European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2024/6824

29.11.2024

DOPORUČENÍ RADY

ze dne 21. října 2024

k hospodářské a rozpočtové politice, politice zaměstnanosti a strukturální politice Maďarska

(C/2024/6824)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (2), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj“). Nástroj poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. V souladu s prioritami evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik pomáhá nástroj dosáhnout hospodářského a sociálního oživení a provést udržitelné reformy a investice, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Také pomáhá posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci Unie a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 (4) (dále jen „nařízení REPowerEU“) přijaté dne 27. února 2023 má za cíl ukončit závislost Unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. To by pomohlo dosáhnout energetické bezpečnosti a diverzifikovat dodávky energií v Unii a vedlo by k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, ke zvýšení kapacity pro ukládání energie a ke zlepšení energetické účinnosti. Maďarsko doplnilo do svého národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU.

(3)

Dne 16. března 2023 vydala Komise sdělení nazvané „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ s cílem poskytnout informace pro účely politického rozhodování a vytvořit rámcové podmínky pro zvýšení růstu. Podle uvedeného sdělení stojí konkurenceschopnost na devíti vzájemně se posilujících faktorech. Těmito faktory jsou mimo jiné přístup k soukromému kapitálu, výzkum a inovace, vzdělávání a dovednosti a fungující jednotný trh, které představují zásadní politické priority, aby reformy a investice mohly řešit současné výzvy v oblasti produktivity a budovat dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a jejích členských států. Dne 14. února 2024 vydala Komise sdělení nazvané „Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2024“. Uvedené sdělení podrobně popisuje silné stránky a výzvy evropského jednotného trhu v oblasti konkurenceschopnosti a sleduje vývoj v uplynulém roce pomocí určených devíti faktorů konkurenceschopnosti.

(4)

Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2024, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2024. Priority roční analýzy udržitelného růstu 2024 soustředěné kolem čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 22. března 2024 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2023 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2024, ve které je Maďarsko uvedeno mezi členskými státy, jež mohou být postiženy nerovnováhami nebo u nichž takové postižení může hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2024, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (5) (dále jen „doporučení týkající se eurozóny z roku 2024“) dne 12. dubna 2024 a společnou zprávu o zaměstnanosti dne 11. března 2024.

(5)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost nový rámec správy ekonomických záležitostí Unie. Zmiňovaný rámec zahrnuje nové nařízení (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu, pozměněné nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (6) o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a pozměněnou směrnici Rady 2011/85/EU (7) o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Cílem nového rámce správy ekonomických záležitostí je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Nový rámec správy ekonomických záležitostí rovněž prosazuje odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání. Každý členský stát má Radě a Komisi předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán obsahuje fiskální, reformní a investiční závazky členského státu na plánovací období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období zákonodárce v daném státě. Dráha čistých výdajů (8) v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu má být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2024/1263 včetně požadavku na to, aby byl veřejný dluh do konce období korekce uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo aby na této dráze setrval anebo aby zůstal na obezřetné úrovni pod hodnotou 60 % hrubého domácího produktu (HDP) a aby se schodek veřejných financí ve střednědobém horizontu snížil pod referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě nebo se pod ní udržel. Pokud se členský stát zaváže k příslušnému souboru reforem a investic v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2024/1263, může být období korekce prodlouženo, a to nejvýše o tři roky. Aby se podpořila příprava těchto národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, zveřejnila Komise dne 21. června 2024 pokyny k informacím, které mají členské státy uvést ve svých národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a ve svých výročních zprávách o pokroku. V souladu s články 5 a 36 nařízení (EU) 2024/1263 předala Komise členským státům referenční trajektorie a případně technické informace. Členské státy mají předložit své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024 s výjimkou případů, kdy se členský stát a Komise dohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty. V souladu s vnitrostátními právními rámci mohou členské státy projednat své návrhy střednědobých plánů se svými vnitrostátními parlamenty, mohou požádat nezávislé fiskální instituce o vydání stanoviska a mohou vést konzultace se sociálními partnery a dalšími vnitrostátními zúčastněnými stranami.

(6)

V roce 2024 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním nástroje. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány pomáhají účinně řešit všechny výzvy, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních letech, nebo významnou část těchto výzev. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zůstávají stejně relevantní pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.

(7)

Dne 11. května 2021 předložilo Maďarsko Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 15. prosince 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Maďarska (9), které bylo dne 8. prosince 2023 změněno podle čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 za účelem začlenění kapitoly REPowerEU (10). Uvolnění splátek je podmíněno přijetím rozhodnutí Komise v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, v němž se stanoví, že Maďarsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady.

(8)

Dne 30. dubna 2024 předložilo Maďarsko svůj národní program reforem na rok 2024 a svůj konvergenční program z roku 2024 v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (11). V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2024 rovněž zprávy, které Maďarsko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.

(9)

Dne 19. června 2024 zveřejnila Komise zprávu o Maďarsku pro rok 2024. Posoudila pokrok, který Maďarsko učinilo při plnění příslušných doporučení, jež pro něj přijala Rada v letech 2019 až 2023, a zhodnotila, jak Maďarsko provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Maďarsku poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Maďarska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(10)

Komise v případě Maďarska provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Hlavní zjištění, k nimž útvary Komise při posuzování makroekonomické zranitelnosti Maďarska pro účely uvedeného nařízení dospěly, byla zveřejněna v dubnu 2024. Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Maďarsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Maďarsko zejména vykazuje zranitelnost v souvislosti s cenovými tlaky a s potřebami externího a veřejného financování, které jsou i nadále relevantní, třebaže zlepšující se vnější prostředí některá krátkodobá rizika zmírnilo. Vysoký schodek běžného účtu v roce 2023 skončil, neboť se snížily ceny energií a pod vlivem recese v Maďarsku klesla domácí poptávka. Tyto faktory spolu s přísnější měnovou politikou pomohly snížit velmi vysokou míru inflace. Jádrová inflace však stále patří k nejvyšším v Unii a jednotkové náklady práce dále silně rostou, což vyvíjí tlak na konkurenceschopnost. Očekává se, že běžný účet se v roce 2024 vrátí k malému schodku, neboť se zotaví domácí poptávka, ale ekonomika a její externí financování zůstanou vystaveny vývoji cen energií a rizikovým prémiím. Pod vlivem vyšších úrokových sazeb zpomalil v roce 2023 růst cen bydlení a zmírnilo se jejich nadhodnocení. V důsledku expanzivních politik v předchozích letech a nižšího růstu v roce 2023, než se očekávalo, země nadále vykazuje vysoký rozpočtový schodek. Předpokládá se, že schodek o něco klesne, ale zůstane výrazný a bude nadále přispívat k inflaci a zvyšovat potřebu vnějších půjček. Poměr veřejného dluhu k HDP a úrokové zatížení by měly zůstat vysoké. Politický pokrok byl ve všech oblastech, zejména ve fiskální a strukturální oblasti, omezený, což přispívá k přetrvávání zjištěné zranitelnosti. Fiskální korekce by pomohla snížit jádrovou inflaci a posílit vnější pozici a také omezit narůstání veřejného dluhu; tato korekce by měla být podpořena zahájením postupu při nadměrném schodku. Očekává se, že včasné a účinné provedení plánu pro oživení a odolnost pomůže snížit zranitelnost, přičemž k tomuto procesu by přispělo i postupné ukončení rušivých intervencí na trzích a reformy podporující fiskální konsolidaci.

(11)

Na základě údajů potvrzených Eurostatem se schodek veřejných financí Maďarska zvýšil z 6,2 % HDP v roce 2022 na 6,7 % v roce 2023, zatímco veřejný dluh klesl z 74,1 % HDP na konci roku 2022 na 73,5 % na konci roku 2023. Jak bylo oznámeno ve sdělení Komise ze dne 8. března 2023 nazvaném „Pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024“, podniká Komise v souladu se stávajícími právními předpisy první krok k zahájení postupů při nadměrném schodku na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Dne 19. června 2024 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy. Tato zpráva posoudila rozpočtovou situaci Maďarska, neboť jeho schodek veřejných financí v roce 2023 překročil referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že na základě tohoto posouzení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru vydaného podle čl. 126 odst. 4 Smlouvy hodlá Komise v červenci 2024 vůči Maďarsku zahájit postup při nadměrném schodku tím, že navrhne, aby Rada přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy, že na Maďarsku existuje nadměrný schodek.

(12)

Dne 12. července 2022 doporučila Rada (12) Maďarsku přijmout opatření, kterými by v roce 2023 zajistilo, aby byl růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v souladu s celkově neutrálním nastavením fiskální politiky, a bralo přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Současně Rada Maďarsku doporučila, aby bylo připraveno přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Maďarsku bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím nástroje a dalších fondů Unie. Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky (13) v roce 2023 v kontextu vysoké inflace restriktivní a činilo 4,7 % HDP. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky v roce 2023 měl restriktivní povahu a činil 1,7 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 byl v souladu s doporučením Rady ze dne 12. července 2022. Je však důležité poznamenat, že to bylo do značné míry způsobeno velmi vysokou úrovní čistých výdajů v roce 2022 ve srovnání s rokem 2023, včetně necílených výdajů v několika oblastech, což přispělo k makroekonomickým nerovnováhám, jež byly financovány z neočekávaných zisků a odvětvových daní uvalených na podniky zejména v energetice, finančním a maloobchodním sektoru. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 činily 4,6 % HDP, což ve srovnání s rokem 2022 představuje nárůst o 0,2 procentního bodu. Maďarsko financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, například do zvyšování energetické účinnosti a do digitalizace v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Maďarsko dosud nepředložilo žádost o platbu v rámci nástroje.

(13)

V konvergenčním programu z roku 2024 předpokládá makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce, růst reálného HDP v roce 2024 ve výši 2,5 % a v roce 2025 pak 4,1 %, přičemž inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) bude podle něj v roce 2024 činit 4,2 % a v roce 2025 pak 3,6 %. Očekává se, že schodek veřejných financí se v roce 2024 sníží na 4,5 % HDP a v roce 2025 bude činit 3,7 % HDP, zatímco poměr veřejného dluhu k HDP by měl do konce roku 2024 klesnout na 73,2 % a do konce roku 2025 na 72,1 %. Po roce 2025 má schodek veřejných financí podle prognózy postupně klesat na 2,9 % HDP v roce 2026, na 2,4 % v roce 2027 a na 1,9 % v roce 2028. Plánuje se tedy, že saldo veřejných financí se v roce 2026 dostane pod referenční hodnotu schodku 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Po roce 2025 se následně předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat – na 68,8 % v roce 2026, na 66,0 % v roce 2027 a na 62,8 % v roce 2028.

(14)

Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2024 o 2,4 % a v roce 2025 o 3,5 % a že inflace měřená HISC dosáhne v roce 2024 hodnoty 4,1 % a v roce 2025 pak 3,7 %.

(15)

Dále tato prognóza předpokládá v roce 2024 schodek veřejných financí ve výši 5,4 % HDP, přičemž poměr veřejného dluhu k HDP by měl na konci roku 2024 vzrůst na 74,3 %. Snížení schodku v roce 2024 je především odrazem postupného oživení daňových příjmů, nižších výdajů na dotace podnikům veřejných služeb na ztráty vzniklé v důsledku zastropování cen energií pro domácnosti a poklesu veřejných investic. Zvýšení poměru dluhu k HDP je způsobeno vysokým celkovým schodkem, nižším růstem nominálního HDP a dalšími transakcemi zvyšujícími dluh, jako jsou například očekávaná akvizice budapešťského letiště subjekty zařazenými do sektoru vládních institucí a provádění finančních nástrojů podporovaných v rámci půjček REPowerEU. Podle odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2024 restriktivní povahu a bude činit 1,0 % HDP.

(16)

Výdaje ve výši 0,8 % HDP budou v roce 2024 podle prognózy Komise z jara 2024 financovány prostřednictvím nevratné podpory („grantů“) v rámci nástroje, oproti 0,3 % HDP v roce 2023. Výdaje financované z grantů nástroje umožní vysoce kvalitní investice a reformy zvyšující produktivitu, aniž by to mělo přímý dopad na saldo veřejných financí nebo veřejný dluh Maďarska. Očekává se, že výdaje ve výši 0,4 % HDP budou v roce 2024 zajištěny půjčkami v rámci nástroje, oproti 0,0 % HDP v roce 2023.

(17)

Dne 14. července 2023 Rada Maďarsku doporučila (14) zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního růstu čistých primárních výdajů (15) financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 na nejvýše 4,4 %. Při plnění svých rozpočtů na rok 2023 a přípravě rozpočtů na rok 2024 byly členské státy vyzvány, aby zohlednily skutečnost, že Komise navrhne Radě zahájení postupů při nadměrném schodku, a to na základě schodku zjištěného podle údajů o plnění rozpočtu za rok 2023. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se čisté primární výdaje Maďarska financované z vnitrostátních zdrojů měly v roce 2024 zvýšit o 3,6 %, což je méně než doporučená maximální míra růstu. Čisté výdaje v roce 2023 však byly vyšší, než se očekávalo v době vydání doporučení (o 1,8 % HDP). Pokud by čisté výdaje v roce 2023 byly stejné, jak se očekávalo v době vydání doporučení, výsledné tempo růstu čistých výdajů v roce 2024 by bylo vyšší než doporučené tempo růstu, a to o 1,5 % HDP. Po zohlednění vlivu srovnávací základny vyplývajícího z vyšších než očekávaných čistých výdajů v roce 2023 proto podle Komise existuje riziko, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů nebudou zcela v souladu s tím, co doporučila Rada.

(18)

Rada Maďarsku rovněž doporučila, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve ukončilo mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a použilo související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Rada dále doporučila, aby Maďarsko v případě, že by si nový nárůst cen energií vyžádal nová nebo pokračující podpůrná opatření, zajistilo, že se tato podpůrná opatření zaměří na ochranu zranitelných domácností a podniků, budou fiskálně dostupná a zachovají stimuly k úsporám energií. Podle prognózy Komise z jara 2024 se výše čistých rozpočtových nákladů (16) na podpůrná opatření v oblasti energetiky v roce 2023 odhaduje na 1,6 % HDP, přičemž v roce 2024 by měla činit 0,9 % a v roce 2025 pak 0,4 %. Zejména se předpokládá, že v letech 2024 a 2025 zůstanou v platnosti dotace podnikům veřejných služeb na ztráty vzniklé v důsledku zastropování cen energií pro domácnosti. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, uvedené projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,6 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 1,9 % HDP. Podle Komise se nepředpokládá, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Existuje tedy riziko nesouladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se však předpokládá, že související úspory budou v plném rozsahu využity ke snížení schodku veřejných financí. To je v souladu s doporučením Rady. Rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky zaměřená na ochranu zranitelných domácností a podniků jsou pro rok 2024 odhadovány na 0,0 % HDP (0,1 % v roce 2023), z čehož u 0,0 % HDP je zachováván cenový signál ke snížení poptávky po energiích a ke zvýšení energetické účinnosti (0,1 % v roce 2023).

(19)

Rada Maďarsku rovněž doporučila zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání grantů v rámci nástroje a dalších fondů Unie, především za účelem podpory zelené a digitální transformace. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů klesnou z 4,6 % HDP v roce 2023 na 4,0 % HDP v roce 2024. Důvodem jsou především škrty a odklady investičních projektů financovaných z vnitrostátních zdrojů, které úřady oznámily s ohledem na vysoké předpokládané schodky. Existuje tedy riziko nesouladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů Unie, včetně grantů v rámci nástroje, by měly podle očekávání vzrůst z 0,8 % HDP v roce 2023 na 1,7 % HDP v roce 2024. Tento nárůst je dán předpokládaným zvýšením čerpání finančních prostředků na unijní politiku soudržnosti z programového období 2020–2027 a vyššími výdaji na investice podporované z nástroje.

(20)

Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, nedojde-li k jejich změně, v roce 2025 schodek veřejných financí ve výši 4,5 % HDP. Snížení schodku v roce 2025 je především odrazem vyšších příjmů z daně z přidané hodnoty a z daní z příjmů fyzických osob díky silnějšímu růstu, dalšího snížení dotací podnikům veřejných služeb na ztráty vzniklé v důsledku zastropování cen energií pro domácnosti a nižších úrokových výdajů v důsledku klesajících kuponových plateb u retailových dluhopisů vázaných na inflaci. Plánované postupné ukončení dočasných daní z neočekávaných zisků a odvětvových daní, které se vybírají od roku 2022, v souladu s ustanoveními o ukončení jejich platnosti bude dluh zvyšovat. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl do konce roku 2025 mírně snížit na 73,8 %. Obezřetná fiskální politika by měla přispět ke snížení jádrové inflace, která je výrazně nad průměrem Unie a v případě přetrvávání by mohla vést ke ztrátě konkurenceschopnosti, a měla by zároveň přispět k posílení vnější pozice.

(21)

Nedostatky v plánování a plnění rozpočtu zvýšily expanzivní tendenci fiskální politiky a přispěly k současným makroekonomickým problémům. Velmi brzké přijetí ročních rozpočtů v letech 2016–2023 snížilo spolehlivost makroekonomických a rozpočtových prognóz. Různá pravidla rozpočtové flexibility a velké rozpočtové rezervy umožnily vyšší diskreční výdaje. Rozhodnutí o výdajích ad hoc byla často přijímána na konci rozpočtového roku nebo byla přijímána vládními nařízeními v průběhu roku bez odpovídajícího parlamentního dohledu a veřejných konzultací, čímž se snížila transparentnost rozpočtu. Vnitrostátní fiskální rámec nevedl k obezřetnějšímu nastavení fiskální politiky v důsledku nedostatků v koncepci vnitrostátních fiskálních pravidel, zejména v důsledku pravidla o zadlužení s procyklickými rysy a slabého prosazování střednědobého rozpočtového plánování, které je dále narušeno zvláštními ustanoveními „stavu ohrožení“. Časté a výrazné revize fiskálních cílů oslabily roli rozpočtu jako kotvy pro účastníky trhu a zpochybnily důvěryhodnost střednědobých fiskálních plánů. Expanzivní tendenci fiskální politiky může pomoci řešit střednědobé fiskální plánování založené na víceletých výdajových stropech stanovených v revidovaných fiskálních pravidlech Unie. Účinnost národní fiskální rady při řízení veřejných diskusí o fiskálních otázkách je i nadále limitována omezeným mandátem a zdroji.

(22)

V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (EU) 2021/241 a s přílohou V kritériem 2.2 uvedeného nařízení zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Očekává se, že tyto reformy a investice pomohou účinně řešit všechny výzvy identifikované v příslušných doporučeních pro Maďarsko nebo jejich významnou část. Pro podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti Maďarska prostřednictvím zelené a digitální transformace a pro současné zajištění sociální spravedlnosti je v tomto napjatém časovém rámci nezbytné, aby byl plán pro oživení a odolnost včetně kapitoly REPowerEU prováděn rychle a účinně. Ke splnění závazků uvedených v plánu pro oživení a odolnost do srpna 2026 je nezbytné, aby Maďarsko výrazně urychlilo provádění reforem a investic, a to v první řadě urychleným zavedením nezbytných opatření k zajištění ochrany finančních zájmů Unie. Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost, je i nadále nezbytné do procesu systematicky zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.

(23)

V rámci přezkumu programů politiky soudržnosti v polovině období musí Maďarsko v souladu s článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (17) do března 2025 všechny programy, na něž je poskytována podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), přezkoumat, mimo jiné s přihlédnutím k výzvám uvedeným v doporučení pro Portugalsku z roku 2024, jakož i k vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu. Tento přezkum tvoří základ pro konečné přidělení finančních prostředků Unie zahrnutých v jednotlivých programech. Při provádění programů politiky soudržnosti a evropského pilíře sociálních práv Maďarsko dosáhlo pokroku, přetrvávají však jisté výzvy a značné regionální rozdíly mezi nejméně a nejvíce rozvinutými okresy země a mezi městskými a mimoměstskými oblastmi. Zásadní význam má urychlení provádění programů politiky soudržnosti a posílení správní kapacity na nižší než celostátní úrovni. Priority schválené v programech jsou i nadále relevantní. Obzvláště důležité je rychlé provádění investic do zelené a digitální transformace včetně rozvoje základních digitálních dovedností, digitální transformace podniků, zavádění řešení pro inteligentní města, přírodě blízkých technologií, technologií pro nulové čisté emise a hospodaření s vodou, jakož i územních plánů spravedlivé transformace. Maďarsko by také mělo pokračovat v práci na integrovaném územním rozvoji ve funkčních oblastech a v nejméně rozvinutých okresech. Prioritou zůstává rovněž provádění investic do sociálního začleňování a snižování chudoby se zaměřením na děti a nejvíce deprivované okresy, jakož i komplexní posilování základních dovedností a zlepšování přístupu ke kvalitnímu běžnému vzdělávání a celoživotnímu učení. V tomto ohledu mají i nadále klíčový význam strukturální reformy vzdělávacího systému včetně zlepšení přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i cílená opatření k řešení problémů zranitelných skupin na trhu práce a budování kapacity sociálních partnerů. Aby Maďarsko mohlo plně využívat finanční prostředky politiky soudržnosti, je nezbytné vyřešit dosud otevřené otázky týkající se základních podmínek a obecného režimu podmíněnosti.

(24)

Oblastmi, které vyžadují další pozornost v souvislosti s přezkumem programů politiky soudržnosti v polovině období, jsou jednak řešení energetické chudoby a mezigenerační chudoby prostřednictvím integrovaných zásahů se zaměřením na nejméně rozvinuté okresy a obce, jednak potřeba posílit řízení a diferenciaci strategie inteligentní specializace. Maďarsko by mohlo využít Platformu strategických technologií pro Evropu zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 (18) k posílení investic do hlubokých a digitálních technologií (např. internet věcí, data velkého objemu, umělá inteligence), čistých technologií účinně využívajících zdroje (např. energie z obnovitelných zdrojů, geotermální energie) a biotechnologií (léčiva, zdravotnické vybavení) a zároveň investovat do dovedností a kvalifikací, které jsou zapotřebí k uspokojení poptávky po pracovní síle v těchto odvětvích.

(25)

Kromě hospodářských a sociálních výzev, které jsou řešeny prostřednictvím plánu pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, čelí Maďarsko několika dalším výzvám, jež souvisejí s podnikatelským prostředím, úrovní dovedností a začleněním znevýhodněných skupin na trh práce, sociální pomocí a sociálním dialogem a závislostí na ruských fosilních palivech.

(26)

Podnikatelské prostředí se i nadále zhoršovalo především v důsledku rostoucích státních zásahů do ekonomiky a častých změn regulačního rámce ad hoc. Maďarsko dosahuje špatných výsledků v ukazatelích, které měří konkurenceschopnost a kvalitu regulace. Vysoký počet daní se v roce 2024 zvýšil. V posledních letech se zvýšil počet odvětvových daní uvalených na určitá odvětví a podniky. Tyto daně často postihují odvětví s vysokou mírou zahraničního vlastnictví (například maloobchod, výroba cementu, stavebnictví a výroba keramických materiálů) a tímto způsobem vzniká pro dotčené podniky nepřiměřená zátěž a je ovlivňován jednotný trh. Firmy si stěžují na nerovné zacházení a svévoli úřadů při provádění správních kontrol nebo při rozhodování o povoleních. Podle obecného vnímání jsou rozličné státní zásahy využívány k tomu, aby donutily zahraniční vlastníky své firmy prodat, a usnadnily tak vytvoření veřejných nebo na vládu napojených „národních šampionů“. Vláda stále častěji prohlašuje některé investiční projekty za „strategicky důležité pro národní hospodářství“, aby urychlila a usnadnila administrativní proces. Kritéria, která vláda používá, nejsou transparentní a nelze je napadnout u soudu. Vláda i nadále využívá své pravomoci osvobodit určité transakce od kontroly spojování podniků. Kritéria pro tyto výjimky nejsou transparentní a neexistuje žádný formální postup, jak je napadnout. Vláda také nadále hojně využívá svého mandátu vydávat mimořádná nařízení v rámci režimu „stavu ohrožení“. Zdá se, že se řada těchto nařízení nevztahuje k mimořádné situaci, jíž se vláda dovolává, což oslabuje právní jistotu a narušuje běžnou podnikatelskou činnost.

(27)

Navzdory určitým relevantním iniciativám a vysoké celkové míře zaměstnanosti se některé znevýhodněné skupiny, jako jsou osoby s nízkým vzděláním, Romové a osoby se zdravotním postižením, stále potýkají s překážkami, pokud jde o příležitosti k prohlubování dovedností a o vstup na trh práce. Tytéž znevýhodněné skupiny také často dosahují ve škole slabých výsledků v základních dovednostech, předčasně ukončují školní docházku, stávají se nezaměstnanými nebo neaktivními a jen zřídka zahajují vysokoškolské studium. Nerovnosti jsou zakořeněny v samotném způsobu organizace vzdělávacího systému, který se vyznačuje koncentrací socioekonomicky znevýhodněných žáků v určitých školách. V letech 2014–2022 byly na prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a na provádění aktivních opatření na trhu práce vyčleněny značné částky z fondů unijní politiky soudržnosti. Míra zaměstnanosti Romů a osob s nízkou kvalifikací se sice v tomto období výrazně zvýšila, ale i nadále zůstává mnohem nižší než celková míra zaměstnanosti. Rozdíl v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením je i nadále značně vyšší než unijní průměr. Řada odvětví se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, což Maďarsku ztěžuje přechod na model růstu s vysokou přidanou hodnotou. Podíl absolventů terciárního vzdělávání je v Unii jeden z nejnižších, což představuje problém při uspokojování rostoucí poptávky po vysoce kvalifikované pracovní síle. Krátká doba pobírání podpory v nezaměstnanosti ztěžuje lidem účast na změně kvalifikace a prohlubování dovedností a hledání vhodnějších pracovních míst, což by mohlo zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost. Přestože v posledních letech došlo k výraznému nárůstu počtu zahraničních pracovníků, vývoj možná plně neodpovídá potřebám odvětví, která se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a pracovní síly.

(28)

V posledních deseti letech se v souladu s nárůstem míry zaměstnanosti výrazně zlepšily ukazatele chudoby. Míra závažné materiální a sociální deprivace však stále patří k nejvyšším v Unii a u dětí, Romů a v odlehlých oblastech se zhoršila. Dopad sociálních transferů na snižování chudoby je sice i nadále srovnatelný s ostatními členskými státy, ale v posledních letech došlo k jeho snížení. Navzdory vysoce inflačnímu ekonomickému prostředí zůstaly některé prvky sociální podpory, jako jsou minimální příjem, rodinné dávky a daňové zvýhodnění rodin, nominálně beze změny. Přiměřenost minimálního příjmu a podpory v nezaměstnanosti je jedna z nejnižších v Unii. Celkové daňové zatížení osob s nízkými příjmy a závislost na dani z přidané hodnoty jsou vysoké, což má v kontextu neprogresivního a paušálního zdanění příjmů fyzických osob neúměrný vliv na nízkopříjmové skupiny. V důsledku inflace, prudkého růstu cen energií a bydlení a chybějících cílených podpůrných opatření se také zvýšil podíl osob, které vynakládají více než 40 % příjmů své domácnosti na náklady na bydlení. Řešení těchto výzev by rovněž přispělo k podpoře vzestupné sociální konvergence v souladu s druhou fází analýzy zemí provedené Komisí na základě prvků Rámce sociální konvergence, která byla pilotně provedena v roce 2024. V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263 má evropský semestr zahrnovat dohled Komise nad prováděním hlavních směrů politik zaměstnanosti, mimo jiné prostřednictvím rámce pro identifikaci rizik pro sociální konvergenci.

(29)

Sociální dialog zůstává navzdory určitému zlepšení i nadále slabý a roztříštěný. Tripartitní fórum v soukromém sektoru, které tvoří vláda, odbory a sdružení zaměstnavatelů, má jen omezené možnosti ovlivnit nebo změnit plány vlády. Omezený sociální dialog staví zaměstnance do nevýhodné pozice, a to i při vyjednávání o mzdách, zejména ve veřejném sektoru. Zavedení samostatného zaměstnaneckého statusu pro určité skupiny státních zaměstnanců oslabilo jejich schopnost hájit své kolektivní zájmy. V některých případech to vedlo k tomu, že kolektivní smlouvy pozbyly platnosti a musely být sjednány znovu. Opatření, jako například omezení práva učitelů na stávku nebo zrušení kolektivního vyjednávání ve zdravotnictví, postupně oslabují práva zaměstnanců. Nová právní úprava výběru odborových členských příspěvků ve veřejném sektoru by mohla dále oslabit reprezentativnost odborových organizací. Příslušná fóra ve veřejném sektoru se v roce 2023 sešla pouze jednou.

(30)

Maďarsko je i nadále silně závislé na fosilních palivech a jeho snahy o zvýšení energetické bezpečnosti odklonem od závislosti na dovozu z Ruska jsou pomalé. Podíl obnovitelných zdrojů energie v Maďarsku v roce 2023 činil 25,7 %, tj. 18 procentních bodů pod unijním průměrem. Podíl dovozu ruské surové ropy a plynu v roce 2021 činil 64 % a v roce 2023 75 %. Ropa a zemní plyn činí dvě třetiny spotřeby energie země. Maďarsko vykazuje jednu z nejvyšších hodnot v Unii, pokud jde o dotace na fosilní paliva vyjádřené v poměru k HDP, a to z důvodu dotovaných cen energií pro domácnosti.

(31)

S ohledem na hloubkový přezkum provedený Komisí a závěry o existenci nerovnováh jsou do níže uvedených doporučení č. 1, 3 a 4 promítnuta doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011. Politiky uvedené v doporučeních č. 1 a 4 pomáhají řešit zranitelnost související s potřebami externího a veřejného financování a s cenovými tlaky. Politiky uvedené v doporučení č. 3 pomáhají řešit zranitelnost související s cenovými tlaky,

DOPORUČUJE Maďarsku v období 2024–2025:

1.

Včas předložit střednědobý fiskálně-strukturální plán. V souladu s požadavky reformovaného Paktu o stabilitě a růstu omezit růst čistých výdajů (19) v roce 2025 na míru, která je v souladu mimo jiné s věrohodně sestupnou trajektorií veřejného dluhu ve střednědobém horizontu a se snížením schodku veřejných financí k referenční hodnotě 3 % HDP stanovené ve Smlouvě. Před topnou sezónou 2024/2025 ukončit mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky. Usilovat o účinnou koordinaci a jasné vymezení makroekonomických politik s cílem zajistit fiskální a vnější udržitelnost. Postupně zrušit zbývající stropy pro ceny a úrokové sazby s cílem zmírnit deformační účinky a usnadnit hladkou transmisi měnové politiky. Zaměřit podpůrná opatření v oblasti bydlení na domácnosti s nízkými příjmy. Posílit střednědobý rozpočtový rámec, sladit přípravu ročních rozpočtů s rozpočtovým rokem a omezit volnost při plnění ročních rozpočtů.

2.

Vzhledem k dlouhým zpožděním výrazně urychlit provádění programů politiky soudržnosti a plánu pro oživení a odolnost včetně kapitoly REPowerEU a zajistit dokončení reforem a investic do srpna 2026, a to urychleným provedením nezbytných opatření k zajištění ochrany finančních zájmů Unie a vyřešením dosud otevřených otázek týkajících se základních podmínek. V souvislosti s přezkumem programů politiky soudržnosti v polovině období se nadále zaměřovat na dohodnuté priority a přijímat opatření k lepšímu řešení chudoby se zaměřením na energetickou chudobu a na nejméně rozvinuté okresy a obce, zlepšit strategii inteligentní specializace a zároveň zvážit příležitosti pro zvýšení konkurenceschopnosti, které nabízí Platforma strategických technologií pro Evropu.

3.

Zlepšit regulační rámec a posílit hospodářskou soutěž na trzích výrobků a služeb tím, že se zabrání svévolným správním zásahům a selektivnímu používání právních předpisů na míru, které neoprávněně zvýhodňují nebo znevýhodňují určité společnosti, systematickým uplatňováním kontroly hospodářské soutěže na obchodní transakce a omezeným používáním mimořádných opatření na to, co je nezbytně nutné, v souladu se zásadami jednotného trhu a právního státu. Zlepšit přiměřenost sociální pomoci a dávek v nezaměstnanosti. Zlepšit úrovně dosahovaného vzdělání a přístup k účinným aktivním opatřením na trhu práce, zejména k možnostem prohlubování dovedností a změny kvalifikace pro nejvíce znevýhodněné skupiny, a zajistit účinný sociální dialog.

4.

Snížit celkovou závislost na fosilních palivech, urychlit diverzifikaci dodávek plynu směrem k jiným než ruským zdrojům a postupně zrušit dotace na fosilní paliva.

V Lucemburku dne 21. října 2024.

Za Radu

předseda

NAGY I.


(1)   Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj.

(2)   Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/1176/oj.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/435/oj).

(5)  Doporučení Rady (EU) ze dne 12. dubna 2024 týkající se hospodářské politiky eurozóny (Úř. věst. C, C/2024/2807, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2807/oj).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1997/1467/oj).

(7)  Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/85/oj).

(8)  Čisté výdaje ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2024/1263: čistými výdaji se rozumí veřejné výdaje očištěné o: i) úrokové výdaje, ii) diskreční opatření na straně příjmů, iii) výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, iv) vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií, v) cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti a vi) jednorázová a jiná dočasná opatření.

(9)  ST 15447/22 INIT a ST 15447/22 ADD 1.

(10)  Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2023, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 15. prosince 2022 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Maďarska (ST 15964/1/23 REV 1 a ST 15964/23 ADD 1).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1997/1466/oj).

(12)  Doporučení Rady ze dne 12. července 2022 k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2022 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2022 (Úř. věst. C 334, 1.9.2022, s. 136).

(13)  Nastavení fiskální politiky je definováno jako měřítko roční změny základního stavu veřejných rozpočtů. Jeho cílem je posoudit hospodářský impuls vyplývající z fiskálních politik, a to jak politik financovaných z vnitrostátních zdrojů, tak těch, které jsou financovány z rozpočtu Unie. Nastavení fiskální politiky se poměřuje jako rozdíl mezi i) střednědobým potenciálním růstem a ii) změnou primárních výdajů bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů (a bez dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19), a to se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) v rámci nástroje a z dalších fondů Unie.

(14)  Doporučení Rady ze dne 14. července 2023 k národnímu programu reforem Maďarska na rok 2023 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Maďarska z roku 2023 (Úř. věst. C 312, 1.9.2023, s. 155).

(15)  Tento příspěvek se měří změnou primárních výdajů vládních institucí, po očištění o i) inkrementální rozpočtový dopad diskrečních opatření na straně příjmů, ii) jednorázová opatření, iii) cyklické výdaje související s nezaměstnaností a iv) výdaje financované z nevratné podpory (grantů) v rámci nástroje a dalších fondů Unie, ve vztahu ke střednědobému (desetiletému) průměrnému potenciálnímu nominálnímu růstu HDP, vyjádřenou v poměru k nominálnímu HDP.

(16)  Tento údaj představuje výši ročních rozpočtových nákladů na daná opatření, na straně příjmů i výdajů a v příslušných případech po očištění o příjmy z daní z neočekávaných zisků dodavatelů energie.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj).

(19)  Podle čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2024/1263 se „čistými výdaji“ rozumí veřejné výdaje očištěné o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií, cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti a jednorázová a jiná dočasná opatření.


ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/6824/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)