|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2025/3752 |
17.9.2025 |
P9_TA(2024)0326
Opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (COM(2023)0226 – C9-0139/2023 – 2023/0111(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(C/2025/3752)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2023)0226), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0139/2023), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 5. července 2023 (1), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2023 (2), |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0155/2024), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P9_TC1-COD(2023)0111
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. dubna 2024 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (*1)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rámec Unie pro řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“) byl zřízen po globální finanční krizi v letech 2008–2009 a na základě dokumentu Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady (3) pro finanční stabilitu schváleného na mezinárodní úrovni. Rámec Unie pro řešení krize se skládá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (5). Oba akty se vztahují na instituce usazené v Unii a na všechny další subjekty, které spadají do oblasti působnosti uvedené směrnice nebo uvedeného nařízení (dále jen „subjekty“). Cílem rámce Unie pro řešení krize je řádným způsobem řešit selhání institucí a subjektů tím, že se zachovají zásadní funkce institucí a subjektů, zabrání se ohrožení finanční stability a zároveň se ochrání vkladatelé a veřejné finanční prostředky. Rámec Unie pro řešení krize má dále za cíl podpořit rozvoj vnitřního trhu v bankovnictví vytvořením harmonizovaného režimu pro koordinované řešení přeshraničních krizí a tím, že se zamezí narušení rovných podmínek. |
|
(1a) |
V současné době se bankovní unie opírá pouze o dva ze tří zamýšlených pilířů, a to o jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí. Bankovní unie tudíž zůstává nedokončená, protože postrádá třetí pilíř, evropský systém pojištění vkladů. Dokončení bankovní unie je nedílnou součástí hospodářské a měnové unie a finanční stability, zejména proto, že zmírňuje rizika takzvaného „začarovaného kruhu“, jež vznikají v důsledku vazeb mezi bankami a státem. |
|
(2) |
Od zavedení rámce Unie pro řešení krize, který je v současné době uplatňován, již uplynulo několik let a bylo zjištěno, že některých jeho cílů nebylo dosaženo tak, jak bylo zamýšleno. Přestože instituce a subjekty při zajišťování své způsobilosti k řešení krize učinily velký pokrok a vynaložily za tímto účelem značné zdroje, zejména na budování kapacit pro absorpci ztrát a rekapitalizaci a naplňování mechanismů financování k řešení krizí, rámec Unie pro řešení krize se využívá jen zřídka. Selhání některých menších a středních institucí a subjektů se místo toho většinou řeší neharmonizovanými vnitrostátními opatřeními. Místo záchranných sítí financovaných odvětvím, včetně mechanismů financování k řešení krizí, se bohužel stále využívají peníze daňových poplatníků. Tato situace je zjevně zapříčiněna nedostatečnou motivací. Tato nedostatečná motivace je dána vzájemným působením mezi rámcem Unie pro řešení krize a vnitrostátními pravidly, kdy široký prostor pro uvážení při posuzování veřejného zájmu není vždy uplatňován způsobem, který by byl v souladu s cíli rámce Unie pro řešení krize. Rámec Unie pro řešení krize byl využíván jen zřídka také kvůli riziku, že vkladatelé institucí financovaných z vkladů ponesou ztráty, aby se zajistilo, že tyto instituce budou mít v případě řešení krize přístup k vnějšímu financování, zejména při neexistenci jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Skutečnost, že mimo režim řešení krize platí méně přísná pravidla pro přístup k financování než při řešení krize, odrazuje od uplatňování rámce Unie pro řešení krize ve prospěch jiných řešení, při kterých se často používají peníze daňových poplatníků namísto vlastních zdrojů instituce či subjektu nebo záchranných sítí financovaných odvětvím. Z této situace však pramení rizika roztříštěnosti, rizika neoptimálních výsledků při zvládání selhání institucí a subjektů, zejména v případě menších a středních institucí a subjektů, a náklady příležitosti z nevyužitých finančních zdrojů. Je proto nezbytné zajistit účinnější a soudržnější uplatňování rámce Unie pro řešení krize a zajistit, aby jej bylo možné použít ▌, ▌je -li to ve veřejném zájmu, a to i v případě menších a středních institucí ▌. |
|
(3) |
Podle článku 4 nařízení (EU) č. 806/2014 se členské státy, které navázaly úzkou spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a relevantními vnitrostátními příslušnými orgány, považují pro účely uvedeného nařízení za zúčastněné členské státy. Nařízení (EU) č. 806/2014 však nijak podrobně nestanoví postup přípravy na zahájení úzké spolupráce při plnění úkolů v oblasti řešení krize. Je proto vhodné tento postup podrobně stanovit. |
|
(4) |
Intenzita a úroveň podrobnosti potřebné činnosti v oblasti plánování řešení krize s ohledem na dceřiné podniky, které nebyly označeny za subjekty řešící krizi, se liší v závislosti na velikosti a rizikovém profilu dotčených institucí a subjektů, přítomnosti zásadních funkcí a strategii řešení krize na úrovni skupiny. Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) by proto měl být schopen při určování opatření, která mají být ve vztahu k těmto dceřiným podnikům přijata, tyto faktory zohlednit a v příslušných případech použít zjednodušený přístup. |
|
(5) |
Instituce nebo subjekt, které jsou likvidovány podle vnitrostátního práva na základě zjištění, že jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a závěru výboru, že řešení jejich krize není ve veřejném zájmu, nakonec budou muset opustit trh. Plán opatření, která mají být přijata v případě selhání, proto není zapotřebí, a to bez ohledu na to, zda příslušný orgán dotčené instituci nebo subjektu již odebral povolení, či nikoli. Totéž platí pro zbytkovou část instituce v režimu řešení krize po převodu aktiv, práv a závazků v rámci strategie převodu. Je proto vhodné upřesnit, že v těchto situacích se přijetí plánů řešení krize nevyžaduje. |
|
(6) |
Výbor může v současné době zakázat určitá rozdělení výnosů, pokud instituce nebo subjekt nesplňují požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, je-li posuzován společně s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „MREL“). Aby však byla zajištěna právní jistota a soulad se stávajícími postupy pro provádění rozhodnutí přijatých výborem, je třeba jasněji vymezit úlohy orgánů zapojených do procesu zákazu rozdělení výnosů. Je proto vhodné stanovit, že výbor by měl pokyn k zákazu těchto rozdělení výnosů vydat vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize, který by měl rozhodnutí výboru provést. V některých situacích lze navíc od instituce nebo subjektu vyžadovat, aby splňovaly MREL na jiném základě, než na jakém jsou povinny splňovat požadavek kombinovaných kapitálových rezerv. Tato situace vyvolává nejistotu, pokud jde o podmínky pro výkon pravomocí výboru týkajících se zákazu rozdělení výnosů a pro výpočet nejvyšší rozdělitelné částky související s MREL. Mělo by být proto stanoveno, že v těchto případech by měl výbor vydat vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyn, aby zakázaly určitá rozdělení výnosů na základě odhadu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vyplývajícího z nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 (6). V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty by měl výbor odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv sdělit instituci nebo subjektu, které by pak měly tento odhadovaný požadavek kombinovaných kapitálových rezerv zveřejnit. |
|
(7) |
Směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví pravomoci, které mají vykonávat orgány příslušné k řešení krize, z nichž některé nejsou obsaženy v nařízení (EU) č. 806/2014. V rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí to může vyvolat nejistotu ohledně toho, kdo by měl tyto pravomoci vykonávat a za jakých podmínek by měly být tyto pravomoci vykonávány. Je proto nezbytné upřesnit, jak by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vykonávat některé pravomoci stanovené pouze ve směrnici 2014/59/EU ve vztahu k subjektům a skupinám, které spadají do přímé odpovědnosti výboru. V těchto případech by měl mít výbor možnost, pokud to považuje za nezbytné, pověřit vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize výkonem těchto pravomocí. Výbor by měl mít zejména možnost vyzvat vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize k tomu, aby po instituci nebo subjektu požadovaly vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách, jejichž stranou jsou, nebo aby uplatnily pravomoc pozastavit některé finanční povinnosti podle článku 33a směrnice 2014/59/EU. Vzhledem k tomu, že svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (7), jež lze použít i na instituce a subjekty a závazky, na něž se vztahuje MREL, nevyžadují použití vnitrostátních právních předpisů, měl by mít výbor možnost udělovat institucím nebo subjektům svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků přímo, aniž by musel vyzývat vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize k výkonu této pravomoci. |
|
(8) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (8), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 (9) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (10) byla do práva Unie zavedena mezinárodní „specifikace celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC)“, zveřejněná Radou pro finanční stabilitu dne 9. listopadu 2015 (dále jen „standard TLAC“), pro globální systémově významné banky, jež se v právu Unie označují jako globální systémově významné instituce (G-SVI). Požadavek MREL stanovený ve směrnici 2014/59/EU a v nařízení (EU) č. 806/2014 byl rovněž změněn nařízením (EU) 2019/877 a směrnicí (EU) 2019/879. Je nezbytné uvést ustanovení nařízení (EU) č. 806/2014 týkající se MREL do souladu s prováděním standardu TLAC pro G-SVI, pokud jde o některé závazky, které by mohly být použity k plnění části MREL, jež by měla být splněna kapitálem a jinými podřízenými závazky. Závazky, které jsou rovnocenné některým vyloučeným závazkům, by především měly být zahrnuty do kapitálu a podřízených způsobilých nástrojů subjektů řešících krizi, pokud výše těchto vyloučených závazků v rozvaze subjektu řešícího krizi nepřesahuje 5 % výše kapitálu a způsobilých závazků subjektu řešícího krizi a pokud z tohoto zahrnutí nevyplývají žádná rizika týkající se zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. |
|
(9) |
Pravidla pro stanovení MREL se většinou zaměřují na stanovení vhodné úrovně MREL s předpokladem, že upřednostňovanou strategií řešení krize bude nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Nařízení (EU) č. 806/2014 však výboru umožňuje použít jiné nástroje k řešení krize, konkrétně nástroje spočívající v převodu činnosti instituce v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci. Mělo by být proto upřesněno, že v případě, že plán řešení krize předpokládá použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, měl by výbor stanovit úroveň MREL pro dotčený subjekt řešící krizi na základě specifik těchto nástrojů k řešení krize a různých potřeb absorpce ztrát a rekapitalizace, které se s těmito nástroji pojí. |
|
(10) |
Úroveň MREL se pro subjekty řešící krizi vypočte jako součet výše ztrát očekávaných při řešení krize a rekapitalizační částky, která subjektu řešícímu krizi umožní nadále plnit podmínky pro zachování povolení a po přiměřenou dobu vykonávat jeho činnosti. Některé upřednostňované strategie řešení krize zahrnují převod aktiv, práv a závazků na příjemce ▌, zejména nástroj převodu činnosti. V těchto případech by se cíle sledované složkou rekapitalizace nemusely použít ve stejném rozsahu jako v případě strategie otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů, protože výbor nebude povinen zajistit, aby subjekt řešící krizi po přijetí opatření k řešení krize obnovil soulad s požadavky na kapitál. Ztráty by však v takových případech dle očekávání měly přesáhnout požadavky na kapitál subjektu řešícího krizi. Je proto vhodné stanovit, aby úroveň MREL těchto subjektů řešících krizi i nadále zahrnovala rekapitalizační částku, která se upraví způsobem, jenž je přiměřený dané strategii řešení krize. |
|
(11) |
Pokud strategie řešení krize předpokládá použití jiných nástrojů k řešení krize než výhradně rekapitalizace z vnitřních zdrojů, budou potřeby rekapitalizace dotčeného subjektu po řešení krize obecně menší než v případě otevřené bankovní rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Kalibrace MREL by v takovém případě měla při odhadu požadavku na rekapitalizaci tento aspekt zohlednit. Proto by měl výbor při úpravě úrovně MREL u subjektů řešících krizi, jejichž plán řešení krize počítá s nástrojem převodu činnosti nebo s nástrojem překlenovací instituce ▌, a to samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, zohlednit vlastnosti těchto nástrojů, včetně očekávaného dosahu převodu na soukromého kupujícího nebo na překlenovací instituci, druhy nástrojů, které mají být převedeny, očekávanou hodnotu a prodejnost těchto nástrojů a návrh upřednostňované strategie řešení krize, včetně doplňkového použití nástroje oddělení aktiv. Vzhledem k tomu, že orgán příslušný k řešení krize musí v každém jednotlivém případě rozhodnout o případném použití finančních prostředků ze systému pojištění vkladů při řešení krize a že toto rozhodnutí nelze s jistotou předvídat dopředu, neměl by výbor při kalibraci úrovně MREL brát v úvahu potenciální příspěvek systému pojištění vkladů (při řešení krize). Tento přístup rovněž snižuje pravděpodobnost morálního hazardu tím, že zajišťuje, aby subjekty předem nepředpokládaly, že prostředky z příslušného systému pojištění vkladů budou použity k dosažení 8 % cíle celkových závazků a kapitálu. ▌ |
|
(13) |
Podle článku 4 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (11) má ECB pravomoc plnit úkoly týkající se dohledu v souvislosti s včasným zásahem. Je nezbytné snížit rizika plynoucí z rozdílného provedení opatření včasného zásahu stanovených ve směrnici 2014/59/EU ve vnitrostátním právu, a umožnit tak ECB, aby účinně a jednotně vykonávala své pravomoci týkající se přijímání opatření včasného zásahu. Tato opatření včasného zásahu byla zavedena z toho důvodu, aby příslušné orgány mohly zmírnit zhoršenou finanční a hospodářskou situaci instituce nebo subjektu a v co největší míře omezit riziko a dopad případného řešení krize. Vzhledem k tomu, že panuje nejistota ohledně podmínek uplatnění těchto opatření včasného zásahu, a vzhledem k jejich částečnému překrývání s opatřeními v oblasti dohledu však byla opatření včasného zásahu využívána jen zřídka. Ustanovení směrnice 2014/59/EU týkající se opatření včasného zásahu by proto měla být promítnuta do nařízení (EU) č. 806/2014, díky čemuž by ECB získala jednotný a přímo použitelný právní nástroj, a podmínky pro uplatňování těchto opatření včasného zásahu by měly být zjednodušeny a dále upřesněny. Aby se rozptýlily nejasnosti ohledně podmínek a načasování odvolání vedoucího orgánu a jmenování dočasných správců, měla by být tato opatření výslovně označena jako opatření včasného zásahu a jejich uplatnění by mělo podléhat stejným podmínkám. ECB by zároveň měla mít povinnost zvolit vhodná opatření k řešení konkrétní situace v souladu se zásadou proporcionality. Aby ECB mohla zohlednit rizika poškození dobré pověsti nebo rizika spojená s praním peněz či informačními a komunikačními technologiemi, měla by posuzovat podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu nejen na základě kvantitativních ukazatelů, včetně kapitálových požadavků nebo požadavků na likviditu, míry cizího financování, úvěrů se selháním nebo koncentrace expozic, ale také na základě kvalitativních ukazatelů. |
|
(14) |
Je nezbytné zajistit, aby se výbor mohl připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán by proto měly informovat výbor o zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu s dostatečným předstihem a výbor by měl mít nezbytné pravomoci k provedení přípravných opatření. Aby mohl výbor co nejrychleji reagovat na zhoršenou situaci instituce nebo subjektu, nemělo by být předchozí uplatnění opatření včasného zásahu podmínkou pro to, aby mohl výbor přijmout opatření pro uvedení instituce nebo subjektu na trh nebo aby si mohl vyžádat informace k aktualizaci plánu řešení krize a vypracování ocenění. K zajištění konzistentní, koordinované, účinné a včasné reakce na zhoršení finanční situace instituce nebo subjektu a k řádné přípravě na případné řešení krize je nezbytné, aby byla posílena součinnost a koordinace mezi ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a výborem. Jakmile instituce nebo subjekt splní podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu, měly by ECB, vnitrostátní příslušné orgány a výbor zintenzivnit výměnu informací, včetně předběžných informací, a společně sledovat finanční situaci instituce nebo subjektu. |
|
(14a) |
Pokud výbor požaduje informace, které jsou nezbytné pro účely aktualizace plánů řešení krize, přípravy na možné řešení krize subjektu nebo provedení ocenění, ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušné orgány by měly výboru tyto informace poskytnout v rozsahu, v jakém je mají k dispozici. Pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušné orgány nemají dotyčné informace k dispozici, měly by výbor a ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušné orgány spolupracovat a koordinovat svou činnost za účelem shromáždění informací, které výbor považuje za nezbytné. V rámci této spolupráce by vnitrostátní příslušné orgány měly shromažďovat nezbytné informace a náležitě přitom dodržovat zásadu proporcionality. |
|
(15) |
Je nezbytné zajistit včasné přijetí opatření a včasnou koordinaci mezi výborem a ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem, pokud jde o méně významné přeshraniční skupiny v případech, kdy instituce nebo subjekt nadále vykonávají svou činnost, avšak existuje významné riziko jejich selhání. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán by proto měly toto riziko výboru co nejdříve oznámit. Toto oznámení by mělo obsahovat důvody posouzení provedeného ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem a přehled alternativních opatření soukromého sektoru, opatření v oblasti dohledu nebo opatření včasného zásahu, která mohou být v přiměřené lhůtě přijata k zabránění selhání instituce nebo subjektu. Tímto včasným oznámením by neměly být dotčeny postupy pro určení toho, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize. Předchozí oznámení ECB nebo relevantního vnitrostátního příslušného orgánu výboru, že existuje významné riziko, že jsou instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, by nemělo být podmínkou pro následné zjištění, že instituce nebo subjekt jsou skutečně v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné. Pokud se navíc v pozdější fázi dospěje k závěru, že jsou instituce nebo subjekt v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, a neexistují žádná alternativní řešení, která by tomuto selhání v přiměřené lhůtě zabránila, musí výbor rozhodnout o tom, zda přijme opatření k řešení krize. Včasné přijetí rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize na instituci nebo subjekt může mít v takovém případě zásadní význam pro úspěšné provedení strategie řešení krize, zejména proto, že včasný zásah v instituci nebo subjektu může přispět k zajištění dostatečné úrovně schopnosti absorbovat ztráty a likvidity k provedení této strategie. Je proto vhodné zajistit, aby mohl výbor v úzké spolupráci s ECB nebo vnitrostátním příslušným orgánem posoudit, co znamená přiměřená lhůta k provedení alternativních opatření, kterými se zabrání selhání instituce nebo subjektu. Při provádění tohoto posouzení by měla být rovněž zohledněna potřeba zachovat schopnost orgánu příslušného k řešení krize a dotčeného subjektu účinně provádět strategii řešení krize, je-li to v konečném důsledku zapotřebí, ale neměla by bránit přijetí alternativních opatření. Zejména předpokládaný časový rámec pro alternativní opatření by měl být takový, aby neohrožoval účinnost případného provádění strategie řešení krize. Aby byl zajištěn včasný výsledek a aby se mohl výbor řádně připravit na případné řešení krize instituce nebo subjektu, měly by se výbor a ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán pravidelně scházet, přičemž o četnosti těchto schůzek by měl s ohledem na okolnosti daného případu rozhodnout výbor. |
|
(16) |
Aby bylo možné řešit závažná porušení obezřetnostních požadavků, je nutné dále upřesnit podmínky pro určení toho, že mateřské podniky, včetně holdingových společností, jsou v selhání nebo že je jejich selhání pravděpodobné. Porušení těchto požadavků mateřským podnikem by mělo být závažné, pokud je druh a rozsah tohoto porušení srovnatelný s porušením, které by v případě, že by se ho dopustila úvěrová instituce, bylo důvodem pro odnětí povolení příslušným orgánem v souladu s článkem 18 směrnice 2013/36/EU. |
|
(17) |
Rámec pro řešení krize by se měl vztahovat na potenciálně každou instituci nebo subjekt bez ohledu na jejich velikost a model podnikání , jejichž posouzení veřejného zájmu je příznivé . Aby bylo tohoto výsledku dosaženo, měla by být upřesněna kritéria pro uplatnění posouzení veřejného zájmu na instituci nebo subjekt v selhání. V tomto ohledu je nezbytné vyjasnit, že v závislosti na konkrétních okolnostech lze určité funkce instituce nebo subjektu považovat za zásadní, pokud by jejich přerušení mělo dopad na finanční stabilitu nebo kritické služby na regionální úrovni, zejména pokud je nahraditelnost zásadních funkcí určována relevantním zeměpisným trhem. |
|
(18) |
Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo zohledňovat skutečnost, že vkladatelé jsou lépe chráněni, pokud jsou finanční prostředky systému pojištění vkladů využívány efektivněji a jsou minimalizovány ztráty těchto prostředků. Při posuzování veřejného zájmu by se proto mělo mít za to, že účelu řešení krize spočívajícího v ochraně vkladatelů bude lépe dosaženo při řešení krize, pokud by volba úpadku byla pro systém pojištění vkladů nákladnější. |
|
(19) |
Posouzení, zda je řešení krize instituce nebo subjektu ve veřejném zájmu, by mělo v co největší míře zohledňovat také rozdíl mezi financováním poskytovaným prostřednictvím záchranných sítí financovaných odvětvím (mechanismy financování k řešení krizí nebo systémy pojištění vkladů) na jedné straně a financováním poskytovaným členskými státy z peněz daňových poplatníků na straně druhé. Financování poskytované členskými státy s sebou nese vyšší riziko morálního hazardu a nižší motivaci k tržní disciplíně a mělo by se o něm uvažovat pouze za mimořádných okolností . Výbor by měl proto při posuzování cíle spočívajícího v minimalizaci spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu považovat financování prostřednictvím mechanismů financování k řešení krizí nebo systému pojištění vkladů za vhodnější než financování prostřednictvím stejného objemu zdrojů z rozpočtu členských států. |
|
(19a) |
Pokud vnitrostátní rámce pro platební neschopnost a řešení krize účinně dosahují cílů rámce ve stejné míře, měla by být upřednostněna možnost, která minimalizuje riziko pro daňové poplatníky a hospodářství. Tento přístup zajišťuje obezřetný a odpovědný postup, který je v souladu s obecným cílem chránit jak zájmy daňových poplatníků, tak širší hospodářskou stabilitu. |
|
(19b) |
Mimořádná finanční podpora financovaná z prostředků daňových poplatníků by měla být institucím a subjektům poskytnuta, pokud vůbec, pouze za účelem nápravy závažného narušení hospodářství mimořádné a systémové povahy, neboť to představuje významnou zátěž pro veřejné finance a narušuje to rovné podmínky na vnitřním trhu. |
|
(20) |
Aby bylo zajištěno, že účelu řešení krize bude dosaženo co nejúčinnějším způsobem, měl by ▌výsledek posouzení veřejného zájmu zohlednit, zda by likvidace instituce nebo subjektu v selhání v běžném úpadkovém řízení dosáhla účelu řešení krize účinněji než řešení krize , a nikoli pouze ve stejné míře jako řešení krize. |
|
(21) |
S ohledem na zkušenosti získané při provádění směrnice 2014/59/EU, nařízení (EU) č. 806/2014 a směrnice 2014/49/EU je nezbytné dále upřesnit podmínky, za nichž lze výjimečně přijmout opatření preventivní povahy, která lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu. Aby se minimalizovalo narušení hospodářské soutěže zapříčiněné rozdílnou povahou systémů pojištění vkladů v Unii, měly by být výjimečně povoleny zásahy těchto systémů v rámci preventivních opatření splňujících požadavky stanovené ve směrnici 2014/49/EU, které lze považovat za mimořádnou veřejnou finanční podporu, pokud přijímající instituce nebo subjekt nesplňují žádnou z podmínek pro to, aby byly označeny za instituci nebo subjekt v selhání nebo instituci nebo subjekt, jejichž selhání je pravděpodobné. Je třeba zajistit, aby byla předběžná opatření přijata dostatečně včas. Při posuzování, zda je instituce nebo subjekt pro účely preventivní rekapitalizace solventní, ECB v současné době vychází z výhledového posouzení, zda jsou instituce nebo subjekt v následujících dvanácti měsících schopné splnit požadavky na kapitál stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 nebo v nařízení (EU) 2019/2033 a dodatečný požadavek na kapitál stanovený ve směrnici 2013/36/EU nebo ve směrnici (EU) 2019/2034. Tento postup by měl být stanoven v nařízení (EU) č. 806/2014. Jako účinná a účelná při řešení příčin možných finančních potíží institucí a subjektů a při předcházení jejich selhání se mohou navíc ukázat opatření na záchranu znehodnocených aktiv, včetně společností pro správu aktiv nebo systémů záruk za aktiva, a mohla by proto sloužit jako relevantní předběžná opatření. Je proto nezbytné upřesnit, že tato předběžná opatření mohou mít podobu opatření na záchranu znehodnocených aktiv. |
|
(22) |
V zájmu zachování tržní disciplíny, ochrany veřejných finančních prostředků a zamezení narušení hospodářské soutěže by měla být předběžná opatření používána pouze výjimečně a pouze v případě závažných narušení trhu nebo za účelem zachování finanční stability , zejména v případě systémové krize . Předběžná opatření by se navíc neměla používat k řešení vzniklých nebo pravděpodobných ztrát. Nejspolehlivějším nástrojem pro zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát je přezkum kvality aktiv prováděný ECB, evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví – EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (12) nebo vnitrostátními příslušnými orgány. ECB a vnitrostátní příslušné orgány by měly tento přezkum využít ke zjištění vzniklých nebo pravděpodobných ztrát, pokud lze tento přezkum provést v přiměřené lhůtě. Pokud to není možné, měly by ECB a vnitrostátní příslušné orgány zjistit vzniklé nebo pravděpodobné ztráty co nejspolehlivějším způsobem, který je za daných okolností možný, případně na základě kontrol na místě. |
|
(23) |
Cílem preventivní rekapitalizace je podpořit životaschopné instituce a subjekty, u nichž bylo zjištěno, že se v blízké budoucnosti pravděpodobně dostanou do dočasných obtíží, a zabránit dalšímu zhoršování jejich situace. Aby se zabránilo poskytování veřejných subvencí podnikům, které jsou v době poskytnutí podpory již ztrátové, neměla by předběžná opatření poskytovaná formou získání kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů nebo prostřednictvím opatření na záchranu znehodnocených aktiv přesáhnout částku nezbytnou k pokrytí nedostatku kapitálu zjištěného v nepříznivém scénáři zátěžového testu nebo podobného úkonu. Aby se zajistilo, že veřejné financování bude nakonec ukončeno, měla by být tato předběžná opatření rovněž časově omezena a obsahovat jasný časový plán jejich ukončení ( „ strategii ukončení podpůrných opatření“ ). Trvalé nástroje, včetně kmenového kapitálu tier 1, by měly být používány pouze ve výjimečných případech a měla by se na ně vztahovat určitá kvantitativní omezení, protože ze své podstaty nejsou vhodné pro splnění podmínky dočasnosti. |
|
(24) |
Předběžná opatření by měla být omezena na částku, kterou by instituce nebo subjekt potřebovaly k udržení své platební schopnosti v případě nepříznivého scénáře stanoveného v zátěžovém testu nebo podobném úkonu. V případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by přijímající instituce nebo subjekt měly mít možnost použít tuto částku na pokrytí ztrát z převedených aktiv nebo v kombinaci se získáním kapitálových nástrojů za předpokladu, že není překročena celková výše zjištěného nedostatku kapitálu. Je rovněž nezbytné zajistit, aby tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv byla v souladu se stávajícími pravidly státní podpory a osvědčenými postupy, aby obnovila dlouhodobou životaschopnost instituce nebo subjektu, aby byla státní podpora omezena na nezbytné minimum a aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže. Z těchto důvodů by dotčené orgány měly v případě předběžných opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv zohlednit konkrétní pokyny, včetně plánu pro společnosti spravující aktiva (13) a sdělení o řešení úvěrů se selháním (14). Na tato předběžná opatření v podobě opatření na záchranu znehodnocených aktiv by se rovněž měla vždy vztahovat převažující podmínka dočasnosti. Veřejné záruky poskytnuté na určitou dobu ve vztahu ke znehodnoceným aktivům dotčené instituce nebo subjektu by měly podle očekávání lépe splnit podmínku dočasnosti než převody těchto aktiv na veřejně podporovaný subjekt. Aby se zajistilo , že instituce přijímající podporu splňují podmínky podpůrného opatření, měla by ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány požadovat od institucí, které nesplnily své závazky, plán nápravných opatření. Pokud ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán dospěje k závěru, že opatření uvedená v plánu nápravných opatření nejsou schopna zajistit dlouhodobou životaschopnost instituce, nebo pokud instituce tento plán nesplnila, měla by ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán provést posouzení toho, zda je instituce v selhání nebo je její selhání pravděpodobné , v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 806/2014. |
|
(25) |
Je důležité zajistit, aby výbor neprodleně a včas přijal opatření k řešení krize, pokud toto opatření zahrnuje poskytnutí státní podpory nebo podpory z fondu. Je proto nezbytné, aby výbor mohl přijmout příslušný program řešení krize dříve, než Komise posoudí, zda je tato podpora slučitelná s vnitřním trhem. Aby však bylo v takovém případě zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, měly by být programy řešení krize zahrnující poskytnutí státní podpory nebo podpory z fondu v konečném důsledku i nadále schvalovány Komisí. S cílem umožnit Komisi co možná nejdřívější posouzení slučitelnosti podpory z fondu s jednotným trhem a zajistit plynulý tok informací je rovněž nezbytné stanovit, že by si výbor a Komise měly neprodleně vyměňovat veškeré nezbytné informace týkající se možného použití podpory z fondu, a zavést zvláštní pravidla, která stanoví okamžik a rozsah informací, jež by měl výbor Komisi poskytnout, aby mohla Komise posoudit slučitelnost podpory z fondu. |
|
(26) |
Postup, který upravuje zahájení řešení krize, a postup, na jehož základě se přijímá rozhodnutí o uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi, jsou podobné. Je proto vhodné sladit příslušné úkoly výboru a úkoly ECB nebo v příslušných případech vnitrostátního příslušného orgánu, když na jedné straně posuzují, zda jsou dány podmínky pro uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi, a na druhé straně, když posuzují podmínky pro přijetí programu řešení krize. |
|
(27) |
Může nastat situace, kdy se opatření k řešení krize uplatní na subjekt řešící krizi, který stojí v čele skupiny řešící krizi, zatímco pravomoci k odpisu a konverzi se uplatní na jiný subjekt patřící do téže skupiny. Vzájemná propojenost těchto subjektů, včetně existence konsolidovaných kapitálových požadavků, které je třeba obnovit, a potřeby aktivovat mechanismy pro absorpci ztrát a následnou rekapitalizaci, může ztěžovat posouzení potřeb absorpce ztrát a rekapitalizace pro každý subjekt zvlášť, a tedy i stanovení nezbytných částek k odpisu a konverzi pro každý subjekt. Měl by proto být upřesněn postup pro uplatnění pravomoci k odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v těchto situacích, přičemž výbor by měl tuto vzájemnou propojenost zohlednit. Pokud za tímto účelem jeden subjekt splňuje podmínky pro uplatnění pravomoci k odpisu a konverzi a jiný subjekt v rámci téže skupiny splňuje současně podmínky pro řešení krize, měl by výbor přijmout program řešení krize, který se vztahuje na oba subjekty. |
|
(28) |
V zájmu zvýšení právní jistoty a s ohledem na potenciální význam závazků, které mohou vzniknout v důsledku budoucích nejistých událostí, včetně výsledku soudních sporů probíhajících v době řešení krize, je nezbytné stanovit způsob, jakým by se s těmito závazky mělo zacházet v případě použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. V tomto ohledu by měly být směrodatné zásady stanovené v účetních pravidlech, zejména v účetních pravidlech stanovených v mezinárodním účetním standardu 37 přijatém nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (15). Na tomto základě by orgány příslušné k řešení krize měly rozlišovat mezi rezervami a podmíněnými závazky. Rezervy jsou závazky, které se vztahují k pravděpodobnému odlivu finančních prostředků a které lze spolehlivě odhadnout. Podmíněné závazky se nevykazují jako účetní závazky, protože se týkají závazku, který nelze v době odhadu považovat za pravděpodobný nebo který nelze spolehlivě odhadnout. |
|
(29) |
Vzhledem k tomu, že rezervy jsou účetními závazky, mělo by být upřesněno, že se s těmito rezervami zachází stejně jako s ostatními závazky. Tyto rezervy by měly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, pokud nesplňují jedno ze specifických kritérií pro vyloučení z působnosti nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Vzhledem k potenciálnímu významu těchto rezerv při řešení krize a v zájmu zajištění jistoty při uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by mělo být upřesněno, že rezervy jsou součástí závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů a že se na ně v důsledku toho vztahuje nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. |
|
(30) |
Podle účetních zásad nelze podmíněné závazky vykázat jako závazky, a proto by neměly být použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Je však nutné zajistit, aby podmíněný závazek, který by vznikl v důsledku události, jež je nepravděpodobná nebo již nelze v době řešení krize spolehlivě odhadnout, nenarušil účinnost strategie řešení krize, a zejména nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů. K dosažení tohoto cíle by měl odhadce v rámci ocenění pro účely řešení krize posoudit podmíněné závazky, které jsou zahrnuty v rozvaze instituce nebo subjektu v režimu řešení krize, a podle svých nejlepších schopností vyčíslit potenciální hodnotu těchto závazků. Aby bylo zajištěno, že si instituce nebo subjekt po ukončení procesu řešení krize udrží po přiměřenou dobu dostatečnou důvěru trhu, měl by odhadce tuto potenciální hodnotu zohlednit při stanovování částky, o kterou je třeba odepsat nebo konvertovat závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, aby se obnovily kapitálové poměry instituce v režimu řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména uplatnit své pravomoci ke konverzi na závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v rozsahu nezbytném k zajištění toho, aby rekapitalizace instituce v režimu řešení krize byla dostatečná k pokrytí potenciálních ztrát, které mohou být způsobeny závazkem, jenž může vzniknout v důsledku nepravděpodobné události. Při posuzování částky, která má být odepsána nebo konvertována, by měl orgán příslušný k řešení krize pečlivě zvážit dopad potenciální ztráty na instituci v režimu řešení krize na základě řady faktorů, včetně pravděpodobnosti vzniku události, časového rámce jejího průběhu a výše podmíněného závazku. |
|
(31) |
Za určitých okolností může výbor poté, co Jednotný fond pro řešení krizí poskytne příspěvek až do výše 5 % celkových závazků instituce nebo subjektu včetně kapitálu, využít další zdroje financování, aby tím ještě více podpořil provádění příslušných opatření k řešení krize. Mělo by být jasněji stanoveno, za jakých okolností může Jednotný fond pro řešení krizí poskytnout další podporu, pokud byly plně odepsány nebo konvertovány všechny závazky s nižším stupněm priority než vklady, které nejsou povinně nebo na základě vlastního uvážení vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů. |
|
(32) |
Úspěch řešení krize závisí na včasném přístupu výboru k relevantním informacím poskytovaným institucemi a subjekty, které spadají do odpovědnosti výboru, a veřejnými institucemi a orgány. V této souvislosti by měl mít výbor přístup nejen k informacím, které má ECB k dispozici jakožto orgán dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013, ale také k informacím statistické povahy, které ECB shromáždila v rámci své funkce centrální banky. Podle nařízení Rady (ES) č. 2533/98 (16) by měl výbor zajistit fyzickou a logickou ochranu důvěrných statistických informací a vyžadovat od ECB povolení k jejich dalšímu předávání, které může být nezbytné pro plnění úkolů výboru. Vzhledem k tomu, že informace týkající se počtu klientů, pro něž je instituce nebo subjekt jediným nebo hlavním bankovním partnerem, které jsou v držení centralizovaných automatizovaných mechanismů zřízených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (17), mohou být nezbytné k provedení posouzení veřejného zájmu, mělo by být výboru umožněno tyto informace v jednotlivých případech obdržet. Mělo by být rovněž stanoveno, kdy přesně má mít výbor nepřímý přístup k informacím. Pokud má příslušné informace k dispozici instituce nebo orgán, které jsou povinny s výborem spolupracovat, když výbor o informace požádá, měla by tato instituce nebo orgán tyto informace výboru poskytnout. Pokud v daném okamžiku nejsou informace k dispozici, měl by mít výbor bez ohledu na důvod jejich nedostupnosti možnost obdržet tyto informace od fyzické nebo právnické osoby, která je má k dispozici, prostřednictvím vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize nebo přímo, a to po předchozím informování těchto vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize o této skutečnosti. Výbor by měl mít rovněž možnost určit postup a formu, jak by měl informace od finančních subjektů obdržet, aby se zajistilo, že tyto informace budou co nejlépe vyhovovat jeho potřebám, včetně virtuálních datových místností. Aby byla zajištěna co nejširší spolupráce se všemi subjekty, které mohou mít k dispozici údaje, jež jsou pro výbor a pro plnění jemu svěřených úkolů nezbytné, a aby se zamezilo duplicitním žádostem zasílaným institucím a subjektům, měly by veřejné instituce a orgány, s nimiž by výbor měl mít možnost spolupracovat, ověřovat dostupnost informací a vyměňovat si informace, zahrnovat členy Evropského systému centrálních bank, příslušné systémy pojištění vkladů, Evropskou radu pro systémová rizika, evropské orgány dohledu a Evropský mechanismus stability. Aby se v případě potřeby zajistil včasný zásah finančních mechanismů smluvně zajištěných pro Jednotný fond pro řešení krizí, měl by výbor informovat Komisi a ECB, pokud se domnívá, že může být nezbytné tyto finanční mechanismy aktivovat, a poskytnout Komisi a ECB veškeré informace nezbytné pro plnění jejich úkolů týkajících se těchto finančních mechanismů. |
|
(33) |
V čl. 86 odst. 1 směrnice 2014/59/EU se stanoví, že běžná úpadková řízení s institucemi a subjekty v oblasti působnosti uvedené směrnice je možné zahájit pouze z podnětu orgánu příslušného k řešení krize a že rozhodnutí zahajující běžné úpadkové řízení s institucí nebo subjektem je možné učinit pouze se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Toto ustanovení není v nařízení (EU) č. 806/2014 zohledněno. V souladu s rozdělením úkolů uvedeným v nařízení (EU) č. 806/2014 by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize konzultovat výbor před tím, než začnou jednat v souladu s čl. 86 odst. 1 směrnice 2014/59/EU v případě institucí a subjektů, které spadají do přímé odpovědnosti výboru. |
|
(34) |
Kritéria pro výběr místopředsedy výboru jsou stejná jako kritéria pro výběr předsedy a dalších stálých členů výboru. Je proto vhodné udělit také místopředsedovi výboru stejná hlasovací práva, jaká mají předseda a stálí členové výboru. ▌ |
|
(36) |
Aby mohl výbor na svém plenárním zasedání předběžně posoudit návrh předběžného rozpočtu předtím, než předseda předloží jeho konečný návrh, měla by být prodloužena lhůta, během níž může předseda předložit původní návrh ročního rozpočtu výboru. |
|
(37) |
Po počátečním období navyšování prostředků Jednotného fondu pro řešení krizí podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 může dojít k mírnému poklesu jeho dostupných finančních prostředků pod cílovou úroveň, zejména v důsledku nárůstu pojištěných vkladů. Výše příspěvků předem, které budou za těchto okolností pravděpodobně požadovány, bude tedy pravděpodobně nízká. Může se tak stát, že v některých letech již výše těchto příspěvků předem nebude odpovídat nákladům na jejich výběr. Výbor by proto měl mít možnost odložit výběr příspěvků předem nejvýše o tři roky , dokud částka, která má být vybrána, nedosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nebude mít zásadní vliv na schopnost výboru využívat Jednotný fond pro řešení krizí. |
|
(38) |
Neodvolatelné platební přísliby jsou jednou ze složek dostupných finančních prostředků Jednotného fondu pro řešení krizí. Je proto nezbytné upřesnit okolnosti, za nichž lze tyto platební přísliby požadovat, a použitelný postup při ukončení příslibů v případě, že se na instituci nebo subjekt přestane vztahovat povinnost platit příspěvky do Jednotného fondu pro řešení krizí. Kromě toho by v zájmu větší transparentnosti a jistoty, pokud jde o podíl neodvolatelných platebních příslibů na celkové částce příspěvků předem, které mají být vybrány, měl výbor tento podíl určovat každoročně, přičemž musí dodržovat platné limity. |
|
(39) |
Maximální roční výše mimořádných následných příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí, které je možné požadovat, je v současné době omezena na trojnásobek výše příspěvků předem. Po uplynutí počátečního období navyšování prostředků uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 a za jiných okolností než při použití Jednotného fondu pro řešení krizí budou tyto příspěvky předem záviset pouze na změnách výše pojištěných vkladů, a budou proto pravděpodobně nízké. Stanovením maximální výše mimořádných následných příspěvků na základě příspěvků předem by pak mohlo dojít k výraznému omezení možnosti Jednotného fondu pro řešení krizí zvýšit následné příspěvky, čímž by se snížila jeho akceschopnost. Aby se zamezilo vzniku této situace, měl by být stanoven jiný limit a maximální výše mimořádných následných příspěvků, kterou lze požadovat, by měla být stanovena na trojnásobek jedné osminy cílové úrovně fondu. |
|
(40) |
Jednotný fond pro řešení krizí lze použít na podporu uplatnění nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce, kdy je soubor aktiv, práv a závazků instituce v režimu řešení krize převeden na příjemce. V takovém případě může mít výbor pohledávku vůči zbytkové části instituce nebo subjektu při jejich následné likvidaci v běžném úpadkovém řízení. K tomu může dojít, pokud je Jednotný fond pro řešení krizí použit v souvislosti se ztrátami, které by jinak nesli věřitelé, a to i formou záruk za aktiva a závazky nebo krytí rozdílu mezi převedenými aktivy a závazky. Aby se zajistilo, že akcionáři a věřitelé, kteří zůstali ve zbytkové části instituce nebo subjektu, účinně absorbují ztráty instituce v režimu řešení krize a zlepší se možnost výplat v případě úpadku ve prospěch výboru, měly by mít pohledávky výboru vůči zbytkové části instituce nebo subjektu a pohledávky, které vyplývají z přiměřených nákladů řádně vynaložených výborem, v případě úpadku stejný stupeň priority jako pohledávky vnitrostátních mechanismů financování k řešení krizí v každém zúčastněném členském státě, které by měly mít vyšší stupeň priority než vklady a systémy pojištění vkladů. Vzhledem k tomu, že odškodnění vyplacené akcionářům a věřitelům z Jednotného fondu pro řešení krizí v důsledku porušení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, má za cíl kompenzovat výsledky opatření k řešení krize, výboru by tímto odškodněním neměly vznikat žádné pohledávky. |
|
(41) |
Jelikož jsou některá ustanovení nařízení (EU) č. 806/2014 týkající se úlohy, kterou mohou hrát systémy pojištění vkladů při řešení krize, podobná ustanovením směrnice 2014/59/EU, měly by se změny těchto ustanovení ve směrnici 2014/59/EU provedené [Úřad pro publikace: vložte číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU] zohlednit v nařízení (EU) č. 806/2014. |
|
(42) |
Transparentnost je klíčem k zajištění integrity trhu, tržní disciplíny a ochrany investorů. Aby se zajistilo, že výbor bude moci podporovat úsilí o větší transparentnost a podílet se na něm, měl by mít možnost zveřejňovat informace, které vyplývají z jeho vlastních analýz, hodnocení a zjištění, včetně posuzování způsobilosti k řešení krize, pokud zveřejnění těchto informací neohrozí ochranu veřejného zájmu z hlediska finanční, měnové nebo hospodářské politiky a pokud existuje převažující veřejný zájem na zveřejnění těchto informací. |
|
(43) |
Nařízení (EU) č. 806/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(44) |
V zájmu zajištění soudržnosti by se změny nařízení (EU) č. 806/2014, které jsou podobné změnám směrnice 2014/59/EU provedeným... [Úřad pro publikace: vložte číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU], měly použít od stejného data jako datum provedení... [Úřad pro publikace: vložte číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU] ve vnitrostátním právu, tedy od... [Úřad pro publikace: vložte datum = osmnáct měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Není však důvod pro odklad použití změn nařízení (EU) č. 806/2014, které se týkají výhradně fungování jednotného mechanismu pro řešení krizí. Tyto změny by se proto měly použít od... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden měsíc ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. |
|
(45) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zvýšení účinnosti a účelnosti rámce pro ozdravné postupy a řešení krize institucí a subjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu rizik, která by mohly pro integritu jednotného trhu představovat rozdílné vnitrostátní přístupy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to změnou pravidel, která jsou již na úrovni Unie stanovena, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 806/2014
Nařízení (EU) č. 806/2014 se mění takto:
|
1) |
V článku 3 se odstavec 1 mění takto:
|
|
2) |
V článku 4 se vkládá nový odstavec 1a, který zní: „1a. Členské státy neprodleně informují výbor o své žádosti o navázání úzké spolupráce s ECB podle článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013. Po podání oznámení podle článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013 a před navázáním úzké spolupráce poskytnou členské státy veškeré informace o subjektech a skupinách usazených na jejich území, které může výbor potřebovat k přípravě na plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením a dohodou.“ |
|
3) |
Článek 7 se mění takto:
|
|
4) |
Článek 8 se mění takto:
|
|
5) |
Článek 10 se mění takto:
|
|
6) |
Článek 10a se mění takto:
|
|
7) |
V článku 12 se doplňuje nový odstavec 8, který zní: „8. Výbor odpovídá za udělování svolení podle čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013 subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku. Výbor své rozhodnutí sdělí dotčenému subjektu.“ |
|
8) |
V článku 12a se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 trvale splňovaly požadavky na kapitál a způsobilé závazky, vyžaduje-li to a stanoví-li to výbor v souladu s tímto článkem a články 12b až 12i.“ |
|
9) |
Článek 12c se mění takto:
|
|
10) |
V čl. 12d odst. 3 osmém pododstavci a odst. 6 osmém pododstavci se slova „zásadních hospodářských funkcí“ nahrazují slovy „zásadních funkcí“. |
|
11) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 12da Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro strategie převodu ▌ 1. Při uplatňování článku 12d na subjekt řešící krizi, jehož upřednostňovaná strategie řešení krize předpokládá , samostatně nebo společně s jinými nástroji k řešení krize, použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací instituce ▌, stanoví v příslušných případech výbor rekapitalizační částku uvedenou v čl. 12d odst. 3 přiměřeně na základě těchto kritérií:
▌ 3. Výsledkem použití odstavce 1 nesmí být částka vyšší než částka vyplývající z použití čl. 12d odst. 3 nebo částka, která je nižší než 13,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a nižší než 5 % celkové míry expozic příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočtené v souladu s články 429 a 429a nařízení (EU) č. 575/2013 .“; |
|
12) |
V čl. 12e odst. 1 se slova „G-SVI nebo součástí G-SVI“ nahrazují slovy „subjektem G-SVI“. |
|
13) |
Článek 12g se mění takto:
|
|
14) |
Článek 12k se mění takto:
|
|
15) |
Článek 13 se nahrazuje tímto: „Článek 13 Opatření včasného zásahu 1. ECB bez zbytečného prodlení zváží a případně přijme opatření včasného zásahu, pokud subjekt uvedený v čl. 7 odst. 2 písm. a) splňuje některou z následujících podmínek:
Dojde-li k podstatnému zhoršení podmínek, vzniku nepříznivých okolností nebo získání nových informací o subjektu, ECB může rozhodnout o tom, že podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. a) bodě ii) je splněna, aniž by předtím přijala jiná nápravná opatření, včetně výkonu pravomocí uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013. Pro účely prvního pododstavce písm. b) ECB nebo případně příslušný orgán podle směrnice 2014/65/EU či výbor neprodleně informuje vnitrostátní příslušný orgán o porušení nebo pravděpodobném porušení požadavků. 2. Pro účely odstavce 1 se opatřeními včasného zásahu rozumí:
3. ECB zvolí vhodná a včasná opatření včasného zásahu na základě toho, co je přiměřené sledovaným cílům, přičemž kromě jiných důležitých informací zohlední závažnost porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků a rychlost zhoršování finanční situace subjektu. 4. Pro každé z opatření uvedených v odstavci 2 stanoví ECB lhůtu, která je k dokončení tohoto opatření přiměřená a která ECB umožní vyhodnotit jeho účinnost. Hodnocení opatření se provede bezprostředně po uplynutí lhůty a sdílí se s výborem a relevantními vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize. Pokud hodnocení dospěje k závěru, že opatření nebyla plně provedena nebo nejsou účinná, posoudí ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán podmínku uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) po konzultaci s výborem a relevantním vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize. 5. Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech, jakož i v nezúčastněných členských státech, zastupuje ECB vnitrostátní příslušné orgány ze zúčastněných členských států pro účely konzultací a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy podle článku 30 směrnice 2014/59/EU. Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech a dceřiné podniky usazené nebo významné pobočky nacházející se v nezúčastněných členských státech, informuje ECB včas příslušné orgány nebo případně orgány příslušné k řešení krize z nezúčastněných členských států o rozhodnutích nebo opatřeních důležitých z hlediska skupiny, která jsou uvedena v článcích 13 až 13c.“ |
|
16) |
Vkládají se nové články 13a, 13b a 13c, které znějí: „Článek 13a Nahrazení vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu Pro účely čl. 13 odst. 2 písm. e) jsou nové vrcholné vedení nebo vedoucí orgán nebo jednotliví členové těchto orgánů jmenováni v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem a podléhají schválení ECB. Článek 13b Dočasný správce 1. Pro účely čl. 13 odst. 2 písm. f) může ECB úměrně daným okolnostem jmenovat jakéhokoli dočasného správce, aby:
ECB při jmenování dočasného správce upřesní svůj výběr podle písmene a) nebo b). Pro účely prvního pododstavce písm. b) ECB při jmenování dočasného správce dále upřesní jeho úlohu, povinnosti a pravomoci a veškeré požadavky na to, aby vedoucí orgán subjektu před přijetím konkrétních rozhodnutí nebo opatření konzultoval dočasného správce nebo získal jeho souhlas. ECB zveřejní jmenování každého dočasného správce, s výjimkou případů, kdy dočasný správce nemá pravomoc zastupovat subjekt nebo jménem subjektu rozhodovat . Každý dočasný správce splňuje požadavky stanovené v čl. 91 odst. 1, 2 a 8 směrnice 2013/36/EU. Nedílnou součástí rozhodnutí o jmenování dočasného správce je posouzení ECB, zda dočasný správce tyto požadavky splňuje. 2. ECB při jmenování určí úměrně daným okolnostem pravomoci dočasného správce. Tyto pravomoci mohou zahrnovat některé nebo veškeré pravomoci vedoucího orgánu subjektu podle stanov subjektu a podle vnitrostátního práva, včetně pravomoci vykonávat některé nebo veškeré administrativní funkce vedoucího orgánu subjektu. Pravomoci dočasného správce ve vztahu k subjektu jsou v souladu s platným právem obchodních společností. Tyto pravomoci mohou být upraveny v případě, že se změní okolnosti ze strany ECB. 3. ECB při jmenování určí úlohu a funkce dočasného správce. Tato úloha a funkce mohou zahrnovat všechny následující činnosti:
ECB při jmenování určí veškeré meze úlohy a funkcí dočasného správce. 4. ECB má výlučnou pravomoc jmenovat a odvolávat každého dočasného správce. ECB může odvolat dočasného správce kdykoli a z jakéhokoli důvodu. ECB může kdykoli měnit podmínky jmenování dočasného správce, s výhradou tohoto článku. 5. ECB může vyžadovat, aby některé úkony dočasného správce podléhaly předchozímu souhlasu ECB. ECB stanoví veškeré takové požadavky v okamžiku jmenování dočasného správce nebo v okamžiku jakékoli změny podmínek jmenování dočasného správce. Dočasný správce smí v každém případě vykonávat pravomoc svolat valnou hromadu akcionářů subjektu a stanovit její pořad jednání pouze s předchozím souhlasem ECB. 6. Na žádost ECB vypracovává dočasný správce v odstupech stanovených ECB , a to nejméně jednou po uplynutí prvních šesti měsíců, a v každém případě na konci svého mandátu zprávy o finanční situaci subjektu a o krocích uskutečněných během doby, po kterou je jmenován. 7. Dočasný správce je jmenován na dobu nejvýše jednoho roku. Tuto dobu lze ve výjimečných případech jednou prodloužit, jestliže jsou i nadále splněny podmínky pro jmenování dočasného správce. ECB stanoví tyto podmínky a případné prodloužení doby, po kterou je dočasný správce jmenován, odůvodní akcionářům. 8. S výhradou tohoto článku nejsou jmenováním dočasného správce dotčena práva akcionářů stanovená unijním nebo vnitrostátním právem obchodních společností. 9. Dočasný správce jmenovaný v souladu s odstavci 1 až 8 tohoto článku není považován za stínového ředitele ani za skutečného ředitele podle vnitrostátního práva. Článek 13c Příprava na řešení krize 1. V případě subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 2 a subjektů a skupin uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5, jsou-li splněny podmínky pro použití těchto ustanovení, ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány neprodleně oznámí výboru kteroukoli z těchto skutečností:
Výbor informuje Komisi o oznámení, které obdržel podle prvního pododstavce. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán ve spolupráci s výborem pečlivě sleduje situaci subjektů a skupin uvedených v prvním pododstavci a to, zda dodržují opatření uvedená v prvním pododstavci písm. a), jejichž cílem je řešit zhoršení situace těchto subjektů a skupin, a opatření včasného zásahu uvedená v prvním pododstavci písm. c). 2. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán neprodleně podají oznámení výboru, pokud se domnívají, že existuje významné riziko, že by se ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 2 nebo subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5 uplatnila jedna nebo více okolností uvedených v čl. 18 odst. 4, jsou-li splněny podmínky pro použití těchto ustanovení. Toto oznámení obsahuje:
Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci výbor v úzké spolupráci s ECB nebo relevantním vnitrostátním příslušným orgánem posoudí, co představuje přiměřenou lhůtu pro účely posouzení podmínky uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. b), přičemž zohlední rychlost zhoršování situace subjektu, potenciální dopad na finanční systém, na ochranu vkladatelů a zachování vkladů klientů, riziko, že zdlouhavý proces zvýší celkové náklady pro zákazníky a ekonomiku, potřebu účinně provádět strategii řešení krize a další relevantní skutečnosti. Výbor toto posouzení co nejdříve předloží ECB nebo relevantnímu vnitrostátnímu příslušnému orgánu. Po oznámení uvedeném v prvním pododstavci ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán sledují v úzké spolupráci s výborem situaci subjektu, provádění veškerých příslušných opatření v předpokládané lhůtě a další relevantní vývoj. Za tímto účelem se výbor a ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán pravidelně scházejí, přičemž četnost těchto schůzek stanoví výbor s ohledem na okolnosti případu. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán a výbor si neprodleně poskytují veškeré relevantní informace. Výbor oznámí Komisi veškeré informace, které obdržel podle prvního pododstavce. 3. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán poskytne výboru veškeré informace, o které výbor požádá a které jsou nezbytné pro všechny níže uvedené činnosti:
Pokud ECB nebo vnitrostátní příslušné orgány tyto informace ještě nemají k dispozici, výbor s ECB a těmito vnitrostátními příslušnými orgány spolupracují a koordinují své kroky s cílem tyto informace získat. Za tímto účelem mají ECB a vnitrostátní příslušné orgány pravomoc po subjektu požadovat, aby tyto informace poskytl, a to i prostřednictvím kontrol na místě, a poskytnout tyto informace výboru. 4. Výbor má pravomoc uvádět subjekt uvedený v čl. 7 odst. 2 nebo subjekt uvedený v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5 na trh pro potenciální kupující nebo učinit opatření pro jeho uvedení na trh, pokud jsou splněny podmínky pro použití těchto ustanovení, nebo požadovat, aby tak učinil subjekt, a to pro následující účely:
4a. Pokud se výbor při výkonu pravomoci uvedené v odstavci 4 rozhodne přímo uvést dotčený subjekt na trh pro potenciální kupující, náležitě zohlední okolnosti daného případu a potenciální dopad, který by výkon této pravomoci mohl mít na celkovou situaci subjektu. 5. Pro účely odstavce 4 má výbor pravomoc:
Pokud výbor vykonává svou pravomoc podle prvního pododstavce, uplatní se čl. 88 písm. b) tohoto odstavce. 6. Zjištění, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení nebo v čl. 27 odst. 1 směrnice 2014/59/EU, a předchozí přijetí opatření včasného zásahu nejsou nezbytnými podmínkami pro to, aby se výbor mohl připravit na řešení krize subjektu nebo aby mohl vykonávat pravomoci uvedené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku. 7. Výbor neprodleně informuje Komisi, ECB, relevantní vnitrostátní příslušné orgány a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize o veškerých přijatých opatřeních podle odstavců 4 a 5. 8. ECB, vnitrostátní příslušné orgány, výbor a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize úzce spolupracují:
ECB, vnitrostátní příslušné orgány, výbor a relevantní vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby tato opatření a kroky byly konzistentní, koordinované a účinné.“ |
|
17) |
V čl. 14 odst. 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:
|
|
18) |
V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Výbor přijme opatření k řešení krize ve vztahu k mateřskému podniku uvedenému v čl. 2 písm. b), pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1. Pro tyto účely se mateřský podnik uvedený v čl. 2 písm. b) považuje za podnik v selhání nebo podnik, jehož selhání je pravděpodobné, v kterékoli z těchto situací:
|
|
19) |
Článek 18 se mění takto:
|
|
20) |
Vkládá se nový článek 18a, který zní: „Článek 18a Mimořádná veřejná finanční podpora 1. Mimořádnou veřejnou finanční podporu mimo opatření k řešení krize lze subjektu uvedenému v článku 2 poskytnout výjimečně pouze v jednom z těchto případů a za předpokladu, že mimořádná veřejná finanční podpora splňuje podmínky a požadavky stanovené rámcem státní podpory Unie:
2. Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) splňují všechny tyto podmínky:
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se má za to, že subjekt je solventní, pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán dospějí k závěru, že nedošlo nebo v následujících dvanácti měsících na základě stávajících očekávání pravděpodobně nedojde k porušení žádného z požadavků uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, článku 104a směrnice 2013/36/EU, čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033, článku 40 směrnice (EU) 2019/2034 nebo příslušných použitelných požadavků podle vnitrostátního práva nebo práva Unie. Pro účely prvního pododstavce písm. d) vyčíslí relevantní příslušný orgán ztráty, které subjektu vznikly nebo pravděpodobně vzniknou. Toto vyčíslení vychází přinejmenším z přezkumů kvality aktiv prováděných ECB, EBA nebo vnitrostátními orgány nebo případně z kontrol na místě prováděných příslušným orgánem . Pokud takový postup nelze provést včas, může příslušný orgán založit své hodnocení na rozvaze instituce, pokud je rozvaha v souladu s platnými účetními pravidly a standardy, což potvrdil nezávislý externí auditor ▌. Příslušný orgán vynaloží veškeré úsilí, aby zajistil, aby toto vyčíslení vycházelo z tržní hodnoty aktiv, závazků a podrozvahových položek instituce nebo subjektu. Podpůrná opatření uvedená v odst. 1 písm. a) bodě iii) jsou omezena na opatření, která ECB nebo vnitrostátní příslušný orgán vyhodnotily jako nezbytná k zajištění platební schopnosti subjektu tím, že řeší jeho nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři vnitrostátních nebo unijních zátěžových testů nebo zátěžových testů v rámci jednotného mechanismu dohledu nebo podobných úkonů, které provádí ECB, orgán EBA nebo vnitrostátní orgány a v příslušných případech potvrzuje ECB nebo relevantní příslušný orgán. Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) je získání nástrojů kmenového kapitálu tier 1 výjimečně povoleno, pokud je povaha zjištěného nedostatku taková, že získání jakýchkoli dalších kapitálových nástrojů nebo jiných kapitálových nástrojů by dotčenému subjektu neumožnilo řešit jeho nedostatek kapitálu zjištěný v nepříznivém scénáři v příslušném zátěžovém testu nebo podobném úkonu. Objem získaných nástrojů kmenového kapitálu tier 1 nesmí překročit 2 % celkové výše rizikové expozice dotčené instituce nebo subjektu vypočtené v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. V případě, že některé z podpůrných opatření uvedených v odst. 1 písm. a) není umořeno, splaceno nebo jinak ukončeno v souladu s podmínkami strategie ukončení podpůrného opatření stanovené v době poskytnutí takového opatření, ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán od instituce nebo subjektu požaduje, aby předložily jednorázový plán nápravných opatření . V plánu nápravných opatření jsou popsány kroky, které je třeba uskutečnit za účelem zachování nebo obnovení souladu s požadavky dohledu, dlouhodobé životaschopnosti instituce nebo subjektu a jejich schopnosti splatit poskytnutou částku, jakož i související časový rámec. Pokud ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán nepovažuje jednorázový plán nápravných opatření za důvěryhodný nebo proveditelný nebo pokud instituce nebo subjekt plán nápravných opatření neplní, provede se podle článku 18 posouzení, zda je instituce nebo subjekt v selhání nebo zda je jeho selhání pravděpodobné. 2a. ECB nebo relevantní vnitrostátní příslušný orgán informuje výbor o svém posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. a), b) a d) ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 a k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a čl. 7 odst. 5.“ |
|
21) |
Článek 19 se mění takto:
|
|
22) |
Článek 20 se mění takto:
|
|
23) |
Článek 21 se mění takto:
|
|
24) |
Článek 27 se mění takto:
|
|
25) |
Článek 30 se mění takto:
|
|
26) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 30a Informace uchovávané centralizovaným automatizovaným mechanismem 1. Orgány provozující centralizované automatizované mechanismy zřízené podle článku 32a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (**) poskytnou výboru na jeho žádost informace týkající se počtu klientů, pro které je subjekt uvedený v článku 2 jediným nebo hlavním bankovním partnerem. 2. Výbor si vyžádá informace uvedené v odstavci 1 pouze v jednotlivých případech a v případě, že je to nezbytné pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení. 3. Výbor může informace získané podle prvního odstavce sdílet s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v souvislosti s plněním jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení. (**) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“ " |
|
27) |
▌Článek 31 se mění takto:
|
|
28) |
V čl. 32 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Pokud jsou součástí skupiny subjekty usazené v zúčastněných členských státech, jakož i v nezúčastněných členských státech nebo třetích zemích, zastupuje výbor, aniž je tím dotčeno jakékoli schválení Radou nebo Komisí vyžadované podle tohoto nařízení, vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ze zúčastněných členských států pro účely konzultací a spolupráce s nezúčastněnými členskými státy nebo třetími zeměmi podle článků 7, 8, 12, 13, 16, 18, 45h, 55 a 88 až 92 směrnice 2014/59/EU.“ |
|
29) |
Článek 34 se mění takto:
|
|
30) |
V čl. 43 odst. 1 se vkládá nové písmeno aa), které zní:
|
|
30) |
Článek 45 se mění takto:
|
|
31) |
V čl. 50 odst. 1 se písmeno n) nahrazuje tímto:
|
|
31) |
V čl. 50 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
|
32) |
Článek 53 se mění takto:
|
|
33) |
V článku 55 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Při jednání o jednotlivém subjektu nebo skupině, které jsou usazeny pouze v jednom zúčastněném členském státě, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 3 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů. 2. Při jednání o přeshraniční skupině, nejsou-li všichni členové uvedení v čl. 53 odst. 1 a 4 schopni ve lhůtě stanovené předsedou dosáhnout společné dohody, přijmou rozhodnutí předseda, místopředseda a členové uvedení v čl. 43 odst. 1 písm. b) prostou většinou hlasů.“ |
|
34) |
Článek 56 se mění takto:
|
|
35) |
Článek 61 se nahrazuje tímto: „ Článek 61 Sestavování rozpočtu 1. Předseda vypracuje každoročně do 31. března předběžný návrh rozpočtu výboru, včetně odhadu příjmů a výdajů výboru na následující rok, spolu s plánem pracovních míst na následující rok a předloží jej výboru na jeho plenárním zasedání. Výbor na svém plenárním zasedání předběžný návrh rozpočtu výboru spolu s návrhem plánu pracovních míst v případě potřeby upraví. 2. Na základě předběžného návrhu rozpočtu přijatého výborem na jeho plenárním zasedání vypracuje předseda návrh rozpočtu výboru a předloží jej výboru na jeho plenárním zasedání k přijetí. Výbor na svém plenárním zasedání každoročně do 30. listopadu podle potřeby upraví návrh rozpočtu předložený předsedou a přijme konečný rozpočet výboru spolu s plánem pracovních míst.“ |
|
35) |
V článku 62 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Odpovědnost za přijetí norem vnitřní kontroly a zavedení systémů a postupů vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění úkolů interního auditora, nese výbor ve složení pro plenární zasedání.“; |
|
36) |
V článku 69 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Jsou-li po skončení počátečního období podle odstavce 1 dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň stanovená v uvedeném odstavci, pravidelné příspěvky vypočtené v souladu s článkem 70 se získávají, dokud není dosaženo cílové úrovně. Výbor může odložit výběr pravidelných příspěvků získávaných v souladu s článkem 70 až o tři roky , aby zajistil, že částka, která má být vybrána, dosáhne výše, která je úměrná nákladům na proces výběru, za předpokladu, že tento odklad nebude mít zásadní vliv na schopnost výboru využívat fond podle oddílu 3. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, stanoví se výše těchto příspěvků tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do čtyř let.“ |
|
37) |
Článek 70 se mění takto:
|
|
38) |
V čl. 71 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Celková výše mimořádných následných příspěvků za rok nepřesáhne trojnásobek 12,5 % cílové úrovně.“ |
|
39) |
V článku 74 se vkládá nový pododstavec, který zní: „Výbor informuje Komisi a ECB, jakmile dospěje k závěru, že může být nezbytné aktivovat finanční mechanismy smluvně sjednané pro fond v souladu s tímto článkem, a poskytne Komisi a ECB veškeré informace nezbytné pro plnění jejich úkolů v souvislosti s těmito finančními mechanismy.“ |
|
40) |
Článek 76 se mění takto:
|
|
41) |
Článek 79 se mění takto:
|
|
41) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 79a Podávání zpráv o likviditě při řešení krizí Do 31. prosince 2024 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o otázce likvidity při řešení krizí. Tato zpráva posoudí, zda dočasný nedostatek likvidity po rekapitalizaci instituce v režimu řešení krize byl způsoben mimo jiné chybějícím nástrojem v souboru nástrojů k řešení krize, a posoudí nejúčinnější způsoby řešení dočasných nedostatků likvidity s přihlédnutím k postupům v jiných jurisdikcích. Ve zprávě budou představeny konkrétní možnosti politiky. Článek 79b V souvislosti s obnovením jednání o bankovní unii podá Komise do 31. prosince 2026 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o efektivitě a rozsahu mechanismu interního převodu ztrát v rámci skupin řešících krizi v návaznosti na reformu rámce krizového řízení. Zpráva zejména zhodnotí rozsah řešení krize, míru souladu s interními cíli MREL, podmínky přístupu k záchranným sítím financovaným odvětvím, zejména k fondu.“; |
|
42) |
V čl. 85 odst. 3 se slovo „podle“ nahrazuje slovy „přijatému podle“. |
|
43) |
V článku 88 se doplňuje nový odstavec 7, který zní: „7. Tento článek nebrání výboru v tom, aby zveřejnil své analýzy nebo posouzení, a to i v případě, že jsou založeny na informacích poskytnutých subjekty uvedenými v článku 2 nebo jinými orgány uvedenými v odstavci 6 tohoto článku, pokud výbor dospěje k závěru, že by jejich zveřejnění nenarušilo ochranu veřejného zájmu, pokud jde o finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku, a že jejich zveřejnění je ve veřejném zájmu, který převažuje nad jakýmikoli jinými zájmy uvedenými v odstavci 5 tohoto článku. Pro účely odstavce 1 tohoto článku se má za to, že je výbor zveřejňuje v rámci výkonu svých funkcí podle tohoto nařízení.“ |
|
43) |
V čl. 94 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
|
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od... [Úřad pro publikace: vložte datum = dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].
Ustanovení čl. 1 bodu 1 písm. a), bodů 2 a 3, bodu 4 písm. a), bodu 5 písm. a), b) a c) podbodů i) a ii), bodu 6 písm. a), bodu 7, bodu 13 písm. a) podbodu i) a písm. b), bodu 14 písm. a), b) a d), bodu 19 písm. d) a e), bodu 21, bodu 23 písm. a) podbodu i) první odrážky a písm. b) a d), bodů 25 až 35 a bodů 39, 42 a 43 se však použijí od... [Úřad pro publikace: vložte datum = jeden měsíc ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve … dne...
Za Evropský parlament
předsedkyně
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(*1) Změny v celém textu vyplývají z přijetí pozměňovacího návrhu 1. Nový nebo pozměněný text je zvýrazněn tučnou kurzívou; vypuštění je označeno symbolem ▌.
(1) Úř. věst. C,, s..
(2) Úř. věst. C,, s..
(3) Rada pro finanční stabilitu, Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce, 15. října 2014.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, 8.7.2021, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296).
(11) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(13) COM(2018)0133 final.
(14) COM(2020)0822 final.
(15) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).
(16) Nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3752/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)