European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2026/2542

22.5.2026

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru

Posílení strategické autonomie EU a zelené a modré ekonomiky – potenciál odvětví výroby sodíkových baterií

(průzkumné stanovisko na žádost Evropské komise)

(C/2026/2542)

Zpravodaj:

Paul RÜBIG (AU-sk. I)

Spoluzpravodaj:

Hervé JEANNIN (FR-kat. 2)

Poradci

Brigitte BACH (pro zpravodaje skupiny I)

Kevin KINSELLA (pro zpravodaje kategorie 2)

Rozhodnutí plenárního shromáždění EHSV

19. 2. 2026

Právní základ

čl. 52 odst. 2 jednacího řádu

Žádost o vypracování stanoviska

20. 3. 2025

Právní základ

článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná komise

Poradní komise pro průmyslové změny

Přijato v komisi

16. 12. 2025

Přijato na plenárním zasedání

19. 2. 2026

Plenární zasedání č.

603

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

152/2/0

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) považuje sodíkové baterie za strategický doplněk baterií lithiových a vyzývá k rozhodným, koordinovaným evropským opatřením k vybudování suverénního a konkurenceschopného odvětví výroby sodíkových baterií v rámci průmyslové politiky zaměřené na budoucnost.

1.2

Rozšiřování sodíkových technologií vyžaduje robustní ekosystémový přístup zahrnující výzkum, průmysl, pracovní sílu a veřejnou správu, jakož i silné sladění politik. EHSV naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby aktualizovala scénář rozvoje průmyslu v oblasti baterií – jak pro lithium, tak pro sodík – a aby posílila koordinaci prostřednictvím Evropské bateriové aliance (EBA). EHSV prohlašuje, že je ochoten k této práci aktivně přispívat.

1.3

Rozvoj ekosystému baterií musí být úzce propojen s širším energetickým systémem, zejména s ohledem na stabilitu sítě, a musí být koordinován prostřednictvím vertikálních partnerství mezi průmyslem, regulačními orgány a výzkumnými a technologickými organizacemi.

1.4

V zájmu posílení technologické suverenity by EU měla hrát proaktivní úlohu tím, že bude stimulovat poptávku a sladí financování se strategickými cíli. EHSV doporučuje investiční dotace, daňové zvýhodnění výroby, cílené výzvy k předkládání projektů, investiční kupony pro průmyslovou spolupráci s výzkumnými a technologickými organizacemi a doložky o využití místních výrobních vstupů při zadávání veřejných zakázek, přičemž stávající továrny vyrábějící lithiumiontové baterie by měly zůstat v provozu, aby bylo možné využívat stávajících znalostí. Aby se prokázala průmyslová životaschopnost, rozsáhlé pilotní a demonstrační trhy by měly ověřit výkonnost, poskytnout jistotu investorům a přilákat hlavní zákazníky jakožto klíčové investory.

1.5

Spolupráce s vedoucími inovačními představiteli (zejména v Asii) by neměla být opomíjena, ale měla by se řídit zásadou „co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře“. Zároveň bude odvětví výroby sodíkových baterií potřebovat záruky, aby bylo možné vyvážit dominantní postavení Číny na trhu a zajistit rovné podmínky. Kromě toho by měl být požadavkem kladeným na mezinárodní partnery, kteří zakládají závody v Evropě, transfer znalostí.

1.6

Aby rozvoj tohoto průmyslu vedl k sociálně inkluzivnímu a regionálně vyváženému růstu, měl by být součástí scénáře jeho rozvoje plán řešení potřeb v oblasti pracovní síly a sociálních potřeb. To vyžaduje investice do dovedností, mobility pracovní síly a strategického zapojení malých a středních podniků, jakož i přilákání špičkových talentů s cílem podpořit získávání mozků a zabránit jejich odlivu. Výbor zdůrazňuje, že tento plán musí být vypracován na základě spravedlivého a strukturovaného sociálního dialogu na podnikové, odvětvové a vnitrostátní úrovni, jenž zajistí zapojení všech příslušných zainteresovaných stran do definování strategií a norem. Přijetí nových továren veřejností kromě toho závisí na transparentní komunikaci, na plánování spravedlivé transformace a na zohledňování místních potřeb.

1.7

Sodíkové baterie lze vyrábět výhradně z evropských surovin. EU by měla upřednostňovat energeticky účinnou výrobu s nízkým dopadem, která se obejde bez látek PFAS (per-a polyfluorovaných alkylových sloučenin) a sníží využívání kritických surovin. Ekodesign a recyklace musí být integrovány od samého počátku, což Evropě poskytne příležitost vytvořit oběhový hodnotový řetězec sodíkových baterií.

1.8

EHSV vyzývá k flexibilní veřejné podpoře, která zabrání předčasnému proprietárnímu uzamčení, a k posílení spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje spolufinancovaného vládami a průmyslem. Přetrvávající překážky rozšiřování – přechodem od pilotní fáze po fázi průmyslovou počínaje a účastí malých a středních podniků konče – je třeba řešit prostřednictvím aplikovaného výzkumu a vývoje, cílených investic do technologických infrastruktur a spolupráce mezi průmyslem, výzkumnými a technologickými organizacemi a akademickou obcí. Zapojení výzkumných a technologických organizací může snížit rizika pro společnosti během rozšiřování a zavádění do průmyslové praxe.

1.9

EHSV spatřuje velký potenciál pro to, aby se Evropa stala technologickým lídrem v bateriových systémech na bázi sodíku a slané vody. Pokračující výzkum a vývoj by měl upřednostňovat vývoj pevných elektrolytů se zaměřením na sodík.

1.10

10. rámcový program hraje klíčovou úlohu a mělo by z něj být přiděleno nejméně 220 miliard eur (jak požaduje Heitorova zpráva), při posílení pilíře II a za silné podpory technologických infrastruktur jakožto hlavních faktorů technologické suverenity a průmyslové transformace Evropy. Podmínkou plného využití potenciálu výzkumu jsou rovněž omezení byrokracie, aby bylo možné rychlejší schvalování a flexibilnější výzkumné projekty. To je třeba propojit s evropskou strategií duševního vlastnictví v oblasti sodíku.

2.   Obecné připomínky

2.1   Ústřední úloha systémů skladování energie při plnění strategických cílů EU

2.1.1

Investice do obnovitelných zdrojů energie mají zásadní význam pro cíle EU v oblasti klimatu a pro zajištění konkurenceschopnosti a strategické nezávislosti průmyslu. Celosvětová transformace energetiky vyžaduje reorganizaci výroby, distribuce a ukládání energie (1), přičemž pro mobilitu i stacionární skladování mají zásadní význam baterie.

2.1.2

24hodinové přerušení dodávky elektrické energie na Iberském poloostrově odhalilo nestabilitu sítě a závislost na elektřině. Systémy skladování jsou pilířem energetického ekosystému, který umožňuje integraci obnovitelných zdrojů a spolehlivé dodávky energie v rámci denních a sezónních výkyvů, a představují zálohu pro případy výpadku.

2.1.3

Lithiumiontové baterie se staly nepostradatelnými – mobilními zařízeními počínaje a skladováním ve velkém měřítku konče. Potýkají se však s rostoucími výzvami, k nimž patří kolísání cen, dopady na životní prostředí, rizika požárů a závislost na surovinách soustředěných v několika málo zemích. Sodíkoiontové baterie, ačkoliv se vyznačují nižší energetickou hustotou, procházejí rychlým vývojem a nabízejí bezpečnější a udržitelnější doplněk tam, kde má zásadní význam zajištění zdrojů.

2.1.4

Sodíkové baterie zahrnují celou řadu technologií s různou úrovní vyspělosti. Sodíkoiontové baterie, které jsou již na úrovni technologické připravenosti 8–9 a v Asii jsou komerčně využívány, vycházejí z podobných konstrukčních zásad jako lithiumiontové baterie a jsou vhodné pro zavádění v oblasti stacionárního skladování, v mikromobilitě a decentralizovaných systémech v krátkodobém horizontu. V nové generaci sodíkových baterií je kapalina nahrazena pevnými elektrolyty. Patří sem i baterie na bázi sodíku a slané vody, jež mají vysoký potenciál, pokud jde o sezónní a námořní skladování, neboť mají vysokou energetickou hustotu a využívají nekritické suroviny, ačkoli zůstávají na nižší úrovni technologické připravenosti.

2.2   Potenciál sodíkových baterií

2.2.1

Lithiumiontové baterie, jež se vyznačují vysokou energetickou hustotou, zůstávají nejrozšířenější technologií skladování, zároveň se však potýkají se značnými problémy (viz 2.1.3).

2.2.2

Sodíkové baterie nabízejí strategické výhody pro transformaci energetiky a odolnost dodavatelského řetězce. Ačkoli jsou konstrukčně podobné lithium-iontovým bateriím, využívají alternativní materiály (2), přičemž samotného sodíku je dostatek a je levný a široce dostupný, a to i v Evropě. Sodík jakožto druhý nejrozšířenější prvek zemské kůry (2,9 % oproti 0,0021 % u lithia) lze získávat z ložisek soli, sedimentárních hornin a mořské vody.

2.2.3

Sodíkoiontové baterie mohou být náhradou baterií lithiumiontových při použití v malém rozsahu, ale sezónní skladování může vyžadovat řešení, jako jsou např. baterie na bázi sodíku a mořské vody. U této technologie nízké připravenosti se při nabíjení rozkládá chlorid sodný (NaCl) a při vybíjení se uvolňuje prostřednictvím mořské vody, čímž vzniká elektrická energie. Díky energetické hustotě, která je mírně vyšší než u kapalného vodíku, vysoké kapacitě a nezávislosti na kritických surovinách má tato technologie silný potenciál. Podmínkou dosažení rozvoje a vedoucího postavení v oblasti technologií je výzkum a vývoj a pokrok v oblasti pevných elektrolytů. Oběhovost lze zavést již v rané fázi díky recyklovaným nebo přírodním materiálům a konstrukci umožňující recyklaci.

2.2.4

Sodíkové baterie umožňují vyhnout se kobaltu a niklu, čímž se snižují náklady a omezuje závislost na dovážených kritických surovinách, což zase usnadňuje místní výrobu a recyklaci. Umožňují rovněž eliminovat materiály PFAS a další nebezpečné látky, což usnadňuje nakládání s produkty na konci životnosti. Kromě toho nabízejí větší tepelnou stabilitu, toleranci vůči extrémním teplotám, zvýšenou bezpečnost a konkurenceschopnou životnost.

2.2.5

Sodíkové baterie umožňují domácnostem, průmyslu a komunitám ukládat přebytečnou energii z obnovitelných zdrojů pro potřeby špičkového zatížení a podnikům pomáhají optimalizovat spotřebu a náklady. Jsou rovněž vhodné pro stabilizaci sítě a malá elektrická vozidla.

2.3   EU může na tomto rozvíjejícím se trhu hrát důležitou úlohu

2.3.1   Současné podíly na trhu a prognózy

2.3.1.1

Navzdory pokroku zůstává sodíkoiontová technologie oproti technologii lithiumiontové marginální. Globální výhled IEA týkající se elektrických vozidel do roku 2025 nicméně konstatuje rostoucí zájem, zejména na rozvíjejících se trzích a v oblasti stacionárního skladování. Díky klesajícím nákladům a lepší výkonnosti se sodíkoiontová technologie stává atraktivní možností. Předpokládá se proto, že poptávka poroste, a to zejména v regionech, jako jsou subsaharská Afrika a jihovýchodní Asie, kde zůstává lithiumiontová technologie nákladná a infrastruktura omezená.

2.3.1.2

Očekává se, že do roku 2030 bude Čína vyrábět 70 % celosvětových baterií s kapacitou přes 6 200 GWh. Evropa jako celek by měla dosáhnout přibližně 1 200 GWh. Přibližně 85–90 % gigatováren bude stále používat lithiumiontovou technologii a zbytek připadne na baterie s pevným elektrolytem a sodíkoiontové baterie (~5 %). Tyto kapacity však stále ani zdaleka nedosahují roční potřeby Evropy v oblasti skladování (viz odstavec 2.1.1).

2.3.1.3

Předpokládá se, že počet gigatováren vzroste do roku 2030 z 240 na přibližně 400. Většina továren na výrobu sodíkoiontových baterií je dosud ve výstavbě nebo prochází hybridním testováním, ale Čína masivně investuje do rozšiřování a usiluje o dosažení více než 50 % celosvětové kapacity. Celosvětová hospodářská soutěž by se proto měla zintenzívnit.

2.3.1.4

V Evropě je vývoj sodíkoiontové technologie roztříštěný, ale získává si podporu. Cílem programu BATT4EU v rámci programu Horizont Evropa je vybudovat odvětví baterií, jež nebude závislé na lithiu, čímž se posílí suverenita a sníží dopad na životní prostředí. Pilotní projekty v několika členských státech vykazují pokrok, závislost na dovozu z Asie však zůstává překážkou. Podmínkou dosažení vedoucího postavení v průmyslu bude cílený výzkum a vývoj, rozsáhlé iniciativy veřejného a soukromého sektoru a rychlejší schvalování. Některý ze subjektů na úrovni EU, např. výbor BEPA, by se mohl ujmout organizace úsilí a investic.

2.3.1.5

Závěrem lze říci, že v globálním měřítku dochází v oblasti sodíkových baterií k pokroku, ale Evropě hrozí, že se její zaostávání ještě prohloubí. Aby zůstala konkurenceschopná, musí zvýšit podporu.

2.3.2   Je třeba přijmout okamžitá opatření k investicím do sodíkových baterií, a podpořit tak cíle průmyslové politiky EU

2.3.2.1

Zakládání gigatováren na sodíkové baterie v Evropě by podpořilo konkurenceschopnost a vytvořilo pracovní místa v celém hodnotovém řetězci. Strategicky umístěné závody by mohly pomoci oživit regiony s vysokou nezaměstnaností a místní přístup k surovinám a trhům by snížil náklady na dopravu a dopady na životní prostředí.

2.3.2.2

Zásadní zůstává posílení suverenity Evropy v oblasti baterií. Některé odhady naznačují, že EU by mohla uspokojit velkou část své poptávky po lithiumiontových bateriích do roku 2026, jiné však varují, že u více než poloviny plánované kapacity hrozí zpoždění nebo zrušení (3). Prognózy IEA (2025) odhadují náklady u sodíkoiontové technologie do roku 2030 na 50 USD/kWh ve srovnání s dnešními přibližně 100 USD/kWh u lithium-železo-fosfátové technologie. Tato nákladová výhoda, spolu s větší bezpečností a udržitelností, činí ze sodíkoiontových baterií potenciálně přelomovou technologii.

2.3.2.3

Výhodou sodíku je, že může využívat velké množství místních zdrojů k velkoobjemové výrobě a pomoci restrukturalizovat dodavatelské řetězce kolem regionálních biologických materiálů, jako je tvrdý uhlík z dřevního nebo zemědělského odpadu, a překlenout tak strategickou mezeru Evropy v anodových materiálech (4). Díky oběhovým hodnotovým řetězcům – designu pro recyklaci, nižšímu obsahu uhlíku a snížené závislosti na kritických surovinách – sodíkové baterie podporují cíle Zelené dohody pro Evropu a strategickou autonomii.

2.3.2.4

Sodíkové baterie by rovněž mohly podpořit modrou dohodu pro EU, jejímž cílem je řešit vodohospodářskou odolnost a nedostatek sladké vody. Pro toto úsilí je zásadní odsolování, při němž však vzniká nadbytečný sodík, který často není využíván a může ohrožovat biologickou rozmanitost. Sodíkové baterie by mohly pro tento vedlejší produkt zajistit udržitelné využití.

3.   Konkrétní připomínky k podpoře budování evropského ekosystému sodíkových baterií

3.1   Koordinovaná strategická politická opatření

3.1.1

Při využívání výhod sodíkových baterií ve vysoce dynamickém kontextu (5) musí hrát Evropa proaktivní úlohu, stimulovat včasnou poptávku a sladit financování se strategickými cíli. Ke klíčovým faktorům úspěchu a nejistoty patří:

—

Úspory z rozsahu: zvýšení kapacity továren umožní snížení jednotkových nákladů a dosažení prahových hodnot konkurenceschopnosti vůči lithiumiontové technologii. Důležitou úlohu při rozšiřování výroby mohou sehrát technologické infrastruktury.

—

Technologické inovace: zvýšení energetické hustoty má zásadní význam, zejména pro mobilitu. K pokroku již dochází, ale je zapotřebí dalšího výzkumu a vývoje. Zásadní úlohu hraje 10. rámcový program, jenž by měl podporovat celé spektrum úrovně technologické připravenosti: projekty s vysokou úrovní technologické připravenosti v oblasti udržitelných sodíkoiontových technologií a hodnotových řetězců surovin; práci na střední úrovni technologické připravenosti v oblasti flexibilních technologií výroby, včetně přenosu výrobní technologie z lithia na sodík; a výzkum na nízké úrovni technologické připravenosti v oblasti systémů slané vody a elektrolytů. Úloha výboru BEPA při koordinaci spolupráce bude klíčová pro sladění úsilí a urychlení zavádění.

—

Veřejná podpora: klíčovou úlohu při urychlování zavádění budou hrát průmyslové politiky (jako jsou místní dotace v Číně, zákon ke snížení inflace v USA a Zelená dohoda, modrá dohoda, Kompas konkurenceschopnosti a Strategie unie připravenosti EU v Evropě).

—

Tržní přijatelnost: rozhodující bude schopnost přesvědčit výrobce původního zařízení, provozovatele sítí a místní orgány, aby tuto technologii přijali.

3.1.2

V Evropě chybí výroba sodíku v komerčním měřítku, což znamená, že klíčovou výzvou je rychlé zavádění do průmyslové praxe. Lze však využít odborné znalosti z výroby lithiumiontových technologií, např. pokud jde o koncepci závodů, zpracování surovin nebo stávající infrastrukturu. Zachování těchto aktiv, i když v krátkodobém horizontu nejsou zisková, má zásadní význam.

3.1.3

Vzhledem k tomu, že mnoho průmyslových závodů je v současné době nečinných nebo uzavírá, znamenala by jejich přeměna na gigatovárny na výrobu sodíkových baterií účinné a environmentálně odpovědné využití stávající infrastruktury a zároveň by pomohla zachovat místní know-how a regionální hospodářskou činnost tam, kde je to možné.

3.1.4

Při zavádění sodíkových baterií je třeba zohlednit sociální a regionální dopad. Nové výrobní závody mohou oživit regiony, jež čelí strukturální nezaměstnanosti, ale pouze tehdy, budou-li od samého počátku zapojeni také občané. Včasný sociální dialog, transparentnost a plánování spravedlivé transformace mají zásadní význam pro budování důvěry a zajištění inkluzivního a regionálně vyváženého rozvoje.

3.1.5

Vzhledem k chemickým, tepelným a mechanickým rizikům při výrobě a recyklaci musí být nedílnou součástí scénáře rozvoje tohoto průmyslu bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Zásady monitorování BOZP a koncepční bezpečnosti (safe-by-design) proto musí být zakotveny v celém hodnotovém řetězci.

3.1.6

Složité povolovací postupy, administrativní zátěž a zdlouhavé schvalování i nadále zpožďují rozvoj nových výrobních závodů. Tyto překážky odrazují od investic a brání Evropě v rychlém rozšiřování výroby. Jejich překonání vyžaduje zjednodušené a předvídatelné postupy, rychlejší rozhodování a jasné bezpečnostní normy (viz stanovisko INT/1075).

3.2   Rozvoj ekosystému

3.2.1

Rozšiřování sodíkových technologií v Evropě vyžaduje robustní ekosystém napříč výzkumem, průmyslem, pracovní silou a veřejnou správou. Mnoho aktérů je aktivních, jsou však dosud izolováni. EHSV vyzývá k intenzivnější výměně informací mezi orgány EU a zúčastněnými stranami prostřednictvím EBA a nabízí, že k tomu přispěje. Komise by měla v součinnosti s Agenturou Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) aktualizovat scénář vývoje baterií – zahrnující lithium i sodík – a sladit jej s energetickou infrastrukturou a regulací.

3.2.2

Údaje a monitorování jsou stále nedostatečné. Kvalitnější podávání zpráv a mapování pomocí pravidelné analýzy dynamiky výzkumu a duševního vlastnictví, včetně udělování licencí, by napomohlo lepšímu rozhodování.

3.2.3

Rozvoj ekosystému baterií musí být začleněn do širšího energetického systému, zejména s ohledem na stabilitu sítě. Izolované iniciativy zpomalují pokrok, proto je nutná lepší koordinace mezi průmyslem, regulačními orgány a výzkumem. Vertikální partnerství – zahrnující začínající podniky, dodavatele, výrobce původního zařízení, výzkumné a technologické organizace a dodavatele energie – by se měla zaměřit na standardizaci formátů článků a sdílení duševního vlastnictví a rizik. Ústřední úlohu by měla hrát EBA, a to při aktivním zapojení EHSV. Budování ekosystémů mohou dále podporovat znalostní a inovační společenství EIT Raw Materials a EIT Urban Mobility.

3.2.4

Rozvoj dovedností má zásadní význam v celém hodnotovém řetězci baterií, jenž vyžaduje kvalifikaci, mobilitu pracovních sil a zapojení malých a středních podniků (neboť tyto podniky jsou klíčovými poskytovateli odborné přípravy a prohlubování dovedností na místní úrovni). Výzkumné a technologické organizace mohou přispět prostřednictvím odborné přípravy a podpory spolupráce veřejného a soukromého sektoru, s cílenými opatřeními v oblasti výroby a elektrochemie. Prioritami jsou přilákání špičkových talentů, podpora získávání mozků, předcházení odlivu mozků a využívání programů mobility. Součástí scénáře rozvoje průmyslu by proto měl být plán dovedností (viz stanovisko CCMI/224), jenž bude věnovat velkou pozornost otázkám ochrany zdraví a bezpečnosti (viz odstavec 3.1.5).

3.2.5

Mezi přetrvávající překážky rozšiřování patří přechod od pilotní fáze po fázi průmyslovou, účast malých a středních podniků a roztříštěná recyklace. Malé a střední podniky mohou hrát v nově vznikajícím ekosystému strategickou úlohu, neboť jejich flexibilita a přizpůsobivost umožňují rychlé vytváření prototypů a inovace, vyžadují však cílenou podporu. Kromě toho může aplikovaný výzkum a vývoj – prostřednictvím spolupráce mezi průmyslem, výzkumnými a technologickými organizacemi a akademickou obcí – pomoci s vývojem rozšiřitelných řešení.

3.2.6

Vlády a průmysl by měly spolufinancovat výzkum v oblasti aktivních materiálů, elektrolytů a nízkouhlíkové výroby prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Významné projekty společného evropského zájmu nebo program Horizont Evropa mohou urychlit technologickou vyspělost. Podmínkou úspěchu jsou rovněž omezení byrokracie v oblasti výzkumu a vývoje, rychlejší schvalování a flexibilnější výzkumné projekty.

3.3   Význam širšího sladění politik

3.3.1

Rozvoj evropského hodnotového řetězce sodíkových baterií vyžaduje propojení různých politik a zajištěna soudržnosti napříč odvětvími a úrovněmi správy. Sladění s klíčovými strategiemi EU – k nimž patří Zelená a modrá dohoda, Evropská strategie pro vodohospodářskou odolnost, Kompas konkurenceschopnosti, Strategie unie připravenosti a akční plán pro oběhové hospodářství – je zásadní pro to. aby inovace v oblasti baterií sloužily strategickým cílům Evropy.

3.3.2

Program Horizont Evropa – zejména pilíř II – by měl zůstat ústředním bodem pro financování a kooperativní výzkum ve strategických oblastech (viz stanovisko INT/1082). V 10. rámcovém programu to vyžaduje výrazně vyšší rozpočet – nejméně 220 miliard eur (6), jak je zdůvodněno v Heitorově zprávě – při výrazném navýšením pilíře II (oproti pilířům I a III), aby se zohlednila jeho úloha při podpoře průmyslové transformace a technologické suverenity. Podpora by se měla vztahovat rovněž na evropskou strategii udělování licencí a duševního vlastnictví, aby se inovační přínosy zachovaly v rámci EU.

3.3.3

Evropa by se měla zapojit do vytváření mezinárodních standardů a technologické diplomacie prostřednictvím platforem, jako je fórum Věda a technika ve společnosti, a budováním strategických partnerství, a zároveň vytvářet globální normy tak, aby při tom nebyla ohrožena suverenita EU.

V Bruselu dne 19. února 2026.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Séamus BOLAND


(1)  Vzhledem k tomu, že spotřeba primární energie v Evropě činila v roce 2018 21 399,2 TWh a že obnovitelné zdroje tvoří ze 45 % solární energie, ze 45 % vítr a z 10 % biomasa, je zapotřebí denní kapacita ukládání energie 19 TWh a roční 1 278 TWh, aby mohla pokrýt potřeby celé Evropy (zdroj: Na-ion and Na-metal Batteries, Stefano Passerini, výklad z r. 2025).

(2)  Anodové materiály pro sodíkoiontové baterie tvoří převážně tvrdé uhlíky z dřevního nebo potravinářského odpadu, takže jich je dostatek. Katodové materiály se liší a mohly by být vyráběny z recyklovaných lithiumiontových baterií nebo bez použití kritických surovin. S ohledem na regulaci PFAS by se anody i katody měly vyrábět za použití vody jako rozpouštědla, bez perfluorovaných pojiv nebo nebezpečných organických rozpouštědel.

(3)  Transport & Environment (2024), An industrial blueprint for batteries in Europe (Průmyslový plán pro baterie v Evropě).

(4)   https://www.mckinsey.com/industries/automotive-and-assembly/our-insights/the-battery-cell-component-opportunity-in-europe-and-north-america.

(5)  Přehled současných klíčových událostí, výzev a trendů naleznete v následující nedávné diskusi o technologiích, kterou uspořádal výbor BEPA: https://www.youtube.com/watch?v=87afjmRn4_E.

(6)  Podle současných plánů Komise předpokládá pro 10. rámcový program celkový rozpočet ve výši přibližně 175 miliard EUR, což je méně, než požadovali klíčoví aktéři a nedávné zprávy. Přehled lze nalézt v tabulce č. 1 v následujícího dokumentu: https://zenodo.org/records/17425023.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/2542/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)