<!DOCTYPE html PUBLIC "yes" "xhtml1-strict.dtd">
<html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml">
<!--GENDOC2XHTML # converter_version: 1.2.15-->
  <head>
    <title>2025-05-202505C122202306210-00-TRA-DOC-CS-ARRET-C-0621-23-202504202-07_00</title>
    <meta content="text/html; charset=utf-8" http-equiv="Content-Type"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedDate"/>
    <meta content="cs-CZ" name="Gendoc_Lang"/>
    <meta content="" name="Gendoc_GenerationDate"/>
    <meta content="" name="IsFlattened"/>
    <meta content="1" name="NumProc"/>
    <meta content="Final" name="Gendoc_EditionType"/>
    <meta content="0001" name="Gendoc_CaseNumberSuite"/>
    <meta content="4/06/2025 10:15:30" name="Gendoc_LastVerificationDate"/>
    <meta content="" name="Gendoc_ProcedureNumber"/>
    <meta content="cs" name="Gendoc_LangCode"/>
    <meta content="ARR" name="TypeDoc"/>
    <meta content="zt5a9zY0uuStviWpq/iB5AWbBkDh4SuQ0z0OJyDyB6ZsfwLqBRHmAIbrWPq/ZnRmtm8mwUwLAWp9QuYCbj3YdFeM9psnWsEqxsjXa0afc5lrzlOA7EIx+EWAgh4rwXh5MLbIhNWsRhWjIRbGHYoXQwnfagT9AxhV6uOR+wSa204=" name="GenDocUID"/>
    <meta content="P" name="TypeProc"/>
    <meta content="" name="CreateCustomParts"/>
    <meta content="OK" name="ReadyToPublish"/>
    <meta content="svc_wsgendoc" name="Gendoc_User"/>
    <meta content="" name="EP_Mode"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGenerated"/>
    <meta content="" name="Gendoc_Vademecum"/>
    <meta content="0621" name="NumeroOrdre"/>
    <meta content="2023" name="Annee"/>
    <meta content="P" name="Gendoc_ProcedureType"/>
    <meta content="" name="EP_Version"/>
    <meta content="CS" name="Langue"/>
    <meta content="" name="Gendoc_DGTGeneratedUser"/>
    <meta content="FAST_document_go_green" name="Gendoc_LastVerificationStatus"/>
    <meta content="ARR_C" name="Gendoc_GendocTemplateType"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlockFlatP"/>
    <meta content="GenDoc 15-05-25 14:19:07" name="Created"/>
    <meta content="" name="Canevas3_Vademecum"/>
    <meta content="TRUE" name="WithoutAuthorBlock"/>
    <meta content="" name="Gendoc_CaseYear"/>
    <meta content="false" name="Generation_In_Progress"/>
    <meta content="C" name="Juridiction"/>
    <meta content="7ca80193d79745518e3d8cb6d34b1bd2" name="DocumentIdentifier"/>
    <meta content="0621" name="Gendoc_CaseNumber"/>
    <meta content="ImportedWithoutSource" name="SdlIdentifier"/>
    <meta content="PV" name="NatureAff"/>
    <meta content="PV" name="Gendoc_CaseNature"/>
    <meta content="0001" name="NumSuite"/>
    <meta content="C" name="Gendoc_Juridiction"/>
  </head>
  <body>
    <div style="header">
      <div id="rId24" style="first"/>
      <div id="rId20" style="even">Rozsudek ze dne 22. 5. 2025 – věc C‑621/23 P</div>
      <div id="rId21" style="default">Luossavaara-Kiirunavaara v. Komise</div>
    </div>
    <p class="C19Centre" id="para-1" title="page-1">
      ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-2" title="page-1">
      22. května 2025 (<span class="note footnote notemarker">
<a id="c-1" href="#t-1">*</a>
</span>)
    </p>
    <p class="C71Indicateur" id="para-3" title="page-1">
      „Kasační opravný prostředek – Životní prostředí – Směrnice 2003/87/ES – Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Evropské unii – Přidělování bezplatných povolenek – Článek 10a odst. 1 – Pojem ‚náhražky‘ – Vnitrostátní prováděcí opatření – Článek 11 odst. 1 – Seznamy zařízení, na která se vztahuje směrnice 2003/87, předložené Evropské komisi členskými státy – Rozhodnutí (EU) 2021/355 – Návrh dotyčného členského státu, aby se na dílčí zařízení na výrobu pelet z železné rudy vztahovala referenční úroveň aglomerované rudy – Zamítavé rozhodnutí – Stanovení referenčních hodnot Komisí – Obecný cíl spočívající v motivaci ke snižování emisí skleníkových plynů – Neexistence povinnosti dosáhnout výsledku – Článek 296 SFEU – Povinnost odůvodnit rozhodnutí orgánů Evropské unie“
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-4" title="page-1">
      Ve věci C‑621/23 P,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-5" title="page-1">
      jejímž předmětem je kasační opravný prostředek podaný na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie dne 6. října 2023,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-6" title="page-1">
      Luossavaara-Kiirunavaara AB, se sídlem v Luleå (Švédsko), zástupci: A. Bryngelsson, A. Johansson a F. Sjövall, advokater,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-7" title="page-1">
      účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-8" title="page-1">
      přičemž dalšími účastníky řízení jsou:
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-9" title="page-1">
      Evropská komise, zástupci: B. De Meester a G. Wils, jako zmocněnci,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-10" title="page-1">
      žalovaná v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-11" title="page-1">
      Švédské království, zástupci: C. Meyer-Seitz a R. Shahsavan Eriksson, jako zmocněnkyně,
    </p>
    <p class="C72Alineadroite" id="para-12" title="page-1">
      vedlejší účastník v prvním stupni,
    </p>
    <p class="C19Centre" id="para-13" title="page-1">
      SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-14" title="page-1">
      ve složení: M. L. Arastey Sahún (zpravodajka), předsedkyně senátu, D. Gratsias, E. Regan, J. Passer a B. Smulders, soudci,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-15" title="page-1">
      generální advokátka: J. Kokott,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-16" title="page-1">
      za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-17" title="page-1">
      s přihlédnutím k písemné části řízení,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-18" title="page-1">
      po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 14. listopadu 2024,
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-19" title="page-1">
      vydává tento
    </p>
    <p class="C75Debutdesmotifs" id="para-20" title="page-1">
      Rozsudek
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasačním opravným prostředkem se společnost Luossavaara-Kiirunavaara AB domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 26. července 2023, Luossavaara-Kiirunavaara v. Komise (T‑244/21, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2023:428), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení čl. 1 odst. 3 rozhodnutí Komise (EU) 2021/355 ze dne 25. února 2021 o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. 2021, L 68, s. 221, dále jen „sporné rozhodnutí“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Právní rámec</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2003/87/ES</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. 2003, L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018 (Úř. věst. L 76, s. 3) (dále jen „směrnice 2003/87“), stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-25" title="page-1">
      „Tato směrnice vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen ‚[…] ETS‘), aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-26" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 2 směrnice 2003/87, nadepsaný „Oblast působnosti“, zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-28" title="page-1">
      „1. Tato směrnice se použije na emise z činností uvedených v příloze I a na skleníkové plyny uvedené v příloze II.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-29" title="page-1">
      2. Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny požadavky podle směrnice [Rady] 96/61/ES [ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. 1996, L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80)].
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-30" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">4</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 10a této směrnice, nadepsaný „Přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek platná v celé Unii“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-32" title="page-1">
      „[Evropské] [k]omisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o celounijní a plně harmonizovaná pravidla pro přidělování povolenek, jak jsou uvedena v odstavcích 4, 5, 7 a 19 tohoto článku.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-33" title="page-1">
      Opatření uvedená v prvním pododstavci v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Žádné bezplatné povolenky se nepřidělují na výrobu elektřiny, s výjimkou případů, na které se vztahuje článek 10c, a elektřiny vyráběné z odpadních plynů.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-34" title="page-1">
      Aby se při výrobním procesu v daném odvětví nebo pododvětví dosáhlo maximálního snížení emisí skleníkových plynů a maximální energetické účinnosti, vychází se při výpočtu referenční hodnoty v každém odvětví a pododvětví v zásadě z produktů, a nikoli ze vstupů.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-35" title="page-1">
      Komise při stanovení zásad pro určování předem stanovených referenčních hodnot v jednotlivých odvětvích a pododvětvích konzultuje příslušné zúčastněné subjekty, včetně dotčených odvětví a pododvětví.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-36" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">5</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 10b uvedené směrnice, nadepsaný „Přechodná opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku“, v odstavci 1 stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-38" title="page-1">
      „Za ohrožené únikem uhlíku se považují odvětví a pododvětví, u nichž součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi, definované jako součet celkové hodnoty vývozu do třetích zemí a hodnoty dovozu ze třetích zemí vydělený celkovým objemem trhu za Evropský hospodářský prostor (roční obrat spolu s celkovým dovozem ze třetích zemí), a intenzity jejich emisí měřené v kg CO2 vydělené jejich hrubou přidanou hodnotou (v EUR) přesahuje 0,2. Takovým odvětvím a pododvětvím se přidělují bezplatně povolenky na období do roku 2030 ve výši 100 % množství určeného podle článku 10a.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">6</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 11 téže směrnice, nadepsaný „Vnitrostátní prováděcí opatření“, zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-40" title="page-1">
      „1. Každý členský stát do 30. září 2011 zveřejní a předloží Komisi seznam zařízení na svém území, na která se vztahuje tato směrnice, a každé přidělení bezplatných povolenek každému zařízení na svém území vypočítané podle pravidel uvedených v čl. 10a odst. 1 a v článku 10c.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-41" title="page-1">
      Seznam zařízení, na která se tato směrnice bude vztahovat po dobu pěti let počínaje dnem 1. ledna 2021, se předloží do 30. září 2019 a seznamy pro následující pětiletá období se poté předkládají každých pět let. Každý seznam obsahuje informace o výrobní činnosti, tocích tepla a plynů, výrobě elektřiny a produkci emisí na úrovni dílčích zařízení za pět kalendářních let předcházejících jeho předložení. Bezplatné povolenky se vydávají pouze zařízením, v souvislosti s nimiž jsou tyto informace poskytnuty.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-42" title="page-1">
      2. Příslušné orgány každoročně do 28. února určí množství povolenek, které se mají v daném roce přidělit, vypočítané podle článků 10, 10a a 10c.
    </p>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-43" title="page-1">
      3. Členské státy nesmějí vydávat bezplatné povolenky podle odstavce 2 zařízením, jejichž zápis na seznam uvedený v odstavci 1 Komise zamítla.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">7</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Příloha I směrnice 2003/87 vyjmenovává kategorie činností, na které se tato směrnice vztahuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Směrnice 2009/29/ES</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">8</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Body 24 a 25 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. 2009, L 140, s. 63), uvádějí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-47" title="page-1">
      „(24) […] Pokud by ostatní rozvinuté země a další významní producenti emisí skleníkových plynů nepřistoupili k této mezinárodní dohodě [o změně klimatu, jež povede k dosažení cíle omezení nárůstu zemské teploty na 2 °C], mohlo by to vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů v třetích zemích, jejichž průmyslová odvětví nejsou vázána srovnatelnými uhlíkovými omezeními (,únik uhlíku‘), a zároveň hospodářsky znevýhodnit určitá energeticky náročná odvětví a pododvětví ve Společenství, jež jsou vystavena mezinárodní hospodářské soutěži. To by mohlo narušit ekologickou vyváženost a přínos opatření Společenství. Aby se vyřešil problém úniku uhlíku, mělo by [Evropské] [s]polečenství přidělovat bezplatně 100 % povolenek odvětvím nebo pododvětvím, jež splňují příslušná kritéria. […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-48" title="page-1">
      (25) Komise by proto do 30. června 2010 měla přezkoumat situaci, konzultovat všechny příslušné sociální partnery a s ohledem na výsledky mezinárodních jednání spolu s vhodnými návrhy předložit zprávu. V této souvislosti by měla Komise do 31. prosince 2009 zjistit, u kterých energeticky náročných průmyslových odvětví nebo pododvětví je pravděpodobné, že dojde k úniku uhlíku. Komise by svou analýzu měla založit na vyhodnocení, nakolik může průmysl náklady na potřebné povolenky přenést na ceny příslušných produktů bez výrazných ztrát tržních podílů zařízení mimo Společenství, jež nepřijímají srovnatelná opatření ke snižování svých emisí. Energeticky náročná průmyslová odvětví, u nichž bylo zjištěno výrazné riziko úniku uhlíku, by mohla obdržet větší množství bezplatných povolenek, […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">9</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. 2019, L 59, s. 8), stanoví referenční úrovně, zejména referenční úrovně produktů, které slouží jako základ pro přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů zařízením a dílčím zařízením v Unii využívajícím dotyčné produkty. Nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 rovněž definuje hodnoty těchto referenčních úrovní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">10</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Bod 3 odůvodnění tohoto nařízení v přenesené pravomoci zní takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-52" title="page-1">
      „Podle čl. 10a odst. 1 [směrnice 2003/87] přechodná opatření k plně harmonizovanému přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii mají v možném rozsahu určit předem stanovené referenční hodnoty, aby se přidělování bezplatných povolenek na emise uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachycování a ukládání oxidu uhličitého. Zároveň tato opatření nesmí motivovat ke zvyšování emisí. Aby se snížila motivace ke spalování odpadních plynů z jiných důvodů než za účelem bezpečnostního spalování, počet bezplatně přidělovaných povolenek pro příslušná dílčí zařízení by se měl snížit o historické emise ze spalování odpadních plynů s výjimkou bezpečnostního spalování, které nebyly využity za účelem výroby měřitelného tepla, neměřitelného tepla nebo elektřiny. S ohledem na zvláštní zacházení stanovené v čl. 10a odst. 2 [směrnice 2003/87] a k zajištění přechodu by se však toto snížení mělo použít až od roku 2026.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">11</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Příloha I uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, nadepsaná „Referenční hodnoty“, definuje v bodě 1 referenční úrovně produktu a systémových hranic bez zřetele ke vzájemné zaměnitelnosti paliva a elektřiny takto:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table>
      <tbody>
        <tr class="table">
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-54" title="page-1">
              „Referenční úroveň produktu
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-55" title="page-1">
              Definice zahrnutých produktů 
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-56" title="page-1">
              Definice zahrnutých procesů a emisí (systémové hranice)
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-57" title="page-1">
              Výchozí bod pro stanovení roční míry snížení za účelem aktualizace referenčních hodnot (povolenek/t)
            </p>
          </td>
        </tr>
        <tr class="table">
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-58" title="page-1">
              […]
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-59" title="page-1">
              
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-60" title="page-1">
              
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-61" title="page-1">
              
            </p>
          </td>
        </tr>
        <tr class="table">
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-62" title="page-1">
              Aglomerovaná ruda
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-63" title="page-1">
              Aglomerovaný železnorudný produkt obsahující drcenou železnou rudu, tavidla a recyklační materiály obsahující železo, s chemickými a fyzikálními vlastnostmi, jako je úroveň zásaditosti, mechanické pevnosti a pórovitosti, které jsou nutné k tomu, aby bylo možné železo a nezbytná tavidla podrobit procesům redukce železné rudy. Vyjádřená v tunách aglomerované rudy na výstupu z aglomeračního zařízení.
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-64" title="page-1">
              Zahrnuje všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními jednotkami spékací pás, zážeh, jednotka přípravy vsázky, třídění horkého aglomerátu, chlazení aglomerátu, prosévání za studena a výroba páry.
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-65" title="page-1">
              0,171
            </p>
          </td>
        </tr>
      </tbody>
    </table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-66" title="page-1">
      […]“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí 2011/278/EU</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">12</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. 2011, L 130, s. 1), bylo s účinností od 1. ledna 2021 zrušeno nařízením v přenesené pravomoci 2019/331.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">13</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Bod 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí uváděl:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-70" title="page-1">
      „Komise v možném rozsahu stanovila referenční úrovně pro produkty, jakož i meziprodukty obchodované mezi zařízeními, které jsou výsledkem činností uvedených v příloze I [směrnice 2003/87]. V zásadě by měla být stanovena referenční úroveň pro každý jednotlivý produkt. V případě, že produkt představuje přímou náhradu jiného produktu, měla by se na oba tyto produkty vztahovat stejná referenční úroveň produktu (product benchmark) a odpovídající definice produktu.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sporné rozhodnutí</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">14</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Body 1 až 5, 12 a 13 odůvodnění sporného rozhodnutí uvádějí:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-73" title="page-1">
      „(1) Pro provozovatele zařízení v rámci [ETS] platí počínaje rokem 2013 pravidlo přidělovat povolenky na emise dražením. Způsobilí provozovatelé budou v obchodovacím období 2021–2030 nadále dostávat bezplatné povolenky. Množství povolenek, které jednotliví provozovatelé obdrží, je určeno na základě harmonizovaných pravidel platných v celé Unii, která jsou dána [směrnicí 2003/87] a nařízením […] v přenesené pravomoci [2019/331].
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-74" title="page-1">
      (2) Členské státy byly povinny předložit Komisi do 30. září 2019 svá vnitrostátní prováděcí opatření, která obsahují seznam zařízení na jejich území, na něž se vztahuje [směrnice 2003/87], včetně informací o výrobní činnosti, tocích tepla a plynů, výrobě elektřiny a emisích na úrovni dílčích zařízení v průběhu pěti let základního období (2014–2018) v souladu s přílohou IV nařízení v přenesené pravomoci [2019/331].
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-75" title="page-1">
      (3) Aby byla zajištěna kvalita a porovnatelnost údajů, předložily členské státy svá vnitrostátní prováděcí opatření za použití elektronické šablony poskytnuté Komisí v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci [2019/331], která obsahovala příslušné údaje pro každé zařízení. Členské státy rovněž předložily zprávu o metodice, v níž jsou uvedeny postupy shromažďování údajů prováděné jejich orgány.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-76" title="page-1">
      (4) Vzhledem ke značné šíři předložených informací a údajů Komise nejprve prověřila úplnost všech vnitrostátních prováděcích opatření. V případech, kdy Komise neshledala předložené informace úplnými, požádala dotčený členský stát o dodatečné informace. Příslušné orgány v odpovědi podaly relevantní dodatečné informace, aby předložená vnitrostátní prováděcí opatření doplnily.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-77" title="page-1">
      (5) Komise poté vnitrostátní prováděcí opatření posoudila podle kritérií obsažených ve směrnici [2003/87] a v nařízení v přenesené pravomoci [2019/331], přičemž zohlednila pokyny Komise pro členské státy zveřejněné v období od ledna do dubna 2020. Tyto kontroly souladu představovaly druhou fázi posouzení vnitrostátních prováděcích opatření.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-78" title="page-1">
      […]
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-79" title="page-1">
      (12) Švédsko navrhlo zahrnout jedno zařízení, jehož emise pocházejí z vápenné pece, v níž se kalcinuje kaustifikační kal, což je zbytek z regenerace varných chemikálií v závodech na výrobu sulfátové buničiny. Proces regenerace vápna z kaustifikačního kalu spadá do vymezení systémových hranic sulfátové buničiny s krátkými/dlouhými vlákny. Dotčené zařízení tedy dováží meziprodukt, na který se vztahuje referenční úroveň produktu. Vzhledem k tomu, že emise by neměly být započítávány dvakrát, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 7 nařízení v přenesené pravomoci [2019/331], údaje o přidělování bezplatných povolenek tohoto zařízení mají být zamítnuty.
    </p>
    <p class="C09Marge0avecretrait" id="para-80" title="page-1">
      (13) Švédsko navrhlo, aby se pro výrobu pelet z železné rudy ve třech zařízeních použila dílčí zařízení spojená s odlišnou referenční úrovní produktu, než jaká byla použita ve vnitrostátních prováděcích opatřeních ve třetí fázi. Navrhlo, aby se v případě výroby pelet z železné rudy použilo dílčí zařízení pro referenční úroveň aglomerované rudy, zatímco ve třetí fázi byly použity referenční hodnoty tepla a paliva. Referenční hodnota aglomerované rudy je však definována v příloze I nařízení v přenesené pravomoci [2019/331] a definice produktů, jakož i definice procesů a emisí, na něž se tato referenční úroveň produktu vztahuje, jsou přizpůsobeny výrobě aglomerátu a nezahrnují pelety z železné rudy. V čl. 10a odst. 2 [směrnice 2003/87] se kromě toho pro čtvrtou fázi vyžaduje aktualizace referenčních hodnot a nestanoví se žádná úprava výkladu definic referenčních hodnot. Předložené údaje týkající se výroby pelet z železné rudy, které jsou založené na dílčím zařízení pro referenční hodnotu aglomerované rudy, je proto třeba zamítnout.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">15</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Článek 1 odst. 3 tohoto rozhodnutí stanoví:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C02AlineaAltA" id="para-82" title="page-1">
      „Údaje týkající se dílčích zařízení s referenční úrovní produktu zařízení uvedených v příloze III tohoto rozhodnutí v seznamech zařízení, na něž se vztahuje [směrnice 2003/87] a které byly předloženy Komisi podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, se zamítají.“
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">16</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Příloha III uvedeného rozhodnutí, nadepsaná „Zařízení, která místo referenčních úrovní tepla nebo paliva používají referenční úroveň aglomerované rudy“, uvádí v tomto ohledu následující identifikační kódy zařízení:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table>
      <tbody>
        <tr class="table">
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-84" title="page-1">
              „SE000000000000497
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-85" title="page-1">
              SE000000000000498
            </p>
          </td>
          <td class="table" valign="top">
            <p class="tbl-txt" id="para-86" title="page-1">
              SE000000000000499“
            </p>
          </td>
        </tr>
      </tbody>
    </table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">17</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Skutečnosti předcházející sporu, jak vyplývají z bodů 2 až 6 napadeného rozsudku, lze shrnout následovně.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">18</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka je švédskou těžební společností vlastněnou státem. Produkuje zejména železnou rudu, která je hlavní surovinou používanou k výrobě oceli. Projednávaná věc se týká tří jejích zařízení uvedených v příloze III sporného rozhodnutí, a sice zařízení s identifikačními kódy SE-497, SE-498 a SE-499, která se nacházejí v Kiruně, Malmberget (Gällivare) a Svappavaara ve Švédsku (dále jen „dotčená zařízení“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">19</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na dotčená zařízení se vztahuje ETS zavedený směrnicí 2003/87.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">20</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak vyplývá ze sporného rozhodnutí, od roku 2013 se pravidlem pro přidělování povolenek na emise provozovatelům zařízení, na něž se vztahuje ETS, stalo dražení. Provozovatelé, kteří splňují příslušné podmínky, však budou nadále dostávat bezplatné povolenky v obchodovacím období 2021–2030, rovněž nazývaném „čtvrté obchodovací období“. Během tohoto období je množství povolenek, které jednotliví provozovatelé obdrží, určeno na základě harmonizovaných pravidel stanovených ve směrnici 2003/87 a v nařízení v přenesené pravomoci 2019/331.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">21</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V průběhu roku 2019 Švédské království za účelem přípravy přechodného bezplatného přidělování pro uvedené období počínající dnem 1. ledna 2021 předložilo prostřednictvím Naturvårdsverket (Agentura pro ochranu životního prostředí, Švédsko) Komisi v souladu s článkem 11 směrnice 2003/87 seznam zařízení, na která se vztahuje uvedená směrnice, a bezplatných povolenek přidělených jednotlivým zařízením. V tomto rámci tento členský stát navrhl, aby byla dílčí zařízení dotčených zařízení zahrnuta do seznamu pro přidělování bezplatných povolenek na základě referenční úrovně aglomerovaného železnorudného produktu, jak je definována v bodě 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 (dále jen „referenční úroveň aglomerované rudy“), zatímco dříve se v tomto ohledu používaly referenční úrovně tepla a paliva.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">22</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Po analýze informací předložených Švédským královstvím s ohledem na kritéria uvedená ve směrnici 2003/87 a v nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 se Komise rozhodla návrh tohoto členského státu zamítnout z důvodů uvedených v bodě 13 odůvodnění sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">23</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 4. května 2021 podala navrhovatelka žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">24</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu žaloby navrhovatelka uplatnila šest žalobních důvodů, z nichž první vycházel z porušení přílohy I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 a čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87, druhý z porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace, třetí z porušení povinností a závazků Unie podle mezinárodního práva životního prostředí, čtvrtý z porušení povinnosti příslušného orgánu důkladně a nestranně zkoumat všechny relevantní okolnosti daného případu a pátý z porušení povinnosti uvést odůvodnění stanovené v článku 296 SFEU. Konečně v šestém žalobním důvodu, předloženém podpůrně, navrhovatelka navrhovala, aby byla na základě článku 277 SFEU konstatována neplatnost nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 v rozsahu, v němž se vztahuje na sporné rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">25</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Napadeným rozsudkem Tribunál zamítl všechny žalobní důvody vznesené navrhovatelkou, a v důsledku toho zamítl žalobu v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Návrhová žádání účastníků řízení o kasačním opravném prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">26</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasačním opravným prostředkem navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil napadený rozsudek v plném rozsahu;</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zrušil čl. 1 odst. 3 sporného rozhodnutí a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil Komisi náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">27</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">zamítl kasační opravný prostředek a</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">28</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Švédské království navrhuje, aby Soudní dvůr kasačnímu opravnému prostředku vyhověl.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke kasačnímu opravnému prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">29</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka uplatňuje pět důvodů kasačního opravného prostředku, z nichž první a třetí podporuje Švédské království.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">30</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod kasačního opravného prostředku se dělí na dvě části a vychází v podstatě z toho, že Tribunál nesprávně vyložil výraz „náhražky“ uvedený v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">31</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Tribunál v bodě 88 napadeného rozsudku neprávem konstatoval, že je na navrhovatelce, aby prokázala, že pelety z železné rudy jsou „přímou náhradou“ aglomerované rudy, ačkoli výraz „přímou“ se nevyskytuje ani ve směrnici 2003/87, ani ve sporném rozhodnutí, ani v nařízení v přenesené pravomoci 2019/331. Tribunál tudíž porušil čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87 tím, že toto ustanovení vyložil tak, že změnil právní kritérium použitelné na náhražky při určování referenčních úrovní pro přidělování povolenek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">32</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zaprvé upřesňuje, že znění tohoto ustanovení takový výklad neumožňuje. I když výraz „náhrada“ označuje produkt, který může nahradit jiný produkt pro určité použití, nic to nemění na tom, že náhrada není nutně totožná nebo srovnatelná s tím, co nahrazuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">33</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588, bod 45), Soudní dvůr v podstatě rozhodl, že pokud jeden produkt může nahradit jiný produkt pro stejné použití, dotčené produkty jsou „náhražkami“ ve smyslu čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87, což byl případ aglomerované rudy a pelet používaných v zařízení dotčeném ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">34</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé má navrhovatelka na základě kontextu, do něhož je uvedené ustanovení zasazeno, za to, že toto ustanovení musí být vykládáno široce, a výraz „náhražky“, který je v něm uveden, se tudíž nemůže vztahovat pouze na tytéž produkty, které jsou výsledkem odlišných výrobních metod.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">35</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí je tento výklad podpořen cílem článku 10a směrnice 2003/87, kterým je snižování emisí skleníkových plynů při zohlednění nejúčinnějších technik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">36</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle navrhovatelky nelze s ohledem na tento cíl vyloučit produkt, který uvolňuje méně emisí, jako jsou pelety z železné rudy, než jiný nahraditelný produkt, jako je aglomerovaná ruda, z referenční úrovně aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">37</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka začtvrté tvrdí, že výraz „náhražky“ ve smyslu čl. 10a odst. 1 této směrnice je třeba vykládat jednak s ohledem na dílčí cíl zachování integrity vnitřního trhu a podmínek hospodářské soutěže a jednak s ohledem na zásadu rovného zacházení. To znamená, že tento výraz nelze vykládat způsobem, který by vedl k narušení hospodářské soutěže nebo k rozdílnému zacházení se zařízeními, která se nacházejí v podobných situacích.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">38</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka Tribunálu zaprvé vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 69 napadeného rozsudku rozhodl, že z výrazu „v možném rozsahu“ uvedeného v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87 vyplývá, že toto ustanovení neukládá Komisi žádnou povinnost dosáhnout výsledku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">39</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve skutečnosti musí být tento výraz vykládán v tom smyslu, že se týká samotné skutečnosti, že je možné přijmout referenční hodnotu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">40</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V případě, že Komise takovou referenční hodnotu přijme, nemůže se odchýlit od povinnosti určit její obsah tak, aby motivovala ke snižování emisí skleníkových plynů a k využívání energeticky účinných technik.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">41</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Tribunál v bodech 93 až 99 napadeného rozsudku nesprávně nahradil kritérium vzájemné nahraditelnosti produktů kritériem „podobnosti“ mezi nimi, přičemž vycházel z irelevantních rozdílů mezi aglomerovanou rudou a peletami z železné rudy, což mělo za následek, že výraz „náhražky“ ve smyslu čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87 byl vykládán příliš restriktivně a v rozporu s obvyklým významem. Tribunál navíc nevyložil tento výraz v souladu s cílem sledovaným ustanovením, jehož je součástí, v projednávané věci snižování emisí skleníkových plynů, a v souladu se zásadou rovného zacházení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">42</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise má za to, že první důvod kasačního opravného prostředku je neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">43</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku, kterou je třeba zkoumat na prvním místě, je třeba připomenout, že v bodě 69 napadeného rozsudku Tribunál rozhodl, že obecného cíle, kterým je motivovat ke snižování emisí skleníkových plynů upřednostňováním nízkoemisních technologií před technologiemi, které jsou z tohoto hlediska méně účinné, je třeba dosáhnout „v možném rozsahu“, jak je uvedeno v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87, v bodě 4 odůvodnění rozhodnutí 2011/278 nebo v bodě 3 odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci 2019/331. Podle Tribunálu tedy Komise nemá v tomto ohledu povinnost dosáhnout výsledku. Určitá technika nebo činnost může mít sama o sobě výhody oproti jiné z hlediska účinnosti, ale tato jiná technika nebo činnost může mít také vlastní zájmy, které jako takové mohou být ve smyslu právní úpravy zohledněny v rámci celkového posouzení porovnávajícím jednu techniku nebo činnost s druhou. Kromě toho s ohledem na obsah odvětvových zpráv nicméně může dotčená alternativní technika nebo činnost, byť méně účinná, umožnit recyklaci materiálů, které by se jinak staly odpadem.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">44</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 70 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že je tedy třeba, aby Komise při posuzování několika technik nebo činností zohlednila všechny parametry, které je charakterizují, a nezaměřila se pouze na jeden z nich.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">45</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 10a odst. 1 druhého pododstavce první věty směrnice 2003/87 opatření přijatá Komisí v souladu s prvním pododstavcem tohoto čl. 10a odst. 1 v možném rozsahu určí předem stanovené referenční hodnoty pro celou Unii, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, přičemž tam, kde jsou příslušná zařízení k dispozici, se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinné způsoby využívání energie z odpadních plynů, využívání biomasy a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">46</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak uvedla generální advokátka v bodě 80 svého stanoviska, ze samotného znění tohoto ustanovení vyplývá, že Komise musí při přijímání dotčených opatření zohlednit různé faktory.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">47</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">I když čl. 10a odst. 1 druhý pododstavec první věta směrnice 2003/87 výslovně odkazuje na cíl motivovat ke snižování emisí skleníkových plynů a k energeticky účinným technikám, nic to nemění na tom, že podle judikatury Soudního dvora musí být tohoto hlavního cíle dosaženo v souladu s řadou dílčích cílů. Jak uvádí body 5 a 7 odůvodnění směrnice 2003/87, uvedenými dílčími cíli jsou zejména zachování hospodářského rozvoje a zaměstnanosti, jakož i zachování integrity vnitřního trhu a zamezení narušení hospodářské soutěže (rozsudek ze dne 22. června 2016, DK Recycling und Roheisen v. Komise, C‑540/14 P, EU:C:2016:469, bod 49 a citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">48</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ve světle těchto úvah je třeba konstatovat, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 69 napadeného rozsudku rozhodl, že Komise musí při stanovování referenčních hodnot sledovat obecný cíl spočívající v motivování ke snižování emisí skleníkových plynů v možném rozsahu, přičemž tato povinnost nemá povahu povinnosti dosáhnout výsledku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">49</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhou část prvního důvodu kasačního opravného prostředku je tudíž třeba zamítnout jako neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">–</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">50</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pro účely zkoumání první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, v níž navrhovatelka zpochybňuje posouzení vzájemné nahraditelnosti dotčených produktů provedené v napadeném rozsudku, je třeba připomenout, že Tribunál v bodech 86 a 87 tohoto rozsudku vycházel z bodu 4 odůvodnění rozhodnutí 2011/278, jakož i z bodu 47 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588), načež v bodě 88 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že navrhovatelka právem tvrdila, že kdyby bylo prokázáno, že aglomerovanou rudu lze přímo nahradit peletami z železné rudy, bylo by v zásadě třeba zajistit, aby se na oba tyto produkty vztahovala stejná referenční úroveň produktu a odpovídající definice produktu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">51</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 93 až 99 napadeného rozsudku Tribunál v rámci svrchovaného posouzení skutkových okolností zkoumal přímou vzájemnou nahraditelnost uvedených produktů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">52</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 94 tohoto rozsudku konstatoval, že navzdory určitým podobnostem mezi aglomerovanou rudou a peletami z železné rudy, jelikož oba tyto produkty lze použít k výrobě oceli ve vysoké peci s technickými úpravami v případě přechodu z jednoho na druhý, vykazují uvedené produkty rozdíly.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">53</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál v bodě 95 napadeného rozsudku uvedl, že mezi tyto rozdíly patří skutečnost, že výroba každého z těchto dvou produktů spočívá na odlišném substrátu, což má za následek, že obsah železa v aglomerovaných jemných částicích, který se pohybuje mezi 55 % až 58 %, se zpravidla liší od obsahu železa v peletách z železné rudy, který se pohybuje mezi 62 % až 66 %.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">54</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 96 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že při výrobě pelet z železné rudy navrhovatelka potřebuje koksový prach v menším množství, než je množství používané k výrobě aglomerované rudy, a v rámci posledně uvedené výroby se zbytky obsahující železo recyklují přímo jako vstupy, zatímco výroba pelet z železné rudy vyžaduje v tomto ohledu nalezení jiného řešení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">55</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 97 tohoto rozsudku Tribunál zdůraznil další rozdíly mezi těmito produkty, pokud jde o jejich složení a vlastnosti, jakož i jejich výrobní proces.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">56</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 98 uvedeného rozsudku Tribunál dodal, že jelikož intenzita emisí skleníkových plynů při výrobě aglomerované rudy je přibližně šestkrát až sedmkrát vyšší než při výrobě pelet z železné rudy, zahrnutí nových kategorií zařízení do referenční úrovně aglomerované rudy by mohlo způsobit významnou nerovnováhu u zařízení, na něž se tato referenční úroveň vztahovala.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">57</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 99 napadeného rozsudku Tribunál dospěl k závěru, že tyto rozdíly jsou dostatečné k tomu, aby Komise mohla na základě široké posuzovací pravomoci konstatovat, že neexistuje přímá vzájemná nahraditelnost pelet z železné rudy a aglomerované rudy, pokud jde o určení zařízení dotčených referenční úrovní aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">58</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba připomenout, jak již Soudní dvůr rozhodl v bodech 31 a 37 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588), a jak sám Tribunál uvedl v bodech 13 až 15 napadeného rozsudku, že Komise má při stanovování referenčních hodnot pro jednotlivá odvětví a pododvětví podle čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87 širokou posuzovací pravomoc. Výkon této pravomoci s sebou pro Komisi nese zejména složitá technická a hospodářská rozhodnutí a posuzování. Legalita opatření přijatého v této oblasti může být dotčena pouze zjevně nepřiměřeným charakterem takového opatření.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">59</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto rozsudku Soudní dvůr zkoumal platnost rozhodnutí 2011/278, které bylo přijato na základě směrnice 2003/87, stejně jako sporné rozhodnutí, které stanoví referenční úrovně pro produkty, které jsou nyní uvedeny v příloze I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">60</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak je uvedeno v bodě 13 odůvodnění sporného rozhodnutí, referenční hodnota aglomerované rudy je definována v příloze I bodě 1 nařízení v přenesené pravomoci 2019/331, přičemž definice produktů, jakož i definice procesů a emisí, na něž se tato referenční úroveň produktu vztahuje, jsou přizpůsobeny výrobě aglomerované rudy a nezahrnují pelety z železné rudy. Tento bod odůvodnění dále uvádí, že čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87 vyžaduje pro čtvrtou fázi aktualizaci referenčních hodnot a nestanoví se žádná úprava výkladu definic referenčních hodnot.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">61</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Rozhodnutí 2011/278 v bodě 4 odůvodnění uvádělo, že pokud produkt představuje přímou náhradu jiného produktu, měla by se na oba tyto produkty vztahovat stejná referenční úroveň produktu a odpovídající definice produktu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">62</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto kontextu Soudní dvůr v bodě 40 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588), zkoumal otázku, zda jsou produkty dotčené v této věci přímo vzájemně nahraditelné, a to s odkazem na jejich vlastnosti a složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">63</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodech 94 až 98 napadeného rozsudku zohlednil vlastnosti a složení aglomerované rudy a pelet z železné rudy, aby ověřil, zda jsou tyto produkty přímo vzájemně nahraditelné.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">64</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tribunál tedy v bodě 99 napadeného rozsudku právem rozhodl, že s ohledem na širokou posuzovací pravomoc, kterou má Komise, mohl tento orgán ve sporném rozhodnutí oprávněně rozhodnout, že se referenční úroveň aglomerované rudy nepoužije na pelety z železné rudy vyráběné v dotčených zařízeních, a to s ohledem na neexistenci přímé náhrady mezi těmito produkty z důvodu jejich odlišných vlastností a složení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">65</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zkoumání nutné k přijetí takového rozhodnutí, které zahrnuje posouzení vlastností dotčeného produktu, jeho složení a výroby, totiž představuje komplexní technické posouzení, v jehož rámci má Komise širokou diskreční pravomoc (obdobně viz rozsudek ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine, C‑80/16, EU:C:2017:588, bod 44).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">66</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tento závěr není vyvrácen argumentem navrhovatelky vycházejícím z toho, že Soudní dvůr v bodě 42 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588), konstatoval, že Komise mohla právoplatně považovat pelety a aglomerovanou rudu dotčené ve věci, v níž byl vydán uvedený rozsudek, za navzájem nahraditelné produkty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">67</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak totiž Tribunál v podstatě uvedl v bodech 106 až 112 napadeného rozsudku, toto konstatování učinil Soudní dvůr ve zvláštním kontextu uvedené věci, v níž, jak vyplývá z bodů 42, 44 až 46 a 48 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588), se jednalo o integrovanou ocelárnu zahrnující jak jednotku na výrobu pelet, tak jednotku na výrobu aglomerované rudy, jež jsou propojeny a vyrábí směs, která je přímo zavážena do vysokých pecí, přičemž tato směs může být s ohledem na své vlastnosti užívána jako přímá náhrada aglomerované rudy v uvedených vysokých pecích.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">68</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na spis, který má Soudní dvůr k dispozici, se však projednávaná věc nevyznačuje zvláštním kontextem, který by byl zcela analogický kontextu věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">69</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pokud jde o argument navrhovatelky uvedený v bodě 35 tohoto rozsudku, kterým v podstatě tvrdí, že Tribunál nezohlednil cíl sledovaný článkem 10a směrnice 2003/87, a sice snižování emisí skleníkových plynů při zohlednění nejúčinnějších technik, je třeba konstatovat, že Tribunál v bodě 68 napadeného rozsudku sice uvedl, že jedním z cílů směrnice 2003/87 je, jak vyplývá zejména z jejího čl. 10a odst. 1 druhého pododstavce, motivovat ke snižování emisí skleníkových plynů upřednostňováním nízkoemisních technologií před technologiemi, které jsou z tohoto hlediska méně účinné, takže opatření přijatá za účelem určení předem stanovených referenčních hodnot musí mít za cíl motivovat k zavádění nejúčinnějších technik ke snižování emisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">70</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak však Tribunál právem podotkl v bodě 99 napadeného rozsudku a jak vyplývá ze zkoumání druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku, směrnice 2003/87 sleduje různé cíle, jelikož podle jejího článku 1 musí být snižování emisí skleníkových plynů dosaženo „způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným“. Jak Tribunál zdůraznil v bodě 69 tohoto rozsudku, tohoto cíle snižování emisí skleníkových plynů tedy musí být v souladu s čl. 10a odst. 1 druhým pododstavcem této směrnice dosaženo „v možném rozsahu“ v tom smyslu, že technika nebo činnost, která je méně účinná při snižování emisí skleníkových plynů, může mít v rámci celkového posouzení výhody z hlediska hospodářské účinnosti.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">71</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu přitom Tribunál v bodě 96 napadeného rozsudku v rámci svrchovaného posouzení skutkových okolností konstatoval, že zbytky obsahující železo vznikající při výrobě aglomerované rudy se recyklují přímo jako vstupy, zatímco v rámci výroby pelet z železné rudy tomu tak není.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">72</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho v bodě 98 napadeného rozsudku Tribunál rovněž v rámci svrchovaného posouzení skutkových okolností uvedl, že jelikož intenzita emisí skleníkových plynů při výrobě aglomerované rudy je přibližně šestkrát až sedmkrát vyšší než při výrobě pelet z železné rudy, zahrnutí nových kategorií zařízení do referenční úrovně aglomerované rudy by mohlo způsobit významnou nerovnováhu u zařízení, na něž se tehdy tato referenční úroveň vztahovala.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">73</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Riziko takové významné nerovnováhy je třeba chápat zejména ve světle bodu 24 odůvodnění směrnice 2009/29, jenž zdůrazňuje skutečnost, že Unie podnikla kroky k tomu, aby zabránila jednak zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, v nichž dotčené průmyslové odvětví nepodléhá omezením srovnatelným s omezeními, kterým tyto emise v Unii podléhají, pokud jde o emise uhlíku („únik uhlíku“), a jednak hospodářskému znevýhodnění některých energeticky náročných odvětví a pododvětví v Unii, jež jsou vystavena mezinárodní hospodářské soutěži. Podle unijního normotvůrce by tento jev mohl ohrozit ekologickou vyváženost a přínos opatření Unie. Aby se vyřešil uvedený problém úniku uhlíku, uvedený normotvůrce rozhodl přidělovat bezplatně 100 % povolenek odvětvím nebo pododvětvím, jež splňují příslušná kritéria.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">74</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Je přitom nesporné, že Komise uznala odvětví těžby železné rudy a výroby surového železa, oceli a feroslitin jako odvětví vystavená riziku „úniku uhlíku“ ve smyslu čl. 10b odst. 1 směrnice 2003/87.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">75</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sporné rozhodnutí, které v bodě 13 odůvodnění uvádí, že referenční hodnota aglomerované rudy je definována v příloze I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 a definice produktů, jakož i definice procesů a emisí, na něž se tato referenční úroveň produktu vztahuje, jsou přizpůsobeny výrobě aglomerátu a nezahrnují pelety z železné rudy, přijala Komise v tomto kontextu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">76</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jelikož se při výrobě pelet z železné rudy produkuje méně emisí skleníkových plynů než při výrobě aglomerované rudy, jak uznala navrhovatelka v kasačním opravném prostředku, obdrží výrobci těchto pelet bezplatně, podle referenčních úrovní tepla a paliva uvedených ve zmíněném bodě 13 odůvodnění, odpovídající množství povolenek. Z toho vyplývá, jak v podstatě uvedla generální advokátka v bodě 108 svého stanoviska, že kdyby do referenční úrovně aglomerované rudy byla zahrnuta výroba pelet z železné rudy, byla by hodnota této referenční úrovně nižší, takže by se na výrobu aglomerované rudy vztahoval pouze zlomek emisních povolenek požadovaných pro tuto výrobu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">77</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Jak přitom v podstatě zdůraznila generální advokátka v bodě 107 svého stanoviska, bezplatné přidělení emisních povolenek na výrobu pelet z železné rudy a aglomerované rudy odpovídá volbě unijního normotvůrce v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o boj proti „úniku uhlíku“, jak je uvedeno v bodě 73tohoto rozsudku, aby bylo zajištěno, že výrobci pelet z železné rudy ani výrobci aglomerované rudy nemusí získávat emisní povolenky, pokud používají nejúčinnější metody, a nezastaví výrobu nebo ji nepřemístí z Unie do třetích zemí kvůli nákladům na emisní povolenky.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">78</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tyto úvahy Tribunál v bodě 99 napadeného rozsudku právem rozhodl, že Komise v rámci široké posuzovací pravomoci a s ohledem na různé cíle sledované směrnicí 2003/87 oprávněně dospěla k závěru, že dílčí zařízení na výrobu pelet z železné rudy nemůže spadat pod referenční úroveň aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">79</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Z těchto důvodů nemohou ani argumenty navrhovatelky týkající se rovného zacházení s hospodářskými subjekty na vnitřním trhu, jakož i zachování podmínek nenarušené hospodářské soutěže zpochybnit závěry Tribunálu v bodě 98 napadeného rozsudku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">80</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněnou.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">81</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">První důvod kasačního opravného prostředku musí být tudíž zamítnut v plném rozsahu jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K druhému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">82</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení v bodech 93 až 99 napadeného rozsudku, když nahradil odůvodnění týkající se posouzení vzájemné nahraditelnosti provedeného Komisí ve sporném rozhodnutí vlastním odůvodněním týkajícím se tohoto posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">83</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka nejprve tvrdí, že odůvodnění uvedené v bodech 93 až 99 napadeného rozsudku se neobjevuje ve znění sporného rozhodnutí. Jedinými důvody uplatněnými na podporu tohoto rozhodnutí je, že referenční úroveň je přizpůsobena výrobě aglomerované rudy a že čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87 nestanoví žádnou úpravu výkladu definic referenčních úrovní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">84</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále tvrdí, že i kdyby měla být korespondence mezi Komisí a Švédským královstvím považována za součást odůvodnění sporného rozhodnutí, tato korespondence nezmiňuje řadu vlastností, které Tribunál přesto zohlednil, a sice původ železné rudy, obohacení, obsah železa, rozlišení hematitu a magnetitu, menší množství koksového prachu potřebného k výrobě pelet z železné rudy nebo skutečnost, že zahrnutí zařízení na výrobu těchto pelet do referenční hodnoty pro železnou rudu by mohlo způsobit významnou nerovnováhu u zařízení, na něž se tehdy vztahovala tato referenční úroveň.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">85</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně navrhovatelka s odkazem na rozsudek ze dne 6. října 2021, Sigma Alimentos Exterior v. Komise (C‑50/19 P, EU:C:2021:792), tvrdí, že Tribunál nezávisle na sporném rozhodnutí a na základě vlastního výkladu ex post facto poskytl odůvodnění sporného rozhodnutí na základě konkrétních skutečností, které byly poprvé uplatněny v rámci řízení před ním. Tribunál se tím, že nahradil odůvodnění uvedené ve sporném rozhodnutí vlastním odůvodněním, dopustil nesprávného právního posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">86</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby byl druhý důvod kasačního opravného prostředku zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">87</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 93 až 99 napadeného rozsudku, kterých se týká druhý důvod kasačního opravného prostředku, se Tribunál zabýval argumentem navrhovatelky vzneseným v rámci prvního žalobního důvodu její žaloby v prvním stupni, vycházejícího z toho, že Komise údajně porušila přílohu I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 a čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87, které se týkají přímé vzájemné nahraditelnosti dotčených produktů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">88</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tomuto zkoumání předcházelo zaprvé konstatování v bodě 89 napadeného rozsudku, podle kterého ze sporného rozhodnutí nevyplývá, že by Komise provedla podrobnou analýzu přímé nahraditelnosti mezi oběma produkty. Zadruhé v bodě 90 napadeného rozsudku Tribunál v rámci svrchované pravomoci posoudit skutkové okolnosti a hodnotit důkazy poukázal na korespondenci mezi Švédským královstvím a Komisí, v níž tento orgán švédským orgánům jasně sdělil, že pelety z železné rudy nejsou přímou náhradou aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">89</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 91 napadeného rozsudku Tribunál uvedl, že jednotlivé argumenty uplatněné účastníky řízení ve prospěch nebo v neprospěch přímé vzájemné nahraditelnosti pelet z železné rudy a aglomerované rudy je třeba posoudit v tomto kontextu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">90</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba konstatovat, že navrhovatelka v rámci prvního žalobního důvodu žaloby v prvním stupni sice tvrdila, že odůvodnění uvedené v bodě 13 odůvodnění sporného rozhodnutí na podporu vyloučení výroby pelet z železné rudy z referenční úrovně aglomerované rudy nebylo „přesvědčivé“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">91</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace předložená na podporu tohoto prvního žalobního důvodu se však netýkala porušení povinnosti Komise uvést odůvodnění podle čl. 296 druhého pododstavce SFEU, nýbrž nesouladu sporného rozhodnutí s přílohou I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331 a čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87 s ohledem na rozhodnutí Komise odmítnout zahrnout výrobu pelet z železné rudy do referenční úrovně aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">92</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Porušení povinnosti Komise uvést odůvodnění bylo ve skutečnosti namítáno v rámci pátého žalobního důvodu žaloby v prvním stupni, který Tribunál zkoumal v bodech 149 až 160 napadeného rozsudku. Těchto posledně uvedených bodů se přitom týká pátý důvod kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">93</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka tudíž svou argumentací rozvinutou v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se měl Tribunál dopustit při přezkumu povinnosti Komise uvést odůvodnění, nemůže zpochybnit argumentaci rozvinutou v napadeném rozsudku týkající se opodstatněnosti sporného rozhodnutí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">94</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Druhý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K třetímu důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">95</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení v bodech 116 a 117 napadeného rozsudku tím, že zkreslil důkazy, a sice znalecký posudek S. Kalla, technického ředitele a metalurga ocelářské společnosti SSAB Europe odpovědného za výrobu společnosti SSAB ve Švédsku a Finsku (dále jen „posudek S. Kalla“).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">96</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu upřesňuje, že důkazy, na které Tribunál odkazuje v uvedených bodech napadeného rozsudku, nemohou stačit k odůvodnění závěru Tribunálu uvedeného v bodě 99 tohoto rozsudku ohledně neexistence přímé vzájemné nahraditelnosti pelet z železné rudy a aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">97</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na podporu svého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka předkládá dvě tabulky, v nichž jsou v jednom sloupci uvedeny body napadeného rozsudku, ve kterých se Tribunál opřel o tento znalecký posudek a v nichž v této souvislosti zkreslil výroky tohoto posudku a ve druhém sloupci odpovídající pasáže posudku S. Kalla, tak jak byly předloženy Tribunálu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">98</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka zaprvé tvrdí, že Tribunál v bodě 117 napadeného rozsudku nesprávně vyložil body 15 a 19 posudku S. Kalla, jelikož v tomto bodě napadeného rozsudku zejména konstatoval, že z tohoto posudku vyplývá, že přechod zařízení z aglomerované rudy na pelety z železné rudy v různých poměrech vyžaduje zkušební testy a úpravy. Podle navrhovatelky přitom posudek S. Kalla uváděl, že je snadné změnit použité poměry těchto dvou produktů.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">99</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Tribunál v bodě 116 napadeného rozsudku konstatoval, že přechod ze vsázky aglomerované rudy na vsázku pelet z železné rudy nelze provést „stisknutím tlačítka“, zatímco posudek S. Kalla výslovně uvádí, že „vstup surovin se automaticky vypočítává a upravuje“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">100</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zatřetí navrhovatelka uvádí, že v tomto bodě 116 Tribunál rovněž shledal, že „jsou nutné podstatné úpravy, aby bylo možné přejít z jedné vsázky na jinou“. Tento závěr je rovněž neslučitelný s posudkem S. Kalla, podle něhož „vzhledem k tomu, že aglomerát se vyrábí v místě ocelárny, lze takové úpravy provést ve velmi krátké době“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">101</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby byl třetí důvod kasačního opravného prostředku zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">102</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodech 100 až 118 napadeného rozsudku Tribunál zkoumal, zda se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když vyloučila, že by výroba pelet z železné rudy mohla spadat pod referenční úroveň aglomerované rudy, a na rozdíl od řešení přijatého Soudním dvorem v bodě 42 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588), ve vztahu k integrované ocelárně dotčené ve věci, v níž byl vydán posledně uvedený rozsudek, neuznala, že takové pelety mohou být náhradou aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">103</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 114 napadeného rozsudku Tribunál vyloučil existenci takového zjevně nesprávného posouzení na základě závěru uvedeného v bodě 99 tohoto rozsudku, který navrhovatelka marně kritizovala v rámci prvního důvodu projednávaného kasačního opravného prostředku.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">104</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Poté Tribunál zaprvé v bodě 115 napadeného rozsudku konstatoval, že příklady výhradního použití pelet z železné rudy k zavážení do vysokých pecí, na které se odvolává navrhovatelka, ukazují, že se jedná o záložní řešení nebo pouze testovaná řešení, která jsou ostatně poměrně stará.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">105</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Toto konstatování přitom navrhovatelka v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku nezpochybňuje.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">106</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Tribunál v bodech 116 a 117 napadeného rozsudku vycházel ze zprávy poradenské kanceláře SRB, jakož i z posudku S. Kalla na podporu závěru, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když neučinila závěr, že v projednávané věci lze plety z železné rudy považovat za náhradu aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">107</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba konstatovat, že na základě posouzení vzájemné nahraditelnosti uvedených produktů, které Tribunál provedl v bodech 94 až 99 napadeného rozsudku a které bylo marně kritizováno v rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku, a s ohledem na konstatování uvedené v bodě 115 napadeného rozsudku, které jak vyplývá z bodu 105 tohoto rozsudku, není ve stadiu projednávaného kasačního opravného prostředku kritizováno, mohl Tribunál právoplatně rozhodnout, že se Komise při přijetí sporného rozhodnutí nedopustila zjevně nesprávného posouzení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">108</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Dále a v každém případě, pokud jde o tvrzení, podle kterého Tribunál zkreslil důkazy uvedené v bodech 116 a 117 napadeného rozsudku, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury nepředstavuje posouzení skutkového stavu, s výhradou případu zkreslení těchto důkazů, právní otázku, která by jako taková podléhala přezkumu Soudního dvora. O takové zkreslení se jedná, pokud se posouzení existujících důkazů jeví zjevně nesprávným nebo zjevně v rozporu s jejich zněním, aniž byly uplatněny nové důkazy. Toto zkreslení však musí zjevně vyplývat z písemností ve spise a není nutné provést nové posouzení skutkového stavu a důkazů (rozsudek ze dne 27. dubna 2023, Fondazione Cassa di Risparmio di Pesaro a další v. Komise, C‑549/21 P, EU:C:2023:340, bod 73, jakož i citovaná judikatura).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">109</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávaném případě přitom z bodu 15 posudku S. Kalla, přiloženého k žalobě v prvním stupni, vyplývá, že změna poměrů pelet z železné rudy a aglomerované rudy k zavážení do vysokých pecí je zajisté snadná a často k ní dochází ve většině oceláren. V bodě 22 tohoto posudku je nicméně upřesněno, že pokud jsou změny v tomto ohledu podstatné nebo se týkají suroviny, která nebyla v dotčeném zařízení nikdy použita, zpravidla jim předchází zkoušky k posouzení jejich dopadu na proces, produktivitu a celkové náklady. Kromě toho z bodu 25 uvedeného posudku vyplývá, že k umožnění trvalé změny zařízení, aby mohly být používány vsázky složené pouze z pelet z železné rudy, může být nezbytné aktualizovat interní logistiku za účelem přizpůsobení novému toku surovin a dále optimalizovat činnosti prováděné v rámci dotyčného zařízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">110</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Sporné rozhodnutí se přitom týká odmítnutí Komise zahrnout pelety z železné rudy do referenční úrovně aglomerované rudy, pokud jde o dotčená zařízení, a nikoli zvláštního případu integrované ocelárny, jak je uveden v bodě 42 rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">111</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek Tribunál nezkreslil posudek S. Kalla, když v bodě 117 napadeného rozsudku v podstatě konstatoval, že z tohoto posudku bez ohledu na závěr, že pelety z železné rudy jsou přímou náhradou aglomerované rudy, vyplývá, že přechod z aglomerované rudy na pelety z železné rudy v různých poměrech vyžaduje zkoušky a úpravy, jakož i přípravné práce, včetně přizpůsobení interní logistiky na nový tok surovin.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">112</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Třetí důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">113</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 148 napadeného rozsudku rozhodl, že na rozdíl od toho, co navrhovatelka tvrdila na podporu čtvrtého žalobního důvodu žaloby v prvním stupni, Komise splnila povinnost důkladně a nestranně zkoumat všechny relevantní aspekty projednávaného případu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">114</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Tvrdí, že před přijetím sporného rozhodnutí Komise takové důkladné a nestranné zkoumání neprovedla. Tribunál totiž v bodě 89 napadeného rozsudku konstatoval, že z tohoto rozhodnutí nevyplývá, že by Komise provedla podrobnou analýzu přímé nahraditelnosti mezi oběma dotyčnými produkty. Konkrétně posouzení relativní snadnosti či obtížnosti spojené s kontrolou zásaditosti vysokopecní vsázky při změně vstupů vyžadovalo konzultaci znalce z oboru metalurgie.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">115</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby byl tento důvod kasačního opravného prostředku zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">116</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci zkoumání prvního žalobního důvodu vzneseného v prvním stupni Tribunál v bodě 89 napadeného rozsudku konstatoval, že ze sporného rozhodnutí skutečně nevyplývá, že by Komise provedla podrobnou analýzu přímé nahraditelnosti mezi oběma produkty, neboť tento orgán pouze zkoumal znění referenční úrovně aglomerované rudy a připomněl, že se nevyžaduje, aby provedl „úpravu výkladu definic referenčních úrovní“.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">117</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 90 napadeného rozsudku však Tribunál poukázal na korespondenci mezi Komisí a Švédským královstvím, které před přijetím sporného rozhodnutí předložilo tomuto orgánu návrhy zohledňující zájmy provozovatelů dotčených zařízení a bylo tak úzce zapojeno do postupu, který byl ukončen přijetím tohoto rozhodnutí. V rámci této korespondence Komise švédským orgánům jasně sdělila, že má za to, že pelety z železné rudy nejsou přímou náhradou aglomerované rudy, a to zejména z důvodu toho, co rozhodl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 26. července 2017, ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (C‑80/16, EU:C:2017:588).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">118</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na obsah této korespondence mohl Tribunál v bodě 147 napadeného rozsudku právem dospět k závěru, že Komisi nelze vytýkat, že nesplnila povinnost důkladně a nestranně se takovými argumenty zabývat v průběhu správního řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">119</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 148 napadeného rozsudku rozhodl, že čtvrtý žalobní důvod žaloby v prvním stupni musí být zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">120</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K pátému důvodu kasačního opravného prostředku</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Argumentace účastníků řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">121</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V rámci pátého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když v bodě 160 napadeného rozsudku rozhodl, že Komise splnila povinnost uvést odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">122</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka tvrdí, že vzhledem k technické komplexnosti posouzení vzájemné nahraditelnosti mělo sporné rozhodnutí obsahovat dostatečné vědecké odůvodnění svého závěru. V tomto ohledu tvrdí, že Komise měla povinnost ve sporném rozhodnutí vysvětlit nejen důvody, proč jsou nebo nejsou pelety z železné rudy a aglomerovaná ruda vzájemně nahraditelné, ale i důvody, proč měla za to, že tomu tak v projednávané věci není.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">123</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Navrhovatelka za tímto účelem odkazuje na rozsudky Tribunálu ze dne 2. července 1992, Dansk Pelsdyravlerforening v. Komise (T‑61/89, EU:T:1992:79, bod 131), a ze dne 14. května 1998, Stora Kopparbergs Bergslags v. Komise (T‑354/94, EU:T:1998:104, bod 126), jakož i na rozsudky Soudního dvora ze dne 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament (195/80, EU:C:1981:284, bod 22) a ze dne 16. listopadu 2000, Stora Kopparbergs Bergslags v. Komise (C‑286/98 P, EU:C:2000:630), přičemž tvrdí, že v souladu s touto judikaturou musí být odůvodnění rozhodnutí Komise uvedeno v samotném textu tohoto rozhodnutí, neboť k vysvětlením podaným po jeho přijetí tímto orgánem nelze, s výjimkou výjimečných okolností, přihlížet.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">124</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Důvody uvedené Tribunálem v bodech 157 až 159 napadeného rozsudku přitom nelze považovat za „výjimečné okolnosti“ ve smyslu uvedené judikatury.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">125</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho navrhovatelka zpochybňuje skutečnost, že dopisy zaslané Komisí Švédskému království mohou být považovány za relevantní pro účely sporného rozhodnutí, a tvrdí, že i kdyby tomu tak bylo, nepředstavovaly by dostatečné vědecké odůvodnění závěru o neexistenci nahraditelnosti mezi oběma dotyčnými produkty.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">126</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Komise navrhuje, aby byl pátý důvod kasačního opravného prostředku zamítnut.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Závěry Soudního dvora</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">127</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 154 napadeného rozsudku Tribunál nejprve právem připomněl, že z odůvodnění požadovaného článkem 296 SFEU musí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy autora napadeného aktu, tak aby se zúčastněné osoby mohly za účelem obrany svých práv seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a unijní soud mohl provést přezkum.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">128</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V bodě 155 tohoto rozsudku Tribunál dále správně dodal, že není požadováno, aby takové odůvodnění upřesňovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">129</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Konečně v bodě 156 napadeného rozsudku Tribunál zdůraznil, aniž se dopustil nesprávného právního posouzení, že dodržení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU, pokud jde o rozhodnutí o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice 2003/87, má o to zásadnější význam, že v tomto kontextu výkon diskreční pravomoci Komise na základě posledně uvedeného ustanovení zahrnuje komplexní ekonomická a ekologická posouzení a přezkum legality a opodstatněnosti těchto posouzení unijním soudem je omezený.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">130</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Na základě těchto zásad Tribunál v bodech 157 až 159 napadeného rozsudku shledal, že v projednávané věci navrhovatelka nemohla právoplatně tvrdit, že nebyla schopna pochopit důvody, proč měla Komise za to, že referenční úroveň aglomerované rudy je přizpůsobena výrobě aglomerované rudy a nemůže zahrnovat, jak si přálo Švédské království, výrobu pelet z železné rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">131</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Za tímto účelem Tribunál zaprvé v bodě 158 napadeného rozsudku konstatoval, že ze spisu, který měl k dispozici, vyplývá, že navrhovatelka mohla zpochybnit opodstatněnost sporného rozhodnutí v rozsahu, v němž se jí týká, ať už se jedná o znění referenční úrovně aglomerované rudy, o dopad, který by mohly mít různé cíle použitelné právní úpravy na jeho výklad, nebo o skutečnost, že Komise v projednávaném případě implicitně, ale nutně dospěla k závěru, že není vhodné zaujmout pro dotčená zařízení stejný přístup, jaký předtím zaujala ve vztahu k zařízení společnosti Tata Steel (dříve Corus) nacházejícímu se v IJmuidenu (Nizozemsko), které je součástí integrované ocelárny.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">132</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Zadruhé Tribunál v bodě 159 napadeného rozsudku zdůraznil, že z žaloby v prvním stupni, a zejména z obsahu jednotlivých žalobních důvodů předložených na její podporu, vyplývá, že navrhovatelka byla rovněž dobře obeznámena s různou korespondencí, která proběhla mezi Švédským královstvím a Komisí během řízení, jež vedlo k přijetí sporného rozhodnutí, a která tvořila součást kontextu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">133</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu, jak právem rozhodl Tribunál v bodě 155 napadeného rozsudku, v souladu s ustálenou judikaturou není požadováno, aby odůvodnění aktu unijního orgánu vylíčilo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, jelikož otázka, zda odůvodnění takového aktu splňuje požadavky článku 296 SFEU, musí být posuzována s ohledem nejen na jeho znění, ale také s ohledem na jeho kontext, jakož i s ohledem na všechna právní pravidla upravující dotčenou oblast (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. září 2017, Anagnostakis v. Komise, C‑589/15 P, EU:C:2017:663, bod 29; ze dne 20. ledna 2022, Rumunsko v. Komise, C‑899/19 P, EU:C:2022:41, bod 68, jakož i ze dne 23. ledna 2025, Neos v. Ryanair a Komise, C‑490/23 P, EU:C:2025:32, bod 34).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">134</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V projednávané věci bod 13 odůvodnění sporného rozhodnutí upřesňuje, že Švédské království skutečně navrhlo použít pro výrobu pelet z železné rudy dílčí zařízení, na které se vztahuje referenční úroveň aglomerované rudy, kdežto ve třetí fázi byly použity referenční hodnoty tepla a paliva. V témže bodě odůvodnění však Komise zaprvé připomněla, že referenční úroveň aglomerované rudy je definována v příloze I nařízení v přenesené pravomoci 2019/331, zadruhé že definice produktů, jakož i definice procesů a emisí, na něž se tato referenční úroveň produktu vztahuje, jsou přizpůsobeny výrobě aglomerované rudy a nezahrnují pelety z železné rudy, a zatřetí, že čl. 10a odst. 2 směrnice 2003/87 vyžaduje pro čtvrtou fázi aktualizaci referenčních úrovní a nestanoví žádnou úpravu výkladu definic referenčních úrovní.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">135</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">V tomto ohledu je třeba konstatovat, že navrhovatelka kasačním opravným prostředkem napadá pouze rozhodnutí, podle kterého výroba pelet z železné rudy nespadá do referenční úrovně aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">136</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kromě toho normativní kontext, v němž bylo sporné rozhodnutí přijato, uvedený v bodě 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí a uvedený v bodech 73 až 77 tohoto rozsudku, ve spojení s vysvětleními uvedenými v tomto bodě odůvodnění je dostatečný k pochopení důvodů, proč Komise rozhodla, že výroba pelet z železné rudy nespadá do referenční úrovně aglomerované rudy.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">137</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Mimoto kromě skutečnosti, že Švédské království, které Komisi předložilo návrhy zohledňující zájmy provozovatelů dotčených zařízení, bylo úzce zapojeno do postupu, který byl ukončen přijetím sporného rozhodnutí, je třeba konstatovat, že navrhovatelka mohla ve světle svých písemností před Tribunálem účinně zpochybnit opodstatněnost tohoto rozhodnutí (obdobně viz rozsudek ze dne 10. září 2024, Komise v. Irsko a další, C‑465/20 P, EU:C:2024:724, bod 393).</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">138</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">S ohledem na tyto úvahy je třeba učinit závěr, že odůvodnění sporného rozhodnutí splňuje požadavky článku 296 SFEU a že se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když zamítl pátý žalobní důvod žaloby v prvním stupni vycházející z porušení povinnosti Komise uvést odůvodnění.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">139</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Pátý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout jako neopodstatněný.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">140</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že všechny důvody uplatněné na podporu kasačního opravného prostředku byly zamítnuty, je třeba kasační opravný prostředek zamítnout v plném rozsahu.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count"/>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">K nákladům řízení</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">141</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu na řízení o kasačním opravném prostředku, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">142</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatelka neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">143</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Podle čl. 184 odst. 4 jednacího řádu může Soudní dvůr rozhodnout, že nepodal-li kasační opravný prostředek sám vedlejší účastník řízení v prvním stupni, který se účastnil písemné nebo ústní části řízení o kasačním opravném prostředku, ponese vlastní náklady řízení. V projednávané věci je třeba rozhodnout, že Švédské království, které se účastnilo písemné části řízení před Soudním dvorem, ponese vlastní náklady řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <p class="C41DispositifIntroduction" id="para-241" title="page-1">
      Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:
    </p>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">1)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Kasační opravný prostředek se zamítá.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">2)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Luossavaara-Kiirunavaara AB ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <table cellpadding="0" cellspacing="0" border="0" width="100%">
<col width="5%"/>
<col width="95%"/>
<tr>
<td valign="top">
<p class="count">3)</p>
</td>
<td valign="top">
<p class="normal">Švédské království ponese vlastní náklady řízení.</p>
</td>
</tr>
</table>
    <div class="signatures">
<p class="C77Signatures" id="para-245" title="page-1">
<span class="signatory">Podpisy</span>
</p>
</div>
    <div/>
  <hr class="note"/>
<p class="note footnote">(<span class="note footnote notemarker">
<a id="t-1" href="#c-1">*</a>
</span>) Jednací jazyk: angličtina.</p>
</body>
</html>
