STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
MICHALA BOBKA
přednesené dne 28. června 2016 ( 1 )
Věc C‑304/15
Evropská komise
proti
Spojenému království Velké Británie a Severního Irska
„Nesplnění povinností — Směrnice 2001/80/ES o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení — Článek 4 odst. 3 — Příloha VI část A poznámka pod čarou č. 3 — Působnost výjimky — Elektrárna Aberthaw — Způsobilost“
I – Úvod
|
1. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (dále jen „směrnice“) ( 2 ) se vztahuje na zařízení, jejichž jmenovitý tepelný příkon je 50 MW nebo vyšší bez ohledu na typ použitého paliva (tuhé, kapalné nebo plynné) ( 3 ). Jejím cílem je snížit emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a prachu vypouštěné takovými zařízeními. |
|
2. |
Evropská komise prověřovala, zda jsou velká spalovací zařízení, včetně elektrárny Aberthaw (Wales), slučitelná s požadavky směrnice. Dospěla k závěru, že Spojené království nesplnilo požadavky čl. 4 odst. 3 ve spojení s přílohou VI částí A směrnice, který ukládá členským státům, aby dosáhly výrazného snížení emisí, a stanoví mezní hodnotu emisí pro oxidy dusíku (NOx) na 500 mg/Nm3. |
|
3. |
Spojené království tvrdí, že elektrárna Aberthaw mohla vypouštět více než 500 mg/Nm3 NOx do ovzduší na základě poznámky pod čarou č. 3 v příloze VI části A směrnice (dále jen „poznámka pod čarou č. 3“). Tato poznámka stanoví výjimku z obecně použitelné mezní hodnoty emisí pro zařízení spalující tuhá paliva s obsahem prchavé hořlaviny nižším než 10 %. |
|
4. |
Projednávaný spor se týká správného výkladu poznámky pod čarou č. 3: vztahuje se na elektrárnu Aberthaw? |
II – Použitelné právo
|
5. |
Článek 4 odst. 3 směrnice 2001/80/ES stanoví: „Aniž je dotčena směrnice 96/61/ES a směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší, dosáhnou členské státy nejpozději do 1. ledna 2008 výrazného snížení emisí:
|
|
6. |
Příloha VI část A směrnice 2001/80/ES vymezuje mezní hodnoty emisí pro NOx, platné pro nová a stávající zařízení podle čl. 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 3. Stanoví mezní hodnotu pro zařízení s tepelnou kapacitou vyšší než 500 MWth na 500 mg/Nm3. Od 1. ledna 2016 se použije hodnota 200 mg/Nm3. |
|
7. |
Poznámka pod čarou č. 3 v příloze VI části A směrnice stanoví, že „[d]o 1. ledna 2018 se na zařízení, která byla v provozu během dvanáctiměsíční doby končící dnem 1. ledna 2001 se spalováním tuhých paliv s obsahem prchavé hořlaviny nižším než 10 % a pokračují v tomto provozu, […] vztahuje mezní hodnota 1200 mg/Nm3“. |
|
8. |
Směrnice 2001/80 byla přepracována a zrušena od 1. ledna 2016 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) ( 4 ). Tato nová směrnice stanoví nižší mezní hodnoty emisí. Dále zrušuje druh výjimky uvedené v poznámce pod čarou č. 3 v příloze VI části A směrnice 2001/80. |
III – Řízení
|
9. |
Dne 29. května 2012 zahájila Komise v rámci projektu EU PILOT šetření týkající se souladu některých velkých spalovacích zařízení [zejména elektrárny Aberthaw (dále jen „Aberthaw“)] s mezními hodnotami emisí pro NOx stanovenými směrnicí. V průběhu řízení Spojené království tvrdilo, že se na Aberthaw vztahuje na základě přílohy VI části A poznámky pod čarou č. 3 směrnice vyšší mezní hodnota emisí 1 200mg/Nm3 pro NOx oproti běžné mezní hodnotě 500 mg/Nm3. Nicméně obsah prchavé hořlaviny (dále jen „OPH“) v tuhém palivu používaném v Aberthaw v roce 2009 byl zaznamenán ve výši 13,5 %, kdežto podmínka stanovená v poznámce pod čarou č. 3 vyžaduje OPH nižší než 10 %. |
|
10. |
Spojené království následně informovalo Komisi, že mezní hodnota emisí pro NOx v povolení Aberthaw vydaném vnitrostátními orgány byla snížena na 1100 mg/Nm3, zatímco roční hodnota obsahu prchavé hořlaviny v uhlí se pohybovala mezi 11,39 % a 12,89 % v letech 2008 až 2011. |
|
11. |
Podle stanoviska Komise nebyla podmínka OPH nižšího než 10 % stanovená v poznámce pod čarou č. 3 elektrárnou Aberthaw splněna v žádném z let 2008 až 2011. Proto se Komise domnívala, že běžná mezní hodnota 500 mg/Nm3 byla hodnotou použitelnou na Aberthaw a nebylo jí zařízením dosaženo. |
|
12. |
Proto Komise zaslala dne 21. června 2013 Spojenému království výzvu dopisem, ve které uvedla, že nesprávně použilo čl. 4 odst. 3 ve spojení s přílohou VI částí A poznámkou pod čarou č. 3 směrnice na elektrárnu Aberthaw od 1. ledna 2008, a tedy neplní povinnosti, které pro ně vyplývají ze směrnice 2001/80. |
|
13. |
Spojené království odpovědělo dopisem ze dne 9. září 2013, v němž uvedlo, že neporušuje své povinnosti podle směrnice ve vztahu k elektrárně Aberthaw. Tvrdilo, že výjimka sjednaná a zakotvená ve směrnici v poznámce pod čarou č. 3 mířila specificky na Aberthaw. |
|
14. |
Komisi toto tvrzení nepřesvědčilo. Dne 16. října 2014 vydala odůvodněné stanovisko. Zaujala zejména stanovisko, že překračování běžné mezní hodnoty emisí může být zařízení povoleno pouze tehdy, když spaluje tuhá paliva s OPH nižším než 10 %. |
|
15. |
Spojené království odpovědělo na odůvodněné stanovisko dopisem ze dne 17. prosince 2014. Vysvětlilo, že Aberthaw nadále investuje do zlepšení provozu s tím, že se očekává, že se emise NOx do konce roku 2017 sníží na 450 mg/Nm3. Rovněž uvedlo, že povolení vydané britskými orgány elektrárně Aberthaw bylo v roce 2013 znovu sníženo a stanovilo mezní hodnotu emisí pro NOx na 1050 mg/Nm3. |
|
16. |
V tomto kontextu podala Komise žalobu k Soudnímu dvoru. Navrhuje, aby Soudní dvůr:
|
|
17. |
Spojené království tvrdí, že vždy používalo ustanovení směrnice na Aberthaw správně a navrhuje, aby byla žaloba Komise zamítnuta a Komisi uložena náhrada nákladů řízení. |
|
18. |
Účastníci řízení předložili písemná vyjádření. Oba účastníci řízení přednesli rovněž ústní vyjádření na jednání, které se konalo dne 21. dubna 2016. |
IV – Posouzení
|
19. |
Podle přílohy VI části A poznámky pod čarou č. 3 směrnice „[d]o 1. ledna 2018 se na zařízení, která byla v provozu během dvanáctiměsíční doby končící dnem 1. ledna 2001 se spalováním tuhých paliv s obsahem prchavé hořlaviny nižším než 10 % a pokračují v tomto provozu, […] vztahuje mezní hodnota 1200 mg/Nm3“. |
|
20. |
V první části tohoto stanoviska (A) navrhnu nejpřirozenější výklad působnosti tohoto ustanovení. V druhé části (B) se budu zabývat argumenty založenými na historii vzniku poznámky pod čarou č. 3, do hloubky diskutovanými zejména vládou Spojeného království. |
A – Působnost poznámky pod čarou č. 3
|
21. |
Komise a Spojené království se přou o dvou skutečnostech týkajících se struktury poznámky pod čarou č. 3: zaprvé podíl nízkého OPH v uhlí, který je vyžadován pro to, aby bylo možné využít výjimku, s přihlédnutím k celkovému objemu paliva pro elektrárnu, a zadruhé období, za které je třeba OPH elektrárny vypočítat pro to, aby se nadále kvalifikovala pro výjimku podle tohoto ustanovení. |
|
22. |
Komise vykládá obě výše uvedené skutečnosti v poznámce pod čarou č. 3 tak, že vyžadují, aby elektrárna byla vždy provozována s uhelnou směsí s OPH nižším než 10 % měřeným jako roční průměr. |
|
23. |
Podle vlády Spojeného království poznámka pod čarou č. 3 pouze vyžaduje „podstatný podíl“ nebo „de minimis podíl“ uhlí s OPH nižším než 10 %. Tvrdí, že elektrárna Aberthaw byla vždy provozována s uhelnou směsí založenou převážně na antracitovém uhlí s OPH mezi 6 % a 15 %, včetně podstatného podílu uhlí s OPH nižším než 10 %. Nicméně nikdy nebyla provozována výlučně s uhlím s OPH nižším než 10 %. Spojené království dále vysvětluje, že elektrárna nemůže být provozována výlučně s palivem skládajícím se výlučně z uhlí s OPH nižším než 10 %, neboť je nebezpečné používat uhlí s OPH nižším než 9 % a protože je prakticky téměř nemožné udržovat úroveň OPH mezi 9 % a 10 %. Navíc Spojené království tvrdí, že by bylo nemožné dodávat dostatečné dodávky uhlí tak, aby bylo konsistentně dosahováno ročního OPH nižšího než 10 %. Zpochybňuje tedy způsob, jakým Komise navrhuje vypočítat OPH, a domnívá se, že by OPH měl být místo toho měřen měsíčně nebo dokonce na základě období 48 hodin. |
|
24. |
Domnívám se, že stanovisko Spojeného království je neudržitelné. |
|
25. |
Zaprvé, pokud jde o podíl uhlí s nízkým OPH, který je vyžadován pro výjimku v poznámce pod čarou č. 3, z hlediska celkového paliva elektrárny, argument Spojeného království, podle kterého je dostatečné použití „podstatného podílu“ tohoto druhu uhlí jako uhlí pro elektrárnu, nenachází žádnou podporu v textu. |
|
26. |
Výraz „v provozu […] se spalováním tuhých paliv s obsahem prchavé hořlaviny nižším než 10 %“ poskytuje pouze dva možné výklady, které nevedou ke zkreslení přirozeného významu jeho znění: zaprvé všechno spálené uhlí musí mít OPH nižší než 10 %. To by vskutku znamenalo, že by bylo možné používat pouze uhlí s OPH nižším než 10 %. Zadruhé průměr používané uhelné směsi musí mít OPH nižší než 10 %. Elektrárna tedy nemusí spalovat výlučně uhlí s OPH nižším než 10 %, aby mohla využít výjimku stanovenou v poznámce pod čarou č. 3. Pouze průměr, vypočtený během určitého časového období, musí být nižší než tato prahová hodnota. |
|
27. |
Podle mého názoru je zcela zjevné, že smysluplný je pouze druhý výklad: uhelná směs spálená elektrárnou musí mít v průměru obsah prchavé hořlaviny nižší než 10 %. Argumenty ve prospěch této možnosti jsou nejen systematické ( 5 ), ale rovněž provozní. Vláda Spojeného království totiž podrobně argumentovala, že by bylo obtížné, ne-li nemožné, zaručit, aby všechny jednotlivé dodávky uhlí měly stejné OPH. Na druhou stranu provozovatel elektrárny by měl být schopen zajistit, aby uhelná směs, kterou spaluje, měla určité vlastnosti během určitého časového období. |
|
28. |
Zadruhé, pokud jde o období, za které by OPH měl být vypočítán, nejpřirozenější výklad poznámky pod čarou č. 3 je, že by průměrný OPH měl být vypočten na ročním základě. |
|
29. |
Poznámka pod čarou č. 3 nejprve odkazuje na 12měsíční dobu končící 1. ledna 2001 – to znamená úhrnný průměr za rok 2000 – aby byla naplněna podmínka pro uplatnění výjimky. Je sice pravda, že z poznámky pod čarou č. 3 nevyplývá, které období je relevantní pro další použití téže výjimky. Nicméně si neumím představit jiný vhodnější závěr, než použití interní (a tedy co nejbližší) analogie s totožnou větou: stejný roční průměr by měl být rovněž analogicky použit na následující roky pro posouzení, zda zařízení, slovy poznámky pod čarou č. 3, „pokračuje v provozu“ se spalováním tuhých paliv s OPH nižším než 10 %. |
|
30. |
Z těchto důvodů navrhuji, že by poznámka pod čarou č. 3 měla být vykládána tak, že požadavek na méně než 10 % odkazuje na roční průměr OPH uhelné směsi spálené elektrárnami. |
|
31. |
Jak uvedla Komise, požadavek 10 % je nepropustnou prahovou hodnotou. Pouze ty elektrárny, které byly v provozu během 12měsíční doby končící dnem 1. ledna 2001 a pokračují v provozu s uhelnou směsí s obsahem prchavé hořlaviny nižším než 10 % v ročním průměru, mohou využít výjimky stanovené v poznámce pod čarou č. 3. |
|
32. |
Spojené království na jednání výslovně uznalo, že to není případ Aberthaw. Tato elektrárna nikdy nebyla provozována za použití uhelné směsi, která měla v ročním průměru OPH nižší než 10 %, ať již během 12měsíční doby končící dnem 1. ledna 2001, nebo v následujících letech. Tudíž není ve skutečnosti sporné, že pokud by poznámka pod čarou č. 3 měla být vykládána ve výše uvedeném smyslu, nemohla by mít Aberthaw nárok na výjimku stanovenou v poznámce pod čarou č. 3. |
B – Úloha historie vzniku
|
33. |
Vláda Spojeného království tvrdí, že poznámka pod čarou č. 3 směrnice byla stanovena proto, aby specificky cílila na elektrárnu Aberthaw. Spojené království trvá na argumentu, že by poznámka pod čarou č. 3 měla být přesněji charakterizována jako ustanovení šité na míru, které ukládá specifickou a vhodnou mezní hodnotu emisí NOx s přihlédnutím k vlastnostem Aberthaw a podobných elektráren. |
|
34. |
Spojené království zejména tvrdí, že elektrárna Aberthaw je mezi uhelnými elektrárnami ve Spojeném království jedinečná. Je údajně koncipována ke spalování uhlí s nízkým OPH, aby byla schopna použít druh uhlí, jenž se převážně nachází v Jižním Walesu – to znamená antracitové uhlí, které má obecně nízký OPH mezi 6 a 15 % – zatímco OPH uhlí používaného v konvenčních uhelných elektrárnách se typicky pohybuje přibližně mezi 20 a 35 %. Jelikož uhlí s nízkým OPH je obtížněji spalovatelné, vyžaduje speciálně navržený kotel ve srovnání s konvenčními uhelnými elektrárnami. Jak se zdá, emise NOx vypouštěné těmito zvláštními kotli jsou vždy vyšší. Proto je nemožné, aby Aberthaw plnila striktní emisní stropy pro NOx. |
|
35. |
Spojené království tvrdí, že poznámka pod čarou č. 3 byla stanovena proto, aby cílila specificky na Aberthaw z důvodu jejího značného hospodářského významu pro region Jižního Walesu, zejména proto, že se na ni spoléhají zbývající velšské uhelné doly, jelikož je jediným odbytištěm pro uhlí, které těží, protože uhlí s nízkým OPH je nevhodné pro většinu ostatních trhů. |
|
36. |
Podle Komise poznámka pod čarou č. 3 obsahuje výjimku, která nebyla stanovena, aby specificky cílila na Aberthaw, ale obecně se týká omezeného počtu elektráren v oblastech, ve kterých má místní antracitové uhlí přirozeně nízký obsah prchavé hořlaviny, jako je tomu ve Spojeném království, ale také ve Španělsku. |
|
37. |
Na základě dokumentů předložených Soudnímu dvoru je obtížné dospět jednoznačně k závěru, že výjimka obsažená v poznámce pod čarou č. 3 míří specificky na Aberthaw. |
|
38. |
Zaprvé výjimka byla původně navržena pro nová zařízení, a nikoli pro zařízení stávající. Vyplývá to ze srovnání směrnice 2001/80 s její předchůdkyní, směrnicí Rady 88/609/EHS ( 6 ). Příloha VI směrnice 88/609 stanovila odlišné mezní hodnoty emisí pro NOx v závislosti na druhu paliva použitého elektrárnou, které dosahovaly až 1300 mg/Nm3 pro tuhé palivo s OPH nižším než 10 %. Nic však nenasvědčuje tomu, že autoři přílohy VI směrnice 88/609 měli na mysli Aberthaw (stávající zařízení) vzhledem k tomu, že výjimka v příloze VI dané směrnice se vztahovala pouze na nová zařízení, a nikoliv na zařízení stávající. |
|
39. |
Zadruhé z přípravných prací na směrnici nevyplývá, že poznámka pod čarou č. 3 byla ustanovením šitým na míru pro Aberthaw. V této otázce nebyl Soudnímu dvoru předložen žádný přesvědčivý důkaz. Ve svém vyjádření se vláda Spojeného království dovolávala řady materiálů předložených různými jednotlivci, členy Evropského parlamentu nebo různými úředníky Spojeného království v průběhu legislativního postupu, který vedl k přijetí směrnice. Tyto materiály jsou však omezeny pouze na dopisy, poznámky uvedených jednotlivců a záznamy diskusí v Evropském parlamentu. Žádný z těchto dokumentů však neodráží oficiální stanovisko unijního orgánu účastnícího se legislativního postupu, o kterém by se dalo říci, že uvádí jasný legislativní záměr orgánu jako celku. |
|
40. |
A konečně směrnice výslovně stanoví v jiných ustanoveních konkrétní zařízení, na která se vztahuje výjimka z běžných mezních hodnot emisí stanovených směrnicí. Jedná se zejména o případ „dvou zařízení na Krétě a Rhodosu“, kde se použije zvláštní mezní hodnota (příloha VI část B). Stejná legislativní technika bývala mohla být použita na konkrétní situaci Aberthaw. Normotvůrce se však rozhodl tak neučinit. |
|
41. |
Ať již však byl záměr normotvůrce jakýkoli, navrhuji, že v tomto konkrétním případě není relevantní. |
|
42. |
Obecně z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že pro výklad jak sekundárního ( 7 ), tak i, v nedávné době, primárního ( 8 ) práva, jsou v určitém rozsahu relevantní historie vzniku právního předpisu a záměr normotvůrce. |
|
43. |
Nicméně je třeba klást důraz na slovo „výklad“ jako protiklad k soudnímu „přepisu“. Argument založený na záměru normotvůrce je přípustným a vskutku použitelným argumentem v případech textové nejistoty nebo dvojznačnosti. Podle mého názoru to však subjekt provádějící výklad nemůže vést dál, než dovoluje samotná textová dvojznačnost; výklad musí zůstat v mezích psaného textu a jeho myslitelné sémantické nejasnosti. |
|
44. |
Tudíž, i kdyby bylo prokázáno, že poznámka pod čarou č. 3 byla stanovena proto, aby specificky cílila na Aberthaw, což nebylo v probíhajícím řízení doloženo, takový závěr by mohl být případně relevantní pro účely potenciálního zrušení ( 9 ) takového hypoteticky nezdařilého ustanovení. Nicméně podle mého názoru by nemohl vést k soudnímu přepisu jasného údaje, čísla nebo procenta zvoleného a stanoveného normotvůrcem v právním textu. Jednalo by se o výklad „contra legem“, tedy výklad proti jasnému znění ustanovení, který Soudní dvůr stanovil jako vnější mez jakéhokoliv výkladového úsilí ( 10 ). |
|
45. |
Takových mezí výkladu je v projednávané věci zjevně dosaženo. Výkladová nejednoznačnost může být rozumně konstatována s ohledem na způsob, jakým je OPH vypočten, a období, za které je vypočten, jak bylo uvedeno v předchozím oddíle. Nejednoznačnost však neexistuje s ohledem na 10% prahovou hodnotu. Deset procent znamená deset procent. |
|
46. |
Z toho důvodu nemůže diskuse o historii vzniku poznámky pod čarou č. 3 změnit závěr, že Spojené království tím, že nesprávně použilo čl. 4 odst. 3 ve spojení s přílohou VI částí A poznámky pod čarou č. 3 směrnice na elektrárnu Aberthaw, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 2001/80. |
V – K nákladům řízení
|
47. |
Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Spojené království nemělo ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení. |
VI – Závěry
|
48. |
Z výše uvedených důvodů navrhuji, aby Soudní dvůr:
|
( 1 ) – Původní jazyk: angličtina.
( 2 ) – Úř. věst. 2001, L 309, s. 1; Zvl. vyd. 15/006, s. 299.
( 3 ) – Viz článek 1 směrnice.
( 4 ) – Úř. věst. 2010, L 334, s. 17.
( 5 ) – Směrnice používá průměry jako způsob výpočtu některých čísel a odkazuje na ně v řadě jiných ustanovení, jako například v čl. 4 odst. 6, článku 5, čl. 8 odst. 3, čl. 14 odst. 4 a příloze VI části A poznámce pod čarou č. 2 směrnice.
( 6 ) – Směrnice Rady ze dne 24. listopadu 1988 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (Úř. věst. 1988, L 336, s. 1).
( 7 ) – Viz například rozsudky ze dne 19. dubna 2007, Farrell (C–356/05, EU:C:2007:229, bod 24); ze dne 21. června 2012, Wolf Naturprodukte (C–514/10, EU:C:2012:367, bod 26), a ze dne 23. února 2010, Ibrahim and the Secretary of State for the Home Department (C–310/08, EU:C:2010:80, body 46 až 47).
( 8 ) – V tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. dubna 2005, Komise v. Spojené království (C–61/03, EU:C:2005:210, bod 29); ze dne 27. listopadu 2012, Pringle (C–370/12, EU:C:2012:756, bod 132 a násl.); ze dne 3. října 2013, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada (C–583/11 P, EU:C:2013:625, bod 59), a ze dne 16. června 2015, Gauweiler a další (C‑62/14, EU:C:2015:400, bod 100).
( 9 ) – Krok, který Spojené království nikdy nepodniklo, což se může zdát poněkud překvapivé, když nyní energicky tvrdí, že způsob, jakým byla výjimka stanovena, by nikdy neumožnil, aby na ni Aberthaw měla nárok z důvodu strukturálních podmínek vztahujících se k fungování uvedené elektrárny, které byly vždy odlišné od ostatních elektráren.
( 10 ) – Viz rozsudek ze dne 14. července 1994, Faccini Dori (C‑91/92, EU:C:1994:292, bod 24); ze dne 8. prosince 2005, ECB v. Německo (C‑220/03, EU:C:2005:748, bod 31), a ze dne 15. července 2010, Komise v. Spojené království (C‑528/08, EU:C:2010:429, bod 33).