3.vkladatelem fyzickou nebo právnickou osobu, která je majitelem vkladu v bance, pobočce banky nebo družstevní záložně, mimo subjekty, jejichž vklady nemohou být podle tohoto zákona předmětem pojištění. Pokud fyzická nebo právnická osoba (s výjimkou správcovské společnosti spravující podílový nebo penzijní fond), která je majitelem vkladu, jedná jako fiduciář, je za vkladatele považován fiduciant. Pokud právo vymáhat peněžní prostředky náleží na základě smlouvy skupině osob, je za vkladatele považována každá z těchto osob a peněžní prostředky se mezi ně rozdělí rovným dílem, ledaže by bylo stanoveno jinak ve smlouvách zakládajících pohledávky těchto osob nebo v soudním rozhodnutí;4.vkladem peněžní prostředky vkladatele uložené v bance, bankovní pobočce či družstevní záložně na základě smlouvy o vkladu nebo smlouvy o bankovním účtu a další finanční prostředky, které představují pohledávku vkladatele založenou na závazku úvěrové instituce provádět operace s využitím peněžních prostředků vkladatele nebo poskytování investičních služeb (včetně úroků);

[…]

1)Mají být ustanovení směrnice [94/19] vykládána v tom smyslu, že peněžní prostředky odepsané se souhlasem dotčených osob z jejich účtu nebo převedené či zaplacené těmito osobami na účet otevřený na jméno úvěrové instituce u jiné úvěrové instituce lze považovat za vklady ve smyslu této směrnice?2)Mají být ustanovení čl. 7 odst. 1 směrnice [94/19] ve spojení s ustanoveními jejího čl. 8 odst. 3 vykládána v tom smyslu, že částka z pojištění vkladů do výše stanovené v čl. 7 odst. 1 [uvedené směrnice] musí být vyplacena každé osobě, jejíž pohledávku lze doložit přede dnem, k němuž byla přijata rozhodnutí stanovená v čl. 1 odst. 3 bodech i) a ii) [téže směrnice]?3)Je pro účely výkladu pojmu vklad jako zůstatku na účtu vyplývajícího z bankovních operací z pohledu směrnice [94/19] důležitá definice obvyklé bankovní operace? Je s ohledem na tuto definici třeba provést i výklad pojmu vklad dle vnitrostátních právních předpisů provádějících [danou směrnici]?4)Jak je třeba v případě kladné odpovědi na třetí otázku chápat a vykládat pojem obvyklá bankovní operace použitý v čl. 1 bodě 1 směrnice [94/19]:

a)Jaké bankovní operace by měly být považovány za obvyklé a jaká kritéria by měla být základem pro určení, zda je konkrétní bankovní operace obvyklá?b)Má být pojem obvyklá bankovní operace posuzován s ohledem na cíl prováděných bankovních operací, nebo na subjekty, mezi nimiž takové operace probíhají?c)Má být pojem vklad, používaný ve směrnici [94/19] jakožto kreditní zůstatek na účtu vyplývající z obvyklých bankovních operací, vykládán v tom smyslu, že zahrnuje pouze případy, kdy jsou za obvyklé považovány veškeré operace vedoucí ke vzniku takového zůstatku?

1)V případech, kdy úvěrová instituce působí jako investiční podnik, byly na ni převedeny peněžní prostředky na nákup dluhových cenných papírů vydaných samotnou úvěrovou institucí, ale k emisi nedošlo a dané cenné papíry se nestaly majetkem osoby, která peněžní prostředky poskytla, přestože již tyto prostředky byly odepsány z bankovního účtu této osoby a převedeny na účet vedený na jméno úvěrové instituce a jsou nedisponibilní, přičemž záměr vnitrostátního zákonodárce ohledně uplatnění konkrétního systému ochrany není mimoto v takovém případě jasný, mohou být čl. 1 bod 1 směrnice 94/19 a čl. 1 bod 4 směrnice 97/9 přímo použity za účelem stanovení systému ochrany použitelného na tyto prostředky a je v tomto směru rozhodujícím kritériem zamýšlené použití peněžních prostředků? Jsou výše uvedená ustanovení směrnic dostatečně jasná, přesná a bezpodmínečná a zakládají subjektivní práva, takže se jich jednotlivci mohou dovolávat před vnitrostátními soudy na podporu svých nároků na odškodnění vznesených vůči státnímu orgánu, který poskytuje pojistné krytí?2)Má být čl. 2 odst. 2 směrnice 97/9, který vymezuje druhy pohledávek, jež jsou kryty systémem odškodňování investorů, vykládán v tom smyslu, že se vztahuje i na nároky na vrácení peněžních prostředků, které investiční podnik dluží investorům a nejsou drženy jejich jménem?3)Je v případě kladné odpovědi na druhou otázku čl. 2 odst. 2 směrnice 97/9, který upřesňuje druhy pohledávek, jež jsou kryty systémem odškodnění, dostatečně jasný, přesný a bezpodmínečný a zakládá subjektivní práva, takže se ho jednotlivci mohou dovolávat před vnitrostátními soudy na podporu svých nároků na odškodnění vznesených vůči státnímu orgánu, který poskytuje pojistné krytí?4)Má být čl. 1 bod 1 směrnice 94/19 vykládán tak, že za vklad ve smyslu uvedené směrnice mohou být považovány i peněžní prostředky převedené se souhlasem osoby z jejího osobního účtu na účet založený na jméno úvěrové instituce, který je veden u téže úvěrové instituce a jenž je určený k platbám za budoucí dluhové cenné papíry této instituce?5)Má být čl. 7 odst. 1 směrnice 94/19 ve spojení s jejím čl. 8 odst. 3 vykládán v tom smyslu, že částka pojištění vkladů do výše stanovené v čl. 7 odst. 1 [uvedené směrnice] musí být vyplacena každé osobě, u které lze doložit, že je držitelem nároku, před okamžikem, kdy je učiněno zjištění nebo vyneseno rozhodnutí uvedené v čl. 1 bodu 3 písm. i) a ii) [uvedené směrnice]?