<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><JUDGMENT xmlns:fmx="http://opoce" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="http://formex.publications.europa.eu/schema/formex-05.58-20161101.xd"><BIB.JUDGMENT><REF.CASE FILE="n.a."><NO.CASE>C-488/16 P</NO.CASE></REF.CASE><NO.CELEX>62016CJ0488</NO.CELEX><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:673">EU:C:2018:673</NO.ECLI><NO.SEQ>0001</NO.SEQ><PAGE.FIRST.ECR>1</PAGE.FIRST.ECR><PAGE.SEQ>1</PAGE.SEQ><PAGE.LAST.ECR>13</PAGE.LAST.ECR><PAGE.TOTAL>13</PAGE.TOTAL><AUTHOR>CJ</AUTHOR></BIB.JUDGMENT><CURR.TITLE><PAGE.HEADER><P><HT TYPE="SC">Rozsudek ze dne <DATE ISO="20180906">6. 9. 2018</DATE> – věc C‑488/16 P</HT></P><P><HT TYPE="SC">Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise v. EUIPO</HT></P></PAGE.HEADER></CURR.TITLE><TITLE><TI><P><HT TYPE="UC">Rozsudek Soudního dvora</HT> (pátého senátu)</P><P><DATE ISO="20180906">6. září 2018</DATE><NOTE NUMBERING="STAR" TYPE="FOOTNOTE" NOTE.ID="E0001"><P>Jednací jazyk: němčina.</P></NOTE></P></TI></TITLE><INTERMEDIATE><INDEX IDX.CLOSE="“" SEPARATOR=" – " IDX.OPEN="„"><KEYWORD>Kasační opravný prostředek</KEYWORD><KEYWORD>Ochranná známka Evropské unie</KEYWORD><KEYWORD>Řízení o prohlášení neplatnosti</KEYWORD><KEYWORD>Slovní ochranná známka NEUSCHWANSTEIN</KEYWORD><KEYWORD>Nařízení (ES) č. 207/2009</KEYWORD><KEYWORD>Článek 7 odst. 1 písm. b) a c)</KEYWORD><KEYWORD>Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu</KEYWORD><KEYWORD>Popisnost</KEYWORD><KEYWORD>Údaj o zeměpisném původu</KEYWORD><KEYWORD>Rozlišovací způsobilost</KEYWORD><KEYWORD>Článek 52 odst. 1 písm. b)</KEYWORD><KEYWORD>Neexistence dobré víry</KEYWORD></INDEX></INTERMEDIATE><JUDGMENT.INIT><P>Ve věci C‑488/16 P,</P><P>jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne <DATE ISO="20160913">13. září 2016</DATE>,</P></JUDGMENT.INIT><PARTIES><PLAINTIFS><P><HT TYPE="BOLD">Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise eV</HT>, se sídlem ve Veitsbronn (Německo), zastoupená B. Bittnerem, Rechtsanwalt,</P><PARTY.STATUS>účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel),</PARTY.STATUS></PLAINTIFS><AGAINST>přičemž dalšími účastníky řízení jsou:</AGAINST><DEFENDANTS><P><HT TYPE="BOLD">Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)</HT>, zastoupený D. Botisem a A Schifkem, jakož i D. Walickou, jako zmocněnci,</P><PARTY.STATUS>žalovaný v prvním stupni,</PARTY.STATUS></DEFENDANTS><INTERVENERS><P><HT TYPE="BOLD">Freistaat Bayern</HT>, zastoupený M. Müllerem, Rechtsanwalt,</P><PARTY.STATUS>vedlejší účastník v prvním stupni,</PARTY.STATUS></INTERVENERS></PARTIES><PREAMBLE><PREAMBLE.INIT><P>SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),</P><P>ve složení J. L. da Cruz Vilaça, předseda senátu, E. Levits, A. Borg Barthet (zpravodaj), M. Berger a F. Biltgen, soudci,</P><P>generální advokát: M. Wathelet,</P><P>vedoucí soudní kanceláře: R. Șereș, rada,</P></PREAMBLE.INIT><GR.VISA><VISA>s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne <DATE ISO="20171129">29. listopadu 2017</DATE>,</VISA><VISA>po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne <DATE ISO="20180111">11. ledna 2018</DATE>,</VISA></GR.VISA><PREAMBLE.FINAL>vydává tento</PREAMBLE.FINAL></PREAMBLE><?PAGE NO="2"?><CONTENTS.JUDGMENT><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0001"><NO.P>1</NO.P><TXT>Navrhovatel Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise eV (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0001" ID="QS0001"/>BSGE<QUOT.END REF.START="QS0001" CODE="201C" ID="QE0001"/>) se svým kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne <DATE ISO="20160705">5. července 2016</DATE>, Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise v. EUIPO – Freistaat Bayern (NEUSCHWANSTEIN) (T‑167/15, nezveřejněný, dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0002" ID="QS0002"/>napadený rozsudek<QUOT.END REF.START="QS0002" CODE="201C" ID="QE0002"/>, <REF.DOC.ECR><NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:T:2016:391">EU:T:2016:391</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), kterým Tribunál zamítl jeho žalobu na zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne <DATE ISO="20150122">22. ledna 2015</DATE> (věc R 28/2014-5) týkajícího se řízení o prohlášení neplatnosti mezi navrhovatelem a Freistaat Bayern (Svobodný stát Bavorsko, Německo) (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0003" ID="QS0003"/>sporné rozhodnutí<QUOT.END REF.START="QS0003" CODE="201C" ID="QE0003"/>).</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Právní rámec</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0002"><NO.P>2</NO.P><TXT>Článek 7 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne <DATE ISO="20090226">26. února 2009</DATE> o ochranné známce [Evropské unie] (<REF.DOC.OJ COLL="L" NO.OJ="078" PAGE.FIRST="1" DATE.PUB="2009">Úř. věst. 2009, L 78, s. 1</REF.DOC.OJ>), nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0004" ID="QS0004"/>Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu<QUOT.END REF.START="QS0004" CODE="201C" ID="QE0004"/>, v odst. 1 písm. b) a c) stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0005" ID="QS0005"/>Do rejstříku se nezapíšou:</P><P>[…]</P><P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>c)</NO.P><TXT>ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;</TXT></NP></ITEM></LIST></P></ALINEA><ALINEA>[…]<QUOT.END REF.START="QS0005" CODE="201C" ID="QE0005"/></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0003"><NO.P>3</NO.P><TXT>Článek 52, nadepsaný <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0006" ID="QS0006"/>Relativní důvody neplatnosti<QUOT.END REF.START="QS0006" CODE="201C" ID="QE0006"/>, v odstavci 1 stanoví:</TXT><P><QUOT.S LEVEL="1"><ALINEA><P><QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0007" ID="QS0007"/>Ochranná známka [Evropské unie] se prohlásí za neplatnou na základě návrhu podaného u úřadu nebo na základě protinávrhu v řízení o porušení:</P><LIST TYPE="alpha"><ITEM><NP><NO.P>a)</NO.P><TXT>pokud byla ochranná známka [Evropské unie] zapsána v rozporu s článkem 7;</TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P>b)</NO.P><TXT>pokud přihlašovatel v době podání přihlášky nebyl v dobré víře.<QUOT.END REF.START="QS0007" CODE="201C" ID="QE0007"/></TXT></NP></ITEM></LIST></ALINEA></QUOT.S></P></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Skutečnosti předcházející sporu</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0004"><NO.P>4</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20110722">22. července 2011</DATE> podal Svobodný stát Bavorsko na základě nařízení č. 207/2009 k EUIPO přihlášku k zápisu ochranné známky EU.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0005"><NO.P>5</NO.P><TXT>Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, bylo slovní označení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0008" ID="QS0008"/>NEUSCHWANSTEIN<QUOT.END REF.START="QS0008" CODE="201C" ID="QE0008"/> (dále jen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0009" ID="QS0009"/>sporná ochranná známka<QUOT.END REF.START="QS0009" CODE="201C" ID="QE0009"/>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0006"><NO.P>6</NO.P><TXT>Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, náležejí do tříd 3, 8, 14 až 16, 18, 21, 25, 28, 30, 32 až 36, 38 a 44 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne <DATE ISO="19570615">15. června 1957</DATE>, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>třída 3: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0010" ID="QS0010"/>Parfumerie, kosmetika<QUOT.END REF.START="QS0010" CODE="201C" ID="QE0010"/>;</P></ITEM><?PAGE NO="3"?><ITEM><P>třída 8: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0011" ID="QS0011"/>Nože, vidličky a lžíce z drahých kovů<QUOT.END REF.START="QS0011" CODE="201C" ID="QE0011"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 14: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0012" ID="QS0012"/>Bižuterie; hodiny a hodinky<QUOT.END REF.START="QS0012" CODE="201C" ID="QE0012"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 15: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0013" ID="QS0013"/>Hudební nástroje; hrací skříně; elektrické a elektronické hudební nástroje<QUOT.END REF.START="QS0013" CODE="201C" ID="QE0013"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 16: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0014" ID="QS0014"/>Dopisní papír a poznámkové bloky; tužky a inkoust<QUOT.END REF.START="QS0014" CODE="201C" ID="QE0014"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 18: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0015" ID="QS0015"/>Kůže a imitace kůže, deštníky; tašky cestovní; kabelky; obaly na obleky; kufry; diplomatky; pouzdra na toaletní potřeby (samostatná); pouzdra na toaletní potřeby<QUOT.END REF.START="QS0015" CODE="201C" ID="QE0015"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 21: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0016" ID="QS0016"/>Sklo, porcelán a majolika neobsažené v jiných třídách, čajníky s výjimkou čajníků z drahých kovů<QUOT.END REF.START="QS0016" CODE="201C" ID="QE0016"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 25: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0017" ID="QS0017"/>Oděvy; obuv; kloboučnické zboží; podvazky k ponožkám; pásky; šle<QUOT.END REF.START="QS0017" CODE="201C" ID="QE0017"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 28: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0018" ID="QS0018"/>Hry, hračky; společenské hry<QUOT.END REF.START="QS0018" CODE="201C" ID="QE0018"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 30: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0019" ID="QS0019"/>Káva; čaj; kakao; cukr; med; pečivo; cukrovinky; sušenky; bonbony; zmrzliny; cukrovinky; koření<QUOT.END REF.START="QS0019" CODE="201C" ID="QE0019"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 32: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0020" ID="QS0020"/>Nealkoholické nápoje; pivo<QUOT.END REF.START="QS0020" CODE="201C" ID="QE0020"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 33: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0021" ID="QS0021"/>Alkoholické nápoje (s výjimkou piv)<QUOT.END REF.START="QS0021" CODE="201C" ID="QE0021"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 34: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0022" ID="QS0022"/>Zápalky; pouzdra na cigarety, popelníky, potřeby pro kuřáky z jiných než drahých kovů; cigarety; tabák<QUOT.END REF.START="QS0022" CODE="201C" ID="QE0022"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 35: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0023" ID="QS0023"/>služby reklamních agentur<QUOT.END REF.START="QS0023" CODE="201C" ID="QE0023"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 36: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0024" ID="QS0024"/>Pojištění; finanční služby; peněžní služby; služby nemovitostní<QUOT.END REF.START="QS0024" CODE="201C" ID="QE0024"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 38: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0025" ID="QS0025"/>Telekomunikační a komunikační služby<QUOT.END REF.START="QS0025" CODE="201C" ID="QE0025"/>;</P></ITEM><ITEM><P>třída 44: <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0026" ID="QS0026"/>Péče o hygienu a krásu pro muže<QUOT.END REF.START="QS0026" CODE="201C" ID="QE0026"/>.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0007"><NO.P>7</NO.P><TXT>Přihláška sporné ochranné známky byla zveřejněna ve <HT TYPE="ITALIC">Věstníku ochranných známek Společenství</HT> č. 166/2011 ze dne <DATE ISO="20110902">2. září 2011</DATE> a ochranná známka byla zapsána dne <DATE ISO="20111212">12. prosince 2011</DATE> pod číslem 10144392.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0008"><NO.P>8</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20120210">10. února 2012</DATE> podal navrhovatel na základě čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) téhož nařízení návrh na prohlášení neplatnosti sporné ochranné známky pro všechny výrobky a služby uvedené v bodě 6 výše.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0009"><NO.P>9</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131021">21. října 2013</DATE> zrušovací oddělení EUIPO tento návrh na prohlášení neplatnosti zamítlo, když dospělo k závěru, že spornou ochrannou známku netvoří údaje, které by mohly sloužit k označení zeměpisného původu, ani jiné znaky vlastní dotčeným výrobkům a službám, a že tedy nedošlo k porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009. Navíc mělo zrušovací oddělení za to, že sporná ochranná známka má pro dotčené výrobky a služby rozlišovací způsobilost, takže čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení nebyl porušen. Zrušovací oddělení konečně konstatovalo, že navrhovatel neprokázal, že přihláška sporné ochranné známky nebyla podána v dobré víře, a tedy nedošlo k porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="4"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0010"><NO.P>10</NO.P><TXT>Dne <DATE ISO="20131220">20. prosince 2013</DATE> podal navrhovatel proti rozhodnutí zrušovacího oddělení odvolání k EUIPO na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0011"><NO.P>11</NO.P><TXT>Sporným rozhodnutím potvrdil pátý odvolací senát EUIPO rozhodnutí zrušovacího oddělení a odvolání zamítl.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0012"><NO.P>12</NO.P><TXT>Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne <DATE ISO="20150402">2. dubna 2015</DATE> podal navrhovatel žalobu směřující ke zrušení sporného rozhodnutí.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0013"><NO.P>13</NO.P><TXT>Na podporu žaloby uplatňoval tři žalobní důvody vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení a čl. 52 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0014"><NO.P>14</NO.P><TXT>Napadeným rozsudkem Tribunál zamítl všechny tři žalobní důvody navrhovatele, a v důsledku toho žalobu zamítl v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Návrhová žádání účastníků řízení před Soudním dvorem</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0015"><NO.P>15</NO.P><TXT>Navrhovatel ve svém kasačním opravném prostředku navrhuje, aby Soudní dvůr:</TXT><P><LIST TYPE="NDASH"><ITEM><P>zrušil napadený rozsudek;</P></ITEM><ITEM><P>zrušil zápis sporné ochranné známky a</P></ITEM><ITEM><P>uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.</P></ITEM></LIST></P></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0016"><NO.P>16</NO.P><TXT>EUIPO a Svobodný stát Bavorsko navrhují, aby Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl a uložil navrhovateli náhradu nákladů řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">Ke kasačnímu opravnému prostředku</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0017"><NO.P>17</NO.P><TXT>Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje tři důvody vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení a z porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) téhož nařízení.</TXT></NP.ECR><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0018"><NO.P>18</NO.P><TXT>V prvním důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál porušil čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, když shledal, že sporná ochranná známka není popisná pro dotčené výrobky a služby. Tento důvod je v podstatě rozdělen na dvě části.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0019"><NO.P>19</NO.P><TXT>V rámci první části navrhovatel zpochybňuje některá posouzení, která Tribunál provedl v bodech 22, 26 a 27 napadeného rozsudku.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="5"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0020"><NO.P>20</NO.P><TXT>Zaprvé Tribunál podle navrhovatele pochybil, když v bodě 22 napadeného rozsudku rozhodl, že pro některé výrobky spadající do třídy 14 je stupeň pozornosti relevantní veřejnosti vyšší. Podle navrhovatele sice tato třída výrobků zčásti zahrnuje nákladné výrobky, avšak obecně nelze mít za to, že stupeň pozornosti u nich bude vyšší, jelikož klenoty a hodiny mohou být nabízeny i za velmi rozumné ceny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0021"><NO.P>21</NO.P><TXT>Zadruhé Tribunál podle něj rovněž v bodě 26 napadeného rozsudku nesprávně konstatoval, že název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0027" ID="QS0027"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0027" CODE="201C" ID="QE0027"/>, který doslova znamená <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0028" ID="QS0028"/>nová labutí skála<QUOT.END REF.START="QS0028" CODE="201C" ID="QE0028"/>, je fantazijní originální název, který však neumožňuje relevantní veřejnosti vytvořit si asociaci s dotčenými kategoriemi výrobků a službami. Podle navrhovatele k tomuto závěru může vést pouze analýza názvu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0029" ID="QS0029"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0029" CODE="201C" ID="QE0029"/>, kterou relevantní veřejnost nepodnikne.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0022"><NO.P>22</NO.P><TXT>Zatřetí navrhovatel tvrdí, že bod 27 napadeného rozsudku si odporuje, jelikož Tribunál uznává, že zámek Neuschwanstein lze geograficky lokalizovat, avšak zároveň tvrdí, že jej nelze považovat za zeměpisné místo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0023"><NO.P>23</NO.P><TXT>Navrhovatel nakonec začtvrté uvádí, že tvrzení Tribunálu v bodě 27 napadeného rozsudku, podle něhož je zámek Neuschwanstein především muzejním místem, je nesprávné. Tribunál si totiž protiřečí, neboť v tomtéž bodě uvádí, že tento zámek je znám díky své jedinečné architektuře, což podle něj neplatí pro muzeum. Relevantní veřejnost dále vnímá uvedený zámek jako stavbu, jejíž zvláštnost spočívá rovněž v zeměpisné poloze, a nikoli v tom, že jde o muzeum. Význam muzea se podle něj konečně poměřuje předměty, které v něm jsou vystaveny. Veřejnost přitom tento zámek nenavštěvuje kvůli předmětům, které jsou v něm vystaveny, nýbrž kvůli jeho jedinečné architektuře.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0024"><NO.P>24</NO.P><TXT>V druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel Tribunálu vytýká, že nezohlednil obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, jakož i judikaturu vyplývající z rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), když v bodě 27 napadeného rozsudku uvedl, že zámek Neuschwanstein není jako takový místem výroby výrobků nebo poskytování služeb, takže sporná ochranná známka nemůže označovat zeměpisný původ výrobků a služeb, na něž se vztahuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0025"><NO.P>25</NO.P><TXT>Jak totiž podle navrhovatele vyplývá z rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), pokud jde o zeměpisné názvy, na zachování jejich dostupnosti existuje obecný zájem zejména proto, že mohou ovlivnit preference spotřebitelů například asociací výrobků s místem, které v nich může vyvolat pozitivní pocity. Podle navrhovatele mohou být takové pozitivní pocity vyvolány zejména upomínkovými předměty z dovolené, takže si relevantní veřejnost vytvoří asociaci mezi dotčenými výrobky a službami a místem cestovního ruchu, zámkem Neuschwanstein, a nikoliv mezi těmito výrobky a službami a určitým podnikem.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0026"><NO.P>26</NO.P><TXT>Soudní dvůr rovněž v bodě 37 rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), rozhodl, že asociace mezi výrobkem a zeměpisným místem nutně nezávisí na tom, zda je tento výrobek v daném místě vyráběn. V případě upomínkových předmětů má místo jejich prodeje zásadní význam pro relevantní veřejnost, neboť takové výrobky jsou prodávány téměř výhradně v bezprostředním okolí dotčené turistické lokality. Místo prodeje by proto podle navrhovatele mělo být rovněž považováno za údaj o zeměpisném původu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0027"><NO.P>27</NO.P><TXT>Tribunál navíc podle něj v bodě 29 napadeného rozsudku vycházel výlučně z toho, že jsou uvedené výrobky a služby prodávány samotným provozovatelem zámku, takže podle navrhovatele nezohlednil veřejný zájem na zajištění dostupnosti názvu světově proslulé turistické lokality pro upomínkové předměty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0028"><NO.P>28</NO.P><TXT>EUIPO a Svobodný stát Bavorsko se domnívají, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být odmítnut jako nepřípustný. V každém případě tvrdí, že Tribunál správně aplikoval relevantní judikaturu a čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="6"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0029"><NO.P>29</NO.P><TXT>Pokud jde o první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba připomenout, že v souladu s článkem 256 SFEU a článkem 58 prvním pododstavcem statutu Soudního dvora Evropské unie jsou kasační opravné prostředky omezeny na právní otázky. Jedině Tribunál je příslušný zjistit a posoudit relevantní skutkové okolnosti, jakož i posoudit důkazy. Posouzení těchto skutkových okolností a důkazů tedy nepředstavuje – s výhradou případu, kdy by došlo k jejich zkreslení – právní otázku, která podléhá jako taková přezkumu Soudního dvora v rámci kasačního opravného prostředku (viz zejména rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20100902">2. září 2010</DATE>, <NAME.CASE>Calvin Klein Trademark Trust v. OHIM</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑254/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2010:488">EU:C:2010:488</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0030"><NO.P>30</NO.P><TXT>Takovými skutkovým zjištěními přitom jsou konstatování Tribunálu v bodech 22, 26 a 27 napadeného rozsudku, podle nichž relevantní veřejnost klade větší pozornost na výrobky a služby spadající do tříd 14 a 36, podle nichž je název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0030" ID="QS0030"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0030" CODE="201C" ID="QE0030"/> fantazijní originální název a podle nichž nelze zámek nesoucí tento název považovat za zeměpisné místo, jelikož jde především o muzejní místo.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0031"><NO.P>31</NO.P><TXT>Je nutno konstatovat, že navrhovatel svými argumenty, které uvádí na podporu první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, pouze zpochybňuje uvedená posouzení skutkových okolností ze strany Tribunálu a ve skutečnosti tak usiluje o to, aby Soudní dvůr nově posoudil skutkový stav, ačkoli nenamítá, že došlo k jeho zkreslení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0032"><NO.P>32</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být odmítnuta jako nepřípustná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0033"><NO.P>33</NO.P><TXT>V druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel v podstatě tvrdí, že Tribunál nezohlednil obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, jakož i rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), když v bodě 27 napadeného rozsudku uvedl, že zámek Neuschwanstein není jako takový místem výroby zboží nebo poskytování služeb, takže sporná ochranná známka nemůže označovat zeměpisný původ dotčených výrobků a služeb.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0034"><NO.P>34</NO.P><TXT>Ve druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku tak navrhovatel vytýká Tribunálu, že nekvalifikoval název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0031" ID="QS0031"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0031" CODE="201C" ID="QE0031"/> jako označení zeměpisného původu výrobků a služeb, na které se vztahuje sporná ochranná známka, ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, takže uvedená část se týká právní otázky, která je v rámci kasačního opravného prostředku přípustná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0035"><NO.P>35</NO.P><TXT>Úvodem je třeba připomenout, že čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 brání zápisu ochranných známek Evropské unie, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení zeměpisného původu výrobků nebo služeb, pro něž je tento zápis požadován.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0036"><NO.P>36</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury toto ustanovení sleduje cíl obecného zájmu, který si žádá, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být všemi volně užívány, a to i jako kolektivní ochranné známky nebo v kombinovaných či grafických ochranných známkách. Toto ustanovení tedy zabraňuje tomu, aby taková označení nebo údaje byly vyhrazeny pouze jedinému podniku z důvodu jejich zápisu jako ochranné známky (rozsudky ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0025">25</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20140710">10. července 2014</DATE>, <NAME.CASE>BSH v. OHIM</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑126/13 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2014:2065">EU:C:2014:2065</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0019">19</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0037"><NO.P>37</NO.P><TXT>Pokud se jedná konkrétně o označení nebo údaje, které mohou sloužit k určení zeměpisného původu kategorií výrobků, pro které je zápis ochranné známky požadován, zejména zeměpisné názvy, Soudní dvůr rozhodl, že existuje obecný zájem na zachování jejich dostupnosti zejména z důvodu jejich schopnosti nejen případně vypovídat o jakosti a dalších vlastnostech dotyčných kategorií výrobků, ale<?PAGE NO="7"?> rovněž různě ovlivnit preference spotřebitelů například tím, že spojí výrobky s místem, které může vyvolat pozitivní pocity (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0026">26</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0038"><NO.P>38</NO.P><TXT>Soudní dvůr v tomto ohledu zdůraznil, že zápis označení na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 lze odmítnout pouze v případě, že geografický název, jež má být zapsán jako ochranná známka, označuje místo, které v době podání přihlášky vykazuje u zúčastněných kruhů spojitost s dotčenou kategorií výrobků nebo služeb, nebo pokud se do budoucna jeví jako důvodné, že by taková spojitost mohla vzniknout (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0031">31</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20040212">12. února 2004</DATE>, <NAME.CASE>Koninklijke KPN Nederland</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑363/99</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2004:86">EU:C:2004:86</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0056">56</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0039"><NO.P>39</NO.P><TXT>Je však třeba uvést, že čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009 v zásadě nebrání zápisu zeměpisných názvů, které nejsou zúčastněným kruhům známy nebo nejsou alespoň známy jako zeměpisná označení místa nebo dále názvů, u kterých není z důvodu vlastností označeného místa pravděpodobné, že by zúčastněné kruhy mohlo napadnout, že dotčená kategorie výrobků pochází z tohoto místa (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0033">33</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0040"><NO.P>40</NO.P><TXT>V projednávané věci Tribunál v bodě 27 napadeného rozsudku v podstatě konstatoval, že zámek Neuschwanstein je především muzejním místem, jehož primární funkcí není výroba či prodej upomínkových předmětů nebo poskytování služeb, nýbrž zachování kulturního dědictví, a tento zámek není znám pro upomínkové předměty, které prodává, nebo služby, které poskytuje. Tribunál z toho vyvodil, že uvedený zámek není jako takový místem výroby výrobků či poskytování služeb, takže sporná ochranná známka nemůže označovat zeměpisný původ výrobků a služeb, na které se vztahuje. Soudní dvůr proto musí ověřit, zda Tribunál k tomuto závěru dospěl, aniž zohlednil obecný zájem, na němž stojí čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, jak tvrdí navrhovatel.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0041"><NO.P>41</NO.P><TXT>Zaprvé je třeba zkoumat argument navrhovatele, podle kterého je název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0032" ID="QS0032"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0032" CODE="201C" ID="QE0032"/> popisný ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009, neboť upomínkový předmět s tímto označením vykazuje kvalitu nebo zásadní znaky výrobků a služeb, na které se vztahuje sporná ochranná známka, takže umožňuje relevantní veřejnosti vytvořit si asociaci mezi uvedenými výrobky a službami a zámkem Neuschwanstein.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0042"><NO.P>42</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba zdůraznit, jak uvedl generální advokát v bodě 39 svého stanoviska, že žádná z tříd ve smyslu Niceské dohody se netýká <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0033" ID="QS0033"/>upomínkových předmětů<QUOT.END REF.START="QS0033" CODE="201C" ID="QE0033"/>. Z toho plyne, že Tribunál správně rozhodl, jak vyplývá z bodů 22 a 27 napadeného rozsudku, že výrobky, na které se vztahuje sporná ochranná známka, jsou výrobky běžné spotřeby a dotyčné služby jsou službami pro každodenní život umožňující správu a provozování zámku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0043"><NO.P>43</NO.P><TXT>Ze spisu dále nevyplývá, že uvedené výrobky a služby pro každodenní použití mají zvláštní nebo specifické vlastnosti, pro něž je zámek Neuschwanstein tradičně znám a u nichž je pravděpodobné, že by si relevantní veřejnost mohla myslet, že pocházejí z tohoto místa nebo jsou zde vyrobeny či poskytovány.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0044"><NO.P>44</NO.P><TXT>Pokud jde konkrétně o výrobky, na které se vztahuje sporná ochranná známka, je třeba zdůraznit, že to, že jsou tyto výrobky prodávány jako upomínkové předměty, není relevantní pro účely posouzení popisnosti názvu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0034" ID="QS0034"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0034" CODE="201C" ID="QE0034"/>. Funkce upomínkového předmětu připsaná určitému výrobku totiž není objektivním znakem, který by byl tomuto výrobku vlastní, jelikož závisí na vůli kupujícího a řídí se pouze jeho úmyslem.</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="8"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0045"><NO.P>45</NO.P><TXT>Vzhledem k tomu, že název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0035" ID="QS0035"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0035" CODE="201C" ID="QE0035"/> označuje takto pojmenovaný zámek, je třeba mít za to, že pouhé umístění tohoto názvu, zejména na dotčené výrobky, může u relevantní veřejnosti vést k tomu, že tyto výrobky běžné spotřeby bude považovat i za upomínkové předměty. To, že se upomínkovými předměty stávají pouhým umístněním uvedeného označení, samo o sobě není základním popisným znakem uvedených výrobků.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0046"><NO.P>46</NO.P><TXT>Není tedy důvodné se domnívat, že v očích relevantní veřejnosti bude mít upomínkový předmět, na který odkazuje označení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0036" ID="QS0036"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0036" CODE="201C" ID="QE0036"/>, kvalitu či základní znak výrobků a služeb, na něž se vztahuje sporná ochranná známka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0047"><NO.P>47</NO.P><TXT>Zadruhé je třeba zkoumat argument navrhovatele, podle kterého název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0037" ID="QS0037"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0037" CODE="201C" ID="QE0037"/> popisuje zeměpisný původ výrobků a služeb, na které se vztahuje sporná ochranná známka, jelikož místo prodeje těchto výrobků a služeb musí být chápáno za součást jejich vazby na zámek Neuschwanstein.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0048"><NO.P>48</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="19990504">4. května 1999</DATE>, <NAME.CASE>Windsurfing Chiemsee</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑108/97 a C‑109/97</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:1999:230">EU:C:1999:230</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0036">36</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>), Soudní dvůr rozhodl, že údaj o zeměpisném původu výrobku sice v obvyklých případech označuje místo, kde tento výrobek byl nebo mohl být vyroben, avšak nelze vyloučit, že asociace mezi výrobkem a zeměpisnou polohu bude záviset na dalších faktorech, například na tom, že byl tento výrobek v tomto místě vyvinut a navržen.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0049"><NO.P>49</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že Soudní dvůr neomezil tyto faktory na místo výroby dotyčných výrobků. Jak nicméně uvedl generální advokát v bodě 41 svého stanoviska, to nutně neznamená, že místo prodeje může sloužit jako faktor propojující výrobky a služby, na které se vztahuje sporná ochranná známka, s daným místem, a to ani co se týče výrobků prodávaných jako upomínkové předměty.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0050"><NO.P>50</NO.P><TXT>Pouhá okolnost, že jsou uvedené výrobky a služby nabízeny na určitém místě, totiž sama o sobě nemůže stačit pro popisné označení jejich zeměpisného původu, pokud místo prodeje uvedených výrobků a služeb jako takové nemůže označovat vlastnosti, kvalitu nebo zvláštnosti spojené s jejich zeměpisným původem, jako např. řemeslo, tradici či klima, které jsou pro určité místo typické, jak v podstatě uvádí generální advokát v bodě 42 svého stanoviska.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0051"><NO.P>51</NO.P><TXT>V projednávaném případě, jak Tribunál konstatoval v bodech 27 a 29 napadeného rozsudku, je zámek Neuschwanstein znám nikoliv upomínkovými předměty či službami, které se zde prodávají, nýbrž svou jedinečnou architekturou. Ze spisu dále nevyplývá, že je sporná ochranná známka používána k prodeji specifických upomínkových předmětů či poskytování konkrétních služeb, pro něž by byla tradičně známa.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0052"><NO.P>52</NO.P><TXT>Jak dále vyplývá z bodu 41 napadeného rozsudku, všechny služby, na které se vztahuje sporná ochranná známka, nejsou nabízeny přímo na internetové stránce zámku Neuschwanstein. Pokud jde o dotčené výrobky, jak navrhovatel sám uznává ve svém kasačním opravném prostředku, není vyloučeno, že jsou prodávány i mimo okolí tohoto zámku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0053"><NO.P>53</NO.P><TXT>Za těchto podmínek není důvodné se domnívat, že v očích relevantní veřejnosti bude prodejní místo, na něž poukazuje název <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0038" ID="QS0038"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0038" CODE="201C" ID="QE0038"/>, popisovat jako takové kvalitu či základní znak výrobků a služeb, na něž se vztahuje sporná ochranná známka.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0054"><NO.P>54</NO.P><TXT>Tribunál se tedy nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 27 napadeného rozsudku učinil závěr, že zámek Neuschwanstein není jako takový místem výroby výrobků či poskytování služeb, takže sporná ochranná známka nemůže označovat zeměpisný původ výrobků a služeb, na které se vztahuje.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0055"><NO.P>55</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná, a první důvod tedy musí být zamítnut v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><?PAGE NO="9"?><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K druhému důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0056"><NO.P>56</NO.P><TXT>Tento druhý důvod je rozdělen na dvě části. V první části navrhovatel v podstatě tvrdí, že Tribunál porušil čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, když při posuzování rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky v bodech 41 a 42 napadeného rozsudku pouze tvrdil, že pouhé umístění názvu <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0039" ID="QS0039"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0039" CODE="201C" ID="QE0039"/> na dotčené výrobky a služby postačuje k jejich odlišení od výrobků či služeb prodávaných či poskytovaných na jiných prodejních či turistických místech. Podle navrhovatele z tohoto konstatování nelze vyvodit závěr o rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky. Předmět nesoucí nápis <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0040" ID="QS0040"/>Mnichov<QUOT.END REF.START="QS0040" CODE="201C" ID="QE0040"/> se totiž podle něj nutně liší od předmětu s názvem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0041" ID="QS0041"/>Hamburk<QUOT.END REF.START="QS0041" CODE="201C" ID="QE0041"/>, jelikož spotřebitelé se mohou domnívat, že první byl vyroben v Mnichově a druhý v Hamburku.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0057"><NO.P>57</NO.P><TXT>Tribunál podle něj dále v bodě 41 napadeného rozsudku argumentoval v kruhu, když tvrdil, že označení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0042" ID="QS0042"/>NEUSCHWANSTEIN<QUOT.END REF.START="QS0042" CODE="201C" ID="QE0042"/> označuje nejen <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0043" ID="QS0043"/>zámek Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0043" CODE="201C" ID="QE0043"/> jakožto muzeum, ale i samotnou spornou ochrannou známku. Tribunál tak podle něj v odůvodnění předjímá rozhodnutí o tom, zda uvedené označení může být ochrannou známkou Evropské unie, či nikoliv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0058"><NO.P>58</NO.P><TXT>Navrhovatel konečně tvrdí, že tvrzení Tribunálu uvedené v bodě 42 napadeného rozsudku, podle kterého sporná ochranná známka umožňuje prodej výrobků či poskytování služeb, jejichž kvalitu může Svobodný stát Bavorsko kontrolovat, nedokládá rozlišovací způsobilost označení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0044" ID="QS0044"/>NEUSCHWANSTEIN<QUOT.END REF.START="QS0044" CODE="201C" ID="QE0044"/>, nýbrž je důsledkem zápisu tohoto názvu jako ochranné známky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0059"><NO.P>59</NO.P><TXT>V druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál měl přinejmenším pro informaci vzít v úvahu usnesení Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) ze dne <DATE ISO="20120308">8. března 2012</DATE>, kterým byl zrušen zápis označení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0045" ID="QS0045"/>NEUSCHWANSTEIN<QUOT.END REF.START="QS0045" CODE="201C" ID="QE0045"/> jakožto národní ochranné známky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0060"><NO.P>60</NO.P><TXT>EUIPO a Svobodný stát Bavorsko mají za to, že první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku je nepřípustná a druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0061"><NO.P>61</NO.P><TXT>Co se týče první části druhého důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že kasační opravný prostředek je sice v tomto ohledu formulován nejasně, avšak z argumentace navrhovatele lze vyvodit, že v podstatě spočívá v tvrzení, že Tribunál nedostatečně odůvodnil posouzení rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0062"><NO.P>62</NO.P><TXT>Tím, že navrhovatel Tribunálu vytýká, že nedostatečně odůvodnil konstatování, podle něhož má sporná ochranná známka rozlišovací způsobilost, vznáší právní otázku, která může být jako taková uplatňována v rámci kasačního opravného prostředku (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20110705">5. července 2011</DATE>, <NAME.CASE>Edwin v. OHIM</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑263/09 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2011:452">EU:C:2011:452</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0063"><NO.P>63</NO.P><TXT>Podle ustálené judikatury Soudního dvora povinnost Tribunálu uvést odůvodnění znamená, že z odůvodnění rozsudku musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy Tribunálu, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí daného rozhodnutí a Soudní dvůr mohl vykonat přezkum (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20130124">24. ledna 2013</DATE>, <NAME.CASE>3F v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑646/11 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:36">EU:C:2013:36</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0063">63</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0064"><NO.P>64</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že Tribunál nejprve v bodech 36 až 39 napadeného rozsudku připomněl judikaturu relevantní pro účely posouzení rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky a v bodě 41 napadeného rozsudku pak konstatoval, že dotčené výrobky a služby jsou výrobky určené k běžné<?PAGE NO="10"?> spotřebě, aniž je třeba rozlišovat ty, které by mohly spadat do kategorie typických upomínkových předmětů, jakož i každodenní služby, které se liší od upomínkových předmětů a jiných služeb cestovního ruchu pouze svým označením, neboť toto označení označuje zámek nejen jako muzejní místo, ale také spornou ochrannou známku. Tribunál dodal, že dotčené výrobky nejsou vyráběny na zámku, ale jsou zde pouze prodávány, a některé služby sice jsou určeny ke správě zámku, avšak nejsou nabízeny na místě.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0065"><NO.P>65</NO.P><TXT>V bodě 42 napadeného rozsudku Tribunál rozhodl, že slovní prvek tvořící spornou ochrannou známku, který je totožný se jménem zámku, je fantazijním názvem a nepopisuje prodávané výrobky či nabízené služby. Podle Tribunálu totiž jméno <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0046" ID="QS0046"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0046" CODE="201C" ID="QE0046"/> znamená <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0047" ID="QS0047"/>nová labutí skála<QUOT.END REF.START="QS0047" CODE="201C" ID="QE0047"/>, přičemž pouhé umístění sporné ochranné známky na prodávané výrobky a nabízené služby umožňuje odlišit je od výrobků a služeb pro běžnou spotřebu prodávaných nebo poskytovaných na jiných turistických nebo prodejních místech. Tribunál dodal, že sporná ochranná známka umožňuje prodej výrobků a poskytování služeb, u nichž Svobodný stát Bavorsko může kontrolovat kvalitu přímo či nepřímo prostřednictvím licenčních smluv.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0066"><NO.P>66</NO.P><TXT>V bodě 43 napadeného rozsudku dále Tribunál konstatoval, že sporná ochranná známka umožňuje, aby si relevantní veřejnost spojila tento název s návštěvou zámku a zároveň odlišila obchodní původ dotčených výrobků a služeb, takže se bude domnívat, že všechny výrobky a služby, které jsou označeny spornou ochrannou známkou, byly vyrobeny, prodávány nebo poskytovány pod dohledem Svobodného státu Bavorsko, jemuž lze připsat odpovědnost za jejich kvalitu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0067"><NO.P>67</NO.P><TXT>Jak vyplývá z bodů 41 až 43 napadeného rozsudku, pro účely posouzení rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky Tribunál zkoumal výrobky a služby, na které se vztahuje sporná ochranná známka, a posoudil slovní prvek tvořící uvedenou ochrannou známku, který je podle něj fantazijním názvem nepopisujícím dotčené výrobky a služby.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0068"><NO.P>68</NO.P><TXT>V tomto ohledu je třeba uvést, že konstatování Tribunálu, že sporná ochranná známka nepopisuje zeměpisný původ uvedených výrobků a služeb, nepředjímá její rozlišovací způsobilost, nýbrž je právě nutnou podmínkou k tomu, aby bylo možné zapsat ochrannou známku, která rozlišovací způsobilost nepostrádá. Právě proto, že sporná ochranná známka není popisná, může takový subjekt, jako je Svobodný stát Bavorsko, požadovat zápis názvu muzejní lokality, kterou vlastní, jako ochranné známky Unie, neboť nařízení č. 207/2009 tomu v zásadě nebrání. Odůvodnění Tribunálu tedy nemůže být v tomto ohledu považováno za argumentaci v kruhu, jak uvedl i generální advokát v bodech 55 a 56 svého stanoviska.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0069"><NO.P>69</NO.P><TXT>Za těchto podmínek je třeba dospět k závěru, že Tribunál po posouzení rozlišovací způsobilosti sporné ochranné známky ve světle judikatury připomenuté v bodě 36 napadeného rozsudku, podle níž rozlišovací způsobilost ochranné známky znamená, že tato ochranná známka umožňuje identifikovat výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, jako výrobky a služby určitého podniku, odůvodnil právně dostačujícím způsobem existenci uvedené rozlišovací způsobilosti, když uvedl, že pouhé umístění uvedené ochranné známky na dotčené výrobky a služby umožňuje relevantní veřejnosti odlišit je od výrobků a služeb prodávaných nebo poskytovaných na jiných turistických nebo prodejních místech.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0070"><NO.P>70</NO.P><TXT>Naproti tomu, pokud jde o tvrzení Tribunálu obsažené v bodě 42 napadeného rozsudku, podle kterého sporná ochranná známka umožňuje, aby byly pod jejím názvem prodávány výrobky a poskytovány služby, u nichž Svobodný stát Bavorsko může kontrolovat kvalitu, toto odůvodnění je uvedeno navíc, takže argumentaci navrhovatele směřující proti tomuto odůvodnění je třeba považovat za irelevantní (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20180201">1. února 2018</DATE>, <NAME.CASE>Kühne + Nagel International a další v. Komise</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑261/16 P</NO.CASE>, nezveřejněný, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2018:56">EU:C:2018:56</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0069">69</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>, jakož i usnesení ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20160114">14. ledna 2016</DATE>, <NAME.CASE>Royal County of Berkshire Polo Club v. OHIM</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑278/15 P</NO.CASE>, nezveřejněné, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2016:20">EU:C:2016:20</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0043">43</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><?PAGE NO="11"?><NP.ECR IDENTIFIER="NP0071"><NO.P>71</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že první část druhého důvodu kasačního opravného prostředku musí být zčásti zamítnuta jako neopodstatněná a zčásti odmítnuta jako irelevantní.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0072"><NO.P>72</NO.P><TXT>Co se týče druhé části druhého důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury jsou rozhodnutí ve věcech zápisu označení jako ochranné známky Unie přijímaná odvolacími senáty podle nařízení č. 207/2009 vydávána v rámci přesně vymezené pravomoci, a nikoli v rámci diskreční pravomoci, takže legalita rozhodnutí těchto odvolacích senátů musí být posuzována výlučně na základě tohoto nařízení tak, jak je vykládáno unijními soudy (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20120119">19. ledna 2012</DATE>, <NAME.CASE>OHIM v. Nike International</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑53/11 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2012:27">EU:C:2012:27</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0057">57</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura). Jak dále vyplývá z bodu 44 napadeného rozsudku, režim ochranných známek Unie je autonomním systémem, který se skládá ze souboru pravidel, sleduje jemu vlastní cíle a uplatní se nezávisle na jakémkoli vnitrostátním systému (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20131212">12. prosince 2013</DATE>, <NAME.CASE>Rivella International v. OHIM</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑445/12 P</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2013:826">EU:C:2013:826</NO.ECLI>, bod <REF.NP.ECR REF="NP0048">48</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR> a citovaná judikatura).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0073"><NO.P>73</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že Tribunál neměl povinnost zohlednit usnesení Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) ze dne <DATE ISO="20120308">8. března 2012</DATE>. Druhou část druhého důvodu kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0074"><NO.P>74</NO.P><TXT>Druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být tedy zamítnut v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="2"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD"><HT TYPE="ITALIC">K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku</HT></HT></P></TI></TITLE><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Argumentace účastníků řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0075"><NO.P>75</NO.P><TXT>Třetí důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 a lze jej rozdělit na dvě části. V rámci první části navrhovatel tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 55 napadeného rozsudku rozhodl, že z písemností ve spise nevyplývá, že sporná ochranná známka byla užívána již přede dnem jejího zápisu k prodeji specifických upomínkových předmětů a k poskytování konkrétních služeb. Na jedné straně totiž navrhovatel v příloze k žalobě v prvním stupni uvedl řadu příkladů upomínkových předmětů s nápisem <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0048" ID="QS0048"/>Neuschwanstein<QUOT.END REF.START="QS0048" CODE="201C" ID="QE0048"/>. Na druhé straně Svobodný stát Bavorsko jakožto vlastník zámku v lokalitě působí a měl by být informován o prodeji upomínkových předmětů nesoucích toto označení.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0076"><NO.P>76</NO.P><TXT>Zadruhé se Tribunál podle navrhovatele dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 57 napadeného rozsudku rozhodl, že výzva dopisem zaslaná Svobodným státem Bavorsko společnosti N. dne <DATE ISO="20080612">12. června 2008</DATE> neprokazuje úmysl tohoto státu nejednat v dobré víře a zapsat spornou ochrannou známku, aby třetím osobám zabránil v užívání označení <QUOT.START CODE="201E" REF.END="QE0049" ID="QS0049"/>NEUSCHWANSTEIN<QUOT.END REF.START="QS0049" CODE="201C" ID="QE0049"/>. Navrhovatel v tomto ohledu odkazuje na prohlášení mluvčího Svobodného státu Bavorsko, která podle navrhovatele svědčí o tomto úmyslu.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0077"><NO.P>77</NO.P><TXT>V rámci druhé části třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že Tribunál pochybil, když v bodě 58 napadeného rozsudku vyloučil, že by Svobodný stát Bavorsko nejednal v dobré víře, jelikož sledoval legitimní cíl, kterým je zachování a ochrana muzejního místa. Domnívá se, že na základě rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090611">11. června 2009</DATE>, <NAME.CASE>Chocoladenfabriken Lindt &amp; Sprüngli</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑529/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:361">EU:C:2009:361</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>), na který Tribunál odkazuje, nelze dospět k závěru, že legitimní cíl vylučuje neexistenci dobré víry. Za účelem posouzení neexistence dobré víry je podle něj třeba vycházet z prostředků, jež byly za tímto účelem použity.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0078"><NO.P>78</NO.P><TXT>EUIPO a Svobodný stát Bavorsko tvrdí, že třetí důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný a v každém případě neopodstatněný.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><?PAGE NO="12"?><GR.SEQ LEVEL="3"><TITLE><TI><P><HT TYPE="ITALIC">Závěry Soudního dvora</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0079"><NO.P>79</NO.P><TXT>Pokud jde o první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba uvést, že Tribunál v bodě 55 napadeného rozsudku uvedl, že navrhovatel nepředložil důkazy dokládající objektivní okolnosti, za nichž by se Svobodný stát Bavorsko dozvěděl o tom, že navrhovatel či jiná třetí osoba nabízí některé z dotčených výrobků či služeb. V bodě 57 uvedeného rozsudku Tribunál zkoumal výzvu dopisem zaslanou dne <DATE ISO="20080612">12. června 2008</DATE> Svobodným státem Bavorsko společnosti N. a v této souvislosti uvedl, že přihláška k zápisu národní slovní ochranné známky NEUSCHWANSTEIN podaná touto společností je datována k <DATE ISO="20080115">15. lednu 2008</DATE>. Tribunál přitom konstatoval, že Svobodný stát Bavorsko podal přihlášku k zápisu národní slovní ochranné známky NEUSCHWANSTEIN dne <DATE ISO="20050128">28. ledna 2005</DATE> u Deutsches Patent- und Markenamt (německý úřad pro patenty a ochranné známky), který ji zapsal dne <DATE ISO="20051004">4. října 2005</DATE>, a dále podal přihlášku k zápisu obrazové ochranné známky Evropské unie dne <DATE ISO="20030711">11. července 2003</DATE> k EUIPO, který ji zapsal dne <DATE ISO="20060914">14. září 2006</DATE>. Tribunál tudíž dospěl k závěru, že společnost N. již věděla o ochranné známce Svobodného státu Bavorsko, a nikoli naopak, takže tento stát prokazatelně jednal v dobré víře.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0080"><NO.P>80</NO.P><TXT>Je přitom nutno konstatovat, že navrhovatel v argumentaci na podporu první části třetího důvodu kasačního opravného prostředku ve skutečnosti usiluje o zpochybnění posouzení důkazů, které provedl Tribunál v bodech 55 a 57 napadeného rozsudku, avšak nenamítá, že tyto důkazy byly zkresleny.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0081"><NO.P>81</NO.P><TXT>Za těchto podmínek musí být v souladu s judikaturou připomenutou v bodě 29 tohoto rozsudku první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku odmítnuta jako nepřípustná.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0082"><NO.P>82</NO.P><TXT>Pokud jde o druhou část třetího důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba konstatovat, že argumentace navrhovatele vychází z nesprávného výkladu rozsudku ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090611">11. června 2009</DATE>, <NAME.CASE>Chocoladefabriken Lindt &amp; Sprüngli</NAME.CASE> (<NO.CASE>C‑529/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:361">EU:C:2009:361</NO.ECLI></REF.DOC.ECR>).</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0083"><NO.P>83</NO.P><TXT>V tomto rozsudku, na který Tribunál odkazuje v bodě 58 napadeného rozsudku, totiž Soudní dvůr v podstatě konstatoval, pokud jde o úmysl přihlašovatele v okamžiku podání přihlášky k zápisu ochranné známky Evropské unie, že i v případě, kdy přihlášku k zápisu označení podává pouze za účelem nekalé soutěže s konkurentem, který užívá podobné označení, nelze vyloučit, že přihlašovatel sleduje zápisem tohoto označení legitimní cíl. Soudní dvůr upřesnil, že o takový případ může jít zejména tehdy, když si je přihlašovatel v době podání přihlášky k zápisu vědom, že třetí osoba, která vstoupila na trh teprve nedávno, má v úmyslu dosáhnout zisku z uvedeného označení napodobováním jeho vzhledu, což přihlašovatele vede k tomu, aby označení přihlásil za účelem zabránění užívání tohoto vzhledu (rozsudek ze dne <REF.DOC.ECR><DATE ISO="20090611">11. června 2009</DATE>, <NAME.CASE>Chocoladefabriken Lindt &amp; Sprüngli</NAME.CASE>, <NO.CASE>C‑529/07</NO.CASE>, <NO.ECLI ECLI="ECLI:EU:C:2009:361">EU:C:2009:361</NO.ECLI>, body <REF.NP.ECR REF="NP0047">47</REF.NP.ECR> až <REF.NP.ECR REF="NP0049">49</REF.NP.ECR></REF.DOC.ECR>). Z uvedeného rozsudku proto nevyplývá, že posouzení neexistence dobré víry se musí nutně zakládat na posouzení prostředků použitých k dosažení takového cíle.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0084"><NO.P>84</NO.P><TXT>Z toho vyplývá, že druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná a s ní i celý třetí důvod.</TXT></NP.ECR><NP.ECR IDENTIFIER="NP0085"><NO.P>85</NO.P><TXT>S ohledem na výše uvedené musí být kasační opravný prostředek zamítnut v plném rozsahu.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ></GR.SEQ></GR.SEQ><GR.SEQ LEVEL="1"><TITLE><TI><P><HT TYPE="BOLD">K nákladům řízení</HT></P></TI></TITLE><NP.ECR IDENTIFIER="NP0086"><NO.P>86</NO.P><TXT>Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný. Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení,<?PAGE NO="13"?> který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že EUIPO a Svobodný stát Bavorsko náhradu nákladů řízení od Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise požadovali a tento subjekt neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.</TXT></NP.ECR></GR.SEQ><JURISDICTION><INTRO>Z těchto důvodů la Cour (pátý senát) rozhodl takto:</INTRO><LIST TYPE="ARAB"><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">1)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Kasační opravný prostředek se zamítá.</HT></TXT></NP></ITEM><ITEM><NP><NO.P><HT TYPE="BOLD">2)</HT></NO.P><TXT><HT TYPE="BOLD">Bundesverband Souvenir – Geschenke – Ehrenpreise eV se ukládá náhrada nákladů řízení.</HT></TXT></NP></ITEM></LIST></JURISDICTION></CONTENTS.JUDGMENT><SIGNATURE.CASE><SIGNATORY><P>Podpisy.</P></SIGNATORY></SIGNATURE.CASE></JUDGMENT>