V Bruselu dne 17.9.2026

COM(2026) 7001 final

2026/0284(BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Maltě a Itálii v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026 a Portugalsku a Španělsku v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Souvislosti návrhu

Toto rozhodnutí se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond EUSF“) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 1 (dále jen „nařízení o fondu EUSF“) ve výši 489 148 220 EUR na poskytnutí pomoci Maltě a Itálii v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026 a Portugalsku a Španělsku v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

Toto uvolnění prostředků je doprovázeno převodem č. DEC 16/2026, v němž se navrhuje převést potřebnou částku z rezervní položky „rezerva evropské solidarity“ do operační rozpočtové položky fondu EUSF, a to jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby.

2.Informace a podmínky

2.1Malta – závažná přírodní katastrofa: bouře Harry v lednu 2026

1)Dne 10. dubna 2026 podala Malta žádost o finanční příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026. Dne 15. června 2026 předložila Malta revidovanou žádost včetně aktualizovaného odhadu celkových přímých škod v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení.

2)Malta požádala o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 18. ledna 2026. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

4)Maltské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou přibližně na 132,97 milionu EUR. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Maltu ve výši 0,6 % jejího hrubého národního důchodu, která v roce 2026 činila 121,55 milionu EUR. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.

5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

6)Malta ve své žádosti požádala o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z fondu EUSF jsou splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2026) 5301 ze dne 23. července 2026 proto byla poskytnuta záloha ve výši 931 014 EUR. Záloha byla Maltě vyplacena dne 4. srpna 2026.

7)Ve dnech 18. až 21. ledna 2026 zasáhla maltské ostrovy bouře Harry, která přinesla silný vítr a vydatné deště provázené zvýšenou hladinou moře a silným vlnobitím. Tento klimatický jev způsobil na ostrovech Malta a Gozo rozsáhlé škody a postihl mnoho obcí, zejména pobřežní a přístavní oblasti. Bouře vedla k významnému narušení běžného fungování základních služeb, například k zablokování pozemních komunikací a přerušení dopravního spojení. Rovněž byly zaznamenány škody v odvětví zemědělství, akvakultury a rybolovu.

8)Maltské orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

9)Malta odhadla náklady na opatření způsobilá podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF na 73,16 milionu EUR a rozdělila je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovy funkčního stavu infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vodohospodářství, odpadních vod, telekomunikací a dopravy, a to ve výši 52,08 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení a na ochranu kulturního dědictví ve výši 15,91 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 5,09 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 0,08 milionu EUR.

10)Malta provedla směrnici 2007/60/ES (směrnice o povodních) ve vnitrostátním právu nařízeními o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (S.L. 549.167), podle nichž je příslušným orgánem Úřad pro energetiku a vodní hospodářství, a vypracovala předběžné posouzení povodňových rizik, mapy povodňového nebezpečí a rizik a druhý plán pro zvládání povodňových rizik pro oblast povodí Malty.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Maltě vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

2.2Itálie – regionální přírodní katastrofa: bouře Harry v lednu 2026

1)Dne 10. dubna 2026 podala Itálie žádost o finanční příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026.

2)Itálie požádala o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 18. ledna 2026. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

4)Italské orgány podaly žádost na základě kritéria „regionální přírodní katastrofy“, což je dle vymezení v čl. 2 odst. 3 nařízení o fondu EUSF jakákoli přírodní katastrofa, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Italské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou přibližně na 2 995,4 milionu EUR. Pokud se přírodní katastrofa týká více regionů na úrovni NUTS 2, určí se podle čl. 2 odst. 3 třetího pododstavce prahová hodnota z průměru HDP těchto regionů váženého podle podílu každého regionu na celkové škodě. Přímé škody vyjádřené jako procento z celkového váženého regionálního HDP regionů Kalábrie, Sardinie a Sicílie činí 3,256 %. Tato částka přesahuje 1,5 % celkového váženého regionálního HDP regionů Kalábrie, Sardinie a Sicílie.

5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

6)Itálie nepožadovala zálohu.

7)V období od 18. do 21. ledna 2026 zasáhla regiony Sardinie, Sicílie a Kalábrie bouře Harry, která způsobila intenzivní a nepřetržité deště, silný vítr a bouřkový příliv. K nejzávažnějším škodám došlo v pobřežních oblastech a podél řek, kde stoupající hladina vody významně zasáhla několik přehrad. V důsledku toho bylo evakuováno přes tisíc lidí a stovky domů byly prohlášeny za neobyvatelné. Bouře rovněž zničila veřejné budovy, železniční tratě, přístavní infrastrukturu a silnice, což vedlo k dočasné izolaci některých komunit.

8)Italské orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

9)Náklady na opatření, která jsou způsobilá pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadla Itálie na 116,66 milionu EUR a rozdělila je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodohospodářství, odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 93,01 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení a na ochranu kulturního dědictví ve výši 9,76 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 8,67 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 5,22 milionu EUR.

10)Itálie provedla směrnici 2007/60/ES ve vnitrostátním právu legislativním nařízením č. 49/2010 ze dne 23. února 2010 o provádění směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Legislativní nařízení č. 49/2010 stanoví, že mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik musí být přijaty pro oblasti určené podle stejného právního předpisu. Kromě toho byl do 22. prosince 2015 schválen plán pro zvládání povodňových rizik rozdělený pro jednotlivé oblasti povodí.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Itálii vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

2.3 Portugalsko – závažná přírodní katastrofa: bouře v lednu a únoru 2026

1)Dne 13. dubna 2026 podalo Portugalsko žádost o příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

2)Portugalsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 22. ledna 2026. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

4)Portugalské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou přibližně na 5 351,97 milionu EUR. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Portugalsko ve výši 0,6 % jeho hrubého národního důchodu, což v roce 2026 bylo 1 703,84 milionu EUR. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.

5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

6)Portugalsko ve své žádosti požádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z fondu EUSF jsou splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2026) 5300 ze dne 23. července 2026 proto byla poskytnuta záloha ve výši 65 370 952 EUR. Záloha byla Portugalsku vyplacena dne 4. srpna 2026.

7)V období od 22. ledna do 15. února 2026 zasáhla Portugalsko řada silných bouří, které přinesly silný vítr a intenzivní srážky a následně vyvolaly ničivé povodně a sesuvy půdy. Bouře způsobily značné materiální škody na veřejné a soukromé infrastruktuře a zničily řadu domů. Kromě toho byla došlo k výpadkům ve fungování základní infrastruktura a k přerušení služeb v oblasti energetiky, vodohospodářství, odpadních vod, dopravy, zdravotní péče a vzdělávání. Katastrofa rovněž vedla k evakuaci tisíců lidí a vyžádala si 18 lidských životů.

8)Portugalské orgány požádaly o aktivaci družicových údajů pozorování Země z programu Copernicus, aby prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Evropské unie zmapovaly zaplavené oblasti a oblast zasaženou bouřemi.

9)Náklady na opatření, která jsou způsobilá pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF, odhadlo Portugalsko na 1 937,94 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovení provozuschopnosti infrastruktury a zařízení v oblasti energetiky, vodohospodářství, odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 1 436,61 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 341,5 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení a na ochranu kulturního dědictví ve výši 149,56 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 10,27 milionu EUR.

10)Portugalsko provedlo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ve vnitrostátním právu legislativním nařízením č. 115/2010, které bylo přijato dne 22. října 2010.

(11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Portugalsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

2.4 Španělsko – závažná přírodní katastrofa: bouře v lednu a únoru 2026

1)Dne 17. dubna 2026 podalo Španělsko žádost o příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

2)Španělsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 23. ledna 2026. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.

4)Španělské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou přibližně na 4 839,53 milionu EUR. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Španělsko ve výši 3 000 milionů EUR v cenách roku 2011, která v roce 2026 činila 4 037,61 milionu EUR. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.

5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.

6)Španělsko ve své žádosti požádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z fondu EUSF jsou splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2026) 5374 ze dne 23. července 2026 proto byla poskytnuta záloha ve výši 37 263 842 EUR. Záloha byla Španělsku vyplacena dne 4. srpna 2026.

7)V období od 22. ledna do 14. února 2026 zasáhla Španělsko řada silných bouří. Bouře způsobily největší škody v autonomních oblastech Andalusie a Extremadura. Intenzivní dešťové srážky spojené s bouřemi vedly k evakuaci tisíců lidí, uzavření více než 150 pozemních komunikací a značnému strukturálnímu poškození obytných budov. Kromě toho byla na dlouhou dobu přerušena elektrická, vodohospodářská a telekomunikační infrastruktura, což způsobilo značné hospodářské škody a izolaci komunit.

8)Španělské orgány nepožádaly o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie.

9)Španělsko odhadlo náklady na opatření způsobilá podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF na 1 801,64 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovy funkčního stavu infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vodohospodářství, odpadních vod, telekomunikací a dopravy, a to ve výši 1 585,07 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 194,30 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení a na ochranu kulturního dědictví ve výši 20,93 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných služeb ve výši 1,34 milionu EUR.

10)Ve Španělsku byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES provedena ve vnitrostátním právu královským nařízením č. 903/2010 ze dne 9. července 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Španělsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

2.5Závěr

Na základě výše uvedených úvah a po posouzení předložených informací dospěla Komise k závěru, že katastrofy uvedené v žádostech Malty, Itálie, Portugalska a Španělska splňují podmínky stanovené v nařízení o fondu EUSF pro uvolnění prostředků z fondu EUSF.

3.Financování

Fond EUSF se zakládá na zásadě solidarity, a Komise proto při přidělování pomoci uplatňuje progresivní přístup. Proto by na část škody, která přesahuje prahovou hodnotu částky pro uvolnění finančních prostředků z fondu EUSF v případě „závažné přírodní katastrofy“ (tj. 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2011, podle toho, která částka je nižší, viz čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF), měla být poskytnuta pomoc vyšší intenzity než na část škody pod prahovou hodnotou. To znamená, že částka pomoci pro stát postižený katastrofou, která splňuje podmínky pro „závažnou přírodní katastrofu“, se vypočítá součtem dvou částek: 2,5 % z celkové přímé škody pod prahovou hodnotou a 6 % pro část celkové přímé škody nad prahovou hodnotou. Sazba použitá pro stanovení výše pomoci pro „regionální přírodní katastrofu“, která zůstává pod celostátní prahovou hodnotou, činí 2,5 % celkových přímých škod.

Tato metodika výpočtu pomoci z fondu EUSF byla stanovena ve výroční zprávě fondu EUSF (2002–2003) a schválena Evropským parlamentem a Radou. Příspěvek z fondu EUSF nesmí přesáhnout celkové odhadované náklady na způsobilá opatření.

Komise uplatnila výše uvedenou metodiku a vyhodnotila pomoc z EUSF v reakci na čtyři žádosti předložené Maltou, Itálií, Portugalskem a Španělskem v souvislosti s bouřemi, k nimž došlo v lednu a únoru 2026.

Komise proto rozpočtovému orgánu navrhuje uvolnit tyto částky:

Země/ katastrofa

Celkové přímé škody

Použitá prahová hodnota pro katastrofu

2,5 % celkových přímých škod [až do prahové hodnoty pro závažné katastrofy] 

6 % celkových přímých škod (nad prahovou hodnotou pro závažné katastrofy)

Celková výše navrhované pomoci

Vyplacená záloha

Zůstatek k vyplacení

 

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

(v EUR)

Malta – bouře

132 970 625

121 548 000

3 038 700

685 357

3 724 057

931 014

2 793 043

(závažná katastrofa)

Itálie – bouře

2 995 399 358

1 379 823 036

74 884 983

nepoužije se

74 884 983

nepožaduje se

74 884 983

(regionální katastrofa)

Portugalsko – bouře

5 351 969 000

1 703 838 000

42 595 950

218 887 860

261 483 810

65 370 952

196 112 858

(závažná katastrofa)

Španělsko – bouře

4 839 525 763

4 037 605 000

100 940 125

48 115 245

149 055 370

37 263 842

111 791 528

(závažná katastrofa)

CELKEM

489 148 220

103 565 808

385 582 412

Podle nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 2 (dále jen „nařízení o VFR“) se rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) skládá ze dvou nástrojů: rezervy evropské solidarity a rezervy na pomoc při mimořádných událostech.

Rezerva evropské solidarity s roční částkou 1 016 milionů EUR (v cenách roku 2018, což odpovídá 1 190,4 milionu EUR v cenách roku 2026) bude použita na pomoc při reakci na mimořádné situace, na něž se vztahuje fond EUSF. Způsoby uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s rezervou na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou stanoveny v bodě 10 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 3 .

Aby se zabránilo předčasnému vyčerpání ročního přídělu, stanoví čl. 3 odst. 7 nařízení o fondu EUSF a čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec nařízení o VFR, že 25 % ročního přídělu fondu EUSF musí zůstat vždy k 1. říjnu každého roku k dispozici (rezerva na konci roku). V roce 2026 tato částka odpovídá 297,6 milionu EUR.

V souladu s čl. 9 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení o víceletém finančním rámci může být jakákoli část roční částky, která nebyla využita v daném roce n, využita v roce n+1. Částka ve výši 21,3 milionu EUR byla převedena z roku 2025 do roku 2026.

Kromě toho byla podle čl. 4a odst. 4 nařízení o fondu EUSF částka 50 milionů EUR již zahrnuta do souhrnného rozpočtu na rok 2026 (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) na vyplacení případných záloh. V roce 2026 již Komise vyplatila čtyři zálohy v celkové výši 133,7 milionu EUR: Španělsku v souvislosti s přírodními požáry v roce 2025, Maltě v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026 a Portugalsku a Španělsku v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

V neposlední řadě v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1809 ze dne 8. července 2026 4 bude z fondu EUSF poskytnuta pomoc Rumunsku v souvislosti s povodněmi na konci května 2025, Kypru v souvislosti s přírodními požáry v červenci 2025 a Španělsku v souvislosti s přírodními požáry v srpnu 2025 v celkové výši 144,1 milionu EUR, z čehož zůstatek k vyplacení činí 111,6 milionu EUR.

Souhrnně lze říci, že celková dostupná částka před 1. říjnem činí 628,1 milionu EUR (bez záloh a rezervy na konci roku), což postačuje k pokrytí navrhované částky, která má být uvolněna.

Dostupné prostředky z EUSF v roce 2026 (v EUR)

 

Celkový roční příděl na rok 2026 

1 190 405 931

Částka převedená z roku 2025, včetně nevyužitých záloh (+)

21 304 355

Již použitá částka (–)

245 348 099

Celková dostupná částka, z toho:

966 362 187

® Částka, která má být použita na zálohy

40 647 932

® Rezerva na konci roku, k dispozici po 1. říjnu

297 601 483

® Částka dostupná před 1. říjnem

628 112 772

Částka, jejíž uvolnění se navrhuje, z toho:

489 148 220

Zůstatek k vyplacení

385 582 412

Zbývající částka pro budoucí žádosti včetně záloh a rezervy na konci roku

580 779 775

2026/0284 (BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Maltě a Itálii v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026 a Portugalsku a Španělsku v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 5 , a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 6 , a zejména na bod 10 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „EUSF“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví.

(2)Výše fondu EUSF nesmí přesáhnout stropy uvedené v článku 9 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 7 .

(3)Dne 10. dubna 2026 podala Malta žádost o uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026.

(4)Dne 10. dubna 2026 podala Itálie žádost o uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026.

(5)Dne 13. dubna 2026 podalo Portugalsko žádost o uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

(6)Dne 17. dubna 2026 podalo Španělsko žádost o uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

(7)Tyto žádosti splňují podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu EUSF, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.

(8)Z fondu EUSF by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Maltě, Itálii, Portugalsku a Španělsku.

(9)Aby bylo zajištěno, že finanční pomoc Unie bude dotčeným členským státům poskytnuta co nejrychleji, a aby se zabránilo jakémukoli zpoždění při uvolňování prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít ode dne svého přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňují následující částky v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby v souvislosti s přírodními katastrofami:

a)částka ve výši 3 724 057 EUR se poskytuje Maltě v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026;

b)částka ve výši 74 884 983 EUR se poskytuje Itálii v souvislosti s bouří Harry v lednu 2026;

c)částka ve výši 261 483 810 EUR se poskytuje Portugalsku v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026;

d)částka ve výši 149 055 370 EUR se poskytuje Španělsku v souvislosti s bouřemi v lednu a únoru 2026.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [datum přijetí].

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně        předseda/předsedkyně

(1)    Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/2012/oj).
(2)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj.
(3)    Úř. věst. C 433I, 22.12.2020, s. 28.
(4)    Úř. věst. L, 2026/1809, 21.7.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2026/1809/oj.
(5)    Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/2012/oj.
(6)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2020/1222/oj.
(7)    Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj).