i podniků, pro přispění k cílům Zelené dohody pro Evropu (3) týkajícím se dopravy a k cílům evropského právního rámce pro klima. [pozm. návrh 2]

(3)

Navzdory rostoucímu zájmu zúčastněných stran v dopravě je celková míra zavádění započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb stále omezená. Ve většině případů uživatelé nezískávají přesné informace o výkonnosti dopravních služeb a organizátoři a provozovatelé dopravních služeb své emise nevypočítávají a nezveřejňují. Nepřiměřeně nízká míra zavádění započítávání emisí skleníkových plynů je pozorována zejména u malých a středních podniků (MSP), které představují převážnou většinu podniků nabízejících dopravní služby na trhu EU. Malé a střední podniky se totiž při rozhodování o započítání svých emisí skleníkových plynů potýkají s neúměrně větší finanční a administrativní zátěží. [pozm. návrh 3]

(4)

Evropská komise v roce 2011 přijala Bílou knihu o dopravě (4), která představila vizi budoucnosti dopravního systému EU a definovala politický program pro řešení budoucích výzev v oblasti dopravy, zejména potřeby zachovat a rozvíjet mobilitu a výrazně snížit uhlíkovou stopu z dopravy a logistických operací.

(5)

Strategie Sdělení Komise o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu z prosince 2020 (5) odkazuje na pobídky pro výběr nejudržitelnějších možností dopravy v rámci jednotlivých druhů dopravy i mezi nimi , se silným důrazem na přesun osobní i nákladní dopravy na železnici, včetně konkrétních cílů pro oba druhy dopravy, jako je konkrétní příspěvek odvětví dopravy při dosahování závazného cíle podle práva Unie stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119  (6) , jímž je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Unii alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality celého hospodářství . Mezi uvedené pobídky patří vytvoření evropského rámce pro harmonizované měření emisí skleníkových plynů z dopravy a logistiky na základě celosvětově uznávaných norem, což by pak mohlo podnikům a koncovým uživatelům poskytovat odhad uhlíkové stopy jejich volby a zvýšit poptávku konečných uživatelů a spotřebitelů po volbě udržitelnějších řešení v oblasti dopravy a mobility , včetně doručování balíků, a zároveň se vyhnout lakování nazeleno („greenwashing“). [pozm. návrh 4]

(5a)

Většina skleníkových plynů souvisejících s dopravou a logistikou je vypouštěna během provozu vozidla, výroby nosiče energie a výroby vozidla. [pozm. návrh 5]

(6)

Je proto vhodné stanovit harmonizovaná pravidla pro započítávání emisí skleníkových plynů ze služeb nákladní a osobní dopravy, aby bylo možné získat srovnatelné údaje o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb a aby se zabránilo zavádějícím informacím o výkonnosti dopravních služeb, které vyplývají z možnosti volby mezi různými metodami výpočtu emisí a vstupními údaji. Taková pravidla by měla zajistit rovné podmínky pro všechny dopravní subjekty EU a dopravní subjekty ze třetích zemí a mezi jednotlivými druhy dopravy, segmenty a vnitrostátní sítě vnitrostátními sítěmi Unie. Měla by také přispět k vytvoření pobídek ke změně chování veřejných orgánů, podniků a  jiných zákazníků s cílem snížit emise skleníkových plynů z dopravních služeb prostřednictvím zavádění a využívání srovnatelných a spolehlivých údajů o emisích skleníkových plynů. [pozm. návrh 6]

(7)

Toto nařízení by mělo poskytnout referenční rámec pro zveřejňování informací o emisích skleníkových plynů na dobrovolném nebo smluvním základě nebo v souladu s povinnostmi stanovenými v unijním nebo ve vnitrostátním právu. Mělo by také poskytnout referenční rámec pro další opatření ke snižování emisí, která mohou být dále přijata orgány veřejné správy a odvětvím, včetně případů, kdy se v dopravních smlouvách stanoví doložky o transparentnosti týkající se skleníkových plynů, kdy se cestujícím nebo zákazníkům poskytují informace o emisích skleníkových plynů při cestování nebo u variant dodání nebo kdy se stanoví kritéria v oblasti klimatu pro postupy zelených veřejných zakázek. V případě elektronického obchodování a doručování balíků by to přispělo k dodržování požadavku poskytnout spolu s aktuálními informacemi o odhadovaném datu dodání také cenu a emise každé možnosti. [pozm. návrh 7]

(8)

Navzdory přínosům plynoucím ze zvýšené transparentnosti ohledně výkonnosti dopravních služeb by povinné uplatňování tohoto nařízení na všechny subjekty nabízející dopravní služby na trhu Unie bylo nepřiměřené a vedlo by k nadměrným nákladům a zátěži. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat pouze na ty subjekty, které se rozhodnou vypočítávat a zveřejňovat informace o emisích skleníkových plynů ze služeb nákladní nebo osobní dopravy, které začínají nebo končí na území Unie, nebo jsou k tomu vázány jinými příslušnými legislativními a nelegislativními režimy. To tedy zahrnuje služby, jejichž místo původu nebo určení se nachází ve třetí zemi. V zájmu zajištění toho, aby byly zohledněny všechny příslušné dopravní služby a aby byly zaručeny rovné podmínky mezi dopravními subjekty EU a dopravními subjekty ze třetích zemí, by se toto nařízení mělo vztahovat na dopravní služby začínající a končící mimo území Unie, jež mají zastávku v Unii za účelem nástupu nebo výstupu cestujících nebo nakládky či vykládky zboží. [pozm. návrh 8]

(9)

Toto nařízení by se nemělo mělo vztahovat na zprostředkovatele údajů, jako jsou ti, kteří nabízejí multimodální digitální služby v oblasti mobility, digitální navigační služby a služby plánování tras, když vypočítávají informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, včetně případů, kdy kombinují informace o těchto emisích poskytnuté dotčeným subjektem nebo jinou příslušnou právnickou či fyzickou osobou. Pokud zprostředkovatelé údajů přímo nevypočítávají informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, ale pouze zveřejňují informace o uvedených emisích poskytnuté dotčeným subjektem nebo jinou příslušnou právnickou či fyzickou osobou. Zprostředkovatelé údajů by však měli , měli by být vázáni příslušnými pravidly týkajícími se sdělování a transparentnosti zveřejňovaných údajů o emisích skleníkových plynů, aby byla zajištěna srovnatelnost uvedených údajů na trhu u všech druhů dopravy . [pozm. návrh 9]

(9a)

Zprostředkovatelé údajů nabízející multimodální digitální služby v oblasti mobility poskytují spotřebitelům několik možností volby na základě doby cesty, souvisejících nákladů a způsobu cestování. Tito zprostředkovatelé údajů by také měli být schopni poskytnout spotřebitelům informace o emisích skleníkových plynů konkrétní cesty. Dotčené subjekty nebo jiné příslušné právnické či fyzické osoby by proto měly být povinny poskytnout tyto informace zprostředkovatelům údajů. [pozm. návrh 10]

(10)

Toto nařízení by se nemělo použít v případech, kdy se výpočet a zveřejňování emisí skleníkových plynů provádí v agregované podobě. To zahrnuje situace, kdy povinné zveřejňování informací týkajících se životního prostředí pro účely podávání zpráv o udržitelnosti a sestavování environmentálních účtů pro statistické účely vyplývá z jiných pravidel Unie, jako jsou pravidla definovaná ve směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (7) a v nařízení o evropských environmentálních hospodářských účtech (8). Naopak informace získané na základě tohoto nařízení mohou přispět k vypracování konsolidovaných zpráv o emisích požadovaných podle jiné použitelné právní úpravy Unie, pokud jsou příslušné metodiky a shromážděné údaje dostatečně slučitelné.

(10a)

Veškerá tvrzení učiněná na základě výstupních údajů oznámených podle tohoto nařízení by měla být v plném souladu se směrnicí (EU) (.....)/(....) o dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (směrnice o environmentálních tvrzeních), jakož i se směrnicí (.....)/(....), kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a prostřednictvím poskytování lepších informací. [pozm. návrh 11]

(11)

Jedním z klíčových aspektů harmonizovaného rámce Unie stanoveného tímto nařízením je správná metoda výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb. Metoda by měla zajistit, aby výpočty emisí prováděné v rámci celého dopravního řetězce poskytovaly srovnatelné a přesné údaje o emisích skleníkových plynů, a to na základě jednotného souboru metodických kroků. Měla by také přiměřeně zohledňovat potřeby dopravního trhu, aby se předešlo zbytečné složitosti, nadměrné zátěži a nákladům (zejména pro MSP) , a měla by být akceptována zúčastněnými stranami. [pozm. návrh 12]

(12)

Jako Referenční metodika metodikou pro výpočet emisí skleníkových plynů „od vrtu po kola“ z dopravních služeb podle tohoto nařízení byla zvolena by měla být norma EN ISO 14083:2023, kterou vydal Evropský výbor pro normalizaci (9) v dubnu 2023 a která přejímá normu ISO 14083:2023. Podle analýzy se jako nejvhodnější a nejpřiměřenější při řešení cílů tohoto nařízení , včetně rychlého zavádění na trhu a srovnatelnosti údajů, ukázala norma ISO 14083:2023. Kvantifikace emisí se provádí na základě koncepce „od vrtu po kola“, která zahrnuje emise skleníkových plynů vznikající při poskytování energie a při používání vozidla během přepravy a provozu v dopravním uzlu. [pozm. návrh 13]

(12a)

Norma EN ISO 14083:2023 má svá omezení, zejména tu nevýhodu, že nebere v úvahu emise skleníkových plynů za celý životní cyklus dopravních služeb. Komise by proto měla posoudit možnost rozšířit v blízké budoucnosti oblast působnosti referenční metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb tak, aby zajišťovala výpočet a vykazování emisí skleníkových plynů z dopravních služeb během celého životního cyklu. Tato budoucí metodika by měla zohlednit zavádění vozidel s nulovými emisemi a ustanovení čl. 14 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. Za tímto účelem by Komise měla zohlednit stávající úsilí, jako je norma ISO 14067:2018 a pravidla produktových kategorií pro přepravní služby stanovená v mezinárodním systému environmentálního prohlášení o produktu. [pozm. návrh 14]

(12b)

Komise by ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci a s vnitrostátními normalizačními orgány členských států měla zajistit, aby měly mikropodniky a malé a střední podniky („MSP“), jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, v odvětví dopravy bezplatný přístup k normě ISO 14083:2023 nebo k rovnocenné evropské normě CEN ISO 14083. Normy by měly být přístupné v závazném znění a ve všech úředních jazycích Unie, aby bylo toto nařízení plně přístupné pro všechny, na které se vztahuje. [pozm. návrh 111]

(12c)

Článek 2 Smlouvy o EU stanoví, že Evropská unie je založena na zásadě právního státu, která vyžaduje svobodný přístup všech fyzických nebo právnických osob k právu EU a znamená, že jednotlivci musí mít možnost jednoznačně rozpoznat svá práva a povinnosti (rozsudek ze dne 22. února 2022, Stichting Rookpreventie Jeugd a další, C-160/20, bod 41). Tento svobodný přístup musí zejména umožnit každé osobě, jíž se právní předpisy snaží chránit, aby v mezích povolených zákonem ověřila, zda osoby, kterým jsou pravidla stanovená daným právním předpisem určena, uvedená pravidla skutečně dodržují. Na základě účinků, které jí přiznávají právní předpisy EU, tak může harmonizovaná norma upřesňovat práva přiznaná jednotlivcům, jakož i jejich povinnosti, přičemž tato upřesnění mohou být nezbytná, aby mohli ověřit, zda daný výrobek nebo daná služba skutečně splňuje požadavky takové právní úpravy. [pozm. návrh 112]

(12d)

Ve svém rozsudku ze dne 27. října 2016 ve věci C-613/14 Soudní dvůr rozhodl, že harmonizovaná norma přijatá na základě směrnice, na niž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, je vzhledem ke svým právním účinkům součástí práva EU. V rozsudku ze dne 5. března 2024 ve věci C-588/21 P Soudní dvůr konstatoval existenci převažujícího veřejného zájmu ve smyslu čl. 4 odst. 2 poslední věty nařízení č. 1049/2001, který vyplývá ze zásad právního státu, transparentnosti, otevřenosti a řádné správy věcí veřejných a odůvodňuje zpřístupnění konkrétních harmonizovaných norem, neboť tyto normy jsou vzhledem ke svým právním účinkům součástí práva EU. [pozm. návrh 113]

(12e)

Obecně se má za to, že emise během celého životního cyklu zahrnují emise skleníkových plynů „od vrtu po kola“, emise z výroby, údržby a likvidace vozidel a případně i emise z infrastruktury, jak je stanoveno v doporučení Komise (EU) 2021/2279. V zájmu proporcionality a s cílem omezit administrativní složitost a náklady na provádění by do posuzování emisí během celého životního cyklu pro účely tohoto nařízení neměla být infrastruktura zahrnuta. [pozm. návrh 16]

(13)

Je třeba věnovat pozornost tomu, aby nedocházelo k odchylování od původní metodické volby normy EN ISO 14083:2023, aby se předešlo nesrovnalostem při výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb na trhu, zejména v kontextu mezinárodních dopravních řetězců. Čas od času Je však vhodné posoudit pravidelně posuzovat potřebu případné úpravy normy EN ISO 14083:2023 z hlediska politik Unie , včetně připravovaných právních předpisů , jakož i budoucích změn uvedené normy, které může provést Evropský výbor pro normalizaci nebo jiný příslušný orgán.Pokud tato z těchto posouzení prokáží vyplyne, že existuje riziko, že určitá část normy může způsobit nepřiměřenou nerovnováhu při výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb v určitých segmentech trhu nebo vést k nesouladu mezi uvedenou normou a cíli tohoto nařízení nebo jinou platnou právní úpravou Unie, může Komise ve spolupráci s členskými státy zvážit, zda požádá Evropský výbor pro normalizaci, aby normu odpovídajícím způsobem revidoval, nebo zda rozhodne o vynětí uvedené části normy z oblasti působnosti tohoto nařízení. Změna normy nebo složky vytvářející zjevné riziko neslučitelnosti s cíli tohoto nařízení a dalšími platnými pravidly Unie, zejména s dlouhodobým cílem Unie v oblasti klimatu a průběžnými cíli Unie stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119 a s dalšími právními předpisy Unie v oblasti klimatu, by měla být vyloučena. [pozm. návrh 17]

(14)

Aby se předešlo šíření nepřesných informací na trhu, může vzniknout potřeba vyjasnit referenční metodiku, pokud jde o parametry a předpoklady používané pro výpočet emisí před poskytnutím služby, které jsou relevantní s ohledem na skleníkové plyny. Totéž platí pro další relevantní technické parametry související s přiřazováním emisí nebo agregací datových prvků v případě, že použití uvedených parametrů není v metodice výslovně objasněno.

(15)

K výpočtu emisí skleníkových plynů z dopravních služeb lze použít různé typy vstupních údajů, včetně primárních a sekundárních údajů. Používání primárních údajů vede k nejspolehlivějším a nejpřesnějším výsledkům, a proto by mělo být upřednostněno stanovení jejich postupného zavádění do povinné v rámci postupů výpočtu emisí skleníkových plynů. Jelikož však primární údaje však mohou být pro některé zúčastněné strany, zejména pro malé a střední podniky, nedostupné nedosažitelné nebo nepřiměřeně nákladné , měly by být malé a střední podniky vyňaty . Použití sekundárních údajů by proto mělo být povoleno za jasných podmínek stanovených v tomto nařízení . Výrobci původních zařízení by měli malým a středním podnikům poskytovat přístup k palubním údajům, které jsou pro tento účel relevantní. [pozm. návrh 18]

(15a)

Pokud organizátor dopravních služeb částečně nebo zcela zadává konkrétní plnění přepravní služby subdodavateli a rozhodne se začlenit údaje o emisích skleníkových plynů subdodavatele do svého celkového výpočtu, měl by mít možnost spolehnout se na sekundární údaje týkající se dopravních služeb poskytovaných subdodavatelem (subdodavateli). Mělo by být možné použít sekundární údaje poskytnuté jedním nebo několika subdodavateli, a to i v případě, že se pro výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb poskytovaných jinými subdodavateli nebo vlastním vozovým parkem organizátora přepravních služeb používají primární údaje. [pozm. návrh 19]

(15b)

Členské státy mají možnost zavést pobídky správní, finanční nebo provozní povahy s cílem stimulovat využívání primárních údajů, přičemž by o zavedení těchto pobídek měly informovat Komisi, aby mohla sledovat řádné fungování vnitřního trhu a zajistit rovné podmínky. [pozm. návrh 20]

(16)

Pokud jde o sekundární údaje, emise skleníkových plynů z dopravní služby lze vypočítat pomocí standardních hodnot nebo modelovaných údajů. Použití standardních hodnot a modelovaných údajů by však mělo poskytovat přesné a spolehlivé informace o emisích skleníkových plynů z konkrétní dopravní služby, a proto by uvedené standardní hodnoty měly být stanoveny a modelované údaje vypracovány a pravidelně aktualizovány neutrálním a objektivním způsobem, na základě důvěryhodných zdrojů a odpovídajících parametrů. Má se za to, že databáze a standardní hodnoty, které by vedly k podhodnocení výsledných emisí ve srovnání s hodnotami uvedenými při vykazování primárních údajů, neprovádějí technické kontroly kvality týkající se přesnosti a spolehlivosti informací. Tyto technické kontroly kvality by měly být pravidelně opakovány. [pozm. návrh 21]

(17)

Proto by měla být vytvořena základní databáze EU se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů, aby se zlepšila srovnatelnost výsledků týkajících se emisí skleníkových plynů získaných při uplatňování tohoto nařízení . Tato databáze by měla být dostatečně podrobná a měla by odrážet odvětvová, vnitrostátní a regionální specifika v celé Unii a obsahovat samostatné tabulky pro každý druh dopravy, přičemž by měla být zajištěna její pravidelná aktualizace a případně začlenění vývoje nejmodernějších technologií v oblasti snižování emisí . Vzhledem k odvětvovým, vnitrostátním a regionálním specifikům uvedených standardních hodnot v celé Unii by však měly být povoleny další příslušné databáze a soubory údajů vedené třetími stranami za podmínky, že se podrobí technické kontrole kvality na úrovni Unie. [pozm. návrh 22]

(18)

Při stanovování intenzity emisí skleníkových plynů z dopravní služby se vyžadují emisní faktory skleníkových plynů pro nosiče energie v dopravě, aby bylo možné odvodit odhady emisí skleníkových plynů odrážející množství energie použité z hlediska koncepce „od vrtu po kola“. Měla by proto být vytvořena ústřední databáze EU s emisními faktory skleníkových plynů nosičů energie, aby byla zaručena srovnatelnost a kvalita vstupních údajů.

(18a)

Při kvantifikaci emisí souvisejících s využíváním elektřiny na základě aktuálních a přesných hodnot intenzity emisí pro každý členský stát by měl být podporován přístup založený na lokalitě, na základě předpokladu, že pro jednotlivé členské státy je zajištěn soubor aktuálních a přesných hodnot intenzity emisí. Tržní přístup je dále žádoucí za předpokladu, že bude zajištěna řádná sledovatelnost, a to prostřednictvím akreditovatelné smlouvy se zárukami původu. Databáze podle tohoto nařízení by měly používat číselné údaje vycházející z přístupu založeného na lokalitě. [pozm. návrh 23]

(19)

Vývoj a údržbu databází EU se standardními hodnotami intenzity emisí skleníkových plynů a emisních faktorů skleníkových plynů podle tohoto nařízení , jakož i technickou kontrolu kvality externích databází a souborů údajů vedených třetími stranami by měl provádět neutrální a příslušný subjekt působící na úrovni Unie. Vzhledem ke své působnosti je Evropská agentura pro životní prostředí nejlépe způsobilá poskytnout nezbytnou pomoc pro řádné provádění této části nařízení. V případě potřeby se tato práce může opírat o příspěvky jiných odvětvových orgánů EU a může jimi být podporována v souladu se samostatnou právní úpravou Unie. [pozm. návrh 24]

(20)

Modelované údaje lze použít, pokud jsou založeny na modelu vytvořeném v souladu s referenční metodikou a případně dalšími ustanoveními týkajícími se používání sekundárních údajů a výpočetních nástrojů stanovenými v tomto nařízení.

(21)

Nařízení (EU) 2015/757 (10) vyžaduje shromažďování, výpočet a roční vykazování emisí CO2 skleníkových plynů pocházejících z lodí a směrnice 2003/87/ES (11) vyžaduje shromažďování, výpočet a roční vykazování emisí CO2 skleníkových plynů z letadel. Nařízení (EU) 2015/757 a směrnice 2003/87/ES mohou do určité míry doplňovat ustanovení tohoto nařízení, zejména pokud jde o vytváření údajů o spotřebovaném palivu jako vstupu pro kvantifikaci emisí z dopravních služeb. Vstupní údaje pro generování údajů o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb mohou pocházet také z provádění jiných legislativních rámců, jako je nařízení (EU) 2019/1242 (12) a , nařízení (EU) 2019/631 (13) a nařízení (EU) 2023/2405  (14). [pozm. návrh 25]

(22)

Je vhodné stanovit společné metriky pro vyjádření výstupních údajů o emisích skleníkových plynů, na nichž je srovnatelnost uvedených údajů založena a které umožňují účinné srovnávání různých dopravních služeb. Společné metriky by také měly umožnit jasné sdělení ze strany poskytovatele údajů a přesné chápání tohoto sdělení ze strany příjemce údajů. V tomto smyslu by Komise při určování vzdáleností, zejména pokud jde o stanovení intenzity emisí, měla definovat podrobná pravidla používání možnosti ortodromické vzdálenosti v rámci normy ISO 14083. Tato pravidla by neměla bránit používání primárních údajů týkajících se skutečné vzdálenosti, například v odvětví železniční dopravy. [pozm. návrh 26]

(23)

Veškeré rozčleněné informace o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb, které jsou sdělovány třetí straně pro obchodní nebo regulační účely v souladu s oblastí působnosti tohoto nařízení, by měly nezbytně a zřetelně obsahovat výstupní údaje stanovené podle zvláštních pravidel pro výpočet emisí skleníkových plynů stanovených tímto nařízením. V případě potřeby lze doplnit další datové prvky, které slouží k jiným účelům, než které jsou vymezeny v tomto nařízení.

(23a)

Zveřejňování informací o emisích skleníkových plynů před poskytnutím dopravní služby má zásadní význam pro podporu informovaného rozhodování občanů a ovlivňuje podnikatelská rozhodnutí subjektů, které tyto služby na trhu organizují a poskytují. Proto by dotčené subjekty a zprostředkovatelé údajů měli informace o emisích skleníkových plynů souvisejících s konkrétní dopravní službou zveřejnit, je-li to možné, před poskytnutím dopravní služby. Informace o emisích skleníkových plynů však mohou být oznámeny po poskytnutí dopravní služby, zejména pokud komunikace mezi společnostmi vyžaduje podrobnější míru informací, zejména v souvislosti s logistickými řetězci a subdodavatelskými smluvními vztahy. [pozm. návrh 27]

(23b)

Zprostředkovatelé údajů by měli mít povinnost viditelně zahrnout informace do každého výsledku vyhledávání a uvádět pořadí podle emisí jako standardní možnost třídění, aby se jako první zobrazovala možnost nejšetrnější k životnímu prostředí, a také snadné srovnání různých možností dopravy, včetně použití soukromého vozidla a případně i jízdních kol. Kromě aktuálně dostupného odhadovaného data a nákladů by provozovatelé elektronického obchodu měli zobrazovat rovněž emise z dopravních služeb spojené s různými možnostmi doručování balíků. Výstupní údaje týkající se skutečných emisí z dopravní služby by měly být poskytovány i po dokončení služby. [pozm. návrh 28]

(24)

K prokázání souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení by měl být subjekt, který vypočítává a zveřejňuje informace o emisích skleníkových plynů z dopravní služby, schopen předložit důkazy, jimiž by příslušné výstupní údaje doložil. Důkazy by měly být předloženy v souladu s pravidly pro podávání zpráv na úrovni dopravní služby stanovenými normou EN ISO 14083:2023 a měly by být k dispozici na žádost příslušného orgánu, například soudu, nebo jakékoli jiné třetí strany, pokud je to požadováno na základě zvláštních ujednání, a to i z hlediska jednání mezi podniky.

(25)

Pokud se nepoužijí samostatná ujednání, neměl by být zprostředkovatel údajů, který shromažďuje informace o emisích skleníkových plynů z dopravní služby od dotčeného subjektu nebo jiné příslušné právnické nebo fyzické osoby a zveřejňuje je na trhu, považován za odpovědného v případě, že tyto informace porušují některý z požadavků týkajících se výpočtu a ověřování emisí skleníkových plynů z dopravních služeb a certifikace výpočetních nástrojů stanovených tímto nařízením. Zprostředkovatel údajů by však měl usilovat o to, aby nedocházelo ke zveřejňování nepřesných nebo nesprávných informací, a měl by dodržovat pravidla týkající se výstupních údajů o emisích skleníkových plynů, sdělování a transparentnosti. Kromě toho by měl zprostředkovatel údajů uvést zdroj těchto informací, aby bylo možné určit příslušného poskytovatele informací.

(26)

Externí výpočetní nástroje, které jsou poskytovány na trhu pro širší komerční i nekomerční využití, mohou započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb usnadnit, a podpořit tak jeho zavádění u širších skupin zúčastněných stran. Použití těchto nástrojů by mělo být certifikováno, aby bylo zaručeno, že splňují požadavky stanovené tímto nařízením, zejména pokud jde o používání společné referenční metodiky a vhodného souboru vstupních údajů. V certifikaci by mělo být uvedeno, zda výpočetní nástroj podporuje výpočty na základě primárních údajů. [pozm. návrh 29]

(26a)

S cílem vyvinout společný a snadno srovnatelný postup a snížit administrativní i finanční zátěž subjektů, které chtějí vypočítat své emise, zejména malých a středních podniků, by Komise měla vytvořit bezplatný veřejný výpočetní nástroj, který zajistí přístupnost výstupních údajů a který bude snadno použitelný a lehce dostupný on-line. K tomuto výpočetnímu nástroji by měly být poskytnuty podrobné pokyny. Komise by měla zajistit, aby tento nástroj přispíval ke zvyšování informovanosti a motivoval k využívání primárních údajů pro výpočet emisí skleníkových plynů. [pozm. návrh 30]

(27)

Správně koncipovaný systém ověřování shody výstupních údajů o emisích skleníkových plynů zveřejňovaných na trhu a základních postupů výpočtu s požadavky stanovenými v tomto nařízení by měl podstatně zvýšit důvěru ve spolehlivost a přesnost uvedených údajů. Subjekty, které se úspěšně podrobily posuzování shody, by měly být oprávněny získat důkaz shody, který by byl obecně uznáván v celé Unii. Pokud byly zahrnuty primární údaje, mělo by to být V důkazu shody potvrzeno, zejména proto by měl být upřesněn podíl použitých primárních údajů , aby se motivovalo ke shromažďování a používání primárních údajů všemi subjekty, jichž se pravidla stanovená tímto nařízením týkají. [pozm. návrh 31]

(28)

Administrativní zátěž spojená s ověřováním by mohla být pro menší společnosti nepřiměřená, a proto by se jí mělo předejít. Za tím účelem by měly být malé a střední podniky od požadavků souvisejících s ověřováním osvobozeny, ledaže si tyto podniky přejí získat příslušný důkaz shody. Kromě toho by velké podniky měly zohlednit zásadu proporcionality, když zvažují, že budou požadovat ověření shody od partnerů v hodnotovém řetězci, zejména od malých a středních podniků.

(28a)

Započítávání emisí skleníkových plynů založené na primárních údajích by mohlo odhalit množství spotřebovaného paliva nebo energie, které souvisí se zakázkami konkrétních zákazníků, a proto mohou být emise zpětně převedeny na provozní náklady. Zejména v odvětví nákladní dopravy to negativně ovlivňuje vyjednávací pozici malých a středních podniků. Velké podniky by proto neměly mít možnost požadovat emise skleníkových plynů na základě primárních údajů od partnerů v hodnotovém řetězci, zejména od malých a středních podniků. [pozm. návrh 32]

(29)

Pokud je ověřování informací o údajích o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb organizováno v souladu se zvláštními pravidly stanovenými jinými právními předpisy Unie, včetně nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, které provádí Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví, zachází se s těmito pravidly rovnocenným způsobem za podmínky, že je posouzení ověření provedeno v souladu s požadavky stanovenými tímto nařízením.

(29a)

Aby bylo zajištěno řádné přijetí a provádění tohoto nařízení, měly by členské státy přispívat k jeho prosazování, mimo jiné zavedením systému sankcí. Finanční sankce by měly být přiměřené a odrazující a měly by zohledňovat případné opakované nesplnění požadavků týkajících se výpočtu a poskytování informací nebo opakované poskytnutí zavádějících informací dotčenými subjekty. Stanovené minimální nebo maximální částky by v žádném případě neměly vytvářet pobídku k nedodržování předpisů. [pozm. návrh 33]

(30)

V zájmu účinného fungování tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o posuzování a vyloučení některých prvků referenční metodiky, předkládání žádostí Evropskému výboru pro normalizaci, stanovení pravidel pro provádění technické kontroly kvality externích databází standardních hodnot, přizpůsobení metrik pro výstupní údaje o emisích skleníkových plynů a stanovení dalších metod a kritérií akreditace subjektů posuzování shody. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (15). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se certifikace výpočetních nástrojů a ověřování údajů o emisích skleníkových plynů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (16).

(32)

Srovnatelnost údajů o emisích skleníkových plynů z dopravních služeb a zlepšení zavádění započítávání emisí skleníkových plynů do podnikatelské praxe nejsou cíle, kterých by členské státy mohly dostatečně dosáhnout, aniž by riskovaly zavedení byrokracie na vnitřním trhu a dodatečné náklady a administrativní zátěž pro odvětví. Díky síťovým účinkům společného postupu členských států může být těchto cílů lépe dosaženo spíše na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

(33)

V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, jímž je motivovat podniky a zákazníky ke změně chování s cílem snížit emise skleníkových plynů z dopravních služeb prostřednictvím zavádění a používání srovnatelných a spolehlivých údajů o emisích skleníkových plynů, nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení sledovaných cílů nezbytné, a to v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii,