<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><CONCLUSION NNC="YES" xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.55-20141201.xd"><BIB.CONCLUSION><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C‑336/15</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62015CC0336</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:77">EU:C:2017:77</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>7</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>7</PAGE.TOTAL></BIB.CONCLUSION><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P>STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA J. TANČEVA – VĚC C‑336/15</P><P>UNIONEN</P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Stanovisko generálního advokáta</HT></P><P><HT TYPE="UC">Jevgenije Tančeva</HT></P><P>přednesené dne <DATE ISO="20170201">1. února 2017</DATE><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0001"><P>Původní jazyk: angličtina.</P></NOTE></P></TI><STI><P><HT TYPE="BOLD">Věc C‑336/15</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Unionen</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">proti</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">Almega Tjänsteförbunden</HT></P><P><HT TYPE="BOLD">ISS Facility Services AB</HT></P><P><HT TYPE="NORMAL">[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbetsdomstolen (pracovní soud, Švédsko)]</HT></P></STI></TITLE><INDEX><KEYWORD>Sociální politika</KEYWORD><KEYWORD>Směrnice 2001/23/ES</KEYWORD><KEYWORD>Zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů</KEYWORD><KEYWORD>Článek 3 odst. 1 a 3</KEYWORD><KEYWORD>Nároky finanční povahy</KEYWORD><KEYWORD>Odpracovaná doba, kterou je třeba zohlednit při stanovení výpovědní doby při ukončení pracovního poměru</KEYWORD></INDEX><CONTENTS.CONCLUSION><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1.</NO.P><TXT>V roce 2005 byl pracovní poměr BSA u společnosti Apoteket AB převeden na společnost ISS Facility Services AB (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0001" REF.END="QE0001"/>druhá žalovaná<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) a v letech 2008 a 2009 byly na druhou žalovanou převedeny i pracovní poměry JAH, JH a BL u společnosti AstraZeneca AB. V roce 2011 však druhá žalovaná všechny tyto čtyři zaměstnance propustila pro nadbytečnost.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2.</NO.P><TXT>V projednávaném případě vyvstává otázka, zda čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0002" REF.END="QE0002"/>směrnice o převodech podniků<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0002"><P>Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne <DATE ISO="20010312">12. března 2001</DATE> o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="082" PAGE.FIRST="16" DATE.PUB="2001">Úř. věst. 2001, L 82, s. 16</REF.DOC.OJ>; Zvl. vyd. 05/04, s. 98).</P></NOTE> zavazuje druhou žalovanou k tomu, aby při výpočtu výpovědní doby při ukončení pracovního poměru těchto čtyř zaměstnanců zohlednila dobu odpracovanou u převádějících společností AstraZeneca AB a Apoteket AB, nebo zda mají být takové výpovědní lhůty vypočteny pouze na základě doby trvání zaměstnání u nabyvatele, jímž je druhá žalovaná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3.</NO.P><TXT>Právní otázky vyžadující zodpovězení v této věci jsou ještě o něco složitější. Na základě prostoru k uvážení, který členským státům přiznává čl. 3 odst. 3 druhá věta směrnice o převodech podniků, zavazuje švédské právo takové nabyvatele, jako je druhá žalovaná, pouze k tomu, aby plnili kolektivní smlouvy zavazující převodce po dobu jednoho roku ode dne převodu (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0003" REF.END="QE0003"/>možnost jednoho roku<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>). V době, kdy BSA JAH, JH a BL obdrželi výpověď ukončující jejich pracovní poměr s druhou žalovanou, tato doba již uplynula. Kolektivní smlouva, kterou se poté řídily vztahy mezi těmito čtyřmi zaměstnanci a druhou žalovanou, přitom byla, jak podle všeho plyne ze spisu, sjednána ke dni převodu nebo před ním a obsahovala stejně znějící ustanovení ohledně významu, který má odpracovaná doba při výpočtu výpovědní doby při ukončení pracovního poměru<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0003"><P>Podle předkládacího usnesení. Na jednání zástupce první žalované uvedl, že tato ustanovení jsou mírně odlišná, avšak tento argument dále nerozvedl.</P></NOTE>. Má za těchto okolností to, že švédské právo využilo možnosti jednoho roku uvedené v čl. 3 odst. 3 směrnice o převodech podniků, nějaký vliv na výklad čl. 3 odst. 1?</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="2"?><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>I.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Unijní právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4.</NO.P><TXT>Kapitola II směrnice o převodech podniků, nadepsaná <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0004" REF.END="QE0004"/>Zachování práv zaměstnanců<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, obsahuje článek 3. Článek 3 odst. 1 a 3 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><PARAG IDENTIFIER="003.001"><NO.PARAG><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0005" REF.END="QE0005"/>1.</NO.PARAG><ALINEA>Práva a povinnosti, které pro převodce vyplývají z pracovní smlouvy nebo pracovního poměru platných ke dni převodu, jsou v důsledku převodu převedeny na nabyvatele.</ALINEA></PARAG><P>[…]</P><PARAG IDENTIFIER="003.003"><NO.PARAG>3.</NO.PARAG><ALINEA>Po převodu nabyvatel zachová pracovní podmínky sjednané v kolektivní smlouvě za stejných podmínek, jaké platily pro převodce, až do vypovězení nebo uplynutí platnosti kolektivní smlouvy, nebo do vstupu v platnost nebo použitelnosti jiné kolektivní smlouvy.</ALINEA><ALINEA>Členské státy mohou omezit dobu pro zachování pracovních podmínek, avšak s výhradou, že tato doba nebude kratší než jeden rok.</ALINEA></PARAG><P>[…]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Švédské právo</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5.</NO.P><TXT>Podle předkládacího usnesení byl § 6b lagen (1982:80) om anställningsskydd [zákon (1982:80) o ochraně zaměstnání; anställningsskyddslagen; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0006" REF.END="QE0006"/>LAS<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>] doplněn za účelem provést směrnici o převodech podniků do švédského práva. LAS stanoví mimo jiné, že v případě převodu podniku, činnosti nebo části činnosti z jednoho zaměstnavatele na druhého přecházejí na nového zaměstnavatele také práva a povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy a podmínek zaměstnání platných v okamžiku převodu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6.</NO.P><TXT>Předkládací usnesení dále uvádí, že § 28 lagen (1976:580) om medbestämmande i arbetslivet [zákon (1976:580) o účasti pracovníků na rozhodování; medbestämmandelagen; dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0007" REF.END="QE0007"/>MBL<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/>] provedl do švédského práva čl. 3 odst. 3 směrnice o převodech podniků. MBL obsahuje ustanovení o účincích, které vznikají v souvislosti s kolektivními smlouvami pro převody podniků, na které se vztahuje § 6b LAS. Podle předkládacího usnesení z tohoto ustanovení vyplývá, že se vychází z toho, že nabyvatel je vázán použitelnými částmi kolektivní smlouvy, která byla závazná pro převodce. Podle druhé věty prvního pododstavce uvedeného ustanovení se toto ustanovení nepoužije, pokud je nabyvatel již vázán jinou kolektivní smlouvou, která je použitelná na zaměstnance převáděné s podnikem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7.</NO.P><TXT>Předkládací usnesení rovněž uvádí, že v takové situaci je nabyvatel podle třetího pododstavce povinen po dobu jednoho roku od okamžiku převodu uplatňovat podmínky zaměstnání stanovené v kolektivní smlouvě, která se vztahovala na předchozího zaměstnavatele. Podle tohoto ustanovení je třeba podmínky uplatňovat stejným způsobem jako byl povinen je uplatňovat předchozí zaměstnavatel. To však neplatí, pozbyla-li daná kolektivní smlouva platnosti, nebo pokud již začala pro převedené zaměstnance platit nová kolektivní smlouva.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>II.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Skutkový stav v původním řízení a předběžná otázka</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8.</NO.P><TXT>Unionen, švédská odborová organizace (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0008" REF.END="QE0008"/>žalující odborová organizace<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/>), podala k Arbetsdomstolen (pracovní soud, Švédsko) žalobu, kterou se domáhá, aby druhé žalované bylo uloženo zaplatit jí a BSA, JAH, JH a BL náhradu škody vzniklé mimo jiné nesplněním článku 3 směrnice o převodech podniků.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="3"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9.</NO.P><TXT>Almega Tjänsteförbunden (dále jen <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0009" REF.END="QE0009"/>první žalovaná<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>) je zaměstnavatelská organizace, jejímž členem je druhá žalovaná. Jak první, tak druhá žalovaná tvrdí, že čl. 3 odst. 1 směrnice o převodech podniků nezavazuje nabyvatele k tomu, aby při stanovení výpovědní doby při ukončení pracovního poměru zohlednili dobu trvání zaměstnání u převodce, zatímco žalující odborová organizace tvrdí, že je k tomu zavazuje. Žalované se rovněž dovolávají čl. 3 odst. 3 směrnice o převodech podniků a skutečnosti, že od dne převodu pracovních poměrů BSA, JAH, JH a BL již uplynul více než jeden rok, když jim bylo oznámeno ukončení jejich pracovního poměru, takže nabyvatelka, druhá žalovaná, již nebyla vázána kolektivní smlouvou, která vázala převodce.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10.</NO.P><TXT>BSA, JAH, JH a BL jsou členy žalující odborové organizace a jsou zaměstnáni u druhé žalované.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11.</NO.P><TXT>BSA nastoupila do zaměstnání u společnosti Apoteket AB v roce 1997. Dne <DATE ISO="20050509">9. května 2005</DATE> byl její pracovní poměr převeden na druhou žalovanou. U společnosti Apoteket AB tedy byla v době převodu jejího pracovního poměru na druhou žalovanou zaměstnána 7 let a bylo jí 49 let.<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0004"><P>Podle písemného vyjádření žalující odborové organizace.</P></NOTE></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12.</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20110727">27. července 2011</DATE> dala druhá žalobkyně BSA výpověď pro nadbytečnost s výpovědní dobou šest měsíců. V době, kdy dostala výpověď, jí bylo 56 let a u společnosti Apoteket AB a druhé žalované dohromady byla zaměstnána souvisle déle než 10 let, avšak u druhé žalované pouze přes 6 let.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13.</NO.P><TXT>JAH nastoupil do zaměstnání u společnosti AstraZeneca AB v srpnu 1969 a JH nastoupil do zaměstnání u společnosti AstraZeneca AB v říjnu 1972. Jejich pracovní poměr byl převeden na druhou žalovanou dne <DATE ISO="20090501">1. května 2009</DATE>. V době převodu tak byl JAH zaměstnán u společnosti AstraZeneca AB 39 let a JH 36 let<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0005"><P>Podle písemného vyjádření žalující odborové organizace.</P></NOTE>. Jak JAH, tak JH bylo v době převodu více než 55 let věku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14.</NO.P><TXT>Jejich kolega BL nastoupil do zaměstnání u společnosti AstraZeneca AB v březnu 1976 a jeho pracovní poměr byl převeden na druhou žalovanou dne <DATE ISO="20080501">1. května 2008</DATE>, kdy mu bylo 54 let a 11 měsíců. V době převodu byl BL zaměstnán u společnosti AstraZeneca AB o něco déle než 32 let.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15.</NO.P><TXT>Jak bylo uvedeno výše, druhá žalovaná dala BSA dne <DATE ISO="20110727">27. července 2011</DATE> výpověď pro nadbytečnost. JAH, JH a BL dostali výpověď pro nadbytečnost dne <DATE ISO="20111031">31. října 2011</DATE>. Žalovaná původně stanovila výpovědní dobu šest měsíců. Výpovědní doba byla v případě JAH, JH a BL následně prodloužena o pět měsíců. Všem bylo v okamžiku výpovědi více než 55 let a pracovali pro společnost Apoteket AB nebo pro společnost AstraZeneca AB a druhou žalovanou nepřetržitě po dobu značně delší než deset let.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16.</NO.P><TXT>V době výpovědi však byli všichni zaměstnáni u druhé žalované posuzované samostatně po daleko kratší dobu. Ze spisu podle všeho vyplývá, že JAH a JH byli oba zaměstnáni po dobu dvou let a šesti měsíců, BL po dobu tří let a šesti měsíců a – jak bylo uvedeno výše – BSA po dobu šesti let a téměř tří měsíců.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17.</NO.P><TXT>V době převodů byly společnosti Apoteket AB a AstraZeneca AB vázány kolektivními smlouvami, které obsahovaly ustanovení o právu na prodloužení výpovědní doby o dalších šest měsíců v případě zaměstnanců propuštěných pro nadbytečnost, kteří v okamžiku výpovědi dovršili 55 let věku a odpracovali nepřetržitě 10 let. Podle písemného vyjádření žalující odborové organizace byla smlouva platná pro společnost AstaZeneca AB uzavřena s žalující odborovou organizací a zaměstnavatelskou organizací, jejímž členem byla AstraZeneca.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18.</NO.P><TXT>První a druhá žalovaná byly navíc k příslušným datům převodu pracovního poměru vázány kolektivní smlouvou s žalující odborovou organizací, která obsahovala ustanovení o počtu odpracovaných let a ukončení pracovního poměru formulovaná stejně jako ustanovení v kolektivní smlouvě platné pro společnosti Apoteket AB a AstraZeneca AB. Smlouva mezi žalující odborovou organizací a první žalovanou obsahuje mimo jiné následující ustanovení.</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0010" REF.END="QE0010"/><HT TYPE="BOLD">14.3.2</HT></NO.P><TXT>Výpovědní doba</TXT></NP></TI></TITLE><P>Výpovědní doba pro zaměstnavatele je následující, neuplatní-li se jiné podmínky stanovené v bodě 14.4 nebo vyplývající z bodů 14.4 až 14.6.</P><P>Výpovědní doba pro zaměstnavatele v měsících</P><P>Počet odpracovaných let Výpovědní doba</P><P>u společnosti</P><TBL NO.SEQ="0001" CLASS="GEN" COLS="2"><CORPUS><ROW><CELL COL="1">Méně než 2 roky</CELL><CELL COL="2">1 měsíc</CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">2 až 4 roky</CELL><CELL COL="2">2 měsíce</CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">4 až 6 let</CELL><CELL COL="2">3 měsíce</CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">6 až 8 let</CELL><CELL COL="2">4 měsíce</CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">8 až 10 let</CELL><CELL COL="2">5 měsíců</CELL></ROW><ROW><CELL COL="1">více než 10 let</CELL><CELL COL="2">6 měsíců</CELL></ROW></CORPUS></TBL></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">14.3.3</HT></NO.P><TXT>Prodloužení výpovědní doby v některých případech</TXT></NP></TI></TITLE><P>Pokud zaměstnanec, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost, dovršil v okamžiku podání výpovědi 55 let věku a pracoval u daného zaměstnavatele nepřetržitě po dobu 10 let, prodlužuje se výpovědní doba o šest měsíců. [Uvedené ustanovení je spojeno s Omställningsavtalet (Dohoda o podpoře při ukončení pracovního poměru)]. To neplatí pro zaměstnance, který v okamžiku výpovědi dovršil 65 let věku.<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/></P></GR.SEQ></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19.</NO.P><TXT>Za těchto okolností Arbetsdomstolen (pracovní soud, Švédsko) položil tuto předběžnou otázku:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0011" REF.END="QE0011"/>Je se směrnicí o převodech podniků slučitelné, že – po uplynutí jednoho roku od převodu podniku – na základě ustanovení kolektivní smlouvy nabyvatele, podle něhož je podmínkou pro prodloužení výpovědní doby dosažení určité doby odpracované nepřetržitě u jednoho a téhož zaměstnavatele, není zohledněna doba odpracovaná u převodce, pokud zaměstnanci měli podle totožného ustanovení kolektivní smlouvy, která platila pro převodce, právo na zohlednění této odpracované doby?<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/></P></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20.</NO.P><TXT>Písemná vyjádření předložily soudu žalující odborová organizace, žalované, francouzská vláda a Evropská komise. Všechny uvedené s výjimkou francouzské vlády se zúčastnily jednání konaného dne <DATE ISO="20161117">17. listopadu 2016</DATE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>III.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Analýza</HT></TXT></NP></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>A.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Úvod</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21.</NO.P><TXT>Žalující odborová organizace tvrdí, že podle správného výkladu čl. 3 odst. 1 a 3 směrnice o převodech podniků mají BSA, JAH, JH a BL nárok na prodlouženou výpovědní dobu uvedenou v bodě 14.3.3 (uvedeném výše). S tím první a druhá žalovaná nesouhlasí, jelikož mimo jiné BSA, JAH, JH ani BL nebyli zaměstnáni u druhé žalované více než deset let a jelikož pravidla o délce výpovědní doby v kolektivní smlouvě nejsou <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0012" REF.END="QE0012"/>práva<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>, která by byla chráněna článkem 3 směrnice o převodech podniků.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="5"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>B.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 3 odst. 1 směrnice o převodech podniků</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22.</NO.P><TXT>Je předně pravda, že cílem směrnice 2001/23 je pouze částečná harmonizace této oblasti a tato směrnice neusiluje o zavedení jednotné úrovně ochrany v celém Společenství na základě společných kritérií<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0006"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140911">11. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Österreichischer Gewerkschaftsbund</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑328/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2197">EU:C:2014:2197</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0022">22</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura.</P></NOTE>. Judikatura Soudního dvora však rovněž stanovila, že směrnice o převodech podniků <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0013" REF.END="QE0013"/>má zajistit zachování práv zaměstnanců v případě změny zaměstnavatele tím, že jim umožňuje pokračovat v zaměstnání u nového zaměstnavatele za stejných podmínek, jaké byly sjednány s převodcem.<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0007"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20000914">14. září 2000</DATE>, <NAME.CASE>Collino a Chiappero</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑343/98</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:441">EU:C:2000:441</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura. Tato věc a věc, v níž byl vydán rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110906">6. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Scattalon</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:542">EU:C:2011:542</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>, jsou obě zásadní pro řešení sporu a obě se týkají výkladu směrnice Rady 77/187/EHS ze dne <DATE ISO="19770214">14. února 1977</DATE> o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="061" PAGE.FIRST="26" DATE.PUB="1977">Úř. věst. 1977, L 61, s. 26</REF.DOC.OJ>), a nikoliv opatření, které jej nahradilo, tj. směrnice o převodech podniků. Článek 3 odst. 1 a 3 směrnice o převodech podniků však v zásadě odpovídají čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice 77/187, třebaže první směrnice obsahuje změny, které se v druhé již neobjevují.</P></NOTE></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23.</NO.P><TXT>Ačkoli tedy doba odpracovaná u převodce nezakládá sama o sobě nárok podle čl. 3 odst. 1 směrnice o převodech podniků, který by mohli zaměstnanci uplatňovat vůči novému zaměstnavateli, <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0014" REF.END="QE0014"/>může sloužit ke stanovení určitých finančních nároků zaměstnanců a tyto nároky musí být zachovány nabyvatelem stejným způsobem jako u převodce<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0008"><P>Tamtéž, bod 50. Viz rovněž rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110906">6. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Scattalon</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:542">EU:C:2011:542</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR> a <REF.NP.ECR REF="NP0070">70</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. Soudní dvůr uvedl příklady takových práv. Zahrnují konkrétně i <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0015" REF.END="QE0015"/>odstupné<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0009"><P>Tamtéž, bod 51.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24.</NO.P><TXT>Proto při stanovení odstupného <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0016" REF.END="QE0016"/>je nabyvatel povinen zohlednit veškerá léta odpracovaná převedenými zaměstnanci, pokud tato povinnost vyplývá z pracovního poměru mezi těmito zaměstnanci a převodcem, a v souladu s podmínkami dohodnutými v rámci tohoto poměru<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0010"><P>Tamtéž.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25.</NO.P><TXT>Jak uvádí písemné vyjádření francouzské vlády, prodloužení výpovědní doby o šest měsíců odpovídá šesti měsícům platu. Vzhledem k tomu, že počet odpracovaných let je rozhodující pro stanovení výše odstupného, chrání čl. 3 odst. 1 směrnice o převodech podniků tedy nutně BSA, JAH, JH a BL, pokud jde o faktory, které jsou pro tento výpočet důležité.<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0011"><P>Ke stejnému závěru dospěl Soudní dvůr ESVO v rozsudku ze dne <DATE ISO="20141218">18. prosince 2014</DATE>, Enes Deveci a další v. Scandanavian Airlines System Denmark-Norway-Sweden, E–10/14, EFTA Court Report 2014, bod 83, v kontextu, kdy, jako v projednávaném případě, měl počet odpracovaných let význam pro výpočet mezd. Uvedeným rozsudkem bylo judikováno, že: <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0017" REF.END="QE0017"/>Článek 3 směrnice 2001/23/ES brání tomu, aby převedení zaměstnanci utrpěli oproti své situaci před převodem značnou ztrátu příjmů kvůli tomu, že při stanovování počátečního platového zařazení u nabyvatele nebyla dostatečně zohledněna doba trvání pracovního poměru u převodce a jestliže podmínky odměňování podle nově použitelné kolektivní smlouvy zohledňují mj. dobu trvání pracovního poměru.</P></NOTE></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26.</NO.P><TXT>Je pravda, že Soudní dvůr rozhodl, že čl. 3 odst. 1 směrnice o převodech podniků nebrání členským státům, aby dovolily změnit po převodu pracovní poměry v neprospěch zaměstnanců v jiných situacích, než je převod, zejména pokud jde o ochranu před propuštěním a podmínky odměňování<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0012"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20000914">14. září 2000</DATE>, <NAME.CASE>Collino a Chiappero</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑343/98</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:441">EU:C:2000:441</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>. To je důsledek, který plyne ze skutečnosti, že směrnice o převodech podniků je částečné harmonizační opatření. Viz Watson, P. EU <HT TYPE="ITALIC">Social Policy and Employment Law</HT> 2014, Oxford University Press, bod 12.24, s. 141.</P></NOTE>. Avšak pouze se striktní výhradou, že <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0018" REF.END="QE0018"/>samotný převod podniku nemůže představovat důvod této změny<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0013"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20000914">14. září 2000</DATE>, <NAME.CASE>Collino a Chiappero</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑343/98</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:441">EU:C:2000:441</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>. Viz obdobně rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110906">6. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Scattolon</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:542">EU:C:2011:542</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0077">77</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27.</NO.P><TXT>Důvodem změny v odměňování je nutně převod, pokud – jako je tomu v projednávaném případě – nedošlo nezávisle na převodu k žádnému novému sjednání počtu odpracovaných let, které má zaměstnavatel zohlednit při stanovení výpovědní doby při ukončení pracovního poměru. Jinak řečeno, pracovní poměr nebyl <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0019" REF.END="QE0019"/><HT TYPE="ITALIC">změněn</HT> po převodu v jiných situacích, než je převod […] v neprospěch<?PAGE NO="6"?> zaměstnanců […], pokud jde o […] podmínky odměňování<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/> (zvýraznění doplněno)<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0014"><P>Tamtéž.</P></NOTE>. Kolektivní smlouvy platné pro převodce a nabyvatele ke dni příslušných převodů obsahovaly totožně formulovaná ustanovení týkající se této otázky, takže neexistovala žádná dohoda o tom, že určité pracovní podmínky nebudou po určitém datu zaručeny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0015"><P>Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20081127">27. listopadu 2008</DATE>, <NAME.CASE>Juuri</NAME.CASE>, C‑-<NO.CASE>396/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2008:656">EU:C:2008:656</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>. Vzhledem k tomu, že k příslušným datům převodu dotčených zaměstnanců byli jak převodci, tak nabyvatel vázáni stejně znějícími ustanoveními kolektivních smluv o počtu odpracovaných let a výpočtu výpovědních dob, nelze v tomto případě hovořit o tom, že článek 3 směrnice o převodech podniků je uplatňován na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0020" REF.END="QE0020"/>pouhá očekávání<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/> nebo na <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0021" REF.END="QE0021"/>hypotetické výhody vyplývající z budoucího vývoje kolektivních smluv<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20060309">9. března 2006</DATE>, <NAME.CASE>Werhoff</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑499/04</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2006:168">EU:C:2006:168</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>. Srovnej situaci, kterou se zabýval generální advokát Y. Bot ve svém stanovisku ze dne <DATE ISO="20170119">19. ledna 2017</DATE> ve spojených věcech <REF.DOC.ECR><NO.CASE>C‑680/15 a C‑681/15</NO.CASE> Asklepios Kliniken, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2017:30">EU:C:2017:30</NO.ECLI></REF.DOC.ECR> (dosud projednáváno), zejména bod 94.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28.</NO.P><TXT>První a druhá žalovaná tvrdí, že vzhledem k tomu, že kolektivní smlouva, která vázala převodce, nijak výslovně neodkazovala na doby odpracované u předchozích zaměstnavatelů jako na doby relevantní pro výpočet výpovědních dob při ukončení pracovního poměru, nemůže být druhá žalovaná nucena zohlednit dobu odpracovanou u převodců.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29.</NO.P><TXT>Takový výklad prostoru pro uvážení inherentního směrnici o převodech podniků, který umožňuje, aby byly pracovní poměry po převodu změněny v neprospěch zaměstnanců, za předpokladu, že převod není příčinou změny<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0016"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20000914">14. září 2000</DATE>, <NAME.CASE>Collino a Chiappero</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑343/98</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2000:441">EU:C:2000:441</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0052">52</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>, by byl neslučitelný a cíli sledovanými směrnicí o převodech podniků. Ty se odrážejí v bodě 3 jejího odůvodnění, který uvádí, že je nezbytné stanovit opatření na <HT TYPE="ITALIC">ochranu</HT> zaměstnanců pro případ změny zaměstnavatele, zejména zajistit <HT TYPE="ITALIC">zachování</HT> jejich práv<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/><NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0017"><P>Podotýkám, že cílem směrnice 2001/23 je zajištění spravedlivé rovnováhy mezi zájmy zaměstnanců na jedné straně a zájmy nabyvatele na straně druhé, a to znamená, že nabyvatel musí mít možnost provést úpravy a změny nezbytné pro pokračování činnosti. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140911">11. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Österreichischer Gewerkschaftsbund</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑328/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2197">EU:C:2014:2197</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě nevyvstává otázka například toho, že by byl nabyvatel vázán ustanoveními sjednanými a přijatými po dni převodu bez jeho účasti, byla by tato rovnováha zdá se narušena. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130718">18. července 2013</DATE>, <NAME.CASE>Alemo-Herron a další</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑426/11</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:521">EU:C:2013:521</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0027">27</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0029">29</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30.</NO.P><TXT>Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že cílem směrnice o převodech podniků je v podstatě zabránit tomu, aby měli převádění zaměstnanci méně příznivé postavení pouze z důvodu tohoto převodu<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0018"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110906">6. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Scattolon</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:542">EU:C:2011:542</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0075">75</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31.</NO.P><TXT>Jak vysvětlil právní zástupce žalující odborové organizace na jednání, kdyby dotčení zaměstnanci zůstali zaměstnáni u převodců, měli by nárok na prodlouženou výpovědní dobu podle obou kolektivních smluv. Vzhledem k neexistenci jakékoliv jiné příčiny způsobující zkrácení výpovědní doby, jakou by byla například nová dohoda dosažená po jednání nesouvisejícím s převodem, je třeba zkrácení výpovědní doby nevyhnutelně přičíst na vrub převodu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>C.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Článek 3 odst. 3 směrnice o převodech podniků</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32.</NO.P><TXT>Článek 3 odst. 3 věta druhá směrnice o převodech podniků<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0019"><P>Článek 3 odst. 3 směrnice o převodu podniků se stal součástí právního předpisu změnou článku 3 provedenou směrnicí Rady 98/50/EHS ze dne <DATE ISO="19980629">29. června 1998</DATE>, kterou se mění směrnice 77/187 (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="201" PAGE.FIRST="88" DATE.PUB="1998">Úř. věst. 1998, L 201, s. 88</REF.DOC.OJ>)</P></NOTE> a možnost jednoho roku, kterou poskytuje v souvislosti s dobou, po kterou nabyvatel musí zachovat podmínky kolektivní smlouvy zavazující převodce, nijak nemění můj závěr týkající se výkladu čl. 3 odst. 1 směrnice o převodech podniků. Zaprvé, jak již bylo uvedeno, kolektivní smlouva mezi žalující odborovou organizací a první a druhou žalovanou nemění znění ustanovení o počtu odpracovaných let a výpovědních dobách, která byla uvedena v kolektivní smlouvě zavazující předchůdce. Skutečnost, že jedna kolektivní smlouva pozbývá po jednom roce účinnosti a druhá jí nabývá, je tedy irelevantní.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="7"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33.</NO.P><TXT>Zadruhé Soudní dvůr rozhodl, že skutečnost, že členský stát využil možnosti dané článkem 3 odst. 3 druhou větou směrnice o převodech podniků nahradit s bezprostředním účinkem podmínky, které měli převedení zaměstnanci na základě kolektivní smlouvy platné u převodce, podmínkami upravenými v kolektivní smlouvě platné u navrhovatele, nemůže mít za cíl nebo za účinek to, že uvedeným zaměstnancům budou stanoveny celkově méně příznivé podmínky, než byly ty, které se použily před převodem<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0020"><P>Rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110906">6. září 2011</DATE>, <NAME.CASE>Scattolon</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑-108/10</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:542">EU:C:2011:542</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0076">76</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>. Totéž musí nutně platit v případě možnosti jednoho roku, pokud příslušné podmínky relevantních kolektivních smluv znějí stejně<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0021"><P>Pravidlo v čl. 3 odst. 3 směrnice o převodech podniků, podle něhož jsou zachovány účinky kolektivní smlouvy zavazující převodce, má za cíl v zájmu zaměstnanců <QUOT.START CODE="201E" ID="QS0022" REF.END="QE0022"/>předejít náhlému přerušení normativního rámce smlouvy upravující pracovní vztah<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>. Viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140911">11. září 2014</DATE>, <NAME.CASE>Österreichischer Gewerkschaftsbund</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑328/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2197">EU:C:2014:2197</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0028">28</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE>.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><NP><NO.P>D.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Horizontální aplikace směrnice o převodech podniků</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34.</NO.P><TXT>Konečně žalované ve svém písemném vyjádření uvádí, že výklad směrnice o převodech podniků lišící se od výkladu, který hájí, by vedl k porušení právní jistoty, zakázanému uložení povinnosti jednotlivci v důsledku (protiprávního) horizontálního uplatňování směrnice a rovněž zakázanému výkladu vnitrostátního práva <HT TYPE="ITALIC">contra legem</HT>, zejména s ohledem na využití možnosti jednoho roku ze strany Švédska.<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0022"><P>Opírají se o rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140115">15. ledna 2014</DATE>, <NAME.CASE>Association de médiation sociale</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑176/12</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2">EU:C:2014:2</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>.</P></NOTE></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35.</NO.P><TXT>Ze spisu nevyplývá, že by v projednávaném případě vyvstávala otázka výkladu vnitrostátního práva <HT TYPE="ITALIC">contra legem</HT>, jelikož žádná z dotčených kolektivních smluv nebo relevantních právních předpisů (LAS a MBL) nevyžaduje vyloučení doby zaměstnání u převodců z výpočtu výpovědních dob závazných pro nabyvatele.<NOTE TYPE="FOOTNOTE" NUMBERING="ARAB" NUMBERING.CONTINUED="YES" NOTE.ID="E0023"><P>Povinnost vykládat vnitrostátní právo co možná nejvíce v souladu se směrnicemi platí pro kolektivní smlouvy stejně jako pro ostatní opatření vnitrostátního práva. Viz stanovisko generálního advokáta M. Szpunara ve věci <REF.DOC.ECR><NAME.CASE>AKT</NAME.CASE>, <NO.CASE>C–533/13</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2392">EU:C:2014:2392</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0132">132</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura.</P></NOTE></TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36.</NO.P><TXT>Dále podle ustálené judikatury Soudního dvora negativní důsledky pro soukromé osoby ani odchýlení se od ustálené vnitrostátní judikatury nepředstavují překážky povinnosti členských států učinit vše, co mohou, aby dosáhly výsledku, který sleduje dotčená směrnice, a vyhověly tak čl. 288 třetímu pododstavci SFEU. Podrobná pravidla, jak má toto vnitrostátní soud zajistit, v kontextu uplatňování směrnic ve sporech horizontální povahy, zkoumal nedávno velký senát v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160419">19. dubna 2016</DATE>, <NAME.CASE>DI</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑441/14</NO.CASE> (<NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:278">EU:C:2016:278</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><NP><NO.P>IV.</NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Závěry</HT></TXT></NP></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37.</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené úvahy jsem toho názoru, že by měl Soudní dvůr na předběžné otázky položené Arbetsdomstolen (pracovní soud, Švédsko) odpovědět takto:</TXT><QUOT.S LEVEL="1"><P><QUOT.START CODE="201E" ID="QS0023" REF.END="QE0023"/>Za okolností věci v původním řízení směrnice Rady 2001/23/ES ze dne <DATE ISO="20010312">12. března 2001</DATE> o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů vyžaduje zahrnutí, a to i po uplynutí jednoho roku ode dne převodu podniku, dob, které zaměstnanec odpracoval u převodce, do výpočtu odpracované doby relevantní pro stanovení výpovědní doby u výpovědi pro nadbytečnost, kterou musí nabyvatel respektovat.<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/></P></QUOT.S></NP.ECR></GR.SEQ></CONTENTS.CONCLUSION></CONCLUSION>