European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2026/3921

1.9.2026

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 10. července 2026,

k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Řecka

(C/2026/3921)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (2), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2024/1263 stanoví cíle rámce správy ekonomických záležitostí, jehož účelem je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Nařízení stanoví, že Rada a Komise vykonávají mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Evropský semestr zahrnuje zejména definování doporučení pro jednotlivé země a dohled nad jejich prováděním.

(2)

Dne 25. listopadu 2025 Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Řecka na rok 2026. Téhož dne Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování 2026, v níž je Řecko uvedeno jako jeden z členských států, u nichž je třeba provést hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, doporučení pro doporučení Rady o lidském kapitálu v Evropské unii a návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2026, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (3) dne 21. dubna 2026 a společnou zprávu o zaměstnanosti a doporučení o lidském kapitálu dne 9. března 2026.

(3)

Dne 29. ledna 2025 zveřejnila Komise Kompas konkurenceschopnosti, strategický rámec, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost Unie v příštích pěti letech. Za klíčové pilíře udržitelného hospodářského růstu označuje tři transformační požadavky týkající se inovací, dekarbonizace a konkurenceschopnosti a také bezpečnost. Kompas konkurenceschopnosti se od svého zveřejnění promítá do činností v rámci evropského semestru, čímž se zajišťuje, aby hospodářské politiky členských států byly v souladu se strategickými cíli EU a při správě ekonomických záležitostí byl uplatňován jednotný přístup, který podporuje udržitelný růst, inovace a odolnost v celé Unii.

(4)

I v roce 2026 probíhá evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik souběžně s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost, jež je nyní ve své závěrečné fázi (4). Plány pro oživení a odolnost měly spolu s financováním z politiky soudržnosti zásadní význam pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru, neboť měly za úkol účinně řešit všechny nebo významnou část výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v nedávných cyklech, a programy financované z evropské politiky soudržnosti musely k doporučením pro jednotlivé země přihlížet. Vzhledem k tomu, že doba platnosti Nástroje pro oživení a odolnost se blíží ke konci, je nezbytné reformy a investice podporované a prováděné v jeho rámci udržet a stavět na nich, mimo jiné za účelem zajištění soudržnosti a kontinuity mezi Nástrojem pro oživení a odolnost a budoucími plány NRP.

(5)

Dne 3. června 2026 Komise zveřejnila zprávu o Řecku pro rok 2026. Posoudila pokrok, který Řecko učinilo při plnění doporučení z roku 2025, a zhodnotila, jak provádí svůj plán pro oživení a odolnost. Na základě této analýzy identifikovala nejnaléhavější výzvy, kterým tato země čelí. Posoudila rovněž pokrok Řecka při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby a sociálního vyloučení, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(6)

Komise v případě Řecka provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Hlavní zjištění, k nimž útvary Komise při posuzování makroekonomické zranitelnosti Řecka pro účely uvedeného nařízení dospěly, byla zveřejněna dne 20. května 2026 (5). Dne 3. června 2026 dospěla Komise k závěru, že se Řecko se již nepotýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zejména ustoupila zranitelnost spojená s veřejným a zahraničním dluhem v posledních letech, což bylo podpořeno stabilním růstem HDP, přičemž na základě rozpočtových přebytků se podařilo dále snížit veřejný dluh, rozvahy bank vykazovaly lepší stav, schodek běžného účtu zůstává vysoký, avšak jeho příznivé financování zmírňuje rizika pro vnější udržitelnost. Řecko provedlo příslušné reformy v zájmu řešení svých dlouhodobých zranitelných míst. Poměr veřejného dluhu k HDP sice zůstává vysoký, ale díky obezřetné fiskální politice a růstu HDP se nadále snižuje, což podporuje i zlepšování záporné čisté investiční pozice vůči zahraničí. Očekává se, že míra veřejného dluhu i míra zahraničního dluhu budou dále klesat. Schodek běžného účtu zůstává vysoký a tato situace se nemá v letošním roce zlepšit, nicméně se očekává, že jeho velkou část pokryje financování z EU a soukromé financování, které nevytváří dluh. Situace na trhu práce se zlepšila, míra nezaměstnanosti dále klesala a dosáhla nejnižší úrovně od roku 2009. V uplynulých letech banky upravily své rozvahy. Tempo řešení úvěrů se selháním v držení správců úvěrů mimo bankovní sektor je však stále pomalé. Obecně bylo dosaženo výrazného politického pokroku, který řešil hlavní slabiny – vláda přijala širokou škálu opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, trhu práce a daňové správy. Do budoucna by se dalšího snížení veřejného dluhu mohlo dosáhnout dodržováním zdravých fiskálních politik, přičemž evropský semestr zajistí rámec pro sledování pokroku dosaženého v oblasti strukturálních reformách, a to i přes přetrvávající strukturální problémy související s produktivitou práce.

(7)

Dne 21. ledna 2025 přijala Rada na základě posouzení a doporučení Komise doporučení, kterým schválila národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Řecka (6). Plán se vztahuje na období 2025 až 2028 a zahrnuje fiskální korekci rozloženou do čtyř let. Rada doporučila následující maximální tempo růstu čistých výdajů: 3,7 % v roce 2025, 3,6 % v roce 2026, 3,1 % v roce 2027 a 3,0 % v roce 2028, což odpovídá maximálnímu kumulativnímu tempu růstu počítanému vůči základnímu roku 2023 ve výši 6,5 % v roce 2025, 10,3 % v roce 2026, 13,7 % v roce 2027 a 17,1 % v roce 2028.

(8)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky představují pro Evropskou unii existenční výzvu. Komise vyzvala členské státy, aby zažádaly o aktivaci národní únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu koordinovaným způsobem s cílem podpořit úsilí EU o rychlé a výrazné navýšení výdajů na obranu (7), a Evropská rada na svém zasedání dne 6. března 2025 tento návrh uvítala. Na základě žádosti Řecka přijala Rada dne 8. července 2025 na doporučení Komise doporučení, kterým se Řecku umožňuje odchýlit se od doporučených maximálních temp růstu čistých výdajů (8). Období aktivace národní únikové doložky (2025–2028) umožňuje Řecku změnit své priority veřejných výdajů nebo zvýšit příjmy vládních institucí tak, aby trvale vyšší výdaje na obranu neohrozily střednědobou udržitelnost veřejných financí.

(9)

Dne 30. dubna 2026 předložilo Řecko svou letošní roční zprávu o pokroku (9), pokud jde o dodržování doporučeného maximálního tempa růstu čistých výdajů a realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy vymezené v jemu určených doporučeních v rámci evropského semestru. Roční zpráva o pokroku rovněž zohledňuje zprávy, které Řecko dvakrát za rok podává o pokroku dosaženém při provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241.

(10)

Růst reálného HDP v roce 2025 činil 2,1 % a inflace měřená HISC činila 2,9 %. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá růst reálného HDP v roce 2026 o 1,8 % a v roce 2027 o 1,6 % a inflaci měřenou HISC v roce 2026 na úrovni 3,7 % a v roce 2027 na úrovni 2,4 %.

(11)

Na základě údajů poskytnutých Eurostatem (10) se schodek veřejných financí Řecka zvýšil z 1,3 % HDP v roce 2024 na 1,7 % HDP v roce 2025, zatímco primární přebytek se v roce 2025 zvýšil ze 4,8 % HDP na 4,9 % HDP.Zvýšení přebytku v roce 2025 odráží především nižší úrokové výdaje a omezené běžné výdaje spolu s vyššími příjmy z DPH, a to i přes zavedení expanzivních opatření (0,6 % HDP), včetně snížení příspěvků na sociální zabezpečení, vyšších mezd ve veřejném sektoru a cílené podpory domácností. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, že v roce 2026 bude přebytek veřejných financí činit 0,8 % HDP a v roce 2027 pak 0,6 % HDP. Snížení přebytku v roce 2026 odráží především dopad snížení daní (daně z příjmu fyzických osob, daně z nemovitostí a DPH), zvýšení důchodů a mezd ve veřejném sektoru, jakož i vyšší výdaje na obranu a dočasná opatření na podporu energetiky. Další snížení přebytku v roce 2027 odráží především celoroční dopad expanzivního fiskálního balíčku na rok 2026, další snížení příspěvků na sociální zabezpečení a další zvýšení mezd ve veřejném sektoru.

(12)

Na základě odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky (11), které zahrnuje výdaje financované jak z vnitrostátních, tak z unijních zdrojů, v roce 2025 expanzivní, a to ve výši 0,8 % HDP. Předpokládá se, že v roce 2026 bude expanzivní v rozsahu 2,8 % HDP a v roce 2027 restriktivní v rozsahu 1,5 % HDP.

(13)

Na základě údajů poskytnutých Eurostatem (12) se veřejný dluh Řecka snížil ze 154,2 % HDP na konci roku 2024 na 146,1 % HDP na konci roku 2025. Ke snížení míry zadlužení v roce 2025 přispěl zejména růst nominálního HDP a rozpočtový přebytek. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá, že na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky se poměr dluhu k HDP do konce roku 2026 sníží na 140,7 % a do konce roku 2027 dále na 134,4 %.

(14)

Podle údajů Eurostatu (13) činily v roce 2025 celkové výdaje vládních institucí Řecka na obranu 2,4 % HDP, což odpovídá nárůstu o 0,2 procentního bodu HDP ve srovnání s referenčním rokem 2024. Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že v roce 2026 dosáhnou 2,6 % HDP, což odpovídá nárůstu o 0,4 procentního bodu HDP oproti roku 2024 (14).

(15)

Unie nadále čelí riziku narušení dodávek energie a zvýšené volatility cen, což je dále umocněno geopolitickým napětím, jež má dopad na světové trhy s ropou a zemním plynem. Zkušenosti z energetické krize v letech 2022–2023 ukázaly, že rozsáhlá a necílená opatření s sebou nesou velké fiskální náklady a jsou sociálně a ekonomicky neefektivní. Od vypuknutí války na Blízkém východě v únoru 2026 přijalo Řecko opatření fiskální politiky ke zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti a podniky (15). Patří mezi ně kombinace sociálních transferů a opatření cenové podpory, zejména necílená dotace na naftu (0,16 EUR na litr) a cílená dotace na pohonné hmoty ve výši 50–60 EUR na vozidlo na období duben až květen 2026, jakož i cílená dotace na hnojiva pro zemědělce pokrývající 15 % nákladů v odvětví zemědělství na období duben až srpen 2026. Další podpora zahrnuje jednorázový cílený transfer pro rodiny s dětmi (150 EUR na dítě) a kompenzace pro provozovatele trajektů k pokrytí nákladů na dopravu. Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že fiskální náklady na tato opatření budou v roce 2026 činit méně než 0,2 % HDP. Pokud by tato opatření zůstala v platnosti do konce roku 2026, činily by v roce 2026 jejich fiskální náklady podle odhadů Komise 0,6 % HDP.

(16)

Podle výpočtů Komise dosáhlo tempo růstu čistých výdajů v Řecku v roce 2025 výše 3,0 % a za roky 2024 a 2025 kumulativně 2,8 %. Růst čistých výdajů v roce 2025 je nižší než doporučené maximální tempo růstu. Vezmou-li se v úvahu roky 2024 a 2025 dohromady, je kumulativní tempo růstu čistých výdajů rovněž nižší než doporučená maximální hodnota.

(17)

Podle výpočtů Komise se předpokládá, že tempo růstu čistých výdajů v Řecku dosáhne v roce 2026 výše 7,3 % a za roky 2024, 2025 a 2026 kumulativně 10,4 %. Předpokládaný růst čistých výdajů v roce 2026 je vyšší než doporučené maximální tempo růstu, přičemž odpovídá odchylce ve výši 1,5 % HDP v ročním vyjádření. Vezmou-li se v úvahu roky 2024, 2025 a 2026 dohromady, je předpokládané kumulativní tempo růstu čistých výdajů rovněž vyšší než doporučené maximální tempo růstu a odpovídá kumulativní odchylce 0,2 % HDP. Předpokládaná odchylka je však na základě současných projekcí výdajů na obranu v mezích flexibility národní únikové doložky.

(18)

Centralizace a digitalizace daňové a celní správy byly klíčové pro zajištění lepšího dodržování daňových předpisů, přičemž zavádění digitálních nástrojů a posílení systémů pro dodržování předpisů (rovněž jako součást plánu pro oživení a odolnost) přispěly k výraznému snížení nedostatků v dodržování předpisů v oblasti DPH. Pro udržení tohoto pokroku je nezbytné zachovat investice, včetně informačních systémů vyvinutých s podporou z Nástroje pro oživení a odolnost, a to vyčleněním dostatečných zdrojů na údržbu systému a vlastní kapacity. Daňový systém zároveň nadále vykazuje velké množství daňových výdajů (1 236 případů v roce 2025) se značným rozpočtovým dopadem, což zvyšuje složitost daňového systému a má dopad na efektivnost příjmů. Systematické hodnocení daňových výdajů by položilo základ pro jejich racionalizaci, čímž by se zlepšila celková transparentnost daňového systému a podpořila fiskální udržitelnost. Další úsilí je třeba vyvinout také v oblasti celní správy. Zatímco díky probíhající centralizaci celní správy se zvýšily celní příjmy navzdory nižšímu celkovému dovozu, mohlo by se na základě dokončení centralizace kontrol, posílení provozní kapacity a rozšíření infrastruktury na hlavních vstupních místech, včetně přístavu Pireus, dále zefektivnit vymáhání a výběr příjmů.

(19)

Řecko pokračovalo v modernizaci veřejné správy. Po výrazné korekci po roce 2010 byly rozsah a náklady jeho veřejné správy v podstatě v souladu s průměrem EU. Mzdové náklady řeckého veřejného sektoru zůstaly v roce 2025 obecně stabilní na úrovni 10,2 % HDP, což je mírně pod průměrem EU (10,3 % HDP). Pro udržení tohoto stavu je klíčové nadále uplatňovat jednotnou mzdovou tabulku a zároveň zachovat stávající počet zaměstnanců, včetně zaměstnanců dočasných. Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření ke zvýšení účinnosti veřejné správy, včetně rámce víceúrovňové správy přijatého v roce 2023, který by měl zlepšit koordinaci mezi ústředními, regionálními a místními orgány, například v oblasti vodního hospodářství a civilní ochrany. Očekává se, že Řecko začne rámec správy uplatňovat, jakmile přijme kodifikovaný zákon, který spojí všechny pravomoci regionální a místní samosprávy do jednotného právního rámce, k čemuž by mělo dojít v roce 2026.

(20)

Při snižování úvěrů se selháním v rozvahách bank bylo dosaženo pokroku, nicméně zbývající úvěry se selháním, jež v současnosti z velké části spravují správci úvěrů, se dařilo řešit pouze pomalým tempem. Soudní překážky, jako je dlouhá doba soudního řešení sporů před dražbou a posléze, mají za následek nízký zájem třetích stran i neúspěšnost dražeb, což zpožďuje likvidaci kolaterálu. Výše uvedené průtahy v likvidačním řízení a z toho plynoucí odrazování potenciálních kupujících od účasti na dražbách narušují celkovou efektivitu rámce pro řešení dluhů a zároveň snižují efektivní nabídku nemovitostí. Prodlevami se rovněž přispívá ke zhoršení krize dostupnosti bydlení, jelikož mnoho volných bytů je vázáno v postupech spojených s vymáháním dluhů. K řešení výše uvedených problémů mají přispět nedávno přijatá procesní opatření, a to urychlením řešení sporů před dražbou a posléze. Jedná se například o i) procesní zjednodušení, ii) opatření k zamezení neúměrné koncentrace sporů souvisejících s výkonem rozhodnutí v metropolitních oblastech a iii) zřízení digitální platformy k dosažení zásadního pokroku v otázce vzdálených termínů soudních jednání. Nicméně účinnost těchto opatření však zatím nelze ověřit.

(21)

Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění unijních nástrojů financování, jakož i v kontextu evropského semestru, je i nadále nezbytné zapojovat do procesu místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zainteresované strany, a to systematicky, smysluplně a včas.

(22)

V porovnání s průměrem celé EU probíhá v Řecku provádění programů politiky soudržnosti rychleji jak z hlediska výběru projektů, tak z hlediska vyplácení prostředků – toto se týká podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu soudržnosti (FS). Je důležité tuto dynamiku zachovat a zároveň maximalizovat dopad investic v praxi. Řecko již v rámci svých programů politiky soudržnosti přijímá opatření na podporu konkurenceschopnosti a růstu. V některých oblastech může být nutné věnovat více pozornosti provádění, včetně těch, které se týkají inovací, nakládání s odpady, veřejné městské dopravy, železnic a místně orientovaných opatření k udržení lidského kapitálu mimo region hlavního města a řešení demografického poklesu v méně rozvinutých regionech. Je nezbytné zajistit, aby byly nové investice, které Řecko uvádí ve svém přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období, zejména ty, které souvisejí s pěti prioritami stanovenými v nařízení o přezkumu v polovině období (16), realizovány rychle a účinně.

(23)

Řecko čelí řadě výzev souvisejících s regulační zátěží, překážkami vstupu na trhy výrobků a služeb, roztříštěností výzkumné politiky, zdlouhavými soudními řízeními a nejistotou v důsledku chybějících plánů určujících využití půdy, třebaže byla v nedávné době v některých z těchto oblastí podniknuta politická opatření.

(24)

Řecko zlepšilo svůj regulační rámec a zavedlo digitální nástroje pro zefektivnění interakce podniků se státem, například zjednodušením a digitalizací postupu udělování licencí pro založení a provoz podniků. Řecké firmy však stále vnímají dodržování obchodních předpisů jako hlavní překážku stojící v cestě investicím, jak ukazují průzkumy Evropské investiční banky. Do vydávání povolení v oblasti životního prostředí je stále zahrnuto několik útvarů a je vyvíjeno úsilí o zkrácení doby schvalování. Jedním z důvodů je nedokončený regulační rámec, neboť dosud nebyly přijaty všechny sekundární právní předpisy, které by umožnily použít v případě nepodstatných změn zjednodušený povolovací postup. K urychlení povolovacích postupů v oblasti životního prostředí by přispěla také dostatečná kapacita a plná digitalizace elektronického registru životního prostředí a souvisejících povolovacích postupů u všech dotčených služeb. Kromě toho je zastaralý právní rámec pro koncesní smlouvy týkající se infrastruktury na mořském pobřeží, což brání investicím do stávající i nové infrastruktury. Zavedení samostatného právního rámce by bylo žádoucí zejména u infrastruktury související s průmyslovými, těžebními a dalších podpůrných činností, a to vzhledem k velmi složitým bezpečnostním a environmentálním požadavkům. Celkově vzato by se důkladným posouzením dopadů regulace mohly zjistit případy neodůvodněné regulační zátěže, které by se následně mohly řešit. Očekává se, že jakmile dojde k dokončení katastrálního mapování a jeho začlenění do základního informačního systému veřejné a daňové správy, sníží se administrativní zátěž soukromého sektoru, včetně zemědělců.

(25)

Přísnými předpisy, jež ovlivňují vnitrostátní i přeshraniční poskytování služeb, se řídí poskytování odborných služeb, zejména služeb právníků, architektů, stavebních inženýrů a účetních (jde o požadavky na vstup, omezení víceoborových postupů a reklamy, územní omezení a v některých případech sazebníky pevně stanovených poplatků). Tyto odborné služby vykazují také nízkou míru zániku firem. Stejně tak přetrvávají regulační omezení obchodu uvnitř EU, zejména pokud jde o vstup na trh maloobchodního prodeje, územní plánování a licenční požadavky. Ve farmaceutickém odvětví nadále platí přísná pravidla pro usazování, včetně zeměpisných omezení a omezení vyplývající z počtu obyvatel. Také v odvětvích dopravy a telekomunikací jsou pravidla pro usazování v jednotlivých odvětvích přísnější než v EU jako celku. V rámci jednotného trhu zvyšují náklady na vstup a usazení zahraničních investorů a poskytovatelů služeb časté změny daňových předpisů, vysoké náklady na dodržování předpisů a regulační překážky. Tato omezení se projevují zejména v odvětvích odborných služeb a maloobchodu a v odvětví dopravy a sítí.

(26)

Řízení výzkumné politiky a zdroje financování zůstávají v Řecku roztříštěné mezi několik ministerstev a veřejných subjektů a koordinace mezi těmito orgány je slabá. Co se týká přístupu k financím, investice rizikového kapitálu jsou podstatně nižší než průměr EU a místní trh soukromého a růstového rizikového kapitálu není rozvinutý. To odráží skutečnost, že se subjekty spoléhají spíše na státem podporované iniciativy než na vyspělé soukromé trhy. Zatímco přístup k financování v počáteční fázi je v podstatě v souladu s obdobnými podniky v EU, po dosažení počáteční fáze nebo fáze růstu přetrvávají omezení financování. Ačkoliv se veřejná podpora podnikového výzkumu a vývoje zvýšila, výdaje soukromého sektoru stále výrazně zaostávají za průměrem EU. Do budoucna je i nadále zásadní posílit řízení výzkumné politiky a zajistit dlouhodobé financování výzkumu a vývoje. Finanční omezení řeckých podniků dále zhoršují opožděné platby, zejména ze strany veřejného sektoru. Podíl malých a středních podniků, které se potýkají s opožděnými platbami ze strany veřejných subjektů, je mnohem vyšší než průměr EU (33 % oproti 20 %).

(27)

Inovační potenciál Řecka dále brzdí stále nízká míra využívání digitálních technologií v podnicích, zejména v malých a středních. Navzdory dosaženému pokroku zůstává digitalizace malých a středních podniků podstatně nižší než průměr EU (55,95 % oproti 71,39 % v roce 2025). Podniky celkově zaostávají také v zavádění klíčových digitálních technologií, jako je umělá inteligence, cloud computing a datová analýza.

(28)

Řecko dosáhlo dalšího pokroku při zlepšování účinnosti a efektivnosti justičního systému, a to změnou občanského soudního řádu s cílem zlepšit vedení občanskoprávních a obchodních soudních řízení na prvním a odvolacím stupni a v rámci výkonu rozhodnutí, jakož i digitalizací soudních procesů a rovněž přijetím nové úpravy příslušnosti pro spory vyplývající z postupů při zadávání veřejných zakázek. Byl vypracován kodex o mechanismech alternativního řešení sporů, jehož působnost se rozšíří i na řešení sporů souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, nicméně tento kodex musí být ještě zaveden. Ačkoli byla v poslední době zavedena řada digitálních justičních nástrojů, integrace informačních technologií do soudních řízení zůstává neúplná, stále se omezuje na několik soudů a nezahrnuje všechny pracovní postupy. Délka řízení u občanskoprávních, trestních a správních soudů stále patří k nejdelším v EU, což způsobuje značné průtahy, které ovlivňují zejména vymáhání smluvních a majetkových práv, provádění exekučních řízení a řešení sporů v oblasti veřejných zakázek, i když bylo díky nedávným reformám dosaženo pokroku. Kromě toho je možné vyvinout více úsilí při revizi právního rámce týkajícího se organizace soudů a postavení soudců.

(29)

V současné době je schválenými místními územními plány pokryto pouze přibližně 20 % řeckého území. Nedostatečně vymezené využití území vede k nejistotě, pokud jde o povolenou hospodářskou činnost, a k nepovoleným stavbám, což zase způsobuje neudržitelný tlak na životní prostředí a infrastrukturu. Řecko sice dosáhlo značného pokroku při vypracovávání územních plánů prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, reformu je však třeba dokončit, aby pomohla urychlit investice.

(30)

Přestože podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny v Řecku roste, zůstává tato země i nadále vysoce závislá na fosilních palivech. Velkoobchodní ceny elektřiny podléhají výkyvům, jež jsou ještě umocněny geopolitickým vývojem, což je v případě Řecka obzvláště patrné z důvodu vysoké míry závislosti na zemním plynu při výrobě elektřiny. Řecký plán pro oživení a odolnost obsahuje řadu reforem a investic, včetně zvýšení skladovací kapacity, které by měly urychlit dekarbonizaci. Kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů lze dále rozšířit přidáním větrné energie na moři, přičemž zásadním krokem k usnadnění jejího rozvoje je vymezení oblastí. Ke snížení závislosti Řecka na fosilních palivech a snížení cen elektřiny je však třeba přijmout další opatření, například podporou odezvy na straně poptávky a urychlením zavádění inteligentních měřičů, dokončením propojení ostrovů, omezením ztrát v distribuční síti a řešením faktorů přispívajících k vyšším nákladům na elektřinu pro koncové spotřebitele.

(31)

Řecko nadále zachovává řadu dotací na fosilní paliva, například pro průmyslové využití, pro něž nebyl stanoven žádný podrobný harmonogram ukončení do roku 2030. Za prioritu při postupném rušení by proto mohly být považovány zejména dotace na fosilní paliva, které nemají za účel zmírnit energetickou chudobu ani posílit energetickou bezpečnost, a brání procesu elektrifikace a nemají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslu. V Řecku je zdanění energie v některých případech stále ve prospěch fosilních paliv na úkor elektřiny, což vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny může přispívat ke smíšenému cenovému signálu. Konečné ceny energie jsou u fosilních paliv nižší než u elektřiny, přičemž Řecko patří mezi členské státy EU s nejvyšším poměrem cen elektřiny a plynu. Řecko navíc zůstává zemí EU, kde je spotřební daň z nafty v porovnání se spotřební daní z benzinu mimořádně nízká, přestože nafta je pro životní prostředí škodlivější. Proto by přenastavení energetických daní spolu s postupným rušením dotací na fosilní paliva mohlo poskytnout silnější pobídky k elektrifikaci. Cílenější využívání zdrojů příjmů (např. systému obchodování s emisemi) by umožnilo přidělit dostatečné zdroje na klíčové režimy podpory (např. účet pro OZE) a dále podpořit dekarbonizaci průmyslu a odvětví dopravy, což by dále přispělo k zelené transformaci Řecka spravedlivým a inkluzivním způsobem.

(32)

Přestože má Řecko má jeden z nejstarších vozových parků v EU, jeho vozový park městských autobusů byl v nedávných letech ve značné míře obnoven a došlo k zavedení velkého počtu elektrických autobusů. Řecké odvětví dopravy jedním z hlavních producentů emisí CO2 v zemi. Řecku by prospělo vypracování komplexní strategie, včetně investičního plánu a reforem, na podporu dekarbonizace odvětví dopravy rozšířením využívání elektrických dopravních prostředků, včetně zvýšení kapacity a kvality městské veřejné dopravy. Kromě toho vytvoří Řecko dokončením již zahájených nabídkových řízení na služby meziregionální a městské autobusové dopravy bezpečnější a příznivější prostředí pro podporu modernizace a ekologizace svého autobusového parku. Pozitivně by přispěla i modernizace autobusových terminálů v největších městech v zájmu podpory intermodální dopravy. Značné hospodářské a environmentální přínosy nabízí rovněž obnova řecké flotily pro přepravu cestujících, kde je více než 80 % lodí starších dvaceti let a postrádá zelené technologie. V rámci řeckého plánu pro oživení a odolnost byl vypracován hlavní plán obnovy řecké flotily pro osobní lodní přepravu, který může být podkladem pro politická rozhodnutí o modernizaci plavidel, přístavní infrastruktuře a financování.

(33)

Řecko je odhodláno modernizovat svůj vnitrostátní železniční systém. Probíhající reforma železnic podporovaná z Nástroje pro oživení a odolnost má za cíl zajistit, aby bylo řecké odvětví železniční dopravy bezpečnější, efektivnější, integrovanější, modernější a schopnější reagovat na poptávku zákazníků, přičemž se zaměří na zvýšení kapacity a investic provozovatele infrastruktury. V zájmu podpory tohoto úsilí je nezbytné zavést evropský systém řízení železničního provozu a posílit provozní kapacitu řeckého regulačního orgánu pro železnice, a to i řešením nedostatku zdrojů. Rozvojem moderního a efektivního železničního systému může Řecko využít své strategické pozice jako brány mezi Evropou, východním Středomořím a černomořským regionem a vytvořit spolehlivý, konkurenceschopný a environmentálně udržitelný dopravní systém, který podporuje regionální rozvoj, soudržnost, přeshraniční konektivitu a hospodářský růst.

(34)

Řecko je obzvláště zranitelné vůči změně klimatu a souvisejícím extrémním povětrnostním jevům, jako jsou intenzivní sucha, záplavy, lesní požáry a vlny veder. Rostoucí četnost a závažnost těchto jevů vyžaduje nákladnou rekonstrukci dotčené infrastruktury a obnovu rozsáhlých lesních a zemědělských ploch. V souvislosti s plánováním a prováděním investic do přizpůsobení se změně klimatu Řecku v současnosti chybí komplexní strategie spojená s jasným rozdělením povinností, včetně regionální a místní samosprávy. Zřízením systému víceúrovňové správy a začleněním aspektů odolnosti vůči změně klimatu do celé veřejné správy a klíčových odvětví (např. energetiky a dopravy) by Řecko vytvořilo příznivější rámec pro udržitelné a účinné provádění požadovaných investic do klíčové infrastruktury v zájmu zajištění odolnosti vůči změně klimatu, a to v celé zemi, včetně ostrovů a pobřežních regionů. To by vyžadovalo upřednostnění plánování založeného na rizicích a mobilizaci přiměřených veřejných a soukromých investic, zejména v odvětvích, kde se zranitelnost vůči klimatu stále dostatečně neřeší, včetně dopravy a odvětví závislých na mořských zdrojích, jež jsou vystavena značným klimatickým rizikům. Pro Řecko by bylo dále přínosné zaujmout strukturovaný přístup k financování rizik katastrof a přijmout další politická opatření ke zvýšení míry krytí soukromým pojištěním, především přijetím a provedením národní strategie pro soukromé pojištění proti přírodním katastrofám. Soukromé pojistné krytí zůstává jedním z nejnižších v EU a rozdíl mezi regionem Attika a ostatními regiony je vysoký, a to navzdory opatřením zavedeným v posledních několika letech, u nichž se očekává, že budou mít dopad ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

(35)

Řecko je jednou ze zemí EU s největším nedostatkem vody, přičemž hlavním spotřebitelem vodních zdrojů je zemědělství, na něž připadá více než 80 % celkové spotřeby vody. Zásobování vodou je v zemi pod značným tlakem a situaci zhoršují dlouhotrvající sucha a extrémní srážky, přičemž neexistuje vhodný rámec pro shromažďování a skladování povrchové a dešťové vody a opětovné využívání vyčištěné odpadní vody je omezené. V rámci svého plánu pro oživení a odolnost vypracovalo Řecko novou národní vodohospodářskou strategii pro účinné a udržitelné využívání vodních zdrojů a zavedlo pilotní iniciativu týkající se reorganizace hlavních poskytovatelů vodohospodářských služeb. Provádění této strategie je spolu s investicemi do udržitelného hospodaření s vodou a infrastruktury zásadní pro budování a udržování odolné infrastruktury a podporu účinného využívání vodních zdrojů. Na základě přezkumu politiky soudržnosti v polovině období zvýšilo Řecko přidělené prostředky na investice do vodních zdrojů. Iniciativy na podporu oběhového vodního hospodářství a řízení poptávky, jakož i úsilí o zvýšení povědomí veřejnosti o hodnotě a bezpečnosti náležitě vyčištěné odpadní vody, mohou pomoci zmírnit nedostatek vody a zlepšit celkovou efektivitu udržitelného řízení zásobování vodou.

(36)

Řecko se potýká s problémy v oblasti nakládání s odpady. I přes zavedení daně ze skládkování v roce 2022 a úsilí o zavádění zařízení pro nakládání s odpady se stále skládkuje přibližně 80 % komunálního odpadu. Nedostatek vhodných recyklačních zařízení a omezený pokrok při zvyšování úrovně recyklace, která zůstává na pouhých 17,4 % ve srovnání se 48 % v EU, zdůrazňují potřebu komplexnějšího a integrovanějšího přístupu k nakládání s odpady. K řešení těchto problémů je nezbytné aktualizovat regionální plány odpadového hospodářství v souladu s požadavky rámcové směrnice o odpadech a investovat do infrastruktury pro nakládání s pevným odpadem. To by zahrnovalo přijetí systémů plateb odvíjejících se od vytvořeného množství odpadu, včasné prosazování programů tříděného sběru a posílení kapacity regionálních orgánů pro nakládání s pevným odpadem, zejména v oblastech, jako jsou ostrovy, kde se kapacitní omezení zhoršují v hlavní turistické sezóně. Přijetím těchto kroků může Řecko snížit svou závislost na skládkách, zvýšit úroveň recyklace a podpořit účinnější postupy nakládání s odpady.

(37)

Celková zaměstnanost v Řecku byla v posledních letech vysoká a rozdíl oproti průměru EU se snížil. Nízká účast žen na trhu práce však vede k tomu, že rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů je téměř dvakrát vyšší než průměr EU. I přes určitá zlepšení je v Řecku dosud také značný podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (13,6 % v roce 2025), a zranitelné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo Romové, mají při vstupu na trh práce obzvláštní problémy. Další podpora pružného uspořádání pracovní doby a rozšíření služeb péče o děti a dlouhodobé péče mohou vytvořit základ pro vyšší míru zaměstnanosti, zejména mladých lidí, žen a zranitelných skupin, a zlepšit kvalitu pracovních míst. Klíčové zůstává také posílení aktivních politik na trhu práce a řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi prostřednictvím lepší orientace systémů vzdělávání a odborné přípravy na potřeby trhu práce a zlepšením koordinace, účinnosti a výsledků programů vzdělávání dospělých. Přestože se zavádějí strategické rámce a některá opatření se již realizují, vysoký podíl obyvatelstva je stále ohrožen chudobou, přičemž účinnost sociálních transferů je pod průměrem EU a v posledních letech se výrazně snižuje. Nedostatky ve zdravotní péči, nízká úroveň dlouhodobé péče, vysoké náklady na bydlení a míra deprivace zdůrazňují potřebu důkladného systému sociální ochrany a dalších politických opatření. Dostupnost sociálních a základních služeb zůstává omezená na úkor marginalizovaných a odlehlých komunit.

(38)

Kromě hospodářských a sociálních výzev, které jsou řešeny prostřednictvím plánu pro oživení a odolnost a jiných fondů EU, čelí Řecko několika dalším výzvám, jež souvisejí se vzděláváním. Stále je nízká účast na předškolním vzdělávání a péči od tří let věku do zahájení povinné školní docházky na základní škole. V roce 2019 (poslední údaje Eurostatu pro Řecko) se Řecko umístilo na posledním místě mezi členskými státy EU, pokud jde o míru zápisu dětí, přičemž sledování pokroku ztěžuje nedostatek novějších údajů. Účast na předškolním vzdělávání a péči v nižších věkových kategoriích zůstává rovněž nízká. V roce 2024 navštěvovalo zařízení předškolního vzdělávání a péče 28,8 % řeckých dětí mladších tří let (v EU 39,3 %). Tato míra je obzvláště nízká u dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Řecko se vyzývá, aby zvýšilo míru účasti dětí mladších tří let v zájmu dosažení revidovaného 42,8 % barcelonského cíle pro rok 2030.

(39)

Podle nejnovějšího Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků v roce 2022 nedosahuje vysoký podíl patnáctiletých řeckých žáků minimální úrovně znalostí v základních dovednostech. Míra nedostatečných výsledků patří k nejvyšším v EU a od roku 2018 se zvýšila ve všech socioekonomických skupinách, což ukazuje na strukturální problémy v kvalitě a spravedlnosti vzdělávacího systému. Tyto problémy, které zhoršují výsledky vzdělávání v Řecku, mohou souviset s omezeným financováním vzdělávacích politik, nízkou mírou autonomie škol, se zastaralými metodami posuzování výkonu studentů, obtížemi při zavádění metod výuky založených na kompetencích a speciálních pedagogických přístupů pro žáky se zdravotním postižením a zvláštními potřebami. Učitelé mají stále omezené možnosti dalšího profesního rozvoje, což spolu s chybějící kulturou hodnocení učitelů dále zhoršuje kvalitu vzdělávání.

(40)

Účast dospělých na vzdělávání, jež v roce 2022 dosahovala 16,6 %, je mnohem nižší než průměr EU a výrazně zaostává za řeckým cílem stanoveným na rok 2030, který činí 40 %. Vzhledem k omezené účinnosti mechanismů k předvídání dovedností přetrvává navzdory některým nedávným zlepšením nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Nízká výkonnost systému odborného vzdělávání a přípravy podkopává úsilí o překonání rozdílu mezi nabídkou dovedností a poptávkou na trhu práce, přestože probíhající reformy a iniciativy usilují o řešení tohoto problému. Navzdory rostoucí poptávce je podíl odborníků na informační a komunikační technologie na celkové zaměstnanosti nejnižší v EU, a to 2,5 %. Celkový podíl dospělých se základními nebo nadstandardními digitálními dovednostmi v roce 2025 činil 50,96 %, což je o 10 procentních bodů méně než průměr EU. Řešení těchto problémů by rovněž přispělo k podpoře vzestupné sociální konvergence v souladu s druhou fází analýzy zemí provedené útvary Komise na základě Rámce sociální konvergence (17).

(41)

Od roku 2019 rostou ceny bydlení vysokým tempem, a to v důsledku silné poptávky a utlumené stavební činnosti. Domácí poptávka se v období po pandemii zvýšila a zůstala silná. Zahraniční poptávka, která byla podpořena programem zlatých víz a investičními příležitostmi v oblasti cestovního ruchu, se v roce 2025 poněkud zmírnila. Nabídku bydlení omezují roky stagnujících investic do této oblasti, jež jsou v porovnání s EU stále nízké, a to i přes nedávný nárůst stavební činnosti. Růst cen nemovitostí a nájemného překonal růst příjmů, a proto se zhoršila cenová dostupnost bydlení, což postihlo velkou část populace. V rámci řeckého plánu pro oživení a odolnost jsou připravovány vnitrostátní strategie bydlení a reciproční výměnný program v oblasti veřejného majetku („Kinoniki Antiparochi“), které mají po přijetí poskytnout pobídky developerům ze soukromého sektoru, aby investovali do cenově dostupného a sociálního bydlení.

(42)

Prostřednictvím svého plánu pro oživení a odolnost investovalo Řecko do přechodu na systém zdravotní péče založený na primární péči. Na základě těchto snah je třeba dále podpořit přístup ke kvalitní a cenově dostupné zdravotní péči a snížit vysokou míru nedostatků zdravotní péče, kterou obyvatelé uvádějí. To zahrnuje zajištění fungování reformy osobních lékařů a systému doporučování a řešení nedostatku zdravotních sester a praktických lékařů, jakož i jejich geografické nerovnováhy, která zůstává hlavní výzvou a brání přístupu k péči. V souvislosti s tím Řecko stále vykazuje jeden z nejvyšších podílů doplatků v celé EU. Klíčovým aspektem, který pomůže tento problém řešit, je revize rozsahu spoluúčasti na zdravotní péči a zajištění úhrady zubní péče ze státního pojištění. Vzhledem k investicím Řecka do digitální transformace zdravotnictví by se dalším úsilím o zvýšení digitální zdravotní gramotnosti urychlilo používání nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví. Zpřístupnění a využívání vysoce kvalitních údajů z celého odvětví bude zásadní pro tvorbu politik s vysokým dopadem k řešení problémů v systému zdravotní péče.

(43)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2026 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny z roku 2026, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Řecka pomáhá doporučení č. 1 provést první, druhé, třetí a čtrnácté doporučení pro eurozónu, doporučení č. 2 pomáhá provést čtvrté doporučení pro eurozónu, doporučení č. 3 pomáhá provést sedmé, osmé a deváté doporučení pro eurozónu, doporučení č. 4 pomáhá provést sedmé doporučení pro eurozónu a doporučení č. 5 pomáhá provést páté doporučení pro eurozónu.

(44)

S ohledem na klíčovou úlohu lidského kapitálu při zvyšování konkurenceschopnosti a strategické autonomie Unie doporučila Rada v roce 2026 členským státům, aby přijaly opatření, jimiž by se urychleně řešily s lidským kapitálem související strukturální problémy v oblasti dovedností, vzdělávání a odborné přípravy, protože brzdí konkurenceschopnost. K provádění doporučení Rady o lidském kapitálu v Unii mohou letošní doporučení pro Řecko přispět,

DOPORUČUJE Řecku v letech 2026 a 2027:

1.

Dále dodržovat maximální tempa růstu čistých výdajů doporučená Radou dne 21. ledna 2025 a současně využít flexibilitu v rámci národní únikové doložky aktivované Radou. Posílit celkové výdaje na obranu a bezpečnost a připravenost při současném zajištění udržitelnosti dluhu a efektivity výdajů, jakož i postupně upravit rozpočet tak, aby byly strukturálně vyšší výdaje na obranu zachovány. Zajistit, aby opatření přijatá ke zmírnění dopadu prudkého nárůstu cen energií byla dočasná, zaměřená na ochranu zranitelných domácností nebo na řešení potřeb energeticky náročných podniků, zachovávala pobídky k úsporám energie a jejich fiskální náklady byly slučitelné se závazky podle fiskálního rámce EU. Pokračovat v úsilí o zlepšení dodržování daňových předpisů, mimo jiné prostřednictvím další centralizace a digitalizace celních a daňových kontrol, a zlepšit transparentnost daňového systému hodnocením a racionalizací daňových výdajů. Dále zlepšovat účinnost a efektivnost veřejné správy plným zavedením rámce víceúrovňové správy. Pokračovat v průběžném snižování objemu úvěrů se selháním v držení bank a správců úvěrů urychlením soudních řízení souvisejících s likvidací.

2.

Zajistit kontinuitu reforem a investic prováděných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Zachovat tempo provádění opatření v rámci programů politiky soudržnosti, v příslušných případech na základě přerozdělení zdrojů na strategické priority a flexibility dohodnuté v souvislosti s přezkumem rámce politiky soudržnosti v polovině období.

3.

Zjednodušit regulaci, zefektivnit a digitalizovat administrativní procesy. Dokončit regulační rámce pro udělování environmentálních licencí a koncesních smluv týkajících se infrastruktury na mořském pobřeží. Odstranit vysoké překážky vstupu na trh pro poskytování odborných služeb a usazování podniků. Zlepšit řízení vnitrostátního systému výzkumu, vývoje a inovací snížením roztříštěnosti řízení výzkumné politiky a financování. Usnadnit přístup k financování pro startupy a scaleupy, včetně rozvoje místního soukromého a rizikového kapitálu. Podporovat digitalizaci podniků, zejména malých a středních. Pokračovat v úsilí o zefektivnění soudních řízení a zkrácení jejich délky zrychlením občanskoprávních řízení a postupů při zadávání veřejných zakázek. Dokončit reformu územního plánování tím, že vstoupí v platnost územní plány pokrývající celé území.

4.

Podporovat dostupnou elektřinu rozvojem flexibilních řešení dokončením propojení ostrovů a zlepšením kvality a kapacity distribuční sítě a dále rozšířit výrobu energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné pomocí kapacity větrných elektráren na moři. Přenastavit energetické daně tak, aby motivovaly k elektrifikaci, a přijmout konkrétní kroky k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva, zejména v průmyslovém odvětví. Urychlit dekarbonizaci odvětví dopravy, dokončit reformu autobusové dopravy a rozšířit a modernizovat vnitrostátní železniční systém, včetně zavedení evropského systému řízení železničního provozu. Posílit odolnost vůči změně klimatu tím, že klíčová infrastruktura bude odolná vůči změně klimatu, a přijmout opatření ke zvýšení soukromého pojištění proti škodám způsobeným přírodními katastrofami, mimo jiné přijetím vnitrostátní strategie. Optimalizovat vodní hospodářství a infrastrukturu. Aktualizovat plány odpadového hospodářství a zlepšit nakládání s pevným odpadem, a to i na regionální úrovni a na ostrovech.

5.

Zvýšit míru zaměstnanosti žen, mladých lidí a zranitelných skupin a zlepšit kvalitu pracovních míst zintenzivněním úsilí v oblasti pružného uspořádání pracovní doby a rozšířením formálního předškolního vzdělávání a péče o děti, jakož i dlouhodobé péče. Zlepšit výsledky vzdělávání rozšířením nabídky odborné přípravy a hodnocení učitelů a zvýšením autonomie škol. Pokračovat v zefektivňování sociálních dávek a optimalizaci přístupu ke službám. Rozšířit nabídku cenově dostupného a sociálního bydlení, mimo jiné prostřednictvím nového stavebního zákona. Podporovat přístup ke kvalitní, cenově dostupné zdravotní péči posílením primární zdravotní péče, řešením nedostatku zdravotních sester a lékařů a geografické nerovnováhy a snížením doplatků.

V Bruselu dne 10. července 2026.

Za Radu

předseda

S. HARRIS


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/1176/oj).

(3)   Úř. věst. C, C/2026/2434, 28.4.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/2434/oj.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).

(5)  SWD(2026)137 final.

(6)  Doporučení Rady ze dne 21. ledna 2025, kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Řecka (Úř. věst. C, C/2025/661, 10.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/661/oj).

(7)  Sdělení Komise „Accommodating increased defence expenditure within the Stability and Growth Pact“ (Zohlednění zvýšených výdajů na obranu v rámci Paktu o stabilitě a růstu), Brusel, 19. března 2025, C(2025) 2000 final.

(8)  Doporučení Rady ze dne 8. července 2025, kterým se Řecku umožňuje odchýlit se od maximálních temp růstu čistých výdajů stanovených Radou podle nařízení (EU) 2024/1263 (aktivace národní únikové doložky), (Úř. věst. C, C/2025/3965, 20.8.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3965/oj).

(9)  Roční zprávy o pokroku z roku 2026 jsou dostupné na adrese: https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-and-fiscal-governance/stability-and-growth-pact/preventive-arm/annual-progress-reports_cs.

(10)  Eurostat – Euro Indicators, 22. dubna 2026.

(11)  Nastavení fiskální politiky je definováno jako měřítko roční změny základního stavu veřejných rozpočtů. Jeho cílem je posoudit ekonomický impuls plynoucí z fiskálních politik, a to jak z těch, které jsou financovány z vnitrostátních zdrojů, tak z těch, které jsou financovány z rozpočtu EU. Nastavení fiskální politiky se měří jako rozdíl mezi i) střednědobým potenciálním růstem a ii) změnou primárních výdajů očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.

(12)  Eurostat – Euro Indicators, 22. dubna 2026.

(13)  Zdroj: Eurostat, vládní výdaje podle klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG).

(14)  Definice výdajů na obranu podle NATO se liší od vymezení podle COFOG oddílu Obrana. Kromě toho by se mohly vyskytnout rozdíly způsobené vlivem doby zachycení výdajů, zejména u vojenského vybavení, neboť výkaznictví podle NATO se neřídí pravidly, která se pro dobu zachycení používají v národních účtech.

(15)  Situace ke dni uzávěrky prognózy Komise z jara 2026 (4. května 2026).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1914 ze dne 18. září 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1058 a (EU) 2021/1056, pokud jde o zvláštní opatření k řešení strategických výzev v souvislosti s přezkumem v polovině období.

(17)  SWD(2026) 122 final – Druhá fáze analýzy sociální konvergence zemí v souladu s Rámcem sociální konvergence (SCF).


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3921/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)