EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.8.2025

COM(2025) 456 final

2025/0251(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

{SWD(2025) 245 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Výhled jordánského hospodářství je vzhledem k přetrvávající regionální nestabilitě a nejistému globálnímu výhledu vystaven významnému riziku nepříznivého vývoje. Růst reálného HDP Jordánska se v roce 2024 odhadoval na 2,5 % a v roce 2025 by měl zůstat zhruba stejný. Inflace byla ke konci roku 2024 stále pod úrovní 2 %, k čemuž přispěly nižší dovozní ceny a pokračující zpřísňování měnové politiky centrální bankou v souladu s vázaností na americký dolar. Potenciální dopady blízkých válek však zvyšují tlaky na bezpečnostní situaci a hospodářskou odolnost Jordánska, což rizika nepříznivého vývoje jeho výhledu dále zvyšuje. Blízký východ zažívá nárůst nestability v důsledku války v Gaze, křehkého příměří v Libanonu a pádu Asadova režimu v Sýrii. Stupňování napětí mezi Izraelem a Íránem v polovině roku 2025 přerušilo cestování a zvýšilo nejistotu, což mělo přímý dopad na odvětví cestovního ruchu a pravděpodobně i nepříznivé účinky na důvěru spotřebitelů a investorů. Přestože hospodářská situace Jordánska zůstává víceméně stabilní, zvýšená volatilita a geopolitická nepředvídatelnost představují narůstající výzvy pro jeho hospodářskou a sociální stabilitu v budoucnu.

Země se navíc potýká s hluboce zakořeněnými strukturálními problémy. Míra nezaměstnanosti zůstává trvale vysoká a dosahuje 21,4 %, přičemž mezi mladými lidmi je ještě vyšší, a účast žen na trhu práce patří k nejnižším na světě. Tyto nedostatky trhu práce stále omezují růstový potenciál Jordánska a brání širšímu hospodářskému začlenění a sociální soudržnosti. Fiskální tlaky v roce 2024 zesílily v důsledku dopadů regionálních konfliktů a poklesu cen klíčových vývozních komodit. Přestože vláda zavedla opatření ke zvýšení příjmů a omezila kapitálové výdaje, schodek souhrnného rozpočtu se dále prohluboval a dosáhl 5,6 % HDP. Veřejný dluh mírně vzrostl na 90,4 % HDP (bez dluhů držených Sociální pojišťovnou) 1 . Schodek běžného účtu se v roce 2024 zvýšil na téměř 6 % HDP v důsledku nižšího vývozu a poklesu příjmů z cestovního ruchu. Strukturální závislost Jordánska na dovozu energií a potravin ve spojení se slabou vývozní základnou nadále zatěžují jeho vnější bilanci. Navzdory stabilním rezervám ve výši zhruba 21 miliard USD přetrvává zranitelnost vůči vnějším otřesům, což posiluje potřebu pokračující mezinárodní finanční podpory.

Jordánsko v posledních letech usiluje o modernizaci hospodářské struktury, zejména prostřednictvím své Vize modernizace ekonomiky – desetileté strategie zaměřené na podporu investic, vytváření pracovních míst a zvyšování životní úrovně, která byla zahájena v roce 2022. V návaznosti na předchozí reformy, například v rámci Londýnské iniciativy z roku 2018, se tato vize zaměřuje na osm klíčových odvětví a zahrnuje opatření ke zvýšení účinnosti veřejného sektoru a zapojení občanů, přičemž reformní úsilí je podporováno rovněž prostřednictvím po sobě jdoucích programů MMF a makrofinanční pomoci (MFA) EU. První fáze (2023–2025), připravující půdu pro budoucí provádění, je blízko dokončení. Toto reformní úsilí pokročilo navzdory řadě vzájemně se překrývajících vnějších otřesů, včetně vleklé syrské uprchlické krize, pandemie COVID-19, narušení globálních dodávek vyvolaného nevyprovokovanou ruskou útočnou válkou proti Ukrajině a obnoveného regionálního napětí v důsledku konfliktu mezi Izraelem a Gazou a narušení obchodu v Rudém moři. Přestože nedávné diplomatické kroky směřující k opětovnému začlenění Sýrie byly užitečné, podmínky pro rozsáhlý návrat uprchlíků z Jordánska zatím nevytvořily.

Vzhledem k řadě vnějších otřesů a strategické úloze Jordánska při podpoře regionální stability získala země v uplynulém desetiletí významnou mezinárodní podporu prostřednictvím různých mezinárodních partnerů. Šlo například o čtyři po sobě jdoucí programy MMF od roku 2012, čtyři operace makrofinanční pomoci EU od roku 2014, významnou pomoc USA a cílenou podporu pro poskytování útočiště syrským uprchlíkům.

–První tři programy makrofinanční pomoci (MFA I: 180 milionů EUR; MFA II: 200 milionů EUR; MFA III: 500 milionů EUR + navýšení o 200 milionů EUR v reakci na COVID-19) poskytly v letech 2014 až 2023 formou úvěrů celkem 1,08 miliardy EUR. Kromě toho na základě žádosti jordánských orgánů ze dne 8. října 2023 schválila EU v roce 2025 novou operaci MFA IV v hodnotě 500 milionů EUR, jejíž výplaty jsou plánovány v průběhu období 2025–2027. MFA IV bude vyplácena na základě splnění politických podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění, jež se týkají opatření v oblasti řízení veřejných financí, správy věcí veřejných, boje proti korupci, sociální politiky a politiky trhu práce a opatření v oblasti energetiky a podnikatelského prostředí.

–Jordánsko také dosahuje významného pokroku v rámci rozšířené finanční facility MMF (2024–2027) v hodnotě 1,2 miliardy USD, která doposud prošla třemi pozitivní přezkumy (poslední byl ukončen v dubnu 2025). Mimo to MMF dne 25. června 2025 schválil také přibližně 700 milionů USD v rámci Nástroje pro odolnost a udržitelnost na podporu reforem zaměřených na rizika související se změnou klimatu a připraveností na pandemie. 

–Přestože přetrvává dočasná nejistota ohledně vyplacení rozpočtové podpory Spojených států v roce 2025, Jordánsko úspěšně mobilizovalo rozhodující vnější financování ze strany Světové banky a partnerů v rámci Rady pro spolupráci v Zálivu.

Kromě krátkodobé finanční pomoci existuje mezi Evropskou unií (EU) a Jordánskem úzké a dlouhodobé partnerství, které je zakotveno v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem, platné od roku 2002. Tento vztah se v průběhu dalších let neustále prohluboval a odrážel tak pevné politické vazby, hospodářskou spolupráci a společné regionální zájmy. V lednu 2025 se EU a Jordánsko dohodly na posílení vzájemných vazeb prostřednictvím strategického a komplexního partnerství, jehož cílem je podpora sdílené prosperity, stability a bezpečnosti na základě vzájemné důvěry a dlouhodobé spolupráce. Toto nové partnerství se zaměřuje na šest klíčových pilířů: politické vztahy a regionální spolupráci; bezpečnost a obranu; hospodářskou odolnost, obchod a investice; lidský kapitál; migraci a ochranu a podporu uprchlíků. Jeho provádění bude podpořeno významným finančním balíčkem (mimo jiné prostřednictvím makrofinanční pomoci), kombinujícím krátkodobou a dlouhodobou pomoc za účelem podpory jordánských programů makrofiskálních a strukturálních reforem, posílení investiční podpory a poskytnutí cílené pomoci, pokud jde o plnění strategických priorit.

Vzhledem k obtížné hospodářské situaci a značným a neuspokojeným finančním potřebám požádaly jordánské orgány v lednu 2025 o další operaci makrofinanční pomoci MFA V v hodnotě 500 milionů EUR. Ve své žádosti poukázaly na zhoršující se hospodářské a politické prostředí a uvedly, že v průběhu roku 2024 zesílily regionální nepokoje, čímž se dále zhoršilo již tak nejisté a nestabilní globální prostředí. Tento vývoj měl navíc nepříznivý dopad na přímé zahraniční investice, vývoz, domácí spotřebu a domácí příjmy, což dále oslabilo hospodářský a fiskální výhled Jordánska a zvýšilo riziko potřeby rozsáhlejšího vnějšího financování. Obnovené násilí v regionu, včetně stupňujícího se napětí mezi Izraelem a Íránem v polovině června, vedlo k pozastavení letů v Jordánsku a je pravděpodobné, že dále zkomplikuje křehké hospodářské oživení této země, oslabí důvěru investorů a turistů a přispěje k čím dál tím nejistějšímu výhledu.

Za těchto okolností Evropská komise navrhuje, aby Jordánsku byla poskytnuta další finanční podpora, a to ve formě nové makrofinanční pomoci, která by měla mít následující rysy: 

–Po důkladném posouzení politické a hospodářské situace v Jordánsku předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí nové makrofinanční pomoci ve výši až 500 milionů EUR ve prospěch Jordánska. Navrhovaná makrofinanční pomoc by Jordánsku pomohla pokrýt část jeho celkového zbývajícího deficitu vnějšího financování, jehož výše se odhaduje na zhruba 3,9 miliardy USD, v souvislosti s probíhajícím programem MMF na období 2024–2027. Pomohla by také zajistit dosažení pokroku u probíhajících reforem.

–Vyplácení by se uskutečnilo ve třech splátkách, přičemž uvolnění každé splátky by bylo striktně podmíněno pokrokem při provádění jak programu MMF, tak řady dalších politických opatření, na nichž se Komise a orgány dohodnou a která budou uvedena v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění by v zásadě mohlo zahrnovat politické reformy týkající se správy ekonomických záležitostí (např. řízení veřejných financí a opatření k posílení mobilizace domácích příjmů), sociální politiky a politiky trhu práce, správy věcí veřejných, protikorupčních opatření, veřejných služeb a podnikatelského prostředí.

–Očekává se, že navrhovaná operace proběhne současně s poskytnutím pomoci v rámci operací rozpočtové podpory financovaných z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa).

–Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se i díky posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, domnívá, že politické a hospodářské podmínky pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny.

•Hospodářské souvislosti v Jordánsku

Blízký východ čelí narůstající nestabilitě z důvodu války v Gaze, křehkého příměří v Libanonu, pádu syrského režimu a nedávného izraelsko-íránského konfliktu. Toto napětí zvyšuje tlak na bezpečnost a hospodářství Jordánska, přičemž narůstá volatilita a zvyšují se rizika nepříznivého vývoje. Hospodářský růst se v roce 2024 meziročně snížil na 2,5 % (oproti 2,9 % v roce 2023) v důsledku zvýšené nejistoty vyplývající z nestability v regionu, včetně války Izraele a Gazy, a zpomalujícího globálního růstu. Klíčová odvětví, jako je cestovní ruch a obchod, si navzdory narušením spojeným s válkou stále vedla poměrně dobře a překonávala původní očekávání, k čemuž přispěl nárůst regionální turistické návštěvnosti, která částečně vynahradila pokles návštěvníků ze Západu. Přesto příjmy z cestovního ruchu v roce 2024 poklesly o 2,3 % a počet návštěvníků se snížil o 3,9 %. K hospodářskému růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl, zemědělství, doprava a komunikace, jakož i finanční služby. Rok 2025 zahájilo Jordánsko trvalým hospodářským růstem, který zhruba odpovídá 2,5 % zaznamenaným v roce 2024, a to díky pokračujícímu oživení v oblasti cestovního ruchu, zpracovatelského průmyslu a zemědělství. Očekává se však, že druhé čtvrtletí bude ovlivněno vystupňováním napětí mezi Izraelem a Íránem, které si vyžádalo dočasné uzavření jordánského vzdušného prostoru. Toto narušení vedlo k pozastavení letů, narušilo fungování nákladní dopravy a vyvolalo širší nejistotu, čímž mělo pravděpodobně nepříznivý dopad na důvěru investorů a spotřebitelů.

Míra nezaměstnanosti je stále vysoká, přestože v roce 2024 mírně poklesla na 21,4 % (oproti 22,0 % v roce 2023). Míra nezaměstnanosti u mužů se držela na 18,3 % a u žen na 33,3 %. Závažným problémem zůstává nezaměstnanost mladých lidí, která pokračuje i v rané dospělosti, neboť míra nezaměstnanosti ve věkové kategorii 15–19 let činila 54,7 % a ve věkové kategorii 20–24 let 46,4 %. Významným problémem je stále míra účasti na trhu práce, která činí pouze 34,3 % a je nízká nebo velmi nízká jak u mužů, tak u žen; dosahuje 53,6 % u mužů a 14,8 % u žen ve srovnání se 72 %, resp. 18 % v rámci regionu Blízkého východu a Severní Afriky.

Inflační tlaky jsou v souladu s nedávnými rozhodnutími v oblasti měnové politiky omezené. V roce 2024 inflace v průměru meziročně poklesla na 1,6 % (oproti 2,1 % v roce 2023), nicméně na začátku roku 2025 spolu s uvolňováním měnové politiky centrální banky vzrostla (2,2 % v lednu až únoru 2025, meziročně). V poslední době byly hlavními faktory inflace ceny nájmů, masa a drůbeže a tabáku a cigaret. Pokles cen byl zaznamenán zejména u oděvů, mléka a mléčných výrobků a olejů, které s výjimkou oděvů byly hnacími silami inflace v předchozích letech. Od září 2024 jordánská centrální banka ve třech krocích snížila svou úrokovou sazbu o 100 bazických bodů na 6,5 %, čímž ukončila fázi zpřísňování měnové politiky, která započala před dvěma a půl lety. Od března 2022 do července 2023 byla hlavní sazba v deseti krocích zvýšena z 2,5 % na 7,5 %. Tato rozhodnutí centrální banky byla nutná vzhledem k vázanosti jordánského dináru na americký dolar, aby bylo dosaženo souladu se zpřísňováním/uvolňováním měnové politiky Federálního rezervního systému USA a zabránilo se tlakům na kapitálové toky a aby se skutečně přispělo ke zmírnění inflačních tlaků.

Bankovní systém je stále likvidní a dobře kapitalizovaný. Poměr kapitálové přiměřenosti činil v roce 2024 18 % (v roce 2023 to bylo 17,9 %), což je výrazně více než požadovaných 12 %. Podíl úvěrů se selháním se v roce 2024 mírně zvýšil na 5,6 % (oproti 5,1 % v roce 2023), zatímco míra jejich krytí činila v roce 2024 74,8 %. Ziskovost bank zůstávala stabilní s odhadovanou návratností aktiv ve výši 1,2 %.

Veřejné finance vykazují slabiny, přestože celkové hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu provedené MMF je příznivé. Schodek veřejných financí dosáhl v roce 2024 5,6 % HDP, což je více než v předchozím roce (5,1 % HDP v roce 2023). Primární schodek (bez úrokových plateb z veřejného dluhu) činil 0,1 % HDP (v roce 2023 to bylo 0,4 %). Běžné výdaje tvořily 89,9 % veřejných výdajů. Vedle úrokových plateb (20 % běžných výdajů) byly hlavními složkami výdajů vojenské výdaje (29,6 %), odměny zaměstnanců občanského sektoru (19,3 %) a důchody (16,3 %). Veřejný dluh dosáhl v roce 2024 90,4 % HDP (bez dluhu drženého Investičním fondem sociálního zabezpečení), což je o něco více v roce 2023, kdy činil 89,2 % HDP. Včetně dluhu Investičního fondu sociálního zabezpečení dosahoval veřejný dluh v roce 2024 116,8 % HDP, zatímco v roce 2023 to bylo 113,8 %. Jordánský veřejný dluh je MMF hodnocen jako udržitelný s vysokou pravděpodobností (článek IV, červen 2025). Jakkoli je totiž Jordánsko kvůli svému vysokému veřejnému dluhu zranitelné vůči zpřísňování finančních podmínek, vysoký podíl zvýhodněného dluhu mu poskytuje významnou ochranu před nepříznivými dopady. Jordánsko má navíc značné rezervy: devizové rezervy odpovídají 7,7 měsícům dovozu a aktiva Investičního fondu sociálního zabezpečení dosáhla úrovně 40 % HDP. MMF hodnotí riziko krize státního dluhu jako mírné.

Vnější situace Jordánska je stále křehká, ale devizové rezervy jsou dostatečné. Schodek běžného účtu (včetně grantů) se v roce 2024 zvýšil na 5,9 % HDP (oproti 3,6 % v roce 2023), neboť se snížil přebytek služeb při současném nárůstu schodku u zboží a prvotních důchodů. Hlavními vývozními položkami domácího zboží byly chemické látky a nerostné suroviny (30 % vývozu zboží), které směřovaly hlavně do Indie a arabských zemí, jakož i oděvy (20 %), které směřovaly převážně do USA. Největšími dovozními skupinami zboží byly dopravní prostředky a náhradní díly (10 % dovozu zboží), především z Číny, USA a Jižní Koreje, ropné produkty (6 %), především ze Saúdské Arábie a Indie, a textil (5 %) z Asie. Schodek běžného účtu byl i nadále zmírňován silnými toky druhotných důchodů: remitence dosáhly v roce 2024 6,8 % HDP, zatímco programové financování (Světová banka, MMF a další dvoustranná/vícestranná podpora) dosáhlo výše 4,2 % HDP. Přímé zahraniční investice poklesly v roce 2024 na 3,3 % HDP. Hrubé devizové rezervy jordánské centrální banky zůstávaly silné a přesahovaly 100 % ukazatele přiměřenosti rezerv definovaného MMF.

Výhled na příštích několik let je nejistý. Pokud jde o výhled do budoucna, MMF v červnu 2025 očekával pro rok 2025 a roky následující mírné zvýšení růstu, jde ovšem o prognózu z doby před izraelsko-íránským konfliktem. Regionální války představují významné riziko nepříznivého vývoje výhledu, zejména kvůli zvýšené míře nejistoty v regionu a možnému budoucímu dopadu na důležité odvětví cestovního ruchu, k němuž navíc přispívá i nedávný konflikt mezi Izraelem a Íránem. Očekává se, že schodek běžného účtu a rozpočtový schodek zůstanou vysoké, což odráží základní strukturální problémy bránící udržitelnému zlepšení rozpočtových příjmů a schodku obchodní bilance. Vzhledem k významnému břemeni veřejného dluhu je zapotřebí pokračovat ve fiskální konsolidaci, souběžně s pokračující snahou o modernizaci ekonomiky s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a podpořit růst soukromého sektoru, mimo jiné přilákáním přímých zahraničních investic.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť cílů udržení krátkodobé makroekonomické stability v Jordánsku nelze dostatečně dosáhnout na úrovni jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s rozšířenou finanční facilitou, odpovídá částka navrhované nové makrofinanční pomoci 14,6 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování na období 2025–2027. To je v souladu se standardními postupy pro sdílení zátěže u operací makrofinanční pomoci (v případě země s dohodou o přidružení horní hranice podle závěrů Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 8. října 2002 činí 60 %) s ohledem na pomoc přislíbenou Jordánsku jinými bilaterálními a multilaterálními dárci. Pokud vezmeme v úvahu celkovou podporu EU Jordánsku prostřednictvím různých nástrojů (včetně navrhované makrofinanční pomoci, MFA IV, rozpočtové podpory EU a půjček EIB, s vyloučením dvoustranné podpory poskytované členskými státy), celková podpora EU by pokryla zhruba 35,4 % odhadovaného zbývajícího deficitu vnějšího financování. Očekává se, že celkový příspěvek EU včetně rozpočtové podpory a půjček EIB Jordánsku bude vyšší než v minulosti.

•Volba nástroje

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s jinými nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že zmírní vnější finanční tlaky a pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Jordánsku v rámci jiných, úžeji zaměřených nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Jordánska, včetně podpory poskytované MMF. Při přípravě tohoto návrhu makrofinanční pomoci vedla Komise konzultace s MMF, který již vyplácí prostředky v rámci rozsáhlého finančního programu. Dne 2. července 2025 konzultovala Komise s Hospodářským a finančním výborem – náhradníky, který návrhu vyjádřil podporu. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s jordánskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 7 (dále jen „finanční nařízení“) provedly útvary Komise před provedením operace MFA IV operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Jordánska. Účelem bylo zajistit, aby postupy této země pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytovaly dostatečné záruky řádného finančního řízení. Závěrečnou zprávu o operačním hodnocení, vypracovanou poradenskou společností, obdržely útvary v říjnu 2024. Zpráva poukazovala na jednoznačný pokrok dosažený v systémech řízení veřejných financí a dalších postupech schvalování finančních transakcí od roku 2020, kdy bylo provedeno poslední hodnocení. Jejím závěrem bylo, že stav jordánských postupů schvalování finančních transakcí se pro účely operace makrofinanční pomoci považuje za příznivý. Vzhledem k tomu, že operační hodnocení bylo provedeno před méně než rokem a jeho závěry jsou stále platné, Komise se domnívá, že pro navrhovanou operaci MFA V není nutné nové hodnocení.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí v zemích, které nejsou členskými státy EU. Proto se na návrh poskytnutí makrofinanční pomoci nevztahuje požadavek provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci obecněji vycházejí z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Nová makrofinanční pomoc a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomohou Jordánsku uspokojit krátkodobé potřeby financování a podpoří opatření politik zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a na urychlení udržitelného růstu, čímž doplní program přijatý Výkonnou radou MMF. Tyto politické podmínky by měly řešit několik zásadních nedostatků, které se v průběhu let projevily v jordánském hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí. Mezi možné oblasti podmíněnosti by v zásadě mohly patřit reformy zaměřené na zlepšení správy ekonomických záležitostí, včetně řízení veřejných financí a daňové správy, sociální politiky a politiky trhu práce, podnikatelského prostředí a energetické/ekologické transformace.

•Základní práva

Země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, jsou způsobilé pro makrofinanční pomoc. Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že způsobilá země uplatňuje účinné demokratické mechanismy, včetně zásady právního státu a parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a že zaručuje dodržování lidských práv.

Jordánsko pokračuje v úsilí o politickou reformu s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. V roce 2021 Jordánsko zahájilo prostřednictvím změn zákonů o volbách a politických stranách proces politické modernizace, jehož cílem je podpořit politickou účast žen a mládeže, překonat kmenovou loajalitu a podpořit vznik celostátních politických stran založených na programu. V roce 2023 vláda novelizovala zákoník práce v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. Navzdory velmi obtížné situaci je Jordánsko stále odhodláno pokračovat v reformách směřujících k účinnějšímu demokratickému politickému systému, založenému na právním státě a dodržování lidských práv. V této souvislosti se má za to, že politické podmínky pro makrofinanční pomoc jsou splněny.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhovaná operace makrofinanční pomoci pro Jordánsko ve výši až 500 milionů EUR ve formě úvěrů má být vyplacena ve třech splátkách, které mají být uvolněny v průběhu dvouapůlletého období. Úvěr bude poskytnut v rámci záruky pro vnější činnost s mírou tvorby rezerv ve výši 9 %, přičemž rezervy budou plánovány v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa v celkové výši 45 milionů EUR (rozpočtová položka 14 02 01 70 „Nástroj NDICI – Globální Evropa – Tvorba rezerv společného rezervního fondu“). Úvěry se poskytují ve formě amortizovaných úvěrů s odkladnou lhůtou a následnými splátkami kapitálu ve stejných tranších během dlouhého období. Tato úvěrová struktura bude výhodná jak pro příjemce, neboť usnadňuje splácení, tak pro rozpočet EU tím, že umožňuje rozložit podmíněné závazky v rámci delšího období.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Evropská unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc ve formě úvěrů v celkové výši až 500 milionů EUR, což přispěje k pokrytí zbývajících potřeb Jordánska v oblasti financování z vnějších zdrojů v období dostupnosti operace. Pomoc má být vyplacena ve třech splátkách za předpokladu, že politická opatření, jimiž je každá splátka podmíněna, budou v plném rozsahu a včas provedena. Pomoc bude řídit Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Výplaty v rámci navrhované operace makrofinanční pomoci budou podmíněny úspěšnými přezkumy programu MMF. Kromě toho se Komise a jordánské orgány dohodnou na konkrétním souboru strukturálních reformních opatření, která budou stanovena v memorandu o porozumění. Tato reformní opatření by měla podpořit program reforem uskutečňovaný jordánskými orgány a doplnit programy dohodnuté s MMF, Světovou bankou a ostatními dárci, jakož i politické programy související s operacemi rozpočtové podpory EU. Měla by být v souladu s hlavními prioritami hospodářských reforem, na nichž se EU a Jordánsko dohodly v dohodě o přidružení, prioritách partnerství a připojeném paktu, se strategickým a komplexním partnerstvím, jordánskou Vizí modernizace a dalšími vnitrostátními strategiemi.

2025/0251 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem 8 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Unie a Jordánsko podepsaly dne 24. listopadu 1997 dohodu o přidružení, která vstoupila v platnost 1. května 2002 9 . Na základě dohody o přidružení Unie a Jordánsko během přechodného období 12 let postupně vytvořily oblast volného obchodu. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost dohoda o další liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty. V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což obnáší rozšířené oblasti spolupráce. Protokol o mechanismu pro urovnávání sporů v oblasti obchodu mezi Unií a Jordánskem parafovaný v prosinci 2009 vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci dohody o přidružení, priorit partnerství mezi EU a Jordánskem přijatých na období 2022–2027 a strategického a komplexního partnerství podepsaného v lednu 2025.

(2)Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a o obecním zřízení. Byla přijata legislativní zlepšení, pokud jde o nezávislost soudnictví a práva žen.

(3)Jordánské hospodářství bylo silně ovlivněno dlouhodobou regionální nestabilitou, zejména konfliktem v Sýrii a konfliktem v Izraeli a Gaze, jakož i narušením bezpečnosti v oblasti Rudého moře. Tato nestabilita dále zvyšovala nejistotu, podrývala důvěru investorů, narušovala obchodní cesty a oslabovala cestovní ruch. Tyto problémy se přidaly k přetrvávajícím hospodářským a sociálním dopadům pandemie COVID-19, celosvětovým cenovým otřesům po ruské invazi na Ukrajinu a vyšším výpůjčním nákladům spojeným s přísnějšími globálními finančními podmínkami. V poslední době představuje další výzvu rovněž zvýšená nejistota globálního prostředí. Jordánsko se sice vyhnulo návratu hospodářského poklesu, částečně díky provádění zdravých makroekonomických politik a reforem, ale oživení stále vázne. Nezaměstnanost zůstává trvale vysoká, zejména mezi mladými lidmi a ženami, a na hospodářství stále doléhají tlaky související s veřejnými financemi a vnějším financováním.

(4)Konflikt v Izraeli a Gaze vedl spolu s obnovou násilí v tomto regionu, zejména vystupňováním napětí mezi Izraelem a Íránem v polovině června 2025, k pozastavení letů v Jordánsku a je pravděpodobné, že dále zkomplikuje křehké hospodářské oživení země, oslabí důvěru investorů a turistů a přispěje ke stále nejistějšímu výhledu. Sociální napětí v Jordánsku zůstává nízké, ale pokud by se probíhající konflikty dále stupňovaly, mohlo by narůstat. Kromě toho by rizika spojená se změnou klimatu, jež dále zhoršují již tak katastrofální nedostatek vody v Jordánsku, mohla poškodit růst a dále zvýšit tlak na veřejné finance.

(5) V lednu 2024 se jordánské orgány a MMF dohodly na ekonomickém ozdravném programu, podpořeném čtyřletou rozšířenou finanční facilitou ve výši 1,2 miliardy USD, který je v současné době prováděn. K červenci 2025 dosahuje Jordánsko v rámci této rozšířené finanční facility dobrých výsledků a veškerá kvantitativní výkonnostní kritéria a strukturální referenční hodnoty byly podle prvních tří přezkumů programu (červenec a prosinec 2024 a duben 2025) splněny, což umožnilo vyplacení prostředků v celkové výši 391 milionů USD ze schválené částky 1,2 miliardy USD.

(6)V dubnu 2025 přijala Unie – v reakci na žádost Jordánska z října 2023 – čtvrtý program makrofinanční pomoci (MFA IV) 10 ve formě úvěrů v hodnotě 500 milionů EUR. Vyplácení je plánováno v letech 2025–2027, a to na základě splnění politických podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění, které zahrnují opatření v oblasti řízení veřejných financí, správy věcí veřejných a boje proti korupci, sociální politiky, politiky trhu práce, energetiky a podnikatelského prostředí. MFA IV navazuje na řadu tří předchozích programů makrofinanční pomoci (MFA I: 180 milionů EUR; MFA II: 200 milionů EUR; MFA III: 500 milionů EUR + navýšení o 200 milionů EUR v reakci na COVID-19), které poskytly v letech 2014 až 2023 formou úvěrů celkem 1,08 miliardy EUR.

(7)Od vypuknutí krize v Sýrii v roce 2011 dala Unie Jordánsku v rámci různých nástrojů k dispozici přibližně 3,5 miliardy EUR (včetně 1,08 milionu EUR v rámci tří uvedených operací makrofinanční pomoci) s cílem pomoci zemi zabezpečit hospodářskou stabilitu, zachovat politickou a hospodářskou reformu a řešit související humanitární, rozvojové a bezpečnostní potřeby. Evropská investiční banka navíc Jordánsku poskytla od roku 2011 přibližně 2,4 miliardy EUR ve formě půjček na projekty.

(8)Na období 2021–2024 činí dvoustranný orientační příděl Unie (granty) v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) pro Jordánsko přibližně 360 milionů EUR a je doplněn podporou Unie na pomoc Jordánsku při řešení dopadů syrské krize (214 milionů EUR v letech 2021–2023), jakož i dalšími regionálními a tematickými programy. V období 2014–2020 poskytovala Unie Jordánsku podporu zejména prostřednictvím evropského nástroje sousedství a její výše činila 765 milionů EUR. Ve stejném období Jordánsko rovněž získalo dalších 126 milionů EUR prostřednictvím investiční platformy sousedství, která přinesla investice o objemu přibližně 580 milionů EUR. V roce 2021 zahájila EU v Jordánsku v rámci hospodářského a investičního plánu více než 20 stěžejních projektů, na něž vyčlenila přibližně 461 milionů EUR (prostřednictvím grantů, kombinování zdrojů a záruk), a mobilizovala investice v celkové výši přibližně 4,760 miliardy EUR.

(9)S ohledem na přetrvávající obtížnou hospodářskou situaci a výhled požádalo Jordánsko v lednu 2025 o další makrofinanční pomoc ze strany Unie.

(10)Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(11)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit bezprostřední finanční potřeby příjemce ve vztahu k zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit stav platební bilance.

(12)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska stále existuje zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu jeho hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Rozšířená makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(13)Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu vnějšího financování Jordánska, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj.

(14)Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet provádění operací rozpočtové podpory v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 11 .

(15)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů financování vnější činnosti v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(16)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(17)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(18)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(19)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Kromě toho by specifické cíle makrofinanční pomoci Unie měly posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku a prosazovat strukturální reformy, které jsou zaměřené na podporu udržitelného a inkluzivního růstu, vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidace. Komise a ESVČ by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(20)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho by smlouva o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány, měla obsahovat ustanovení, která zmocňují jednak Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k provádění vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 12 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/966 13 , jednak Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů a dále Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jeho pravomocí, pokud jde o poskytování makrofinanční pomoci Unie během období její dostupnosti a po jeho skončení.

(21)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(22)Částky rezerv potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly odpovídat rozpočtovým prostředkům stanoveným ve víceletém finančním rámci. 

(23)Makrofinanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(24)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 14 .

(25)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci je vhodné použít přezkumný postup stanovený v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Jordánsku poskytne, by měl být přezkumný postup použit pro přijetí memoranda o porozumění a pro jakékoli snížení, přerušení či zrušení pomoci,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc v maximální výši 500 milionů EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho obsáhlý program reforem. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě úvěrů.

3.Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku.

4.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli hospodářských reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem.

5.Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

6.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

7.Pokud se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska oproti původním předpokladům podstatně sníží, přijme Komise prováděcí akty, jimiž výši poskytované pomoci omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 15 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány hospodářskopolitické a finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Hospodářskopolitické a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění jsou v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 4, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 zejména posílí účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné i při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování hospodářských opatření se náležitě zohlední pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v souladu s článkem 223 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ve smlouvě o úvěru 16 , která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány.

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.Za podmínek uvedených v odstavci 3 tohoto článku poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie formou úvěru ve třech splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v čl. 3. odst. 1.

2.V případě potřeby jsou na pokrytí částek makrofinanční pomoci Unie tvořeny rezervy v souladu s nařízením (EU) 2021/947.

3.Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v čl. 2 odst. 1;

b)průběžné uspokojivé výsledky provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter,

c)uspokojivé splnění hospodářskopolitických a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky. K uvolnění třetí splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění druhé splátky.

4.Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci tohoto článku, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie jordánskou centrální bankou převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Za účelem financování makrofinanční pomoci Unie ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 223 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Komise uzavře s Jordánskem smlouvu o úvěru ve výši uvedené v článku 1. Smlouva o úvěru stanoví období dostupnosti a podrobné podmínky podpory v rámci makrofinanční pomoci ve formě úvěrů, a to i ve vztahu k systémům vnitřní kontroly. Úvěry se poskytují za podmínek, které Jordánsku umožní jejich splácení po dlouhou dobu, včetně případné odkladné lhůty. Maximální doba čerpání jednotlivých vyplacených částek úvěrů je 35 let od data vyplacení.

3.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 17 .

2.Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie pro Jordánsko dosaženo;

b)posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při plnění hospodářskopolitických a finančních podmínek uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi hospodářskopolitickými podmínkami stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 6 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, v níž přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

 

1.4.Návrh/podnět se týká: 

X nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 18  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

X časově omezená doba trvání

–Platnost po dobu dvou a půl roku od vstupu v platnost memoranda o porozumění, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 návrhu rozhodnutí.

–Finanční dopad v roce 2027 u prostředků na závazky i prostředků na platby.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

X přímé řízení Komisí

X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 19 .	zemí ESVO 20	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 21	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	14 02 01 70 Nástroj NDICI – Globální Evropa – Tvorba rezerv společného rezervního fondu (úvěry MFA – EAG)	Rozl.	NE	NE	NE	NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – Nepoužije se

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

6

Okruh 6 – „Sousedství a svět“

GŘ ECFIN														Rok	Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
														2024	2025		2026		2027
Operační prostředky
Rozpočtová položka 14 02 01 70 Nástroj NDICI – Globální Evropa – Tvorba rezerv společného rezervního fondu (úvěry MFA – EAG)										Závazky	(1a)								45		45
										Platby	(2a)								45		45
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
Rozpočtová položka 14 20 03 01										Závazky a platby	(3)								0,1		0,1
CELKEM prostředky pro GŘ ECFIN										Závazky	=1a+1b+3								45,1		45,1
										Platby	=2a+2b+3								45,1		45,1
						Rok			Rok				Rok					CELKEM VFR na období 2021–2027
						2025			2026				2027
Operační prostředky CELKEM		Závazky		(4)									45					45
		Platby		(5)									45					45
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM				(6)									0,1					0,1
CELKEM prostředky z OKRUHU 6		Závazky		=4+6									45,1					45,1
víceletého finančního rámce		Platby		=5+6									45,1					45,1
							Rok	Rok				Rok				Rok				CELKEM VFR na období 2021–2027
							2024	2025				2026				2027
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky		(4)
	Platby		(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)			(6)
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6	Závazky		=4+6
víceletého finančního rámce  (referenční částka)	Platby		=5+6

Okruh víceletého finančního rámce		7	„Správní výdaje“
GŘ: <…….>						Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje
 Ostatní správní výdaje
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky
GŘ: <…….>						Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2021–2027
						2024	2025	2026	2027
 Lidské zdroje
 Ostatní správní výdaje
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce				(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

					Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
					2024		2025		2026		2027
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7			Závazky
víceletého finančního rámce			Platby
				Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2021–2027
				2024		2025		2026		2027
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)								45		45
	Platby	(5)								45		45
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)								0,1		0,1
CELKEM prostředky z OKRUHU 6	Závazky	=4+6								45,1		45,1
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6								45,1		45,1

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy 

Rok   2025

Rok   2026

Rok   2027

CELKEM

Druh 22

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 23 …

– Výstup 1

Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost

1

45

1

45,1

– Výstup 2

Hodnocení ex post

1

0,1

1

0,1

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

2

45,1

2

45,1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

2

45,1

2

45,1

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–XNávrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM 2021–2027
	2024	2025	2026	2027
OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní správní výdaje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet za OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mimo OKRUH 7
Lidské zdroje	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Ostatní výdaje správní povahy	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
Mezisoučet mimo OKRUH 7	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000
CELKEM	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–X    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		Rok	Rok	Rok
		2025	2026	2027
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		0	0	0
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)		0	0	0
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)		0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		0	0	0
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0
Položka administrativní podpory  [XX.01.YY.YY]	– v ústředí	0	0	0
	– při delegacích EU	0	0	0
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7		0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7		0	0	0
CELKEM		0	0	0

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst	4		Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok   2024	Rok   2025	Rok   2026	Rok   2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 24
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

4.Digitální rozměr

Na tuto politickou iniciativu se nevztahuje.

4.1.Požadavky digitálního významu

Nepoužije se.

4.2.Data

Nepoužije se.

4.3.Digitální řešení

Nepoužije se.

4.4.Posouzení interoperability

Nepoužije se.

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Dluh včetně dluhů držených Sociální pojišťovnou dosáhl 114,7 % HDP.

(2)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/793 ze dne 14. dubna 2025 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L, 2025/793, 22.4.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2025/793/oj ).

(3)    Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3. (http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2002/357(1)/oj).

(4)    Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/2371/oj).

(5)    Hodnocení prováděli externí konzultanti a bylo ukončeno v květnu 2025. Zveřejnění hodnocení ex post spolu s pracovním dokumentem útvarů Komise se očekává v druhé polovině roku 2025.

(6)    Hodnocení ex post: Operace MFA v zemích jižního sousedství – Tunisku a Jordánsku (2016–2019), září 2021, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/about-european-commission/departments-and-executive-agencies/economic-and-financial-affairs/evaluation-reports-economic-and-financial-affairs-policies-and-spending-activities/joint-ex-post-evaluation-macro-financial-assistance-mfa-operations-tunisia-and_en

(7)    Úř. věst. L, 2024/2509, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV).

(8)    Postoj Evropského parlamentu ze dne… a rozhodnutí Rady ze dne… .

(9)    Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2002/357(1)/oj  

(10)    Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2025/793 ze dne 14. dubna 2025 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L, 2025/793, 22.4.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2025/793/oj ).

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1), ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/947/o).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj).

(13)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

(15)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2010/427/oj).

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(17)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(18)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(19)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(20)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(21)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(22)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(23)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.