(1)

Aby byla zajištěna účinnost a jednotné uplatňování vnitrostátních opatření makroobezřetnostní politiky, je důležité doplnit uznávání vyžadované právem Unie o dobrovolnou reciprocitu.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (5) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

Dne 29. června 2026 (6) dánské ministerstvo pro daňové záležitosti a hospodářský růst, jako pověřený orgán pro účely článku 133 směrnice 2013/36/EU, oznámilo Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) v souladu s článkem133 uvedené směrnice záměr upravit stávající sazbu sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika. Toto oznámení se týká úpravy opatření, které je v současné době v platnosti a které bylo ESRB poprvé oznámeno dne 10. října 2023. V návaznosti na toto oznámení vydala ESRB stanovisko ESRB/2023/12 (7), v němž opatření posoudila jako odůvodněné, přiměřené, účinné a efektivní pro řešení rizik, na která bylo zaměřeno. Evropská komise schválila přijetí uvedeného makroobezřetnostního opatření, které však ve skutečnosti nebylo aktivováno. Následně bylo upraveno, což vedlo k dalšímu oznámení, jež ESRB obdržela dne 7. června 2024. Podle ESRB tato úprava představovala pouze drobnou změnu oproti opatření oznámenému dne 10. října 2023.

(4)

Makroobezřetnostním opatřením oznámeným dne 29. června 2026 je sektorová kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika ve výši 7 %, jež se vztahuje na všechny úvěrové instituce povolené v Dánsku, a to na individuálním i konsolidovaném základě. Bude se vztahovat na všechny druhy expozic nacházejících se v Dánsku vůči nefinančním podnikům, které působí v sektoru nemovitostí a které jsou identifikovány podle statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE) stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (8).

(5)

Upravené opatření makroobezřetnostní politiky se od opatření oznámeného dne 7. června 2024 liší ve třech ohledech: i) pro určení části expozice, která je vyňata z uplatňování sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, se stávající rozmezí poměru úvěru k hodnotě nemovitosti od 0 % do 15 % zvyšuje na rozmezí od 0 % do 30 %; ii) navýšení související s modely založenými na interním ratingu (IRB) jsou zahrnuta do výpočtu rizikově vážené expozice, která je základem pro toto opatření; a iii) dílčí sektor „činnosti v oblasti nemovitostí na základě smlouvy nebo dohody“ je z uplatňování tohoto opatření vyloučen. Opatření týkající se sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika se uplatňuje od 30. června 2026. Pověřený orgán jednající pro účely článku 133 směrnice 2013/36/EU toto opatření přezkoumá nejpozději dva roky od začátku jeho platnosti.

(6)

Vzhledem k tomu, že se u žádné jednotlivé banky nezvyšuje kombinovaná výše sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významné instituce / jiné systémově významné instituce a sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, nevyžaduje upravené opatření povolení Komise. Kromě toho upravené makroobezřetnostní opatření celkově vede ke zmírnění platného opatření, jelikož snižuje kapitál požadovaný pro účely rezervy o přibližně 24 %.

(7)

Ve svém oznámení ze dne 29. června 2026 dánské ministerstvo pro daňové záležitosti a hospodářský růst rovněž předložilo ESRB žádost v souladu s čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU, aby doporučila reciproční uplatnění upraveného opatření makroobezřetnostní politiky.

(8)

Platné opatření je v současné době zahrnuto do seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, jejichž reciproční uplatnění je doporučeno podle doporučení ESRB/2015/2, a jeho reciproční uplatnění se doporučuje na individuálním a konsolidovaném základě. Na základě oznámení, které bylo ESRB zasláno dne 10. října 2023, bylo reciproční uplatnění tohoto opatření nejprve doporučeno v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/13 (9)ze dne 8. prosince 2023 a následně v doporučení ESRB/2024/3 (10)ze dne 8. července 2024.

(9)

V doporučení ESRB/2015/2 ve znění doporučení ESRB/2017/4 (11) se doporučuje, aby příslušný orgán aktivující opatření makroobezřetnostní politiky při předložení žádosti o reciprocitu ESRB navrhl práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné.

(10)

V návaznosti na žádost dánského ministerstva pro daňové záležitosti a hospodářský růst o reciproční uplatnění tohoto opatření a s cílem: i) zajistit zohlednění výše uvedených úprav dánského makroobezřetnostního opatření a ii) zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku uplatňování opatření makroobezřetnostní politiky platného v Dánsku, se generální rada ESRB rozhodla ponechat předmětné opatření na seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2, a doporučit úpravu tohoto opatření v souladu s oznámením dánského ministerstva pro daňové záležitosti a hospodářský růst.

(11)

Pro účely uplatnění zásady de minimis členskými státy uplatňujícími reciproční postup generální rada ESRB rovněž rozhodla ponechat doporučení týkající se maximálního prahu podstatnosti na úrovni jednotlivých institucí ve výši 200 milionů EUR. Příslušné orgány, které předmětné opatření recipročně uplatňují, mohou osvobodit instituce od požadavku sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné expozice nepřesahují 200 milionů EUR.

(12)

Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,