|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2024/4185 |
2.8.2024 |
P9_TA(2023)0484
Evropská vodíková banka
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2023 o Evropské vodíkové bance (2023/2123(INI))
(C/2024/4185)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy, |
|
— |
s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (dále jen „Pařížská dohoda“), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2023 o Evropské vodíkové bance (COM(2023)0156), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. února 2023 nazvané „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ (COM(2023)0062), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2022 s názvem „Plán REPowerEU“ (COM(2022)0230), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“ (COM(2020)0299), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, jejž předložila Komise dne 20. června 2023 (COM(2023)0337), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. června 2023, kterým se zřizuje platforma pro strategické technologie pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (COM(2023)0335), který předložila Komise, |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. března 2023, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a kterým se mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (evropský akt o kritických surovinách), který předložila Komise, (COM(2023)0160), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. března 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (akt o průmyslu pro nulové čisté emise), který předložila Komise, (COM(2023)0161), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (1), jež v současné době prochází revizí, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (2), jež v současné době prochází revizí, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (3) (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1804 ze dne 13. září 2023 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice 2014/94/EU (4), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (5), jež v současné době prochází revizí, |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (6), jež v současné době prochází revizí, |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (7), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (8), jež v současné době prochází revizí, |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2022/2576 ze dne 19. prosince 2022 o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu (9), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2021/2085 ze dne 19. listopadu 2021 o založení společných podniků v rámci programu Horizont Evropa a o zrušení nařízení (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014, (EU) č. 558/2014, (EU) č. 559/2014, (EU) č. 560/2014, (EU) č. 561/2014 a (EU) č. 642/2014 (10), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2 (11); |
|
— |
s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (12), |
|
— |
s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1185 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku (13), |
|
— |
s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856 ze dne 26. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování inovačního fondu (14), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii (15), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému (16), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie (17), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (18), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o změně klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou (19), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: čas jednat! (20), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie (21), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. června 2023 k Evropské vodíkové bance (22), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 30. listopadu 2023 k Evropské vodíkové bance, |
|
— |
s ohledem na článek 54 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0379/2023), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že EU je stranou Pařížské dohody a zavázala se snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že vodík lze použít jako výchozí surovinu, palivo nebo nosič energie a že má významný potenciál dekarbonizovat průmyslová odvětví, v nichž se emise snižují obtížně, a těžkou dopravu, kde není technicky možné dosáhnout přímé elektrifikace nebo kdy by byla nekonkurenceschopná; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že vodík lze rovněž použít k ukládání energie v zájmu vyvážení energetického systému coby poslední možnost, a tím přispět k integraci energetického systému; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že vodík je sám o sobě nepřímým skleníkovým plynem a roste povědomí o jeho dopadech na klima, které by měly být prostřednictvím monitorování, prevence a zmírňujících opatření v úzké spolupráci s průmyslem řádně řešeny; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Vodíková strategie EU si vytyčila cíl nainstalovat v EU do roku 2030 elektrolyzéry pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů o výkonu alespoň 40 GW a vyrábět 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a plán REPowerEU navrhl doplnit tento cíl dovozem stejného množství vodíku z obnovitelných zdrojů; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že celkové investice potřebné ke splnění tohoto cíle se odhadují na 335–471 miliard EUR, přičemž k zajištění dovozu předpokládaného množství vodíku z obnovitelných zdrojů budou zapotřebí další investice ve výši 500 miliard EUR; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že evropský průmysl zabývající se výrobou elektrolyzérů si stanovil za cíl nainstalovat do roku 2025 nejméně 25 GW výrobní kapacity, což představuje přibližně 120 GW instalované kapacity v Evropě; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech došlo ke snížení nákladů na elektrolyzéry o 60 %, přičemž se podle Komise očekává, že se v důsledku úspor z rozsahu sníží v roce 2030 ještě o polovinu; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že palivové články a elektrolyzéry vyžadují technologicky náročné součásti a několik kritických surovin, zejména kovy platinové skupiny, jejichž hlavní výrobci se nacházejí mimo EU, často v zemích, kde je těžba spojena se závažným porušováním lidských práv, zhoršováním správy věcí veřejných, konflikty a zhoršováním životního prostředí, zatímco výrobci usazení v EU čelí nekonkurenceschopným provozním podmínkám; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že vybudování trhu s vodíkem z obnovitelných zdrojů bude vyžadovat náležitou ochranu spotřebitelů a značné investice, aby bylo možné dosáhnout dekarbonizace ve všech těžko dekarbonizovatelných odvětvích; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že poptávku po vodíku z obnovitelných zdrojů u konečného užití je třeba stimulovat ve všech odvětvích, včetně těch, která by mohla využívat nízkouhlíkový vodík při přechodu na dekarbonizované hospodářství; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že určování cen má zásadní význam z hlediska upevnění základů trhu s vodíkem, zaměření na veřejnou finanční podporu a účinného regulačního dohledu a veřejné kontroly; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že Komise odhaduje cenu vodíku z obnovitelných zdrojů v EU na 2,5 až 5,5 EUR na kg, což je způsobeno cenou elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektrolyzérů, zatímco cena vodíku z fosilních paliv činí přibližně 1,5 EUR na kg; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že globální ekonomičtí partneři a konkurenti, včetně USA a Číny, poskytují silnou finanční podporu své domácí výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, mj. na základě amerického zákona o snížení inflace, který podporuje výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů na základě daňového dobropisu až do výše 3 USD na kg; |
1.
vítá sdělení Komise o Evropské vodíkové bance; podotýká, že název „Evropská vodíková banka“ může být zavádějící, neboť se nejedná o banku, ale o iniciativu, která má fungovat jako účinné a zjednodušené jednotné kontaktní místo pro koordinaci činností a financování na podporu projektů týkajících se vodíku z obnovitelných zdrojů v rámci celého dodavatelského řetězce;
2.
vybízí Komisi, aby této iniciativě poskytla více finančních prostředků a lépe ji zviditelnila, jelikož bude představovat důležitý milník pro nastartování evropského trhu s vodíkem; domnívá se, že Evropská vodíková banka by měla nést jasnou odpovědnost za provádění doporučení obsažených v tomto usnesení;
3.
připomíná, že jedinou udržitelnou formou vodíku je vodík z obnovitelných zdrojů; konstatuje, že elektrolyzéry se na celkové výrobě vodíku v EU podílejí méně než 4 %; konstatuje, že nízkouhlíkový vodík bude důležitý při přechodu na hospodářství s nulovými čistými emisemi a pro nastartování trhu s vodíkem;
4.
je si vědom toho, že výroba vodíku z obnovitelných zdrojů vyžaduje značné množství energie; konstatuje, že dosažení cílů v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů bude vyžadovat zvýšení výroby elektrolyzérů, které obsahují kritické suroviny; konstatuje, že by to rovněž vyžadovalo výrazné rozšíření kapacity pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a modernizaci elektrické sítě;
5.
připomíná, že Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že pokud budou realizovány všechny plánované projekty, bude do roku 2030 v Evropě umístěno 32 % celosvětové kapacity elektrolyzérů; zdůrazňuje, že je třeba zachovat a upevnit celosvětové vedoucí postavení Unie v oblasti vodíku vytvořením inovativního účinného trhu, který by pomocí vhodné infrastruktury propojil výrobce se spotřebiteli;
6.
vítá návrhy Komise týkající se aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, aktu o kritických surovinách a revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, které by přispěly ke vzniku bezpečných konkurenceschopných a odolných hodnotových řetězců, jež by uspokojily zvyšující se poptávku po vodíku z obnovitelných zdrojů a elektrolyzérech vyráběných v EU; zdůrazňuje, že Evropská vodíková banka by měla doplňovat akt o průmyslu pro nulové čisté emise;
7.
důrazně podporuje jednodušší a rychlejší povolovací postupy v celém hodnotovém řetězci s cílem zvýšit výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a podpořit inovace; trvá na zachování stávající vysoké úrovně ochrany životního prostředí při posuzování žádostí o povolení a zároveň na zefektivnění některých environmentálních aspektů povolovacích postupů a administrativních postupů u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;
8.
domnívá se, že v zájmu zabezpečení průmyslové nezávislosti EU v kontextu otevřené strategické autonomie by se v rámci první fáze zavádění Evropské vodíkové banky mělo důrazně upřednostňovat zvýšení domácí výroby, zatímco v následných fázích by mohlo dojít k jejímu rozšíření, aby bylo možné navýšit konkurenceschopné zdroje dovozu vodíku z obnovitelných zdrojů; připomíná, že do pravomoci Evropské vodíkové banky by mohla spadat podpora domácí výroby i dovozu;
9.
vítá úlohu Evropské vodíkové banky při zvyšování transparentnosti toků, transakcí a cen na vznikajícím trhu s vodíkem; zdůrazňuje, že tato funkce má zásadní význam pro zvýšení důvěry v tento trh, posílení regulačního dohledu a veřejného monitorování a pro poskytování informací o integrovaném plánování energetické infrastruktury;
10.
zdůrazňuje, že zásadní význam z hlediska vybudování evropského trhu s vodíkem z obnovitelných zdrojů bude mít soukromé financování a že jakmile se podaří vybudovat účinný trh, neměl by záviset na veřejných dotacích;
11.
konstatuje, že spolehlivý regulační rámec EU pro trh s vodíkem může pomoci vytvořit řádně fungující trh; domnívá se, že k vytvoření investiční jistoty pro nezbytné investice do výroby vodíku a vodíkové infrastruktury je nezbytné zajistit předvídatelný a méně kolísavý vývoj cen;
12.
domnívá se, že akty v přenesené pravomoci týkající se obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu zvýšily předvídatelnost a jistotu pro investory; vítá návrh balíčku právních předpisů týkajících se trhu s vodíkem a dekarbonizovaným plynem, který předložila Komise; trvá na zajištění uceleného a stabilního regulačního prostředí pro toto odvětví;
13.
zdůrazňuje, že podle Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie vyžaduje výroba vodíku pomocí elektrolýzy značné množství vody, přičemž na výrobu 1 kg vodíku je zapotřebí 18 až 24 kg vody; poukazuje na to, že vezmeme-li v úvahu předcházející hodnotový řetězec, je spotřeba vody ještě vyšší; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost účinnému využívání zdrojů a rámcové směrnici o vodě (23), zejména v regionech ohrožených suchem; vyzývá k dalšímu výzkumu technologií pro odsolování vody, které by minimalizovaly spotřebu energie a dopady na životní prostředí, zejména znečištění způsobené solankou;
14.
vyzdvihuje skutečnost, že vodíková údolí a příslušné infrastruktury hrají významnou úlohu coby nástroje na podporu dekarbonizace průmyslových oblastí, podporují inovace a přispívají k místnímu hospodářství; konstatuje, že vodíková údolí poskytují zabezpečené klastry nabídky vodíku v Evropě a poptávky po něm; domnívá se, že Evropská vodíková banka nese odpovědnost za koordinaci a podporu všech příslušných spotřebitelských center napříč vodíkovými údolími a za rozšíření rozsáhlých stěžejních projektů v oblasti vodíku;
Finanční podpora domácí výroby vodíku z obnovitelných zdrojů
|
15. |
vitá rozhodnutí Komise zahájit první pilotní aukci na podporu vodíku z obnovitelných zdrojů, která by se zakládala na jeho ceně; bere na vědomí rozpočet 800 milionů EUR na podporu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů po dobu 10 let; vyzývá Komisi, aby se urychleně zapojila do posouzení této pilotní aukce, pokud jde o její efektivitu a makroekonomické a průmyslové důsledky; |
|
16. |
bere na vědomí rozhodnutí Komise poskytnout podporu v této první pilotní aukci ve formě pevné prémie, neboť rozdíl mezi výrobou a spotřebou vodíku bude přinejmenším na začátku vysoký; trvá na tom, aby byla pro budoucí aukce stanovena pevná prémie, která by byla stejná nebo vyšší než prémie navržená USA v rámci zákona o snížení inflace; žádá Komisi, aby zvážila doplňkové mechanismy, jako jsou granty, rozdílové smlouvy a rozdílové smlouvy o uhlíku; domnívá se, že tyto doplňkové mechanismy by mohly podpořit nejen výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, ale také poptávku po něm; |
|
17. |
připomíná význam zeměpisné a odvětvové rovnováhy pro umožnění výroby vodíku z obnovitelných zdrojů v celé EU a jeho využívání v těžko dekarbonizovatelných odvětvích; trvá na tom, že je třeba zabránit dalšímu prohlubování regionálních rozdílů, které již existují v důsledku různého rozsahu rozvoje trhu s vodíkem; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozvíjela regionální aukce a za tímto účelem definovala regiony, které by byly dostatečně velké, aby zajistily odpovídající hospodářskou soutěž a zároveň zajistily zeměpisnou vyváženost; žádá Komisi, aby navrhla klíč pro přidělování s cílem podpořit regionálně rovnoměrný rozvoj evropského trhu s vodíkem; |
|
18. |
vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc členským státům s nízkou mírou účasti, jak je stanoveno v poslední revizi směrnice o systému pro obchodování s emisemi (24); zdůrazňuje, že tato podpora by měla podněcovat k účasti žadatelů ze všech členských států na aukcích v rámci Evropské vodíkové banky; |
|
19. |
zdůrazňuje, že Evropská vodíková banka by se také měla snažit přilákat menší rozvíjející se projekty; navrhuje Komisi, aby upravila některé prvky koncepce této aukce, zejména požadavek na minimální instalovanou kapacitu elektrolyzéru a omezení maximálního objemu nabídky, a aby zvážila možnost sdružování žádostí s cílem usnadnit účast malých a středních podniků; |
|
20. |
žádá Komisi, aby přehodnotila a vyjasnila pravidla týkající se slučitelnosti mezi veřejnou finanční podporou a financováním poskytovaným v rámci Evropské vodíkové banky s ohledem na to, že by u týchž nákladů nemělo docházet ke kumulaci, s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi žadateli; |
|
21. |
zdůrazňuje, že koncepce budoucích aukcí by měla důrazně upřednostňovat prodej vodíku z obnovitelných zdrojů průmyslovým odvětvím, v nichž se obtížně snižují emise, a těžké dopravě, zejména letecké a lodní dopravě; v této souvislosti se domnívá, že do kritérií způsobilosti pro aukce by měla být zahrnuta určitá omezení; |
|
22. |
žádá Komisi, aby nezohledňovala pouze cenu, ale stanovila také jasný systém bonusových bodů pro pořadí nabídek; konstatuje, že tento systém by měl upřednostňovat nabídky, které přináší největší úroveň udržitelnosti, vedou k vytváření velkého počtu pracovních míst a podporují kvalitní stáže, učňovskou přípravu a změnu kvalifikace nebo prohlubování dovedností pracovníků; |
|
23. |
uznává, že je naléhavě zapotřebí navýšit výrobu elektrolyzérů v EU; navrhuje rozlišovat mezi provozními náklady a kapitálovými výdaji; domnívá se, že případná podpora kapitálových výdajů na nízkouhlíkový vodík by měla být zaměřena pouze na investice, které mohou v pozdější etapě přispět k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, zejména na nákup elektrolyzérů, a neměla by pokrývat provozní náklady na nízkouhlíkový vodík; |
Nefinanční podpora vodíkového ekosystému EU
|
24. |
vítá záměr Komise vytvořit koncept „aukce jako služby“; domnívá se, že by to mohlo snížit správní náklady členských států a podpořit skutečně evropskou cestu k transformaci energetiky; žádá Komisi, aby tento koncept vyhodnotila a prozkoumala jeho další rozvoj pro další technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že by mělo dojít k co největšímu snížení administrativní zátěže v rámci podávání žádostí, aby se postupů zadávání zakázek mohly účastnit i malé a střední podniky; |
|
25. |
navrhuje, aby Evropská vodíková banka mohla soukromým subjektům poskytovat specializované poradenství ohledně rozvoje zařízení na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku v EU; domnívá se, že tato služba by měla být nezávislá na tom, zda žadatel obdržel finanční prostředky od Evropské vodíkové banky, či nikoli; navrhuje, aby se tato poradenská služba mohla spolehnout na odborné zkušenosti Evropské investiční banky (EIB); navrhuje, aby činnosti Evropské aliance pro čistý vodík byly zahrnuty do Evropské vodíkové banky s cílem vytvořit fyzické fórum, kde by se výrobci a spotřebitelé vodíku mohli setkávat za účelem získání poradenství a výměny osvědčených postupů; |
|
26. |
zdůrazňuje, že je důležité omezit roztříštěnost subjektů EU zabývajících se vodíkem; navrhuje, aby byla do rámce Evropské vodíkové banky zahrnuta činnost společného podniku pro čistý vodík, a zejména střediska pro sledování vodíku pro palivové články; trvá na tom, že její zahrnutí by nemělo vést k omezení veřejných investic do výzkumu, vývoje a inovací; |
|
27. |
domnívá se, že dobrovolný mechanismus společného nákupu vodíku může přispět k rozvoji domácího trhu s vodíkem a k zabezpečení dovozu v rámci Evropské vodíkové banky; zdůrazňuje, že společné nákupy by rovněž usnadnily investice do kapacity pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, zajistily dodávky vodíku z obnovitelných zdrojů za dostupné ceny a zabránily by evropským spotřebitelům v tom, aby se předbíhaly v nabídkách; |
|
28. |
konstatuje, že AggregateEU může fungovat jako pilotní projekt pro rozvoj trhu s vodíkem v rámci Evropské vodíkové banky; vyzývá Komisi, aby posoudila vytvoření mechanismu pro dobrovolnou agregaci poptávky a společné nákupy vodíku a případně předložila legislativní návrh v tomto směru; domnívá se, že toto posouzení by mohlo být založeno na hloubkové analýze vhodných modelů spolupráce podniků a možnosti vytvořit systémy záruk, které by umožnily účinné zapojení menších společností a malých a středních podniků; |
|
29. |
vyzývá členské státy, aby využívaly zelené veřejné zakázky s cílem upřednostnit zboží vyrobené z vodíku z obnovitelných zdrojů, např. v případě oceli používané při stavbě veřejných budov a infrastruktury; |
Dovoz vodíku z obnovitelných zdrojů
|
30. |
konstatuje, že navzdory zvýšení domácí výroby vodíku z obnovitelných zdrojů může rostoucí poptávka vyžadovat dovoz ze třetích zemí; zdůrazňuje, že Evropská vodíková banka by měla využívat součinnosti k urychlení dovozu vodíku z obnovitelných zdrojů a řešit rostoucí poptávku po něm na evropském trhu; |
|
31. |
zdůrazňuje, že je důležité podporovat koridory infrastruktury uvedené ve sdělení Komise o plánu REPowerEU s cílem usnadnit dovoz až 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a zároveň podpořit dekarbonizaci v partnerských zemích; |
|
32. |
připomíná, že se na vodík bude vztahovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích; zdůrazňuje důležitou roli EU jako subjektu, který celosvětově nastavuje standardy, a vyzývá Komisi, aby v souladu s revidovanou směrnicí o obnovitelných zdrojích energie do 31. prosince 2025 vytvořila spolehlivý společný systém certifikace pro dovoz vodíku z obnovitelných zdrojů, který by byl rovnocenný pravidlům platným pro domácí výrobu, a zajistila tak rovné podmínky pro spolehlivé mezinárodní partnery; |
|
33. |
trvá na tom, že investice do vodíku z obnovitelných zdrojů ze třetích zemí by se měly řídit mezinárodně uznávanými zásadami náležité péče, jako jsou mj. obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti a pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků; |
|
34. |
vybízí Komisi, aby vypracovala pokyny s jasnými transparentními kritérii pro způsobilost výrobců ze třetích zemí, pokud jde o podporu EU, a to na základě geopolitických rizik a jejich případného snížení skrze spolupráci, dostupnosti zdrojů pro tuzemskou energetickou transformaci a jejich souladu s hodnotami EU a s environmentálními a sociálními normami, včetně pracovních podmínek a práv domorodého obyvatelstva; |
|
35. |
zdůrazňuje, že některé regiony světa mají v důsledku dostatečného prostoru a množství elektřiny z obnovitelných zdrojů mnohem lepší podmínky pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů; připomíná, že diplomacie EU v oblasti energie a vodíku by měla podporovat rozvoj celosvětových trhů s vodíkem, které budou založeny na pravidlech a budou transparentní a nenarušené, a měla by se zaměřit na to, aby partnerským zemím na celém světě a zejména v sousedství EU umožnila dosáhnout transformace energetiky a zlepšit své environmentální, sociální a demokratické standardy; |
|
36. |
vyzdvihuje, že při poskytování podpory pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích je významná diverzifikace dodavatelů a zachování spravedlivých podmínek na celosvětové úrovni; navrhuje, aby se pro získání podpory EU na dovoz vodíku z obnovitelných zdrojů vyžadovalo používání eura, aby se stalo celosvětovou referenční měnou pro obchodování s vodíkem na celém světě; |
Finanční podpora přepravy vodíku z obnovitelných zdrojů
|
37. |
zdůrazňuje, že v zájmu úspěšného urychlení trhu s vodíkem je nezbytné zajistit dostatečné investice do rozvoje odpovídající vodíkové infrastruktury nejen pro propojení nabídky a poptávky, ale také pro skladování a přepravu vodíku v celé EU (například evropské vodíkové páteřní sítě); trvá na tom, že je třeba se vyvarovat úzkých míst a chybějících propojení, aby se vodík mohl dostat do odvětví, která jej nejvíce potřebují; zdůrazňuje, že rozvoj vodíkového systému by měl pokud možno upřednostňovat společné umístění výroby a využívání a umožnit maximální možnou součinnost se stávající infrastrukturou pro přepravu zemního plynu; |
|
38. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly soukromé investice a v případě nutnosti zajistily veřejné finanční prostředky pro nová zařízení na vodík a pro přestavbu zařízení, která se v současnosti používají pro zemní plyn; domnívá se, že granty i rozdílové (uhlíkové) smlouvy se složkou nákladů na dopravu mohou být vhodnými nástroji na podporu investic do vodíkové infrastruktury; ze stejného hlediska zdůrazňuje, že na Nástroj pro propojení Evropy by měly být přiděleny dodatečné zdroje s cílem posílit financování příslušné infrastruktury a že by měly být uvolněny alternativní finanční prostředky EU v rámci politiky soudržnosti a Nástroje pro oživení a odolnost; |
|
39. |
vyzývá Komisi, aby pověřila Evropskou vodíkovou banku koordinací shromažďování veškerých příslušných údajů, které vydává Komise, mezinárodní organizace nebo průmyslová odvětví v souvislosti s výrobou a skladováním vodíku a jeho přepravou, distribucí a spotřebou; konstatuje, že tyto údaje by měly být pokud možno veřejně dostupné a že by mohly být použity při rozhodování o schvalování infrastruktury související s vodíkem podle revidovaného nařízení o transevropských energetických sítích (25); |
Zefektivnění nástrojů a finančních mechanismů EU
|
40. |
vyjadřuje znepokojení nad tím, že průmyslová odvětví se v současné době potýkají s množstvím nejrůznějších nástrojů finanční podpory pro výrobu vodíku; vyzývá Komisi, aby z Evropské vodíkové banky učinila jednotné kontaktní místo pro financování vodíku; |
|
41. |
bere na vědomí celkový rozpočet Evropské vodíkové banky ve výši 3 miliardy EUR, který byl oznámen v projevu o stavu Unie v roce 2022; žádá Komisi, aby vyjasnila roční rozpočet, který je k dispozici na příštích pět let v rámci každého pilíře Evropské vodíkové banky, a aby připravila plán plánovaných aukcí; trvá na tom, že budoucí aukce by měly být oznámeny nejméně 12 měsíců předem, aby byla zajištěna předvídatelnost pro toto odvětví; |
|
42. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad celkovým rozpočtem Evropské vodíkové banky ve srovnání s dotacemi, pobídkami a atraktivnějším investičním rámcem v jiných regionech světa, zejména v Číně a USA; domnívá se, že stávající finanční prostředky ve výši 800 milionů EUR na první pilotní aukci jsou příliš omezené; vyzývá Komisi, aby pro Evropskou vodíkovou banku navrhla odpovídající rozpočet tím, že jej v nadcházejících letech výrazně navýší s využitím nových zdrojů; |
|
43. |
vítá přezkum víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období, v jehož rámci Komise navrhla pro Inovační fond dalších 5 miliard EUR; naléhavě žádá, aby byla významná část tohoto navýšení přidělena Evropské vodíkové bance, aby mohl Inovační fond podpořit více projektů; zdůrazňuje, že kromě Inovačního fondu by mělo být zváženo i alternativní financování, aby byla Evropská vodíková banka nezávislá na kolísání cen uhlíku; |
|
44. |
vyzývá Komisi, aby v případě pevné prémie zvážila valorizaci inflace s cílem zajistit stabilitu a chránit producenty, zejména malé a střední, před možným budoucím zvýšením cen energie, surovin a provozní činnosti; |
|
45. |
konstatuje, že Komise dosud nepředložila finanční nástroj na podporu dovozu vodíku z obnovitelných zdrojů; vybízí ke spolupráci mezi Evropskou vodíkovou bankou a programy zřízenými členskými státy pro řešení dovozu; žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh finančního nástroje zaměřeného na dovoz ze zemí mimo EU v rámci Evropské vodíkové banky, je-li to vhodné a slučitelné s mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích; |
|
46. |
zdůrazňuje, že k provádění operací Evropské vodíkové banky jsou zapotřebí specializovaní zaměstnanci, a žádá v tomto ohledu o odpovídající financování; navrhuje, aby byla zřízena pracovní skupina pro Evropskou vodíkovou banku se zaměstnanci ze všech příslušných útvarů Komise; |
|
47. |
vítá záměr Komise zefektivnit využívání finančních prostředků EU na vodíkové projekty a legislativní návrh týkající se Platformy pro strategické technologie pro Evropu (STEP), v němž je vodík označen jako kriticky důležitá čistá technologie vyžadující další podporu; požaduje nejvyšší úroveň součinnosti mezi STEP a Evropskou vodíkovou bankou; |
|
48. |
trvá na tom, že by se Evropská vodíková banka měla stát jednotným kontaktním místem, kde by se poskytovaly informace o financování na úrovni EU i členských států, které je k dispozici na podporu projektů vodíku z obnovitelných zdrojů; navrhuje sloučit kompas pro veřejné financování vodíku s Evropskou vodíkovou bankou, tak aby zahrnoval informace o všech příslušných finančních nástrojích, mimo jiné o Nástroji pro propojení Evropy, programu Horizont Evropa a Inovačním fondu, s pravidelnými aktualizacemi; |
|
49. |
navrhuje, aby Evropská vodíková banka vytvořila online nástroj, který tomuto průmyslovému odvětví a zejména malým a středním podnikům umožní rychle posoudit případnou způsobilost projektu souvisejícího s obnovitelným nebo nízkouhlíkovým vodíkem pro financování EU, aniž by tím bylo dotčeno konečné rozhodnutí a aniž by to vyžadovalo poskytnutí důvěrných informací; |
|
50. |
vyzývá Evropskou investiční banku, aby zlepšila přístup k financování projektů v oblasti vodíku z obnovitelných zdrojů; žádá EIB, aby poskytovala úvěry s nulovou sazbou nebo zaručené úvěry, které pomohou zajistit dlouhodobé financování a umožní kapitálové a další investice do příslušných projektů; |
|
51. |
podporuje zavedení maximální ceny pevné prémie, jak navrhuje Komise, aby se zabránilo nadměrnému odměňování úspěšných žadatelů účastnících se aukcí; trvá na tom, že podpora EU by měla být ukončena, jakmile se tržní cena vodíku z obnovitelných zdrojů stane konkurenceschopnou; naléhavě vyzývá Komisi, aby průběžně sledovala výrobní náklady a tržní cenu vodíku z obnovitelných zdrojů a aby přehodnotila pevnou prémii poskytovanou vítězným projektům na konci každého smluvního ujednání mezi výrobci a spotřebiteli nebo alespoň jednou za pět let; |
Transparentnost, odpovědnost a podávání zpráv
|
52. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise předkládala výroční zprávu hodnotící pokrok v oblasti vývoje trhu s vodíkem z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovým vodíkem a posuzující činnost Evropské vodíkové banky; žádá, aby tato zpráva také posoudila geografické rozdělení financování, počet vytvořených pracovních míst, změny v nabídce a poptávce, náklady na vodík z obnovitelných zdrojů ve srovnání s jinými formami vodíku a rozvoj specializované vodíkové infrastruktury; |
|
53. |
požaduje, aby Komise před návrhem nového VFR předložila komplexní hodnocení Evropské vodíkové banky;
° ° ° |
|
54. |
pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení všem orgánům EU a členským státům. |
(1) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.
(2) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125.
(3) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.
(4) Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 1.
(5) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.
(6) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.
(7) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.
(8) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.
(9) Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 1.
(10) Úř. věst. L 427, 30.11.2021, s. 17.
(11) Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 108.
(12) Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 11.
(13) Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 20.
(14) Úř. věst. L 140, 28.5.2019, s. 6.
(15) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 56.
(16) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 45.
(17) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 58.
(18) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.
(19) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 116.
(20) Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 80.
(21) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 10.
(22) Úř. věst. C 293, 18.08.2023, s. 127.
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4185/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)