8.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 61/31


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 1. března 2005

týkající se koordinovaného monitorovacího programu Společenství pro rok 2005 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a v některých dalších produktech rostlinného původu a na jejich povrchu a vnitrostátních monitorovacích programů pro rok 2006

(Text s významem pro EHP)

(2005/178/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211 této smlouvy,

s ohledem na směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (2), a zejména na čl. 4 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 86/362/EHS a 90/642/EHS stanoví, že by Komise měla postupně pracovat na vytvoření systému, který by umožnil odhad dietární expozice pesticidům. Aby bylo umožněno vytváření reálných odhadů, měly by být k dispozici údaje o monitorování reziduí pesticidů v řadě potravinářských produktů, které představují hlavní složky evropské stravy. Obecně se uznává, že hlavní složky evropské stravy tvoří zhruba 20–30 potravinářských produktů. Vzhledem ke zdrojům, jež jsou k monitorování reziduí pesticidů na vnitrostátní úrovni k dispozici, jsou členské státy v rámci koordinovaného monitorovacího programu schopny ročně analyzovat vzorky pouze osmi produktů. Používání pesticidů vykazuje změny v časovém rozpětí tříletých cyklů. Každý pesticid by proto měl být monitorován ve 20–30 potravinářských produktech po dobu několika tříletých cyklů.

(2)

V roce 2005 by měla být monitorována rezidua pesticidů, na něž se vztahuje toto doporučení, neboť tak budou moci být tyto údaje využity pro odhad skutečné dietární expozice těmto reziduím.

(3)

K počtům vzorků, jež mají být odebrány v rámci každé koordinované monitorovací činnosti, je třeba zaujmout systematický statistický přístup. Takový přístup Komise vymezila v Codex Alimentarius (3). Na základě binomického rozdělení pravděpodobnosti lze vypočítat, že zkoumání 613 vzorků umožní s více než 99 % jistotou odhalit vzorek obsahující rezidua pesticidů, která překračují mez stanovitelnosti obsahu, pokud méně než 1 % produktů rostlinného původu obsahuje rezidua překračující tuto mez. Odběr těchto vzorků by měl být mezi členskými státy rozdělen podle počtu obyvatel a spotřebitelů, přičemž se od jednoho produktu odebere minimálně 12 vzorků ročně.

(4)

Pokyny týkající se „Postupů pro kontrolu jakosti při analýze reziduí pesticidů“ jsou zveřejněny na webových stránkách Komise (4). Platí, že by analytické laboratoře členských států měly tyto pokyny uplatňovat v co největší míře a že by tyto pokyny měly být průběžně přezkoumávány s ohledem na zkušenosti získané v rámci monitorovacích programů.

(5)

Směrnice 86/362/EHS a 90/642/EHS požadují, aby členské státy vymezily kritéria, která uplatňují při vypracovávání svých vnitrostátních programů inspekcí. Tyto informace by měly zahrnovat kritéria uplatňovaná při stanovování počtu vzorků, jež mají být odebrány, analýz, jež mají být provedeny, a použitých vykazovaných limitů, dále kritéria, na jejichž základě byly vymezeny vykazované limity, a podrobné informace o akreditaci laboratoří, které provádějí analýzy, v souladu se směrnicí Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami (5). Měl by rovněž být uveden počet a druh porušení právních předpisů a opatření, jež byla přijata.

(6)

Maximální přípustné hodnoty reziduí v příkrmech pro kojence a malé děti byly stanoveny v souladu s článkem 6 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (6) a článkem 6 směrnice Komise 96/5/ES, Euratom ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (7).

(7)

Informace o výsledcích monitorovacích programů jsou obzvláště vhodné ke zpracování, ukládání a přenosu elektronickou cestou či metodami pro zpracování údajů. Byly vytvořeny formáty, na základě kterých členské státy Komisi předkládají údaje prostřednictvím elektronické pošty. Členské státy by proto měly být schopny zaslat Komisi své zprávy ve standardním formátu. K dalšímu vývoji tohoto standardního formátu nejúčinněji přispívá vypracovávání pokynů ze strany Komise.

(8)

Opatření tohoto doporučení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

DOPORUČUJE:

1.

Členské státy se vyzývají, aby v průběhu roku 2005 odebraly a analyzovaly vzorky, a to pro kombinace produktů / reziduí pesticidů stanovené v příloze I, přičemž se vychází z počtu vzorků každého produktu, jenž byl členským státům přidělen v příloze II, a odpovídajícím způsobem se zohlední vnitrostátní podíl a podíl Společenství a třetích zemí na trhu daného členského státu.

Pokud možno by v případě pesticidů, které představují akutní nebezpečí, jako jsou např. estery kyseliny fosforečné, endosulfan a N-methyl-karbamáty, měl být přiměřený počet vzorků těchto produktů: hrušek, brambor, mrkve, pomerančů nebo mandarinek a okurek podroben samostatné analýze jednotlivých jednotek v druhém laboratorním vzorku, pokud jsou takové pesticidy zjištěny a obzvláště pokud se jedná o produkty jednoho producenta. Počet jednotek by měl být v souladu se směrnicí Komise 2002/63/ES (8).

Měly by být odebrány dva vzorky. Pokud první laboratorní vzorek obsahuje detekovatelné reziduum pesticidu, na který je analýza zaměřena, měly by se jednotky druhého vzorku analyzovat samostatně.

Každý členský stát by měl odebrat alespoň deset vzorků příkrmů pro kojence a malé děti vyrobených převážně na bázi zeleniny, ovoce nebo obilovin.

Vzorky by se měly odebírat z produktů pocházejících z ekologického zemědělství. Počet vzorků by měl být přiměřený podílu ekologických produktů na trhu každého členského státu, přičemž se odebere nejméně jeden vzorek.

2.

Členské státy se vyzývají, aby nejpozději do 31. srpna 2006 oznámily výsledky analýz vzorků testovaných pro kombinace produktů / reziduí pesticidů stanovené v příloze I a uvedly:

a)

použité analytické metody a dosažené vykazované limity, a to v souladu s postupy pro kontrolu jakosti stanovenými v dokumentu Postupy pro kontrolu jakosti při analýze reziduí pesticidů;

b)

počet a druh porušení právních předpisů a opatření, jež byla přijata.

Zpráva by měla být vypracována ve formátu, včetně elektronického formátu, jenž je v souladu s pokyny, které členským státům v souvislosti s prováděním doporučení Komise týkajících se koordinovaných monitorovacích programů Společenství poskytl Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

Výsledky vzorků odebraných z produktů pocházejících z ekologického zemědělství by měly být oznámeny na samostatném záznamovém listu.

3.

Členské státy se vyzývají, aby Komisi a ostatním členským státům nejpozději do 31. srpna 2005 zaslaly informace požadované dle čl. 7 odst. 3 směrnice 86/362/EHS a čl. 4 odst. 3 směrnice 90/642/EHS, jež se týkají monitorovací činnosti v roce 2004, s cílem alespoň na základě kontrolního odběru vzorků zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů, a to včetně:

a)

výsledků svých vnitrostátních programů týkajících se reziduí pesticidů;

b)

informací o svých postupech pro kontrolu jakosti laboratoří, a zejména informací o těch aspektech pokynů týkajících se postupů pro kontrolu jakosti při analýze reziduí pesticidů, které nebyly schopny uplatnit či s jejichž uplatňováním měly potíže;

c)

informací o akreditaci laboratoří, které provádějí analýzy, v souladu s ustanoveními článku 3 směrnice 93/99/EHS (včetně druhu akreditace, akreditačního subjektu a kopie osvědčení o akreditaci);

d)

informací o testech pro stanovení odborné způsobilosti a kruhových testech, jichž se laboratoře zúčastnily.

4.

Členské státy se vyzývají, aby Komisi nejpozději do 30. září 2005 zaslaly své plánované vnitrostátní programy monitorování maximálních limitů reziduí pesticidů stanovených směrnicemi 90/642/EHS a 86/362/EHS pro rok 2006, včetně:

a)

informací o kritériích uplatňovaných při stanovování počtu vzorků, jež mají být odebrány, a analýz, jež mají být provedeny;

b)

informací o použitých vykazovaných limitech a kritériích, na jejichž základě byly vykazované limity vymezeny, a

c)

podrobných informací o akreditaci laboratoří, které provádějí analýzy, v souladu se směrnicí Rady 93/99/EHS.

V Bruselu dne 1. března 2005.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)   Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/61/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 81).

(2)   Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/115/ES (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 64).

(3)  Codex Alimentarius, Rezidua pesticidů v potravinách, Řím 1994, ISBN 92-5-203271-1; díl 2, s. 372.

(4)  Číslo dokumentu SANCO/10476/2003, http://europa.eu.int/comm/ food/plant/protection/resources/qualcontrol_en.pdf

(5)   Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 14. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(6)   Úř. věst. L 175, 4.7.1991, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/14/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 37).

(7)   Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).

(8)   Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 30.


PŘÍLOHA I

Kombinace pesticidů/produktů, jež mají být monitorovány

Reziduum pesticidů, jež má být analyzováno

 

2005

2006 (*1)

2007 (*1)

Acefát

a)

b)

c)

Aldikarb

a)

b)

c)

Azinfos-methyl

a)

b)

c)

Azoxystrobin

a)

b)

c)

Skupina látky benomyl

a)

b)

c)

Bifenthrin

a)

b)

c)

Bromopropylát

a)

b)

c)

Bupirimát

a)

b)

c)

Captan

a)

b)

c)

Karbaryl

a)

b)

c)

Chlormekvát (*2)

a)

b)

c)

Chlorothalonil

a)

b)

c)

Chlorprofam

a)

b)

c)

Chlorpyrifos

a)

b)

c)

Chlorpyrifos-methyl

a)

b)

c)

Cypermethrin

a)

b)

c)

Cyprodinil

a)

b)

c)

Deltamethrin

a)

b)

c)

Diazinon

a)

b)

c)

Dichlofluanid

a)

b)

c)

Dikofol

a)

b)

c)

Dimethoát

a)

b)

c)

Difenylamin (*3)

a)

b)

c)

Endosulfan

a)

b)

c)

Fenhexamid

a)

b)

c)

Fludioxonil

a)

b)

c)

Folpet

a)

b)

c)

Imazalil

a)

b)

c)

Imidakloprid

a)

b)

c)

Iprodion

a)

b)

c)

Kresoxim-methyl

a)

b)

c)

Lambdacyhalothrin

a)

b)

c)

Malathion

a)

b)

c)

Skupina látky maneb

a)

b)

c)

Metalaxyl

a)

b)

c)

Methamidofos

a)

b)

c)

Methidathion

a)

b)

c)

Methiokarb

a)

b)

c)

Methomyl

a)

b)

c)

Myklobutanil

a)

b)

c)

Oxydemeton-methyl

a)

b)

c)

Parathion

a)

b)

c)

Fosalon

a)

b)

c)

Pirimikarb

a)

b)

c)

Pirimifos-methyl

a)

b)

c)

Procymidon

a)

b)

c)

Propargit

a)

b)

c)

Pyretriny

a)

b)

c)

Pyrimethanil

a)

b)

c)

Spiroxamin

a)

b)

c)

Thiabendazol

a)

b)

c)

Tolkloflos-methyl

a)

b)

c)

Tolylfluanid

a)

b)

c)

Triadimefon

a)

b)

c)

Vinklozolin

a)

b)

c)

a)

Hrušky, fazole (čerstvé nebo zmrazené), brambory, mrkev, pomeranče nebo mandarinky, špenát (čerstvý nebo zmrazený), rýže a okurky.

b)

Květák, papriky, pšenice, lilek, hrozny, hrách (čerstvý / mrazený, bez lusků), banány a pomerančová šťáva.

c)

Jablka, rajčata, salát, jahody, pór, hlávkové zelí, žito nebo ječmen, broskve včetně nektarinek a podobných hybridů.


(*1)  Pro roky 2006 a 2007 orientačně, závisí na programech, jež budou pro tyto roky doporučeny.

(*2)  Chlormekvát by měl být analyzován pouze v hruškách a obilovinách.

(*3)  Difenylamin by měl být analyzován pouze v jablkách a hruškách.


PŘÍLOHA II

Počet vzorků jednotlivých produktů, které má každý členský stát odebrat

Kód země

Vzorky

AT

12

BE

12

CY

12

CZ

12

DE

93

DK

12

ES

45

EE

12

EL

12

FR

66

FI

12

HU

12

IT

65

IE

12

LU

12

LT

12

LV

12

MT

12

NL

17

PT

12

PL

45

SE

12

SI

12

SK

12

UK

66

Celkový počet vzorků: 613