|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2026/3467 |
24.7.2026 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Horizont Evropa – 10. rámcový program pro výzkum a inovace
(C/2026/3467)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
11. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Mise EU zřízené nařízením (EU) 2021/695 by měly umožnit transformační a systémový dopad na společnost tím, že budou podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci. Měly by se spoléhat na výzkum a inovace k vyvinutí průlomových technologií, služeb, produktů a sociálních inovací, které jsou potřebné k dosažení jejich ambiciózních cílů. Následně by měly urychlit vývoj, rozšiřování a zavádění inovativních řešení a pomoci vytvořit hlavní trhy pro nové produkty a služby. Rámcový program by měl financovat výzkumné a inovační činnosti misí, zatímco zavádění a rozšiřování by mělo být realizováno prostřednictvím jiných programů EU a vnitrostátního financování. |
Mise EU zřízené nařízením (EU) 2021/695 by měly umožnit transformační a systémový dopad na společnost tím, že budou podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou, přeshraniční a meziregionální spolupráci a plně zohledňovat specifické potřeby horských, venkovských, ostrovních a dalších okrajových regionů . Měly by se spoléhat na výzkum a inovace k vyvinutí průlomových technologií, služeb, produktů a sociálních inovací, které jsou potřebné k dosažení jejich ambiciózních cílů. Následně by měly urychlit vývoj, rozšiřování a zavádění inovativních řešení a pomoci vytvořit hlavní trhy pro nové produkty a služby. Rámcový program by měl financovat výzkumné a inovační činnosti misí, zatímco zavádění a rozšiřování by mělo být realizováno prostřednictvím jiných programů EU a vnitrostátního financování. Jako klíčové prostředí pro rozsáhlé testování, potvrzování a zavádění řešení vyvinutých v rámci misí EU by měly být schopny fungovat i města a regiony, především prostřednictvím pilotních projektů a demonstračních projektů v reálných podmínkách. |
Odůvodnění
Je třeba zohlednit všechna regionální specifika, přeshraniční regiony, ale též regiony pobřežní, horské a další. Výslovné uvedení meziregionální spolupráce brání koncentraci investic výhradně do silných center a lépe řeší odliv mozků a strukturální znevýhodnění v okrajových regionech.
Pozměňovací návrh 2
14. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Program by měl posílit vazby mezi univerzitami a inovačními ekosystémy, včetně soukromého sektoru. |
Rámcový program by měl posílit vazby mezi univerzitami a inovačními ekosystémy, včetně soukromého sektoru, a vazby mezi místními a regionálními ekosystémy . |
Odůvodnění
Vzájemné propojení regionálních ekosystémů napomůže rychlému rozvoji inovací a rámcový program musí toto propojování podporovat.
Pozměňovací návrh 3
15. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Evropská rada pro inovace (ERI) by měla podněcovat inovace v oblasti hlubokých technologií vytvářející tržní příležitosti. Měla by tyto inovace v oblasti hlubokých technologií svými nástroji identifikovat, rozvíjet a zavádět. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit vakuum v oblasti veřejné podpory a soukromých investic pro průlomové technologie a inovace v oblasti hlubokých technologií. Cílem ERI by mělo být prostřednictvím svých nástrojů překlenout, integrovat a urychlit cestu inovátorů od výzkumu na trh a umožnit, aby Unie disponovala předními společnostmi v nově vznikajících technologických oblastech, a splnila tak své sociální a hospodářské cíle a vyhnula se závislosti na jiných regionech. ERI by měla podporovat vysoce rizikové inovace s vysokým potenciálem a společnosti, které vykazují taková technologická, vědecká, finanční, manažerská nebo tržní rizika, že zatím nejsou považované za zcela financovatelné bankami, a proto nemohou z trhu získat potřebnou výši investic, aby byly globálně konkurenceschopné. |
Evropská rada pro inovace (ERI) by měla podněcovat inovace v oblasti hlubokých technologií vytvářející tržní příležitosti. Měla by tyto inovace v oblasti hlubokých technologií svými nástroji identifikovat, rozvíjet a zavádět. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit vakuum v oblasti veřejné podpory a soukromých investic pro průlomové technologie a inovace v oblasti hlubokých technologií. Cílem ERI by mělo být prostřednictvím svých nástrojů překlenout, integrovat a urychlit cestu inovátorů od výzkumu na trh posílením vazeb mezi ERV a ERI a umožnit, aby Unie disponovala předními společnostmi v nově vznikajících technologických oblastech, a splnila tak své sociální a hospodářské cíle a vyhnula se závislosti na jiných regionech. ERI by měla podporovat vysoce rizikové inovace s vysokým potenciálem a společnosti, které vykazují taková technologická, vědecká, finanční, manažerská nebo tržní rizika, že zatím nejsou považované za zcela financovatelné bankami, a proto nemohou z trhu získat potřebnou výši investic, aby byly globálně konkurenceschopné. |
Odůvodnění
Excelence ve výzkumu díky ERV musí být přetavena v inovace. Je třeba před skončením výzkumného programu ERV vytvořit návaznost na možnosti, které zaštiťuje ERI.
Pozměňovací návrh 4
16. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Financování scaleupů z oblasti hlubokých technologií v rámci Evropského fondu pro scaleupy oznámené ve Strategii pro startupy a scaleupy a existující v době vstupu tohoto nařízení v platnost by mělo být prováděno za podmínek dohodnutých ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Veškeré financování scaleupů v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 by mělo probíhat v rámci ECF. |
Financování scaleupů z oblasti hlubokých technologií v rámci Evropského fondu pro scaleupy oznámené ve Strategii pro startupy a scaleupy a existující v době vstupu tohoto nařízení v platnost by mělo být prováděno za podmínek dohodnutých ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Veškeré financování scaleupů v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 by mělo probíhat v rámci ECF. V této souvislosti by se na správě ECF měly stejně a řádně podílet též VR a místní a regionální orgány, včetně jejich předchozího informování o programových rozhodnutích a připravovaných nových iniciativách. Jejich zapojení by mělo být zárukou vyváženého zastoupení různých územních úrovní s tím, že zastoupeny budou též nejvzdálenější regiony. |
Odůvodnění
Různé územní úrovně musí být vyváženě zastoupeny a musí být rovněž uznána zvláštní povaha nejvzdálenějších regionů, jak je uvedeno v článku 349 SFEU.
Pozměňovací návrh 5
17. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Společné výzkumné středisko (JRC) by politikám Unie mělo dále poskytovat nezávislou vědeckou a technickou podporu, a to v průběhu celého politického cyklu. Přímé akce JRC by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem s přihlédnutím k politickým potřebám Unie a příslušným potřebám uživatelů JRC, a to se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo i nadále generovat další zdroje, které může využívat na podporu svých vědeckých a technických činností. |
Společné výzkumné středisko (JRC) by politikám Unie mělo dále poskytovat nezávislou vědeckou a technickou podporu, a to v průběhu celého politického cyklu. Přímé akce JRC by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem s přihlédnutím k politickým potřebám Unie a příslušným potřebám uživatelů JRC včetně členských států, regionů a měst , a to se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo i nadále generovat další zdroje, které může využívat na podporu svých vědeckých a technických činností. Zvláštní pozornost je třeba věnovat překlenutí propasti mezi politickými cíli EU a jejich plněním na regionální a místní úrovni, a to posílením integrace výzkumu, inovací a uvádění na trh včetně podpory rozšiřování inovací. |
Odůvodnění
Činnost Společného výzkumného střediska je pro regiony velmi důležitá. Je třeba pokračovat ve společné práci prostřednictvím VR. Posílení vazeb od výzkumu po uvedení na trh zvyšuje dopad, podporuje regionální inovace a pomáhá rozšiřovat řešení v celé Evropě.
Pozměňovací návrh 6
19. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Program by měl podporovat evropské výzkumné infrastruktury a technologické infrastruktury při dosahování vědecké a technologické excelence a průmyslové konkurenceschopnosti tím, že bude napomáhat kontinuitě výzkumného a inovačního cyklu od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až po společenské a tržní uplatnění. |
Program by měl podporovat evropské výzkumné infrastruktury a technologické infrastruktury při dosahování vědecké a technologické excelence a průmyslové konkurenceschopnosti tím, že bude napomáhat kontinuitě výzkumného a inovačního cyklu od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až po společenské a tržní uplatnění , a to přes hranice regionů i států a v celém Evropském výzkumném prostoru . Za tímto účelem by mělo být zavedeno monitorování průběhu zavádění, které umožní posoudit zeměpisné rozložení finančních prostředků a pomůže zabránit nepřiměřeným koncentracím. |
Odůvodnění
Posiluje návrh VR tím, že navrhuje mechanismy územního monitorování.
Pozměňovací návrh 7
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Program by měl provádět konkrétní opatření na podporu budování kapacit v zemích rozšiřování účasti a posilovat kooperativní vazby napříč Unií , čímž se zvýší výzkumná a inovační kapacita v zemích rozšiřování účasti a v zemích procházejících transformací, což povede k soudržnějšímu a integrovanějšímu evropskému systému výzkumu a inovací a přispěje k dosažení cíle investovat do výzkumu a vývoje alespoň 3 % HDP. Způsobilé členské státy z období 2021–2027 by měly být po celou dobu trvání programu rozděleny do dvou skupin, a to na základě srovnávacího indexu inovací a podílu relativního finančního výnosu na hrubém národním důchodu (HND) podle těchto kritérií: i) „země procházející transformací“ vykazují srovnávací index inovací (za období 2023–2025) vyšší než 75 % unijního průměru a kladný podíl relativního finančního výnosu na HND v rámci programu Horizont Evropa (za období 2021–2025); ii) „země rozšiřování účasti“, všechny ostatní způsobilé členské státy v období 2021–2027. |
Program by měl provádět konkrétní opatření na podporu budování kapacit v zemích rozšiřování účasti , posilovat kooperativní vazby napříč Unií včetně regionů a velkých měst a zvyšovat výzkumnou a inovační kapacitu v zemích rozšiřování účasti a v zemích procházejících transformací, což povede k soudržnějšímu a integrovanějšímu evropskému systému výzkumu a inovací a přispěje k dosažení cíle investovat do výzkumu a vývoje alespoň 3 % HDP. Způsobilé členské státy z období 2021–2027 by měly být po celou dobu trvání programu rozděleny do dvou skupin, a to na základě srovnávacího indexu inovací a podílu relativního finančního výnosu na hrubém národním důchodu (HND) podle těchto kritérií: i) „země procházející transformací“ vykazují srovnávací index inovací (za období 2023–2025) vyšší než 75 % unijního průměru a kladný podíl relativního finančního výnosu na HND v rámci programu Horizont Evropa (za období 2021–2025); ii) „země rozšiřování účasti“, všechny ostatní způsobilé členské státy v období 2021–2027. |
Odůvodnění
Zaostávání EU v inovacích nelze řešit pouze na úrovni členských států, jinak hrozí jeho prohloubení mezi jednotlivými regiony. Uznání úlohy měst jako inovačních center umožňuje posílit účinnost evropského systému výzkumu a inovací a urychlit šíření inovací.
Pozměňovací návrh 8
22. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Pro posílení strategické autonomie Unie a zajištění dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu je nezbytné posílit její globální konkurenceschopnost a zároveň chránit její strategická aktiva a zájmy, jak je uvedeno v Evropské strategii hospodářské bezpečnosti[1]. Článek 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 doplněný článkem 10 nařízení (EU) XXX o Evropském fondu pro konkurenceschopnost podporuje konkurenceschopnost Unie a chrání její hospodářskou bezpečnost. Použití těchto ustanovení pro účely programu by mělo poskytnout vhodný právní rámec, který v případě potřeby umožní stanovit zvláštní podmínky týkající se udělovacích řízení, které budou podporovat konkurenceschopnost založenou na výzkumu a chránit zájmy a strategickou autonomii Unie, včetně opatření zaměřených na omezení účasti nebo ochranu výsledků a zajištění soudržnosti a souladu se zvláštními pravidly v rámci oblastí Evropského fondu pro konkurenceschopnost. V případě potřeby by měl být uplatňován přístup založený na rizicích, aby se zajistilo, že rizika spojená s výzkumem a inovacemi budou identifikována, posuzována a řešena přiměřenými a účinnými opatřeními[2]. V souladu s článkem 136 finančního nařízení by se na vysoce rizikové dodavatele měla z bezpečnostních důvodů vztahovat omezení způsobilosti. |
Pro posílení strategické autonomie Unie a zajištění dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu je nezbytné posílit její globální konkurenceschopnost a zároveň chránit její strategická aktiva a zájmy, jak je uvedeno v Evropské strategii hospodářské bezpečnosti[1]. Článek 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 doplněný článkem 10 nařízení (EU) XXX o Evropském fondu pro konkurenceschopnost podporuje konkurenceschopnost Unie a chrání její hospodářskou bezpečnost. Použití těchto ustanovení pro účely programu by mělo poskytnout vhodný právní rámec, který v případě potřeby umožní stanovit zvláštní podmínky týkající se udělovacích řízení, které budou podporovat konkurenceschopnost založenou na výzkumu a chránit zájmy a strategickou autonomii Unie, včetně opatření zaměřených na omezení účasti nebo ochranu výsledků a zajištění soudržnosti a souladu se zvláštními pravidly v rámci oblastí Evropského fondu pro konkurenceschopnost. V případě potřeby by měl být uplatňován přístup založený na rizicích, aby se zajistilo, že rizika spojená s výzkumem a inovacemi budou identifikována, posuzována a řešena přiměřenými a účinnými opatřeními[2]. V souladu s článkem 136 finančního nařízení by se na vysoce rizikové dodavatele měla z bezpečnostních důvodů vztahovat omezení způsobilosti. Města a regiony patří mezi hlavní aktéry inovačních ekosystémů, kteří se podílejí na vývoji, testování, zavádění a rozšiřování řešení v úzké spolupráci s průmyslem a výzkumnými organizacemi. |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Města a regiony mají klíčový význam při provádění a zavádění inovací. Mobilizují průmyslovou a akademickou spolupráci na plnění cílů EU. Uznání jejich úlohy posiluje ekosystémy a přispívá ke konkurenceschopnosti, odolnosti a hospodářské bezpečnosti v celé Evropě.
Pozměňovací návrh 9
25. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Program uznává změnu klimatu jako jednu z největších globálních a společenských výzev a opatření v oblasti klimatu jako hnací sílu průmyslové konkurenceschopnosti. Činnosti by měly odrážet význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody. |
Program uznává změnu klimatu jako jednu z největších globálních a společenských výzev a opatření v oblasti klimatu jako hnací sílu průmyslové konkurenceschopnosti. Činnosti by měly odrážet význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody. Mise EU by měly využít novinky ve výzkumu k posílení návaznosti k rozsáhlému zavádění, replikaci a využívání investic, aby byl maximalizován jejich dopad na inovační ekosystém, společnost, ekologii a ekonomiku v celé Unii. |
Odůvodnění
Cílem misí EU je dosáhnout systémového dopadu ve všech koutech Evropy. Nové znalosti vycházející z výzkumu, vývoje a inovací jsou zde stěžejní. Města a regiony již jsou klíčovými aktéry provádění. Posílení vazeb směrem k zavádění a investicím zajistí reálné výsledky a podpoří konkurenceschopnost a společenské výsledky.
Pozměňovací návrh 10
29. bod odůvodnění
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jsou zapotřebí podpůrná opatření k posílení a lepšímu propojení inovačních ekosystémů. Tato opatření by měla podporovat organizace a inovátory při vytváření konkurenceschopných, robustních a propojených inovačních ekosystémů a zlepšovat rámcové podmínky prostřednictvím spolupráce a výměny znalostí. Měla by pomoci propojit vnitrostátní, regionální a místní ekosystémy tím, že odstraní překážky na jednotném trhu, jako je roztříštěnost trhu, omezený přístup ke kapitálu a segmentované vnitrostátní kapitálové trhy, pomalé zavádění inovací a nedostatečné využívání veřejných zakázek na inovativní řešení. |
Jsou zapotřebí podpůrná opatření k posílení a lepšímu propojení inovačních ekosystémů. Tato opatření by měla podporovat organizace a inovátory při vytváření konkurenceschopných, robustních a propojených inovačních ekosystémů a zlepšovat rámcové podmínky prostřednictvím spolupráce a výměny znalostí. Měla by pomoci propojit vnitrostátní, regionální a místní ekosystémy tím, že odstraní překážky na jednotném trhu, jako je roztříštěnost trhu, omezený přístup ke kapitálu a segmentované vnitrostátní kapitálové trhy, pomalé zavádění inovací a nedostatečné využívání veřejných zakázek na inovativní řešení. V příštím programu by měly být zachovány stávající nástroje, jako jsou regionální inovační údolí, pečeť excelence, Interreg a obnovená inteligentní specializace (S3/S4), stejně jako příslušné iniciativy v rámci misí EU a centra pro digitální inovace (DIH/EDIH), neboť každý z nich podporuje propojování inovačních ekosystémů. Tyto strategie by měly být při určování investičních priorit programu na regionální a meziregionální úrovni závazné. Zvláštní pozornost by měla být věnována integraci regionů s nižším strukturálním propojením do evropských znalostních a inovačních sítí, protože jejich situace omezuje přístup ke spolupráci, toku znalostí a efektům přelévání. |
Odůvodnění
Podporuje pozměňovací návrh VR a zdůrazňuje výjimečnou situaci regionů s nižším strukturálním propojením do evropských znalostních a inovačních sítí.
Pozměňovací návrh 11
Článek 2 Definice
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
|
[…] |
[...] |
|
23) „inovačním ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který na úrovni EU spojuje organizace, jejichž funkčním cílem je umožnit technologický rozvoj a inovace. a který zahrnuje vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení včetně infrastruktury pro výzkum a technologie), institucionálními subjekty (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři – včetně investorů rizikového kapitálu – a finanční zprostředkovatelé) a vnitrostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování; |
23) „inovačním ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který na místní, regionální a celostátní úrovni a na úrovni EU spojuje organizace, jejichž funkčním cílem je umožnit technologický rozvoj a inovace a který zahrnuje vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení včetně infrastruktury pro výzkum a technologie), institucionálními subjekty (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, systémy zdravotní péče coby mimořádné prostředí pro vytváření znalostí, ověřování a zavádění inovací, společnosti, investoři – včetně investorů rizikového kapitálu – a finanční zprostředkovatelé) a vnitrostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování; |
|
24) „trojúhelníkem znalostí“ se rozumí vytváření sítí mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnými organizacemi a podniky s cílem budovat inovační ekosystémy, které budou zajišťovat dynamiku inovačního procesu od spouštění inovačních záměrů přes podnikatelské vzdělávání až po zakládání startupů a růst scaleupů. |
24) „trojúhelníkem znalostí“ se rozumí vytváření sítí mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnými organizacemi a podniky s cílem budovat inovační ekosystémy, které budou zajišťovat dynamiku inovačního procesu od spouštění inovačních záměrů přes podnikatelské vzdělávání až po zakládání startupů a růst scaleupů ; |
|
|
25) „čtvernou šroubovicí“ se rozumí soubor interakcí čtyř hlavních aktérů inovačního systému: vědy, veřejných orgánů, průmyslu a společnosti . |
Odůvodnění
Inovační ekosystémy se doplňují, v rámcovém programu Horizont Evropa je třeba pracovat se všemi. Přes zřejmý význam znalostního trojúhelníku nelze zapomínat na čtvernou šroubovici, jež umožňuje zapojení společnosti do vědy. Kromě toho je zdůrazněna úloha systémů zdravotní péče v inovačních ekosystémech coby reálného prostředí pro výzkum a inovace, kde se získávají poznatky, ověřují se různá řešení a urychluje se jejich zavádění, čímž se v souladu s cíli EU zlepšuje vazba mezi vývojem technologií a jejich praktickým uplatňováním.
Pozměňovací návrh 12
Článek 3 Cíle programu
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Program má tyto specifické cíle: |
Program má tyto specifické cíle: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Chce-li EU dosáhnout svých cílů, musí posílit provádění v praxi. K tomu je nutné zdůraznit význam výzkumné a technologické infrastruktury pro regionální inovace. Lepší přístup pro podniky podpoří MSP, posílí ekosystémy a zvýší inovační kapacitu ve všech regionech EU. Cílem je zajistit územní monitorovací mechanismy. Srovnávací přehled inovací v regionech je prověřený, daty podložený nástroj, jenž oproti celostátním ukazatelům lépe zobrazuje rozdíly na nižší než celostátní úrovni, a proto by měl sloužit jako reference k rozhodování o rozšiřování účasti.
Pozměňovací návrh 13
Článek 4 Struktura programu
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Výzkum a inovace vycházejí z regionálních ekosystémů. Podpora rozvoje těchto ekosystémů a jejich propojování umožní rychlý rozvoj nejvíce konkurenceschopných inovací.
Pozměňovací návrh 14
Článek 8 Alternativní, kombinované a kumulativní financování
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie . Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i v rámci tohoto programu. |
Program se provádí v synergii s dalšími unijními, celostátními a regionálními programy , přičemž jsou v souladu se zásadami subsidiarity a víceúrovňové správy respektovány pravomoci regionálních orgánů s regulační nebo strategickou odpovědností za výzkum, inovace a hospodářský rozvoj . Je třeba upřesnit synergii programu s Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF) a plánem národního a regionálního partnerství (NRPP). |
Odůvodnění
Obecný odkaz na „místní a regionální orgány“ nerozlišuje velmi rozdílnou institucionální realitu.
Pozměňovací návrh 15
Článek 12 Evropská rada pro výzkum
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
ERV přitahuje nejtalentovanější výzkumné pracovníky z celého světa a vytváří z Unie přední světové centrum výzkumu a inovací. |
ERV přitahuje nejtalentovanější výzkumné pracovníky z celého světa a vytváří z Unie přední světové centrum výzkumu a inovací. |
|
|
Bude zřízen status evropského vědce na podporu excelentních vědců, kterým se vytvoří příznivé podmínky k práci v celé Evropské unii. |
Odůvodnění
Excelence ve výzkumu musí vznikat v celé Evropě. Status evropského vědce, který zajistí cesty k excelenci a usnadní navazování kontaktů mezi vědci, umožní posílit výsledky výzkumu a bude moci zabránit odlivu mozků.
Pozměňovací návrh 16
Článek 14 Společné výzkumné středisko (JRC)
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Společné výzkumné středisko poskytuje nezávislé a na důkazech založené vědecké poznatky na podporu politik EU za účelem pozitivního dopadu na společnost. |
Společné výzkumné středisko poskytuje nezávislé a na důkazech založené vědecké poznatky na podporu politik EU , členských států i regionů za účelem pozitivního dopadu na společnost. |
Odůvodnění
Činnost Společného výzkumného střediska je pro regiony velmi důležitá. Je třeba pokračovat ve společné práci prostřednictvím VR.
Pozměňovací návrh 17
Článek 15 Kolaborativní výzkum
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
4. Program podporuje činnosti zaměřené na řešení globálních společenských výzev v oblasti posilování demokratických hodnot a boje proti dezinformacím, včetně právního státu a základních práv; podporuje socioekonomické změny, které přispívají k začlenění a růstu, řešení demografických a mezigeneračních výzev, a to i z hlediska mládeže, a včetně řízení migrace a integrace migrantů. |
4. Program podporuje činnosti zaměřené na řešení globálních společenských výzev v oblasti posilování demokratických hodnot a boje proti dezinformacím, včetně právního státu a základních práv; podporuje socioekonomické změny, které přispívají k začlenění a růstu, řešení demografických a mezigeneračních výzev, a to i z hlediska mládeže, a včetně řízení migrace a integrace migrantů. Pro tento účel budou z programu výslovně a náležitě podporovány společenské a humanitní vědy včetně kulturních a kreativních odvětví, a to mj. při koncipování, provádění a zavádění výzkumných a inovačních opatření zaměřených na hlavní společenské výzvy. |
|
5. Program přispívá k misím EU, zejména určením prioritních akcí pro financování výzkumu a inovací za účelem rozvoje nových znalostí, technologií, služeb a produktů s ohledem na jejich cíle. Financování misí EU zřízených podle článku 8 nařízení (EU) 2021/695 se přiděluje na základě pracovních programů pokrývajících období do rozpočtového roku 2030. |
5. Program přispívá k misím EU, zejména určením prioritních akcí pro financování výzkumu a inovací za účelem rozvoje nových znalostí, technologií, služeb a produktů s ohledem na jejich cíle. Financování misí EU zřízených podle článku 8 nařízení (EU) 2021/695 se přiděluje na základě pracovních programů pokrývajících období do rozpočtového roku 2030 s tím, že do správy misí EU jsou silněji zapojeny místní a regionální orgány . |
|
|
Zvláštní pozornost bude věnována úloze měst a regionů jako prostoru pro zavádění inovativních řešení problémů měst, jako je bydlení, sociální začleňování, udržitelná mobilita, transformace energetiky a odolnost vůči změně klimatu. |
Odůvodnění
Mnoho inovativních podnikatelských projektů se potýká s obtížemi, pokud jde o přístup k prvotní solventní poptávce a funkční potvrzení jejich řešení.
Pozměňovací návrh 18
Článek 17 Inovační ekosystémy
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Program podporuje organizace při vytváření konkurenceschopných, robustních a propojených inovačních ekosystémů a rámcových podmínek. Za tímto účelem se usiluje o synergie s unijními, vnitrostátními a regionálními programy. |
1. Program podporuje organizace při vytváření konkurenceschopných, robustních a propojených inovačních ekosystémů a rámcových podmínek , jako jsou regionální inovační údolí . Za tímto účelem se usiluje o synergie s unijními, vnitrostátními a regionálními programy. Nadto platí, že místně orientované inovace mají za cíl podněcovat hospodářský růst, zvyšovat kvalitu života a přispívat k udržitelnému rozvoji na regionální a místní úrovni, a proto musí být také ony podporovány. Program podporuje také sociální inovace jako zásadní faktor inkluzivního růstu, územní soudržnosti a společenské odolnosti. |
|
2. Program podporuje činnosti napomáhající integraci trojúhelníku znalostí – vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací a podnikání – v celé Unii. |
2. Program podporuje činnosti napomáhající integraci trojúhelníku znalostí a čtverné šroubovice – vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací , podnikání a společnosti – v celé Unii. |
|
|
3. Program se provádí politicky a finančně vyváženě ve všech prioritních oblastech a relevantních sférách činnosti. |
|
|
4. Program podporuje strategické využívání zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací jako klíčového nástroje pro zavádění inovativních řešení v místních a regionálních orgánech. |
|
|
5. Program podporuje rozvoj rozsáhlých pilotních a demonstračních projektů řízených městy a regiony, jakož i posílení ekosystémů inovativního podnikání, usnadněním přístupu startupů a scaleupů k financování, experimentální infrastruktuře, mezinárodním sítím a prvním zákazníkům, zejména prostřednictvím strategického využívání zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací. |
|
|
6. Program rovněž podporuje rozvoj nástrojů otevřených inovací, které usnadňují spolupráci mezi orgány veřejné správy, podniky, univerzitami, výzkumnými středisky, startupy a občanskou společností, mimo jiné prostřednictvím platforem pro spolupráci, experimentálního prostředí a programů otevřených inovací řízených městy a regiony. |
|
|
7. Program rovněž podporuje aktivní integraci regionů s nižším strukturálním propojením do evropských a mezinárodních znalostních a inovačních sítí a usnadňuje jejich účast v konsorciích a jejich postavení v nově vznikajících strategických oblastech. |
Odůvodnění
Regionální inovační ekosystémy jsou na své úrovni tím, čím musí být inovace na úrovni evropské. Tyto ekosystémy musí mít jistotu podpory Evropy, aby se mohly rozvíjet, propojovat a vytvářet ekosystémy evropské. Zadávání veřejných zakázek představuje klíčový nástroj pro vytváření poptávky po inovacích a usnadnění vstupu nových řešení na trh. Otevřené inovace umožňují urychlit předávání znalostí a zavádění inovativních řešení. Pro lepší účast regionů v programu je nutné podniknout kroky ve dvou vzájemně se doplňujících oblastech současně. Na jedné straně jde o posílení vnitřních kapacit pro přístup, řízení, zhodnocování a vědecké podnikání, na druhé straně o lepší integraci méně propojených regionů do evropských znalostních a inovačních sítí, na nichž do značné míry závisí spolupráce, konsorcia a efekty přelévání.
Pozměňovací návrh 19
Článek 18 Evropský výzkumný prostor a infrastruktury
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Program zajistí účinné prosazování a ochranu hodnot a zásad EVP a Paktu pro výzkum a inovace, zejména etiky a integrity ve výzkumu a inovacích, svobody vědeckého výzkumu a genderové rovnosti a rovných příležitostí, jakož i podporu atraktivní kariéry a mobility ve výzkumu. Financování výzkumných a technologických infrastruktur přispívá k tomu, aby Unie disponovala silným a soudržným ekosystémem udržitelných zařízení a služeb světové úrovně, který bude vycházet z prioritních celoevropských infrastruktur a doplňkových nejmodernějších vnitrostátních kapacit a bude využívat nástroje financování, včetně evropských partnerství. Program přispívá až do výše 20 % nákladů na budování nových kritických kapacit evropské výzkumné a technologické infrastruktury světové úrovně. |
2. Program zajistí účinné prosazování a ochranu hodnot a zásad EVP a Paktu pro výzkum a inovace, zejména etiky a integrity ve výzkumu a inovacích, svobody vědeckého výzkumu a genderové rovnosti a rovných příležitostí, jakož i podporu atraktivní kariéry a mobility ve výzkumu a inovacích . Financování výzkumných a technologických infrastruktur přispívá k tomu, aby Unie a její členské státy disponovaly silným a soudržným ekosystémem udržitelných zařízení a služeb světové úrovně, který bude vycházet z prioritních celoevropských infrastruktur v celé Unii a přístupných všem zúčastněným subjektům včetně MSP, startupů, systémů zdravotní péče a jejich odnoží . Tato infrastruktura bude doplněním nejmodernějších vnitrostátních a regionálních kapacit a bude využívat nástroje financování, včetně evropských partnerství Program přispívá až do výše 20 % nákladů na budování nových kritických kapacit evropské výzkumné a technologické infrastruktury světové úrovně. |
Odůvodnění
Města a regiony financují výzkumnou infrastrukturu a podporují rozvoj nové hodnotové infrastruktury na úrovni členských států i na úrovni evropské. Tyto infrastruktury musí též zůstat přístupné MSP a startupům i systémům zdravotní péče a jejich odnožím coby reálnému prostředí pro výzkum a inovace, kde vznikají průlomové inovace.
Pozměňovací návrh 20
Článek 19 Rozšiřování
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. „Zeměmi rozšiřování účasti“ pro účely financování akcí podle odst. 5 písm. a) a b) jsou Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko. |
1. „Zeměmi rozšiřování účasti“ pro účely financování akcí podle odst. 5 písm. a) a b) jsou Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko. |
|
3. V rámci složky „rozšiřování účasti a šíření excelence“ části programu „Posilování EVP“ jsou jako koordinátoři způsobilé pouze právní subjekty se sídlem v zemích rozšiřování účasti nebo v zemích procházejících transformací. |
3. V rámci složky „rozšiřování účasti a šíření excelence“ části programu „Posilování EVP“ jsou jako koordinátoři způsobilé pouze právní subjekty , včetně místních a regionálních orgánů, se sídlem v zemích rozšiřování účasti nebo v zemích procházejících transformací a nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 355 odst. 1 SFEU . |
|
4. V případě přidružených zemí jsou jako koordinátoři v rámci této složky plně způsobilé právní subjekty ze seznamu způsobilých zemí, který je definován na základě ukazatele a zveřejněn v pracovním programu. Právní subjekty z nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU jsou rovněž způsobilé jako koordinátoři v rámci této složky a vztahují se na ně stejná pravidla, jaká platí pro země rozšiřování účasti podle tohoto článku, s výjimkou odstavce 7. |
4. V případě přidružených zemí jsou jako koordinátoři v rámci této složky plně způsobilé právní subjekty ze seznamu způsobilých zemí, který je definován na základě ukazatele a zveřejněn v pracovním programu. |
|
5. Do rozšiřování patří: a) opatření zaměřená na budování kapacit; b) opatření podporující vytváření sítí, zhodnocování znalostí, boj proti odlivu mozků a podpora specializovaných národních kontaktních míst. |
5. Do rozšiřování patří: a) opatření zaměřená na budování kapacit; b) opatření podporující vytváření sítí, zhodnocování znalostí, boj proti odlivu mozků a podpora specializovaných národních kontaktních míst. |
|
6. Program pomáhá zemím rozšiřování účasti a zemím procházejícím transformací zvýšit jejich účast a podporovat široké zeměpisné pokrytí v excelentních kolaborativních projektech. Toto úsilí se odráží v přiměřených opatřeních členských států. |
6. Program pomáhá zemím rozšiřování účasti a zemím procházejícím transformací zvýšit jejich účast a podporovat široké zeměpisné pokrytí v excelentních kolaborativních projektech. Toto úsilí se odráží v přiměřených opatřeních členských států a regionů a přispívá rovněž k prevenci odlivu mozků a k podpoře udržení a cirkulace talentů, a to zvláště v méně rozvinutých, venkovských, odlehlých a nejvzdálenějších regionech . |
|
7. Od roku 2030 je přístup k opatřením pro budování kapacit omezen na ty země rozšiřování účasti, které v posledním známém roce zvýšily své reálné výdaje na veřejné investice do výzkumu a vývoje ve srovnání s předcházejícím rokem . |
7. Od roku 2030 se přístup k opatřením pro budování kapacit posuzuje nejen s ohledem na úsilí na vnitrostátní úrovni, ale také s ohledem na vývoj regionálních a místních výzkumných a inovačních ekosystémů, a to na základě příslušných územních ukazatelů, případně včetně regionálních srovnávacích přehledů inovací . |
Odůvodnění
Nejvzdálenější regiony jsou od období 2021–2027 způsobilé pro tuto kapitolu na stejné úrovni jako způsobilé země na úrovni států. Tak, jak je uvedeno v návrhu Evropské komise, toto uznání není jasné. Cílem pozměňovacího návrhu je pouze vyjasnit tento odstavec.
Pozměňovací návrh 21
Článek 2 Operační cíle
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Zvláštní program má tyto operační cíle: (…) f) propojovat a rozvíjet výzkumné a technologické infrastruktury v celém evropském výzkumném prostoru (EVP) s cílem poskytovat nadnárodní přístup k nim; g) podporovat zakládání a rozšiřování inovativních startupů v oblasti deep tech; h) podporovat zavádění technologií a demonstrace přelomových inovací; i) zvýšit účast výzkumných organizací z většího počtu zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací a zemí procházejících transformací uvedených v článku 19 nařízení XXX [odkaz na nařízení o programu Horizont Evropa]; j) podporovat otevřenou vědu a zajišťovat, aby výsledky byly pro veřejnost viditelné a existoval k nim otevřený přístup, je-li to možné. |
2. Zvláštní program má tyto operační cíle: (…) f) propojovat a rozvíjet výzkumné a technologické infrastruktury v celém evropském výzkumném prostoru (EVP) s cílem poskytovat nadnárodní , meziregionální a přeshraniční přístup k nim; g) podporovat zakládání a rozšiřování inovativních startupů v oblasti deep tech; h) podporovat zavádění technologií a demonstrace přelomových inovací; i) zvýšit účast výzkumných organizací z většího počtu zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací a zemí procházejících transformací uvedených v článku 19 nařízení XXX [odkaz na nařízení o programu Horizont Evropa]; j) podporovat otevřenou vědu a zajišťovat, aby výsledky byly pro veřejnost viditelné a existoval k nim otevřený přístup, je-li to možné , a to mimo jiné pomocí mediální propagace jako součásti programu „Věda se společností a pro společnost“ na místní a regionální úrovni . |
Odůvodnění
Výzkumný a inovační systém s excelencí světové úrovně nelze vybudovat bez místní a regionální účasti, což je nutno zohlednit při plnění těchto cílů.
Pozměňovací návrh 22
Článek 4 Pracovní programy
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů samostatné pracovní programy pro provádění akcí v rámci následujících složek podle čl. 1 odst. 3: a) Evropská rada pro výzkum (ERV), pro kterou návrh pracovního programu stanoví vědecká rada ERV podle čl. 7 odst. 9 písm. a) bodu ii) v souladu s čl. 18 odst. 3. Komise se od návrhu pracovního programu stanoveného vědeckou radou ERV odchýlí pouze v souladu s čl. 7 odst. 4 druhým pododstavcem; v takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s čl. 18 odst. 4; tento postup Komise řádně zdůvodní;b) Evropská rada pro inovace (ERI), pro kterou bude pracovní program vypracován v návaznosti na doporučení výboru ERI podle čl. 12 odst. 1 písm. b) v souladu s čl. 18 odst. 4; c) akce „Marie Curie-Skłodowska“, globální společenské výzvy, mise EU, nástroj pro Nový evropský Bauhaus, inovační ekosystémy, reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, výzkumné a technologické infrastruktury, rozšíření účasti a šíření excelence v souladu s čl. 18 odst. 4; d) JRC, u kterého víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedenému v rozhodnutí Komise 96/282/Euratom. |
2. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů samostatné pracovní programy pro provádění akcí v rámci následujících složek podle čl. 1 odst. 3 a informuje o těchto programech VR : a) Evropská rada pro výzkum (ERV), pro kterou návrh pracovního programu stanoví vědecká rada ERV podle čl. 7 odst. 9 písm. a) bodu ii) v souladu s čl. 18 odst. 3. Komise se od návrhu pracovního programu stanoveného vědeckou radou ERV odchýlí pouze v souladu s čl. 7 odst. 4 druhým pododstavcem; v takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s čl. 18 odst. 4; tento postup Komise řádně zdůvodní;b) Evropská rada pro inovace (ERI), pro kterou bude pracovní program vypracován v návaznosti na doporučení výboru ERI podle čl. 12 odst. 1 písm. b) v souladu s čl. 18 odst. 4; c) akce „Marie Curie-Skłodowska“, globální společenské výzvy, mise EU, nástroj pro Nový evropský Bauhaus, inovační ekosystémy, reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, výzkumné a technologické infrastruktury, rozšíření účasti a šíření excelence v souladu s čl. 18 odst. 4 . U těchto složek budou v příslušných programových výborech a radách zasedat též Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů a také zástupci místních orgánů, případně zejména velkých měst ; d) JRC, u kterého víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedenému v rozhodnutí Komise 96/282/Euratom. |
Odůvodnění
Výzkum a inovace vznikají na místní a regionální úrovni. Díky své úzké vazbě na inovační ekosystémy a jejich znalosti má Evropský výbor regionů prostřednictvím svých členů zcela legitimní nárok na možnost vyjádřit se k plánování rámcového programu.
Pozměňovací návrh 23
Článek 5 Evropská partnerství
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. a) |
1. a) |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Členové těchto partnerství jsou součástí ekonomických a inovačních ekosystémů v regionech. Výbor proto musí být informován o těchto partnerstvích, jejich vývoji a výsledcích.
Pozměňovací návrh 24
Článek 6 Evropská rada pro výzkum
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
4. Předsedu ERV jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru. Přijímací řízení a vybraného kandidáta musí schválit vědecká rada ERV. Funkční období předsedy ERV je omezeno na dva roky a lze je jednou prodloužit o nejvýše dva roky. |
4. Předsedu ERV jmenuje Komise společně s Evropským parlamentem, Radou a dalšími příslušnými institucemi na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru. Přijímací řízení a vybraného kandidáta musí schválit vědecká rada ERV. Funkční období předsedy ERV je omezeno na dva roky a lze je jednou prodloužit o nejvýše dva roky. |
Odůvodnění
Výzkum a inovace vznikají na místní a regionální úrovni. Díky své úzké vazbě na inovační ekosystémy a jejich znalosti má Evropský výbor regionů prostřednictvím svých členů zcela legitimní nárok na možnost vyjádřit se k tomuto řízení.
Pozměňovací návrh 25
Článek 7 Vědecká rada ERV
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Z výše uvedených důvodů musí být Výbor informován o vývoji a výsledcích činnosti Vědecké rady Evropské rady pro výzkum.
Pozměňovací návrh 26
Článek 9 Akce „Marie Curie-Skłodowska“
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
3. Provádění akce „Marie Curie-Skłodowska“: |
3. Provádění akce „Marie Curie-Skłodowska“: |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Města a regiony pravidelně připravují doprovodné programy pro laureáty akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a pečetí excelence. Podporují to, co může Evropa činit na podporu těchto vědců.
Pozměňovací návrh 27
Článek 10 Společné výzkumné středisko
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Činnosti Společného výzkumného střediska (JRC) doplňují nepřímé akce podporující dlouhodobější politické cíle. Za tímto účelem JRC spolupracuje s mezinárodními, celostátními, regionálními a místními zúčastněnými stranami, a to i prostřednictvím dohod o vědecké spolupráci. |
1. Činnosti Společného výzkumného střediska (JRC) doplňují nepřímé akce podporující dlouhodobější politické cíle. Za tímto účelem JRC spolupracuje s mezinárodními, celostátními, regionálními a místními zúčastněnými stranami, a to i prostřednictvím dohod o vědecké spolupráci. |
||||
|
Činnosti JRC jsou: |
Činnosti JRC jsou: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Strategie pro inteligentní specializaci (S3/S4) jsou rozhodujícím nástrojem podpory excelence regionálních a místních inovací. Společná práce Výboru a JRC musí pokračovat a umožňovat regionům přesnější vymezení vlastní specializace.
Pozměňovací návrh 28
Článek 11 Kolaborativní výzkum
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
b) i) |
b) i) |
|
(…) podpora sociálního začleňování, sociální a hospodářské transformace, inkluzivní společnosti a sociální soudržnosti a řešení nerovností s cílem vytvořit příležitosti pro všechny, zohlednění specifik venkovských oblastí, řešení demografických změn a mezigenerační spravedlnosti, včetně dobře řízené migrace a mobility, podpora duševního zdraví a společenské pohody, a to i u mladých lidí; |
(…) podpora sociálního začleňování, sociální a hospodářské transformace, inkluzivní společnosti , sociální soudržnosti a genderové rovnosti a řešení nerovností s cílem vytvořit příležitosti pro všechny, zohlednění specifik venkovských oblastí, řešení demografických změn a mezigenerační spravedlnosti, včetně dobře řízené migrace a mobility, podpora zdraví, včetně duševního zdraví a společenské pohody, a to i u mladých lidí; |
Odůvodnění
Genderová rovnost musí patřit k prioritám programu Horizont Evropa, a to jak při podpoře excelence vědců, tak z hlediska výzkumných témat. Kromě toho posiluje odkaz na zdraví v rámci komplexního přístupu, který výslovně zahrnuje duševní zdraví jako základní součást společenské pohody a sociální soudržnosti.
Pozměňovací návrh 29
Článek 12 Výbor Evropské rady pro inovace
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Výbor ERI může na vyžádání předložit Komisi doporučení týkající se: a) jakékoli záležitosti, která z hlediska inovací může posílit a podpořit inovační ekosystémy v celé Unii, dosažené výsledky a dopad cílů ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení; b) určování, a to ve spolupráci s příslušnými útvary Komise, celostátními a regionálními orgány a dalšími relevantními subjekty, možných regulačních překážek, kterým čelí podnikatelé, zejména ti, kteří získali podporu v rámci ERI, c) programování v jiných částech zvláštního programu. |
2. Výbor ERI může na vyžádání předložit Komisi doporučení týkající se: a) jakékoli záležitosti, která z hlediska inovací může posílit a podpořit inovační ekosystémy v celé Unii , a to v souladu s obnovenými strategiemi pro inteligentní specializaci (S3/S4) a s cíli Evropského výzkumného prostoru (EVP) , dosažené výsledky a dopad cílů ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení; b) určování, a to ve spolupráci s příslušnými útvary Komise, celostátními a regionálními orgány a dalšími relevantními subjekty včetně VR , možných regulačních překážek, kterým čelí podnikatelé, zejména ti, kteří získali podporu v rámci ERI, c) programování v jiných částech zvláštního programu. |
Odůvodnění
Díky své úzké vazbě na inovační ekosystémy a jejich znalosti má Evropský výbor regionů prostřednictvím svých členů zcela legitimní nárok na možnost vyjádřit se k doporučením výboru ERI.
Pozměňovací návrh 30
Článek 13 Inovační ekosystémy
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Zvláštní program podpoří: |
Zvláštní program podpoří: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Vzhledem k výše uvedeným důvodům je vhodné zařadit ekosystémový přístup založený na čtverné šroubovici, která umožňuje zapojení společnosti do vědy, a zapojit regionální a místní úroveň do provádění programu. Nástroje otevřených inovací mají zásadní význam pro propojení technologické nabídky se skutečnou poptávkou, zkrácení doby uvedení na trh a posílení konkurenceschopnosti evropských inovačních ekosystémů. Přechod od výzkumu k zavádění vyžaduje reálné prostředí pro technické, regulační a provozní potvrzení.
Pozměňovací návrh 31
Článek 15 Rozšiřování účasti a šíření excelence
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Zvláštní program podporuje skutečně integrovaný a soudržný ekosystém výzkumu a inovací v Unii, přičemž se zaměřuje zejména na třetí a čtvrtou prioritní oblast Paktu pro výzkum a inovace, posiluje přístup k excelenci v oblasti výzkumu a inovací v celé Unii a upřednostňuje investice a reformy. Rozdíly mezi vedoucími a méně vyspělými zeměmi, pokud jde o výkonnost v oblasti výzkumu a inovací, se řeší prostřednictvím činností, které vytvářejí solidní vědeckou základnu a propojují aktéry a ekosystémy a které podporují strukturální politické reformy na vnitrostátní a regionální úrovni zaměřené například na zvýšení atraktivity profesní dráhy výzkumného pracovníka, internacionalizaci, účinnost řízení a správy institucí v oblasti výzkumu a inovací nebo sladění činností s iniciativami Unie. |
Zvláštní program podporuje skutečně integrovaný a soudržný ekosystém výzkumu a inovací v Unii, přičemž se zaměřuje zejména na třetí a čtvrtou prioritní oblast Paktu pro výzkum a inovace, posiluje přístup k excelenci v oblasti výzkumu a inovací v celé Unii a upřednostňuje investice a reformy. Rozdíly mezi vedoucími a méně vyspělými zeměmi a regiony , pokud jde o výkonnost v oblasti výzkumu a inovací, se řeší prostřednictvím činností, které vytvářejí solidní vědeckou základnu a propojují aktéry a ekosystémy a které podporují strukturální politické reformy na vnitrostátní a regionální úrovni zaměřené například na zvýšení atraktivity profesní dráhy výzkumného pracovníka, internacionalizaci, účinnost řízení a správy institucí v oblasti výzkumu a inovací nebo sladění činností s iniciativami Unie. Tyto činnosti rovněž přispívají k prevenci odlivu mozků a k podpoře udržení a cirkulace talentů, a to zvláště v méně rozvinutých, venkovských, odlehlých a nejvzdálenějších regionech. |
|
|
V této souvislosti zastávají města a regiony ústřední roli jako centra propojující inovační ekosystémy, neboť soustřeďují talenty, výzkumnou infrastrukturu, startupy, korporace, investiční sítě a služby na podporu inovativního podnikání. |
Odůvodnění
I když program umožňuje rozvoj výzkumu ve všech evropských zemích na úrovni států, nelze zapomínat, že v těchto zemích panují rozdíly mezi regiony. Úspěšnost tohoto programu by účinně zvýšilo, kdyby mohl být prováděn na této úrovni (např. s použitím srovnávacího přehledu regionálních inovací).
Pozměňovací návrh 32
Článek 16 Výzkumné infrastruktury
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
2. Činnosti týkající se výzkumných infrastruktur se zaměří na: a) rozvoj, konsolidaci a zefektivnění výzkumných infrastruktur Unie, včetně koordinace mezi kapacitami Unie a vnitrostátními kapacitami, a přispívání až do výše 20 % nákladů na vybudování nových kritických kapacit světové úrovně; b) posílení nadnárodního přístupu k výzkumným infrastrukturám napříč oblastmi a odvětvími a přizpůsobení se nově vznikajícím komunitám uživatelů; c) zvýšení odolnosti a udržitelnosti výzkumných infrastruktur a zároveň udržení kroku s rychlým technologickým pokrokem; d) rozvoj sítě dohledatelných, přístupných, interoperabilních, opakovaně použitelných (FAIR) a strojově zpracovatelných výzkumných dat, včetně rozšíření a konsolidace evropského cloudu pro otevřenou vědu jako evropského výzkumného datového prostoru; e) posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce. |
2. Činnosti týkající se výzkumných infrastruktur se zaměří na: a) rozvoj, konsolidaci a zefektivnění výzkumných infrastruktur Unie, včetně koordinace mezi kapacitami Unie , vnitrostátními a regionálními kapacitami, a přispívání až do výše 20 % nákladů na vybudování nových kritických kapacit světové úrovně , přičemž bude rovněž uznána úloha některých území, včetně nejvzdálenějších regionů, jako obzvláště vhodného prostředí pro testování, demonstraci, potvrzení a vývoj prototypů inovativních řešení v reálných podmínkách ; b) posílení nadnárodního přístupu k výzkumným infrastrukturám napříč oblastmi a odvětvími a přizpůsobení se nově vznikajícím komunitám uživatelů; c) zvýšení odolnosti a udržitelnosti výzkumných infrastruktur a zároveň udržení kroku s rychlým technologickým pokrokem; d) rozvoj sítě dohledatelných, přístupných, interoperabilních, opakovaně použitelných (FAIR) a strojově zpracovatelných výzkumných dat, včetně rozšíření a konsolidace evropského cloudu pro otevřenou vědu jako evropského výzkumného datového prostoru , a to s cílem využívat a zhodnocovat veřejné údaje pocházející též od místních a regionálních orgánů a měst, a zajištění územně spravedlivého přístupu k přínosům této infrastruktury v celé Unii ; e) posílení politiky v oblasti evropské výzkumné infrastruktury a mezinárodní spolupráce. |
Odůvodnění
Společnost nemá být jen zásobníkem vědeckých objevů, má být zúčastněným subjektem výzkumů, jež mají dopad na obyvatele Evropy. Výzkumné infrastruktury by neměly být chápány pouze jako fyzická zařízení, ale také jako územní ekosystémy schopné urychlit potvrzení a demonstraci inovativních řešení. V této souvislosti nabízejí nejvzdálenější regiony jedinečné podmínky, díky nimž jsou obzvláště vhodné jako zkušební prostředí ve strategických oblastech, jako je energetika, vodohospodářství, přizpůsobení se změně klimatu, biologická rozmanitost nebo modrá ekonomika.
Pozměňovací návrh 33
Článek 18 Postup projednávání ve výboru
|
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
2. Výbor se může s ohledem na projednávanou problematiku sejít v následujícím složení: |
2. Výbor , v němž zasedá též Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, se může s ohledem na projednávanou problematiku sejít v následujícím složení: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
VR, který je podrobně informován o výzkumech probíhajících na místní a regionální úrovni, musí být zapojen do tohoto výboru, aby zde mohl přispívat svými znalostmi z praxe.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)
Potřeba stabilního a ambiciózního rozpočtu v zájmu excelentního a konkurenceschopného výzkumu a inovací
|
1. |
žádá, aby navržený rozpočet rámcového programu představoval minimální objem prostředků, aby Unie mohla dostát svým ambicím, pokud jde o její novou agendu pro inovace, zejména Evropskou strategii pro výzkumné a technologické infrastruktury, a připomíná, že rámcový program musí zůstat nezávislým nástrojem ve službách Evropy, která má být konkurenceschopná, udržitelná, spravedlivá a sociálně inkluzivní, a v zájmu posílení jejího vedoucího postavení v oblasti technologií a její strategické autonomie; |
|
2. |
vyzývá k nastavení takové výše rozpočtu, která umožní stabilitu v dobách krize, a bude tedy chráněna před úpravami ve prospěch jiných evropských strategických programů a iniciativ. Dále pak žádá, aby byly prostředky rámcového programu využívány k dosažení vyšší vědecké úrovně a k podpoře přelomových inovací, čímž rovněž pomohou posílit globální konkurenceschopnost výzkumného a inovačního ekosystému. V této souvislosti upozorňuje na význam základního výzkumu, který hraje zásadní roli při vývoji klíčových technologií; |
|
3. |
připomíná, že výzkum a inovace nejsou cílem samy o sobě; mají přispívat ke konkrétnímu zlepšování kvality života občanů, k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti, k podpoře kvalitních veřejných služeb a ke spravedlivé reakci na rozsáhlou ekologickou, digitální a demografickou transformaci. Současně je žádoucí posilovat vazbu mezi výzkumem, inovacemi, uváděním na trh a společenským dopadem, což urychlí rozšiřování příslušných řešení a zvýší mobilizaci soukromých i veřejných investic; |
Inkluzivnější struktura rámcového programu
|
4. |
vítá navrženou strukturu rámcového programu, konstatuje však, že si lze představit lepší zaměření na společenské vědy a humanitní obory a lepší zohlednění účasti občanů na vědě skrze různé pilíře a programy. Jedná se ostatně též o faktory, jejichž pákový efekt svědčí zavádění inovací, zvyšuje jejich potenciál transformovat společnost a posiluje demokracii, kritického ducha, boj proti dezinformacím a odolnost evropské společnosti; |
|
5. |
žádá průřezové začlenění genderové rovnosti do celého rámcového programu, jeho správy a řízení, definice priorit a obsahu výzkumu i do podmínek účasti a vědeckých kariér. Podporuje posílení opatření zaměřených na boj proti přetrvávajícím nerovnostem v odvětvích výzkumu a inovací; |
|
6. |
s politováním konstatuje, že rámcový program upřednostňuje celostátní provádění programu „rozšiřování účasti a šíření excelence“, přičemž zaostávání Unie v inovacích je nutno dohánět pomocí inovačních ekosystémů, a ty nejčastěji vyrůstají z ekosystémů regionálních a místních; |
|
7. |
vítá skutečnost, že jednou z tematických priorit rámcového programu má být výzkum v oblasti zdraví. Požaduje však, aby byl tento výzkum – zejména co se týče veřejného zdraví – prováděn nejen se zřetelem na posílení konkurenceschopnosti, ale i na přínos pro společnost; |
|
8. |
vzhledem k výše uvedenému navrhuje využít srovnávací přehled regionálních inovací a realizovat opatření k rozšiřování účasti na regionální a místní úrovni a lépe při tom zohledňovat specifické potřeby a inovační kapacity jednotlivých regionů; |
Provádění rámcového programu v úzké návaznosti na místní a regionální inovační ekosystémy
|
9. |
připomíná, že regionální a místní inovační ekosystémy, které jsou hnací silou inovací v Evropské unii, jsou zdrojem budoucích účastníků rámcového programu. Žádá proto, aby posilování jejich excelence bylo plně provázáno s plněním strategických cílů. Dále poukazuje na zásadní úlohu podniků včetně MSP a scaleupů v inovačních ekosystémech a žádá silnější rámce k přilákání soukromých investic a podpoře zakládání a rozšiřování podniků; |
|
10. |
opětovně tak upozorňuje, že města a regiony hrají určující roli při utváření vědecké a technologické excelence Unie – jak v rámci politiky soudržnosti, tak prostřednictvím své účasti na projektech různých rámcových programů –, neboť skýtají živnou půdu pro získávání, zkoumání, rozvoj, vytváření a šíření a také využívání budoucích znalostí a inovací ve prospěch celé společnosti i životního prostředí; |
|
11. |
žádá proto aktivní zapojení a účast měst, regionů a jejich ekosystémů do řízení a správy a struktur určených k provádění rámcového programu, a dále též do všech nástrojů podpory inovačních ekosystémů, jež budou v této souvislosti zaváděny, jako jsou evropská centra pro startupy a scaleupy; |
|
12. |
žádá, aby zjednodušení rámcového programu bylo reálným přínosem pro vysoké školy, územní orgány, veřejné výzkumné organizace, systémy zdravotní péče, MSP, startupy, subjekty sociální ekonomiky a neziskové organizace, a to především na územích s omezenějšími administrativními kapacitami, aby byl zajištěn rovnější přístup k evropskému financování; |
|
13. |
upozorňuje na větší obtíže, s nimiž se potýkají drobní příjemci, zejména malé a střední podniky nebo menší orgány veřejné správy, při plnění požadavků a formalit výzev k podávání žádostí. V tomto smyslu požaduje, aby došlo k většímu zjednodušení a aby byla věnována větší pozornost výzvám, před nimiž stojí, a také aby byly vypsány specifické termíny zaměřené na tyto orgány; |
|
14. |
vyzývá k plnohodnotnému zapracování účasti měst, regionů a jejich ekosystémů do programu „inovační ekosystémy“, a platí to též pro úzce související iniciativy, jako jsou regionální inovační údolí, aby mohl probíhat společný vývoj projektů na nejvyšším stupni excelence ve prospěch inovačních ekosystémů v celé Evropě; |
|
15. |
žádá výslovnější uznání společenských inovací coby strategické složky rámcového programu na roveň inovací technologických, zejména pokud přicházejí s novými odpověďmi na výzvy spojené s chudobou, stárnutím, přístupem k péči, bydlením, začleňováním, vzděláváním a občanskou angažovaností, stejně jako přizpůsobováním se změně klimatu, environmentální odolností a udržitelným využíváním zdrojů; |
|
16. |
zdůrazňuje, že úspěch evropských misí závisí na jejich územním ukotvení, na aktivní účasti měst a regionů na jejich správě a na jejich schopnosti mobilizovat občany, veřejné služby, vysoké školy, podniky a občanskou společnost kolem konkrétních a měřitelných cílů; |
|
17. |
žádá posílení misí EU na „revoluční“ úroveň ambicí, a to mobilizací průlomových technologií, koordinovanými investicemi a systémovými inovacemi k řešení hlavních společenských výzev Evropy a překonání propastí v konkurenceschopnosti; |
Provádění rámcového programu v návaznosti na strategie pro inteligentní specializaci
|
18. |
žádá uznání skutečnosti, že strategie pro inteligentní specializaci (S3/S4) jsou katalyzátorem a zesilovačem, jež mohou stavět mosty k rámcovému programu díky podpoře partnerství subjektů v rámci určitého inovačního ekosystému, ale také koncentrovat investice do těchto místních a regionálních ekosystémů a podpořit vznik inovací nejvyšší excelence; |
|
19. |
pokládá za nutné, aby regiony k dosažení maximální efektivity co nejdříve vzaly za svůj tento přístup a zvýšily míru specializace ve svých strategiích; |
|
20. |
vzhledem k výše uvedenému navrhuje nabídnout v této věci regionům technickou pomoc; |
|
21. |
ke vzájemnému posílení dopadu strategií S3 a rámcového programu navrhuje výraznější provázání jeho plánování a provádění s plánováním a prováděním těchto strategií, jež budu realizovány v rámci budoucích plánů národního a regionálního partnerství. Konkrétně by se například mohlo jednat o těsnější propojení plánování výzev k překládání projektů a plánů NRP vytvořením společných partnerských platforem nebo nástrojů pro přidružení (hop-on); |
Praktická realizace konkrétních trvalých synergií pilířů rámcového programu s jinými fondy
Lepší propojení jednotlivých pilířů díky „teritorializovanému“ přístupu
|
22. |
oceňuje úsilí vynaložené na propojení jednotlivých pilířů programu, jako je nástroj ERI Transition nebo „podpora výsledků programu Horizont“, a vyzývá k vytvoření strukturnějšího mechanismu (jako např. „postup pro využití výsledků“), do kterého by se města a regiony coby řídicí orgány plánů NRP mohly zapojit, aby usnadnily dotažení financovaných projektů jejich přesunem z pilíře 1 do pilíře 3; |
|
23. |
navrhuje, aby „investiční vývoj“, jenž má být zajištěn pomocí různých programů Unie, plně zohledňoval přínos měst a regionů k různým činnostem zaměřeným na plnění plánů NRP, a bylo tak možné podporovat projekty financované z těchto plánů nebo rámcového programu společně a dosáhnout toho, že jejich výsledky budou ze společenského či technologického hlediska přínosnější a přispějí k plnění společných cílů těchto programů; |
Města, regiony a jejich inovační ekosystémy, nezbytné pojítko pro úspěšnou součinnost s rámcovým programem
|
24. |
žádá, aby byl rámcový program aktivně kombinován s evropskými fondy na podporu výzkumu a inovací v zájmu vyšší vědecké excelence, evropské konkurenceschopnosti a plnění strategických cílů rámcového programu. Poukazuje též na strategický význam výzkumné a technologické infrastruktury, interoperabilních datových prostorů a řešení využívajících AI coby klíčových faktorů k urychlení inovací a rozšiřování příslušných řešení; |
|
25. |
schvaluje zřízení Evropského fondu pro konkurenceschopnost, jehož provádění však podle jeho názoru závisí na úzkém a pevném propojení s rámcovým programem, především co se týče definice mechanismů umožňujících tyto návaznosti. V zájmu zaručení samostatnosti rámcového programu pro výzkum a inovace je v této souvislosti třeba zajistit náležité zapojení výzkumného sektoru do celkové struktury řízení, na němž se vedle příslušných představitelů celostátní a regionální úrovně podílejí i odborníci provádějící výzkum; |
|
26. |
domnívá se, že cíl evropské konkurenceschopnosti musí jít ruku v ruce s cíli územní a sociální soudržnosti a nesmí docházet k nadměrné koncentraci finanční podpory, infrastruktury a inovačních kapacit na omezeném počtu již vysoce výkonných území; |
|
27. |
v této souvislosti je přesvědčen, že rámcový program musí fungovat ve výraznější provozní součinnosti s Evropským fondem pro konkurenceschopnost, a to za účasti měst a regionů coby subjektů v první linii obnovy konkurenceschopnosti Unie. Žádá proto, aby byly úzce zapojeny do společné správy a řízení rámcového programu a fondu pro konkurenceschopnost do těchto synergií ve všech podobách; |
|
28. |
zdůrazňuje, že investice Unie do výzkumu a inovací musí přispívat ke spravedlivé transformaci a podporovat tvorbu kvalitních pracovních míst, rozvoj kompetencí, předvídání změn na trhu práce a rovný přístup k příležitostem vyplývajícím z ekologické a digitální transformace, a to na všech územích; |
|
29. |
hodnotí příznivě jednodušší návaznost na plnění plánů NRP, která má městům a regionům umožnit společné investování do projektů spolufinancovaných z rámcového programu, a žádá o jejich úzké zapojení do koordinačních struktur k jednání se zúčastněnými subjekty, tj. především Radou pro konkurenceschopnost průmyslu a technologií či Radou pro společenské výzvy; |
Rámcový program ve službách evropského výzkumného prostoru a podpora statusu evropského vědce
|
30. |
potvrzuje, že Evropa musí být schopna nabídnout svým špičkovým vědcům jisté a atraktivní pracovní prostředí a tomuto cíli musí sloužit také rámcový program. Zdůrazňuje, že pro Evropský výzkumný prostor má velký význam nadnárodní kooperativní výzkum. V této souvislosti upozorňuje na důležitou roli evropských vysokých škol a univerzit při vytváření a využívání znalostí a žádá, aby to bylo zohledněno ve struktuře programu Horizont Evropa a v jeho rozpočtu; |
|
31. |
žádá zřízení statusu evropského vědce, jehož vzájemné uznávání by usnadnilo spolupráci s jinými výzkumnými pracovníky a poskytlo jistotu a sociální podporu bez ohledu na stát, v němž pracují; |
|
32. |
vybízí k posílení dynamičnosti Evropského výzkumného prostoru, a to tím, že budou podporovány menší projekty, budou zveřejňovány otevřené výzvy k předkládání návrhů a při podpoře výzkumu bude obecně vzato výrazněji uplatňován přístup vycházející zdola. Vyslovuje se rovněž pro to, aby byly v jednotlivých částech programu sloučeny projekty do portfolií v souladu s přístupem „ARPA“, aby tak mohli programoví manažeři poskytovat lepší odbornou podporu, přičemž cílem je mj. zajistit efektivnější využívání výsledků výzkumu; |
|
33. |
domnívá se, že uznání spojené s tímto statusem by pomohlo utlumit odliv mozků a zvýšilo atraktivitu pro zahraniční vědce jako doplnění programu „Zvolte si Evropu pro vědu“; |
|
34. |
pokládá za nutné bojovat proti odlivu mozků a vytvářet příznivé podmínky pro cirkulaci talentů v Unii, a to zejména větší podporou regionů trpících trvalým úbytkem výzkumných a inovačních kapacit a kompetencí, aby se excelence nekoncentrovala pouze v omezeném počtu lokalit; |
|
35. |
zdůrazňuje, že evropský sektor výzkumu a inovací zaujímá ve světě přední místo v oblasti udržitelnosti, oběhového hospodářství a přizpůsobování se změně klimatu. Z tohoto důvodu žádá, aby byla těmto oblastem věnována stěžejní pozornost i v příštím programovém období, mj. s cílem zvýšit atraktivitu EU jakožto destinace pro špičkové výzkumné pracovníky z celého světa. |
V Bruselu dne 7. května 2026.
předsedkyně
Evropského výboru regionů
Kata TÜTTŐ
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/3467/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)