V Bruselu dne 11.7.2023

COM(2023) 398 final

2023/0282(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy, pokud jde o přistoupení Bosny a Hercegoviny k Mezinárodní dohodě o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy v souvislosti s přistoupením vlády Bosny a Hercegoviny k Mezinárodní dohodě o olivovém oleji a stolních olivách (dále jen „dohoda“).

2.Souvislosti návrhu

2.1.Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách

Cíle Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách (dále jen „dohoda“) jsou: i) usilovat o dosažení jednotných vnitrostátních i mezinárodních právních předpisů týkajících se fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností olivového oleje, olivového oleje z pokrutin a stolních oliv, aby se zabránilo překážkám v obchodu; ii) provádět činnosti v oblasti fyzikálně-chemických a organoleptických zkoušek za účelem rozšíření znalostí o složení a jakostních charakteristikách olivových produktů s cílem konsolidovat mezinárodní normy a iii) posílit úlohu Mezinárodní rady pro olivy jako fóra excelence mezinárodní vědecké obce v oblasti oliv a olivového oleje.

Nové znění dohody vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2017.

Evropská unie je smluvní stranou dohody 1 .

2.2.Rada členů

Rada členů Mezinárodní rady pro olivy (dále jen „Rada členů“) je vrcholným a rozhodovacím orgánem Mezinárodní rady pro olivy. Vykonává veškeré pravomoci a funkce nezbytné k dosažení cílů této dohody. Jako smluvní strana dohody je Evropská unie členem Mezinárodní rady pro olivy a je zastoupena v Radě členů. Rada členů přijímá rozhodnutí o přistoupení nových členů na základě vzájemné dohody. Podle čl. 10 odst. 4 písm. b) dohody, není-li vzájemná dohoda možná ve lhůtě stanovené předsedou Rady členů, členové hlasují. Rozhodnutí se považuje za přijaté, pokud se pro něj vyslovila alespoň většina členů zastupujících nejméně 86 procent účastnických podílů členů.

V současné době má Mezinárodní rada pro olivy 18 členů a Evropská unie má 650 z celkového počtu 1 000 účastnických podílů.

2.3.Zamýšlený akt Rady členů

V návaznosti na formální žádost Bosny a Hercegoviny ze dne 22. února 2023 o přistoupení k dohodě se očekává, že Rada členů přijme rozhodnutí o přistoupení Bosny a Hercegoviny k dohodě na některém svém budoucím zasedání nebo v rámci postupu přijímání rozhodnutí Radou členů výměnou dopisů.

Účelem zamýšleného aktu je stanovit podmínky přistoupení Bosny a Hercegoviny podle článku 29 dohody.

Zamýšlený akt se stane pro strany závazným tím, že změní rozhodovací rovnováhu v Radě členů, pokud nejsou rozhodnutí přijímána na základě vzájemné dohody v souladu s čl. 10 odst. 4 dohody.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Ačkoli odvětví olivového oleje a stolních oliv stále nehraje v Bosně a Hercegovině významnou úlohu, existuje potenciál pro jeho rozvoj v regionu s dlouhou tradicí produkce a spotřeby olivového oleje a stolních oliv 2 . Přidaná hodnota v odvětví zemědělství (% HDP) byla v Bosně a Hercegovině v roce 2021 vykázána na úrovni 5,2 % HDP 3 , přičemž země se jednoznačně zavázala zvýšit podíl produkce oliv.

Vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina rozvíjí svá odvětví oliv z hlediska spotřeby a hodlá rozvíjet svou produkci, bude její přistoupení k dohodě za určitých podmínek posílením Mezinárodní rady pro olivy, zejména s ohledem na dosažení harmonizace vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů týkajících se vlastností olivových produktů, aby se zabránilo jakýmkoli překážkám obchodu. Toto přistoupení je v souladu s cíli politiky Unie, pokud jde o normy pro uvádění zemědělských produktů na trh, stanovenými v části II hlavě II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 4 .

Rozhodnutím, které přijme Rada členů, se stanoví podmínky přistoupení Bosny a Hercegoviny, pokud jde o účastnické podíly v Mezinárodní radě pro olivy a lhůtu pro uložení listiny o přistoupení.

Účastnické podíly členů použité ke stanovení finančních příspěvků a hlasovacích práv se vypočítají podle vzorce stanoveného v článku 11 dohody. Unie zajistí, aby se tento vzorec použil při určování míry účastnických podílů Bosny a Hercegoviny.

Unie podpoří jakoukoli lhůtu pro uložení listiny o přistoupení, která by umožnila Bosně a Hercegovině přistoupit k dohodě v dohledné době. Pokud se uložení listiny zpozdí, může Unie v následujících rozhodnutích přijatých Radou členů podpořit prodloužení lhůty pro uložení této listiny.

S ohledem na rozhodovací proces v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy je nezbytný postoj Unie ke stanovení podmínek přistoupení Bosny a Hercegoviny.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, jimiž se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, jimiž se dotyčný orgán řídí. Tento pojem zahrnuje rovněž nástroje, jež podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 5 .

4.1.2.Použití na stávající případ

Rada členů je orgán zřízený dohodou, a sice Mezinárodní dohodou o olivovém oleji a stolních olivách.

Akt, který má Rada členů přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt má právní účinky zejména proto, že ovlivní rozhodovací rovnováhu v Radě členů, pokud nejsou rozhodnutí přijímána na základě vzájemné dohody v souladu s čl. 10 odst. 4 dohody 6 .

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

4.2.2.Použití na stávající případ

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 SFEU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 207 Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

2023/0282 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy, pokud jde o přistoupení Bosny a Hercegoviny k Mezinárodní dohodě o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2016/1892 byla dne 18. listopadu 2016 jménem Unie podepsána Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 (dále jen „dohoda“), s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu. Dohoda vstoupila prozatímně v platnost dne 1. ledna 2017 v souladu s čl. 31 odst. 2 uvedené dohody a byla Unií uzavřena rozhodnutím Rady (EU) 2019/848 ze dne 17. května 2019 7 .

(2)Podle článku 29 dohody má Rada členů Mezinárodní rady pro olivy (dále jen „Rada členů“) stanovit podmínky pro přistoupení každé vlády k dohodě.

(3)Vláda Bosny a Hercegoviny formálně požádala o přistoupení k dohodě. Rada členů by proto měla být vyzvána, aby na některém ze svých příštích zasedání nebo v rámci postupu přijímání rozhodnutí Radou členů výměnou dopisů stanovila podmínky přistoupení Bosny a Hercegoviny týkající se účastnických podílů v Mezinárodní radě pro olivy a lhůty pro uložení listiny o přistoupení.

(4)Vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina rozvíjí svá odvětví oliv z hlediska spotřeby a hodlá rozvíjet svou produkci, mohlo by její přistoupení k dohodě za určitých podmínek posílit Mezinárodní radu pro olivy, zejména s ohledem na dosažení harmonizace vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů týkajících se vlastností olivových produktů, aby se zabránilo jakýmkoli překážkám obchodu.

(5)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě členů, jelikož rozhodnutí, jež mají být přijata, budou mít právní dopady na Unii tím, že změní rozhodovací rovnováhu v Radě členů v případech, kdy rozhodnutí nejsou přijímána na základě vzájemné dohody podle čl. 10 odst. 4 dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy na jejím budoucím zasedání, nebo v rámci postupu přijímání rozhodnutí Radou členů výměnou dopisů, pokud jde o podmínky přistoupení vlády Bosny a Hercegoviny k dohodě, je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1892 ze dne 10. října 2016 o podpisu Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie a jejím prozatímním provádění (Úř. věst. L 293, 28.10.2016, s. 2) a rozhodnutí Rady (EU) 2019/848 ze dne 17. května 2019 o uzavření Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie (Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 1).
(2)    Podle údajů Mezinárodní rady pro olivy dosáhla roční produkce stolních oliv v Bosně a Hercegovině v hospodářském roce 2019/2020 přibližně 1 000 tun, což představuje ve srovnání s předchozími hospodářskými roky výrazný nárůst (přibližně 500 tun).
(3)    Podle souboru Světové banky týkajícího se ukazatelů rozvoje.
(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(5)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.
(6)    Akty Rady členů týkající se obchodních norem pro olivový olej by mohly být přijímány bez vzájemné dohody, jsou podle mezinárodního práva závazné v souladu s čl. 20 odst. 3 dohody a mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právních předpisů EU, konkrétně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů založených na nařízení (EU) č. 1308/2013.
(7)    Rozhodnutí Rady (EU) 2019/848 ze dne 17. května 2019 o uzavření Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie (Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 1).