Zpravodaj:

Philip VON BROCKDORFF

Spoluzpravodaj:

Antonio GARCÍA DEL RIEGO

Poradci	Christian M. STIEFMUELLER (pro zpravodaje) Sebastien DE BROUWER (pro spoluzpravodaje)
Rozhodnutí plenárního shromáždění	18. 1. 2024
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	6. 11. 2024
Přijato na plenárním zasedání	4. 12. 2024
Plenární zasedání č.	592
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	145/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV se domnívá, že další zlepšování fungování sekuritizačního trhu by mohlo rozšířit investiční příležitosti pro investory a zvýšit přístup domácností a podniků k úvěrům. Sekuritizace by mohla pomoci uspíšit unii kapitálových trhů rozvíjením hlubokých míst koncentrace likvidity, zlepšováním přímého a nepřímého přístupu na trhy a setrvalým odstraňováním překážek bránících přeshraničním kapitálovým tokům.

1.2

Snahy podnítit sekuritizaci v EU by se měly soustředit na vytváření prokazatelných výhod dodatečného financování pro reálnou ekonomiku, zejména pro domácnosti a podniky. Sekuritizace by měla prostřednictvím možnosti refinancovat některé kategorie aktiv doplňovat ostatní dluhové kapitálové nástroje, jako jsou kryté dluhopisy, a být rovněž nástrojem řízení rizik. Mohla by být rovněž využita k uvolnění kapitálu bank na vytváření nových úvěrů pro reálnou ekonomiku nebo jeho rozdělování mezi investory.

1.3

EHSV konstatuje, že sekuritizace byla označena za potenciální zdroj dodatečného financování, které by pokrylo značně vysoké investiční potřeby ekologické transformace. Rozšíření stávajícího požadavku na zpřístupňování informací o udržitelnosti (např. na další třídy aktiv) nebo zavedení zvláštního rámce pro zelenou sekuritizaci může přinést přidanou hodnotu pro investory, kteří by ocenili, kdyby měli tyto informace k dispozici pro měření vlastního podílu investic do environmentálních, sociálních a správních aspektů, pro posouzení rizik souvisejících s těmito aspekty a jako nástroj pro srovnání.

1.4

Zejména tradiční sekuritizace může potenciálně mobilizovat dodatečné finanční prostředky z kapitálových trhů. EHSV doporučuje posoudit, proč je oživení tradičních sekuritizací na trhu relativně slabé, a prozkoumat možnosti dalšího rozvoje trhu s cennými papíry zajištěnými aktivy (ABS) pro některé kategorie aktiv. Pro výrazné zlepšení proveditelnosti přeshraničního sdružování a vydávání těchto cenných papírů by byl důležitý pokrok v harmonizaci (například smluvního a insolvenčního práva a zdanění).

1.5

V zájmu zvýšení atraktivity těchto nástrojů, aniž by byla snížena finanční stabilita, se doporučuje provést posouzení sekuritizačního trhu, zejména tržní infrastruktury, likvidity, účinnosti a transparentnosti. Měly by se rovněž zvážit další úpravy regulačního rámce, pokud jde o požadavky na podávání zpráv a požadavky náležité péče, a pokusit se zefektivnit šablony pro zpřístupňování informací vydané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

1.6

EHSV konstatuje, že obezřetnostní zacházení se sekuritizačními expozicemi bank a pojišťoven se řídí převážně mezinárodními normami. Dále konstatuje, že Rada pro finanční stabilitu nedávno zahájila konzultaci se zainteresovanými stranami s cílem vyhodnotit účinnost tohoto regulačního rámce. EHSV se domnívá, že EU by při tomto hodnocení měla úzce spolupracovat se svými mezinárodními partnery.

1.7

EHSV konstatuje, že by se mohlo vyplatit dále zefektivňovat proces, kdykoli to bude možné, například zkracováním časových rámců a další standardizací a harmonizací požadavků na uznávání převodu významného rizika. Příslušné orgány by však měly i nadále pečlivě sledovat, jak jsou tato rizika rozprostřena, aby se předešlo koncentraci systémových rizik jak v bankovním sektoru, tak mezi nebankovními finančními zprostředkovateli.

1.8

EHSV doporučuje, aby orgány EU provedly posouzení s cílem hledat možnosti zlepšení tržní infrastruktury, likvidity, účinnosti a transparentnosti, jež by zvýšily atraktivity nástrojů sekuritizace pro potenciální institucionální investory a zároveň nebyla ohrožena finanční stabilita. Cílem všech reforem by mělo být zvýšení skutečného financování hospodářství, aby se tak všude, kde to bude možné, podpořil hospodářský růst a tvorba pracovních míst. EHSV vyzývá Komisi, aby všechna probíhajících hodnocení provádění regulačního rámce v oblasti sekuritizace zahrnovala analýzu dopadu na financování reálné ekonomiky.

2.   Souvislosti

2.1

Sekuritizace nepřímo přispívá k alokaci kapitálu podnikům a domácnostem, a to především tím, že bankám umožňuje přenést některé expozice vůči úvěrovému riziku na investory. Sekuritizace zahrnuje dva různé nástroje: tradiční („hotovostní“ nebo „u níž dochází ke skutečnému prodeji“) sekuritizace a syntetická sekuritizace. Hlavním technickým rozdílem je to, že v případě tradiční sekuritizace jsou investorům prodána skutečná aktiva, zatímco v případě syntetické sekuritizace si banka aktiva ponechá, ale prostřednictvím finančních záruk a úvěrových derivátů přenese riziko na institucionální investory.

2.2

Evropská rada (1), Lettova zpráva (2), Draghiho zpráva (3) a ESMA (4) zdůraznily, že je třeba oživit evropský sekuritizační trh, a to v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti EU, rozvoje kapitálových trhů EU či zvýšení kapacity bankovního financování. Cílem tohoto stanoviska je prosazovat přezkum právního rámce pro sekuritizaci v EU tak, aby se zlepšily konkurenceschopnost hospodářství EU a pracovní podmínky na evropském trhu práce a současně se zachovala finanční stabilita.

2.3

V roce 2022 byly v EU nově vydány sekuritizace v celkové výši 135 miliard EUR a celková nominální hodnota nesplacených sekuritizací se odhadovala na 930 miliard EUR (5). Trh je v obou případech na výrazně nižších hodnotách než při maximu v roce 2008. Společný výbor evropských orgánů dohledu (6) uvedl, že zavedení nařízení o sekuritizaci a obezřetnostního rámce v roce 2019 vedlo k tomu, že se trh zmenšil, ale zvýšila se jeho kvalita, a že úroveň před krizí by neměla být referenční hodnotou. Uvedl však, že trh po krizi nesplnil cíl vytvořit dodatečné financování ve výši 100–150 miliard EUR. Zejména tradiční sekuritizace byla potlačena více než syntetická sekuritizace, která v posledních letech zaznamenala silný růst poté, co byla v dubnu 2021 zahrnuta do jednoduchého, transparentního a standardizovaného (STS) rámce (7).

2.4

Z dostupných údajů ESMA (8) a Asociace finančních trhů v Evropě (AFME) (9) vyplývá, že sekuritizační trhy v EU jsou různorodé a rozdělené podle hranic jednotlivých států, přičemž 80 % emisí sekuritizací je koncentrováno ve čtyřech členských státech (10). Roztříštěnost trhu snižuje možnosti původců a emitentů dosáhnout úspor z rozsahu a omezuje likviditu trhu pro investory. Seskupení aktiv v případě tradičních sekuritizací se povětšinou koncentrují v jednom státě a třídy sekuritizovaných aktiv se mezi státy liší. Tyto rozdíly lze přičíst řadě faktorů, včetně specifik národních ekonomik a kapitálových trhů, rozdílného zdanění, práva obchodních společností a insolvenčních režimů, a dostupnosti alternativních nástrojů financování, jako jsou kryté dluhopisy. Přínos sekuritizace k přístupu k přírůstkovým seskupením kapitálu je dosud nevelký; na rozdíl od ostatních trhů jsou samy banky v EU zdaleka největšími držiteli sekuritizací: největší část objemu vydaného v roce 2023 si ponechali emitenti a využívají jej zejména jako zajištění v operacích centrálních bank (11).

2.5

V mnoha členských státech EU se zajištěné úvěry refinancují pomocí alternativních nástrojů, zejména krytých dluhopisů. Ke konci roku 2022 byli třemi největší světovými emitenty krytých dluhopisů Dánsko, Německo a Francie (12). V USA, pro srovnání, nemají kryté dluhopisy významnou úlohu, zvláště kvůli roli vládními orgány zajištěné sekuritizace v hypotékách na bydlení. Sekuritizace a kryté dluhopisy mají podobnou strukturu, liší se však také v různých aspektech, jako jsou rizikový profil a využití. Rozdíly v rizikovém profilu se rovněž odrážejí v obezřetnostním zacházení s nimi. EHSV však konstatuje, že kryté dluhopisy bankám neumožňují uvolnit kapitál například na poskytování nových úvěrů nebo rozdělení mezi investory, protože úvěrové riziko předmětných úvěrů i nadále figuruje v rozvaze vydávající banky.

2.6

Trh se sekuritizacemi v USA je stále podstatně větší než trh v EU. Tento rozdíl je způsoben především strukturálními specifiky, například dostupností alternativních nástrojů financování, jako jsou kryté dluhopisy v Evropě, a přítomností vládou dotovaných agentur hypotečního financování v USA, které stojí za převážnou většinou (80 %) cenných papírů zajištěných hypotékou (13). Odhlédneme-li od emisí zajištěných vládními orgány, dosahuje celková výše nesplacených sekuritizací v USA přibližně 8 % všech úvěrů v soukromém sektoru, oproti asi 5 % ve Spojeném království, asi 4 % v EU a přibližně 3 % v Japonsku (14).

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV se domnívá, že sekuritizace by mohla pozitivně ovlivnit dokončení unie kapitálových trhů. Ačkoli sekuritizace nemůže nahradit rozvoj hlubších a integrovanějších evropských trhů s podnikovými dluhopisy a s kapitálovými cennými papíry, které jsou závislé na dosažení několika dlouhodobých cílů (např. podpora kultury vlastního kapitálu, integrace trhů s cennými papíry a infrastruktur, harmonizace práva obchodních společností a daňových právních předpisů), mohla by být nástrojem propojujícím kapitálové trhy a dluhové financování podniků a na některých trzích rozšířit přístup domácností k úvěrům. Pro to, aby došlo k uspíšení unie kapitálových trhů, je kromě toho velmi relevantní rozvíjet hluboká místa koncentrace likvidity, zlepšovat přímý a nepřímý přístup investorů na trhy a setrvalé odstraňovat překážky bránící přeshraničním kapitálovým tokům.

3.2

Ačkoli panuje široká shoda na tom, že reforma obezřetnostního rámce pro banky, která proběhla po krizi, byla opodstatněná a nezbytná v zájmu řešení systémových rizik, EHSV nicméně konstatuje, že je vhodné posoudit účinnost platného právního rámce. EHSV rovněž konstatuje, že Rada pro finanční stabilitu v současné době provádí hodnocení mezinárodních norem v této oblasti. EHSV má za to, že úprava obezřetnostních požadavků by sama o sobě nezajistila oživení sekuritizačního trhu (15), a doporučuje, aby případné přehodnocení obezřetnostního zacházení se sekuritizací vycházelo z hodnocení, které provedou odborníci určení příslušnými institucemi, a fakticky propojovalo kapitálové požadavky se skutečným rizikem. Měly by se kromě toho rovněž zvážit další úpravy regulačního rámce, jako jsou požadavky na efektivnější podávání zpráv, na zpřístupňování informací a požadavky náležité péče, včetně šablon ESMA pro zpřístupňování informací, za předpokladu, že budou dodrženy výše uvedené záruky.

3.3

EHSV doporučuje, aby regulační orgány, orgány dohledu a účastníci trhu monitorovali, jak jsou rozložena rizika. Od období let 2008–2009 bylo dosaženo významného pokroku, zejména pokud jde o dohled nad ratingovými agenturami a v menší míře nad nebankovními finančními zprostředkovateli. Přesto přetrvávají systémová slabá místa. Je nutné se vyhnout zejména nahromadění rizik souvisejících se sekuritizací v oblastech zprostředkovatelského řetězce, které nejsou tak přísně kontrolované. Orgány dohledu by rovněž měly úžeji spolupracovat, například tak, že budou shromažďovat a vyměňovat si příslušná data a posouzení rizik.

3.4

EHSV opakuje, že snahy podnítit sekuritizaci v EU by se měly soustředit na vytváření prokazatelných přínosů dodatečného financování pro reálnou ekonomiku, zejména pro domácnosti a podniky. Měla by se věnovat stejná pozornost opatřením na straně nabídky i opatřením na straně poptávky, aby se vytvořily zdravé a udržitelné trhy. Při zvažování pobídek na podporu sekuritizace by se měly zohlednit jak rozdíly v rizikových profilech strukturovaných cenných papírů, tak stávající dluhové nástroje kapitálového trhu. Měly by se důkladně posoudit možné přesahy se zavedenými dobře fungujícími trhy, které se již na ekonomice EU významně podílejí, jako jsou kryté dluhopisy pro poskytování hypoték. Sekuritizace by měla v tomto smyslu prostřednictvím možnosti refinancovat některé kategorie aktiv doplňovat jiné dluhové nástroje kapitálového trhu, jako jsou kryté dluhopisy, a být rovněž nástrojem řízení rizik.

3.5

EHSV doporučuje, aby orgány EU v zájmu zvýšení atraktivity nástrojů sekuritizace pro potenciální institucionální investory, aniž by byla snížena finanční stabilita, provedly posouzení s cílem hledat možnosti zlepšení tržní infrastruktury, likvidity, účinnosti a transparentnosti. Cílem všech reforem by mělo být zvýšení skutečného financování hospodářství, aby se tak všude, kde to bude možné, podpořil hospodářský růst a tvorba pracovních míst. EHSV vyzývá Komisi, aby všechna probíhajících hodnocení provádění regulačního rámce v oblasti sekuritizace zahrnovala analýzu dopadu na financování reálné ekonomiky.

3.6

Pokud jde o obezřetnostní zacházení, EHSV konstatuje, že obezřetnostní zacházení se sekuritizačními expozicemi bank a pojišťoven se řídí převážně mezinárodními normami. Dále konstatuje, že Rada pro finanční stabilitu nedávno zahájila konzultaci se zainteresovanými stranami s cílem vyhodnotit účinnost tohoto regulačního rámce. EHSV se domnívá, že EU by při tomto hodnocení měla úzce spolupracovat se svými mezinárodními partnery. EHSV rovněž konstatuje, že evropští pojistitelé se jako investoři na sekuritizačním trhu angažují jen okrajově. Tento trend lze částečně vysvětlit kalibrací regulačních požadavků. EHSV by proto uvítal, kdyby Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) provedl přezkum, jak nedávno navrhl jeho předseda (16).

3.7

EHSV si je vědom omezeného potenciálu tradiční sekuritizace mobilizovat přírůstkové financování pro malé a střední podniky. Rozsah a význam tohoto trhu limitovala praktická omezení, která jsou s ní neoddělitelně spjata (objem a dostupnost emisí a heterogennost dostupného zajištění). Ukázalo se, že úvěry malým a středním podnikům jsou méně vhodným typem zajištění pro ekonomicky smysluplné emise cenných papírů zajištěných aktivy. Schází zajištění a často má malé nebo nulové alternativní využití, doby splatnosti nejsou standardizované a často jsou nedostatečné a podmínky jsou příliš individualizované. EHSV doporučuje posoudit, proč je oživení tradičních sekuritizací na trhu v porovnání se syntetickými sekuritizacemi slabé, a jak dále rozvíjet trh s cennými papíry zajištěnými aktivy (ABS), zejména pro větší přeshraniční portfolia úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům. Nezbytným předpokladem zlepšení proveditelnosti přeshraničního sdružování a vydávání těchto cenných papírů by byl pokrok v harmonizaci, například smluvního a insolvenčního práva a zdanění.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV se domnívá, že oživení sekuritizačního trhu by mohlo být způsobem, jak rozšířit investiční příležitosti pro investory a posílit poskytování úvěrů evropským domácnostem a podnikům. Domnívá se také, že pozitivní roli při financování ekologické transformace by mohla mít zejména zelená sekuritizace, například za účelem refinancování úvěrů na renovaci nemovitostí a zvýšení investic do mobility a energetiky. Stávající rámec ukládá pouze omezenou povinnost původců sekuritizačních transakcí zveřejňovat informace o udržitelnosti. Rozšíření stávajícího požadavku na zveřejňování informací v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení proporčně na další třídy aktiv nebo zavedení zvláštního rámce pro zelenou sekuritizaci může přinést přidanou hodnotu pro investory, kteří by ocenili, kdyby měli tyto informace k dispozici pro měření vlastního podílu investic environmentálního, sociálního a správního charakteru, pro posouzení rizik souvisejících s těmito aspekty a jako nástroj pro srovnání.

4.2

EHSV zastává názor, že budoucí přezkumy regulačního rámce by měly zahrnovat pečlivé zvážení a) problému se zmocněním, který je nedílně spjatý s modelem „originate to distribute“ (17), a b) systémových rizik, např. rizika koncentrace. Tyto analýzy by měly vycházet pouze z adekvátních empirických důkazů a měly by být prováděny v souladu s doporučeními mezinárodních tvůrců standardů a zároveň by se měly zabývat evropskými specifiky.

4.3

Strukturované cenné papíry zahrnují velká portfolia aktiv, což investorům ztěžuje podrobné posouzení jejich kvality. Jsou vysoce strukturované („rozdělené do tranší“), což znamená, že jsou závislé na předpokladech původce o kvalitě daného aktiva a peněžním toku, jež jsou vyjádřeny komplikovanými vodopádovými modely. Investoři musí provádět rozsáhlou hloubkovou analýzu („due diligence“), nebo spoléhat na úvěrové hodnocení poskytnuté ratingovými agenturami. Ratingové agentury jsou i nadále placeny původcem. Důsledkem může být střet zájmů, který byl jedním z hlavních faktorů, jež přispěly k celosvětové finanční krizi, a který orgán ESMA ve své nedávné zprávě o zajištěných úvěrových závazcích (18) opět označil jako potenciální riziko. EHSV doporučuje, aby to vše bylo vzato v úvahu zejména při posuzování proveditelnosti a vhodnosti nabízení strukturovaných cenných papírů zajištěných aktivy nebo hypotékou méně znalým investorům.

4.4

EHSV konstatuje, že požadavek, aby si původci nebo sponzoři sekuritizace ponechali podstatný ekonomický podíl na dané transakci (ponechání si rizika) představuje důležitou záruku proti „morálnímu hazardu“. EHSV souhlasí se Společným výborem evropských orgánů dohledu (19), že se povinnost ponechání si rizika osvědčila a měla by být zachována beze změny.

4.5

EHSV má za to, že zpráva EBA z roku 2021 o převodu významného rizika (20) podstatným způsobem přispěla k harmonizaci uplatňování rámce pro kapitálovou úlevu ze strany unijních orgánů dohledu (21). Konstatuje však, že účastníci trhu považují časové rámce pro posuzování a uznávání transakcí s převodem významného rizika za příliš dlouhé. Testy převodu významného rizika uvedené ve zprávě orgánu EBA mohou být navíc složité a mohou vést k tomu, že některé transakce se ekonomicky nevyplatí, zejména v případech, kdy hlavním cílem banky, která je původcem, je kapitálová úleva. EHSV souhlasí, že by měla být zvážena možná opatření vedoucí k dalšímu zjednodušení schvalovacího procesu při převodu významného rizika (například zavedením standardizovanějších šablon), aby se zjednodušila práce orgánů dohledu a umožnilo rychlejší schválení požadavků na převod významného rizika, zejména u jednodušších produktů.

4.6

Podle nedávné studie Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) (22) se většina transakcí s převodem významného rizika provádí za použití syntetických sekuritizací s omezenou skupinou protistran (obvykle profesionální manažeři úvěrového rizika). Studie ESRB poukazuje na to, že výrazný pokles úvěrového cyklu by mohl odhalit, že investoři zapojení do trhu sekuritizací s převodem významného rizika podstupují nadměrné riziko. EHSV podporuje návrh autorů provést další analýzy toho, jak převod významného rizika ovlivňuje evropský bankovní systém a jak přesouvá rizika na ostatní oblasti finančního systému (23).

---

(1)  Evropská rada, Mimořádné zasedání Evropské rady – závěry, 18. dubna 2024.

(2)  Letta, E., Much more than a market (Mnohem více než jen trh), 18. dubna 2024.

(3)  Draghi, M., Budoucnost evropské konkurenceschopnosti,část B: Hloubková analýza a doporučení, září 2024.

(4)  ESMA, Building More Effective and Attractive Capital Markets in the EU (Budování účinnějších a přitažlivějších kapitálových trhů v EU), Position Paper, 22. května 2024.

(5)  ESMA, The EU Securitisation Market – An Overview (Evropský sekuritizační trh – přehled), 21. září 2023.

(6)  Společný výbor evropských orgánů dohledu, Joint Committee Advice on the Review of the Securitisation Prudential Framework (Doporučení Společného výboru k přezkumu obezřetnostního rámce pro sekuritizaci), 12. prosince 2022.

(7)  ESMA, The EU Securitisation Market – An Overview (Evropský sekuritizační trh – přehled), 21. září 2023.

(8)  ESMA, The EU Securitisation Market – An Overview (Evropský sekuritizační trh – přehled), s. 9–12.

(9)  AFME, Securitisation Report: Q4 2022 and 2022 FY (Zpráva o sekuritizaci, 4. čtvrtletí 2022 a celý rok 2022), 14. března 2023.

(10)  ESMA, The EU Securitisation Market – An Overview (Evropský sekuritizační trh – přehled), 21. září 2023.

(11)  ESMA, The EU Securitisation Market – An Overview (Evropský sekuritizační trh – přehled), 21. září 2023; ESRB, Monitoring Systemic Risks in the EU Securitisation Market (Monitorování systémových rizik na sekuritizačním trhu EU), červenec 2022.

(12)  Evropská rada pro kryté dluhopisy (ECBC), European Covered Bond Factbook 2023 (Evropské kryté dluhopisy: faktografický přehled pro rok 2023), září 2023.

(13)  Levitin, A. J., Report on the Institutional and Regulatory Differences between the American and European Securitization Markets (Zpráva o institucionálních a regulačních rozdílech mezi americkými a evropskými sekuritizačními trhy), German Council of Economic Experts Working Paper 3/2023, listopad 2023.

(14)  FSB, Evaluation on Effects of G20 Reforms on Securitisation (Hodnocení dopadů reforem skupiny G20 na sekuritizaci), Consultation Report, 2. července 2024.

(15)  Společný výbor evropských orgánů dohledu, Joint committee Report on the Implementation and Functioning of the Securitisation Regulation (Article 44) (Zpráva společného výboru o provádění a fungování nařízení o sekuritizaci (článek 44)), 17. května 2021.

(16)  Fausto Parente, Insurance Regulatory Framework for Securitisation (Regulační rámec v oblasti pojišťovnictví pro sekuritizaci), Eurofi Magazine, únor 2024.

(17)  Na ty se zaměřuje řada ustanovení stávajícího právního rámce, například ponechání si rizika, standardy pro poskytování úvěrů a označení STS.

(18)  ESMA, EU CLO Credit Ratings – Risk of Conflicts of Interests Relating to Methodology Changes (Úvěrové hodnocení CLO v EU: riziko střetu zájmů související se změnami metodiky), závěrečná zpráva, 21. září 2023.

(19)  Společný výbor evropských orgánů dohledu, Joint committee Report on the Implementation and Functioning of the Securitisation Regulation (Article 44) (Zpráva společného výboru o provádění a fungování nařízení o sekuritizaci (článek 44)), 17. května 2021.

(20)  EBA, Report on Significant Risk Transfers in Securitisations under Articles 244(6) and 245(6) of the Capital Requirements Regulation (Zpráva o převodech významného rizika v sekuritizacích podle čl. 244 odst. 6 a čl. 245 odst. 6 nařízení o kapitálových požadavcích), 23. listopadu 2020.

(21)  Gonzalez, F., Morar Triandafil, C., „The European Significant Risk Transfer Securitisation Market“ (Evropský sekuritizační trh s převodem významného rizika), ESRB: Occasional Paper Series No. 23, s. 35.

(22)  Gonzalez, F., Morar Triandafil, C., „The European Significant Risk Transfer Securitisation Market“ (Evropský sekuritizační trh s převodem významného rizika), ESRB: Occasional Paper Series No. 23, s. 35.

(23)  Aliaj, O., Gara, A., a Platt, E., „Blackstone Snaps Up ‚Circular‘ Private Equity Credit Risk“, Financial Times, 3. července 2024.